Jan Drapák: Kdopak by se vlka bál
2.1.2019
Někteří lidé přisuzují vlkům hrozné vlastnosti a nabádají k velkým obavám, před návratem těchto šelem. Momentálně ale není k tomu rozumný důvod.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK
Zpátky do minulosti
V dřívějších dobách byl vlk vykreslován jako vyslanec z pekla, který zardousí vše, co se pohne. Lidem ve vesnicích přinese zkázu, otráví pitnou vodu, sežere děti a pak i zbytek vesnice jen tak pro zábavu. Když člověk pročítá některé z výroků chovatelů, má pocit, že se vrátil v čase do tohoto období. Vlk v lesích okolo vesnice vyvolává u některé části obyvatel hysterii jako v době středověku. V jednom z posledních článků dokonce stálo „Jestli se to nezačne řešit, tak nás ty vlci na vesnici sežerou“. Ačkoliv v dnešní době nám tyto tvrzení přijdou naprosto absurdní, tak i dnes se k nim část populace uchyluje.
Ochranáři ze sídliště
Scénář, který se na Broumovsku odehrává, ochranáři přeci nemůžou pochopit. Většina chovatelů je přesvědčena, že vlka chrání lidé z velkých měst, kteří žijí v „panelácích“ a nemají tušení, jaké hororové scénáře se ve vlčích oblastí odehrávají. Pravda je ale taková, že spousta pracovníků a dobrovolníků z řad „ochránců“ vlků žijí právě v oblastech výskytu a na Broumovsku tomu není jinak. Do těchto oblastí míří každý víkend další řada dobrovolníků, kteří se připojují k monitorovacím akcím. Monitoruje se v místech, kde se vlci trvale vyskytují, spí se na stejné zemi a pod stejnými stromy, kde vlci odpočívají. I když sdílíme stejný prostor a dýcháme stejný vzduch i tak jsou přímá pozorování za ta léta velice vzácná a nedošlo ani k jedinému útoku.
Armáda hybridů?
Vlk je u nás celoročně chráněný a jeho odstřel může být povolen pouze u jedinců, kde převažuje jiný veřejný zájem, například by vykazovali chování nebezpečné lidem. Toho jsou si odpůrci vlků dobře vědomi a tak čteme o vlcích, kteří jsou podle místních hybridi, mutanti, kříženci, kteří se přes den prochází po vesnici, lidí se nebojí a k sousedům chodí za hárajícíma fenama. Žádné takovéto nestandardní chování ale ve skutečnosti nebylo doloženo, žádný důkaz o vlcích žijících ve vesnicích, jsme také ještě neobdrželi. Genetická analýza ze všech vzorků, získaných z českého území prokázala, že se jedná o čistokrevné vlky. Kříženec vlka a psa byl zjištěn jen v jednom případě – v roce 2016 ve Šluknovském výběžku. Ani toto zvíře se však nechovalo nijak agresivně vůči člověku, o jeho přítomnosti nemáme od jara 2017 žádné indicie.
Manipulace
Díky moderní době, není problém si získat dostatek informací a lidé si mohou tato různá tvrzení ověřit a na základě získaných dat si o tom udělat vlastní obrázek. Ovlivnitelní jsou, ale v tomto případě hlavně děti, kteří většinou sdílejí názor svých rodičů, nebo okolí, ve kterém žijí. Právě oni by měli mít možnost díky vzdělání získat veškeré potřebné informace. Bohužel určitá skupina chovatelů se rozhodla, že toto vzdělání dětem upře a zvolí raději jednostrannou manipulaci.
Řeč je o základní škole ve Vernéřovicích na Broumovsku, kde se ředitelka místní školy na doporučení starosty obce pana Havrlanta rozhodla zrušit přednášku o vlcích. Jako argument ke zrušení přednášky paní ředitelka uvedla, že nemůže dát ruku do ohně za to, že nebude s dětmi manipulováno.
S dětmi v oblasti již bohužel intenzivně manipulováno je. Jsou jim předkládány mýty a pohádky o vlcích a popis krvelačných nestvůr. Přednáška založena na vědeckých základech je zamítnuta, aby náhodou nedošlo k narušení místního postoje.
Je dobré zmínit, že Starosta rozhodl o „doporučení“ tuto přednášku zrušit z důvodu rodičů, kteří nechtěli, aby ji děti absolvovaly. Podle vyjádření místní učitelky, která následně rodiče žáků obvolala, se ale jednalo v podstatě o pouhé dva rodiče, kteří přednášku nechtěli a to lidé z „protivlčího hnutí“ okolo pana starosty. Je smutné, že je možné omezit vzdělání mladých lidí kvůli politickým nebo finančním zájmům úzké skupiny lidí.
Máme se bát osudu, který potkal karkulku?
Do Německa se vlci vrátili v roce 2000 a v současné době jejich počet čítá zhruba 800 vlků v 73 smečkách a asi 29 párech. Za tuto dobu nedošlo ani k jedinému útoků vlků na člověka. V Polsku jsou vlci celoročně chránění od roku 1998 a jejich počet se odhaduje na 1400 kusů a ani zde nedošlo za tu dobu k útoku zdravého vlka na člověka. Útoky nejsou evidovány ani na Slovensku, Rakousku nebo v jiných evropských zemích. Občas se v médiích objeví titulek hlásající útok vlka na člověka. Vyšetřování nakonec ale ukáže, že místo vlka byl tím útočníkem pes, nebo se jednalo o vlka, kterého někdo vypustil, popřípadě utekl ze zajetí. Příkladem může být vlčice odchycená (a později utracená) letos v Krkonoších, která od začátku vykazovala velmi nestandardní chování a okolnosti nasvědčují, že byla vychována v zajetí. I pro nás je v těchto případech žádoucí tyto vlky z přírody vyloučit, aby nedošlo k ovlivnění zdravé vlčí populace. Je proto velmi nepravděpodobné, že vlci na Broumovsku či jinde změní své chování a začnou útočit na lidi. Z tohoto důvodu není důvod k panice nebo přistoupit k „preventivní“ redukci malé populace českých vlků. Agresivní chování vlků vůči lidem nebylo v poslední době zaznamenáno ani jinde v Evropě.
Více o setkání lidí s vlky si můžete přečíst zde.
A co děti? Mají si kde hrát?
U některých varovných „proroctví“ je kladen důraz na děti, které jsou pro vlky snadnější kořist než dospělý člověk a tak útoky budou směřovány hlavně na ně. S největší pravděpodobností budou vlci číhat ve křoví a sledovat jestli se do lesa vydal nějaký houbař, nebo jestli se jedná o malé dítě, které poslala maminka do lesa na maliny. Jakmile si vlk přeměří výšku postavy a usoudí, že se jedná o dítě, je konec! Takto nějak bych řekl, že to někdo vidí. Faktem, ale je, že člověk není kořistí vlka, ať jde o dospělou osobu nebo dítě. Vlci nečíhají v lesích na lidi, aby je mohli sežrat, jak si někdo představuje. Vlk o člověku většinou ví daleko dopředu díky dobrému čichu a sluchu a zdálí se, aniž by řešil otázku, o jak starého člověka vlastně jde. Bojíte se pustit děti si hrát na kraj lesa, kvůli vlkům, ale nebojíte se je pustit na hřiště před dům? Zatím co v Evropě nebyl od roku 1975 zaznamenán útok vlka na člověka a ani na dítě, útoky psů na děti jsou poměrně časté. Každý rok dochází k desítkám případů, kdy zaběhnutý pes těžce pokousal, nebo dokonce zabil dítě.
Někteří lidé přisuzují vlkům hrozné vlastnosti a nabádají k velkým obavám, před návratem těchto šelem. Momentálně ale není k tomu rozumný důvod. Pokud by jsme se měli řídit heslem „co kdyby“, pak bychom museli vyhubit každý živočišný druh. Bohužel tam, kde chybí pádné argumenty k redukci nebo vyhubení vlků, nezbývá některým nic jiného, než se uchýlit k pohádkám a mýtům.
Debata o vlcích, bobrech a vydrách
Vladimír F. Mana: Vlci, draci, ostrostřelci
Petr Koubek: Stručný výčet témat, která jsou v otázce vlků nejdůležitější
Jiří Janota: Proč myslivci navrhují použít na bobry a vydry pasti?
Karolína Šůlová: Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni
Jiří Beneš: Vlci nemůžou za vaše posr*** životy
Miroslav Kutal: Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?
Kateřina Poledníková: Problematika konfliktních druhů je u nás řešena pomocí programů péče
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (93)
MM
Milan Milan
2.1.2019 13:11Srovnávat německo, nebo polsko s hustě osídlenou, rozlohově malou českou krajinou je nesprávné, nebo pouze účelové?? A jalová diskuze o prospěšnosti vlka, nebo že nikomu neublíží ja na úrovni argumentů např. bezzásahových zón, kde les si údajně pomůže sám a kůrovec nám mezitím sežere zbytek lesů, nebo přemnožení divokých prasat a jejich drzost, nebo jeden škodící zbloudilý a nenalezitelný medvěd,nebo přemnožení dravý ptáci, kteří odloví všechno drobné zvířectvo a ptactvo v širokém revíru atd.atd. Před sto lety byl vlk cíleně vytěsněn z českých lesů a jistě měl daleko lepší podmínky pro tichý a nenápadný život. Ale on to prostě neumí,protože je to dravá a žravá šelma.
Odpovědět
Jan Drapák
2.1.2019 15:51 Reaguje na Milan MilanČesko je proti Německu hustě osídlené? Hustota zalidnění Německa je nějakých 227 ob./km2 u ČR 134 ob./km2 a v Polsku 123 ob./km2. Pokud se vezme hustota populace vlka na rozlohu tak je to v Německu jeden vlk na 446km2, v Polsku 1/223km2 a v Čechách jeden vlk na 1577km2!!! Takže ano, srovnání je účelové, ale opačně než jste myslel.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
2.1.2019 19:20 Reaguje na Milan MilanJsou lidé, kteří les vnímají jako výrobnu kyslíku a prken na nábytek, popř. si tam zajedou s milenkou na lesní cestu, a pak jsou lidé na vyšší úrovni, kteří nedělí zvířata na užitečná a škodlivá jako vy, nevymýšlí nesmysly jako vy, ale mají radost, podaří - li se jim v lese zahlédnou zvíře, které tak běžně nelze potkat, a mají prostě radost, že tam je. V minulosti byly některé druhy vyhubeny nebo skoro vyhubeny, a i chudší státy nyní věnují ochraně živočichů velké úsilí, a nevychvalují předky za hubení zejm. šelem, tak, jak to děláte vy.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zděblo
2.1.2019 14:51Eh, Izrael? Hmmm?
Nechci nijak hájit postoje ani komunikační strategie českých vlkobijců, ale pokud voláme po věcné a férové diskuzi, chtělo by to, aby k ní takto přistupovaly všechny strany...
Odpovědět
Nechci nijak hájit postoje ani komunikační strategie českých vlkobijců, ale pokud voláme po věcné a férové diskuzi, chtělo by to, aby k ní takto přistupovaly všechny strany...
Jan Drapák
2.1.2019 16:03 Reaguje na Tomáš ZděbloIzrael??? Srovnáváte naprosto odlišné země, které mají naprosto odlišné biotopy a a ani nejsou na stejném kontinentu. Navíc v té oblasti žije Vlk Arabský, který je přirozené adaptován na zdejší prostředí a potravní zdroje, které jsou naprosto odlišné od Vlka Obecného, který žije na našem území. Navíc v těchto zemích je mnohem více divokých psů a kříženců s vlkem, než čistokrevných vlků.
Odpovědět
ig
2.1.2019 15:19
Jeden vlk je zajímavá kuriozita a pokud to zůstane v jednotkách kusů, nic proti tomu. Ale je potřeba si připomenout, že naši předkové považovali vyhubení vlků, medvědů, ale též třeba bobrů za úspěch, který přinesl vyšší užitkovost zemědělské krajiny, kterou jsme protřebovali udržet na výši z takového přízemního důvodu, abychom měli vůbec co jíst :-) Pokud se to podaří nahradit, třeba orientací hospodářství, vývozem průmyslových výrobků a dovozem potravin z chudších zemí světa, tak budiž, ať tu klidně vlci běhají (a nechť si je vyhubí tam, kde pro nás budou chovat ten dobytek). Jen se obávám, že je to poněkud vzdálené realitě.
Odpovědět
Hu
mr
2.1.2019 21:50 Reaguje na Hunter
Nevím sice, kolik vlci u nás každoročně sežerou lidí, ale jaksi nemohu zapomenout na případ:
https://brno.idnes.cz/nejvyssi-soud-potvrdil-trest-myslivci-jenz-zastrelil-space-na-poli-1gg-/brno-zpravy.aspx?c=A160921_092959_brno-zpravy_daj
Odpovědět
https://brno.idnes.cz/nejvyssi-soud-potvrdil-trest-myslivci-jenz-zastrelil-space-na-poli-1gg-/brno-zpravy.aspx?c=A160921_092959_brno-zpravy_daj
JM
Josef Mozek
3.1.2019 11:10 Reaguje na HunterČlánek, který dokládá, kdo je skutečným nebezpečím v lese. https://www.novinky.cz/krimi/493373-myslivec-zastrelil-na-honu-kolegu-dostal-podminku-a-ma-zaplatit-1-2-milionu.html
Odpovědět
SK
Stanislav Korpass
2.1.2019 23:51Vážený veliteli vlčích hlídek.Ve svém článku jste se zapomněl rozepsat také o škodách,které bohužel neplatí organizace, zabývající se reintrodukcí vlků .Do konce roku 2017 byly proplaceny škody způsobené vlky ve výši 1,4 milionu korun.Další škody jsou v řešení,a to za 27 milionů korun.Pokud zvěř , kterou se vlk živí, způsobí škodu na lesních dřevinách, nebo polních plodinách,je bez milosti vymáhána po uživateli honitby.Další Váš nepřesný údaj je o útocích vlka na člověka.V roce 2018 byly hlášeny tři útoky vlka na člověka a to v Německu a Polsku.O útocích na psy, nemá cenu ani psát.Mohl bych Vám poskytnout hezké fotky sežraných psů z Bavorska,kteří dohledávali poraněnou zvěř.proč je lidem neukážete a neřeknete ,připravte svoje mazlíčky, až půjdete do lesa na procházku.Ještě by mně zajímalo,jestli máte nějaké postupy a krizový plán při napadení člověka vlkem.Všichni jsme měli možnost vidět bezradnost orgánů ochrany přírody, při chytání medvěda na Valašsku.Myslím,že ocelové nervy,železné pěsti a hbitost leoparda nebude na vlka stačit.
Odpovědět
Jan Drapák
3.1.2019 08:03 Reaguje na Stanislav KorpassVážený pane Korpass, článek, který se zabývá počtem škod a jejich vyplácení byl zde zveřejněn před zhruba 2 týdny. Nevidím proto důvod, proč by se ty samé informace měli objevovat v každém článku a proto nejsou zde uvedeny. Ve Vašem příspěvku jste zapomněl uvést, že proplacené škody za 1,4 mil jsou součtem za období 2012-2017 a že částka která je v řešení (27mil) je za všechny chráněné druhy na našem území a ne pouze za vlka. Tyto údaje pochází z ministerstva financí a můžete si je ověřit. Více se dočtete zde: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-kutal-vlk-a-jeho-potrava-kde-je-pravda-o-zpusobenych-skodach
To, že v Německu ani jeden zajištěný vzorek neprokázal vlka se tady už také objevilo nespočetněkrát. Stejně tak, že vlk v Polsku byl vypuštěn ze zajetí a nejednalo se o vlka z volné přírody. (Na skutečnost, kteří vlci mají na svědomí některé útoky je v článku poukázáno.) V současné době u nás není jediná organizace, která by se zabývala reintrodukcí vlka na našem území a pokud se nad tím zamyslíte, mělo by Vám dojít, že k tomu ani není důvod. Populaci vlka v okolních státech tvoří několik tisíc kusů. Dnes již nejsou hranice oplocené a hlídané a i člověk projde bez problému do cizí země, natož zvěř. Je běžné, že veškerá zvěř nerespektuje tyto hranice a pohybuje se na území několika států. Nevím proč je tak obtížné pochopit, že to zvládne i vlk. Nevidím jediný důvod proč investovat peníze do reintrodukce vlků, když se jich stovky pohybují kolem našich hranic. Navíc stejně jako nezabráníme tomu aby k nám vlci expanzovali z okolních států, tak ani nezabráníme jejich odchodu. Proč vypouštět vlka u kterého ani není možné zajistit, že se nepřesune o tisíc km jinam a území, které mu jsme určili bude skutečně obývat? Příběhy o vypouštění vlků do přírody je jen konspirační teorie.
Odpovědět
To, že v Německu ani jeden zajištěný vzorek neprokázal vlka se tady už také objevilo nespočetněkrát. Stejně tak, že vlk v Polsku byl vypuštěn ze zajetí a nejednalo se o vlka z volné přírody. (Na skutečnost, kteří vlci mají na svědomí některé útoky je v článku poukázáno.) V současné době u nás není jediná organizace, která by se zabývala reintrodukcí vlka na našem území a pokud se nad tím zamyslíte, mělo by Vám dojít, že k tomu ani není důvod. Populaci vlka v okolních státech tvoří několik tisíc kusů. Dnes již nejsou hranice oplocené a hlídané a i člověk projde bez problému do cizí země, natož zvěř. Je běžné, že veškerá zvěř nerespektuje tyto hranice a pohybuje se na území několika států. Nevím proč je tak obtížné pochopit, že to zvládne i vlk. Nevidím jediný důvod proč investovat peníze do reintrodukce vlků, když se jich stovky pohybují kolem našich hranic. Navíc stejně jako nezabráníme tomu aby k nám vlci expanzovali z okolních států, tak ani nezabráníme jejich odchodu. Proč vypouštět vlka u kterého ani není možné zajistit, že se nepřesune o tisíc km jinam a území, které mu jsme určili bude skutečně obývat? Příběhy o vypouštění vlků do přírody je jen konspirační teorie.
Je
Jenda
3.1.2019 10:05 Reaguje na Jan DrapákJan Drapák
Dobrý den. Prosím ještě o reakci ohledně útoků na psy.
Děkuji.
Odpovědět
Dobrý den. Prosím ještě o reakci ohledně útoků na psy.
Děkuji.
JM
Josef Mozek
3.1.2019 11:14 Reaguje na JendaO tom ani nevím, prosím o konkrétní a doložené případy. A kde se vůbec vyskytuje v přírodě volně žijící psi? A pokud je v lese s pánem, měl by být na vodítku a ne štvát v lese žijící vlky. Pak takový pes dle zákona může být zastřelen myslivcem.
Odpovědět
Je
Jenda
3.1.2019 12:09 Reaguje na Josef MozekJosef
Dobrý den. Případ se stal u našich německých sousedů, kde při nátlačce na černou zvěř se lovecky upotřebitelní psi nevrátili z dosledu. Po hledání majitelem byly nalezeny jen zbytky a podle stop se jednalo o vlky. Nechci v žádném případě vyvolávat nějakou hysterii, jen by mne zajímal názor odborníka, zda to byl ojedinělý případ, nebo zda jsou opravdu evidovány útoky vlků na psy. Jsem sokolník, myslivec i kynolog. Příroda mne velmi zajímá a dle mého názoru (ať se to někomu líbí nebo ne) nás čeká soužití s vlky. Vzhledem k tomu, že se věnuji 20 let výcviku dravých ptáků tak vím, že predátor pokud může přijít ke snadnému soustu, tak neváhá. Proto mne zajímá názor p.Drapáka co je hlavní kořistí vlka (muflon, srnčí zvěř, jelení zvěř, černá zvěř?) a zda nezačne dávat nejprve přednost snadnější kořisti na kterou narazí. Děkuji za konstruktivní odpovědi.
Odpovědět
Dobrý den. Případ se stal u našich německých sousedů, kde při nátlačce na černou zvěř se lovecky upotřebitelní psi nevrátili z dosledu. Po hledání majitelem byly nalezeny jen zbytky a podle stop se jednalo o vlky. Nechci v žádném případě vyvolávat nějakou hysterii, jen by mne zajímal názor odborníka, zda to byl ojedinělý případ, nebo zda jsou opravdu evidovány útoky vlků na psy. Jsem sokolník, myslivec i kynolog. Příroda mne velmi zajímá a dle mého názoru (ať se to někomu líbí nebo ne) nás čeká soužití s vlky. Vzhledem k tomu, že se věnuji 20 let výcviku dravých ptáků tak vím, že predátor pokud může přijít ke snadnému soustu, tak neváhá. Proto mne zajímá názor p.Drapáka co je hlavní kořistí vlka (muflon, srnčí zvěř, jelení zvěř, černá zvěř?) a zda nezačne dávat nejprve přednost snadnější kořisti na kterou narazí. Děkuji za konstruktivní odpovědi.
Je
LZ
Leon Zumr
3.1.2019 12:20 Reaguje na JendaJestli myslíte video kde našel pouze zbytky ze dvou psů tak to bylo ze Srbska ale v Německu těch případů už taky pár bylo jak lovecký tak pastevecký.
Odpovědět
Je
Jenda
3.1.2019 12:29 Reaguje na Leon ZumrNe ne. Tohle video nebylo nikdy a nikde sdíleno. Právě i z obav ohledně nějaké histerie apod. I na základě této zkušenosti mne zajímal názor lidí, kteří studují chování vlků apod.
Odpovědět
Hu
Hunter
3.1.2019 13:50 Reaguje na Jendahttp://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Kveten-2018/Jak-je-to-s-populaci-vlka-obecneho-v-Nemecku
Bylo to z Bosny Hercegoviny :-). Publikováno v Myslivosti 5/2018. V článku je zajímavě popsáno, jak je to se vzorky DNA.
"K zajištění vhodných vzorků pro analýzu, musí autorizovaný vlčí konzultant sesbírat genetický materiál, ideálně během 12 hodin, ale maximálně do 24 hodin od útoku. Čím více uběhne času od zabití či poranění ovce, tím menší je šance, že analýza vyprodukuje spolehlivé výsledky.
Autorizovaný vlčí konzultant působí v každé oblasti s potvrzenou populací vlka. Většinou se jedná o dobrovolníky, kteří se zúčastnili víkendového kurzu (!), aby se naučili alespoň základy o chování vlka, ochraně dobytka a zhodnocení potenciálního zabití vlkem. Za své úsilí pak obdrží malou nebo žádnou kompenzaci.
Proto, mohou často uběhnout dlouhé dny, nežli si odpovědná osoba najde čas, aby navštívila farmáře a posbírala důkazy potenciálního útoku vlka. Nápadně často bývá potom výsledek na základě genetické analýzy označen jako útok psa, nebo křížence vlka se psem, anebo již není možné analýzu provést.
Narůstající počet vlků a zvyšující se intenzita těchto incidentů, které vyžadují genetickou analýzu, vede k pomalému získání výsledků. Trvá týdny, někdy i měsíce, než jsou výsledky publikovány.
Dalším limitujícím faktorem je, že pouze jeden německý institut má autorizaci na to, aby tyto analýzy prováděl, a zároveň je to jediný institut, který má přístup k národní databázi vlčí DNA, což se v této situace jeví jako vskutku velmi nevědecký přístup."
Odpovědět
Bylo to z Bosny Hercegoviny :-). Publikováno v Myslivosti 5/2018. V článku je zajímavě popsáno, jak je to se vzorky DNA.
"K zajištění vhodných vzorků pro analýzu, musí autorizovaný vlčí konzultant sesbírat genetický materiál, ideálně během 12 hodin, ale maximálně do 24 hodin od útoku. Čím více uběhne času od zabití či poranění ovce, tím menší je šance, že analýza vyprodukuje spolehlivé výsledky.
Autorizovaný vlčí konzultant působí v každé oblasti s potvrzenou populací vlka. Většinou se jedná o dobrovolníky, kteří se zúčastnili víkendového kurzu (!), aby se naučili alespoň základy o chování vlka, ochraně dobytka a zhodnocení potenciálního zabití vlkem. Za své úsilí pak obdrží malou nebo žádnou kompenzaci.
Proto, mohou často uběhnout dlouhé dny, nežli si odpovědná osoba najde čas, aby navštívila farmáře a posbírala důkazy potenciálního útoku vlka. Nápadně často bývá potom výsledek na základě genetické analýzy označen jako útok psa, nebo křížence vlka se psem, anebo již není možné analýzu provést.
Narůstající počet vlků a zvyšující se intenzita těchto incidentů, které vyžadují genetickou analýzu, vede k pomalému získání výsledků. Trvá týdny, někdy i měsíce, než jsou výsledky publikovány.
Dalším limitujícím faktorem je, že pouze jeden německý institut má autorizaci na to, aby tyto analýzy prováděl, a zároveň je to jediný institut, který má přístup k národní databázi vlčí DNA, což se v této situace jeví jako vskutku velmi nevědecký přístup."
JM
Josef Mozek
3.1.2019 14:26 Reaguje na HunterDůležitější je otázka, k čemu vlastně jsou tyto chovy ovcí na okrajích lesů a hor? Vlastníci jsou příjemci dotací, bez nich by to nedělali. Jsou to "podnikatelé" placení z veřejných peněz. Pokud si své chovy nedokážou zajistit a jen pořád něco žádají, bylo by pak lepší, aby tyto plochy byly zalesněny k užitku všech.
Odpovědět
Hu
Hunter
3.1.2019 15:04 Reaguje na Josef MozekA v jakých oblastech by se tedy mělo provozovat pastevectví a chov volným ustájením? V nížinách na té nejúrodnější půdě? :-):-)
Odpovědět
JM
Hu
Hunter
3.1.2019 15:24 Reaguje na Josef MozekTak pro ty lidi, co se tím živí jistě, protože v těchto oblastech toho moc jiného není a pak i z jiných důvodů.
https://www.selmy.cz/hospodarska-zvirata/pastevectvi-a-krajina/
Odpovědět
https://www.selmy.cz/hospodarska-zvirata/pastevectvi-a-krajina/
JM
Josef Mozek
3.1.2019 15:33 Reaguje na HunterJednak ty lidi v podstatě živí ostatní formou dotací, jednak je přebytek pracovních míst a nikdo to nemá tak daleko, aby nedojel, dále se lidi běžně za prací stěhují. Co se týká krajiny - pro udržení vody je třeba les. Polosuchá louka, i když s krásnými květinkami, je v dnešní situaci k ničemu. Je doba, kdy nelze mít všechno, a proto jasnou přednost by měl mít les. Zvláště ve vyšších polohách, kde je les, tam prší.
Odpovědět
Hu
Hunter
3.1.2019 15:56 Reaguje na Josef MozekNevím jak jste přišel na to, že ty lidi v těchto oblastech jsou živi z dotací, ale zkuste jim to říct, jistě vám budou rozumět :.-) a budou mít plné pochopení pro teoretika z města. Tu konstrukci s lesem nechávám raději bez komentáře.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
3.1.2019 16:00 Reaguje na HunterTi lidé to samozřejmě nebudou chtít slyšet, protože to mají velmi pohodlně nastaveno a měnit nechtějí. Proč asi? No a s tím lesem je to pravda, takže co byste dodával....
Odpovědět
Hu
Hunter
3.1.2019 16:07 Reaguje na Josef MozekSoučasné zalesnění je cca 2násobné ve srovnání s dobou Marie Terezie. Lesnatost je 34% území.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
3.1.2019 16:15 Reaguje na HunterDo těch 34% se počítá vše, co je v katastru jako les, tj. i vytěžené holiny, nedávno vysazené sazenice atd. Skutečného, vzrostlého lesa bude mnohem méně. No a co bylo za Marie Terezie teď vůbec není důležité.
Odpovědět
Hu
JM
JM
Josef Mozek
3.1.2019 14:18 Reaguje na JendaPod článkem jsou odkazy na další, i o potravě vlka. V podstatě loví to, co jste vyjmenoval. Pokud se setká se psem, dojde ke konfliktu, neboť jej považuje za vetřelce ve svém teritoriu. Jestli jsou vámi uvedené případy pravdivé, vzniká otázka , proč myslivci více nepoužívají rozum. Museli vědět, že v lese žijí vlci, a už samotné vypuštění psů za zraněným divočákem jasně vypovídá o tom, že jim na svých psech zas až tak nezáleží. Zraněného divočáka mohli nechat být, vlci by již jeho trápení ukončili. Na hostinu už určitě něco odstřeleno bylo.
Odpovědět
3.1.2019 16:07 Reaguje na Jenda
Dobrý den, vlk se samozřejmě zaměří jednak na nejsnadnější kořist, ale také na potravu, která je v dané lokalitě nejdostupnější. Výsledky potravní analýzy z 600 vzorků trusu ještě nejsou uzavřené, ale z předběžných výsledků vychází, že pokud se podíváme na průměrné složení potravy vlků na našem území, je hlavní potravou jelení a černá zvěř. Zastoupena je tam i srnčí, mufloní a další zvěř a ve zhruba 1% pak i hospodářská zvířata. Jelikož tato zvěř je v našich lesích v hojných počtech, neočekávám, že by se v blízké době něco změnilo. V lokálním měřítku, ale můžou tyto hodnoty být jiné. V místech, kde je velký počet chovaných ovcí a koz, můžou ty procenta samozřejmě narůst, ale i tak platí, že se nejedná o hlavní kořist vlků. Čím více stád bude zabezpečeno ovčáckými psy a ohradníky, tím více se vlk bude soustředit na volně žijící zvěř. (Vlk by riskoval zranění nebo smrt při kontaktu s pasteveckým psem. Pokud stádo není hlídané, samozřejmě nabídku neodmítne). Podobně je to i v případě Muflona. Jedná se o domestikovanou ovci a není zcela adaptován na "soužití" s vlky a takový beran se klidně i vlkům postaví na odpor. Výsledek souboje je ale jasný. Takže i zde se může lokálně vyskytnou větší počet odlovených kusů. (U Muflona se nejedná o náš původní druh, ale byl k nám v 50. a 60. letech dovezen na chov a trofejní lov. Chová se ale volně na úkor lesního porostu, který pomáhá devastovat.)
Odpovědět
3.1.2019 16:54 Reaguje na
Muflon jako každá ovce dává přednost travinám, takže škody na stromcích jsou zanedbatelné. Dogma o strašlivé škodlivosti nepůvodních druhů je těď hrozně moderní, ale uvědomte si, že velká většina lidí si dovede najít pravdivé informace a dát si je do souvislosti.
Odpovědět
Jan Drapák
3.1.2019 17:47 Reaguje naMuflon neji jen travu, ale take zemedelske plodiny, vyhonky, plody a i kuru lesnich drevin. Takze k poskozovani lesa take prispiva. Zanedbatelne ty skody nejsou, rocne jsou odhadovany v miliardach. Pokud by se tu ty druhy nevyskytovali (at Muflon, Danek, Sika atd..) tak by pochopitelne skody byli nizsi. Take by museli byt i nizsi stavy srnci, jeleni a dalsi zvere atd...atd... Neni to samozrejme o jednom faktoru, ale pokud ze spolecenstva vyloucite populaci invaznich druhu (ktera cita desitky tisic ks.) je pochopitelne, ze se okusy zmensi. Ale at si o tom udela kazdy svuj usudek, vice to rozebirat nebudu, nedelal bych nic jineho, nez sedel u internetovych diskuzi.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
3.1.2019 18:51 Reaguje na Jan DrapákKaždá honitba má určitou kapacitu, která je udržována myslivci. Je třeba 100 jelenů a 60 muflonů. Pokud by zde mufloni nežili, bylo by zde 160 jelenů, tedy počet zvířat stejný. Počet odstřelených kusů by byl rovněž stejný, v prvním případě by to byli jeleni + mufloni, v druhém případě jen jeleni, ale ve větším počtu. Okus stromků u muflona je menší než u jelena, takže celkové ztráty jsou u této kombinace zvěře menší. Stejné je to i u daňka. Sika v ČR splynul s evropskou formou jelena, pro přírodu v ČR jsou potomci siků výhodnější. Jsou menší a lehčí , tj. jejich vliv na lesní porosty je méně závažný, a snadněji se mohou stát kořístí rysa nebo vlka, než evropská forma jelena. Nepůvodní druhy žádné škody nepůsobí, ledaže by se tam započítaly platy a granty lidí, kteří na dogmatu invazivních druhů postavili svou kariéru.
Odpovědět
mr
4.1.2019 22:46 Reaguje na Josef Mozek
Co zase melete za naivní nesmysly? Sika je cizí prvek ničící DNA evropjelena. Proto patří výhradně za plot. Když snížíte počet jelenů o 10 ks, myslivci je nahradí daňkem v počtu 20 ks. Tady jde o váhu masa. Vlci je samozřejmě nikdy nevyhubí, ale budou je "pást" = udržovat zvěř v pohybu, takže škody na porostech budou mnohem menší. A o to tu především jde. A zelení klobouci se sice zaštiťují škodami na ovcích, ale jde jim ve skutečnosti především o zvěřinu ve vlčích žaludcích. Kdyby vlci zvěřinu nežrali a stačily by jim jen ty ovce a krávy, případně by ještě byli výbornou delikatesou, chránili by je ještě více, než to dělají dnešní ochránci vlků.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
7.1.2019 11:32 Reaguje naSika i evropský jsou formy jednoho druhu. Dovoz siky v minulosti byl naopak prospěšným osvěžením krve, došlo ke zvýšení genetické variability. Ničení DNA - co to je za blbost? Už i naši dědáčci si do chovu králíků dováželi cizí samce a věděli proč. Jinak, pokud myslivci udržují určitou živou váhu v revírech, jak píšete, tak je samozřejmě lepší, pokud je tato váha tvořena třeba 5ti druhy v menších počtech, než 1-2 ve větších.
Odpovědět
su
JM
su
7.1.2019 22:53 Reaguje na Josef Mozek
Ať myslím, jak myslím, nedaří se mi to. Jak jste přišel na to, že sika a náš jelen je jeden druh?
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.1.2019 09:45 Reaguje naJedinci obou forem se ochotně sdružují, páří se, odchovávají plodné potomky. Pokud vzniknou drobné odlišnosti mezi populacemi obývajícími různá území, není důvod je hned odlišovat jako dva druhy. No a mimo jiné,ten "váš" jelen je smíchán z různých kousků z Evropy, Asie i Ameriky ( wapiti ), neboť šlechta si dovážela tyto jedince a pak se s nimi také obchodovalo.
Odpovědět
su
8.1.2019 10:23 Reaguje na Josef Mozek
Ŕíká Vám něco pojem "druhové koncepty"? Pokud ne, můžete si nastudovat....
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.1.2019 10:46 Reaguje naMyslím, že je důležitější, jak procesy v přírodě probíhají, než koncepty, vymyšlené v kanceláři.
Odpovědět
su
8.1.2019 11:08 Reaguje na Josef Mozek
No vidíte...a Vy jste právě teď ukázal, že to, jak ty procesy v přirodě fungují, jste vůbec nepochopil. Právě ty koncepty vysvětlují, že není vše tak jednoduché jak to vypadá-- ale nechci Vás o ničem přesvědčovat.... znáte pana profesore Luďka Bartoše? Jednoho z největších odborníků na jelenovité u nás i ve světě? Tak ten tvrdí, že sika a jelen evropský jsou dva odlišné druhy...a bez urážky, když bych se měl rozhodnou jestli věřit Vám nebo jemu, tak hádejte komu dám za pravdu? Rozhodně ne někomu, o kom vůbec nevím co je zač a jehož publikační aktivity a prezentace názorků končí tak maximálně v diskuzi na Ekolistu. Tak hodně štěstí v prezentování Vaší odbormosti na tomto fundovaném fóru...
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.1.2019 11:48 Reaguje naVaše první věta je jen útok bez konkrétní opory. Rozdělení nebo nerozdělení druhů je věc názoru, klidně se přikloňte k čemu chcete. Na stavu, jaký je, to nic nezmění. Důležitější než toto teoretické handrkování je postoj, jaký ke zvířatům v konkrétních případech máme. V tomto případě tvrdím, že dovoz siky v minulosti přírodě prospívá, váhově menší typ jelena je šetrnější pro les, navíc je mnohem snadnější kořistí pro rysa nebo vlka.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.1.2019 11:01 Reaguje naKoncepce etologického druhu vychází ze schopnosti vnitrodruhového rozpoznávání mezi jedinci stejného druhu.
Odpovědět
su
8.1.2019 11:29 Reaguje na Josef Mozek
Uppps...a tohleto jste načerpal odkud??? :)...."etologický druhový koncept" totiž neexistuje :).
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.1.2019 11:33 Reaguje nahttps://www.cbg.zcu.cz/OB/studium/evbi/frvs/www_frvs/EV_05.htm
Odpovědět
su
8.1.2019 12:49 Reaguje na Josef Mozek
Koncept etologické izolace(recognition species concept)je dnes součástí biologického konceptu druhu (Ghiselin 2001; Wilkins 2003)..ale to je jedno..mě spíše zajímá, proč jste si vybral zrovna tenhleten, když je jich v tom vašem odkazu uvedena ještě celá další řada?
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.1.2019 13:15 Reaguje naProtože odpovídá přirozenosti. 5.3 Význam druhu
Existence vyhraněných druhů, tedy vyhraněných, funkčních genotypů, zabraňuje mezidruhovému křížení. Mezidruhoví kříženci jsou podřadní a většinou neživotaschopní.
V systematice druhů se projevují různé názory různých vědců. Přílišné rozdrobení na mnoho druhů a poddruhů je někdy na škodu, neboť vznikají malopočetné skupiny, časem odsouzené k zániku kvůli odporu k páření mezi poddruhy nebo druhy. Viz severní bílý nosorožec.
Odpovědět
Existence vyhraněných druhů, tedy vyhraněných, funkčních genotypů, zabraňuje mezidruhovému křížení. Mezidruhoví kříženci jsou podřadní a většinou neživotaschopní.
V systematice druhů se projevují různé názory různých vědců. Přílišné rozdrobení na mnoho druhů a poddruhů je někdy na škodu, neboť vznikají malopočetné skupiny, časem odsouzené k zániku kvůli odporu k páření mezi poddruhy nebo druhy. Viz severní bílý nosorožec.
JM
Josef Mozek
8.1.2019 13:32 Reaguje na Josef MozekJeště to raději upřesním, ten odpor k páření mezi jednotlivými druhy a poddruhy mají zoologové, kteří je takto rozdělili, nikoliv samotná zvířata.
Odpovědět
su
8.1.2019 15:27 Reaguje na Josef Mozek
Aha....takže zoologové mohou za to, že se ta zvířata přirozeně nemohou mísit? A jak to, že se ta zvířata nesmísila v době, kdy zoologové nebyli? Jak to, že si uchovala tu úžasnou přirozenou variabilitu, i když se mohou (a podle Vás i chtějí) křížit?
Odpovědět
su
8.1.2019 16:48 Reaguje na Josef Mozek
Vidíte...a já si myslím, že přirozenosti odpovídá každý z těch uvedených konceptů...některý "méně", jiný "více"...každý dokáže "druh" ze svého pohledu vysvětlit...a myslíte, že byste zachránil severního nosorožce tím, že byste ho křížil s jižním??? Způsobli byste tím jeho zánik tak jako tak, protože už by to nebyl severní bílý nosorožec, ale severojižní nosorožec - tj úplně jiné nové zvíře...vlastně byste tím "zahubil" obě formy....protože byste z těch dvou odlišných vytvořil jen jednu (míchanou)...takhle to lze taky vnímat....a takto to ochranáři a vědci vnímají---- proč by tenhle pohled měl být horší než ten Váš????
Odpovědět
Jan Knap
8.1.2019 17:16 Reaguje naSeverního bílého nosorožce šlo zachránit ještě po roce 2 000, kdy jich v přírodě bylo kolem 34. Pro srovnání jižního bílého nosorožce bylo před rokem 1900 mezi 10-20 kusy.Díky ochraně od bílých farmářů jich bylo v roce 2000 přes 9 000 a v součastnosti je to už kolem 20 000 a je to nejpočetnější druh nosorožce na této planetě.Petrův Zdar
Odpovědět
su
8.1.2019 17:56 Reaguje na Jan Knap
Jistě, to všeobecně známo :). Jen nevím jak to souvisí s tou "záchranou" křížením.
Odpovědět
Jan Knap
8.1.2019 18:43 Reaguje naŠpatně jsem se vyjádřil,myslel jsem tím,že křížení geneticky odlišných populací je kravina protože se tím setře ta genetická odlišnost.V podobné situaci jsme v součastnosti u Karase Obecného,kde se nám povedlo objevit několik přežívajících populací a ve spolupráci s odbornými pracovišti je nechat geneticky prověřit.Při tom se zjistilo,že je u nás několik geneticky odlišných populací.Tak musíme organizovat pro každou populaci záchranný chov vzlášt´ protože kdyby jsme je pomíchali,tak budeme mít sice Karase Obecné ale zničíme právě tu genetickou odlišnost a to už by nešlo nikdy vrátit zpět.Petrův Zdar
Odpovědět
su
JM
Josef Mozek
8.1.2019 18:58 Reaguje na Jan KnapJestli je to vtip, tak mohl být kratší. Jestli je to pravda, tak je Ámen s karasem i vším ostatním, co takovým (pa)vědcům přijde pod ruku.
Odpovědět
su
8.1.2019 19:01 Reaguje na Josef Mozek
Chápu Vaše obavy. Člověk, který tomu nerozumí, nemůže reagovat jinak ))).
Odpovědět
Jan Knap
8.1.2019 19:41 Reaguje na Josef MozekNaopak, je to na doporučení odborných pracovišt´.Jako kuriozitu lze uvést,že jeden záchranný chov probíhá v jedné zoologické zahradě,kde byla populace vysazena do rybníčků ve výběhů medvědů,aby se předešlo možné kontaminaci.Je potřeba si uvědomit,že každá tato genetická odlišnost je vlastně reakce na přizpůsobení daného druhu v určité lokalitě na podmínky v dané lokalitě a právě míchání a křížení geneticky odlišných populací jednoho druhu je v součastnosti považováno za jednu z hlavních příčin,že řada druhů mizí a není schopna se přizpůsobit různým klimatickým změnám nebo výskytu predátorů.Petrův Zdar
Odpovědět
8.1.2019 17:58 Reaguje na
To je teda pěkně zvrácené myšlení, než spojit dva poddruhy a dále je již nerozlišovat, tak jeden poddruh nechat vymřít. Zmizí tak nenávratně jedinečné geny, které mohly být zastoupeny v dalších generacích a udržovat tak co největší genetickou pestrost pro zachování zdraví zvířat. Toto bohužel přijde i u mnoha dalších zvířat, a vědci pak jenom pokrčí rameny a nebudou cítit vinu, hlavně , že jim to sedí podle jejich kolonek.
Odpovědět
su
JM
Josef Mozek
8.1.2019 19:20 Reaguje naPane, kdybyste nebyl intelektuálně omezen, věděl byste, že v Africe probíhá výměna zvířat stejného druhu mezi od sebe izolovanými rezervacemi kvůli obnovování genetické pestrosti. V poslední době se někteří škatulkáři-idioti snaží rozdrobit stávající druhy na řadu poddruhů, zřejmě aby tento cíl zmařili. Naštěstí je majitelé rezervací posílají někam....
Odpovědět
su
8.1.2019 19:46 Reaguje na Josef Mozek
No jo no....tenhle problém znám....např. ve východní a jižní Africe známe 4 dobře oddělené (geneticky) a morfologicky dobře definovatelné (mají odlišné zbarvení, pruhy) taxony kudu velkého, které se už více jak 100 tisíc let nekřižily...no a majitelé rezervací a loveckých farem je převážejí po celé Africe aby měli ve svých rezervacích "barevnější zvířata" a "vetší rohy"...tam se jim to všechno pokříží a je vymalováno....tomu Vy říkáte "obohacování genetické pestrosti"? ASi je to Váš přístup....už podle toho Vašeho blahodárného křížení siků a evropských jelenů.... ještě že tu máme ty ochranáře....
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.1.2019 20:09 Reaguje naJe vědecky prokázáno a snad to již nikdo nezpochybňuje, že čím větší a rozmanitější je početní základna druhu, tím má větší šanci na přežití. Takže ano, považuji vámi popsanou praxi jako správnou. Nepotřebujeme 4 nebo více poddruhů kudu velkého.
Odpovědět
su
8.1.2019 20:29 Reaguje na Josef Mozek
No je videt, že jste to nepochopil....až si nastudujete více, snad tomu porozumíte....nechápete ani složitost definice druhu, nechápete ani přirozenou variabilitu ...jejímž výsledkem jsou mmj. např. zrovna ty 4 taxony kudu velkého (je jedno jestli je označujeme jako druhy, či poddruhy nebo i jinak...důležité je že jsou nezávislými, dobře odlišitelnými, PŘIROZENÝMI liniemi, které se v přírodě NEMÍSÍ!...přirozeně nemísí už desetitisíce let!)...a pak přijde nějaký "bůh mozek" a napíše..."nepotřebujeme 4 poddruhy"---- z jakého statu jste se rozhodl zrušit to co příroda vytvořila????....že by jste byl Bůh????...a právě takto reálně intelektuálně omezení lidé působí veliké škody na biodiverzitě...ničí to co je unikátní....místo toho aby zajistili dostatek jedinců pro každou formu, což samo o sobě zajistí dostatečnou genetickou variabilitu pro dlouhodobé zachování všech 4 forem (tak jak to bývávalo před příchodem člověka) ....raději to pokříží, ve falešné víře, že tím obohatí genetickou informaci...no jo no....taková je doba.....
Odpovědět
Jan Knap
8.1.2019 21:07 Reaguje naBohužel,on pan panelákový ochránce není schopen pochopit takovou základní věc,že ty 4 poddruhy vznikli z jednoho druhu jako reakce na specifické místní podmínky a jejich zkřížením by jednoduše mohla nastat situace, že nejen že nebudeme mít 4 poddruhy kudu velkého ale nakonec vůbec žádného kudu velkého.Petrův Zdar
Odpovědět
JM
Josef Mozek
9.1.2019 11:02 Reaguje na Jan KnapNaštěstí v Africe si řídí chov podle zásad zdravého rozumu, nikoli podle genofanatiků, takže kudu velký jako druh je zatím v pohodě.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
9.1.2019 11:11 Reaguje naNo jo, lidi , co si mění nepříbuzná zvířata, jsou pitomci, a nemají přístup k odborným závěrům pana Suchomela.
Odpovědět
su
JM
Josef Mozek
9.1.2019 13:24 Reaguje naJá rozumím, jak to myslíte, ale na světě už není tolik biotopů ani míst v ZOO, aby se mohlo nezávisle na sobě rozvíjet a přežít do budoucna několik typových skupin zvířat od každého druhu. Zejména, když početní základny některých jsou velmi malé. Příliš mnoho druhů je ohroženo již jako celek, proto dělení na jednotlivé rasy je spíše na škodu a jejich situaci jen zhoršuje. V ZOO nebo záchranných stanicích je tendence vyřazovat z chovu zvířata, která mají sebemenší příměs genů jiné rasy, přestože druh jako celek je vzácný. To myslíte, že je rozumné a přispívá k jeho záchraně?
Odpovědět
JM
Josef Mozek
9.1.2019 15:08 Reaguje na Josef MozekSamozřejmě existují výjimky, kdy je třeba rasy zatím rozlišovat, např. tygr ussurijský x teplomilné rasy tygra.
Odpovědět
mr
9.1.2019 16:29 Reaguje na Josef Mozek
Vy z toho chcete mít Emeriku. Já rozhodně ne, člověk na to nemá právo.
Odpovědět
Jan Drapák
3.1.2019 16:19 Reaguje na JendaCo se týče konfliktů psů a vlků, tak k těm samozřejmě může docházet, stejně jako dochází ke konfliktům mezi vlky. V těchto případech jde spíše o to, že pes, který je na lovu kořisti může narazit i na vlka a dojít na souboj. Samozřejmě i vlci, když ve svém teritoriu uvidí cizího vlka nebo psa, můžou ho vyhnat, nebo klidně i zabít. Ale to se týká volně pobíhajících psů, které může klidně i zastřelit myslivec, zabít divočák, jiný pes nebo vběhnout pod auto. V místech výskytu vlků je samozřejmě být více na pozoru, pokud mám psa na volno, ale o žádném případě v ČR jsem neslyšel. I naši hlídkaři do oblastí vyráží někdy se psem (i na volno) a zatím nedošlo k žádnému konfliktu. co se týče loveckých psů, je špatné, že myslivci nadávají na krvelačnost vlků, pokud nějaký lovecký pes je roztrhán, ale vzápětí jsou schopni je poslat na lišku a její mláďata. Liščata se poté používají při výcviku psů a za jásotu davu, je nechávají také roztrhat.
Odpovědět
Jan Knap
8.1.2019 17:27 Reaguje na Jan DrapákA jak je to ve vztahu vlk-pes u baráku? Vycházím z toho,že se nám tady vlci potulují u baráku a to nežijeme někde v divočině, přírodní rezervaci nebo CHKO. Minulý týden si natáčely 3 vlky u silnice mezi Královcem a Bernarticemi. V neděli jsem měl stopy u chlíva,kde máme králíky a husy-že tam pravidelně chodí na kontrolu lišky už několik roků jsme si zvykli ale vlci? To už začíná být moc a včera před 8 ráno se pohyboval vlk u silnice mezi Bernarticemi a Zlatou Olešnicí.Petrův Zdar
Odpovědět
Hu
Hunter
9.1.2019 12:40 Reaguje na Jan Knaphttp://www.svetmyslivosti.cz/monitor-ti ... nsky-denik
U Kamenice asi útočili vlci (Děčínský deník)
9. leden 2019
Kategorie: Zprávy z oboru myslivost
Majitelka z Filipova přišla o dvě ovce, šelmy zřejmě při útoku něco vyrušilo.
Česká Kamenice – O část svého stáda přišli v předposlední den loňského roku majitelé ovcí z Filipova u České Kamenice. S největší pravděpodobností je roztrhali vlci. Do zahrady domu stojícího téměř v lese přišly šelmy za tmy.
„V noci z 30. na 31. prosince nám nad ránem vlci roztrhali dvě ovce z osmihlavého stáda. Podle stop na pařezu a v okolí přeskočili 150 centimetrů vysoký plot,“ řekla majitelka Jana Holoubková. Podle ní šelmy ovce následně nahnaly k plotu, kde je rozpáraly. Při cestě ven se pak podhrabaly pod plotem a utekly zpátky do lesa.
„Jediné, co můžeme s jistotou říct, je, že se jednalo o útok psovité šelmy, s největší pravděpodobností opravdu vlků,“ reagoval na incident mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Jedna ovce útok vlků nepřežila, druhá byla velmi vážně zraněná. „Žijící ovci s vyhřezlými vnitřnostmi jsme utratili a obě nechali odvézt do kafilerky. Ohrada je součástí domu, takže jsme je měli na zahradě – je to tedy hodně nepříjemný pocit,“ popsala Holoubková.
Jednoznačně prokázat přítomnost vlků právě kvůli brzkému odvozu kadáverů možné není. Na místě se totiž nepodařilo odebrat žádný biologický materiál, který by bylo možné poslat na genetické rozbory. Jen ty mohou určit, zda se skutečně jednalo o vlka.
Jana Holoubková ovce nechová pro peníze a má je všechny pojmenované.
Chtěla jen informovat lidi žijící v okolí, že se v místních lesích může vlk vyskytovat a nebojí se chodit až k domům. Před časem totiž vlci útočili jen v několik kilometrů vzdálené Srbské Kamenici.
O tomto napadení se ale místní chovatelé nedozvěděli, ochránci přírody tento případ nezveřejnili.
Podle Tomáše Salova byli vlci při svém silvestrovském útoku zřejmě něčím vyrušeni, proto nechali zraněné ovce svému osudu a utekli.
„To, jak jsou vlci plaší, dokazuje i četnost jejich pozorování návštěvníky národního parku. Ročně jich přijede na 750 tisíc, máme ale jen ojedinělé případy, kdy se lidé domnívají, že viděli vlka,“ vysvětlil Salov.
Pouhé pozorování okem přitom není považováno za dostatečně průkazné, aby bylo možné říct, že se v dané lokalitě vlci vyskytují. Lidé si je totiž často pletou i se psy.
Přesto se ale může stát, že některý z vlků plachý nebude. Ať už kvůli nemoci, nebo kvůli tomu, že je hybridem. Tedy křížencem vlka a psa. Taková zvířata pak mohou být v extrémním případě nebezpečná i lidem. Útok vlka na člověka přitom nebyl po jejich návratu na sever Čech zaznamenán ani jeden. „Pokud by se zjistilo, že se v regionu vyskytuje nebojácný kus, vydali bychom výjimku ze zákona a povolili jeho odstřel,“ popsal Tomáš Salov, jak se s podobnými zvířaty nakládá.
K podobnému řešení museli ochránci přírody v nedávné minulosti jednou přikročit, v roce 2017 nechali odstřelit na Šluknovsku jednoho hybrida.
Novodobý výskyt vlka se v širším regionu Českého Švýcarska registruje od roku 2012, kdy byla jeho přítomnost prokázána v nejsevernější části Šluknovského výběžku u Lobendavy. Vlci se tu tak objevili po více než dvou staletích. Poslední vlk byl totiž v širším Českém Švýcarku zastřelen v roce 1756.
Alexandr Vanžura
Odpovědět
U Kamenice asi útočili vlci (Děčínský deník)
9. leden 2019
Kategorie: Zprávy z oboru myslivost
Majitelka z Filipova přišla o dvě ovce, šelmy zřejmě při útoku něco vyrušilo.
Česká Kamenice – O část svého stáda přišli v předposlední den loňského roku majitelé ovcí z Filipova u České Kamenice. S největší pravděpodobností je roztrhali vlci. Do zahrady domu stojícího téměř v lese přišly šelmy za tmy.
„V noci z 30. na 31. prosince nám nad ránem vlci roztrhali dvě ovce z osmihlavého stáda. Podle stop na pařezu a v okolí přeskočili 150 centimetrů vysoký plot,“ řekla majitelka Jana Holoubková. Podle ní šelmy ovce následně nahnaly k plotu, kde je rozpáraly. Při cestě ven se pak podhrabaly pod plotem a utekly zpátky do lesa.
„Jediné, co můžeme s jistotou říct, je, že se jednalo o útok psovité šelmy, s největší pravděpodobností opravdu vlků,“ reagoval na incident mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Jedna ovce útok vlků nepřežila, druhá byla velmi vážně zraněná. „Žijící ovci s vyhřezlými vnitřnostmi jsme utratili a obě nechali odvézt do kafilerky. Ohrada je součástí domu, takže jsme je měli na zahradě – je to tedy hodně nepříjemný pocit,“ popsala Holoubková.
Jednoznačně prokázat přítomnost vlků právě kvůli brzkému odvozu kadáverů možné není. Na místě se totiž nepodařilo odebrat žádný biologický materiál, který by bylo možné poslat na genetické rozbory. Jen ty mohou určit, zda se skutečně jednalo o vlka.
Jana Holoubková ovce nechová pro peníze a má je všechny pojmenované.
Chtěla jen informovat lidi žijící v okolí, že se v místních lesích může vlk vyskytovat a nebojí se chodit až k domům. Před časem totiž vlci útočili jen v několik kilometrů vzdálené Srbské Kamenici.
O tomto napadení se ale místní chovatelé nedozvěděli, ochránci přírody tento případ nezveřejnili.
Podle Tomáše Salova byli vlci při svém silvestrovském útoku zřejmě něčím vyrušeni, proto nechali zraněné ovce svému osudu a utekli.
„To, jak jsou vlci plaší, dokazuje i četnost jejich pozorování návštěvníky národního parku. Ročně jich přijede na 750 tisíc, máme ale jen ojedinělé případy, kdy se lidé domnívají, že viděli vlka,“ vysvětlil Salov.
Pouhé pozorování okem přitom není považováno za dostatečně průkazné, aby bylo možné říct, že se v dané lokalitě vlci vyskytují. Lidé si je totiž často pletou i se psy.
Přesto se ale může stát, že některý z vlků plachý nebude. Ať už kvůli nemoci, nebo kvůli tomu, že je hybridem. Tedy křížencem vlka a psa. Taková zvířata pak mohou být v extrémním případě nebezpečná i lidem. Útok vlka na člověka přitom nebyl po jejich návratu na sever Čech zaznamenán ani jeden. „Pokud by se zjistilo, že se v regionu vyskytuje nebojácný kus, vydali bychom výjimku ze zákona a povolili jeho odstřel,“ popsal Tomáš Salov, jak se s podobnými zvířaty nakládá.
K podobnému řešení museli ochránci přírody v nedávné minulosti jednou přikročit, v roce 2017 nechali odstřelit na Šluknovsku jednoho hybrida.
Novodobý výskyt vlka se v širším regionu Českého Švýcarska registruje od roku 2012, kdy byla jeho přítomnost prokázána v nejsevernější části Šluknovského výběžku u Lobendavy. Vlci se tu tak objevili po více než dvou staletích. Poslední vlk byl totiž v širším Českém Švýcarku zastřelen v roce 1756.
Alexandr Vanžura
Jan Knap
9.1.2019 18:48 Reaguje na HunterU nás na jaře 4 ovce na zahradě ale protože ochránci neměly potvrzený výskyt,tak žádná úhrada nebyla.Potom po dvou měsících najednou zjistili že u nás jsou? V létě udělaly bratrovy jehně,bydlí zhruba 200 m ode mě ale byli slušně vychovaný,podhrabali se pod plotem a ze tří si vzali jenom jednu a protože je zvěř nyní stažená z kopců dolů,tak se potulují po okolí.Protože pouštím psy na oplocenou zahradu i večer,tak proto jsem se ptal,jestli jim hrozí nějaké nebezpečí.Petrův Zdar
Odpovědět
Hu
Hunter
10.1.2019 11:14 Reaguje na Jan KnapPodle mého názoru se jedná o reálné riziko, koneckonců dostatečně publikované i v literatuře. Měl jsem možnost pobývat různě po světě v oblastech s výskytem velkých predátorů a je to vždycky stejné. Sám psy mám a v tomto případě bych neriskoval.
Odpovědět
Jan Knap
10.1.2019 21:16 Reaguje na HunterBude zajímavé sledovat,jestli přítomnost vlků nějak ovlivní chování vyder nebo jestli vlci nějakou uloví.Vlky tady máme,vydry taky,napadlo docela dost sněhu,bude to zajímavé.Petrův Zdar
Odpovědět
Hu
Hunter
11.1.2019 09:46 Reaguje na Jan KnapObávám se, že v tomto směru chováte lichou naději. Petrův Zdar
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
3.1.2019 23:38 Reaguje na JendaAno, tam, kde se vyskytuje vlk, je nebezpečné pouštět lovecké psy na větší vzdálenost. Psa v doprovodu pána vlci nenapadnou, ale volně pobíhajícího ano (na takového reagují jako na příslušníka konkurenční smečky, který vnikl do jejich teritoria). Kde se běžně vyskytuje vlk, myslivci dodržují zásadu nepouštět při dosledu psa z dohledu. Vlk loví to, co je pro něho kde nejsnáze ulovitelné, není v potravě nijak vybíravý.
Odpovědět
LZ
Leon Zumr
3.1.2019 12:11 Reaguje na Jan DrapákHezky napsáno ale pouze pro lidi bez mozku ;) Je dobře že už v Německu začínají vlka řešit i když se bojí stejného typu lidí jako jste vy.
Odpovědět
SK
Stanislav Korpass
4.1.2019 11:10 Reaguje na Jan DrapákTak trochu čísel.Do roku 2017-škoda způsobená vlky-1,4 milionu,v řešení jsou škody za dalších 27 milionů.Bobr evropský-úhrada škod způsobená bobrem za období 2010-2017 66,5 milionu korun ,již je nutný odstřel.Vydra říční-období 2010-2017-100 milionů korun.Odstřel povolen v Polsku,Německu,Rakousku Příkladem špatného zvládnutí ochrany, je kormorán velký ,ten způsobuje škody v řádu milionů každý rok.Tyto důsledky stát kompenzuje z našich daní a navíc ukládá stavy přemnožené zvěře regulovat myslivcům za jejich prostředky ,s negativní publicitou s tím související, i když tento stav nezavinili.Ale zatím to jsou všechno živočichové, kteří nemohou ohrozit člověka na životě.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
4.1.2019 14:00 Reaguje na Stanislav KorpassTyto peníze jsou jen drobné oproti vyhozeným desítkám miliard z rozpočtu, proti čemuž zřejmě nijak neprotestujete. A za tyto drobné je aspoň nějaká protihodnota - pestrá, nezdevastovaná příroda.
Odpovědět
3.1.2019 09:15
@Jan Drapák 2.1.2019 15:51
Němci mají daleko víc velkoměst a na druhé straně jsou v Německu rozsáhlé oblasti, kde je jen velmi řídké osídlení.
3.1.2019 08:03
Co jiného než snaha o reintrodukci vlka je podpora jeho přecházení přes hranice a usazování na našem území? Jistěže optimální by bylo hranice zadrátovat na způsob známého protikráličího plotu v Austrálii a škodnou z Německa a dalších "pokrokových" zemí sem nepouštět.
A pokud se týká útoků vlků na lidi: Doporučoval bych zřídit institut "odpovědného ekologa", který by šel za takový útok do vězení (jako byl od první republiky v novinách "odpovědný redaktor", který si šel odsedět, když v těch novinách otiskli něco nezákonného).
Odpovědět
Němci mají daleko víc velkoměst a na druhé straně jsou v Německu rozsáhlé oblasti, kde je jen velmi řídké osídlení.
3.1.2019 08:03
Co jiného než snaha o reintrodukci vlka je podpora jeho přecházení přes hranice a usazování na našem území? Jistěže optimální by bylo hranice zadrátovat na způsob známého protikráličího plotu v Austrálii a škodnou z Německa a dalších "pokrokových" zemí sem nepouštět.
A pokud se týká útoků vlků na lidi: Doporučoval bych zřídit institut "odpovědného ekologa", který by šel za takový útok do vězení (jako byl od první republiky v novinách "odpovědný redaktor", který si šel odsedět, když v těch novinách otiskli něco nezákonného).
ig
3.1.2019 15:57
Jak je to tedy s těmi psy? To, že vlk občas zadáví nějakého toho čokla se považuje za pozitivní nebo negativní vliv?
Odpovědět
JM
Josef Mozek
3.1.2019 16:06 Reaguje naAni jedno, prostě se to nehodnotí. V přírodě zabíjí silnější zvíře ta slabší a nikdo normální se nad tím nepozastavuje. Pes měl smůlu, protože měl hloupého pána. Ani za 5000 let nezabijí vlci tolik psů, kolik jich už postříleli myslivci.
Odpovědět
mr
3.1.2019 16:46 Reaguje na
Pes má být na vodítku nebo v očním či hlasovém dosahu svého pána. Toulavý rád pytlačí a co je horší, může vás i škaredě porvat. Nemůžete nikdy vědět, co se mu honí v hlavě. Mám s tím osobní zkušenost - neblahou. Proto bych k tomu zakousnutému čoklovi klidně vlkům (bez nejmenších výčitek svědomí) věnoval jako bonus i jeho nezodpovědného pána.
Dost se tu jaksi zapomíná na skutečnost, že velmi často se bohužel ale vlci pozabíjejí i mezi sebou, což jaksi přirozeně brání jejich rychlejšímu populačnímu růstu. O negativním nelegálním vlivu (odstřelu a trávení) ze strany zelenokloboučníků toho bylo v minulosti už napsáno dosti.
Odpovědět
Dost se tu jaksi zapomíná na skutečnost, že velmi často se bohužel ale vlci pozabíjejí i mezi sebou, což jaksi přirozeně brání jejich rychlejšímu populačnímu růstu. O negativním nelegálním vlivu (odstřelu a trávení) ze strany zelenokloboučníků toho bylo v minulosti už napsáno dosti.
SK
Stanislav Korpass
4.1.2019 16:10Vážený pane Mozku.K vyhozeným miliardám ze státního rozpočtu ,můžete v demokratickém státě protestovat jako já, každé čtyři roky u voleb.Nemohu posoudit,zda stovky milionů jsou drobné.Pro Vás drobné, pro mně spousta prostředků,které by se s racionálními plány s chráněnými živočichy,daly využít třeba k přeměně kulturní krajiny právě k vytvořeni příznivých biotopů pro další živočichy,než kompenzovat mnoha milionové škody,a následné likvidovat díky špatně zvládnuté ochraně přemnožené jedince.Velké šelmy a i ostatní chránění živočichové samozřejmě do české přírody patří,ale je nutné s nimi hospodařit racionálně,nikoli ideologicky.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
4.1.2019 16:37 Reaguje na Stanislav KorpassPropojováním dosavadních biotopů formou odkupu pozemků a tím jejich zvětšování by bylo ideální. Co se týká vlka, nemyslím, že se postupuje přehnaně ideologicky. Není vysazován, ale šíří se sám. Je jich celkem malé množství. Pokud opustí nějaký jedinec les, nejspíš bude zastřelen. Co se týká ovčím farem a pastvin - zbytečnost, na jejich místě by měl být raději les, který, jak známo, je velmi prospěšný. Ušetřily by se dotace na chov a náhrady za zabité ovce.
Odpovědět
SK
Stanislav Korpass
4.1.2019 17:07Vážený m.r.Se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek.Myslím, že k držení, výcviku a práci se psy, mate asi stejně tak daleko, jako pan Mozek k ochraně přírody.Ale tato diskuse je velice pozitivní,jelikož přečtením těchto příspěvků se dozvíte spousta informací,které mohou formovat Váš názor.Chtěl bych přispět troškou do mlýna o těch zelenokloboučnících. Zákony platí, pokud se dodržují.U zelenokloboučníků to platí dvojnásob.Aby jste se jím stal, musíte složit náročné myslivecké zkoušky.Pak zkoušky na zbrojní průkaz.Po vykonání praxe ,se můžete přihlásit ke zkouškám pro myslivecké hospodáře,nebo zkoušky sokolnické, které jen pro Vaši informaci trvají dva dny.To že je česká myslivost a sokolnictví na seznamu unesco svědčí o nějaké odbornosti.Pokud se ale dnes rozhodnu,že budu ochránce přírody,tak jím jsem.Tím poukazuji na to trávení a odstřel.Pokud by totiž myslivci nedodržovali zákony,tak se s vydrou,vlky, rysy a medvědy, potkáte jen v zoologické zahradě a nepomůžou žádné vlčí hlídky,fotopasti a podobné opatření. Samozřejmě se najdou mezi myslivci různí lidé,kteří si označení myslivec nezaslouží,ale proč urážet všechny
Odpovědět
mr
4.1.2019 23:40
Vážený pane. (Stanislav Korpass4.1.2019 17:07). Se zájmem jsem si přečetl váš názor a jen bych vás chtěl upozornit, že "jste vedle, jak ta jedle". Je vidět, že nečtete příspěvky pozorně, neboť byste mě pak rozhodně nesrovnával s panem Mozkem (i když někdy má rozhodně 100% pravdy). Kdyby ti zelenokloboučníci dodržovali zákony (prý dvojnásob = tímto jste pro mě už trvale komik), tak by tu nebyly takové rozpory a nenávist. Jestli myslíte urážkou termín "zelenoklouboučník", tak se nejprve zamyslete, kdo tu ostatní urážel termínem "zachraňbrouk" - ale to vám asi nevadilo, mně zase velmi. A zkuste si k tomu nalézt i jeden můj vstup, kde to rozebírám ve vztahu k myslivosti. O náročnosti zkoušek (třeba hospodářských) raději spolu nepolemizujme. Velká většina (co jsem kdy poznal) jsou prostě ostudou. A nehrajte si na spasitele - ti masožravci tu jsou dodnes leda zásluhou kolapsu stavů drobné a mnohdy i časovou vytížeností členů MS, takže paradoxně venku nechodí tolik laufů. Dále to rozebírat nechci. Nejsem chovatel psů, ale vím o tom více, než se naivně domníváte. A ten můj názor byl zformován praxí. Názor na ochranu přírody mám taky, v některých směrech radikálnější, jak tady mnozí. To ale neznamená, že nezkritizuji i názory z opačné strany, hlavně ty zde padlé myslivecké a rybářské strejcoviny. Máte velký smysl podceňovat někoho, koho neznáte ...
Odpovědět
SK
Stanislav Korpass
6.1.2019 15:32 Reaguje naVážený m r Jsem opravdu rád, že můj názor vzbudil Váš zájem.Asi by mě také urazilo srovnání s panem Mozkem,protože některé jeho příspěvky a názory, lze srovnávat s myšlením rudých Kmérů,kteří stěhovali násilím obyvatele venkova do měst,ale pokud Vám připadá dodržování zákonů komické,velice se k němu přibližujete.Určitě jsem též neměl na mysli zelenokloboučník jako urážku.Reagoval jsem na nepodložené informace o nelegálním odstřelu a trávení.Pokud takové důkazy máte ,podejte trestní oznámení Právě těmito nepodloženými zprávami šíříte ty rozpory a nenávist.O náročnosti zkoušek klidně zapolemizuji, jelikož jsem je absolvoval,a tak vím o čem píšu.Také o časové vytíženosti členů MS nevíte vůbec nic.Za rok 2017 tito laufy odlovily 225000 divokých prasat,28000 jelenů,100000 kusů srnčí zvěře atd.Zřejmě podle Vás z domova z gauče.Také by mě zajímala ta praxe,která zformovala Váš.názor,když se pod něj ani nedokážete podepsat,třeba díky tomu Vás nemohu znát.Proto si myslím ,že diskuze má být vedená odborně, bez ideologických názorů,které často hraničí až s demagogií.
Odpovědět
mr
9.1.2019 17:01 Reaguje na Stanislav Korpass
Checete-li se mnou debatit, nebuďte demagog, cit.:"... pokud Vám připadá dodržování zákonů komické ..." Za pytlačení u nás nebyl dosud nikdo pořádně dopaden, ale nezkoušejte mi tvrdit, že tu jsou všichni, jako lilie, čistí. Jestli si myslíte, že budete z veřejnosti dělat blbce donekonečna, tak aby to nebylo kopání hrobu i pro těch pár slušných. K náročnosti zkoušek - myslíte si jako, že neznám nikoho, kdo by se jich nezúčastnil a neznám jeho faktické znalosti a názory? K časové vytíženosti ta vaše statistika (víte-li vůbec, co to je) nic nevypovídá. Až vás někdy porve cizí čokl, tak třeba tu praxi a názor získáte taky. Nevím, proč bych se měl tady podepisovat. Já taky nevím, zda jsou to vaše skutečné nebo vymyšlené iniciály - a nakonec mě to ani nezajímá, jelikož tu jde o výměnu názorů, jež zrovna od vás moc odborné nejsou.
Odpovědět
