Gabriela Rusó: Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci vytvořila iniciativu za ochranu delfínů a velryb před jejich lovem
Blíže k problematice: Delfíny a velryby loví Grónsko, Aljaška, Island, Faerské ostrovy, Norsko, Japonsko a možná ještě další země, nejvíc jsou však v lovech známé uvedené státy.
Nejpalčivějším z nich je etické hledisko lovů z hlediska utrpení zvířat, protože zabíjení delfínů a velryb je spojeno s brutálními praktikami, kdy jsou někdy zabíjeny také delfíní gravidní matky a jejich mláďata nenarozená i již narozená. Tak tomu bylo např. v roce 2025 na Faerských ostrovech, což vysledovala ochranářská organizace Sea Sephards. V květnu tohoto roku proběhl na Faerských ostrovech další masakr delfínů, kteří byli dodatečně ubodáni noži kvůli nedostatku kopí. V jednom dni bylo zabito přes 700 delfínů.
Pokud lovci nezabijí zvíře na poprvé, utrpení zvířat je o to větší. Avšak bez ohledu na „dovednost lovu“ jde o nádherná, inteligentní zvířata, která by měla být víc pozorována než lovena. Stále zde také zůstává etická otázka oprávnění zabíjení zvířat bez ohledu na druh zvířete. Zvířata, která jsou bodána do vykrvácení prožívají extrémní utrpení.
Prakticky ale Japonsko ulovilo stovky velryb, změřilo potřebné údaje, ale maso velryb skončilo v japonských restauracích a obchodech. V r. 2019 Japonsko přestalo vědecké účely předstírat a loví bezostyšně pro účely komerční. Delfíny zneužívá pro prodej do zábavních center nebo je opět zabíjí pro maso.
Do Japonska navíc proudí export velrybího masa uloveného v severní Evropě.
Další důvod, kvůli kterému vznikla výzva pro zastavení lovů kytovců je ochrana oceánského ekosystému. Velryby a delfíni totiž jako největší vodní živočichové v oceánech podněcují růst mořského fytoplanktonu a to živinami ze svého trusu. Migrací napříč oceány roznášejí trus a díky jeho živinám mají ostatní živočichové k dispozici mnoho fytoplankton pro potravu.
Přečtěte si také |
Patrik Friess: O grindadrápu a jménech, která mu nepatří
Úloha fytoplanktonu je kromě potravy pro živočichy zásadní také pro udržování klimatu – mikroskopické zelené rostliny pohlcují oxid uhličitý. Také sám živočich v oceánských vodách po své smrti klesne na dno. Uhlíkaté sloučeniny z jeho těla poslouží jako stavební prvky pro fytoplankton a další živočichy, čímž se udržuje rovnovážný systém koloběhu uhlíku v oceánu, z hlediska postavení uhlíku jako prvku figurujícím v oteplování klimatu.
reklama



