Jan Drapák: Chráněné druhy za úbytek biodiverzity nemohou. Problémem je stav krajiny
25.3.2026 | Jan Drapák |
Už mizím! Ilustrační snímek zajíce polního.
Dlouhodobý vývoj
Krajina se mění od té doby, co v ní člověk začal intenzivně hospodařit. Jedním z nejvýraznějších projevů je přeměna biotopů, ztráta heterogenity krajiny a úbytek biodiverzity. Ten se netýká pouze vzácných druhů, ale i těch, které byly ještě donedávna běžnou součástí krajiny. U polních ptáků, drobné zvěře, hmyzu i dalších skupin organismů dochází k výraznému poklesu početnosti, na což se upozorňuje již desítky let.
Nejde o náhodný výkyv, ale o důsledek dlouhodobé proměny prostředí. Z dříve pestré mozaiky polí, luk, mezí a remízků se staly rozsáhlé homogenní plochy. S nimi zmizela hnízdní místa, úkryty i dostatek potravy. Scelování pozemků, intenzivní hospodaření, odvodňování a používání pesticidů patří mezi hlavní příčiny úbytku těchto druhů. Problémem je také fragmentace krajiny. Své oběti si nevybírá jen doprava, ale i zemědělské stroje při běžných pracích na polích. Právě zde existuje prostor pro změnu – například prostřednictvím biopásů, úpravy hospodaření nebo omezení lovu některých druhů. Místo toho se však ve veřejném prostoru objevuje snaha přesouvat odpovědnost na chráněné druhy.
Pokud se podíváme na vývoj lovu zajíců, králíků nebo koroptví, vidíme, jak dlouhodobě těchto druhů ubývá, a to i v obdobích, kdy se u nás některé druhy chráněných živočichů nevyskytovaly (např. vlci) nebo byly loveny (např. dravci). Zároveň hlavní predátoři těchto druhů, jako je zejména liška obecná, patří mezi lovné druhy a jsou běžně loveni. Opět zde vidíme, že predace není primárním důvodem úbytku těchto druhů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Drapák
Myslivost se často prezentuje jako součást ochrany přírody a zdůrazňuje, že lov je pouze jednou z jejích činností, nikoli jejím hlavním smyslem. Přesto se v argumentaci opakovaně objevuje představa, že klíčovým nástrojem péče o druhy je jejich obhospodařování prostřednictvím lovu. Takový přístup ale vede k tomu, že „ochrana druhů“ je v praxi často chápána především jako udržování populací v takovém stavu, aby mohly být dlouhodobě využívány. Tím se význam ochrany zužuje na hospodaření s druhy, nikoli na zachování jejich přirozené role v ekosystému.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Drapák
Je pak poněkud paradoxní na jedné straně volat po ochraně určitých druhů a zároveň je lovit. Nedokážu si představit, jak by taková ochrana měla vypadat. Na jedné straně pole budeme zajíce vypouštět a na druhém konci je lovit? Ochranu druhu nelze dělat bez ochrany jeho biotopu. Zároveň nemůže být cílem ochrany zvýšení stavů pro zvýšený lov.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Drapák
Pokud má být cílem skutečně ochrana drobné zvěře, pak by jejím základem mělo být především zlepšení podmínek v krajině a omezení tlaků, které tyto druhy dlouhodobě ohrožují – včetně samotného lovu. Ochrana druhů a myslivecké hospodaření stojí na odlišných principech a nelze je bez rozporu zaměňovat.
Toky jsou víc než jen ryby
Intenzivní změny proběhly i ve vodním prostředí. Zásadní je přitom rozlišovat mezi přirozenými toky a rybníky či chovnými nádržemi. V řekách a potocích tvoří vydří potravu převážně běžné druhy ryb, tedy ty, které jsou v populaci nejpočetnější. Ani zde není predace hlavní příčinou úbytku ryb. Klíčovou roli hraje stav samotného prostředí.
Regulace toků, narovnání řek, likvidace tůní a slepých ramen či vodní díla bránící migraci ryb vedly k výraznému ochuzení vodních ekosystémů. Odstranění naplaveného dřeva a změny struktury dna připravily vodní organismy o úkryty. Důsledkem je úbytek nejen ryb, ale i obojživelníků, ptáků a bezobratlých vázaných na mokřadní prostředí. Dříve běžné lužní lesy, závislé na pravidelných záplavách, dnes patří mezi vzácná stanoviště. Rybníky a chovné nádrže představují odlišný systém. Trpí eutrofizací, nedostatkem kyslíku a často nevhodným druhovým složením ryb. Vysoká rybí obsádka vede k úbytku zooplanktonu, přemnožení fytoplanktonu a snížení průhlednosti vody, což vede ke snížení diverzity druhů. Vysoké rybí obsádky navíc významně ovlivňují i další organismy – ryby konzumují vajíčka i pulce obojživelníků, čímž mohou výrazně omezit jejich reprodukci. Zároveň tyto nádrže přitahují predátory díky vysoké koncentraci snadno dostupné kořisti. To má samozřejmě ekonomické dopady a představuje problém pro hospodaření, ale neznamená to, že predace je hlavní příčinou úbytku biodiverzity.
Zabij bobra, zachráníš strom. Ale zničíš biotop
Také bobr bývá často vnímán jako škodlivý druh, především kvůli kácení stromů. Takový pohled je ale výrazně zjednodušený. Bobr do krajiny vrací procesy, které z ní člověk odstranil. Jeho hráze zpomalují odtok vody, zvyšují její zadržení v krajině a vytvářejí mokřady, tůně a další stanoviště, které jsme zničili. Tím podporuje biodiverzitu a obnovuje ekologické funkce krajiny. V některých případech dokonce nahrazuje nebo doplňuje revitalizační opatření, která by jinak vyžadovala značné finanční prostředky.
Ochrana přírody není o „módních“ druzích
Ve veřejném prostoru se objevuje tvrzení, že ochrana přírody se soustředí pouze na několik „módních“ druhů. To je však nepravdivé. Ochrana přírody je ze své podstaty komplexní a zahrnuje široké spektrum organismů i stanovišť. V České republice je zvláště chráněno přibližně 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů, přičemž další ochrana vyplývá z evropské legislativy. U zvláště chráněných druhů je chráněn každý jedinec ve všech vývojových stádiích, stejně jako jejich biotop. Ochrana se tedy netýká jednotlivých „atraktivních“ druhů, ale celých ekologických vazeb a procesů.
V praxi to znamená široké spektrum konkrétních opatření, která probíhají přímo v krajině. Patří sem dlouhodobé záchranné programy, posilování populací ohrožených druhů, ale také pravidelná managementová opatření, jako je kosení, odstraňování náletových dřevin, rekultivace nebo obnova vzácných stanovišť. Součástí ochrany je i tvorba tůní pro obojživelníky nebo ochrana hnízdišť ptáků přímo v aktivně obhospodařované zemědělské krajině. Mnohá z těchto opatření jsou časově i organizačně náročná a velmi často se dostávají do přímého střetu s intenzivním hospodařením. Přesto tvoří základ reálné ochrany přírody.
Ve veřejném prostoru však zůstávají téměř neviditelná, protože nejsou mediálně atraktivní. Pozornost veřejnosti příliš nepřitahují aktivity na ochranu druhů, jako je například perlorodka říční (jejíž záchranný program probíhá již více než 40 let), ropucha krátkonohá, hnědásek osikový nebo hvozdík písečný český. Tyto příklady přitom dobře ukazují, že ochrana přírody stojí na komplexnosti, nikoli pouze na „viditelných“ druzích. Do popředí se naopak dostávají nápadné druhy, které jsou pro lidi atraktivní, jako jsou vlci nebo vydry. To vytváří dojem, že právě na ně je ochrana přírody zaměřena. Tento obraz je ale výsledkem mediálního zjednodušení, nikoli reálné praxe.
Opomíjené faktory
Zatímco se diskutuje o vlivu predátorů, zůstávají často stranou jiné, zásadní faktory. Jedním z nich jsou dlouhodobě vysoké počty kopytníků.Jak upozorňuje řada studií, vysoké stavy jelenů, srnců a dalších kopytníků brání přirozené obnově lesa a dochází ke zvýšenému poškozování přirozeného zmlazení dřevin. Dopad to má i na keřové či bylinné patro, jelikož dochází k jejich intenzivnímu spásání (včetně ohrožených či vzácných druhů). To následně vede k úbytku lesních bezobratlých živočichů, ptáků i drobných savců, kterým tyto porosty poskytují domovský biotop. Ještě výraznější je vliv prasete divokého, jehož početnost v posledních desetiletích výrazně vzrostla. Tento všežravec spořádá vše, co se mu dostane pod rypák – od bezobratlých přes obojživelníky až po ptáčata a mláďata drobné zvěře, a také podzemní části rostlin, jako jsou hlízy orchidejí. Právě snížení početnosti těchto druhů na únosnou úroveň by přitom mohlo významně přispět k obnově přirozených procesů v krajině a podpoře biodiverzity.
Na čem se můžeme s myslivci shodnout, je, že nepůvodní a invazní druhy jsou pro naši přírodu vážný problém. V tomto případě se ale nejedná o chráněné druhy a jejich lov je povolen, ať už jde o daňka evropského, jelena siku, psíka mývalovitého, nebo nutrii říční. Pokud se podíváme na počty ulovených velkých kopytníků včetně nepůvodních či invazních druhů, zjistíme, že se u nás ročně loví stovky tisíc kusů zvěře. Zároveň je na myslivce vyvíjen tlak, aby tyto počty byly ještě vyšší, protože stavy některých druhů jsou v naší krajině dlouhodobě extrémně vysoké. Namísto řešení těchto problémů, které se stále nedaří dostat pod kontrolu, vidíme snahy otevřít diskusi o možnosti lovu chráněných druhů. Druhů, které nemohou za úbytek biodiverzity a jejichž lov tento proces nezvrátí, spíše naopak.
Ačkoliv myslivci mluví o úbytku biodiverzity, často zmiňují především druhy, které jsou lovné (nebo které by podle nich měly být), a zcela opomíjejí ostatní druhy. Navíc, jak se ukázalo v nedávném rozhovoru na toto téma s předsedou Českomoravské myslivecké jednoty, mají tlaky na lov zvláště chráněných druhů zjevně spíše ekonomický charakter. Z vyjádření vyplynulo, že predační tlak chráněných predátorů má mít vliv zejména na drobnou zvěř (kterou zároveň myslivci loví), hospodářská zvířata chovatelů a produkční i sportovní rybáře.
Otázka tak zní: opravdu se problém týká biodiverzity, nebo se opět dostáváme k jádru věci – tedy k ekonomickým otázkám a způsobu využívání krajiny?
Je paradoxní, že organizace, která ve svém posledním prohlášení požaduje rozhodování založené na odbornosti a vědeckých poznatcích, sama přispívá k vytváření politického tlaku postaveného na zjednodušeních a neúplných interpretacích.
Problém české krajiny není v existenci predátorů ani v ochraně zvláště chráněných druhů. Problém je v dlouhodobé změně struktury krajiny a ve způsobu jejího využívání. Pokud chceme řešit úbytek biodiverzity, nestačí hledat jednoduché viníky. Je potřeba pojmenovat skutečné příčiny a pracovat s komplexitou systému, který nelze redukovat na několik viditelných druhů.
reklama
Jan Drapák
Autor vystudoval aplikovanou ekologii a ochranu prostředí na ČZU. Dlouhodobě se věnuje monitoringu ohrožených druhů a praktické ochraně přírody.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jan Drapák: Kdopak by se vlka bálOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (132)
Karel Zvářal
25.3.2026 06:08Podnětný článek, patří se za něj autorovi poděkovat. Diskuse se zajisté ještě rozběhne, na úvod menší poznámka. Vymizely druhy nejen z volné krajiny, ale i z města. Nedávno diskutovaný městský druh, jakým je chocholouš vymizel, ač se trávníky sečou častěji než v minulosti, výrazně ubylo též vrabce domácího, kterého (paradoxně?) nahradil vrabec polní. Přitom u chocholouše se má jednat o úbytek kvůli změně klimatu, a to nejen u nás, ale v celé záp. Evropě.
Že by tomuto kdysi hojnému druhu nesvědčily mírné, bezsněžné zimy? Nebo je to synantropizací poštolky, straky a sojky, které v městské zástavbě leckde dominují? A jejich permanentní PREDAČNÍ TLAK...
Na druhou stranu se synantropizoval holub hřivnáč, které dle mého mínění "utekl" do města před dravci, kam si zatím jestřáb ani káně netroufnou. Zde se případný vliv klimazměny projevil pozitivně. Hřivnáč je však tažný, dokonce lovný druh - přesto jeho stavy jsou +- stejné...
Odpovědět
Že by tomuto kdysi hojnému druhu nesvědčily mírné, bezsněžné zimy? Nebo je to synantropizací poštolky, straky a sojky, které v městské zástavbě leckde dominují? A jejich permanentní PREDAČNÍ TLAK...
Na druhou stranu se synantropizoval holub hřivnáč, které dle mého mínění "utekl" do města před dravci, kam si zatím jestřáb ani káně netroufnou. Zde se případný vliv klimazměny projevil pozitivně. Hřivnáč je však tažný, dokonce lovný druh - přesto jeho stavy jsou +- stejné...
Sl
Slovan
26.3.2026 16:34 Reaguje na Jakub GraňákPřidávám se. K tomuto komentáři není co dodat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 07:27Z hlediska autochtonní populace pstruha, lipana, vranky, mihule atd. je predační tlak kormorána a vydry neúnosný. Většina líhní nesloví ani generační ryby z toku, natož uvažovat o přirozeném výtěru. Diví se pak někdo, že se nasazuje cokoli, kolowrat, nebo duhák?
Odpovědět
DA
DAG
25.3.2026 07:57 Reaguje na Slavomil VinklerJe to jak píšete. Autor má ve spoustě věcí pravdu a zajímavé pohledy. Jen teda, když se ty potoky a řeky nezmění, jako že se prostě nezmění, tak bude predace ovlivňovat také chráněné druhy. A kdyby se na to ti rybáři nebo myslivci vyprdli a nevypouštěli žádné ryby a žádnou zvěř, tak predátorům zbude jen to co v přírodě zůstane. To jest druhy, kterým dnešní krajina vyhovuje a ty které jsou na pokraji vyhynutí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.3.2026 18:56 Reaguje na DAGVše je z jednoho hnízda takže pořád stejné kecy. Jinak jste si sám pěkně odpověděl. Nebudou ryby nebudou jejich predátoři. To snad chceme? Samozřejmě , zajíc se vypouští tam kde to má smysl a loví se tam kde ho mají. To že někteří dezoláti by nejraději vše nachali přírodě ještě neznamená, že to není naprostý nesmysl. Zvěř se bude lovit, ryby chytat a stromy kácet. Někde a nějak na tu přírodu musíme vydělat. To jen někteří si myslí, že vše bude platit stát či hlupáci co si myslí, že tou svojí platbou pomohou přírodě a ne jen několika takzvaným " aktivistům".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 07:44Ano, velkým problémem je fragmentace krajiny zejména dopravními stavbymi tam defragmentace krajiny polními lány. Pokud kouknete na katastr nemovitostí vynoří se rozkouskovaná krajina plužin, kde na každém kousku bylo něco jiného. Koroptve scelování a chemizace zasáhlo jako první. Zmizel hmyz po boji s mandelinkou a zmizely pestré plevele. Ve 40. letech koroptví bylo několik milionů. Navrhované biopásy mohou být i ekologická past, pokud nebudou udržované.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 08:01 Reaguje na Slavomil Vinklerne tam ale tak.
Chocholouš je zajímavé tema. Nevím kde hnízdil dříve, když ho bylo tolik. Po mezích co byly sečené? Jsou staré údaje?
Odpovědět
Chocholouš je zajímavé tema. Nevím kde hnízdil dříve, když ho bylo tolik. Po mezích co byly sečené? Jsou staré údaje?
Karel Zvářal
25.3.2026 08:45 Reaguje na Slavomil VinklerDával jsem to sem snad desetkrát, asi to nestačilo... Lidé, čtěte!
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 09:34 Reaguje na Karel ZvářalNějak mi odkazy nefunguje.
Nicméně já se ptal kde chohcolouš hnízdil dříve.
Odpovědět
Nicméně já se ptal kde chohcolouš hnízdil dříve.
Karel Zvářal
25.3.2026 09:46 Reaguje na Slavomil VinklerNějaké je to blokované/porouchané, zkuste odpo či zítra.
Pamatuji pipíšku jen z města, v přírodě 10-20x více skřivanů než dnes, koroptve snad 100x více. V dříve zalesněné zemi žít nemohli, přišli až s člověkem a polním hospodařením. Chocholouši hnízdili i/už na střechách jako důsledek pozemní predace, ovšem na střeše je má jak na dlani poštolka (dnes i sokol), straka, sojka.
Tento odkaz fungovat bude, je to tam řečeno snad nejpolopatičtěji jak dovedu.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Odpovědět
Pamatuji pipíšku jen z města, v přírodě 10-20x více skřivanů než dnes, koroptve snad 100x více. V dříve zalesněné zemi žít nemohli, přišli až s člověkem a polním hospodařením. Chocholouši hnízdili i/už na střechách jako důsledek pozemní predace, ovšem na střeše je má jak na dlani poštolka (dnes i sokol), straka, sojka.
Tento odkaz fungovat bude, je to tam řečeno snad nejpolopatičtěji jak dovedu.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
JO
Jarka O.
25.3.2026 17:50 Reaguje na Slavomil VinklerChocholouši hnízdili na stejných místech jako koroptve a vyhovovala jim pole s nízkými plodinami jako např. okopaniny stejně jako ostatním drobným polním živočichům. Vysoké plodiny = vysocí živočichové. Takto jednoduše to dělím.
Odpovědět
va
vaber
25.3.2026 08:29Na příčinách úbytku biodiverzity by se měli všichni shodnout, je to člověk.
Kolik je míst kde bobr neškodí . Jen tam kde není člověk a taková místa u nás nejsou.
Myslivci vypouští kachny ,ty se motají u vody blízko lidí a čekají na potravu. Některé i vyvedou mladé , mají šanci na přežití minimální. Ty kachny co ve volné přírodě ,po vypuštění z líhní přežijí ,myslivci na podzim postřílí.
Biodiverzita začíná někde u mikroorganizmů , končí u slonů a vše živé je navzájem propojeno a potřebuje se. Když některé články řetězu vypadnou, biodiverzita se hroutí. To nedokáže člověk napravit.
Odpovědět
Kolik je míst kde bobr neškodí . Jen tam kde není člověk a taková místa u nás nejsou.
Myslivci vypouští kachny ,ty se motají u vody blízko lidí a čekají na potravu. Některé i vyvedou mladé , mají šanci na přežití minimální. Ty kachny co ve volné přírodě ,po vypuštění z líhní přežijí ,myslivci na podzim postřílí.
Biodiverzita začíná někde u mikroorganizmů , končí u slonů a vše živé je navzájem propojeno a potřebuje se. Když některé články řetězu vypadnou, biodiverzita se hroutí. To nedokáže člověk napravit.
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 09:27 Reaguje na vaberPříčinou biodiverzity byla megafauna co vytvořila pestrou mozaiku fragmentované přírody. Po jejím vyhubení ji podporoval člověk tím, že udržoval tuto pestrou mozaiku fragmentované přírody dál. V poslední době ale přírodu v podstatě opustil a zbytek nahradil egalizovanými, defragmentovanými a sterilními obrlány. Ani vyhubení lidí by pestrou biodiverzitu nezavedlo.
Odpovědět
LB
Lukas B.
25.3.2026 11:40 Reaguje na Slavomil Vinklerfragmentovaná krajina (a ta diverzita) je ovšem zejména v rozvolněné zástavbě, kdy jeden seká na anglickou poušť, druhý seká dvakrát ročně, třetí neseká vůbec a čtvrtý má na pozemku bordel, hromady zbytků stavebního materiálu a vraky aut a zemědělské a lesní techniky.
Odpovědět
va
vaber
26.3.2026 08:44 Reaguje na Slavomil VinklerUž jsem tu psal kdysi, v Amazonském pralese je vše zarostlé a je tam biodiverzita největší. Biodiverzita je dnes problém na celé planetě a ne nevypasemých míst v Česku. Megafauna vyhynula, tak jako vyhynulo mnoho jiných druhů,ještě před tím, než se člověk rozlezl po celé planetě. Vyhynutí nemá s pravěkým člověkem nic společného. .
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.3.2026 08:45Zcela zjevně je ČZU jiná škola než UK a její nenávistné fakulty.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.3.2026 09:00U současné generace vystudovaných ekologů je vidět vliv jejich současných profesorů, kteří v zájmu jinakosti popírají vše předchozí, aby nebyli označováni jako staré struktury z doby socialismu. Zásadou je učit a dělat vše opačně a je zaručeno, že i stará struktůra není označována za starou struktůru. Zářným příkladem NÁHLÉHO PROCITNUTÍ je i rozvědčík konající pravý opak co kdysi.
No a teď jsem u toho, co chci říci. Kdo změnil krajinu k horšímu za těch
posledních 70 let? V mém okolí byly velké lány už za hraběte Larische a
naopak jich ubylo na po revoluční dálnici, sklady a paneláky naležato.
Přibyla ale intenzita produkce díky chemii a rychosti strojů před nimiž
nestačí nic živého utéci. Otázkou je, zda je reálné snížit produkci a
rychlost strojů a stroje nahradit lidmi, kteří se do zemědělství nehrnou.
Takže tady cesta nevede a když je něco ve srabu, tak tomu ještě přidáme
srab další? Při úbytku zvířat a hmyzu je zatížíme ještě navíc predací
a budeme tvrdit, že to už nevadí? Budiž, ale zkuste si malý pokus někde
v oboře, kde vypustíte smečku vlků a pozorujte, kdy se přestanou podle
mantry samoregulace vlci množit. Přestanou, až uloví poslední kus, pak
se požerou navzájem a nebo uhynou hlady. Jinak to nikdy nebude a to
platí i pro prozatím "volnou" přírodu. Kam se má potrava predátorů
ukrýt? Do měst ? Ryby z řek před vydrami na stromy? Proboha mějte už
rozum, že nechat sežrat zbytky kořisti je o tom, že se bude muset už
chránit i ta kořist, ale jak? Bez regulace predátorů to NENÍ MOŽNÉ,
když není možnost změnit jejich podmínky k životu!
Odpovědět
No a teď jsem u toho, co chci říci. Kdo změnil krajinu k horšímu za těch
posledních 70 let? V mém okolí byly velké lány už za hraběte Larische a
naopak jich ubylo na po revoluční dálnici, sklady a paneláky naležato.
Přibyla ale intenzita produkce díky chemii a rychosti strojů před nimiž
nestačí nic živého utéci. Otázkou je, zda je reálné snížit produkci a
rychlost strojů a stroje nahradit lidmi, kteří se do zemědělství nehrnou.
Takže tady cesta nevede a když je něco ve srabu, tak tomu ještě přidáme
srab další? Při úbytku zvířat a hmyzu je zatížíme ještě navíc predací
a budeme tvrdit, že to už nevadí? Budiž, ale zkuste si malý pokus někde
v oboře, kde vypustíte smečku vlků a pozorujte, kdy se přestanou podle
mantry samoregulace vlci množit. Přestanou, až uloví poslední kus, pak
se požerou navzájem a nebo uhynou hlady. Jinak to nikdy nebude a to
platí i pro prozatím "volnou" přírodu. Kam se má potrava predátorů
ukrýt? Do měst ? Ryby z řek před vydrami na stromy? Proboha mějte už
rozum, že nechat sežrat zbytky kořisti je o tom, že se bude muset už
chránit i ta kořist, ale jak? Bez regulace predátorů to NENÍ MOŽNÉ,
když není možnost změnit jejich podmínky k životu!
PE
Petr Eliáš
25.3.2026 09:18 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
su
25.3.2026 09:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
25.3.2026 09:57 Reaguje na Břetislav MachačekNapsal jste to dobře, opozičníci z principu nic než štěkat neumí.
Odpovědět
su
25.3.2026 13:12 Reaguje na Karel Zvářal
Napsal to úplně blbě - tohle je správný názor - https://ldf.mendelu.cz/diskuse-o-predatorech-nesmi-zastirat-hlavni-problem-premnozenou-sparkatou-zver-zduraznuji-odbornici-ldf-mendelu/
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.3.2026 16:16 Reaguje naVzhledem k faktu, že v Brně již hodně dlouho nefunguje zesnulý pan profesor Josef Hromas, nýbrž Duhový Kutal, ani se na to nejdu podívat.
Odpovědět
su
25.3.2026 22:38 Reaguje na Michal Ukropec
No to je argument jako noha....typické pro "facebookového" znalce, který o tématu ví *ovno. Hlavně, ale že se v zájmu vyvážené diskuze může vyjádřit alespon na Ekolistu.
Odpovědět
su
25.3.2026 22:44 Reaguje na Michal Ukropec
https://x.com/Josef_Pilcik/status/2034244990570836159
Odpovědět
su
MU
su
26.3.2026 15:01 Reaguje na Michal Ukropec
A co? Vy jste odborník? Vy si můžete myslet co chcete, váš názor ma nulovou váhu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.3.2026 08:36 Reaguje naTo máte úplnou pravdu. Odborník v tomto ohledu nejsem ani náhodou. Třeba pan Drapák ale asi ano.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.3.2026 17:24 Reaguje naTa spárkatá zvěř je přemnožena z pohledu přírody nebo z pohledu člověka a jeho ekonomických zájmů? A zase, není náhodou přemnožena hlavně díky lidským ekonomickým zájmům?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.3.2026 19:03 Reaguje na To že se na Mendelu zbláznili ještě neznamená, že z pohledu přírody je spárkatá zvěř přemnožená. Zatím nevykazuje znaky které by při přemnožení měla ta zvěř vykazovat. Ano škodí člověku. Člověku dělá ekonomické škody. Stejné škody jako mu jinde dělají predátoři.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.3.2026 16:13 Reaguje na Břetislav MachačekTakovým " osvícencem" byl poradce Ing. Jan Metzl. Nedostal k jubileu zlatého jelena, tak se rozhodl zvěř v přírodě zlikvidovat, aby trofej už neměl nikdo. Jen zde minimálně 2x publikoval, že zvěř do přírody nepatří, maximálně do ZOO, obory, nebo na zahradu. I krásný ekologistický pořad o tom natočil s ČT Ostrava.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
25.3.2026 09:22Hezký článek. ;) Ale protože ukazuje, jak moc dal bolševik přírodě na ..... , tak se to místním bolševikům nebude líbit a budou kvičet. :)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 09:44 Reaguje na Petr EliášNo bolševk byl 1948 aý 1988. Tj. 40 let a máme rok 2026, tj. 39 let po debolševizaci. Vidíte tu nápravu nebo aspoň vylepšení bioodiverzity?
Odpovědět
Karel Zvářal
25.3.2026 09:49 Reaguje na Slavomil Vinkler1***
Blb zůstane blbem, ať mu to servírujete jakkoliv. Že se vznikem mžp stavy zůstaly na nule, trollům nic neříká...
Odpovědět
Blb zůstane blbem, ať mu to servírujete jakkoliv. Že se vznikem mžp stavy zůstaly na nule, trollům nic neříká...
PE
Karel Zvářal
25.3.2026 10:01 Reaguje na Petr EliášTak se předveď, co krom urážek a gůglení jsi dokázal.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
25.3.2026 10:03 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
25.3.2026 10:08 Reaguje na Petr EliášPamatuji časy, kdy koroptví a spol bylo mnohonásobně více. Vím, jaké jsou příčiny (predace není jediná - je však systematicky bagatelizovaná), takže ten dnešní tristní stav není mou vizitkou, ale bandy neumětelů a ignorantů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 10:45 Reaguje na Karel ZvářalKoropte spadly po roce 55, bažantů a zajíců bylo jak hnoja až do 75 r.
500+500 ks za lov.
Odpovědět
500+500 ks za lov.
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 11:00 Reaguje na Karel ZvářalÚbytek koroptví přisuzuji rozorání mezí. Úbytek zajíců. bažantů a polního ptactva bude chemizací a rychlostroji, ne predátory. Mezi lety 2000 a 2100 se objevily znovu koroptve, zajíci, bažanti, strnadi luční, bramborníčci, dokonce bělořiti koroptve, zajíci. No a po znovuobnovení zemědělské činnosti zmizeli i skřivani.
Odpovědět
SV
PE
Petr Eliáš
27.3.2026 20:47 Reaguje na Petr EliášRedakce - proč prosím nesmažete i toho vypapaného blba, který mi jako první začal nadávat do blbů a trollů? :)
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.3.2026 16:19 Reaguje na Karel ZvářalNadává nám do starých struktur, ale tyká nám jak kovaný tajemník.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
25.3.2026 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerMno - úbytek biodiverzity se alespoň o hodně zpomalil. ;) Kdyby tu stále vládly struktury jako břétík, tak by to bylo daleko horší.;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 10:42 Reaguje na Petr EliášMo, víra je mocná čarodějka, ale že to na těch přiložených grafech není poznat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.3.2026 17:47 Reaguje na Petr EliášVěděl byste, proč koncem 70.let nastal úbytek veškeré zvěře? ( podle grafů v článku).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 17:54 Reaguje na Jarka O.Já to přisuzuji chemii a velkostrojům (rychlý pojezd široký záběr) zejména sekaček.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 17:57 Reaguje na Slavomil VinklerTedy nejen pesticidy, ale i herbicidy dělají pole docela sterilní a pak ihned podmítka, orba.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.3.2026 18:04 Reaguje na Slavomil VinklerP. Vinklere, vůbec nic ve zlém, zajímal by mě tu názor eliase, který tu zatím vykřikoval samé nesmysly:).
Odpovědět
SV
JO
Jarka O.
25.3.2026 20:56 Reaguje na Slavomil VinklerDáme mu čas do zítra, on to vygúglí, ale mezitím by se měl omluvit p. Zvářalovi, Vackovi a Machačkovi.
Odpovědět
su
25.3.2026 22:40 Reaguje na Jarka O.
No, hlavně, že vy ty znalosti máte v hlavě od narození. Tomu se říká životní štěstí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.3.2026 06:46 Reaguje naNemám. Eliasovi ne, ale vám by mělo být zřejmé, proč nastal ten úbytek. Na článek budu mít čas až později.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
26.3.2026 09:07 Reaguje naJarin stále plní důležitou misi - vyvrací existenci síry na Venuši - takže nemá kapacitu na přemýšlení. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.3.2026 15:49 Reaguje na Petr EliášBylo mi jasné, že tasíte kulový trumf, protože jinak nemáte nic, umíte jen podpásovky. Je to tak, že negúglím to, co mě nezajímá, jako složení atmosféry Venuše. A srovnávání s klimatem Země si nechte pro domovskou ZvlŠ.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.3.2026 20:45 Reaguje na Jarka O.Vůbec mě tvé stupidní výmluvy nezajímají. Ty jsi mi jarine jako první začal kvůli té síře na Venuši tykat a nadávat. A já se od té doby chovám k tobě stejně jako jsi se choval ty ke mě, ty nevzdělaná chudinko. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.3.2026 09:27 Reaguje na Petr EliášMůj smích nad srovnáváním Venuše se Zemí a slovo "synu" je důvodem, že 99% vašich přípisků na síti jsou vulgární komenty vůči cizím lidem, statistikům, vědcům, fyzikům .., které porušují pravidla diskuzí? Jistě, pane Výmluva. A protože nejste v pohodě, odmítla jsem pak váš návrh si tykat, a tak plačte u cizích lidí nad sírou, znovu, a znovu..,
Odpovědět
su
JO
Jarka O.
26.3.2026 18:36 Reaguje naJó, v Dikobrazu bývaly vtipy. Toto je sebekritika? Vy jste vpravo nebo vlevo?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
26.3.2026 09:05 Reaguje na Jarka O.Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Eliáš
26.3.2026 09:03 Reaguje na Jarka O.Já fakt nevím jarine, jestli si ze mě děláš .... nebo jestli to myslíš vážně. :D Už jsem to tu psal xkrát. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.3.2026 18:28 Reaguje na Petr EliášAno, ďělám, jste mimoň. Pokud jste psal, čím ten úbytek nastal, tak to jen krátce zopakujte, nemůžu to najít.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.3.2026 08:24 Reaguje na Jarka O.Není můj problém, že jsi neschopný mimoňáku jarine. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.3.2026 15:41 Reaguje na Petr EliášMě by zajímalo, proč individua jako vás redakce trpí, ona musí? Dyť lezete do diskuzí, kde nic nevíte, jen s úkolem urazit normální lidi. Ty vaše přispěvky jsou naprosto směšné, vy bolševíku. Jo a klimatolog nejste, vy totiž nepoznáte klimatický důvod ani když vám ho strčím přímo před čumáček, nazdar.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.3.2026 20:31 Reaguje na Jarka O.Ale kušuj jarine, raději jdi hledat síru na Venuši. :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.3.2026 09:22 Reaguje na Petr EliášByly tu jiné články o síře, ale tento ne. Tam jste nezabral a maximálně tak jste se celkem hloupě vysmíval vlivu SF6. Jste pašák ekolog. Měl jste tu možnosti napsat něco k věci, něco, co by opravdu souviselo s teplotami, a nedal jste známá fakta ani s nápovědami. Takže se jen směju nad tvrzeními, že ve Skandinávii, SRN, Holandsku ..., mohli po zimě 78/79 za úbytky volně žijících živočichů bolševici a dnes za ně může p. Machaček. Kde nic není ani gúgl nepomohl. Už si pište, co chcete.
Odpovědět
Ra
Radek
25.3.2026 10:18Dobrý článek , v mnoha ohledech s vašim názorem souhlasím .
Co se týká vysokých stavů spárkaté zvěře a spásání keřového či bylinného patra , pokud takové lokality opravdu jsou je to lokální problém , není to celoplošný problém . Černá zvěř , povolení celoročního lovu bez omezení pohlaví a věku vedl k rozbití hierarchie v tlupách , díky tomu jde do chrutí sele při dosáhnutí tělesné hmotnosti 30 kg již v prvním roce života (uživa životního prostředí na tom má velký vliv ) a po cca120 dnech březosti metá první selata , ve druhém roce jde do chrutí 2x . Toto vede k početnímu růstu . Muže za to celoroční lov prasete divokého bez omezení věku a pohlaví .
Nevím jestli si autor čte diskuzi , k psíku mývalovitému , ještě nedávno se nelovil , respektive ho mohl lovit pouze myslivecký hospodář a stráž ….myslet si že když ho teď muže lovit každý myslivec že to změní něco na jeho početnosti je naivní názor .
Odpovědět
Co se týká vysokých stavů spárkaté zvěře a spásání keřového či bylinného patra , pokud takové lokality opravdu jsou je to lokální problém , není to celoplošný problém . Černá zvěř , povolení celoročního lovu bez omezení pohlaví a věku vedl k rozbití hierarchie v tlupách , díky tomu jde do chrutí sele při dosáhnutí tělesné hmotnosti 30 kg již v prvním roce života (uživa životního prostředí na tom má velký vliv ) a po cca120 dnech březosti metá první selata , ve druhém roce jde do chrutí 2x . Toto vede k početnímu růstu . Muže za to celoroční lov prasete divokého bez omezení věku a pohlaví .
Nevím jestli si autor čte diskuzi , k psíku mývalovitému , ještě nedávno se nelovil , respektive ho mohl lovit pouze myslivecký hospodář a stráž ….myslet si že když ho teď muže lovit každý myslivec že to změní něco na jeho početnosti je naivní názor .
VN
Vladimír Nechutný
25.3.2026 11:47Zatím nikdo neumí poručit větru a dešti. Naštěstí. Zrovna tak žádný živý organismus se nebude chovat podle námi někde v kanceláři naplánovaných cílů. Každý živočich má v sobě samém nastaveno žít a dále se množit co to jen jde. Vyskytovat se jako druh v maximálním množství. Přitom je limitován zejména potravními zdroji ,možnostem uspokojovat své životní potřeby ve všech jeho ve všech jeho variantách a je přitom omezován redukčními činiteli.Silnější , odolnější a přispůsobivější mají navrh nad ostatními.Silnější vítězí.Nejslabší článek je limitující a rozhoduje o pevnosti řetězu .Když nejsou potřebné podmínky pro existenci nemůže být existence.Co vyhovuje jednomu nemusí vyhovovat druhému a naopak. Člověk do těchto vztahů vstupuje se svými představami co už je mnoho a nebo málo.Často podle toho co aktuálně nese zisk nebo způsobuje újmu. Některé dobře myšlené skutky vedou následně do pekel.Nebo jsou dobré jen v zájmu někoho. Taktické vítězství však nevylučuje strategickou prohru.
Bez pokory ,přemýšlení nad důsledky a hledání řešení se nic moc nestane.
Člověk jako druh se cítí vyjímečný je schopen si zatím zajistit potravní a ostatní nároky pro život a proto také jeho početní stavy stoupají. Obsazuje životní prostor na úkor jiných. Preferuje svoje zájmy. Vždy bude preferovat ,aby nasytil sebe a měl kde žít. Vše ostatní se zdůvodní a bude vykládáno za nutnost. Občas nějaká úlitba remcajícím. Zajistit chléb a hry a o to tu jde.
Odpovědět
Bez pokory ,přemýšlení nad důsledky a hledání řešení se nic moc nestane.
Člověk jako druh se cítí vyjímečný je schopen si zatím zajistit potravní a ostatní nároky pro život a proto také jeho početní stavy stoupají. Obsazuje životní prostor na úkor jiných. Preferuje svoje zájmy. Vždy bude preferovat ,aby nasytil sebe a měl kde žít. Vše ostatní se zdůvodní a bude vykládáno za nutnost. Občas nějaká úlitba remcajícím. Zajistit chléb a hry a o to tu jde.
DM
Dalibor Motl
25.3.2026 12:55Už jsem to tady psal mnohokrát. Vymezme bobrům rezervace budoucí divočiny na státní půdě v okolí přirozených vodních toků a mimo obydlené oblasti, kde bude zajištěna jejich 100% ochrana. Takové rezervace přispějí k udržení a zlepšení biodiverzity, zadržování vody a jako refugium pro další druhy (obojživelnící, ptáci, bezobratlí..) Mimo tyto rezervace a stávající NP je lovme s výjimkou několika měsíců v roce tak aby byla umožněna přirozená migrace bobra mezi refugii. Bobr je hlodavec, který se množí, "jako hlodavec" a je nebezpečný kulturní krajině s jejími rybníky, protipovodňovými hrázemi, hospodářskými sady, lesy a poli. Regulujme stavy vlků mimo horské "jelení" oblasti. Jejich šíření demotivuje malochovatele držet pár ovcí, pečovat o louky (= sušit pro ně seno) a vede k dalšímu prohlubování unifikace kulturní krajiny (zalesňování pastvin, prodeje půdy agro-holdingům). Regulujme počty vyder pokud možno podobnými mechanismy jako (bohužel pozdě a nedostatečně) doháníme regulaci kormorána. Tj. snížení populace na únosné stavy. Regulujme stavy krkavcovitých ptáků. Zejména straky ale i další jsou v našich pozměněných ekosystémech obrovský problém. Díky dostupnosti alternativních zdrojů potravy (odpadkové koše, skládky, komposty, kadávery kolem silnic..) a neúčinné regulaci populace pročesávají gangy strak města, vesnice i zemědělskou krajinu a decimují další ptáky i všechny menší živáčky, které najdou. A je třeba poctivě říct i B. Je na myslivcích aby v honitbách zlikvidovali siku a důsledně regulovali stavy černé zvěře. Hodně by pomohlo povinné omezení velikosti nepřerušovaných lánů plodin, ve kterých má černá zvěř kryt a potravu (typicky kukuřice).
Odpovědět
JB
DA
DAG
25.3.2026 18:14 Reaguje na Dalibor MotlToto je i můj názor a souhlasím s Vámi, ale jde to přímo proti argumentaci v článku.
Za mě největší myšlenková chyba článku je, že předpokládá, že se podaří změnit krajinu, aby diverzita rostla. Dále přeceňování škod spárkatou zvěří mimo prase. Nicméně snížení stavu spárkaté zvěře je důležité pro kvalitněší lesy. Také podle mě přehlíží, že právě Vámi jmenovaní tvorové mají obrovský vliv na početnost vzácných druhů, protože přežije na jiných zdrojích. Přesně jak jste psal.
Odpovědět
Za mě největší myšlenková chyba článku je, že předpokládá, že se podaří změnit krajinu, aby diverzita rostla. Dále přeceňování škod spárkatou zvěří mimo prase. Nicméně snížení stavu spárkaté zvěře je důležité pro kvalitněší lesy. Také podle mě přehlíží, že právě Vámi jmenovaní tvorové mají obrovský vliv na početnost vzácných druhů, protože přežije na jiných zdrojích. Přesně jak jste psal.
DM
Dalibor Motl
27.3.2026 10:47 Reaguje na DAGKulturní krajinu se podaří změnit z hlediska diverzity relativně málo a spíše pomalu. Překážkou jsou zejména majetkové vztahy, zdlouhavá a komplikovaná správní řízení, protichůdné regulace. Proto by pomohla ta "bobří" refugia, do kterých stát potřebuje investovat "pouze" státní pozemky (pro případné směny s vlastníky) a následně nastavit výše popsanou regulaci lovem. Jinak v mém okolí se krajina pomalu mění, a pro biodiverzitu spíš trochu k lepšímu. Vznikly nové polní cesty s alejemi, tůně a rybníčky, mění se druhové složení i struktura lesů. V soukromých lesích leží nebo stojí mnoho mrtvého dříví (kůrovcové souše, dlouhodobě zanedbané mikrolesy). Problémem je zmíněné zarůstání nekosených luk a opuštěných pastvin na záhumencích malých vlastníků břízou a osikou nebo zazemňování rybníků erozí z polí. Obrázek rozhodně není černobílý ani statický a najdou se jak dobré tak odstrašující příklady.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
25.3.2026 17:15Problémem je snaha o všemožnou regulaci všeho. Tráva se musí sekat v jednotných termínech, činnost v přírodě je stále přísněji regulována a téměž znemožňována. Tím mizí specifické biotopy a krajina se stává monotónní až nudná. Rumiště, stoky bohaté na nitráty, "vesnicke" samoobslužné zdroje hlíny, písku, kamene - to vše mizí a s ním i to, co zvyšovalo biodiverzitu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.3.2026 18:28Ekologisté brečí na špatném hrobě, protože za změny společenstev, ne biodiverzity:), nemůžou silnice ani de/fragmentace, natož pesticidy, nýbrž hlavně změna plodin a opravdu přehnaná ochrana některých druhů. Myslivci se snaží celkem správně navrhnout řešení.
ČR je posledním státem, kde se vlk neloví, proto se stahuje do pohraničí z okolních zemí.
Odpovědět
ČR je posledním státem, kde se vlk neloví, proto se stahuje do pohraničí z okolních zemí.
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2026 20:27 Reaguje na Jarka O.Ale přiznejme si, defragmentace, pesticidy, hlavně změna plodin a opravdu přehnaná ochrana některých druhů za to mohou. A i myslivci tím, že po úbytku drobné zvěře přezvěřili nejprve srnčí a teď zejména černou a nasírají tím nejen eko ale i běžný lid.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.3.2026 20:55 Reaguje na Slavomil VinklerJá nevím, jakým způsobem oni to přezvěření provedli, příkrmem, je jich méně? Možná máte pravdu, ale spíš si myslím, že bez energetických plodin a mírných zim by tahle zvěř nemohla přežít. V podstatě o tom často píše p. Vacek. Jinak nejen v ČR jsou trochu větší pole, neni možné srovnávat jen s Rakouskem nebo Německem. Ve Francii, Skandinávii aj.jsou taky velké lány.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 06:39 Reaguje na Jarka O.I to je pravda-co píšete. Ale nestříleli dost srnčí a hlavně prasat. Střílet, střílet, střílet. Osvědčené už od Marie Teresie. Tam kde mají tento přístup, tam není s prasaty problém.
Ale mnoho honiteb je pouze reprezentačních (např. u nás), tam jsou jen VIP myslivci a ti jednak mezi sebe nikoho nevezmou a taky oni přece nebudou každou druhou noc mrznout na čekané. Bohatý šlechtic taky nestřílel denně, ale měl hajný.
Odpovědět
Ale mnoho honiteb je pouze reprezentačních (např. u nás), tam jsou jen VIP myslivci a ti jednak mezi sebe nikoho nevezmou a taky oni přece nebudou každou druhou noc mrznout na čekané. Bohatý šlechtic taky nestřílel denně, ale měl hajný.
JO
Jarka O.
26.3.2026 06:43 Reaguje na Slavomil VinklerDíky za odpověď, nevšimla jsem si jí a zeptala se zrovna p. Radka na něco podobného.
Odpovědět
Ra
Radek
25.3.2026 21:11 Reaguje na Slavomil VinklerMyslíte že jsme množili srnčí , černou a vypouštěli do přírody tak jako to dělají ochranáři , z rysem , kočkou divokou , vydrou …..
Odpovědět
Ra
Radek
25.3.2026 21:15 Reaguje na RadekCo vím v mém okolí tak se nejvíc nasírají zemědělci na prasata , že si je sami množí na tom co pěstují dochází jen některým , ti jsou aspoň u nás , také myslivci a něco pro jejich redukci sami dělají .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 06:43 Reaguje na RadekTo je dobře že střílí, bohužel málo. Já vím, že to není jednoduché: nákladné vybavení, noci na čekané, vyvrhnout a zpracovat, na maso není odbyt,...
Odpovědět
Ra
Radek
26.3.2026 07:26 Reaguje na Slavomil VinklerZákon umožňuje lov černé bez ohledu na věk a pohlaví celoročně . Z toho důvodu není v populaci dospělá zvěř , rozbila se sociální struktura která zaručovala chrutí 1 x ročně a to cca od listopadu do února . Jinak řečeno bachyně vodili selata jednou ročně aby tomu tak bylo musí být v tlupách dospělé bachyně a kolem se musí pohybovat dospělí kňouři . Špatně nastavený zákon , uživa životního prostředí nás dovedli do situace kdy se loví 250 000 kusů ročně , selata se chrují jestě v prvním roce života (při dosažení 30kg váhy a to se jim díky prostřenému stolu v podobě energetických plodin podaří ) a ve druhém roce života jdou do chrutí 2x …… Pokud se nezmění přístup k lovu této velice reprodukčně schopné zvěře a nezačne se to dělat tak jak má , situace se nezlepší , naopak budou početní stavy narůstat . Házet tohle pouze na myslivce prostě nejde .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.3.2026 18:39 Reaguje na RadekAle jděte. Myslivci jsou jediní pověření střelbou. Mimo jakási policejní komanda. A taky přece mohou střílet správně, zákon to nezakazuje. MS tedy mohou stanovit pravidla.
Odpovědět
Ra
Radek
28.3.2026 19:25 Reaguje na Slavomil VinklerAno myslivci mají právo lovit , by mě zajímalo jak by podle vás obstál MSH kdyby majiteli honebních pozemků odebral povolenku lovu za ulovení bachyně . Vy jen potvrzujete že o problematice celoročního lovu prasat / mysliveckých spolcích , honebních společenství , výkonu práva myslivosti málo víte .
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.3.2026 06:41 Reaguje na RadekZazvěřovalo se kvůli (zahraničním) loveckým hostům? Nebo byly lovy omezené zákonem 114/92? Oboje bez ohledu na stav biotopů?
Odpovědět
Ra
Radek
26.3.2026 07:06 Reaguje na Jarka O.Pokud znáte lokalitu kde se zazvěřovalo srnčí či černou zvěří tak sem s ní .
Odpovědět
su
JO
Jarka O.
25.3.2026 21:34 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba koroptvím tzv. de/fragmentace nevadily, protože umí létat, ale ve studeném, tmavém, a to klidně malém poli kukuřice prostě žít nebudou, radši se bohužel asi opravdu přesunou na anglický hladový trávník vedle parkoviště, no a tam je dorazí predátoři.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 06:47 Reaguje na Jarka O.Pamatuji si, že koroptve zmizely ihned po rozorání mezí. Nic jiného se v začátku 60. let nestalo. Dnes přežívají jen tam, kde jsou travnaté plochy s málo keři a nestříká se. Znáte prameny šaratice?. Tam ještě koroptev i uvidíte. Je tam omezena chemie a kolem studní velká travnatá ochranná pásma.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 06:55 Reaguje na Jarka O.https://mapy.com/cs/letecka?x=16.7701071&y=49.0803255&z=15
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
26.3.2026 09:10 Reaguje na Jarka O.Že prý koroptvím nevadila defragmentace .... Ten byl dobrý. :D :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.3.2026 18:30 Reaguje na Petr EliášDotaz, vadila jim fragmentace nebo defragmentace polí s cukrovkou, ekologisti se nemohou asi shodnout, tak píší, že oboje. Vy to budete vědět, na váš gúgl a AI je spoleh.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.3.2026 20:35 Reaguje na Jarka O.Uděláš nejlépe když už konečně vytáhneš hlavu a začneš ji používat. Možná přestaneš plácat kraviny nevzdělaný bonzácký jarine. ;)
Odpovědět
Jakub Graňák
26.3.2026 06:49 Reaguje na Jarka O.Můžete mi laskavě sdělit o jaké "změně plodin" to mluvíte?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 07:01 Reaguje na Jakub GraňákNo podle mě jsou to velké lány čehokoli, zejména energetických plodin jako kuku, řepka. Mizí řepa, brambory, kdy menší plochy vyhovovaly jak koroptvi tak zajíci. Seč pícnin- celý lán drtičkou najednou a mnohokrát a td.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.3.2026 11:00 Reaguje na Slavomil VinklerTo je ovšem změna výměry jednotlivých honů, nikoli plodin - aby jsme si rozuměli nijak nerozporuju, že velikost plochy jedné plodiny je významný faktor.
Co se týče "změny plodin" viz níže: uvedu data pro rok 1946 a 1980 (kdy už je z grafů v článku vidět prudký propad) a poté si dovolím krátký komentář:-)
Osevní plocha celkem:
1946 - 3 514 751 ha
1980 - 3 317 831 ha
Obilniny:
1946 - 1 866 627 ha
1980 - 1 751 213 ha
Kukuřice zrno:
1946 - 15 556 ha
1980 - 24 305 ha
Luštěniny na zrno:
1946 - 63 863 ha
1980 - 69 806 ha
Brambory:
1946 - 427 009 ha
1980 - 130 043 ha
Cukrovka:
1946 - 144 628 ha
1980 - 156 918 ha
Řepka:
1946 - 32 067 ha
1980 - 63 992 ha
Len:
1946 - 11 831 ha
1980 - 24 412 ha
Pícniny na orné (včetně kukuřice silážky):
1946 - 823 638 ha
1980 - 1 019 962 ha
Nevím jak to zhodnotíte Vy, ale já kromě poklesu výměry brambor o 2/3 a růstu výměry pícnin na orné o 1/5 nevidím nic co bylo možno nazvat "změnou plodin" a už vůbec v těch změnách výměr jednotlivých plodin nevidím nic, co by jakkoli opodstatňovalo pokles početností v článku uvedených druhů o 80 a více %.
Odpovědět
Co se týče "změny plodin" viz níže: uvedu data pro rok 1946 a 1980 (kdy už je z grafů v článku vidět prudký propad) a poté si dovolím krátký komentář:-)
Osevní plocha celkem:
1946 - 3 514 751 ha
1980 - 3 317 831 ha
Obilniny:
1946 - 1 866 627 ha
1980 - 1 751 213 ha
Kukuřice zrno:
1946 - 15 556 ha
1980 - 24 305 ha
Luštěniny na zrno:
1946 - 63 863 ha
1980 - 69 806 ha
Brambory:
1946 - 427 009 ha
1980 - 130 043 ha
Cukrovka:
1946 - 144 628 ha
1980 - 156 918 ha
Řepka:
1946 - 32 067 ha
1980 - 63 992 ha
Len:
1946 - 11 831 ha
1980 - 24 412 ha
Pícniny na orné (včetně kukuřice silážky):
1946 - 823 638 ha
1980 - 1 019 962 ha
Nevím jak to zhodnotíte Vy, ale já kromě poklesu výměry brambor o 2/3 a růstu výměry pícnin na orné o 1/5 nevidím nic co bylo možno nazvat "změnou plodin" a už vůbec v těch změnách výměr jednotlivých plodin nevidím nic, co by jakkoli opodstatňovalo pokles početností v článku uvedených druhů o 80 a více %.
JO
Jarka O.
26.3.2026 18:32 Reaguje na Jakub GraňákTehdy nastal úbytek něčím jiným, zeptejte se na to IQ elias nebo su.
Odpovědět
Jakub Graňák
27.3.2026 15:22 Reaguje na Jarka O.Já se ptal vás...
Říkáte úbytek tehdy... a úbytek dnes nebo po r 89? - se na mně nezlobte, ale z přiložených grafů plyne, že nemá co ubývat, protože jsou stavy už od 80 let prakticky na nule (kromě zajíce)
Odpovědět
Říkáte úbytek tehdy... a úbytek dnes nebo po r 89? - se na mně nezlobte, ale z přiložených grafů plyne, že nemá co ubývat, protože jsou stavy už od 80 let prakticky na nule (kromě zajíce)
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 18:55 Reaguje na Jakub GraňákNo ony ty zlomy byly zjednodušeně dva. Viz grafy 70. léta a konec 90. lét. U kotoptve konec 40. let to bude hlavně zcelení lánů.
Zlom 70. let- pokládám za hlavní nástup chemizace, v konci 90. nový nástup intenzifikace, chemizace, výkonu strojů, velikosti lánů, posílení "energetickych" plodin... Jinak ono v tom souboru příčin a jejich násobení účinku... včetně predace. ...
Odpovědět
Zlom 70. let- pokládám za hlavní nástup chemizace, v konci 90. nový nástup intenzifikace, chemizace, výkonu strojů, velikosti lánů, posílení "energetickych" plodin... Jinak ono v tom souboru příčin a jejich násobení účinku... včetně predace. ...
JO
Jarka O.
27.3.2026 15:52 Reaguje na Slavomil VinklerV r.1947 nastalo velké sucho, mohlo to mít souvislost s úbytky,taky po konci německé okupace byly asi důležitější úkoly než péče o zvěř, a možná kdo by ji dělal, bylo přece mnoho mrtvých.
Odpovědět
Jakub Graňák
27.3.2026 16:14 Reaguje na Slavomil VinklerCo výše Jarce... kde vidíte na konci 90. let zlom? Já tam vidím u koroptve a králíka oscilaci kolem nuly a u zajíce setrvalý pokles o 100 000 ks během 20 let.
Nemyslím si, že vystřílením dravců dojde k nějaké změně stavu - poslední roky se ten problém dost zjednodušuje a upozaďují se ostatní příčiny: chemizace, nedostatek krytu a pak především chudoba potravní nabídky. Je to vidět na příkladu Rakouska - v článku uvedené druhy tam jsou řádově početnější, přičemž legislativa týkající se ochrany/regulace dravců je tam více méně stejná jako u nás a ještě k tomu o nějakou tu dekádu starší... u regulace tzn. že si musíte zažádat a posuzuje to úředník... ale mají víc neprodukčních ploch v kulturní krajině, tudíž i pestřejší potravní nabídku (semena dvouděložných, hmyz). Někde jsem četl, že zaječí okrsek v Rakousku je 4 - 7 x menší než v ČR. Koroptve a i valná řada pěvců potřebují pro kuřata/ptáčata poměrně nemalé množství bílkovin přijímaných ve formě hmyzu, i kdyby je nakrásně nesezoblo káně tak je ta pesticidy odhmyzená krajina stejně neuživí. Nicméně (omlouvám se za explicitnost) se tu bavíme o situaci kdy jsme v průběhu 70-80. let vyhubili jedama jak v koncentráku 90 % populace a těch zbývajích 10 % jsme poslali na pochod smrti pustou krajinou bez přístřeší a potravy. Dravci nejsou příčinou toho, že jsou stavy v článku uvedených druhů na vymření, ti jsou "pouze" příčinou toho, že se i přes dílčí zlepšení situace v posledních letech (sem tam nějaký ten nový krajinný prvek, vodní plocha, nižší míra chemizace...) situace nelepší.
Mimochodem, ještě k těm dravcům mi příjde velmi opomíjená (předeším právě ze strany ČMMJ, AK...) otázka míry škodlivosti jednotlivých druhů dravců - prasat a lišek je troufám si tvrdit násobek počtu všech ostatních dravců dohromady (např káňat je 11000 párů), nemluvě o tom, že vzhledem k velikosti které dosahují, příjmem živočišné bílkoviny opět násobně překonávají všechny ostatní druhy (vlka, rysa vzhledem k početnosti neberu v potaz) - tudíž nepříjde Vám poněkud pokrytecké od výše zmíněných organizací hovořit o zrušení zákazu regulace některých druhů (a sám proti tomu nic nemám) v situaci, kdy nejsou schopni se "postarat" o ty nejpočetnější a nejžravější druhy? Obzvláště, když si ČMMJ ve věci přemnožených dravců tak notuje s AK - řešení početnosti prasat je totiž výhradně na dohodě mezi těmito dvěma "ústavy" - tak by s tou regulací přemnožených predátorů mohli začít tady.
Odpovědět
Nemyslím si, že vystřílením dravců dojde k nějaké změně stavu - poslední roky se ten problém dost zjednodušuje a upozaďují se ostatní příčiny: chemizace, nedostatek krytu a pak především chudoba potravní nabídky. Je to vidět na příkladu Rakouska - v článku uvedené druhy tam jsou řádově početnější, přičemž legislativa týkající se ochrany/regulace dravců je tam více méně stejná jako u nás a ještě k tomu o nějakou tu dekádu starší... u regulace tzn. že si musíte zažádat a posuzuje to úředník... ale mají víc neprodukčních ploch v kulturní krajině, tudíž i pestřejší potravní nabídku (semena dvouděložných, hmyz). Někde jsem četl, že zaječí okrsek v Rakousku je 4 - 7 x menší než v ČR. Koroptve a i valná řada pěvců potřebují pro kuřata/ptáčata poměrně nemalé množství bílkovin přijímaných ve formě hmyzu, i kdyby je nakrásně nesezoblo káně tak je ta pesticidy odhmyzená krajina stejně neuživí. Nicméně (omlouvám se za explicitnost) se tu bavíme o situaci kdy jsme v průběhu 70-80. let vyhubili jedama jak v koncentráku 90 % populace a těch zbývajích 10 % jsme poslali na pochod smrti pustou krajinou bez přístřeší a potravy. Dravci nejsou příčinou toho, že jsou stavy v článku uvedených druhů na vymření, ti jsou "pouze" příčinou toho, že se i přes dílčí zlepšení situace v posledních letech (sem tam nějaký ten nový krajinný prvek, vodní plocha, nižší míra chemizace...) situace nelepší.
Mimochodem, ještě k těm dravcům mi příjde velmi opomíjená (předeším právě ze strany ČMMJ, AK...) otázka míry škodlivosti jednotlivých druhů dravců - prasat a lišek je troufám si tvrdit násobek počtu všech ostatních dravců dohromady (např káňat je 11000 párů), nemluvě o tom, že vzhledem k velikosti které dosahují, příjmem živočišné bílkoviny opět násobně překonávají všechny ostatní druhy (vlka, rysa vzhledem k početnosti neberu v potaz) - tudíž nepříjde Vám poněkud pokrytecké od výše zmíněných organizací hovořit o zrušení zákazu regulace některých druhů (a sám proti tomu nic nemám) v situaci, kdy nejsou schopni se "postarat" o ty nejpočetnější a nejžravější druhy? Obzvláště, když si ČMMJ ve věci přemnožených dravců tak notuje s AK - řešení početnosti prasat je totiž výhradně na dohodě mezi těmito dvěma "ústavy" - tak by s tou regulací přemnožených predátorů mohli začít tady.
MU
Michal Ukropec
27.3.2026 08:40 Reaguje na Jakub GraňákV 80 tém roce biodiverzita ještě jakš takš. Poté to začalo padat. Začátkem devadesátek se to na chvíli zastavilo, a po rozjetí ekologizace šla biodiverzita šmahem do kopru.
Odpovědět
Jakub Graňák
27.3.2026 16:40 Reaguje na Michal UkropecNebo to také můžete interpretovat tak, že se po "revolučním období" 90. let, opětovně konsolidoval agrární sektor do předrevolučního stavu... :-)
Nicméně potvrzuji "pozitivní deviaci":-) biodiverzity 90. let i v oblasti broučkářské - to taky o něčem svědčí
Odpovědět
Nicméně potvrzuji "pozitivní deviaci":-) biodiverzity 90. let i v oblasti broučkářské - to taky o něčem svědčí
JS
Jarek Schindler
27.3.2026 17:40 Reaguje na Jakub GraňákTak v první řadě když to sečtete taK čísla nesedí. A ano nešlo o změnu výměry jednotlivých komodit ( plodim) ale o změnu výměry jednotlivých polí. Tam kde dřív bylo na hektar 5 plodin byla najednou jedna plodina na 10 ha. To je obrovský zásah.
Odpovědět
Jakub Graňák
27.3.2026 18:03 Reaguje na Jarek SchindlerTak v první řadě: https://csu.gov.cz/docs/107508/37eb656e-7b27-13c4-cfef-9dd478182a0f/2702192503.pdf?version=1.0
A v druhé řadě: nikdy jsem v této věci netvrdil nic jiného než právě teď Vy
Odpovědět
A v druhé řadě: nikdy jsem v této věci netvrdil nic jiného než právě teď Vy
JS
Jarek Schindler
28.3.2026 19:17 Reaguje na Jakub GraňákPromiňte ale pouze upozorňuji že to nesedí. Némám vůbec důvod s tím nějak ztrácet čas. A ano, těch 5 plodin na ha mělo své hranice a každá hranice i když se to mnohdy nezdá je významná. Tak že se alespoň na něčem shodneme.
Odpovědět
Jakub Graňák
29.3.2026 11:54 Reaguje na Jarek SchindlerNemáte se za co omlouvat:-), ta chyba tam je a nebyla způsobena mojim přepisem - i to je tak trochu doklad o tom, jak to tu tenkrát fungovalo...
Myslím, po těch letech (nebo alespoň mám takový dojem), že my dva bychom se dokázali shodnout na více věcech:-)
Odpovědět
Myslím, po těch letech (nebo alespoň mám takový dojem), že my dva bychom se dokázali shodnout na více věcech:-)
Karel Zvářal
26.3.2026 07:41..."Zatímco se diskutuje o vlivu predátorů, zůstávají často stranou jiné, zásadní faktory. Jedním z nich jsou dlouhodobě vysoké počty kopytníků."...
Zatímco se diskutuje o vlivu změny klimatu, velikosti honů..., zůstávají často stranou jiné, zásadní faktory. Jedním z nich jsou dlouhodobě vysoké počty predátorů... Takhle to vidím já, a hned zdůvodním proč.
V polovině 70. let přišel zákaz výrovky, tj lov pernaté škodné, tedy kravcovitých a dravců. Zatímco straka a šedivka se mohou lovit stále - ale jiným způsobem, nastal boom kání, poštolky, jestřába, krahujce aj, včetně sokola či orlů. Toto vše je nutné vzít v potaz, neboť každý jeden druh se podepisuje pod úbytkem své kořisti.
Takový krahujec představuje ročně ulovených 500-700 pěvců. Poskládejte si je do řady a pochopíte, proč je málo vrabčáků, chocholoušů či čejek. Prostě ta "biologická ochrana" se projevila (i) tam, kde s tím autoři absolutní ochrany ikon nepočítali. Tito dravci neloví v hejnu, jako např kormoráni, kde ten "čistící efekt" je dobře znám. Zejména na sněhu či vypasené pastvině je kterýkoliv pták snadným terčem. Takže kdo se stále diví "drastickému úbytku diverzity", měl by možná začít pátrat právě zde.
Odpovědět
Zatímco se diskutuje o vlivu změny klimatu, velikosti honů..., zůstávají často stranou jiné, zásadní faktory. Jedním z nich jsou dlouhodobě vysoké počty predátorů... Takhle to vidím já, a hned zdůvodním proč.
V polovině 70. let přišel zákaz výrovky, tj lov pernaté škodné, tedy kravcovitých a dravců. Zatímco straka a šedivka se mohou lovit stále - ale jiným způsobem, nastal boom kání, poštolky, jestřába, krahujce aj, včetně sokola či orlů. Toto vše je nutné vzít v potaz, neboť každý jeden druh se podepisuje pod úbytkem své kořisti.
Takový krahujec představuje ročně ulovených 500-700 pěvců. Poskládejte si je do řady a pochopíte, proč je málo vrabčáků, chocholoušů či čejek. Prostě ta "biologická ochrana" se projevila (i) tam, kde s tím autoři absolutní ochrany ikon nepočítali. Tito dravci neloví v hejnu, jako např kormoráni, kde ten "čistící efekt" je dobře znám. Zejména na sněhu či vypasené pastvině je kterýkoliv pták snadným terčem. Takže kdo se stále diví "drastickému úbytku diverzity", měl by možná začít pátrat právě zde.
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 08:44 Reaguje na Karel ZvářalMyslím, že výrovky byly zakázány už za války.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.3.2026 09:52 Reaguje na Slavomil VinklerMyslet si můžete, co chcete...
Letí to, letí, brzy to bude již 60 let. Ale cca v polovině 70. se to začalo projevovat naplno. U tedy králíků především řádila myxomatóza...
https://bichez.pedf.cuni.cz/en/archiv/article/24
Odpovědět
Letí to, letí, brzy to bude již 60 let. Ale cca v polovině 70. se to začalo projevovat naplno. U tedy králíků především řádila myxomatóza...
https://bichez.pedf.cuni.cz/en/archiv/article/24
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 14:18 Reaguje na Karel Zvářal Nařízení č. 127/1941 Sb. mělo materiálně charakter zákona, nařízení č. 128/1941 Sb. pak charakter jeho prováděcí vyhlášky. Výr jimi dostal celoroční hájení na území Protektorátu
Odpovědět
Karel Zvářal
26.3.2026 16:23 Reaguje na Slavomil VinklerPíšu o výrovce, jakožto způsobu lovu. Výr byl chráněn již od r 1929, kdy mu hrozilo vyhubení (jako ve velké části Evropy). Někdo Kubíka (a způsobu regulace) nemínil opustit, ale časem pochopil, že změnám stejně nezabrání...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 19:02 Reaguje na Karel ZvářalPo válce se výrovkaření obnovilo, děda výra měl. No ke krahujci, krmím asi 120 kg skunečnice a tak si obřas přijde vybrat té "slunečnice". No co.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.3.2026 20:16 Reaguje na Slavomil VinklerDědu že nechám pozdravovat. To byl zlatý věk diverzity, když predátor má predátora. Plný zásyp, kolem hejno strnadů, polňáků, zvonků a stehlíků. Těžká nostalgie-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.3.2026 09:01 Reaguje na Karel ZvářalNikdo nebere do úvahy druhotný vliv predátorů na pokles jejich
kořisti, kterým je změna potravních návyků a možností. U krahujce
popíšu, jak se naučil lovit pěvce v okolí mých dvou krmítek. Ta
přestali ptáci navštěvovat a i to z mého zahradního "lesa" jsem
musel přemístit až na dvůr a přesto vysedával na štítu střechy.
Pro pstruhy je pohromou nejen přímá predace, ale taky predace
jejich kořisti. Pokud jim volavky sežerou střevle, hrouzky atd.,
tak se uchylují ke kanibalismu pstroužků a nebo hladoví a mají
pomalý růst. U spárkaté má rušení třeba vlky vliv na to, kde
přebývá a co konzumuje. Srnčí se schovává na polích a nebo
v houštinách, které o to více poškozují. Když u krmelce šmejdí
vlci, tak spárkatá z hladu okusuje stromy. Pokud ale kořist
predátorů nemá kam uniknout, tak pouze čeká na vyhubení jako
třeba skřivani, čejky, koroptve a už i bažanti atd., protože
jejich hnízda na zemi jsou nejsnadnější kořistí všech predátorů
bez rozdílu. Nejhorší jsou krkavcovití, kteří pozorně z výšky
pozorují krajinu a neujde jim žádné hnízdo zvláště v době krmení
mláďat. Už jsem tu popsal jak na sojky vyzrál kos v sousedově
živém plotě z thújí, který s potravou pro kosíky vletí cca 6 m
od hnízda ke kterému už putuje plotem. Sojky marně hledaly hnízdo
v místě vleti a výletu z plotu a kosíky úspěšně odchovali, což
neplatí třeba ani pod střechou hospodářské budovy, kde prvý odchov
vyšel dobře, ale u druhého si toho všimla straka. Taky jsem tu už
psal o kamarádovi žijícího na samotě s velkou zalesněnou zahradou,
který nezákonně likviduje straky a sojky vzduchovkou. Dosáhl toho,
co bývalo kdysi normální, že se straky a sojky vyhýbaly lidem a
jejich obydlím a jeho zahrada je oázou života pro tu drobotinu.
Tak velkou koncentraci hnízd jsem už dlouho nikde neviděl a jak
málo stačí! To se ale ochranářům nelíbí, že praxe vyvrací jejich
přihlouplé teorie samoregulace. Tento týden kupec lesa ĽČR končí
s plošnou těžbou listnatého lesíka (2ha) za mým domem a přeji
všem teoretikům a zastáncům výběrové těžby vidět, jak dopadl
podrost po těžbě 200 let starých dubů a 100 letých habrů a jasanů.
Nic zdravého po dopadu velikánů v lese nezbylo a zbytek dokonal
Lakatoš při přibližování a to čeká les ještě úklid a štěpkování
zbytků pro energetiku! Budiž, pokud mimo výchovné prořezávky bude
v tom lese zase od těžby 100 let klid, tak se to dá překousnout,
ale představa výběrové těžby podle druhu a těžební zralosti u
těch prosazovaných smíšených a různověkých lesů je hrozná. Co pár
let ten les čeká devastace jak těžbou, tak přibližováním i s těmi
vedlejšími škodami. Mnozí ptáci už mají v dutinách nakladená vejce,
v hromadách klestí ještě spí ježci, kterého při těžbě zabil tažený
kmen atd. Ale budiž, bude vytěženo vše do mrtě a nastane na mnoho
let klid od techniky a lidské chamtivosti, aby naše lesy vydělaly
na tanky a letadla.
Odpovědět
kořisti, kterým je změna potravních návyků a možností. U krahujce
popíšu, jak se naučil lovit pěvce v okolí mých dvou krmítek. Ta
přestali ptáci navštěvovat a i to z mého zahradního "lesa" jsem
musel přemístit až na dvůr a přesto vysedával na štítu střechy.
Pro pstruhy je pohromou nejen přímá predace, ale taky predace
jejich kořisti. Pokud jim volavky sežerou střevle, hrouzky atd.,
tak se uchylují ke kanibalismu pstroužků a nebo hladoví a mají
pomalý růst. U spárkaté má rušení třeba vlky vliv na to, kde
přebývá a co konzumuje. Srnčí se schovává na polích a nebo
v houštinách, které o to více poškozují. Když u krmelce šmejdí
vlci, tak spárkatá z hladu okusuje stromy. Pokud ale kořist
predátorů nemá kam uniknout, tak pouze čeká na vyhubení jako
třeba skřivani, čejky, koroptve a už i bažanti atd., protože
jejich hnízda na zemi jsou nejsnadnější kořistí všech predátorů
bez rozdílu. Nejhorší jsou krkavcovití, kteří pozorně z výšky
pozorují krajinu a neujde jim žádné hnízdo zvláště v době krmení
mláďat. Už jsem tu popsal jak na sojky vyzrál kos v sousedově
živém plotě z thújí, který s potravou pro kosíky vletí cca 6 m
od hnízda ke kterému už putuje plotem. Sojky marně hledaly hnízdo
v místě vleti a výletu z plotu a kosíky úspěšně odchovali, což
neplatí třeba ani pod střechou hospodářské budovy, kde prvý odchov
vyšel dobře, ale u druhého si toho všimla straka. Taky jsem tu už
psal o kamarádovi žijícího na samotě s velkou zalesněnou zahradou,
který nezákonně likviduje straky a sojky vzduchovkou. Dosáhl toho,
co bývalo kdysi normální, že se straky a sojky vyhýbaly lidem a
jejich obydlím a jeho zahrada je oázou života pro tu drobotinu.
Tak velkou koncentraci hnízd jsem už dlouho nikde neviděl a jak
málo stačí! To se ale ochranářům nelíbí, že praxe vyvrací jejich
přihlouplé teorie samoregulace. Tento týden kupec lesa ĽČR končí
s plošnou těžbou listnatého lesíka (2ha) za mým domem a přeji
všem teoretikům a zastáncům výběrové těžby vidět, jak dopadl
podrost po těžbě 200 let starých dubů a 100 letých habrů a jasanů.
Nic zdravého po dopadu velikánů v lese nezbylo a zbytek dokonal
Lakatoš při přibližování a to čeká les ještě úklid a štěpkování
zbytků pro energetiku! Budiž, pokud mimo výchovné prořezávky bude
v tom lese zase od těžby 100 let klid, tak se to dá překousnout,
ale představa výběrové těžby podle druhu a těžební zralosti u
těch prosazovaných smíšených a různověkých lesů je hrozná. Co pár
let ten les čeká devastace jak těžbou, tak přibližováním i s těmi
vedlejšími škodami. Mnozí ptáci už mají v dutinách nakladená vejce,
v hromadách klestí ještě spí ježci, kterého při těžbě zabil tažený
kmen atd. Ale budiž, bude vytěženo vše do mrtě a nastane na mnoho
let klid od techniky a lidské chamtivosti, aby naše lesy vydělaly
na tanky a letadla.
RJ
Robert Jirman
26.3.2026 13:39 Reaguje na Břetislav Machačekškoda, že jste to zabil tou poslední větou
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.3.2026 17:46 Reaguje na Robert JirmanMilý pane jsem od ZVS pacifistou, protože bych se bál válčit pod velením většiny důstojníků, kteří získávají hodnosti jak na běžícím pásu.40 let starý generál znamená, že každé dva roky po ukončení VŠ a získání hodnosti kapitána byl povyšováni a mnozí
i častěji. I ta kvanta vyznamenání za nic jsou k smíchu a vypadají jako by prošli ostrým frontovým
nasazením a nikoliv válením v týlu a hlavně v míru.
Můj již mrtvý soused bojující ve Wermachtu řekl,
že přežil pouze proto, že zastřelili velícího
důstojníka, který je hnal na zbytečnou smrt. Byl
to fanatik ze Sudet, který se bál zajetí a raději
by zemřel v beznadějné bitvě. Tak mu paradoxně
Němci z Říše umožnili "hrdinsky" zemřít a byl
posmrtně povýšen a vyznamenán, kdežto oni přežili
v zajetí a vrátili se vesměs domů. Mlčeli o tom,
jak padl, aby se oni mohli vzdát. LČR vydělávají
miliardy a přitom ty jejich zisky by měly být
součástí rozpočtu MZe a MŽP a nikoliv celého
rozpočtu. Jsem zastáncem separátních daní podle
priorit poplatníků. Kdo se cítí ohrožen, tak ať
odvádí daň na zbrojení navíc nad základní odvod.
Kdo chce dotovat OZE, tak ať odvádí daň na OZE
navíc, než ten základ na chod státu. Nebojím
se, že nám hrozí válečné napadení a považuji ty
peníze na zbrojení za vyhozené. Kdo se bojí, tak
ať přispívá ze svého na letadla, co nepotřebujeme
a na tanky, které jsou v dnešní válce k ničemu.
I ta předchozí výzbroj pouze rezivěla, než byla
zlikvidována ve válce na Ukrajině a to některá
i 60 let.
Odpovědět
i častěji. I ta kvanta vyznamenání za nic jsou k smíchu a vypadají jako by prošli ostrým frontovým
nasazením a nikoliv válením v týlu a hlavně v míru.
Můj již mrtvý soused bojující ve Wermachtu řekl,
že přežil pouze proto, že zastřelili velícího
důstojníka, který je hnal na zbytečnou smrt. Byl
to fanatik ze Sudet, který se bál zajetí a raději
by zemřel v beznadějné bitvě. Tak mu paradoxně
Němci z Říše umožnili "hrdinsky" zemřít a byl
posmrtně povýšen a vyznamenán, kdežto oni přežili
v zajetí a vrátili se vesměs domů. Mlčeli o tom,
jak padl, aby se oni mohli vzdát. LČR vydělávají
miliardy a přitom ty jejich zisky by měly být
součástí rozpočtu MZe a MŽP a nikoliv celého
rozpočtu. Jsem zastáncem separátních daní podle
priorit poplatníků. Kdo se cítí ohrožen, tak ať
odvádí daň na zbrojení navíc nad základní odvod.
Kdo chce dotovat OZE, tak ať odvádí daň na OZE
navíc, než ten základ na chod státu. Nebojím
se, že nám hrozí válečné napadení a považuji ty
peníze na zbrojení za vyhozené. Kdo se bojí, tak
ať přispívá ze svého na letadla, co nepotřebujeme
a na tanky, které jsou v dnešní válce k ničemu.
I ta předchozí výzbroj pouze rezivěla, než byla
zlikvidována ve válce na Ukrajině a to některá
i 60 let.
Jakub Graňák
29.3.2026 11:58 Reaguje na Břetislav MachačekAč můžu mít podobný názor na zbrojení, musím konstatovat, že ta myšlenka, že každý by měl platit daně jen na to, co se mu líbí, je velice krátkozraká
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.3.2026 08:54Ovšem vrátit způsob hospodaření na políčkách a pastvinách poloviny 19. století, kdy v zemedělství pracovalo asi 70% obyvatel bude obtížné.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.3.2026 13:13Bylo by též dobré, kdyby absolvent ekologie na ČZU přidal graf s lesními kurovitými. Plocha lesa se postupně zvyšuje, ptáci se neloví (v minulosti ano), přesto trend je trvale sestupný. Ani chemií, ani zvětšováním honů to zřejmě nebude, potažmo ani "změnou klimatu". Skutečný důvod? Popsán výše...
..." V letech 1973–1977 byla celková početnost (tetřívka) odhadována na 2500–4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 na 800–1000 samců[12] a v letech 2015–2018 již jen na 400–500 samců. Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[13]"
Když to nevzpomene UI, že, tak bude ticho po pěšině...
Odpovědět
..." V letech 1973–1977 byla celková početnost (tetřívka) odhadována na 2500–4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 na 800–1000 samců[12] a v letech 2015–2018 již jen na 400–500 samců. Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[13]"
Když to nevzpomene UI, že, tak bude ticho po pěšině...
BM
Břetislav Machaček
26.3.2026 17:40 Reaguje na Karel ZvářalOni nikdy nepřiznají, že ten pokles je dán hlavně predací stejně,
jako u všech na zemi hnízdících ptáků. Mnoha myslivcům schází čas
pracně lovit alespoň lišky, když už je zbytek predátorů víceméně
hájen tak, že je téměř nelovitelný. Například doba lovu jezevce
je hlavně v zimě, kdy spí a bez újedí je lov náhodou, že se někde
potkají. Před plyšákem měl můj kamarád myslivec u bunkru ŘOPíku
újeď se zbytky ryb z Rybeny Bohumín a ročně z pohodlí v bunkru
lovil 40 lišek, několik jezevců a plno strak, sojek, šedivek
atd. Když se v okolí objevila černá z Polska, tak na tu újeď
přišla taky, protože ty rybí zbytky "voněly" stovky metrů. Byl
taky úspěšný i u černé a výčet jiné škodné ani nevím. V okolí
byly 100 ha lány už od doby hraběte Larische a bylo tam tolik
drobné, že ji lovili živou pro Interlov na vývoz a střílelo
se na jednom honu 300 zajíců a 200 bažantích kohoutů. A dnes?
Lány tytéž, ale se "svatou trojicí" a dva zajíci a dva bažanti
do tomboly na myslivecký ples.
Odpovědět
jako u všech na zemi hnízdících ptáků. Mnoha myslivcům schází čas
pracně lovit alespoň lišky, když už je zbytek predátorů víceméně
hájen tak, že je téměř nelovitelný. Například doba lovu jezevce
je hlavně v zimě, kdy spí a bez újedí je lov náhodou, že se někde
potkají. Před plyšákem měl můj kamarád myslivec u bunkru ŘOPíku
újeď se zbytky ryb z Rybeny Bohumín a ročně z pohodlí v bunkru
lovil 40 lišek, několik jezevců a plno strak, sojek, šedivek
atd. Když se v okolí objevila černá z Polska, tak na tu újeď
přišla taky, protože ty rybí zbytky "voněly" stovky metrů. Byl
taky úspěšný i u černé a výčet jiné škodné ani nevím. V okolí
byly 100 ha lány už od doby hraběte Larische a bylo tam tolik
drobné, že ji lovili živou pro Interlov na vývoz a střílelo
se na jednom honu 300 zajíců a 200 bažantích kohoutů. A dnes?
Lány tytéž, ale se "svatou trojicí" a dva zajíci a dva bažanti
do tomboly na myslivecký ples.
Karel Zvářal
26.3.2026 17:55 Reaguje na Břetislav MachačekPsal jsem opakovaně, že ta zvěř chybí i v krajině, která je ("téměř") optimální/ideální. Samozřejmě, že černá je problém (pozemní komando), s čímž se nikdy netajil. Ale napsat, že "vysoké počty kopytníků jsou zásadní faktor/problém" pro diverzitu - tak to už chce hodně velkou *** (vlastnost). A jak si v tom notují..., jak u toho podpisu pod požárem v čš - článek ale během pár dnů zmizel-/... Prostě na "vědecké mantry" se přísahá a vůbec se o nich nepochybuje. Mj i proto jsme tam, kde jsme (v tahiti-).
A jinak souhlas - psal jste o tom vícekrát, staří praktici nebyli hloupí, ti tu potravní pyramidu hlídali dobře. Dnes se hlídá přírůstek ikon - ale co to dělá s kořistí... "no na někoho (koho asi?) to hodíme"...
Odpovědět
A jinak souhlas - psal jste o tom vícekrát, staří praktici nebyli hloupí, ti tu potravní pyramidu hlídali dobře. Dnes se hlídá přírůstek ikon - ale co to dělá s kořistí... "no na někoho (koho asi?) to hodíme"...
MU
Michal Ukropec
27.3.2026 08:43 Reaguje na Břetislav MachačekPredátoři v čele s vlkem a liškou jsou ikony ekologizace přírody. Proto je jim věnována maximální péče a ochrana. Od kormorána a krkavce až po lišku s vlkem.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.3.2026 08:49 Reaguje na Michal UkropecAno, jmenovaným stav krajiny nikterak nevadí, ani klimazměna.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.3.2026 12:44 Reaguje na Karel ZvářalKlima změna vadí, škodí a neprospívá nepříspusobivým. Jak flóře, fauně, tak i lidem. Proto tolik leží v žaludko nicnedělajícím bezzásahům.
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.3.2026 15:36JG, KZ, BM, SV. Bez "klimatologa" elias by to byla zajímavá debata. V zimě 78/79 nastal jeden z nejprudších poklesů teplot za století, poté napadly metry sněhu a zima trvala na velkém území Evropy velmi dlouho. Ustala doprava, těžba uhlí, a to krom např. krušnohorských lesů v Evropě odnesly populace volně žijících živočichů. Chladno přetrvávalo ještě několik dalších let, proto počty zvěře stoupaly jen pomalu. Když se v 90.letech trochu oteplilo, populace by začaly stoupat a vracet se, ale neměly kam, protože se mezitím změnila společnost, skladba plodin na polích a postupně celá krajina.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.3.2026 17:14 Reaguje na Jarka O.Do týdne tu máme podobný článek o "zničujícím vlivu spárkaté na diverzitu". Aneb vyhubení predací bude tématem ještě mnohokrát...
Jinak vliv krajiny je sakra důležitý - včetně venkovské a městské, kteréžto se v posledních dekádách mění velmi zásadně (jedlé vs nejedlé/okrasné/eko...).
Odpovědět
Jinak vliv krajiny je sakra důležitý - včetně venkovské a městské, kteréžto se v posledních dekádách mění velmi zásadně (jedlé vs nejedlé/okrasné/eko...).
JO
Jarka O.
29.3.2026 09:54 Reaguje na Karel ZvářalAno. Víte, mně ten článek připadá jako další demagogie ziskovkářů. Pláčou na špatném hrobě, viní myslivce (kteří možná na něco kašlali), za stav krajiny mají stejnou spoluzodpovědnost jako oligarchové, a jejich chránění predátoři opravdu dobíjejí zvířata, která by se i vracela, nebo se snaží usídlit. Do krajiny se změněnými biotopy A predátory nemohou. Čili za biodiverzitu jejich predátoři mohou.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.3.2026 10:05 Reaguje na Jarka O.Jistě že je to stokrát omílaná nepravda. Jako ukázka pokrytectví stačí chtít odlovit problémového vlka - "néé, v žádném případě, vlk je chráněný"! - to by se muselo řešit na ÚV... Tady najednou odlov/predace jednoho kusu je "zásadní problém ohrožující populaci vlka" - ale tisíce kormoránů na řece či krkavců v krajině jsou v poho - to je přirozená věc...
Jsou to právě tito fanatičtí ochránci predátorů, kteří mají na svědomí úbytek diverzity (samozřejmě nejen oni).
Odpovědět
Jsou to právě tito fanatičtí ochránci predátorů, kteří mají na svědomí úbytek diverzity (samozřejmě nejen oni).
MK
