Filip Holub: Ukládat uhlík do dřeva? Jistě. Ne však těžbou v tajze
23.1.2026 | Filip Holub |
Ilustrační snímek.
Foto | Jasper Graetsch / unsplash.com
Autoři výzkumu navrhují, aby tento přirozený proces byl zesílen úmyslnou těžbou, která by měla probíhat v oblasti tajgy v Rusku, USA a Kanadě. Tato metoda by měla sloužit ke kompenzaci emisí oxidu uhličitého u činností, které by zatím prý bylo složité řešit.
Šlo by. Ale ve vakuu
Ač autoři uvádějí, že je nezbytný další interdisciplinární výzkum, který by zhodnotil přírodní, společenská, finanční a další hlediska této metody, je nepochopitelné, proč studie opomíjí například vypouštění oxidu uhličitého při těžbě a dopravě dřeva, při mulčování těžebních zbytků, ale také emisí spojených s přepravou lidí a strojů, kteří by tuto práci dělali. O vybudování patřičné infrastruktury a zázemí ani nemluvě.
Nepochopitelné je, že autoři rovnou doporučují těžbu v oblastech „biodiverzitně chudých“ a v „porostech s nízkou hospodářskou a kulturní hodnotou“. Copak v „biodiverzitně chudých“ porostech nežijí běžné organismy? Kde jsou jejich práva? Každý rok by se v těchto oblastech měla vytěžit plocha o rozloze 180 tisíc kilometrů čtverečních. Což je pro představu dvakrát více než je rozloha České republiky.
Vůbec si pak nedovedu představit, že by v dnešní politické situaci najmě v Rusku a v USA bylo možné podobný koncept bez jistoty fatálních environmentálních dopadů vůbec možné začít. Myslíme si snad, že by vlády Ruska a USA chtěly dodržovat omezení, která autoři tohoto článku nastiňují? A jelikož autoři uvažují o vykácení 1 % tajgy ročně pro uskladnění ekvivalentu 10 % ročních planetárních emisí oxidu uhličitého, je poměr cena – výkon až absurdní.
Podlézání vládě
Je ke cti autorů, že otevřeli diskusi k ukládání odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv do biomasy a nekromasy. Cesta však může vést i jinudy.
I my v České republice máme totiž možnosti oxid uhličitý ukládat. Třeba do zemědělské půdy. Můžeme používat organická hnojiva a regenerativní způsoby hospodaření. Máme také možnost ukládat oxid uhličitý v lese třeba tím, že budeme ponechávat více dřeva k zetlení. Čímž á propos podpoříme biodiverzitu i prosperitu „běžných druhů“. Máme též možnost obnovit rašeliniště. Anebo můžeme začít ukládat dřevo do vysychající přehradní nádrže Orlík, kde by pomohlo udržet výšku vodní hladiny… Možností je zkrátka víc.
Pokud rezignujeme na ukládání uhlíku v naší krajině a spoléhali bychom se na ukládání uhlíku někde v cizině, tak bychom také přišli o příjmy z ukládání uhlíku. Ano čtete správně za ukládání uhlíku se už dnes platí. V České republice už existují firmy, které zemědělcům platí za ukládání uhlíku do půdy. Existují i dotační tituly, které se zaměřují na ukládání uhlíku v krajině. Majitelé půdy mají a budou mít možnost získávat peníze za to, že ukládají uhlík. Tento princip a legislativní rámec je ukotven v tolik nenáviděném Green Dealu.
Jakým způsobem bude tento systém placení v České republice fungovat a jak se bude dál rozvíjet, je na vládě. Vypadá to, že současné ministerstvo životního prostředí pod vedením Macinky a Turka s Babišem v zádech budou chtít skutečně celý Green Deal zrušit. Pomalu se začíná ukazovat, že vládě nejde o prosperitu obyčejných lidí, ale o boj za bohaté společnosti.
Mám trochu mrazení v zádech z vyjádření spoluautora článku Miroslava Trnky: „Samozřejmě by státy světa neměly rezignovat na snižování emisí, které vznikají při spalování fosilních paliv. Ale při hospodářském růstu je potřeba hledat i alternativní řešení, jak uhlík z atmosféry odstraňovat a ukládat jej, abychom se přiblížili ke stabilizaci klimatu.“ Začíná totiž zavánět podlézáním vládě a rezignací na směr, který i CzechGlobe kdysi spoluvytvářel.
reklama
Filip Holub
Autor vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendlovy univerzity v Brně. Několik let působil ve výzkumu na různých pozicích. Nyní pomáhá vlastníkům lesů s adaptací lesů na klimatickou změnu. Je odborným lesním hospodářem a poradcem.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Americká agentura EPA čelí žalobě kvůli otázce škodlivosti skleníkových plynů
Evropské uhlíkové vyrovnání zřejmě budou spravovat MŽP a celníci
Vláda projedná rozdělení kompetencí pro správu evropského uhlíkového vyrovnáníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Pe
Petr
23.1.2026 07:03Jak tak pozoruju, lesy lidstvu vadí a velmi je dráždí. Jedni by je rádi zpeněžili, jiní přeměnili na plantáže nebo splavili do moře, podle jiných určitě způsobí požár, a mnohým přijdou nebezpečné a vykáceli by je rovnou. To je nějaký pravěký instinkt, že v lese jsou šelmy a ždrou Karkulky, nebo odkud sd bere ten negativní postoj k lesu?
Přitom les je to jediné, co nám tady udržuje snesitelné klima a chrání nás před vysušením a usmažením. Pevnina bez lesa se mění v poušť. A v ní se žít fakt nedá.
Odpovědět
Přitom les je to jediné, co nám tady udržuje snesitelné klima a chrání nás před vysušením a usmažením. Pevnina bez lesa se mění v poušť. A v ní se žít fakt nedá.
MU
Michal Ukropec
24.1.2026 15:07 Reaguje na PetrLesy vadí ekologistům. Ne lidem. Likvidací lesů se pomůže i k likvidaci myslivců.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
23.1.2026 09:18Napřed bychom si snad měli dát do pořádku naše lesy, než se starat o tajgu.
Pokud ekologistům v naší kotlince připadá normální, spalování dřeva (biomasy) u nás, protože je to prý CO2 neutrální způsob výroby tepla, ze stále se obnovujícího zdroje paliva, neměli bychom se podivovat pálení dřeva, třeba někde na Sibiři. A jestli někdo poukazuje na ukládání oxidu uhličitého do Severního ledového oceánu, měl by se zamyslet, zda ty samé fyzikální procesy, po celou dobu existence života na Zemi, neprobíhají též při koloběhu vody, při dešti i ve všech tocích a potocích, jezerech, mořích i v oceánech.
Odpovědět
Pokud ekologistům v naší kotlince připadá normální, spalování dřeva (biomasy) u nás, protože je to prý CO2 neutrální způsob výroby tepla, ze stále se obnovujícího zdroje paliva, neměli bychom se podivovat pálení dřeva, třeba někde na Sibiři. A jestli někdo poukazuje na ukládání oxidu uhličitého do Severního ledového oceánu, měl by se zamyslet, zda ty samé fyzikální procesy, po celou dobu existence života na Zemi, neprobíhají též při koloběhu vody, při dešti i ve všech tocích a potocích, jezerech, mořích i v oceánech.
JS
Jiří Svoboda
23.1.2026 09:35Ta myšlenka není dotažená.
Dřevo je úžasný obnovitelný konstrukční materiál zachycující uhlík. 1 kg dřeva může na stavbách nahradit 1 kg oceli nebo 30 kg betonu či cihel, vyrobených z neobnovitelných zdrojů. Když už se tedy kmeny dopraví do Severního ledového oceánu, je třeba je naložit na lodě, odvézt a zpracovat.
Odpovědět
Dřevo je úžasný obnovitelný konstrukční materiál zachycující uhlík. 1 kg dřeva může na stavbách nahradit 1 kg oceli nebo 30 kg betonu či cihel, vyrobených z neobnovitelných zdrojů. Když už se tedy kmeny dopraví do Severního ledového oceánu, je třeba je naložit na lodě, odvézt a zpracovat.
JŠ
Jan Šimůnek
23.1.2026 10:04Je mi líto, zrušení Green Dealu pomůže především normálním lidem, kteří tu přehlídku bezcenných nesmyslů platí. A spíš poškodí vybrané bohaté společnosti a další organizace, žijící paraziticky, na úkor společnosti.
Odpovědět
FH
Filip Holub
23.1.2026 20:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJá mám na to opačný pohled. Skutečně se tu otevírá šance na to, aby majitelé půdy dostávaly zaplaceno za to, že budou ukládat uhlík a tyto peníze jim budou platit firmy, které vypouštění odpadní uhlík z fosilních paliv. Green Deal má i jiné výhody pro normální lidi. Mohou si pořídit domácí elektrárnu, mohu zateplit dům atd. Navíc se v Green Dealu počítá se sociálním fondem. Přijde mi škoda tohle všechno hodit přes palubu.
Odpovědět
MK
LB
Lukas B.
26.1.2026 09:16 Reaguje na Filip Holubpočkejte, víte Vy vůbec co tvrdíte? že je dobré sebrat prachy všem ekonomicky aktivním od vopičáka u pásu přes řezníka po top manažera*), a rozdat je těm bohatším (co nemovitost už mají)?
*) jestli zaměstnanec veřejných rozpočtů či vykuk jedoucí v dotačním byznyse platí daně je na samostatnou diskusi.
Odpovědět
*) jestli zaměstnanec veřejných rozpočtů či vykuk jedoucí v dotačním byznyse platí daně je na samostatnou diskusi.
FH
Filip Holub
26.1.2026 10:55 Reaguje na Lukas B.Já to vidím tak, že ty peníze na ukládání uhlíku stejně jdou a dál jich půjde víc a je lepší když zůstanou tady u nás pro naše lidi.
Ty peníze se neplatí jen z rozpočtu EU, ale především od firem. Firmy ty peníze platí dobrovolně.
Odpovědět
Ty peníze se neplatí jen z rozpočtu EU, ale především od firem. Firmy ty peníze platí dobrovolně.
LB
Lukas B.
26.1.2026 11:55 Reaguje na Filip Holubty peníze co "jdou a dál jich půjde víc" nepadají z nebe, byly někomu sebrány a bylo mu znemožněno je použít na to, co sám on chce a potřebuje. to je potřeba donekonečna opakovat, a ano, nestydím se použít ten doják s mlůadou rodinou bydlící v nájmu, která platí někomu jinému zateplení, fotovoltaiku a podobně.
Odpovědět
FH
Filip Holub
26.1.2026 21:57 Reaguje na Lukas B.Považujeme za normální, že odpadky házíme do popelnic a za svoz a další nakládání s odpadky platíme. To nám přijde normální. Nevznikají kvůli tomu žádné protestní politické strany. Tak proč vám nepřijde normální platit za odpadní oxid uhličitý. Oxid uhličitý, který vypouštíme při spalování fosilních paliv je odpad. Normální je, že za ukládání odpadu se platí a platí to ten, kdo ten odpad vyprodukuje. Cílem Green Dealu je vypouštět minimum odpadu a ten, který již existuje nebo bude vyprodukován, ukládat za finanční odměnu.
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.1.2026 09:37 Reaguje na Filip Holubco do toho, prosím pěkně, motáte nějaké popelnice? Vy jste tvrdit, jak je skvělé někomu sebrat peníze a ty přerozdělit těm bohatším (jak je skvělé, jak z dotací "můžu pořídit domácí elektrárnu, zateplit dům" - ergo transfer peněz k těm, kteří už majetek mají).
Odpovědět
MU
va
vaber
23.1.2026 10:11To je nějaká pomatená myšlenka.
Někdo si vážně myslí ,že se dřevo vytěží a potom se někde uloží, aby se s ním uložil uhlík?
Jakmile se dřevo vytěží ,okamžitě se komerčně využije a nakonec se vždy spálí.
Kdysi se vykácelo vše kolem Středozemního moře. Celá VB se vykácela a dnes jsou tam jen holé kopce která nikdo neosází. Kolik lesů se vykácelo na území dnešních USA , za posledních 200 let ,o tom se moc nepíše, ale nikdo je už neobnoví.
Takže ,dnes se dál vymýšlí jak zlikvidovat další lesy, pod záminkou ušlechilých cílů , jako je prý ukládání CO2.
Odpovědět
Někdo si vážně myslí ,že se dřevo vytěží a potom se někde uloží, aby se s ním uložil uhlík?
Jakmile se dřevo vytěží ,okamžitě se komerčně využije a nakonec se vždy spálí.
Kdysi se vykácelo vše kolem Středozemního moře. Celá VB se vykácela a dnes jsou tam jen holé kopce která nikdo neosází. Kolik lesů se vykácelo na území dnešních USA , za posledních 200 let ,o tom se moc nepíše, ale nikdo je už neobnoví.
Takže ,dnes se dál vymýšlí jak zlikvidovat další lesy, pod záminkou ušlechilých cílů , jako je prý ukládání CO2.
JS
Jiří Svoboda
23.1.2026 12:08 Reaguje na vaberKdyž se vytahá z tajgy dřevo, tak se ten les zase obnoví. Stejně tak se obnoví deštný prales. Tady nejde o odlesňování. Využít to dřevo je také způsob uložení uhlíku, navíc spojený s mnoha benefity.
Odpovědět
va
vaber
24.1.2026 09:31 Reaguje na Jiří SvobodaOn se neobnoví ani deštný prales ,to se ukázalo a má lepší podmínky na obnovení než tajga ,teplo a vodu. Samozřejmě něco po vykácení deštého pralesa naroste ,ale má to k původnímu pralesu daleko.
Stromy v tajze rostou pomalu , možná se za stovky let obnoví původní skladba stromů, možná ne.
Kolik by muselo narůst stromů ,aby se těch 40miliard CO2 ,každý rok kompenzovalo.
Naštestí je ten nápad pitomost ,která nebude stejně realizována.
Odpovědět
Stromy v tajze rostou pomalu , možná se za stovky let obnoví původní skladba stromů, možná ne.
Kolik by muselo narůst stromů ,aby se těch 40miliard CO2 ,každý rok kompenzovalo.
Naštestí je ten nápad pitomost ,která nebude stejně realizována.
JS
Jiří Svoboda
26.1.2026 11:02 Reaguje na vaberZáleží na tom, jak se těží. To se v článku neřeší. Beru, že obnova vymýcené tajgy může trvat sto, let.
Nikdo netvrdí, že je třeba kompenzovat celých 40 miliard CO2 ročně uskladněním ve dřevě. Je třeba i přičíst efekt náhrady uhlíkově náročných stavebních materiálů.
Odpovědět
Nikdo netvrdí, že je třeba kompenzovat celých 40 miliard CO2 ročně uskladněním ve dřevě. Je třeba i přičíst efekt náhrady uhlíkově náročných stavebních materiálů.
FH
Filip Holub
26.1.2026 22:05 Reaguje na vaberNení cílem kompenzovat veškeré současné emise oxidu uhličitého. To není reálné. Evropské lesy mají potenciál kompenzovat 10% evropských emisí. Zbylých 90% musíme přestat vypouštět.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
23.1.2026 14:01 Reaguje na vaberPokud se dřevo "komerčně využije" bude z velké části vázané v krovech, obkladech, parketách, nábytku. Doba vázání uhlíku u takových "produktů" bude násobně delší než jeho ponechání k zetlení v lese. To píšu jako majitel lesa, který nechává malou část dřevní hmoty a veškerý klest zetlít na hromadách jako hnojivo pro stromy a podporu biodiverzity. Další metodou je prodlužování doby obmýtí nebo přechod na výběrný hospodářský způsob. To dovede o další dekády vázat uhlík ve dříví hospodářských lesů. Pálení štěpky z klestu ve velkém měřítku (teplárny, elektrárny) považuji za nešťastné, stejně jako třeba výrobu papíru. Obě tato využití koloběh uhlíku poněkud zrychlují, zejména ve srovnání s ponecháním v lese. Pochopitelně uložení jakékoliv biomasy do rašelinišť, slatin nebo třeba i do oceánu je ještě účinnější metoda vázání uhlíku a "a priori" bych ji hned nezavrhoval. Záleželo by na provedení, přírodních a geologických podmínkách. Pro atmosféru a ekosystém může jít o lepší řešení než nechat severské lesy požírat masivními lesními požáry (podporovanými probíhající klimatickou změnou). Při takových masivních požárech dochází k devastaci, částečně srovnatelné s těžbou. Konkrétně třeba na Sibiři si navíc dovedu představit, že takový požár může "hezky zahladit" nelegální těžbu poté co klády míří lodí nebo po železnici směr Čína, Indie...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.1.2026 15:15 Reaguje na Dalibor Motlbiomasa pod vodou může být zdroj metanu, kdy ten uhlík přispěje k oteplení asi 50x více.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
24.1.2026 09:39 Reaguje na Jiří SvobodaBiomasa bez přístupu vzduchu jistě dovede produkovat metan. Nejsem v tomto odborník. Pouze odhaduji, že rašelina konzervuje kromě zavodnění také chemicky (extrémně kyselý roztok). V severských podmínkách jistě bude rozklad zpomalovat až blokovat i chladná voda. Neznám žádnou studii, která by porovnala tlení dříví na souši versus emise ponořeného dříví do ledové mořské vody nebo kyselého severského jezera z hlediska vlivu na klima. Máte nějaký zdroj?
Odpovědět
FH
Filip Holub
23.1.2026 19:58 Reaguje na Dalibor MotlJe pravdou, že uhlík ze dřeva můžeme vázat i do výrobků. Má to ovšem jeden zádrhel a to, že při zpracování se opět uvolňuje odpadní oxid uhličitý z fosilních paliv. Je nutné dopravit těžební stroj, nebo těžaře, něco co ten strom vytáhne, něco co ten strom odveze na pilu atd. Proto je pro vázání uhlíku ve dřevě někdy lepší ponechat i velké dřevo v lese. Já většinou doporučuji ponechávat minimálně části kmenů ve kvalitě vláknina a palivo.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
24.1.2026 09:54 Reaguje na Filip HolubZnáte nějakou studii reálně vyčíslující uhlíkovou stopu těžby a zpracování dříví? Těžba jistě spotřebovává nějaký ten fosil. Pořez a zpracování pracuje se stávajícím energetickým mixem. Čili záleží z jakého zdroje je místní elektřina, nakolik se třeba k sušení řeziva využívají přirozené procesy nebo jako palivo místní biomasa (piliny, krajiny, štěpka) vznikající během zpracování a pořezu atp. Osobně při motomanuální těžbě a odvětvování v posledních letech tak z 75% používám elektrickou aku pilu. I tak mi těžba harvestorem a přiblížení/doprava dříví ke splavné řece přijde pro klima jako řádově menší zlo než plošně stejně rozlehlý lesní požár boreálního lesa typický v posledních dekádách pro kanadské nebo sibiřské lesy.
Odpovědět
FH
Filip Holub
24.1.2026 12:59 Reaguje na Dalibor Motlněkteré produkty mají certifikaci EPD a pro některé produkty existují data z LCA analýzy. Zkuste mrknout na Googlu.
Samozřejmě, že se do výrobků ze dřeva uloží odpadní oxid uhličitý, ale právě proto, že se část při výrobě opět uvolní, tak je někdy lepší i ponechávat silné dřevo v lese k zetlení. Tím vám odpadá uvolnění oxidu uhličitého z výroby. Je na majiteli lesa a na nastavení lesnické politiky jaké by mělo být množství a kvalita ponechaného dřeva. Ponechání dřeva k zetlení je perspektivní a finančně zajímavý způsob jak ukládat část odpadního oxidu uhličitého z fosilních paliv.
Odpovědět
Samozřejmě, že se do výrobků ze dřeva uloží odpadní oxid uhličitý, ale právě proto, že se část při výrobě opět uvolní, tak je někdy lepší i ponechávat silné dřevo v lese k zetlení. Tím vám odpadá uvolnění oxidu uhličitého z výroby. Je na majiteli lesa a na nastavení lesnické politiky jaké by mělo být množství a kvalita ponechaného dřeva. Ponechání dřeva k zetlení je perspektivní a finančně zajímavý způsob jak ukládat část odpadního oxidu uhličitého z fosilních paliv.
JS
Jiří Svoboda
26.1.2026 11:16 Reaguje na Filip HolubJenže tento postup "pralesního" hospodaření má svůj limit daný: co naroste = co zetleje. Obhajujete neobhajitelné.
Odpovědět
FH
Filip Holub
27.1.2026 09:22 Reaguje na Jiří SvobodaAno to máte pravdu. Má to limity. Proto se s tímto procesem ukládání počítá jako s doplňkem. Prioritou je snižovat emise odpadního oxidu uhličitého.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.1.2026 11:55 Reaguje na Filip HolubAle ten potenciál ukládání uhlíku do dřeva mnohem více využijeme, když to dřevo zpracujeme. Neuhýbejte tomuto faktu!
Odpovědět
FH
Filip Holub
27.1.2026 19:30 Reaguje na Jiří SvobodaV lese by se mělo nechávat silné dřevo, které by se normálně dalo do vlákniny nebo na palivo ne dřevo, z kterého uděláte krov.
Odpovědět
FH
DM
Dalibor Motl
26.1.2026 23:07 Reaguje na Filip Holub...tak je někdy lepší ponechat silné dřevo v lese k zetlení... Zrovna výrobky ze silného masivního dřeva budou mít ten poměr nejlepší protože se používají na ty krovy nebo nábytek se životností desítek až stovek let. Oproti tomu nekvalitní a tenké dříví se zpracovává do papírenské výroby nebo na nekvalitní nábytek (dřevotříska) či palivo. Takové výrobky většinou vážou uhlík v rozmezí měsíců až nízkých desítek let. Papír má alespoň relativně slušnou míru recyklace ale laminovaná dřevotříska skončí na skládce nebo ve spalovně. Masivní nábytek, který mám doma je starý přes 100let. Stačila oprava (přebroušení a navoskování). Krovy vydrží několik obnov krytiny (mnoho dekád) a při demolici se dají snadno recyklovat. Jakkoliv silné dřevo ponechané v lese uvolní oxid uhličitý podstatně rychleji ( s výjimkou ponořených kmenů) a to uvolňovaní začíná prakticky okamžitě, přestože je postupné a trvá v našich podmínkách třeba i nižší desítky let.
Odpovědět
FH
Filip Holub
27.1.2026 09:30 Reaguje na Dalibor MotlMáte pravdu, proto by se v lese mělo nechávat silné dřevo horší jakosti, tedy vláknina a palivo. Oxid uhličitý se při rozkladu dřeva samozřejmě uvolňuje, ale ne všechen. Část jde do půdy kde zůstane vázán. Cílem by mělo být vytvořit v lese řídké patro tlejiciho dřeva, které by tlelo a doplňovalo se. V tomto patře by bylo navázané velké množství oxidu uhličitého.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.1.2026 11:59 Reaguje na Filip HolubCo je to ta vaše část? Ta je na čase závislá a v limitě jde k 0.
Vy to pořád nějak jen líbivě okecáváte.
Odpovědět
Vy to pořád nějak jen líbivě okecáváte.
FH
FH
MC
Miroslav Chovanec
23.1.2026 19:57Se divím, že nad takovou volovinou se může někdo zamýšlet vážně. Celá Evropa má nadbytek potravin, místo toho můžou být lesy. Ochladí se, uhlík se neváže jen ve dřevě a kořenech ale i v houbách na kořenech, humusu a v celém spektru organismů v půdě lesa. Kácí se pralesy aby se k nám přes půl zeměkoule vozily potraviny, teNTO UHLÍK NIKOMU Nevadí.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.1.2026 11:43Filip Holub 23.1.2026 20:06
Mě to jako škoda nepřijde, protože je to postaveno na desinformaci o šílené škodlivosti oxidu uhličitého v atmosféře, což je ryzí podvod. I ta domácí elektrárna se vyplatí jen v souvislosti s naprosto šílenými deformacemi trhu bolševicko fašistickou ekologií. Zateplování budov je tak nevýhodné, že se nám to snaží bruselští totalitáři vnutit befélem. Přitom domy, postavené někdy od konce 19. do 60. let 20. století, nejsou na něco podobného stavěny, ale musejí "dýchat", protože mají v sobě řadu dřevěných konstrukčních prvků, které při zadušení stavby začnou trouchnivět. Přinejmenším se v obvodových zdech
rozpadnou konce nosných trámů horizintálních příček (strop a podlaha mezi patry) a celé to po nějaké době spadne,
Pochopitelně, třeba v Německu, které bylo za války totálně zplanýrováno, tohle problém není, protože takových budov moc nemají.
Odpovědět
Mě to jako škoda nepřijde, protože je to postaveno na desinformaci o šílené škodlivosti oxidu uhličitého v atmosféře, což je ryzí podvod. I ta domácí elektrárna se vyplatí jen v souvislosti s naprosto šílenými deformacemi trhu bolševicko fašistickou ekologií. Zateplování budov je tak nevýhodné, že se nám to snaží bruselští totalitáři vnutit befélem. Přitom domy, postavené někdy od konce 19. do 60. let 20. století, nejsou na něco podobného stavěny, ale musejí "dýchat", protože mají v sobě řadu dřevěných konstrukčních prvků, které při zadušení stavby začnou trouchnivět. Přinejmenším se v obvodových zdech
rozpadnou konce nosných trámů horizintálních příček (strop a podlaha mezi patry) a celé to po nějaké době spadne,
Pochopitelně, třeba v Německu, které bylo za války totálně zplanýrováno, tohle problém není, protože takových budov moc nemají.
FH
Filip Holub
24.1.2026 13:04 Reaguje na Jan ŠimůnekMyslím, si, že pokud budeme stále debatovat o ověřených věcech, atk nás to bude akorát zdržovat od hledání reálných řešení. Nejsem architekt, ale vím, že existují postupy jak dobře zateplit i nezaizolované stavby (např. odvětraná fasáda). Zkuste nějakého architekta, třeba vám poradí.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
25.1.2026 10:05 Reaguje na Filip HolubJo, pane, jednou věcí jsou doporučení správné aplikace zateplovacích systémů na starých domech, a druhou je zateplovací praxe: Stavebním lepidlem, co nejlevněji nalepit na fasádu polystyren, přetáhnout přes něj perlinku, celé to ukotvit, zpevnit povrch stavebním lepidlem a navrch ještě vrstva neprodyšné stěrky, nebo barvy. Zinkasovat státní dotaci, od majitele cenu za práci a materiál - a rychle pryč! A po pár letech, může majitel řešit plísně, které se rozmohly pod tím polystyrénem nebo i degradaci prvků vnější stavební konstrukce domu.
Ale hlavně, že jsme ušetřili fosilní palivo, snížili tím svou uhlíkovou stopu a vypouštění oxidu uhličitého, který podporuje růst rostlinstva a dostupnost potravin i pro lidskou obživu!
Odpovědět
Ale hlavně, že jsme ušetřili fosilní palivo, snížili tím svou uhlíkovou stopu a vypouštění oxidu uhličitého, který podporuje růst rostlinstva a dostupnost potravin i pro lidskou obživu!
JS
Jiří Svoboda
26.1.2026 11:21 Reaguje na Tonda SelektodaTo je hloupost, kterou papouškujete od lidí, co mají zatepleno tenkým polystyrénem. Když je zatepleno tlustým polystyrénem, stěna je v celém objemu dostatečně teplá a vlhkost v ní nemůže kondenzovat, i když máte v bytě 60 % RV (což je v zimě nereálné).
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
26.1.2026 14:14 Reaguje na Jiří SvobodaTak ono záleží na tom, jak budete definovat ten "tenký" polystyrén, regionální klimatické podmínky a stav zateplované staré budovy. Kdysi se začínalo se sílou 4 cm polystyrénu, v současnosti se snad již používá 20 cm... Mám osobní zkušenost s tendencí dělníků, místo komplexního zateplovacího systému, doporučeného jeho výrobcem, používat k lepení polystyrénu na fasádu běžné levné cementové lepidlo, to samé lepidlo i na zpevnění povrchu. Protože se to prý tak dělá a všichni jsou prý spokojeni. A ten jejich údiv, při pohledu na děrovaný polystyrén, jehož povrch se nesmí po nalepení zbrušovat do roviny - ten stál za to!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.1.2026 12:17 Reaguje na Tonda SelektodaTo je ale diletantství. Rozdíl v ceně materiálů je vzhledem k práci docela nepodstatný.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.1.2026 17:43to Filip Holub 24.1.2026 13:04
Váženosti, tuto informaci mám od tchýně, bohužel již zesnulé, která byla architektka, specializovaná na rekonstrukci a revitalizaci starších budov (vč. památek), takže velmi dobře věděla, o co jde. A tchán, stavební inženýr s ní v tomto byl ve stoprocentním souhlasu (byť v jiných věcech třeba ne).
Odpovědět
Váženosti, tuto informaci mám od tchýně, bohužel již zesnulé, která byla architektka, specializovaná na rekonstrukci a revitalizaci starších budov (vč. památek), takže velmi dobře věděla, o co jde. A tchán, stavební inženýr s ní v tomto byl ve stoprocentním souhlasu (byť v jiných věcech třeba ne).
PH
Pavel Hanzl
24.1.2026 21:12 Reaguje na Jan ŠimůnekA oba svorně tvrdili, že zeťák se fakt nevydařil, takového truhlíka do rodiny nechtěli, že?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
25.1.2026 10:06 Reaguje na Pavel HanzlProč ten osobní útok, Hanzle?
Máte snad též na fasádě nalepený polystyrén a nechcete slyšet, natož si přečíst, jaký problém Vás může za pár let postihnout?
Odpovědět
Máte snad též na fasádě nalepený polystyrén a nechcete slyšet, natož si přečíst, jaký problém Vás může za pár let postihnout?
JS
Jiří Svoboda
26.1.2026 11:25 Reaguje na Jan ŠimůnekMožná ti vaši příbuzní jen dost nepřemýšleli. Technické vysoké školy k tomu své studenty bohužel nevedou.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.1.2026 11:34Pane Hanzle,
prostě od secese do začátku druhé poloviny minulého století se stavěly domy, které zateplení v podstatě nesnášejí. U nás tato období představovala velký stavební rozvoj, protože se ještě do první světové války v řadě měst postavily nové čtvrtě, potom nastal stavební boom za první republiky (v takovém domě bydlím) a následoval ještě velký rozvoj po druhé světové válce, v podstatě než se přešlo na panelovou výstavbu. Navíc bylo u nás relativně velmi málo domů zničeno, a pokud nějaké ano (hlavně na jaře 1945), zpravidla se zvládla dostavba ještě onou starou technologií. Takže máme takových domů relativně dost oproti jiným státům EU, zejména na západ od nás.
A nějaké větrající zateplení moc nepomůže, protože buď to větrání bude skutečně účinné, a pak to zateplení bude k ničemu, nebo účinné nebude, a pak to časem spadne stejně.
Tyhle domy by se musely kompletně vevnitř vybourat, vyjma nosných zdí, a postavit podlahy/stropy z jiných materiálů než je dřevo (ocelová "Ička" a hurdisky jsou klasika, jenže vinou Bruselu nemáme ani ocel, ani hurdisky). Pak by se to asi dalo zateplit bez rizika, že to spadne. Jenže se obávám, že tohle stojí +- stejně jako zbourat a postavit zcela nový dům.
A, MMCH, moderní "předpisově zateplené" domy jsou dost odporné haluzny, protože použité materiály mají velmi nízkou tepelnou kapacitu, takže paradoxně je v nich daleko horší tepelná pohoda než ve staré zástavbě s půlmetrovými (a tlustšími) zdmi z plných cihel.
Odpovědět
prostě od secese do začátku druhé poloviny minulého století se stavěly domy, které zateplení v podstatě nesnášejí. U nás tato období představovala velký stavební rozvoj, protože se ještě do první světové války v řadě měst postavily nové čtvrtě, potom nastal stavební boom za první republiky (v takovém domě bydlím) a následoval ještě velký rozvoj po druhé světové válce, v podstatě než se přešlo na panelovou výstavbu. Navíc bylo u nás relativně velmi málo domů zničeno, a pokud nějaké ano (hlavně na jaře 1945), zpravidla se zvládla dostavba ještě onou starou technologií. Takže máme takových domů relativně dost oproti jiným státům EU, zejména na západ od nás.
A nějaké větrající zateplení moc nepomůže, protože buď to větrání bude skutečně účinné, a pak to zateplení bude k ničemu, nebo účinné nebude, a pak to časem spadne stejně.
Tyhle domy by se musely kompletně vevnitř vybourat, vyjma nosných zdí, a postavit podlahy/stropy z jiných materiálů než je dřevo (ocelová "Ička" a hurdisky jsou klasika, jenže vinou Bruselu nemáme ani ocel, ani hurdisky). Pak by se to asi dalo zateplit bez rizika, že to spadne. Jenže se obávám, že tohle stojí +- stejně jako zbourat a postavit zcela nový dům.
A, MMCH, moderní "předpisově zateplené" domy jsou dost odporné haluzny, protože použité materiály mají velmi nízkou tepelnou kapacitu, takže paradoxně je v nich daleko horší tepelná pohoda než ve staré zástavbě s půlmetrovými (a tlustšími) zdmi z plných cihel.
EB
Emil Bernardy
26.1.2026 06:55 Reaguje na Jan ŠimůnekProblém je zateplení starých staveb kdy nebyla hydroizolace.Cca starší sta let.Tepelná kapacita?Snad tepelná vodivost nebo převrácená hodnota tepelný odpor...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
26.1.2026 07:42Ne, tepelná kapacita. Když máte vytopenou starší budovu tak zdi pojmou tolik tepelné energie, že jsou s to vyrovnávat výkyvy v topení. A v létě zase trvá mnoho dní, než se budova vyhřeje letními vedry (pokud vůbec.
V moderní budově je pár hodin po vypnutí topení zima a v létě musí běžet klima, nebo se lidi upečou. On se totiž zahřeje jen vzduch a jeho tepelná kapacita je velmi malá (obsah běžné místnosti odpovídá několika cihlám) Když jsem ještě mel v kampusu místnost orientovanou okny na jihozápad, měl jsem v ní běžně v létě kolem 30 stupňů, i víc.
Odpovědět
V moderní budově je pár hodin po vypnutí topení zima a v létě musí běžet klima, nebo se lidi upečou. On se totiž zahřeje jen vzduch a jeho tepelná kapacita je velmi malá (obsah běžné místnosti odpovídá několika cihlám) Když jsem ještě mel v kampusu místnost orientovanou okny na jihozápad, měl jsem v ní běžně v létě kolem 30 stupňů, i víc.
LB
Lukas B.
26.1.2026 09:23 Reaguje na Jan Šimůnektýjo, já jsem žil v iluzi, že jsem jen pouhý stavař, jsem asi též expertem na právo (když je manželka právnička) a na organickou chemii (sestřenice v onom oboru vědátoruje) a na medicínu (mám pár kamarádů dochtorů):)
tepelná kapacita hraje velikou roli na jaře a v babím létě, když je v noci na nule a před den na trenýrky a tričko, a topná sezona tedy končí dříve a začíná později. zrovna dneska je Vám co se týká úspor na topení plat prtná (ano, znamená jistý komfort tepelné setrvačnosti, ne že ne, třeba když chcete projít dveřmi nebo dokonce vyvětrat.
Odpovědět
tepelná kapacita hraje velikou roli na jaře a v babím létě, když je v noci na nule a před den na trenýrky a tričko, a topná sezona tedy končí dříve a začíná později. zrovna dneska je Vám co se týká úspor na topení plat prtná (ano, znamená jistý komfort tepelné setrvačnosti, ne že ne, třeba když chcete projít dveřmi nebo dokonce vyvětrat.
JŠ
Jan Šimůnek
26.1.2026 13:41Jistěže pokud se od svých blízkých dozvíte něco rozumného, tak to můžete, mj., dávat dál.
S tou tepelnou kapacitou je to tak, že se v podstatě jedná o látku ze středoškolské fyziky, na to opravdu stavební inženýr nebo Ing. arch. být nemusíte.
Důležité IMHO je, že ve stavbě s minimální tepelnou kapacitou musíte topit pořád, zatímco ve stavbě s vysokou kontinuální chod topidel není třeba, což se promítne i do cen za topení.
Odpovědět
S tou tepelnou kapacitou je to tak, že se v podstatě jedná o látku ze středoškolské fyziky, na to opravdu stavební inženýr nebo Ing. arch. být nemusíte.
Důležité IMHO je, že ve stavbě s minimální tepelnou kapacitou musíte topit pořád, zatímco ve stavbě s vysokou kontinuální chod topidel není třeba, což se promítne i do cen za topení.
LB
Lukas B.
26.1.2026 14:24 Reaguje na Jan Šimůnekjistě, základní přehled může mít i neodborník, zrovna ta základoškolská fyzika*) v prostoru euklidovském a newtonovském je stejná napříč obory.
možná jsem přepjatě zareagoval na vše "tchán tohle, tchyně tudlecto" a přitom by stačilo, abyste napsal "na základce jsem nehrál piškvorky imrvére a něco ve mě z toho učení uvízlo". ona ta základní stavební fyzika (ať již mechanika či stavební termodynamika) fakt není žádná klimatická věda prostému nezasvěcenci odepřená, nesrozumitelná a nepřístupná.
*) jestli si to správně pamatuji, tak zasvěcení do existence měrné tepelná kapacity mi bylo paní fyzikářkou zprostředkováno někdy v polovině sedmé třídy základní osmileté školy.
Odpovědět
možná jsem přepjatě zareagoval na vše "tchán tohle, tchyně tudlecto" a přitom by stačilo, abyste napsal "na základce jsem nehrál piškvorky imrvére a něco ve mě z toho učení uvízlo". ona ta základní stavební fyzika (ať již mechanika či stavební termodynamika) fakt není žádná klimatická věda prostému nezasvěcenci odepřená, nesrozumitelná a nepřístupná.
*) jestli si to správně pamatuji, tak zasvěcení do existence měrné tepelná kapacity mi bylo paní fyzikářkou zprostředkováno někdy v polovině sedmé třídy základní osmileté školy.
