Ivan Brezina: Vzestup a pád politické klimatologie
Zatímco běžná klimatologie je přísně deskriptivní, její politická sestra je normativní. Nechce zkoumat, ale předepisovat, jakým směrem se má svět "správně" ubírat. A při prosazování tohoto vznešeného záměru se neštítí použít ani špinavé metody.
Ještě před pěti nebo šesti lety jsme se v novinách mohli skoro každý den dočíst o tom, že nás čeká katastrofální změna klimatu, vyvolaná lidstvem produkovanými skleníkovými plyny (AGW, “antropogenic global warming”). Tahle hysterie vrcholila v roce 2007. Dnes je ticho po pěšině a sousloví "globální oteplování" už v médiích nenajdete. Téma z veřejného prostoru zmizelo, ale proč se v něm kdysi vůbec objevilo? A kteří "prodavači Apokalypsy" na něm nejvíc vydělali?
Santerův podvod
Lidstvo vypouští oxid uhličitý, jehož stoupající koncentrace Zemi zahaluje jako "peřina", bránící úniku přebytečného tepla. Tohle až na dřeň zjednodušené tvrzení vypadalo jako legitimní vědecká teorie se zlověstnými konotacemi. Oteplí se kvůli spalování fosilních paliv natolik, že se naše planeta stane neobyvatelnou? V roce 1988 byl kvůli tomu na půdě OSN založen Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC).
Prvním vážnějším signálem, že něco není v pořádku, byl podvod Benjamina Santera. Tento americký klimatolog na podzim 1995 do tehdejší zprávy IPCC vložil čtyřicet změn – poté, co prošla recenzním řízením, které mělo zajistit, aby byla v souladu s aktuálním stavem vědeckého poznání. Podvod odhalil Frederick Seitz, prezident Národní akademie věd (NAS). "Za více než šedesát let své vědecké kariéry jsem se nesetkal s více znepokojující korupcí oponentního řízení,“ napsal Seitz v deníku Wall Street Journal.
Ukázalo se, že Santer vypustil všechny zmínky o vědecké nejistotě a vynechal klíčové sdělení, podle něhož žádná vědecká studie nepodává důkaz, že za klimatickou změnu může lidstvem zaviněné zvýšení koncentrace skleníkových plynů. Později přiznal, že neautorizované změny po recenzi potají provedl na žádost politiků a nevládních organizací, které je požadovaly proto, aby „složitým vědeckým myšlenkám“ lépe porozuměli laici. Santerův podvod je podrobně popsán ZDE.
Ajznboňák v čele “klimaprůmyslu”
Logická úvaha říká, že kdyby býval měl IPCC věcné argumenty, nemusel by podvádět. Podivnou atmosféru "ideologické distorze reality" později posílily pokusy o diskreditaci každého, kdo si dovolil nesouhlasit s oficiální oteplovací ideologií. Rozpoutal se doslova hon na čarodějnice, ve kterém byli oponent označováni za "popírače", navíc ještě podplacené ropnou či uhelnou lobby. Byl to špinavý sémantický trik, jehož smyslem bylo připodobnit klimaskeptiky k popíračům holokaustu. Opačná strana se naopak samozvaně pasovala na "zachránce světa”. V jejich čele stanul po boku IPCC neúspěšný kandidát na amerického prezidenta Al Gore.
V roce 2007 se provalila "bota" s himálajskými ledovci. Podle tvrzení 4. zprávy IPCC měly kompletně roztát do roku 2035, což by způsobilo vyschnutí velkých asijských řek včetně Gangy a humanitární katastrofu v celém regionu. Ukázalo se, že jde o odborný nesmysl, který nemá oporu v žádné glaciologické studii. To, co na začátku vypadalo jako trapná chyba "největšího panelu vědců na světě", se postupem času ukázalo být předem promyšlenou manipulací. Do zprávy IPCC se totiž informace zprostředkovaně dostala od indického glaciologa Sayeda Hasnaina, který pracoval v soukromé firmě TERI, řízení šéfem IPCC Rádžendrou Pačaurím (ten mimochodem není klimatolog, ale drážní inženýr). TERI dostávala na výzkum štědré dotace, které by samozřejmě vyschly, kdyby se ukázalo, že se s himálajskými ledovci nic neděje. Ale nejen to. "Domnívali jsme se, že pokud to vyzdvihneme, donutíme tím vlády a politiky k nastartování konkrétní akce v boji proti změnám klimatu," přiznal Murari Lal, který měl ve 4. zprávě IPCC ledovce na starosti. Prostě promyšlený vědecký podvod.
Klimatickou hysterii nezastavil nejen průval podvodu, ale ani zjištění, že apoštol boje proti oteplování Al Gore pokrytecky spotřebovává dvacetkrát víc energie než průměrný Američan (ZDE). Když to američtí novináři na jaře 2007 publikovali, ukázalo se, že Gore je navíc ještě vlastníkem londýnské investiční firmy Generation investment management (GIM), zabývající se obchodem s tzv. offsety. Stručně řečeno jde o "klimatické odpustky", kterými si lze "vykoupit" pocit viny za příliš rozmařilý životní styl, produkující skleníkové plyny. Na Goreho byl navázán neprůhledný řetězec firem s názvy jako Carbon Neutral Copany, Native Energy nebo Chicago Climate Exchange. Celý tenhle "klimatický průmysl" stojí a padá s tvrzením, že se otepluje a že za to může člověk. Jinými slovy tedy Goreovi nešlo ani tak o záchranu "naší malé modré planety", jako spíš o svou vlastní kapsu. Čím větší strach z apokalypsy se mu totiž povedlo vytvořit, tím větší měly výše zmíněné firmy zisk.
Politizace Nobelovy ceny
Mraky se ale v té době začínaly stahovat i nad Goreovým filmem Nepříjemná pravda. Britská vláda ho chtěla prosadit jako školní pomůcku, což se ale nelíbilo jednomu z rodičů. Obrátil se proto na soud a argumentoval zákonem, který v britských školách zakazuje politickou propagandu. Soud na jeho popud Nepříjemnou pravdu podrobně analyzoval a dospěl k závěru, že film obsahuje celkem devět tvrzení, která jsou v rozporu s aktuálním stavem vědeckého poznání. Rozhodl proto, že film smí do škol jen v případě, že učitelé děti na všechny Gorovy nepravdy předem výslovně upozorní.
Nic z toho ale klimatickou hysterii nezastavilo a v říjnu 2007 dostal IPCC spolu s Al Gorem Nobelovu cenu míru. Jak přispěli k odvrácení války zůstává záhadou – jisté je, že tato účelová politizace Nobelovu cenu zcela zdiskreditovala. Jen o dva roky později se totiž ukázalo, že celá ideologie globálního oteplování stojí a padá s promyšlenými vědeckými podvody, ideologickými čistkami a hony na čarodějnice.
V létě 2009 odmítli vědci z Klimatické výzkumné jednotky (CRU) v britském Norwichi poskytnout svá data k nezávislé kontrole. Už tohle tajnůstkářství bylo podezřelé – CRU (v té době řízené Philem Jonesem), je totiž místem, kde vznikají základní podklady pro práci IPCC. Jen o pár měsíců později pak neznámý hacker vytáhl z počítačů CRU e–maily, které potvrdily, že podezření bylo oprávněné. Klimatologové spojení s IPCC se v nich přes deset let domlouvali na úpravě výsledků své práce tak, aby se zdálo, že se otepluje. Sám Jones třeba psal: " Právě jsem použil Majkův trik z Nature, abych zamaskoval pokles teplot." Klimatolog Mick Kelly uváděl: "Asi z křivky odstřihnu posledních pár let, protože tam teplotní trend klesá dolů." Tzv. "aféra Climategate" potvrdila politizaci klimatologie a korupci části vědců. Šťastnou shodou náhod vypukla těsně před klimatickou konferencí v Kodani, která díky tomu neprosadila žádná drakonická opatření na omezení světové ekonomiky.
Klimatická čistka Aleše Kutáka
Česku v té době mělo už pár měsíců za sebou skandál, který jasně ukázal, čeho všeho jsou klimaalarmisté schopni. V IPCC nás od roku 1996 zastupoval Jan Pretel, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu. Na jaře 2007 vystoupili Greenpeace s obviněním, že česká tepelná elektrárna Prunéřov každý rok zabije 63 lidí. Jak? Vypouštěním oxidu uhličitého prý přispěje k záplavám v Bangladéši, negativně ovlivní vodní režim v Číně, způsobí úbytek srážek v subsaharské Africe…
Pretel ve svém posudku oponoval, že je to nesmysl. Jenže náměstkem ministra životního prostředí Mika byl tehdy aktivista Aleš Kuták (někdejší člen Hnutí Duha), kterému se odborná kritika názorů Greenpeace hrubě nelíbila. V červnu 2009 proto nařídil, aby byl Pretel z IPCC odvolán. Přiblížili se tím normalizačním komunistům, vyhazujícím lidi z práce za vtipkování o Sovětském svazu. Pretelova chyba spočívala v tom, že nebyl politickým klimatologem se "správnými" názory, ale nezávislým a kriticky myslícím vědcem. Ideologická čistka je podrobně popsána ZDE
Spiklenecké špitání
Pod stále větší kritiku se ale už v té době dostával i samotný IPCC. „Používáme výhradně vědecké studie, které prošly oponetním řízením," prohlásil v listopadu 2009 šéf IPCC Rádžendra Pačaurí. Tohle tvrzení přimělo skupinu nezávislých vědců, aby se na tyto "studie" podívali podrobněji. Ukázalo se, že z 18 500 citací jich 5 600 neodkazuje na vědeckou literaturu podrobenou oponentuře, ale na populární časopisy.
Zastánci oteplovací ideologie často tvrdí, že o klimatické změně panuje "vědecký konsenzus". To ale není pravda – zdaleka ne všichni klimatologové jsou klimatologové političtí. Jejich vedoucí síly přitom projevují až zarážející míru cynismu. "Kam se podělo globální oteplování? Neumíme vysvětlit, proč se neotepluje, a to je ostuda," píše klimatolog Kevin Trenberth v jednom z e–mailů, které pronikly na veřejnost v listopadu 2009 v rámci aféry Climategate. Tohle je ale jen "spiklenecké špitání" s kolegy, kteří se celá ta léta tvářili, že věda má zcela jasno. Navenek Trenberth odbornou nejistotu nikdy nepřiznal, a to ani poté, co měření prokázalo, že se politická klimatologie mýlí. Loni na podzim zveřejnil britský meteorologický úřad data, podle kterých průměrná globální teplota neroste od roku 1997. Nakonec to musela přijmout i pátá zpráva IPCC ze září 2013. Jde o průlomem, i když poněkud schizofrenním. Zpráva sice přiznává, že se už šestnáct let neotepluje, ale zároveň říká, že vliv člověka na klima je na 95 % nesporný. Což je vnitřní kontradikce.
Ve snaze zachránit centrální dogma hledají političtí klimatologové nejkrkolomnější vysvětlení, proč se oteplování zastavilo. Podle Trenbertha chybějící teplo pohltily oceány, podle jiných aktivistů za to může studená fáze tzv. pacifické dekádové oscilace. V obou případech prý "studená pauza" nejdéle za deset až dvacet let skončí a oteplování udeří s ještě větší silou. V odkládání vytoužené katastrofy tak političtí klimatologové připomínají jehovisty, kteří také už několikrát posunuli datum Soudného dne.
Šest skupin v pozadí
Zbývá otázka, komu to celé sloužilo a kdo na tom vydělal. První skupinou jsou samozřejmě sami političtí klimatologové. Celosvětovou částku neznáme, ale jen v letech 1989 – 2009 dostali alarmističtí vědci od americké vlády 79 miliard dolarů. Zkoumali za ně kde co. Psychologové z kalifornské univerzity třeba došli k závěru, že kvůli skleníkovým plynům bude víc válek, vražd a domácího násilí. "Po horkém dni se člověk může snadno pomátnout a dělat šílené věci," vysvětloval spoluautor studie Marshall Burke. Třeba jíst málo křupavá jablka, se kterými se prý v důsledku oteplování budeme muset smířit. Zjistili to aspoň ovocnáři z japonského města Fudžimoto. Opravdu! Oteplování prý způsobuje i akné, kanibalismus, sňatky nezletilých, znásilnění nebo nedostatek zelí. Kompletní seznam bizarních, ale vážně míněných vědeckých studií je ZDE
Druhou profitující skupinou jsou novináři, publicisti a bloggeři, kteří politickým klimatologům jejich apokalyptická tvrzení přes dvacet let věřili, aniž by je podrobovali kritické kontrole. "Vydělali" na tom šokující články. O čem by býval v Česku psal třeba takový Michal Komárek, Miroslav Šuta, Tomáš Feřtek nebo Pavel Baroch?
Třetí skupinou jsou politici – v chiméře globálního oteplování našli téma, dobře prodejné voličům. Čtvrtou skupinou jsou ekologičtí aktivisté, kteří na nás mohli "fundraizovat" peníze na záchranu planety. Víte o kolik stovek milionů by přišli Greenpeace, Přátelé země a další zelené spolky, kdyby se ukázalo, že oteplování je nesmysl?
Pátou skupinou jsou protřelí obchodníci typu Al Gora a Rádžendry Pačaurího, kteří zájmy svých peněženek maskovali starostí o budoucnost lidstva. A konečně šestou skupinou jsou provozovatelé slunečních a větrných elektráren, kteří se na tématu globálního oteplování chytře "svezli". Příkladem je obec Jindřichovic pod Smrkem, která se na tom z našich kapes napakovala 53 miliony korun, aniž by to mělo užitek (viz ZDE). V pozadí se směje podnikatel v oboru politické klimatologie Petr Pávek.
Kdo na tom všem naopak prodělal? My všichni. Za podporu obnovitelných zdrojů energie (kterou nám politici povinně předepsali jako údajný nástroj k odvrácení klimatické katastrofy) každý rok zaplatíme 44 miliard korun. Průměrnou českou rodinu tedy oteplovací hysterie stojí 17 600 Kč ročně. Pořád jsme na tom ale lépe než argentinská rodina, která v březnu 2010 ze strachu z globálního oteplování spáchala kolektivní sebevraždu (viz ZDE).
Smrt “woodoo–science”
Sousloví “globální oteplování” se v posledních třech letech z médií v tichosti vytratilo. Už i jeho propagátoři si totiž uvědomili, že alarmismus je neudržitelný. Měření totiž ukazuje, že se od roku 1998 neotepluje (viz ZDE).
Politická klimatologie se při bližším pohledu ukazuje jako “woodoo–science” (tímto termínem bývá označována pavěda a šarlatánství). Co s tím? Třeba teď ekologičtí alarmisté opráší svou původní myšlenku ze 70. let, že nás čeká katastrofální globální ochlazování (viz ZDE). Prostě to jen přepólují. Argument už pro to mají: v Antarktidě je letos nejvíc ledu od začátku měření v roce 1979 (viz ZDE). V rozporu s původním strašením, že se katastrofálně otepluje.
reklama
Autor, formálním vzděláním ekolog, se jako publicista zabývá odbornou analýzou kampaní environmentálních hnutí. Tento článek byl publikován v Newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 ženOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Ke klimatickým změnám, ať už v lokálním či globálním měřítku, prokazatelně dochází, a bylo by tedy skutečně nasnadě, zaměřit se na tento problém, ať ho způsobuje cokoli.
Výkyvy počasí a změny jsou ve srovnání s dlouholetým pozorováním patrné i na mnoha místech naší země. Extrémní přívalové deště, delší období bez srážek/sucha, občasné extrémní teploty v letních měsících, narušená vodní bilance krajiny/kontinentu, cirkulace vody a potažmo dalších energetických proudů v rámci nejen ČR ale celého kontinentu. Jakým dílem se pak na těchto změnách podílí nejen zvýšená koncentrace CO2, metanu, vodní páry v atmosféře, změna proudění mořské vody a její teplota v oceánech? Množství fytoplanktonu, odlesňování, a v neodmyslitelné řadě také samotná činnost Země, tedy vulkanická činnost, pohyb planety kolem slunce a samotná aktivita této naší "žárovky" kolem které kroužíme jak můra, která čeká jen nato, kdy se o ni spálí? :-)
Prostě by bylo fajn, kdyby se místo dohadů o tom, která z teorií je a není správná, stejné a větší úsilí věnovalo samotnému řešení problému. Což však jak uznávám, mnohdy není příliš snadné, zvláště když není zcela jasno, co že za onu porouchanou "zemskou klimatizaci" vlastně může. :-)
