https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/informacie-ktore-nesmieme-vediet?sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jozef Komoň: Informácie, ktoré nesmieme vedieť!

8.11.2007
Tento článok je pokus o vzájomnú neformálnu osvetu a pomoc medzi ľuďmi. Je to vážne varovanie pred tým, čo sa chystá ohrozovať naše zdravie. Ide o informácie, ktoré sa nikdy včas nedozvieme v masmédiách.
 

Geneticky modifikované plodiny (GMO) nepredstavujú žiaden pokrok, ale presný opak. Je to len ďalšia fáza seba-záhuby novo nasadenými umelými prostriedkami. Politické sily a poľnohospodárske sektory v Amerike agresívne bojujú proti testovaniu bezpečnosti a nezávadnosti týchto produktov. V rámci globalizácie a obchodu s GMO ide o miliardy až trilióny (tisíce miliárd) dolárov! V skutočnosti sa deje to isté čo v stredoveku, keď bola pri moci katolícka inkvizícia v Španielsku. Odborníci a kvalifikovaní vedci sú aj dnes ubíjaní a umlčiavaní politickou mocou. Proti GMO bojujú v prvom rade nezávislí odborníci, ktorí nepracujú pre vládu. Už teraz je dokázané, že geneticky modifikované plodiny predstavujú vážnu hrozbu, ale pre bežných ľudí je všetko len v rovine teórií. V správach už odznelo, že Slovensko vlani pestovalo 30 hektárov GMO kukurice a dnes je to už 900 hektárov a idú sa pestovať aj GMO zemiaky. Bolo povedané, že ekológovia sú proti tomu, ale o skutočných rizikách nepadlo ani slovo. Tento prístup televízie považujeme za neprofesionálny, alebo zmanipulovaný.

V sedemdesiatych rokoch gigantická firma Monsanto v Amerike pustila do jedla umelé sladidlo, ktoré bolo nervovým jedom, vyvinutým pre bojové účely ako chemická zbraň. Bolo to sladké, tak to pustili do jedla (pripravujem materiál aj o tomto zločine). Keď prišla zelená revolúcia (umelé hnojivá a pesticídy), ktorá mala pomôcť rozvojovým krajinám s úrodou, nič to nevyriešilo, pretože úroda bola tak lacná, že devastovala ekonomiku. V skutočnosti šlo a ide v prvom rade o nespravodlivé rozdeľovanie úrody a nie o nedostatok jedla. Jednotlivci z chudobných štátov predávajú úrodu, ktorá patrí ich vlastnej krajine do zahraničia za viac peňazí kvôli osobnému zisku a ich vlastné štáty preto trpia hladomorom (mimochodom svet produkuje nadbytok jedla pre každého). Zo zelenej revolúcie profitoval niekto iný a rozvojové krajiny sa miestami dostali do ešte horšej situácie ako predtým. Monsanto sa postaralo o vyvinutie DDT, jedného z najzákernejších prostriedkov, insekticídu proti hmyzu. Vtedy nové, umelé prostriedky neboli otestované a ešte dnes sa nevieme zbaviť následkov, ktoré spôsobili a zostali v potravinovom reťazci. Dnes sa Monsanto stalo hlavným monopolom a vývojárom GMO, ktoré zaplavuje svet. 90% GMO produktov, ktoré nám Amerika predáva sú z Monsanta. Už aj dnes sú krajiny a oblasti, kde sa oslabuje ekonomika v dôsledku pestovania GMO plodín. V Rumunsku sa po mnohých rokoch vydal zákaz na pestovanie GMO, čo znamená že zmena je reálna, ale osobné politicko-obchodné záujmy sú silné a príroda sa z týchto genetických zásahov tak skoro nespamätá. Preto je nutné o tom čo najviac rozprávať a presadzovať ekologické poľnohospodárstvo. Farmári s ekologickými poľami majú vo svete už problémy, pretože ich vzácna úroda sa rýchle ničí kontamináciou GMO peľu, čo znamená, že ju už musia označiť ako GMO. Na Slovensku je GMO povolené ako krmivo pre zvieratá, avšak živočíšne produkty z týchto zvierat označené značkou GMO už nebudú. Navyše ministerstvo pôdohospodárstva SR porušuje slovenské aj európske zákony tým, že tají pred verejnosťou kde sa pestuje GMO kukurica. Tvrdí, že je to obchodné tajomstvo, tým pádom nikto nevie kto je ohrozený zdravotne aj finančne. My sa nepotrebujeme stať pokusnými králikmi nejakej americkej firmy, keď máme aj tak prebytok svojej vlastnej geneticky zdravej a chutnejšej úrody v SR. V Amerike je už 65% poľnohospodárstva geneticky narušeného a ročné výdavky na zdravie u Američanov exponenciálne stúpajú.

Ak chceme zmeniť sami seba, najprv si musíme plne uvedomiť vlastné nedostatky. Ak chceme zmeniť to čo sa deje mimo nás, najprv musíme vedieť čo sa vlastne okolo nás deje. Ak si však budeme stále myslieť, že my s tým nič nemôžeme spraviť a že aj naša nepatrná pomoc je tak malá ako sme malí my sami, tak si stále neuvedomujeme vlastné nedostatky. Mahátma Gándhi povedal „be the change you want to see“ – „buď zmenou, ktorú chceš vidieť“. On si nemyslel že je malý, bojoval za mier a aj priniesol tomuto svetu kúsok mieru a posolstva.

Preto by sme mali aspoň hovoriť o spomenutom probléme čo najviac. Sami vieme, že o našich najvážnejších problémoch sa nám rozpráva najťažšie a nikto v okolí ani netuší, že by sme mohli mať aj nejaký problém. Mám pocit, že podobne je to aj s našou najdrahšou matkou živiteľkou, ktorú voláme Zem.


reklama

Jozef Komoň
Autor je studentem vysoké školy.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Proč jsou GMO závadné ? - 8. 11. 2007 - Ivan Sommer

Autor sice lamentuje nad závadností GMO, ale nijak ji exaktně nedokládá. Uvádět narůst podílu geneticky modikovaných plodin jako příčinu zvýšování výdajů na zdravotnictví v USA je stejně tak důvěryhodné jako tvrdit, že zvýšené výdaje na zdraví mohou být způsobeny značným nárůstem počtu mobilů nebo připojení na internet.

Co se týče potravin, v současnosti v České republice značně rostou jejich ceny, a to nijak nesvědčí o jejich nadbytku.

GMO mohou představovat riziko, které je však nutné uvážlivě popsat, podléhat emocím je ošidné.

Proč jsou GMO závadné ? - 9. 11. 2007 - jojo

ja som autorom tohoto článku, tak si to striehnem (mimochodom, je tam aj moje meno!). k tomuto článku boli totiž aj iné informácie, ktoré si redaktor neželal zverejniť. je mnoho dokladov o podvodoch a klamstvách v ktorých žije naša spoločnosť. táto časť je len úvodným článkom k dalsim trom. to čo v článku chýba je toto: http://informacie.blogy.atlas.sk/ine/23821/
http://www.informacie.blogspot.com/
http://amerika-nici-urodu.blogspot.com/

ten prvy zdroj je to iste co tento clanok, avsak tam su zdroje, ktore tu nie su vobec uvedene. a je tam aj burliva diskusia

članky ktore tam najdete by mali byt vraj tiez zverejnené tu. tak som zvedavý

jojo - 9. 11. 2007 - downtown

Není nad racionální vědeckou diskuzi. Prostě vím jak to je a hotovo a laskavě mě nikdo nepřesvědčujte o něčem jinym.

Tak obvykle po třicítce to přechází, nebo spíš jen přechází zdroj té vnitřní síly, od víry k penězům :)))

GMO - 12. 11. 2007 - libor

Přečtl jsem skoro všechno a je to tedy dosti zajímavé. Vřele doporučuji kdo má zájem tak si to přečtěte.

Fakty? - 12. 11. 2007 - Vlado

Revolúcia v hnojivách-"úroda ola taká, že devastovala ekonomiku-kde prosím, čím toto tvrdenie pokladáte?
Škodlivosť GMO-o aké štúdie sa opierate, nie je to len typ JPP? Napríklad taká GMO kukurica sa od tej obyčajnej líši len jedinou látkou-BT-toxínom, ktorého škodlivosť pre človeka nebola ničím potvrdená. A táto plodina je jedinou GMO, ktorá sa môže priemyslovo pestovať v EU. Ostatné, len ako pokusné plodiny. A vzhľadom k tomu, že BT-kukurica vznikla tuším 1995 a v EU bola schválená až 2003-kde je tu tá bezohľadná náhlivosť o ktorej hovoríte? Čím sa podľa Vás líši GMO od krížením získaného medzidruhového hybridu, ktorý má mnoho cudzích génov? Nie ste skôr v pozícii robotníkov v 19. storočí, ktorí rozbíjali stroje, presvedčení, že tieto ich pripravujú o prácu? A keby boli uspeli, tak tento článok nemusíte publikovať-žiadny internet by totiž neexistoval. A dostupnosť potravín pre všetkých-1. museli by sme sa staŤ všetci vegetariánmi 2. počet obyvateľstva Zeme rastie, takže všetky riešenia sú len dočasné 3. bez umelých hnojív. by sa museli obrábať oveľa večšie plochy pôdy a bolo by to na úkor lesov a lúk (v EU výmera neobrábanej poľnohospodárskej pôdy navracanej späť prírode rastie-najmň vďaka intenzifikácii poľnohospodárstva) 4. čo alternatívne zdroje energie-bionafta, lieh-ľudstvo dnes spotrebuje toľko energie, že by nepomohlo, ani keby sme celú zem obsiali repkou a cukrovou trstinou.
A Vy takýto zložitý problém odbavíte jednoducho čierno-bielo pár vetami. Neviem, koľko Vám je, ale píšete, ako keby ste mali 15 rokov.

Fakty? - 12. 11. 2007 - jojo

tak Vlado, nebudem vás kritizovať, aj vy máte právo nevedieť. globálny nadbytok potravín vo svete je vcelku známy, len vlády o tom nepotrebujú moc rozprávať. o tomto nadbytku vedia dokonca aj predajcovia a propagátori GMO. neviem či nie ste práve niekto z nich, keď sa takto snažíte zhodiť mňa aj moje články, ktoré sú len prekladom uznávaných odborníkov zo sveta. preto je ťažko pre vás, aby ste pár vlastnými "tvrdými" slovami znehodnotil práce kvalifikovaných nezávislých vedcov.

pre doplnenie nevyhnutných vedomostí vrele odporúčam zarážajúce fakty:

http://amerika-nici-urodu.blogspot.com/

Fakty? - 13. 11. 2007 - Vlado

Nevravím, že nemáte v ničom pravdu, len príliš zjednodušujete zložitý problém. Keď z komplikovanej rovnice vyhodíte pár neznámych, riešenie nájdete oveľa rýchlejšie-ale nebude správne. Pretože je ťažké v jednom diskusnom príspevku obsiahnuť celú problematiku, obmedzím sa na Vami doporučený článok.
To, že kvôli biopalivám dražejú potraviny, nie je žiadne tajomstvo, vie to už celý vzdelaný svet. Bohužiaľ tieto dopady neuvážili ani ekologické organizácie, keď pred rokmi doporučovali biopalivá ako obnoviteňý zdroj energie. Nie je to ich vina, nie všetko sa dá vždy dopredu odhadnúť. Že to poľnohospodári využili na spenaženie svojich prebytkov, je prirodzená reakcia a netreba za tým hľadať žiadne spiknutie. Na druhej strane tvrdenie článku-vytrhnuté zrejme z kontextu vedeckej štúdie: etanol pre autá nie je vhodné palivo, je lož. Choďte sa pozrieť do Brazílie-tam na toto nevhodné palivo jazdia tisíce áut, a bez mimoriadnych dotácií. Lenže zdrojom etanolu je cukrová trstina a nie obilie. To si v tejto súvislosti veľa odborníkov neuvedomilo. Pretože aj vedec a odrborník je len človek a robí chyby.
Teraz k dopadu na potravinový trh. Píšete, že potravinové prebytky likvidujú poľnohospodárov v rozvojových krajinách. Ale autor článku nazýva americké prebytky potravín darom od Boha a adarom amerických farmárov svetu, a horuje pre to, aby sa do rozvojových krajín ďalej vyvážali. Je to agent americkej poľnohospodárskej lobby, ale sa len proste mýli? Roľníkov v rozvojových krajinách nekántria lacné dovozy, ale, paradoxne, charitatívna potravinová pomoc a ich vlastné vlády. Prečo Zimbabwe patrilo k najväčším vývozcom poľnohospodárskych produktov v Afrike a teraz ich kvári hladomor? Pre americké koncerny, alebo pre Mugabeho? To isté platí pre Nigériu, Dárfúr, pásmo Gaza... Prečo v Mexiku zdraželi kukuričné placky-preto, lebo mexickí farmári predávajú kukuricu do USA k výrobe bioetanolu. Lenže toto nebol zámer, ale nešťastný dôsledok zdanlivo proekologických opatrení. A vlády rozvinutých krajín už začínajúm prehodnocovať to, čo pred rokom s veľkou slávou prijali.
Ja som Vás neodsúdil, len som Vás upozornil, aby ste sa výhýbali zjednodušujúcemu uvažovaniu.

Fakty? - 14. 11. 2007 - jojo

to čo ste teraz napísal je zaujímavé. čo sa týka ale GMO, je to cesta z ktorej sa pravdepodobne tak ľahko nevrátime späť ak to niekde "praskne". s vaším prirovnaním tej rovnice to je veľmi dobrý príklad (presne o tom istom som vravel už aj ja)a to je myslím aj podstata celého problému GMO. vytvoriť dokonalú génovú štruktúru a zohľadniť pri tom všetky okolnosti a podmienky aké musí spĺňať budúca rastlina v prostredí je možno pre nás ešte nepredstaviteľne ťažká rovnica. v genetickej informácii má každý atóm svoju presnú funkciu. je to ako dlhá a zložitá rovnica - stačí nepatrná chybička a rovnica nevyjde. ak spravia takú chybičku v NASA, spadne raketoplán aj s vycvičenou posádkou. aká je dnes šanca, že súčasným genetickým odborníkom, ktorý vytvárajú nové gény nekontrolovateľným a doslova náhodným spôsobom budú úplne v poriadku?

ak to teda zhrniem, problém sa dá vložiť do jednej jedinej otázky: je vhodné používať súčasné GMO na konzumáciu?
...a o tomto je celý ten zložitý problém

Fakty? - 13. 11. 2007 - Jan Smola

Je to velmi jednoduché! Pokud je trh zaplaven nadbytkem potravin díky použití umělých hnojiv a pesticidů, drobní rolníci, kteří na umělá hnojiva nemají, musí více na poli pracovat, aby vůbec nějakou úrodu měli. Potom jsou však i jejich produkty dražší. Na trhu s levnými pomocí chemie vypěstovanými produkty tedy nemají šanci, takže toho moc neprodají, takže upadají do chudoby. Chceme-li odvrátit hlad v Africe, musíme jim tam přestat dovážet nadbytek evropské dotované zemědělské produkce, aby se tamější komunity vzpamatovaly. To, co nyní provádíme, není nezištná pomoc, ale snaha vyždímat z těch chudáků, co se dá. A tohle činí euroameická civilizace holedbající se křesťanskými základy. Je mi z toho špatně....

Fakty? - 13. 11. 2007 - jojo

George Bush raz povedal ... "chcem, aby Amerika živila svet"

Proboha! Chteji nas zabit! - 13. 11. 2007 - zebra

Hruza! Spiknuti proti lidstvu! Chteji nas zabit! Vyrazme do ulic a vyzenme je z temnych der!
Neni jiste nahodou, ze clanek Jozefa Komone byl zeverjnen prave pri vyroci tzv. Kristalove noci. Je to stejne demagogicky a paranoidni nesmysl jako byly teze nacistu o tajne svetove vlade Zidu.

Proboha! Chteji nas zabit! - 13. 11. 2007 - Jan Smola

Milá zebro, v době, kdy světlo světa spatřilo DDT, lidstvo k tomuto objevu vzhlíželo s nadějemi a s respektem. O několik desítek let později se ukázalo, že tu cosi nehraje....Můžete mi prosím říct, jakou mám mít jistotu, že v případě geneticky upravovaných plodin nejde o podobný omyl? Nebo mi snad chcete říct, že dnes je situace jiná, lepší, že máme dokonalejší vědomosti?
V naší euroameriucké civilizaci šlo vždy o peníze. Jen a jen o peníze. Lidské zdraví tu nehraje žádnou roli, stejně tak jako úcta k životu či k přírodě. Všechno přepočítáváme na peníze. Takže i v případě geneticky upravovaných plodin jde o velké prachy. Naivitu stranou, prosím!

Proboha! Chteji nas zabit! - 13. 11. 2007 - jojo

urcite je podla teba aj druhá svetová vojne paranoidný nezmysel, takže ani neveríš že bola. lebo ty na až tak veľmi zlé veci určite neveríš. co sa týka termínu zverejnenia, tak to mi písali z ekolistu ze to nebude tak skoro, lebo mali tam toho dost. pravdu povediac o historiu sa moc nezaujimam, ale pripustam, ze ju treba trosku ovládat

Proboha! Chteji nas zabit! - 13. 11. 2007 - rené

U všech lidských "pokusů" je jedno hledisko: tj. teď to neškodí, to znamená, že po požití modifikovaných potravin okamžitě nezemřete. Jejich následky, a to se netýká jen GMO potravin, se totiž projeví až v následujících generacích.V tomto směru je člověk naprosto vedle. Víte například, že nejnovější Airbus A 380 spotřebuje za hodinu letu tolik kyslíku, kolik ho za tutéž dobu vydýchá přes 92 000 000 (92 milionů)lidí?

O cislech a lidech - 14. 11. 2007 - tmoravec

Mily Rene
Velkou nevyhodou cisel je, ze jsou prilis jednoznacna. Proto je lepsi konkretni cisla radeji neuvadet, pouzivat vyrazy jako "hodne" nebo "malo", nebo lepe "neuveritelne mnoho", "zanetbatelne" atd. A kdyz uz uvadet cisla, je treba si je po zdroji prekontrolovat. Tech Tvych 92 milionu pozemstanu na jeden airbus se mi nezdalo, tak jsem to zkusil prepocitat. Netrvalo to dele nez sepsani tohoto prispevku. Rozepisuju to podrobneji, muzes to po mne prekontrolovat, v prispevku sice cisla trochu zaokrouhluji, ale slo mi spise o rad.
Nevim kolik toho spotrebuje airbus, tak sem zacal u lidi a googlu. Lidsky dech obsahuje asi 4 az 5 % CO2, sedici dospely muz prodycha 9-10 litru vzduchu za minutu. To znamena priblizne 0.4 litru CO2. V chemickych tabulkach jsem zjistil ze plynny co2 ma pri normalnim tlaku hustotu 1.98 g na 1 litr, tj 0.4 litru odpovida asi 0.8 g.
To by byl jeden pozemstan. 92 milionu pozemstanu tak vyprodukuje cca 73 tun co2 za minutu. Vyzbrojen stredoskolskymi zaklady chemie vim, ze uhlovodikove palivo ma obecny vzorec priblizne (CH2)n tudiz zhruba 14 g paliva odpovida 44 g CO2 (12+2x1=14, 12+2x16=44). tj 73 tun co2 odpovida asi 23 tunam paliva. stale jeste za jednu jedinou minutu. za jednu hodinu to odpovida 1394 tunam paliva. Vzhledem k tomu, ze vzletova hmotnost airbusu ma byt podle google 421 tun a v letadle jsou krome paliva jeste motory, kridla, stevardky, obedy, sluchatka pro sledovani filmu, cestujici, jejich batoziny a jiste sam doplnis i par dalsich veci nezbytne nutnych k letu, prijde mi nepravdepodobne, ze by se tam vtestnalo dost paliva na aspon jednu hodinu letu. toz tolik k nevyhodam argumentovat cisly, ktere jsem nekde zaslechl. Hezky den.

O cislech a lidech - 14. 11. 2007 - rené

Zdravím, vidím, že čísla, která jsem uvedl, se zdají být neskutečná. Informaci o spotřebě vzduchu u Airbusu jsem nalezl na www: airspotter.net, kde byl tento představen na Pařížském aerosalonu. Tam je uvedeno, že jeden jeho motor o průměru 3 metry spotřebuje za vteřinu 1,25 tuny vzduchu. Airbus A 380 má motory 4, což dělá za vteřinu 5 tun, za hodinu 18 000 tun. Z tohoto množství je spálen veškerý kyslík, tedy 21%. Člověk při klidném dýchání spotřebuje za hodinu 0,45 m3 vzduchu, z tohoto množství ale využije jen cca 7%. Z toho plyne, že ekvivalentní množství vydýchaného kyslíku je 1 : 0,45´= 2,2 x 3 = 6,6 lidí / m3 / hod. Mimoto bych ještě uvedl,že jsem počítal spotřebu vzduchu, tedy kyslíku, nikoliv emise - motory neprodukují pouze CO 2, ale celou řadu dalších splodin. V tom je podstatný rozdíl.
Chápu, že uvedená čísla se zdají být neuvěřitelná, ale to je také dáno tím, že o spotřebu kyslíku se nikdo nezajímá, protože je zdarma. Jen tak naokraj bych mohl uvést, že například teplárna s generátorem 30MW při výkonu 25MW + pára má spotřebu vzduchu, hnaného do kotle, 100 000 m3/hodinu. To jsem nikde nezaslech, ale viděl přímo na monitoru. Doporučuji návštěvu podobného zařízení.

O cislech a lidech 2 - 15. 11. 2007 - tmoravec

Hm tak to je skutecne zajimave. Myslim si, ze je pes zakopan v tom udaji, ze ve spotrebovanem vzduchu se spali vsechen kyslik. Musi byt zachovan zakon o zachovani hmoty, tj. kyslik, ktery vstupuje musi nejakym zpusobem opet motor opustit, at jiz ve forme CO2, CO nebo vodni pary nebo nezmenen jako kyslik. CO2 a vodni para budou tvorit vice jak 90% spalin obsahujicich kyslik, tak bych se zabyval jenom temito dvema.
palivo se tedy spaluje priblizne podle rovnice CH2 + 3/2 O2 --> CO2 + H2O. Na 14 kg paliva spotrebujete 48 kg kysliku za vzniku 62 kg spalin. Na 1 tunu paliva to dela cca 3.4 tuny kysliku nebo naopak na 1 tunu kysliku 0.29 tuny paliva. Na 18.000 tun vzduchu (3780 tun kysliku) to je 1096 tun paliva. Dalsi zplodiny vznikajici nedokonalym spalovanim kerosenu budou obsahovat relativne vice uhliku v pomeru ke kysliku, tudiz budou spotrebu paliva tahnout jeste vys. Muj puvodni vypocet pres emise CO2 odhadoval 1394 tun paliva za hodinu, coz si myslim ze pri tech mnoha zaokrouhlenich docela sedi. Myslim si, ze jedine vychodisko jak uvest cisla do souladu s palivovymi nadrzemi neboheho vzdusneho obra je, ze vetsina vzduchu projde turbinou nespalena. preji dobrou noc a dekuji za zajimavou ulozku :)

O cislech a lidech 2 - 15. 11. 2007 - rené

Zdravím, k spotřebě kyslíku je nutno započítat i jeho slučování s dusíkem, které probíhá pouze za vysokých teplot, čili turbína je naprosto ideální. Při provozu spalovacích motorů aut také vzniká O3, tedy tzv. přízemní ozon, zda je tomu také v letecké dopravě nevím. Každopádně sloučenin, a tedy škodlivin bude víc. O tom, že nějaký kyslík projde turbínou nespálen, pochybuji. Letadlo je navíc koncipováno jako "úsporné", což se samozřejmně týká pouze fosilního paliva, nikoliv kyslíku. Jako rozhodující ale vidím nutnost počítat se spotřebou kyslíku, která je nad možnosti planety. Pokud si člověk spočítá, kolik kyslíku spálí, bude mu jasné, odkud se "globální oteplení" bere. Výstižnější pojmenování by bylo globální znečištění, protože oteplení je jev druhotný.

O cislech a lidech 2 - 16. 11. 2007 - tmoravec

Problematika me docela zaujala a tak jsem nelenil a podival se na NOx emise z leteckych motoru. Nasel jsem starsi praci kde testovaly o generaci starsi motory general electric, ktere pry produkuji az o tretinu vice skodlivych spalin nez nove motory pro A380. Emise NOx byly v radu desetin az setin gramu na 1 kilogram spaleneho paliva, podle rezimu vykonu motoru. Nejvyssi byly zajimave pri chodu motoru na volnobeh (5% max vykonu). Nechci takove emise bagatelizovat, oxidy dusiku jsou relativne nebezpecne, zvlaste ve vyssich vrstvach atmosfery, ale rozhodne neprispeji vyznamnym zpusobe k ubytku kysliku za turbinou. Stale jeste jsem presvedcen, ze vetsina kysliku projde turbinou nespalena. Zrovna tak tomu bude i v one modelove teplarne.

O cislech a lidech 2 - 16. 11. 2007 - rené

Začnu od zadu: teplárna není modelová, ale skutečná. Pochybuji, že by nějaký kyslík zbýval, zrovna nedávno jsem zaslechl, jak se lidé bavili o tom, že nový pracovník nebyl schopen nahodit kotel, protože mu nikdo neřekl, že přívod vzduchu musí být nad nějakým, poměrně vysokým , limitem. Číslo nebudu uvádět, protože si ho přesně nepamatuji, tehdy jsem tomu nepřikládal důležitost. Pokud Vás to zajímá, pokusím se to zjistit. Co se týká spalin z motorů, nejprve jsem se zabýval automobilovými motory. Co se týká emisí, je to celá škála škodlivin, (podrobnějí informace získáte na eu-portal.net, kde jsou učební texty). Z nich vyplývá, že množství škodlivin kolísá podle rychlosti a zatížení motoru, nejmenší jsou při nejvyšším převodovén stupni a asi 70 km rychlosti. Protože palivo obsahuje i jiné příměsi,neprodukuje jen CO2. Přišlo mi poměrně logické, než počítat různé škodliviny, spočítat množství vzduchu, který motor nasává. Výsledek byl překvapující: motor s obsahem 1 l při 3000 otáčkách za minutu,(obsah u 4 taktu dělit 2) což odpovídá asi 100 km / hod. spotřebuje za hodinu 99 m3 vzduchu. Je to optimální výpočet, letmých 100 km projeté konstantní rychostí (spotřeba ve skutečném provozu bude mnohem vyšší). Pokud uvážíte, že na tuto vzdálenost spotřebujete nějakých 6 litrů paliva, rozhodující je spotřeba vzduchu, tedy kyslíku, zatímco spotřeba fosilního paliva je zanedbatelná. Kyslík je naprosto rozhodujícím prvkem hoření. Mohl bych i připomenou i poměrně vzdálenou havárii Apolla, jehož kabina byla naplněna čistým kyslíkem, což se stalo osudným i 3 kosmonautům. Pokud je kyslíku dostatek, shoří naprosto vše, zatímco jeho nedostatek hoření brání. Z tohoto důvodu pochybuji, že by za leteckým motorem ještě nějaký kyslík zbyl, ale podrobněji jsem se emisemi nezabýval. Nevím, zda by se někde dalo složení emisí za motorem zjistit, také by mě to zajímalo, ale zdá se, že tyto informace, tedy i spotřebě vzduchu se těžko hledají. Možná by se v úvahu měla vzít také výška, protože dusík je lehčí než kyslík. Jak vidíte, problematika je docela široká.

O cislech a lidech 2 - 18. 11. 2007 - rené

Ještě bych dodal, že část paliva se mění ve vodní páru, která sice není "škodlivá", ale představuje také spálený kyslík. Velmi pěkná fotka kondenzačních stop letadel je na stránkách čhmú v galerii zajímavých snímků.

O cislech a lidech 2 - 18. 11. 2007 - Petr P.

Pára je nejsilnější skleníkový plyn.

O cislech a lidech 2 - 20. 11. 2007 - rené

Nevím, zda ostatní budou tento názor akceptovat. V předchozí diskuzi ale šlo o to, co vše vzniká při spalování fosilních paliv. Pára představuje také spálený kyslík.

O cislech a lidech 2 - 21. 11. 2007 - rené

Napsal jsem to blbě, čekal jsem totiž nějaké konkrétní číslo, tedy podíl kolik z 18 000 tun spáleného vzduchu tvoří vodní pára, atd.

Proboha! Chteji nas zabit! - 14. 11. 2007 - zebra

No jak je videt moc se nezajimas ani o biologii a ekologii, protoze jinak bys nemohl napsat tak sileny nesmysly. Priste si o GMO nejdriv neco precti, protoze diky tomuhle textu vypadas jako totalni somar.

Proboha! Chteji nas zabit! - 14. 11. 2007 - Jan Smola

Diskuse má nepsaná pravidla, milá zebro:-)
1. Nebudu urážet svého protivníka obhroublými, vulgárními či jinak ponižujícími výrazy.
2. Argumentovat budu pokud možno věcně.
3. Budu vycházet z faktu, že i protivník může mít v lecčems pravdu.

Myslím, že bych Tě za úplného osla označit za těchto okolnosti nejen že nemohl, ale ani nechtěl. Hezký den, zebro:-))

Proboha! Chteji nas zabit! - 14. 11. 2007 - zebra

Mily pane Smolo, uplne zakladnim nepsanym pravidlem diskuse je mit o jejim predmetu aspon zakladni povedomi. Jinak totiz nejde o diskutovani, ale o pouhe placani nesmyslu. Coz je presen pripad autora clanku.:-))

Proboha! Chteji nas zabit! - 14. 11. 2007 - Dana

Aha,mám tomu rozumět, že nesmysly neplácá Zebra? Hmmm

Proč diskutuji. - 14. 11. 2007 -

Přiznám, že někdy se účastním diskuse abych se něco dověděl, protože o tématu mnoho neznám. Samozřejmě se nastavím spíše do "naslouchacího" módu. Vy máte asi na mysli,že je sporné, když někdo autoritativně tvrdí určité věci, aniž má o tématu řádné znalosti. S tím souhlasím.

Proboha! Chteji nas zabit! - 15. 11. 2007 - Jan Smola

V čem se tedy, zebro, mýlím? S tím DDT to není pravda? S tím, že naše civilizace je hnána touhou po penězích, to také není pravda? S tím, že když jde o peníze, pak i lidské zdraví jde stranou, tak to také není pravda? Není pravda ani to, že když jsme to s oním DDT vlastně moc nevyřešili, tak mám velebit další a další a další objevy lidí, motivované navíc snahou po zbohatnutí? Tak v čem se mýlím? P.S. Děláš pokroky, zebro, už mě nečastuješ urážkami:-) Dík a pěkný den!

Proboha! Chteji nas zabit! - 15. 11. 2007 - zebra

Pane Smolo, problem je v tom, ze jste si nevsiml na koho reaguju. Ja jsem totiz nepsal o vas, ale o autorovi clanku. Vy se v tech svych otazkach prilis nemylite, ale autor clanku proste o GMO placa katastroficke nesmysly.

Proboha! Chteji nas zabit! - 15. 11. 2007 - jojo

zdravim ta zabra :) urazky, alebo co vsetko tu odznelo odpustam. tym sa nemusime zaoberat. skor by ma a urcite aj inych zaujimali "katastroficke nesmysly". napis do diskusie konkretnu vec z clanku nech je o com hodnotne diskutovat. lebo inak k tomu nemam co povedat. dik

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist