František Kučera: Návrh státního rozpočtu na příští rok je k lesům více než macešský

Můžeme si to představit tak, že v lesích zuří obrovský zdánlivě neviditelný požár, který se stále šíří. Stát nabízí vlastníkům lesů jako pomoc při hašení dva ruční minimaxy, oni přitom potřebují letadla, cisterny, profesionální týmy. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů to vypadá, jakoby se vláda domnívala, že se v našich lesích nic neděje, že vše je v naprostém pořádku. Přitom je již všeobecně známé, jaká obrovská katastrofa v podobě sucha a kůrovcové kalamity naše lesy postihla.

Zemědělcům způsobilo letošní sucho rekordní škody. Ministerstvo zemědělství a Agrární komora je vyčíslily na 10 až 12 mld. Kč. Škody v obdobné výši, tj. asi 12 mld. Kč, způsobené suchem a kůrovcovou kalamitou odhadují experti i v lesích. Úhrada alespoň poloviny této částky by mohla výrazně pomoci vlastníkům lesů v jejich odhodlaném úsilí o záchranu českých lesů.

Zoufalou situaci zejména malých a středních lesnických podniků by pomohla částečně řešit náhrada za ztrátu zpeněžení z národních zdrojů ve výši cca 3000 Kč/ha, o níž SVOL jedná s vedením Ministerstva zemědělství. Náhrada vychází z poklesu tržeb způsobených suchem a kůrovcovou kalamitou oproti předchozímu roku, podobně jako v případě za ztráty suchem způsobené na produkci zemědělským podnikům.

Situace se však průběžně zhoršuje a dnes SVOL kalkuluje celkovou potřebnou částku na 5–6 mld. Kč, ta ale v kapitole rozpočtu Ministerstva zemědělství chybí! SVOL proto žádá poslance o přehodnocení návrhu zákona o státním rozpočtu a o odpovídající navýšení rozpočtu Ministerstva zemědělství na rok 2019 nebo změnu struktury rozpočtu tohoto resortu a zvýšení finanční podpory pro lesní hospodářství.

V důsledku sucha chřadnou veškeré dřeviny, oslabené porosty nejsou schopny přirozeně čelit hmyzím škůdcům. V současné době je napadeno lýkožroutem smrkovým až 20 mil. m3 stojících smrkových porostů, z kterých se na jaře 2019 začnou rojit další brouci. Jediným efektivním a účinným opatřením je včasná a rychlá asanace napadených stromů. Náklady s tím spojené však doslova ochromí vlastníky lesů, protože musí platit mzdy, splácet úvěry a současně klesají ceny za dřevo téměř již pod hranici rentability.

Pokud vlastníci lesů nebudou mít finanční, personální i technické kapacity na utlumení první vlny rojení kůrovce, mohou podle odhadů kůrovcové těžby v příštím roce dosáhnout až trojnásobku běžných ročních těžeb, tj. 50–60 mil. m3. Tak obrovské množství dříví v tak krátkém čase povede k naprostému kolapsu celého zpracovatelského řetězce a trhu. Při tak dramatickém nárůstu kůrovcových těžeb bude nutno následně zalesnit 60 000 i více hektarů holin ročně. K tomu bude potřeba obrovské množství sazenic, což jsou další náklady. Jestliže stát vlastníkům lesů nepomůže, velmi pravděpodobně se tento scénář bude opakovat několik let po sobě, takže za 8–10 let může být zničeno i půl milionu hektarů lesů, což představuje asi 15 % všech našich lesů.

Můžeme si to představit tak, že v lesích zuří obrovský zdánlivě neviditelný požár, který se stále šíří. Stát nabízí vlastníkům lesů jako pomoc při hašení dva ruční minimaxy, oni přitom potřebují letadla, cisterny, profesionální týmy.

Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2019 považuje Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR za hrubé podcenění závažnosti situace v lesnickém sektoru a za zanedbání péče o krajinu ze strany vlády. Bez okamžité finanční pomoci státu budou vlastníci nestátních lesů nuceni rezignovat na boj s kůrovcem, řadu firem čeká likvidace a lesní majetky se promění ve zpustlou znetvořenou krajinu.

Ve výsledku se naší společnosti tato „úspora“ v rozpočtu na rok 2019 během příštích desetiletí mnohonásobně prodraží. Českou krajinu postihne ekologická katastrofa s výrazným omezením zejména hydrické, klimatické a rekreační funkce lesů. V situaci, kdy čelíme stále rostoucímu dlouhodobému nedostatku vody a plánujeme mnohamiliardové investice na zadržování vody v krajině, se paradoxně zbavíme nejpřirozenějšího producenta i rezervoáru vody – lesů, asi 40 % lokálních srážek vzniká odpařováním vody z lesů. Kde není les, není ani voda.