https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-jezek-ucinnemu-potlacovani-invaznich-druhu-brani-neschopnost-a-neochota-statu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Ježek: Účinnému potlačování invazních druhů brání neschopnost a neochota státu

27.8.2021 | PRAHA
Bolševník velkolepý, jedna z nejvytrvalejších invazních rostlin na českém území.
Bolševník velkolepý, jedna z nejvytrvalejších invazních rostlin na českém území.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zřejmě každý, kdo se alespoň trochu zajímá o životní prostředí a ochranu přírody, již někdy slyšel o invazních druzích rostlin a živočichů. Zjednodušeně se jedná se o organismy, které jsou v daném území nepůvodní a rychle se šíří, přičemž slovo „nepůvodní“ znamená, že do území byly zavlečeny člověkem. Mezi nepůvodními druhy pak rozlišujeme archeofyty a neofyty, tedy rostliny zavlečené před resp. po objevení Ameriky.
 

Fakt, že přítomnost invazních druhů má negativní dopady na své okolí, je již myslím obecně znám i z ČR. Netýkavka žláznatá, nepřehlédnutelně obsazující břehy našich řek, bolševník velkolepý, křídlatky, pajasany a samozřejmě akáty jsou druhy, které dovedou kompletně pozměnit své stanoviště, vytlačit z něj ostatní druhy rostlin i některých živočichů a radikálně snížit místní biodiverzitu. Ač se tak nemusí na první pohled zdát, jedná se o jeden z největších problémů současné doby úzce související s globálními riziky predikovanými Světovým ekonomickým fórem, tedy ztrátou biodiverzity a infekčními chorobami. Je nutné si uvědomit, že invazní mohou být nejen rostliny a živočichové, ale také houby či bakterie. Negativní vliv amerických raků na populaci raků českých by byl zřejmě nesrovnatelně nižší, nebýt račího moru (plísňové onemocnění), který američtí raci přenášejí. Jen doložené náklady na boj s biologickými invazemi v EU dosahují téměř 13 miliard EUR ročně a celkové náklady se odhadují na více 20 miliard EUR.

Nevhodná snaha o regulaci pajasanu na železničním náspu v Praze.
Nevhodná snaha o regulaci pajasanu na železničním náspu v Praze.
Foto | Jakub Ježek / archiv autora

Přestože patří čeští vědci mezi světovou špičku v oboru biologických invazí, čeští politici (chce se říci - tak jako obvykle) jsou pozadu. Zatímco státy EU se dokázaly už v roce 2014 shodnout na Nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, jehož součástí je i pravidelně aktualizovaný Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, našim politikům trvalo sedm let, než toto nařízení zakomponovali do českého zákona. Otázkou přitom zůstává, zda se tzv. invazní novela stihne schválit. Nařízení je samozřejmě i bez schválené novely součástí právního řádu ČR, takže kdo chce žalovat stát, může. Vyjma některých projektů na potlačování již rozšířených invazních druhů toho stát v této oblasti mnoho neudělal, dá se dokonce říci, že v mnoha případech dělá naprostý opak. Příkladem budiž zcela kontraproduktivní zásahy správců liniových staveb, které růst mnoha invazních rostlin (typicky akátů, křídlatek či pajasanů) jen podporují, a to i přesto, že metodiky na likvidaci konkrétních invazních druhů jsou dávno vypracovány.

Stejné místo o deset měsíců později.
Stejné místo o deset měsíců později.
Foto | Jakub Ježek / archiv autora
Zaměřím-li se na rostlinné invaze, naprostým základem v jejich redukci je omezování šíření jak celých rostlin, tak jejich semen či částí, ze kterých mohou vyrůst noví jedinci. A samozřejmě správný způsob likvidace. Národní parky či CHKO vynakládají nemalé prostředky a úsilí na potlačování konkrétních druhů, aktuálně známý je např. boj KRNAPu s lupinou mnoholistou (vlčím bobem) či redukce akátů a pajasanů v NP Podyjí. Bohužel, vzhledem k tomu, že lupinu, stejně jako akát, seženete v každém druhém zahradnictví a na svůj pozemek si je můžete vysadit bez omezení, jde o boj s větrnými mlýny. Právě prodej invazních druhů (nejen ze zahradnictví, ale i mezi zahrádkáři navzájem), které se ze zahrádek vesele šíří do krajiny, je spolu s nevhodnými zásahy značným problémem, se kterým stát nedělá vůbec nic.

Podíváte-li se na rostliny na seznamu prioritních invazních druhů pro ČR, tedy skutečně jen ty, které způsobují nejvíce problémů, zjistíte, že více než polovinuz nich (41 ze 78) během několika minut naleznete na internetu k prodeji, a to včetně takových, jako je pajasan žláznatý, javor jasanolistý či již zmíněná lupina mnoholistá. Při troše úsilí seženete i křídlatky, netýkavku žláznatou nebo ambrosii peřenolistou, popř. alespoň jejich semena. Punc sisyfovského údělu tomu dává situace, kdy zodpovědný a poučený občan chce na svém pozemku pokácet (či lépe - odborně zlikvidovat) vzrostlý akát či pajasan a pokud má více než 80 cm obvodu ve výšce 150 cm nad zemí, musí žádat o povolení na příslušném úřadě. Pokud je tento strom zdravý a nikoho neohrožuje, může se stát, že toto povolení nedostane; ostatně akáty se ve městech vysazují běžně.

Neschopnost státu nastavit účinná opatření zaměřená proti biologickým invazím je zarážející o to víc, pokud uvážíme, že je naše území k invazím poměrně náchylné. To je dáno jak historií, tak geomorfologií, ale především tím, že jsme tranzitní země a vedou přes nás cesty severo-jižní i západo-východní.

Ministerstvo životního prostředí sice nechalo vypracovat seznamy invazních druhů v ČR, do zmiňované invazní novely však tyto seznamy použity nebyly a zákonodárci se spokojili s unijním seznamem, který (zcela logicky) nezahrnuje všechny invazní druhy v ČR a naopak obsahuje druhy, které se u nás vůbec nevyskytují. Stát nejenže nedokáže prostřednictvím svých firem proti invazím účinně zasahovat, ale nedokáže připravit ani kvalitní novelu zákona a dokonce nedokáže roky platné nařízení EU ani vymáhat. Přitom účinná legislativa a dobrá osvěta jsou těmi nejúčinnějšími a nejlevnějšími opatřeními, což platí nejen v problematice invazních druhů, ale i v mnoha dalších oblastech.


reklama

 
foto - Ježek Jakub
Jakub Ježek
Autor vystudoval obor aplikovaná ekologie a obor regionální environmentální správa na ČZU v Praze.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

27.8.2021 08:22
nejvíce invazní druh je člověk, ten vleze a staví si hnízda všude i tam kde nemá co pohledávat a potom chce po státu ,tedy po nás všech, abychom platili škody vzniklé jeho hloupostí
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.8.2021 08:35
Nebo taky ZELENÝ !
Odpovědět
LV

Lubomír Vrána

27.8.2021 13:44
Invazi můžeme pouze zpomalovat, jinak je to boj s větrnými mlýny. Všechno se stihnout nedá a některé změny ani včas nepostřehneme. Např. nové druhy cyanobakterií ve sladkovodním prostředí, šíření různých bezobratlých atd. atd. Někdy si příroda pomůže sama. Mám třeba dojem, že křídlatka dost těžko snáší koexistenci v bezem černým.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.8.2021 07:10 Reaguje na Lubomír Vrána
domnívám se, že je to v celkovém pojetí jak se v ČR vysvětlují práva vlastnit která dominují nad povinností se postarat. Dokud si nikdo nevštípí do té mozkovny to, že s právy vlastnit jsou i povinnosti, tak se nikdy nic nezmění. Takový docela zajímavý úkaz je státní podnik povodí a majitelé přilehlých pozemků. To je ukázkový kompetenční spor, kde se raději nedělá nic. Zákon stanovuje nutnost se o toto starat ale zároveň není žádná vynucovací klausule. Takže ze zákona je jen nekoncepční cosi, co v podstatě nic neřeší a tak povodí na péči kašle a koryty řeky se šíří kde co a majitelé přilehlých pozemků na to kašlou už úplně.
Odpovědět
JJ

Jirka Jalůvka

29.8.2021 22:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Dobrý den,
Nevím jak je to u vás ale u nás se třeba s křídlatkou bojuje jak ze strany povodí tak i lčr. Bohužel si připadám jako v boji s větrnými mlýny... Nakonec nejlepší řešení mi připadá, když křídlatku přeroste něco vyššího. Třeba olše a ona pak zmizí, protože nemá světlo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.8.2021 14:40
Stát není ani tak neochotný, jako spíše na to kálí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.8.2021 07:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
nějaké oblasti můžou sanovat i krajské úřady z odboru životního prostředí ale je to v zásadě nekoncepční přístup. Dělá se to ad hoc
Odpovědět
J

Josef Mozek

27.8.2021 21:24
Dnešní doba přinesla mnohem zásadnější otázky k řešení, než uměle vytvořený "problém" invazních druhů. Pro mnohé přebytečné vědce to byl dárek, možnost šudlit se na nějakém výnosném písečku, který společnost jinak vůbec nezajímá. Žádají zákony, ale hlavně peníze ....to jsou pak ty vyčíslené "škody" , způsobené invazními druhy - náklady na granty a mzdy, provoz úřadů a nových kateder. ....Pán autor touží po moci, zakazovat lidem, co si mohou vysadit na vlastním pozemku.
Odpovědět

Jirka Černý

29.8.2021 16:03 Reaguje na Josef Mozek
S tím se dá souhlasit.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.9.2021 17:42 Reaguje na Josef Mozek
Hlavně ty druhy taky nesmíte množit - třeba mývaly apod. . Co kdyby vás napadlo je pak pustit do přírody ? Co na tom , že to ekotlupu napadlo dávno před vámi a zvířata z farem zamořila Evropu ( viz norek am.)
Odpovědět
J

Josef Mozek

1.9.2021 19:29 Reaguje na Petr Pekařík
Norek americký nahradil norka evropského, který vymizel kvůli škodlivému vlivu člověka na přírodu. Došlo k nahrazení jednoho druhu v podstatě identickým jiným druhem.... a to je dobře.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

27.8.2021 21:59
Nevím co chce autor chránit. Dnes a denně se mluví o klimatické změně. Ta sebou nese nejen změnu počasí, ale i změnu fauny a flóry. Příroda se přizpůsobuje novým podmínkám. A za takového stavu je nesmysl bránit něco co tu bylo, ale bohužel v budoucnosti už tady nemusí přežít. A žádná aplikovaná ekologie tento stav nezachrání. My neotočíme přírodu, ale musíme se také přizpůsobovat .
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.8.2021 13:03 Reaguje na Petr Blažek
S vámi souhlasím. Naopak bychom měli importovat užitečné druhy, které budou pasovat na očekávanou klimatickou změnu, třeba douglasku do lesů. Zaměřil bych se jen na likvidaci bolšev(n)íků, ty moc dobra nepřinášejí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.8.2021 15:50 Reaguje na Jiří Svoboda
a víte jaká ta klimatická změna bude? každý straší ale každý vaří z vody....klima je v každé části jiný a je volatilní po celém světě...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.8.2021 20:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
U nás to vypadá převážně na teplejší a vlhčí klima, ale klidně tam mohou být mnohaleté výkyvy, jak jsme zažili nedávno značná sucha. Předpovídat změny řídících proudění, to asi ještě nějakou dobu potrvá. Vaši námitku do jisté míry beru.
Odpovědět
JJ

Jirka Jalůvka

29.8.2021 22:28 Reaguje na Jiří Svoboda
No ona ta douglaska nemusí být taková výhra. Jestli ji chcete mýtit v 45 letech jako ve Francii tak ano, ale o bezproblémovém dožití do 150 let se dá pochybovat.
Nemáme dost domácích dřevin?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.8.2021 08:48 Reaguje na Jirka Jalůvka
Domácích dřevin je jistě dost. Z kterých ale, kromě smrku, naděláte stavebné řezivo? Nebo vy jste taky ten, co tvrdí, že dřevo má v lese shnít?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.8.2021 11:33
Blbost. Když se chce, všechno jde. Znelíbil jsem se ekologistické organizaci Jistebnická vrchovina, tak mi zahrádku postříkali, že ani pampeliška nepřežila. A nebo chtěli otrávit mého ročního vnuka?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

31.8.2021 16:09 Reaguje na Michal Ukropec
pane Ukropče, neblbněte zase
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.9.2021 13:34 Reaguje na Robert Jirman
Otrávit zahrádku, vystřílet plné laně, podpora elektromobility nebo výroba ekologických biopaliv kdy na vyprodukování 1 Joule biolihu je třeba spálit 4 Joule fosilních paliv. Ekologismus má pro přírodu stejný přínos jako nacismus pro židovskou komunitu, nebo komunismus pro demokracii.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist