František Čech: Zavádění modrých zón nic neřeší

Redakce Ekolistu oslovila řadu odborníků, politiků a aktivistů s jednoduchou otázkou:Jak vyřešit parkování ve městech, aby byli všichni spokojeni? Zde je odpověď Františka Čecha ze spolku Občané pro svobodnou a bezpečnou individuálnín dopravu.

Jak se opakovaně ukazuje na modrých parkovacích zónách v okrajovějších částech Prahy, zavádění modrých zón je z hlediska optimalizace parkovacích míst kontraproduktivní, neboť celá řada dříve víceméně rovnoměrně využitých parkovacích míst nyní zeje prázdnotou, zatímco návštěvníci daných lokalit parkují velmi obtížně v okolních ulicích, kde modré zóny nejsou.

S výjimkou samotného centra Prahy, kde může mít inteligentní rozmístění modrých zón určených rezidentům spolu s placenými místy pro návštěvníky pozitivní dopad, za ideál považujeme v méně frekventovaných ulicích parkování zcela volné, od kterého se ze strany města a městských částí upouští z čistě ekonomických důvodů, nikoliv ve snaze zlepšit užití parkovacích míst v dané oblasti, a v oblastech vytíženějších tzv. "fialové zóny", neboli režim smíšeného parkování, který umožňuje rezidentům stání neomezené a návštěvníkům časově omezené na základě zaplacení parkovacího poplatku. Ve zmiňovaném centru, kde je třeba rezidenční parkování s ohledem na vysokou návštěvnost nějakým způsobem protežovat, je však třeba myslet rovněž na obsluhu nerezidentními vozidly, typicky tedy prosazujeme zřizování míst pro zastavení, nikoliv stání, typicky omezených na max. 15 minut, která umožní vyložení a naložení nákladu či osob v místě.

Pokud bychom se bavili o nutnosti zachování statutu quo stávajících modrých zón, nespatřujeme potom jiné řešení než zavedení platnosti „modrých karet“ napříč všemi modrými zónami města. Modrá zóna nesmí sloužit jako náhrada mýtného či nízkoemisní zóny; má sloužit k zajištění komfortního parkování pro rezidenty, nikoliv jako regulace pohybu automobilů v hlavním městě což je jasný dopad rozdělení Prahy na modré zóny prakticky znemožňující pohyb mezi městskými částmi; vytvářející z osobního automobilu metodou sociálního inženýrství nástroj určený k přesunům mimo Prahu a zpět, nikoliv umožňující svobodný pohyb v Praze.

Rovněž se jako sdružení stavíme proti vydávání modrých karet svázaných s registrační značkou vozidla. V případě zapůjčení náhradního vozidla za automobil v servisu, nebo pro rezidenty střídající vozidla např. z pracovních důvodů, se jedná o značnou komplikaci navíc, během víkendu dokonce neřešitelný problém, neboť stanete-li se např. účastníkem dopravní nehody, Váš vůz je odvezen do servisu a po dobu opravy máte zapůjčený vůz náhradní, nemáte do pondělí, kdy dorazí do práce úředník Vaší městské části, způsob, jak zlegitimizovat stání svého vozidla před svým domem. Neexistuje důvod, proč karty nevydávat na jméno rezidenta za zachování podmínek podobných těm stávajícím, tedy s rostoucí cenou za každou další kartu, tedy vozidlo.

Dále je třeba dokončit společně s pražskými okruhy i síť inteligentně řešených P+R parkovišť, bez které je celá řada mimopražských návštěvníků metropole pokračovat do centra či širšího centra vozidlem navzdory své vůli, kdy se obávají nejen o možnosti parkování, ale mívají často i obavu z hustého pražského provozu, kterému by se rádi prostřednictvím služby P+R parkoviště umístěného na některé ze stanic metra vyhnuli.

Za úkol města či městské části jednoznačně nepovažujeme snahu vytlačit zaparkovaná vozidla do parkovacích domů. Parkovací domy vznikají víceméně přirozeně v souladu s požadavky trhu na parkování zastřešené, hlídané, či jiným způsobem komfortní, např. garantující okamžitou disponibilitu daného parkovacího místa.

Je rovněž třeba připomenout, že se otázka parkování v posledních letech stává nástrojem nejrůznějších nátlakových skupin, které si kladou za cíl vytlačení individuální automobilové dopravy (nejen) z centra města. Poté, co se argumentace exhalacemi, kterých pro panické výkřiky zakazovačů není navzdory rostoucímu množství automobilů v Praze dost na to, aby omezování dopravy ospravedlňovaly, stalo se mantrou při svaté válce proti autům sousloví „veřejný prostor“ a nekonečné opakování mantry o tom, kolik prostoru zabírají v metropoli zaparkovaná auta. Jako v každé problematice, i zde je třeba oddělit racionální argumentaci od extrémistických výkřiků pramenících z přesvědčení, že automobil je zlo a moderní je jezdit na kole.

Pravdou je, že ve srovnání s celou řadou západních metropolí nepředstavuje ani samotná doprava, ani potom parkování, v Praze zdaleka tak značný problém, jak tomu bývá v jiných hlavních evropských městech. To neznamená, že můžeme před problematikou zavírat oči a doufat, že „se to nějak vyřeší“. Znamená to však, že bychom měli argumentovat věcně a hledat řešení, jak v Praze všechny dopravní prostředky – které, jak se v diskusích na toto téma často zapomíná, nejezdí po Praze samy, ale přepravují nás, obyvatele hlavního města – rozumně a co možná nejkomfortněji uspokojit stran infrastruktury.

---

reklama

---