Hnutí DUHA: Lesy budou kvůli změně klimatu čelit až půlmilionovým ztrátám na hektar, budoucí ředitel Lesů ČR s tím musí počítat
Ministr zemědělství dále uvedl, že chce, „aby podnik řídil manažer, který bude schopen lépe naplňovat státní surovinovou politiku pro dřevo.“ Hned prvním podcílem této politiky přitom je „Zajistit cílovou druhovou a věkovou skladbu respektující klimatickou změnu a stanovištní podmínky v lesích a využít další produkční potenciál nelesních půd.“
Lesy jsou základní složkou životního prostředí a zásadním způsobem ovlivňují život lidí: podobu krajiny a její využívání, místní klima, schopnost krajiny zadržovat vodu a předcházet tak záplavám i vysušování krajiny, a při zachování rozmanitosti hospodářských způsobů chrání také biologickou rozmanitost. Volba ředitele bude mít zásadní a přímý dopad na fungování státního podniku a tím i plnění všech těchto funkcí ve více než 45 % českých lesů.
Lhůta pro přihlašování na vedoucí pozici v tak strategickém státním podniku je pouhých 11 dní (a to včetně víkendu). Přihlášku mají uchazeči a uchazečky posílat s motivačním dopisem a pěti stránkovou koncepcí řízení státního podniku Lesy České republiky. K tomu, aby výběrové řízení bylo transparentní je nutné, aby byla veřejně známá kvalitní výběrová komise a členy komise byly jmenovány osoby, jejichž profesní zkušenosti, odborné znalosti a morální vlastnosti dávají záruky řádného průběhu výběrového řízení a výběru nejkvalitnějšího uchazeče. Ministerstvo by mělo zveřejnit životopisy a koncepci jednotlivých uchazečů, a záznam o průběhu výběrového řízení včetně výsledného pořadí uchazečů.
Správný výběr generálního ředitele rozhodne o udržitelném lesním hospodaření pro budoucí generace. Nedávno zveřejněný výzkum totiž ukazuje, že nejvyšší náklady související s rozpadem porostů v Evropě do roku 2100 lze očekávat v částech České republiky, Německa, Rakouska a Švýcarska. Náklady na hektar by měly dosáhnout v průměru 61 000 korun až 109 375 korun, část modelovaných scénářů ale předvídá náklady půl milionu korun na hektar jako kumulativní částka v roce 2100. Tato zjištění potvrzují i další výzkumy.
České lesnictví bude dle mezinárodní studie v konkurenci více prosperujících okolních států znevýhodněné. Budou-li se totiž lesy urychleně na budoucí klimatické podmínky adaptovat, mohl by ztráty spojené s rozpady porostů vyvážit nárůst produkce související s oteplováním. Změna klimatu totiž kromě požárů, polomů a gradace hmyzu rovněž sníží produkci dřeva v místech s nedostatkem vody, ale celkově mohou lesy více přirůstat kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého a delší vegetační sezóně. Autoři studie proto doporučují, aby se úsilí na adaptaci lesů zaměřilo především na oblast Střední a Jižní Evropy, kde podle jejich zjištění jinak budou zvyšující se náklady související s rozpadem porostů nejvíce ohrožovat dosavadní způsob lesního hospodářství.
Jan Skalík z programu Krajina Hnutí DUHA říká: „Ředitel státních lesů byl odvolán, přestože za vysoké ceny dřeva nemůže. Může za ně situace na trhu po rozpadu smrčin nepřipravených na změnu klimatu. Výzkumy ukazují, že má-li středoevropské lesnictví do budoucna prosperovat, musí se na změnu klimatu rychle připravit. Investovat do budoucnosti a ne snižovat provozní náklady by mělo být i hlavním kritériem při výběru nového ředitele.”
„Lesy nemají být černá díra na peníze, ale naopak mohou společnosti nemálo přispívat. Aby ale hospodaření v nich mohlo být trvale udržitelné a ziskové, nemůžeme už dál meškat s jejich přípravou na změnu klimatu. Studie zveřejněná v Nature Climate Change ukazuje, že by otálení mohlo stát až půl milionu korun na hektar lesa.”
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA říká: „Volba ředitele LČR bude mít zásadní a přímý dopad na 45 % rozlohy českých lesů a jejich budoucnost. Správný výběr generálního ředitele rozhodne o tom, jestli budou továrnou na dřevo nebo místem, kde se uplatňuje mnohem více funkcí i na úkor zisku. Najít vhodného člověka během 11 dní, což je doba od zveřejnění pracovní nabídky po uzávěrku přihlášek, je podle mě naprosto nereálné a je tudíž možné, že někdo vhodnou koncepci pro Lesy ČR má již delší dobu v šuplíku (například od posledního výběrového řízení v roce 2022) a teď dostane příležitost.”
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (43)
Jaroslav Řezáč
25.1.2026 06:57Jarek Schindler
29.1.2026 19:26 Reaguje naMichal Ukropec
25.1.2026 09:17vaber
25.1.2026 09:55Adaptace lesů ,co to znamená ,sázet jiné druhy než smrk. Nové lesy které jsou listnaté a nejsou v nich staré mohutné stromy, se podobají vytáhlému křoví a takové dřevo se hodí jen na štěpku ,pelety a pálení.
Zisk z lesů nelze změnit z roku na rok. Dobré dřevo roste desítky i stovky let. Ovšem lze z roku na rok lesy drancovat a těžit více ,ale dobré dřevo brzy dojde a to křoví co vyrůstá nyní, bude hodně levné. S tím musí ti, co chtějí stále větší zisky počítat.
Čekal bych ,že ochránci lesů budou proti komerčnímu využívání lesů. Zatím se lesy jen drancovaly ,bez ohledu na přírodu , zisky byly miliardy. To nelze dělat stále.
Petr
25.1.2026 11:00 Reaguje na vaberTakže i příroda se chápe jako produkt na objednávku, který lze kdykoliv podle momentálni politické nálady zrušit i vybudovat. Les je jen soubor služeb a funkcí, které aktivujeme jako aplikaci a v nastavení si zvolíme požadované funkce. Co zrovna nepotřebujeme, to vypneme. Jednoduše, bez nějakych starostí o souvislosti. Vždyť je to naše, a se svým majetkem si můžeme dělat co chceme.
Radek
25.1.2026 16:53 Reaguje na PetrDnešní názor ochranářů v ČR je za každou cenu chránit vyvolené na celém území , jedině tak je to přece správné a jediné možné . Jiná cesta není možná .
Petr
25.1.2026 17:39 Reaguje na RadekA nemám pocit, že by něco bylo vyvolené. Ale že je nutný různý přístup, to ano. Věnovat se něčemu přece neznamená, že je to vyvolené. Proč myslíte že znamená?
Radek
25.1.2026 18:33 Reaguje na PetrEmil Bernardy
26.1.2026 06:47 Reaguje na PetrRadek
26.1.2026 11:45 Reaguje na PetrJarek Schindler
29.1.2026 19:54 Reaguje na PetrJan Šimůnek
25.1.2026 11:57Dost nesmysl, protože i zlý kapitalista myslí na co nejširší souvislosti, protože pokud ne, stane se brzy hodným dělníkem.
Ten přepočet na finance má, pochopitelně význam, pokud je udělán korektně, protože vám z něj vyskáčou priority. To se netýká jen lesa, ale i např. zdravotnictví, a pokud by se to tam dělalo důsledně, nemohlo by dojít k fiktivní covidové epidemii a mnoha dalším kauzám zbytečného rozhazování peněz a utrácení lidských životů.
Petr
25.1.2026 12:04 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.1.2026 12:03Tonda Selektoda
25.1.2026 13:22To píšete o sobě?????
Jarek Schindler
29.1.2026 20:01 Reaguje naJan Šimůnek
25.1.2026 13:23Napsal jste to špatně v tom smyslu, že podceňujete schopnost kapitalistů vidět věci v širších souvislostech. Ano, jsou kapitalisté, kteří tuto schopnost nemají nebo ji nevyužívají, ale ti jsou v řádně fungující demokratické společnosti s tržní ekonomikou prostě odselektováni (to se v minulosti stalo mnohokrát).
Daleko větším problémem je polo nebo zcela anonymní úředník státu se socialistickými trendy, který prosazuje jakousi nesmyslnou aktivitu na základě politického zadání a na širší souvislosti kašle z vysoka, resp. je k tomu více-méně nucen.
Kapitalismus jistě byl s to nadělat nejrůznější průšvihy, nicméně se dokázal, na rozdíl od socialismu, z nich také poučit a vybabrat. Navíc řada "ekologických" kauz je více-méně výmyslem levičáků, vč. zelených (viz třeba havárie v Bhópálu).
Zbynek Ulcak
25.1.2026 14:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.1.2026 15:41Je mi velice líto. V tom Bhópálu byla postižena prakticky jen populace ilegální zástavby v bezprostředním okolí továrny. Tam na černo přespávali lidé, kteří se snažili získat nádenické práce, případně ve výplatní dny žebrali (někteří s celými rodinami). Jedinou vinou vlastníka / provozovatele továrny byla skutečnost, že si nevynutil, třeba i zastavením výroby, na Indii či příslušném indickém státu, aby policie tuto ilegální zástavbu zlikvidovala a okolí továrny vyklidila.
Kolem takových výrob se běžně dělá sanitární kordon a výstavba je povolena až za jeho zevními hranicemi, stanovenými tak, že za nízké rychlosti větru lidé před mrakem škodlivin utečou (v podstatě po tečně na obvodu tohoto koridoru), zatímco při prudším větru dojde v důsledku turbulentního proudění k naředění škodlivin na úroveň, nepostihující zdraví lidí.
Populace, žijící za tímto kordonem, je jednak zabezpečena signálními zařízeními a někdy (kde je to možné) i třeba antidoty. Populace kolem JE mají např. k dispozici tablety jodidu draselného.
Pochopitelně, i v tom Bhṕálu lidé z legální zástavby za hranicí bezpečnostní zóny utrpěli jen minimální škody, protože byli v dostatečném předstihu varováni a věděli, co mají při poplachu dělat.
MMCH, takové sanitární kordony jsou i u nás. Jsou i kolem JE. U Dukovan byla např. vyklizena příliš blízko se nacházející (a ještě navíc ve svahu nad řekou, odkud by se nedalo utéct) vesnice Skryje. A i u nás mají v okolí JE obyvatelé vyfasovány tablety KJ a mají zajištěno varování v případě havárie..
A abych se tedy nechlubil cizím peřím: Tu pikanterii o Bhópálu kdysi vyhrabala v odborném (opravdu odborném, ne tom, co citujete) tisku paní profesorka Hrubá, nyní již emeritní, když se někdy na přelomu století totálně inovovaly přednášky o prostředí a zdraví. Přiznám se, že do té doby jsem byl, rovněž jako vy, pomýlen rudozelenou propagandou o tom, že vinu nesli "zlí kapitalisté".
Jarka O.
26.1.2026 07:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
26.1.2026 07:47Jarka O.
26.1.2026 18:17 Reaguje na Jan ŠimůnekJarek Schindler
29.1.2026 19:39 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
30.1.2026 18:08 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
26.1.2026 09:47prodejcem dřeva zpracovatelům, ale pouze tím výchozím a umožňuje navýšit
jeho cenu prostředníky. Místo cílených prodejů se dalo cestou velkých
zakázek ve kterých ti malí nemají možnost konkurovat. Musí pak nakupovat
od těch velkých a nebo od vlastníků soukromých lesů, kteří se ale velmi
rychle přizpůsobili cenám u těch velkých překupníků. Navíc POVINNÉ
množství dřeva ponechané v lesích už na trhu vyčerpaném po kůrovci
schází a navíc přibyli těžaři štěpky. Místy tak schází levné palivové
dříví, protože štěpkaři mají zájem o cokoliv. Navíc i pily odcházejí
od prodeje dřevního odpadu (odřezky, odkory atd.) a prodávají je
štěpkařům a nebo producentům pelet a briket. Majitelé malých pil mají
problém průběžně získat surovinu a nemají peníze na nákup zásob. Je
to pro některé likvidační, když ještě nestačili splatit úvěry, které
měli postavené na jiné ceny a nemají už rezervy. LČR sice prodávají
za víc, ale likvidují tím tisíce pracovních míst při zpracování dřeva,
které se pak vyváží k solventnějším zákazníkům. Domácí surovina má
být vstupním materiálem domácí produkce a ne ji prodat za víc do
zahraničí a zlikvidovat domácí produkci. Vyšší vývozní cena nikdy
nenahradí DPH ze zpracování dřeva u nás a z efektu zaměstnávat naše
občany u nás s jejich sociálními odvody a zdaněním mezd. Stát má
díky svému majetku podporovat TUZEMSKOU výrobu a nikoliv ji naopak likvidovat díky drahému vývozu nedostupnou a drahou surovinou!
Jan Šimůnek
28.1.2026 17:16Jenže kdyby tam Indie neměla organizaci na úrovni špatně vedeného vykřičeného domu, tak by tam ti lidé nebyli a byla by to standardní průmyslová havárie, jako se zcela běžně dějí, protože ani selhání techniky, ani selhání lidského činitele stoprocentně vyloučit nejde.
Mimochodem, zcela přírodní havárie typu výronů vulkanických plynů z jezer v kráterech vyhaslých sopek jsou i při srovnatelných nebo vyšších počtech obětí vymlčovány, protože nesednou do narativu "hodná příroda versus zlí kapitalisté".
Jarka O.
28.1.2026 18:39 Reaguje na Jan ŠimůnekO hodné přírodě nemůže být řeč:)
Jan Šimůnek
29.1.2026 16:48Jenže výklad té havárie coby důsledek nenažranosti "zlých kapitalistů" šířil už komunistický tisk a taky zamlčoval, čí vinou tam došlo k tolika obětem na životech.
Ostatně, pan Zbynek Ulcak nám názorně předvedl, že ten levičácký narativ je u ekologů živý dodnes,
Jan Šimůnek
30.1.2026 14:38Případně hodit vinu na někoho, kdo za to opravdu nemohl. Viz známá havárie v brněnské teplárně (70. léta), při níž se uvařily v páře dvě směny (které se zrovna střídaly), z toho jedna mládežnická. Hodili to na krk řediteli, který opakovaně, jak po státní tak i po stranické linii upozorňoval na stále se horšící stav zařízení a tím pádem stále rostoucí riziko havárie, i na nutnost teplárnu odstavit a provést alespoň nejnutnější opravy.
Jarka O.
30.1.2026 18:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJarka O.
30.1.2026 18:03PS: Srovnání s dnešním Českem nevidím optimisticky.
Jan Šimůnek
31.1.2026 10:24Ta havárie se stala v době, kdy jsem chodil na gympl, ale bylo to stále v čerstvé paměti pracovníků některých klinik, protože to opravdu bylo velice drastické.
Pokud se týká toho Bhópálu, tak já pouze odmítám levičáckou verzi výkladu jejích příčin coby "kapitalismu". Byla to prostě havárie, jaké se mohou stát, vesměs se s nimi počítá a hlavní vinu v tomto případě nese Indie, tehdy silně koketující se SSSR.
A pokud byste hledala nějaké havárie opravdu související s politickým systémem, tak byste je našla na opačné straně železné opony (ostatně i ta brněnská teplárna sem patří. A v ČSSR byly podniky, kde průměrné dožití pracovníka bylo někde mezi 40 a 50 lety. Ovšem, tohle levičáci zatloukají dodnes.
Jarka O.
31.1.2026 13:14 Reaguje na Jan ŠimůnekNeshodnem se, dál nejdu než za souhlas s tím, že vina byla 50:50. Firma se má starat o bezpečnost práce na svém soukromém pozemku tečka
Stát má mít zákony a nikdo nemá stát mimo zákon což se kontroluje taky tečka
Proto to srovnávám s Bečvou a čr.
Takové dožití pracovníků bylo i v SRN aj., není to ideologií, ale dobou. A úrovní pracovních předpisů, ty rozdíly nebyly zas až tak velké, jak se nám tvrdilo, možná byl rozdíl v implementacích něčeho pár let sem pár let tam v Evropě a US. Ale voláte po preventivním vystěhování a přitom se nám vystěhování jako prevence vydává za "zvůli starého režimu". Samozřejmě slušný stát (bohatý), čr ne, nabídne dnes za vystěhování slušnou náhradu.
Jan Šimůnek
1.2.2026 10:51Dneska jsou problémy např. s příletištní malárií (případně dalšími chorobami, přenášenými komáry, kteří mohou vyletět z letadla, které přiletělo z tropů). O nějakém důslednějším ochranném pásmu kolem takových letišť se zatím, pokud je mi známo, neuvažuje.
Byl popsán (i u nás) výskyt legionářské nemoci okolo výrob, kde se používá voda ve formě aerosolu, nebo tam aerosol z vody vzniká (typicky různé chladící věže, jaké jsou u elektráren, plynáren apod.). Legionelám se v těch technických vodách docela daří, ale průšvih je, že se takto dostanou do plic. Zase se to zatím nikde moc neřeší.
Jarka O.
1.2.2026 12:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.2.2026 18:11Technické vody jsou definovány použitelností pro danou technologii, což se může s nějakou "chemií" vylučovat. Zejména problém je, když se část té technické vody vrací zpět, protože to podporuje růst kde čeho, nejen legionel.
Jarka O.
1.2.2026 18:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
3.2.2026 17:37Chemie kupodivu moc nepomůže ani na E. coli a příbuzné (zkušenost ze spartakiádního tábora ČSLA v roce 1980 u letohrádku Hvězda). Nakonec na tom zhasl i vodovod v kampusu MU v Bohunicích. Pokud byste trubky periodicky vysoušela, byly by sežrány rzí.
Legionela je prostě celosvětový problém (hlavně vyspělé země), a není vůbec jednoduché ho nějak vyřešit.
MMCH, naši odborníci popsali několik nových druhů legionel (vesměs z vodotečí) a různých rybníků / jezírek a nádrží). Taky něco, o čem se neví, a mělo by se. Nebyl jen Heyrovský.

Americká agentura EPA čelí žalobě kvůli otázce škodlivosti skleníkových plynů
Evropské uhlíkové vyrovnání zřejmě budou spravovat MŽP a celníci
Vláda projedná rozdělení kompetencí pro správu evropského uhlíkového vyrovnání