Jakub Černý: Pražská petice proti bílému světlu může být důležitá pro celou ČR
Noční svícení má tři aspekty. Prvním jsou benefity – bezpečnost a orientace v noci. Druhým je zdravotní aspekt: pro zdravý spánek potřebujeme tmu a 80–90 % lidí v noci spí. A konečně třetím je vliv na přírodu. Světelné znečištění je jedním z důležitých faktorů výrazného úbytku hmyzu a na něj navázaných hmyzožravců, narušuje orientaci a život nočním živočichům a také roční cykly opadavých rostlin.
Při výběru veřejného osvětlení je tedy ideální najít vhodný kompromis mezi těmito třemi faktory. Současná Praha má nad sebou světelný kužel, viditelný i ze vzdáleností 100 km a více. Není to ale jen problém pro okolí. Ten kužel je jen „špičkou ledovce“ toho, co světelné znečištění způsobuje za problémy v samotné Praze.
Plánovaná výměna veřejného osvětlení mohla tento problém alespoň drobně zlepšit. Při zachování stejné úrovně osvětlení ulic mohlo dojít k drobné redukci světelného znečištění lepším směřováním optiky svítidel.
Jenže Technologie hlavního města Prahy, a. s. staré sodíkové výbojky mění za nová LED svítidla o barevné teplotě 3000 K, s tím, že výběrově by snad mohla používat i nižší 2700 K.
Je možná trochu matoucí mluvit o problému s „bílým světlem“, když 2700 K svítidlo má označení jako „teplá bílá“. Problémem je ovšem to, že tyto lampy mají výrazný podíl modré složky světla, a ten je výrazně větší než u starých vysokotlakých sodíkových výbojek.
Modrá složka světla je právě ta zdravotně a přírodně nejproblematičtější. Neznáme přesné parametry světel, ale lze odhadnout, že s ohledem na mezopické vidění v noci naroste vnímaný jas o 10–30 %.
Výhodu lepšího směřování světel tak smaže a přesvítí odraz intenzivnějšího jasu od země. Navíc se změní spektrum „světelného kužele“ do modra.
THMP se brání, že postupuje v souladu s normou ČSN 36 0459, kterou doporučuje i Ministerstvo životního prostředí. Jenže přístup k této normě je vskutku zajímavý. Zcela očividně si THMP vybralo největší možnou variantu a tu pak instaluje téměř všude. Jako kdyby se výrobce minerálky chlubil, že má v minerálce jen 0,0099 mg olova, když norma je přece 0,0100 mg!
Je vidět, jak petice píchla do „vosího hnízda“, protože se na obranu postupu společnosti THMP – která výměnu lamp zařizuje – postavila Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO).
To by samo o sobě nebyl problém, kdyby byla argumentace konkrétní a věcná. Vyjádření je ale napsané stylem, který místo věcného sporu o parametry a dopady nejprve rámuje druhou stranu jako „tendenční“, „manipulativní“ a „politizující“. To je typická taktika delegitimizace: čtenář má získat dojem, že petice je v principu neodborná a účelová ještě předtím, než se vůbec řeší konkrétní tvrzení. Zároveň SRVO opakovaně deklaruje ochotu vést „odbornou debatu“, ale v samotném textu chybí to podstatné: citace konkrétních výroků petice, přesné vysvětlení, co je na nich nepravdivé, a opora v datech nebo zdrojích.
Samotná akce výměny je navíc zajímavá v tom, že THMP prosadila navýšení rozpočtu Prahy o 600 mil. Kč na urychlení výměny sodíkových výbojek. Zdůvodňuje to direktivou Evropská unie o obsahu rtuti ve svítidlech a koncem výjimky na sodíkové výbojky v únoru 2027. Jenže tato direktiva se týká výroby svítidel, tedy že po tomto datu není možné uvádět nová svítidla tohoto typu na trh, ne že se nemohou používat. Navíc při včasné žádosti o prodloužení výjimky ta výjimka zůstává v platnosti do rozhodnutí Komise (a při zamítnutí je ještě přechodné období 12–18 měsíců). Jde tedy o investici, v rámci které dochází k demontáži stále funkčních svítidel.
Petici a její hlavní tezi podporují (nebo se s ní odborně shodují) hlavně odborníci na spánek a cirkadiánní rytmy (lékaři/chronobiologové), dále astronomové řešící světelné znečištění, biologové a ekologové, odborníci na osvětlovací techniku a také architekti/urbanisté (včetně krajinářů). Hlavním argumentem THMP pro volbu nových svítidel je „kompromis“ s bezpečností. Jenže neexistuje žádný odborný základ, že by vnímaný jas nebo barevná teplota byla přímo úměrná bezpečnosti, ať dopravní, nebo výskytu kriminality. Existují studie z Velká Británie, které naopak analyzují noční vypínání světel. Mezi lidmi existuje jakýsi pocit, že kriminalita a zločin je spojený s tmou, ale i zloději jsou jen lidé a potřebují vidět. Studie s vypínáním světel nezaznamenala vliv na kriminalitu. Paradoxně se objevil dokonce i případ, kdy ve čtvrti, kde se světla vypnula, kriminalita poklesla a naopak se zvýšila v okolních čtvrtích, kde se v noci svítilo – zloději se přestěhovali tam, kde na svou práci vidí.
Dalším bezpečnostním problémem je skutečnost, že vyšší intenzita světla a především jeho modré složky nám snižuje naši přírodní schopnost – noční adaptaci oka. Pod takovou lampou sice vidíme lépe, ale lampa nás „oslepí“ a v jejím okolí a stínech zase vidíme hůř.
U nás v ulici už máme tento boj dávno za sebou. Původně nám obec osadila za okno ložnice lampu 4000 K v ulici, kde projde možná jeden člověk za noc. Důsledkem byl pocit, jako by se za okny permanentně v záři reflektorů hrál fotbalový zápas. Po stížnosti nám obec vyšla vstříc a vyměnila svítidlo za 3000 K, které se teď masivně instaluje v Praze. I když je to podstatně lepší než to, co bylo dříve, už nemohu kontrolovat za svitu červeného světla hnízda čmeláků u plotu, jelikož čmeláci létají i v noci skoro jako ve dne a zblblá bříza u lampy neshazuje osvícené listí, protože si myslí, že je léto, a tak jí pak listy omrznou.
Přeji tedy hodně štěstí lidem z Prahy, aby se jim povedlo tuto plánovanou výměnu zkorigovat. Jinak důsledky poznáme i my za okrajem Prahy. Petici najdete zde.
reklama
Jakub Černý: A je to tu zas: sekání trávy na drn
Jakub Černý: Čmelíny – business, nebo pomoc přírodě?