Jan Drapák: Chráněné druhy za úbytek biodiverzity nemohou. Problémem je stav krajiny
Dlouhodobý vývoj
Krajina se mění od té doby, co v ní člověk začal intenzivně hospodařit. Jedním z nejvýraznějších projevů je přeměna biotopů, ztráta heterogenity krajiny a úbytek biodiverzity. Ten se netýká pouze vzácných druhů, ale i těch, které byly ještě donedávna běžnou součástí krajiny. U polních ptáků, drobné zvěře, hmyzu i dalších skupin organismů dochází k výraznému poklesu početnosti, na což se upozorňuje již desítky let.
Nejde o náhodný výkyv, ale o důsledek dlouhodobé proměny prostředí. Z dříve pestré mozaiky polí, luk, mezí a remízků se staly rozsáhlé homogenní plochy. S nimi zmizela hnízdní místa, úkryty i dostatek potravy. Scelování pozemků, intenzivní hospodaření, odvodňování a používání pesticidů patří mezi hlavní příčiny úbytku těchto druhů. Problémem je také fragmentace krajiny. Své oběti si nevybírá jen doprava, ale i zemědělské stroje při běžných pracích na polích. Právě zde existuje prostor pro změnu – například prostřednictvím biopásů, úpravy hospodaření nebo omezení lovu některých druhů. Místo toho se však ve veřejném prostoru objevuje snaha přesouvat odpovědnost na chráněné druhy.
Pokud se podíváme na vývoj lovu zajíců, králíků nebo koroptví, vidíme, jak dlouhodobě těchto druhů ubývá, a to i v obdobích, kdy se u nás některé druhy chráněných živočichů nevyskytovaly (např. vlci) nebo byly loveny (např. dravci). Zároveň hlavní predátoři těchto druhů, jako je zejména liška obecná, patří mezi lovné druhy a jsou běžně loveni. Opět zde vidíme, že predace není primárním důvodem úbytku těchto druhů.
Myslivost se často prezentuje jako součást ochrany přírody a zdůrazňuje, že lov je pouze jednou z jejích činností, nikoli jejím hlavním smyslem. Přesto se v argumentaci opakovaně objevuje představa, že klíčovým nástrojem péče o druhy je jejich obhospodařování prostřednictvím lovu. Takový přístup ale vede k tomu, že „ochrana druhů“ je v praxi často chápána především jako udržování populací v takovém stavu, aby mohly být dlouhodobě využívány. Tím se význam ochrany zužuje na hospodaření s druhy, nikoli na zachování jejich přirozené role v ekosystému.
Je pak poněkud paradoxní na jedné straně volat po ochraně určitých druhů a zároveň je lovit. Nedokážu si představit, jak by taková ochrana měla vypadat. Na jedné straně pole budeme zajíce vypouštět a na druhém konci je lovit? Ochranu druhu nelze dělat bez ochrany jeho biotopu. Zároveň nemůže být cílem ochrany zvýšení stavů pro zvýšený lov.
Pokud má být cílem skutečně ochrana drobné zvěře, pak by jejím základem mělo být především zlepšení podmínek v krajině a omezení tlaků, které tyto druhy dlouhodobě ohrožují – včetně samotného lovu. Ochrana druhů a myslivecké hospodaření stojí na odlišných principech a nelze je bez rozporu zaměňovat.
Toky jsou víc než jen ryby
Intenzivní změny proběhly i ve vodním prostředí. Zásadní je přitom rozlišovat mezi přirozenými toky a rybníky či chovnými nádržemi. V řekách a potocích tvoří vydří potravu převážně běžné druhy ryb, tedy ty, které jsou v populaci nejpočetnější. Ani zde není predace hlavní příčinou úbytku ryb. Klíčovou roli hraje stav samotného prostředí.
Regulace toků, narovnání řek, likvidace tůní a slepých ramen či vodní díla bránící migraci ryb vedly k výraznému ochuzení vodních ekosystémů. Odstranění naplaveného dřeva a změny struktury dna připravily vodní organismy o úkryty. Důsledkem je úbytek nejen ryb, ale i obojživelníků, ptáků a bezobratlých vázaných na mokřadní prostředí. Dříve běžné lužní lesy, závislé na pravidelných záplavách, dnes patří mezi vzácná stanoviště. Rybníky a chovné nádrže představují odlišný systém. Trpí eutrofizací, nedostatkem kyslíku a často nevhodným druhovým složením ryb. Vysoká rybí obsádka vede k úbytku zooplanktonu, přemnožení fytoplanktonu a snížení průhlednosti vody, což vede ke snížení diverzity druhů. Vysoké rybí obsádky navíc významně ovlivňují i další organismy – ryby konzumují vajíčka i pulce obojživelníků, čímž mohou výrazně omezit jejich reprodukci. Zároveň tyto nádrže přitahují predátory díky vysoké koncentraci snadno dostupné kořisti. To má samozřejmě ekonomické dopady a představuje problém pro hospodaření, ale neznamená to, že predace je hlavní příčinou úbytku biodiverzity.
Zabij bobra, zachráníš strom. Ale zničíš biotop
Také bobr bývá často vnímán jako škodlivý druh, především kvůli kácení stromů. Takový pohled je ale výrazně zjednodušený. Bobr do krajiny vrací procesy, které z ní člověk odstranil. Jeho hráze zpomalují odtok vody, zvyšují její zadržení v krajině a vytvářejí mokřady, tůně a další stanoviště, které jsme zničili. Tím podporuje biodiverzitu a obnovuje ekologické funkce krajiny. V některých případech dokonce nahrazuje nebo doplňuje revitalizační opatření, která by jinak vyžadovala značné finanční prostředky.
Ochrana přírody není o „módních“ druzích
Ve veřejném prostoru se objevuje tvrzení, že ochrana přírody se soustředí pouze na několik „módních“ druhů. To je však nepravdivé. Ochrana přírody je ze své podstaty komplexní a zahrnuje široké spektrum organismů i stanovišť. V České republice je zvláště chráněno přibližně 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů, přičemž další ochrana vyplývá z evropské legislativy. U zvláště chráněných druhů je chráněn každý jedinec ve všech vývojových stádiích, stejně jako jejich biotop. Ochrana se tedy netýká jednotlivých „atraktivních“ druhů, ale celých ekologických vazeb a procesů.
V praxi to znamená široké spektrum konkrétních opatření, která probíhají přímo v krajině. Patří sem dlouhodobé záchranné programy, posilování populací ohrožených druhů, ale také pravidelná managementová opatření, jako je kosení, odstraňování náletových dřevin, rekultivace nebo obnova vzácných stanovišť. Součástí ochrany je i tvorba tůní pro obojživelníky nebo ochrana hnízdišť ptáků přímo v aktivně obhospodařované zemědělské krajině. Mnohá z těchto opatření jsou časově i organizačně náročná a velmi často se dostávají do přímého střetu s intenzivním hospodařením. Přesto tvoří základ reálné ochrany přírody.
Ve veřejném prostoru však zůstávají téměř neviditelná, protože nejsou mediálně atraktivní. Pozornost veřejnosti příliš nepřitahují aktivity na ochranu druhů, jako je například perlorodka říční (jejíž záchranný program probíhá již více než 40 let), ropucha krátkonohá, hnědásek osikový nebo hvozdík písečný český. Tyto příklady přitom dobře ukazují, že ochrana přírody stojí na komplexnosti, nikoli pouze na „viditelných“ druzích. Do popředí se naopak dostávají nápadné druhy, které jsou pro lidi atraktivní, jako jsou vlci nebo vydry. To vytváří dojem, že právě na ně je ochrana přírody zaměřena. Tento obraz je ale výsledkem mediálního zjednodušení, nikoli reálné praxe.
Opomíjené faktory
Zatímco se diskutuje o vlivu predátorů, zůstávají často stranou jiné, zásadní faktory. Jedním z nich jsou dlouhodobě vysoké počty kopytníků.Jak upozorňuje řada studií, vysoké stavy jelenů, srnců a dalších kopytníků brání přirozené obnově lesa a dochází ke zvýšenému poškozování přirozeného zmlazení dřevin. Dopad to má i na keřové či bylinné patro, jelikož dochází k jejich intenzivnímu spásání (včetně ohrožených či vzácných druhů). To následně vede k úbytku lesních bezobratlých živočichů, ptáků i drobných savců, kterým tyto porosty poskytují domovský biotop. Ještě výraznější je vliv prasete divokého, jehož početnost v posledních desetiletích výrazně vzrostla. Tento všežravec spořádá vše, co se mu dostane pod rypák – od bezobratlých přes obojživelníky až po ptáčata a mláďata drobné zvěře, a také podzemní části rostlin, jako jsou hlízy orchidejí. Právě snížení početnosti těchto druhů na únosnou úroveň by přitom mohlo významně přispět k obnově přirozených procesů v krajině a podpoře biodiverzity.
Na čem se můžeme s myslivci shodnout, je, že nepůvodní a invazní druhy jsou pro naši přírodu vážný problém. V tomto případě se ale nejedná o chráněné druhy a jejich lov je povolen, ať už jde o daňka evropského, jelena siku, psíka mývalovitého, nebo nutrii říční. Pokud se podíváme na počty ulovených velkých kopytníků včetně nepůvodních či invazních druhů, zjistíme, že se u nás ročně loví stovky tisíc kusů zvěře. Zároveň je na myslivce vyvíjen tlak, aby tyto počty byly ještě vyšší, protože stavy některých druhů jsou v naší krajině dlouhodobě extrémně vysoké. Namísto řešení těchto problémů, které se stále nedaří dostat pod kontrolu, vidíme snahy otevřít diskusi o možnosti lovu chráněných druhů. Druhů, které nemohou za úbytek biodiverzity a jejichž lov tento proces nezvrátí, spíše naopak.
Ačkoliv myslivci mluví o úbytku biodiverzity, často zmiňují především druhy, které jsou lovné (nebo které by podle nich měly být), a zcela opomíjejí ostatní druhy. Navíc, jak se ukázalo v nedávném rozhovoru na toto téma s předsedou Českomoravské myslivecké jednoty, mají tlaky na lov zvláště chráněných druhů zjevně spíše ekonomický charakter. Z vyjádření vyplynulo, že predační tlak chráněných predátorů má mít vliv zejména na drobnou zvěř (kterou zároveň myslivci loví), hospodářská zvířata chovatelů a produkční i sportovní rybáře.
Otázka tak zní: opravdu se problém týká biodiverzity, nebo se opět dostáváme k jádru věci – tedy k ekonomickým otázkám a způsobu využívání krajiny?
Je paradoxní, že organizace, která ve svém posledním prohlášení požaduje rozhodování založené na odbornosti a vědeckých poznatcích, sama přispívá k vytváření politického tlaku postaveného na zjednodušeních a neúplných interpretacích.
Problém české krajiny není v existenci predátorů ani v ochraně zvláště chráněných druhů. Problém je v dlouhodobé změně struktury krajiny a ve způsobu jejího využívání. Pokud chceme řešit úbytek biodiverzity, nestačí hledat jednoduché viníky. Je potřeba pojmenovat skutečné příčiny a pracovat s komplexitou systému, který nelze redukovat na několik viditelných druhů.
reklama

Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (132)
Karel Zvářal
25.3.2026 06:08Že by tomuto kdysi hojnému druhu nesvědčily mírné, bezsněžné zimy? Nebo je to synantropizací poštolky, straky a sojky, které v městské zástavbě leckde dominují? A jejich permanentní PREDAČNÍ TLAK...
Na druhou stranu se synantropizoval holub hřivnáč, které dle mého mínění "utekl" do města před dravci, kam si zatím jestřáb ani káně netroufnou. Zde se případný vliv klimazměny projevil pozitivně. Hřivnáč je však tažný, dokonce lovný druh - přesto jeho stavy jsou +- stejné...
Slovan
26.3.2026 16:34 Reaguje na Jakub GraňákSlavomil Vinkler
25.3.2026 07:27DAG
25.3.2026 07:57 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
28.3.2026 18:56 Reaguje na DAGSlavomil Vinkler
25.3.2026 07:44Slavomil Vinkler
25.3.2026 08:01 Reaguje na Slavomil VinklerChocholouš je zajímavé tema. Nevím kde hnízdil dříve, když ho bylo tolik. Po mezích co byly sečené? Jsou staré údaje?
Karel Zvářal
25.3.2026 08:45 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Slavomil Vinkler
25.3.2026 09:34 Reaguje na Karel ZvářalNicméně já se ptal kde chohcolouš hnízdil dříve.
Karel Zvářal
25.3.2026 09:46 Reaguje na Slavomil VinklerPamatuji pipíšku jen z města, v přírodě 10-20x více skřivanů než dnes, koroptve snad 100x více. V dříve zalesněné zemi žít nemohli, přišli až s člověkem a polním hospodařením. Chocholouši hnízdili i/už na střechách jako důsledek pozemní predace, ovšem na střeše je má jak na dlani poštolka (dnes i sokol), straka, sojka.
Tento odkaz fungovat bude, je to tam řečeno snad nejpolopatičtěji jak dovedu.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Jarka O.
25.3.2026 17:50 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
25.3.2026 08:29Kolik je míst kde bobr neškodí . Jen tam kde není člověk a taková místa u nás nejsou.
Myslivci vypouští kachny ,ty se motají u vody blízko lidí a čekají na potravu. Některé i vyvedou mladé , mají šanci na přežití minimální. Ty kachny co ve volné přírodě ,po vypuštění z líhní přežijí ,myslivci na podzim postřílí.
Biodiverzita začíná někde u mikroorganizmů , končí u slonů a vše živé je navzájem propojeno a potřebuje se. Když některé články řetězu vypadnou, biodiverzita se hroutí. To nedokáže člověk napravit.
Slavomil Vinkler
25.3.2026 09:27 Reaguje na vaberLukas B.
25.3.2026 11:40 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
26.3.2026 08:44 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Ukropec
25.3.2026 08:45Břetislav Machaček
25.3.2026 09:00No a teď jsem u toho, co chci říci. Kdo změnil krajinu k horšímu za těch
posledních 70 let? V mém okolí byly velké lány už za hraběte Larische a
naopak jich ubylo na po revoluční dálnici, sklady a paneláky naležato.
Přibyla ale intenzita produkce díky chemii a rychosti strojů před nimiž
nestačí nic živého utéci. Otázkou je, zda je reálné snížit produkci a
rychlost strojů a stroje nahradit lidmi, kteří se do zemědělství nehrnou.
Takže tady cesta nevede a když je něco ve srabu, tak tomu ještě přidáme
srab další? Při úbytku zvířat a hmyzu je zatížíme ještě navíc predací
a budeme tvrdit, že to už nevadí? Budiž, ale zkuste si malý pokus někde
v oboře, kde vypustíte smečku vlků a pozorujte, kdy se přestanou podle
mantry samoregulace vlci množit. Přestanou, až uloví poslední kus, pak
se požerou navzájem a nebo uhynou hlady. Jinak to nikdy nebude a to
platí i pro prozatím "volnou" přírodu. Kam se má potrava predátorů
ukrýt? Do měst ? Ryby z řek před vydrami na stromy? Proboha mějte už
rozum, že nechat sežrat zbytky kořisti je o tom, že se bude muset už
chránit i ta kořist, ale jak? Bez regulace predátorů to NENÍ MOŽNÉ,
když není možnost změnit jejich podmínky k životu!
Petr Eliáš
25.3.2026 09:18 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
25.3.2026 09:57 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Ukropec
25.3.2026 16:16 Reaguje naMichal Ukropec
27.3.2026 08:36 Reaguje naJarek Schindler
27.3.2026 17:24 Reaguje naJarek Schindler
28.3.2026 19:03 Reaguje naMichal Ukropec
25.3.2026 16:13 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
25.3.2026 09:22Slavomil Vinkler
25.3.2026 09:44 Reaguje na Petr EliášKarel Zvářal
25.3.2026 09:49 Reaguje na Slavomil VinklerBlb zůstane blbem, ať mu to servírujete jakkoliv. Že se vznikem mžp stavy zůstaly na nule, trollům nic neříká...
Karel Zvářal
25.3.2026 10:01 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
25.3.2026 10:03 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
25.3.2026 10:08 Reaguje na Petr EliášSlavomil Vinkler
25.3.2026 10:45 Reaguje na Karel Zvářal500+500 ks za lov.
Slavomil Vinkler
25.3.2026 11:00 Reaguje na Karel ZvářalPetr Eliáš
27.3.2026 20:47 Reaguje na Petr EliášMichal Ukropec
25.3.2026 16:19 Reaguje na Karel ZvářalPetr Eliáš
25.3.2026 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
25.3.2026 10:42 Reaguje na Petr EliášJarka O.
25.3.2026 17:47 Reaguje na Petr EliášSlavomil Vinkler
25.3.2026 17:54 Reaguje na Jarka O.Slavomil Vinkler
25.3.2026 17:57 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
25.3.2026 18:04 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
25.3.2026 20:56 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
26.3.2026 06:46 Reaguje naPetr Eliáš
26.3.2026 09:07 Reaguje naJarka O.
27.3.2026 15:49 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
27.3.2026 20:45 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.3.2026 09:27 Reaguje na Petr EliášJarka O.
26.3.2026 18:36 Reaguje naPetr Eliáš
26.3.2026 09:05 Reaguje na Jarka O.Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Petr Eliáš
26.3.2026 09:03 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
26.3.2026 18:28 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
27.3.2026 08:24 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
27.3.2026 15:41 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
27.3.2026 20:31 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.3.2026 09:22 Reaguje na Petr EliášRadek
25.3.2026 10:18Co se týká vysokých stavů spárkaté zvěře a spásání keřového či bylinného patra , pokud takové lokality opravdu jsou je to lokální problém , není to celoplošný problém . Černá zvěř , povolení celoročního lovu bez omezení pohlaví a věku vedl k rozbití hierarchie v tlupách , díky tomu jde do chrutí sele při dosáhnutí tělesné hmotnosti 30 kg již v prvním roce života (uživa životního prostředí na tom má velký vliv ) a po cca120 dnech březosti metá první selata , ve druhém roce jde do chrutí 2x . Toto vede k početnímu růstu . Muže za to celoroční lov prasete divokého bez omezení věku a pohlaví .
Nevím jestli si autor čte diskuzi , k psíku mývalovitému , ještě nedávno se nelovil , respektive ho mohl lovit pouze myslivecký hospodář a stráž ….myslet si že když ho teď muže lovit každý myslivec že to změní něco na jeho početnosti je naivní názor .
Vladimír Nechutný
25.3.2026 11:47Bez pokory ,přemýšlení nad důsledky a hledání řešení se nic moc nestane.
Člověk jako druh se cítí vyjímečný je schopen si zatím zajistit potravní a ostatní nároky pro život a proto také jeho početní stavy stoupají. Obsazuje životní prostor na úkor jiných. Preferuje svoje zájmy. Vždy bude preferovat ,aby nasytil sebe a měl kde žít. Vše ostatní se zdůvodní a bude vykládáno za nutnost. Občas nějaká úlitba remcajícím. Zajistit chléb a hry a o to tu jde.
Dalibor Motl
25.3.2026 12:55DAG
25.3.2026 18:14 Reaguje na Dalibor MotlZa mě největší myšlenková chyba článku je, že předpokládá, že se podaří změnit krajinu, aby diverzita rostla. Dále přeceňování škod spárkatou zvěří mimo prase. Nicméně snížení stavu spárkaté zvěře je důležité pro kvalitněší lesy. Také podle mě přehlíží, že právě Vámi jmenovaní tvorové mají obrovský vliv na početnost vzácných druhů, protože přežije na jiných zdrojích. Přesně jak jste psal.
Dalibor Motl
27.3.2026 10:47 Reaguje na DAGRichard Vacek
25.3.2026 17:15Jarka O.
25.3.2026 18:28ČR je posledním státem, kde se vlk neloví, proto se stahuje do pohraničí z okolních zemí.
Slavomil Vinkler
25.3.2026 20:27 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
25.3.2026 20:55 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
26.3.2026 06:39 Reaguje na Jarka O.Ale mnoho honiteb je pouze reprezentačních (např. u nás), tam jsou jen VIP myslivci a ti jednak mezi sebe nikoho nevezmou a taky oni přece nebudou každou druhou noc mrznout na čekané. Bohatý šlechtic taky nestřílel denně, ale měl hajný.
Jarka O.
26.3.2026 06:43 Reaguje na Slavomil VinklerRadek
25.3.2026 21:11 Reaguje na Slavomil VinklerRadek
25.3.2026 21:15 Reaguje na RadekSlavomil Vinkler
26.3.2026 06:43 Reaguje na RadekRadek
26.3.2026 07:26 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
28.3.2026 18:39 Reaguje na RadekRadek
28.3.2026 19:25 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
26.3.2026 06:41 Reaguje na RadekRadek
26.3.2026 07:06 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
25.3.2026 21:34 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
26.3.2026 06:47 Reaguje na Jarka O.Slavomil Vinkler
26.3.2026 06:55 Reaguje na Jarka O.Petr Eliáš
26.3.2026 09:10 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
26.3.2026 18:30 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
27.3.2026 20:35 Reaguje na Jarka O.Jakub Graňák
26.3.2026 06:49 Reaguje na Jarka O.Slavomil Vinkler
26.3.2026 07:01 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
26.3.2026 11:00 Reaguje na Slavomil VinklerCo se týče "změny plodin" viz níže: uvedu data pro rok 1946 a 1980 (kdy už je z grafů v článku vidět prudký propad) a poté si dovolím krátký komentář:-)
Osevní plocha celkem:
1946 - 3 514 751 ha
1980 - 3 317 831 ha
Obilniny:
1946 - 1 866 627 ha
1980 - 1 751 213 ha
Kukuřice zrno:
1946 - 15 556 ha
1980 - 24 305 ha
Luštěniny na zrno:
1946 - 63 863 ha
1980 - 69 806 ha
Brambory:
1946 - 427 009 ha
1980 - 130 043 ha
Cukrovka:
1946 - 144 628 ha
1980 - 156 918 ha
Řepka:
1946 - 32 067 ha
1980 - 63 992 ha
Len:
1946 - 11 831 ha
1980 - 24 412 ha
Pícniny na orné (včetně kukuřice silážky):
1946 - 823 638 ha
1980 - 1 019 962 ha
Nevím jak to zhodnotíte Vy, ale já kromě poklesu výměry brambor o 2/3 a růstu výměry pícnin na orné o 1/5 nevidím nic co bylo možno nazvat "změnou plodin" a už vůbec v těch změnách výměr jednotlivých plodin nevidím nic, co by jakkoli opodstatňovalo pokles početností v článku uvedených druhů o 80 a více %.
Jarka O.
26.3.2026 18:32 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
27.3.2026 15:22 Reaguje na Jarka O.Říkáte úbytek tehdy... a úbytek dnes nebo po r 89? - se na mně nezlobte, ale z přiložených grafů plyne, že nemá co ubývat, protože jsou stavy už od 80 let prakticky na nule (kromě zajíce)
Slavomil Vinkler
26.3.2026 18:55 Reaguje na Jakub GraňákZlom 70. let- pokládám za hlavní nástup chemizace, v konci 90. nový nástup intenzifikace, chemizace, výkonu strojů, velikosti lánů, posílení "energetickych" plodin... Jinak ono v tom souboru příčin a jejich násobení účinku... včetně predace. ...
Jarka O.
27.3.2026 15:52 Reaguje na Slavomil VinklerJakub Graňák
27.3.2026 16:14 Reaguje na Slavomil VinklerNemyslím si, že vystřílením dravců dojde k nějaké změně stavu - poslední roky se ten problém dost zjednodušuje a upozaďují se ostatní příčiny: chemizace, nedostatek krytu a pak především chudoba potravní nabídky. Je to vidět na příkladu Rakouska - v článku uvedené druhy tam jsou řádově početnější, přičemž legislativa týkající se ochrany/regulace dravců je tam více méně stejná jako u nás a ještě k tomu o nějakou tu dekádu starší... u regulace tzn. že si musíte zažádat a posuzuje to úředník... ale mají víc neprodukčních ploch v kulturní krajině, tudíž i pestřejší potravní nabídku (semena dvouděložných, hmyz). Někde jsem četl, že zaječí okrsek v Rakousku je 4 - 7 x menší než v ČR. Koroptve a i valná řada pěvců potřebují pro kuřata/ptáčata poměrně nemalé množství bílkovin přijímaných ve formě hmyzu, i kdyby je nakrásně nesezoblo káně tak je ta pesticidy odhmyzená krajina stejně neuživí. Nicméně (omlouvám se za explicitnost) se tu bavíme o situaci kdy jsme v průběhu 70-80. let vyhubili jedama jak v koncentráku 90 % populace a těch zbývajích 10 % jsme poslali na pochod smrti pustou krajinou bez přístřeší a potravy. Dravci nejsou příčinou toho, že jsou stavy v článku uvedených druhů na vymření, ti jsou "pouze" příčinou toho, že se i přes dílčí zlepšení situace v posledních letech (sem tam nějaký ten nový krajinný prvek, vodní plocha, nižší míra chemizace...) situace nelepší.
Mimochodem, ještě k těm dravcům mi příjde velmi opomíjená (předeším právě ze strany ČMMJ, AK...) otázka míry škodlivosti jednotlivých druhů dravců - prasat a lišek je troufám si tvrdit násobek počtu všech ostatních dravců dohromady (např káňat je 11000 párů), nemluvě o tom, že vzhledem k velikosti které dosahují, příjmem živočišné bílkoviny opět násobně překonávají všechny ostatní druhy (vlka, rysa vzhledem k početnosti neberu v potaz) - tudíž nepříjde Vám poněkud pokrytecké od výše zmíněných organizací hovořit o zrušení zákazu regulace některých druhů (a sám proti tomu nic nemám) v situaci, kdy nejsou schopni se "postarat" o ty nejpočetnější a nejžravější druhy? Obzvláště, když si ČMMJ ve věci přemnožených dravců tak notuje s AK - řešení početnosti prasat je totiž výhradně na dohodě mezi těmito dvěma "ústavy" - tak by s tou regulací přemnožených predátorů mohli začít tady.
Michal Ukropec
27.3.2026 08:40 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
27.3.2026 16:40 Reaguje na Michal UkropecNicméně potvrzuji "pozitivní deviaci":-) biodiverzity 90. let i v oblasti broučkářské - to taky o něčem svědčí
Jarek Schindler
27.3.2026 17:40 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
27.3.2026 18:03 Reaguje na Jarek SchindlerA v druhé řadě: nikdy jsem v této věci netvrdil nic jiného než právě teď Vy
Jarek Schindler
28.3.2026 19:17 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
29.3.2026 11:54 Reaguje na Jarek SchindlerMyslím, po těch letech (nebo alespoň mám takový dojem), že my dva bychom se dokázali shodnout na více věcech:-)
Karel Zvářal
26.3.2026 07:41Zatímco se diskutuje o vlivu změny klimatu, velikosti honů..., zůstávají často stranou jiné, zásadní faktory. Jedním z nich jsou dlouhodobě vysoké počty predátorů... Takhle to vidím já, a hned zdůvodním proč.
V polovině 70. let přišel zákaz výrovky, tj lov pernaté škodné, tedy kravcovitých a dravců. Zatímco straka a šedivka se mohou lovit stále - ale jiným způsobem, nastal boom kání, poštolky, jestřába, krahujce aj, včetně sokola či orlů. Toto vše je nutné vzít v potaz, neboť každý jeden druh se podepisuje pod úbytkem své kořisti.
Takový krahujec představuje ročně ulovených 500-700 pěvců. Poskládejte si je do řady a pochopíte, proč je málo vrabčáků, chocholoušů či čejek. Prostě ta "biologická ochrana" se projevila (i) tam, kde s tím autoři absolutní ochrany ikon nepočítali. Tito dravci neloví v hejnu, jako např kormoráni, kde ten "čistící efekt" je dobře znám. Zejména na sněhu či vypasené pastvině je kterýkoliv pták snadným terčem. Takže kdo se stále diví "drastickému úbytku diverzity", měl by možná začít pátrat právě zde.
Slavomil Vinkler
26.3.2026 08:44 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.3.2026 09:52 Reaguje na Slavomil VinklerLetí to, letí, brzy to bude již 60 let. Ale cca v polovině 70. se to začalo projevovat naplno. U tedy králíků především řádila myxomatóza...
https://bichez.pedf.cuni.cz/en/archiv/article/24
Slavomil Vinkler
26.3.2026 14:18 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.3.2026 16:23 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
26.3.2026 19:02 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.3.2026 20:16 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
26.3.2026 09:01 Reaguje na Karel Zvářalkořisti, kterým je změna potravních návyků a možností. U krahujce
popíšu, jak se naučil lovit pěvce v okolí mých dvou krmítek. Ta
přestali ptáci navštěvovat a i to z mého zahradního "lesa" jsem
musel přemístit až na dvůr a přesto vysedával na štítu střechy.
Pro pstruhy je pohromou nejen přímá predace, ale taky predace
jejich kořisti. Pokud jim volavky sežerou střevle, hrouzky atd.,
tak se uchylují ke kanibalismu pstroužků a nebo hladoví a mají
pomalý růst. U spárkaté má rušení třeba vlky vliv na to, kde
přebývá a co konzumuje. Srnčí se schovává na polích a nebo
v houštinách, které o to více poškozují. Když u krmelce šmejdí
vlci, tak spárkatá z hladu okusuje stromy. Pokud ale kořist
predátorů nemá kam uniknout, tak pouze čeká na vyhubení jako
třeba skřivani, čejky, koroptve a už i bažanti atd., protože
jejich hnízda na zemi jsou nejsnadnější kořistí všech predátorů
bez rozdílu. Nejhorší jsou krkavcovití, kteří pozorně z výšky
pozorují krajinu a neujde jim žádné hnízdo zvláště v době krmení
mláďat. Už jsem tu popsal jak na sojky vyzrál kos v sousedově
živém plotě z thújí, který s potravou pro kosíky vletí cca 6 m
od hnízda ke kterému už putuje plotem. Sojky marně hledaly hnízdo
v místě vleti a výletu z plotu a kosíky úspěšně odchovali, což
neplatí třeba ani pod střechou hospodářské budovy, kde prvý odchov
vyšel dobře, ale u druhého si toho všimla straka. Taky jsem tu už
psal o kamarádovi žijícího na samotě s velkou zalesněnou zahradou,
který nezákonně likviduje straky a sojky vzduchovkou. Dosáhl toho,
co bývalo kdysi normální, že se straky a sojky vyhýbaly lidem a
jejich obydlím a jeho zahrada je oázou života pro tu drobotinu.
Tak velkou koncentraci hnízd jsem už dlouho nikde neviděl a jak
málo stačí! To se ale ochranářům nelíbí, že praxe vyvrací jejich
přihlouplé teorie samoregulace. Tento týden kupec lesa ĽČR končí
s plošnou těžbou listnatého lesíka (2ha) za mým domem a přeji
všem teoretikům a zastáncům výběrové těžby vidět, jak dopadl
podrost po těžbě 200 let starých dubů a 100 letých habrů a jasanů.
Nic zdravého po dopadu velikánů v lese nezbylo a zbytek dokonal
Lakatoš při přibližování a to čeká les ještě úklid a štěpkování
zbytků pro energetiku! Budiž, pokud mimo výchovné prořezávky bude
v tom lese zase od těžby 100 let klid, tak se to dá překousnout,
ale představa výběrové těžby podle druhu a těžební zralosti u
těch prosazovaných smíšených a různověkých lesů je hrozná. Co pár
let ten les čeká devastace jak těžbou, tak přibližováním i s těmi
vedlejšími škodami. Mnozí ptáci už mají v dutinách nakladená vejce,
v hromadách klestí ještě spí ježci, kterého při těžbě zabil tažený
kmen atd. Ale budiž, bude vytěženo vše do mrtě a nastane na mnoho
let klid od techniky a lidské chamtivosti, aby naše lesy vydělaly
na tanky a letadla.
Robert Jirman
26.3.2026 13:39 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.3.2026 17:46 Reaguje na Robert Jirmani častěji. I ta kvanta vyznamenání za nic jsou k smíchu a vypadají jako by prošli ostrým frontovým
nasazením a nikoliv válením v týlu a hlavně v míru.
Můj již mrtvý soused bojující ve Wermachtu řekl,
že přežil pouze proto, že zastřelili velícího
důstojníka, který je hnal na zbytečnou smrt. Byl
to fanatik ze Sudet, který se bál zajetí a raději
by zemřel v beznadějné bitvě. Tak mu paradoxně
Němci z Říše umožnili "hrdinsky" zemřít a byl
posmrtně povýšen a vyznamenán, kdežto oni přežili
v zajetí a vrátili se vesměs domů. Mlčeli o tom,
jak padl, aby se oni mohli vzdát. LČR vydělávají
miliardy a přitom ty jejich zisky by měly být
součástí rozpočtu MZe a MŽP a nikoliv celého
rozpočtu. Jsem zastáncem separátních daní podle
priorit poplatníků. Kdo se cítí ohrožen, tak ať
odvádí daň na zbrojení navíc nad základní odvod.
Kdo chce dotovat OZE, tak ať odvádí daň na OZE
navíc, než ten základ na chod státu. Nebojím
se, že nám hrozí válečné napadení a považuji ty
peníze na zbrojení za vyhozené. Kdo se bojí, tak
ať přispívá ze svého na letadla, co nepotřebujeme
a na tanky, které jsou v dnešní válce k ničemu.
I ta předchozí výzbroj pouze rezivěla, než byla
zlikvidována ve válce na Ukrajině a to některá
i 60 let.
Jakub Graňák
29.3.2026 11:58 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
26.3.2026 08:54Karel Zvářal
26.3.2026 13:13..." V letech 1973–1977 byla celková početnost (tetřívka) odhadována na 2500–4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 na 800–1000 samců[12] a v letech 2015–2018 již jen na 400–500 samců. Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[13]"
Když to nevzpomene UI, že, tak bude ticho po pěšině...
Břetislav Machaček
26.3.2026 17:40 Reaguje na Karel Zvářaljako u všech na zemi hnízdících ptáků. Mnoha myslivcům schází čas
pracně lovit alespoň lišky, když už je zbytek predátorů víceméně
hájen tak, že je téměř nelovitelný. Například doba lovu jezevce
je hlavně v zimě, kdy spí a bez újedí je lov náhodou, že se někde
potkají. Před plyšákem měl můj kamarád myslivec u bunkru ŘOPíku
újeď se zbytky ryb z Rybeny Bohumín a ročně z pohodlí v bunkru
lovil 40 lišek, několik jezevců a plno strak, sojek, šedivek
atd. Když se v okolí objevila černá z Polska, tak na tu újeď
přišla taky, protože ty rybí zbytky "voněly" stovky metrů. Byl
taky úspěšný i u černé a výčet jiné škodné ani nevím. V okolí
byly 100 ha lány už od doby hraběte Larische a bylo tam tolik
drobné, že ji lovili živou pro Interlov na vývoz a střílelo
se na jednom honu 300 zajíců a 200 bažantích kohoutů. A dnes?
Lány tytéž, ale se "svatou trojicí" a dva zajíci a dva bažanti
do tomboly na myslivecký ples.
Karel Zvářal
26.3.2026 17:55 Reaguje na Břetislav MachačekA jinak souhlas - psal jste o tom vícekrát, staří praktici nebyli hloupí, ti tu potravní pyramidu hlídali dobře. Dnes se hlídá přírůstek ikon - ale co to dělá s kořistí... "no na někoho (koho asi?) to hodíme"...
Michal Ukropec
27.3.2026 08:43 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
27.3.2026 08:49 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
27.3.2026 12:44 Reaguje na Karel ZvářalJarka O.
27.3.2026 15:36Karel Zvářal
27.3.2026 17:14 Reaguje na Jarka O.Jinak vliv krajiny je sakra důležitý - včetně venkovské a městské, kteréžto se v posledních dekádách mění velmi zásadně (jedlé vs nejedlé/okrasné/eko...).
Jarka O.
29.3.2026 09:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.3.2026 10:05 Reaguje na Jarka O.Jsou to právě tito fanatičtí ochránci predátorů, kteří mají na svědomí úbytek diverzity (samozřejmě nejen oni).








Jan Drapák: Kdopak by se vlka bál