https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/frantisek-pelc-myslivci-ozivuji-strach-z-selem-pritom-jedine-vlk-jim-muze-pomoci-s-redukci-divocaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

František Pelc: Myslivci oživují strach z šelem. Přitom jedině vlk jim může pomoci s redukcí divočáků

14.12.2018
Vlku, kde jsi?
Vlku, kde jsi?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Bobr škodí, chyťme ho do želez. Vydra škodí, chyťme ji do želez. Vlk škodí, zastřelme ho. Vedení Českomoravské myslivecké jednoty se minulý týden mentálně vrátilo do dávných dob a rozhodlo se vypořádat s odvěkými nepřáteli, především šelmami. Neváhalo vytáhnout osvědčeného spojence – pověrami udržovaný strach z vlků.
 

Černobíle negativní postoj

Předesílám, že státní ochrana přírody vnímá problémy, které návrat šelem do obhospodařované krajiny přináší. Po vzoru sousedního Německa byl proto vytvořen celý vějíř ekonomických a jiných nástrojů, aby se výrazně omezily škody na domácím zvířectvu. Víme, že do budoucna se toho bude muset ještě hodně změnit (dostupnost a flexibilita podpory, plošné zemědělské dotace v místech s výskytem vlka apod.). Stejně tak je jasné, že bude nějakou dobu trvat, než si farmáři na přítomnost velkých šelem, v našich podmínkách především na vlka, zvyknou a začnou svá stáda důsledně zabezpečovat. V minulém roce byly vyplaceny náhrady za škody způsobené vlkem ve výši 0,75 milionu korun.

Na druhé straně, vlk má v krajině nezastupitelnou úlohu, protože je přirozený predátor spárkaté zvěře, jako je prase divoké, jelen, srnec, muflon, daněk. A tady je poněkud překvapivé, že právě myslivci dávají svůj negativní postoj k vlkovi tak černobíle najevo.

Spárkatá zvěř, jak je všeobecně známo, je celkově přemnožená, a to místy extrémně. Obnova přírodě bližších ekologicky stabilnějších lesů s větším zastoupením listnatých dřevin a jedle je právě kvůli okusu spárkatou zvěří téměř nemožná. Rovněž škody na zemědělských kulturách, včetně travních porostů, jsou zejména kvůli divokým prasatům obrovské. Odhaduje se, že souhrnné škody v lesích i zemědělství přesahují sedm miliard korun(!). Myslíte si, že je někdo v adekvátní výši hradí?

Přitom k redukci přemnožené spárkaté zvěře může přispět právě vlk. V případě extrémně přemnoženého prasete divokého je to prakticky jediný predátor, který je zvládne ulovit. A tak může aspoň zčásti nahradit neúspěšné snahy myslivců a významně jim pomoci v jejich úsilí. Místo střízlivého hodnocení návratu vlka však vedení Českomoravské myslivecké jednoty produkuje emotivně laděné výkřiky o tom, jak vlk likviduje populace muflona (mimochodem se jedná původně o domácí ovci, zdivočelou na opuštěné Korsice) a ohrožuje bezpečnost a životy lidí. Syndrom Červené karkulky je oživen.

Určitě nelze všechna rizika vyloučit, ale za posledních několik desetiletí nebyl v Evropě zaznamenán útok divokého a zdravého vlka na člověka, který by skončil smrtí. To se bohužel nedá říci o domácích psech. V Evropě i u nás jsou ročně zaznamenána tisíce napadení, která někdy končí i tragicky. Domnívám se, že normální by proto bylo, kdyby myslivci hodnotili návrat vlka bez příkras, ale vesměs pozitivně.

Odstřel pouze v odůvodněných případech

Přes výše uvedené je potřeba ocenit, že mnoho myslivců chápe význam, který predátoři v přírodě mají. I ochrana vlka bude mít nějaké limity, nelze vyloučit plašení a v odůvodněných případech i odstřel problematicky se chovajících zvířat. Je ale absurdní volat po jakýchsi únosných normovaných stavech a odstřelu v situaci, kdy u nás žije odhadem zhruba padesát zvířat v několika smečkách. Je to požadavek profesní skupiny, která léta pracuje s takzvanými normovanými stavy zvěře, které jsou vhodné a únosné podle charakteru prostředí.

Teorie a praxe ale nejdou ruku v ruce. Dovolil bych si připomenout, že například pro divoká prasata je podle mysliveckých podkladů kapacita prostředí bezproblémová pro 11 000 kusů (tzv. myslivecky normované stavy) na území České republiky. Přitom se ale ročně odstřelí okolo 200 000 divočáků a realistické odhady skutečných počtů se pohybují mezi půl až milionem jedinců! Něco tady nesedí. Trochu to připomíná biblický Ježíšův výrok: „Vidíš třísku v oku bratra svého, ale trám ve svém nevidíš.“

Přesto jsem přesvědčen, že racionální myslivci, ochránci přírody, farmáři i lesníci by se měli být schopni dohodnout na společném přístupu k celkové ochraně a pouze v odůvodněných případech k nezbytnému odstřelu vlka. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila návrh programu péče o vlka, který spolu s ministerstvem životního prostředí projednává se všemi klíčovým partnery. Vztah k predátorům, jako jsou vlk, rys, medvěd, orli, a koneckonců i vydra, vypovídá o naší společnosti hodně. I proto optimisticky doufám, že se nám domluvit podaří.


reklama

Další informace |
Text vyšel v Lidových novinách.
foto - Pelc FrantišekFrantišek Pelc
Autor je ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (58)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PJ

Petr Jílek

14.12.2018 05:52
Často pobývám na Zakarpatí. Místy se tam ošklivě těží. Nikdo ale nesází, nový les tam vypěstují vlci. Je to úplně zadarmo. Vím jaké obrovité náklady mám doma s budováním oplocenek, neb po zániku smrků se snažím sázet listnáče. Po pádu ceny dřeva nebudeme mít my drobní vlastníci na takto drahé zalesňování peníze.
Začínám to "české safari" jak nazývám naši přezvěřenou krajinu z duše nenávidět.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

14.12.2018 06:11 Reaguje na Petr Jílek
Je tam v Karpatech možné sledovat, jak třeba po zásahu bleskem "zničí" kůrovec pouze malý kotlík. Zastaví se sám. Přitom horko a sucho je tam zasáhlo také. Vzniklá světlina okamžitě zaroste. Ptáci donesou i semínka odjinud, tudíž se příroda sama přizpůsobuje změně klimatu, neb má na výběr, co nechá přežít. Hranice druhů dřevin se samovolně posouvá nahoru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2018 07:52
Zcela reálně:
Zdravé dospělé prase vlci nestrhnou. Pokud se pokusí o sele, půjde po nich přinejmenším bachyně, a to je zcela jiná váhová a výkonnostní kategorie než vlk.
Odrostlejší selata, dejme tomu, ale to stačí prasata kompenzovat zvýšením porodnosti.
Pokud strhnou nemocný kus, tak musíme od pozitivního efektu odečíst ta zvířata, která by se neuzdravila. Pokud ta nemoc bude infekční, tak je to z hlediska boje proti přemnoženým prasatům naopak kontraproduktivní (protože sníží možnost nakazit další zvířata).

Takže brát vlky jako něco, co nám zredukuje přemnoženou černou zvěř, je nesmysl.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

14.12.2018 10:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Zdravé dospělé prase vlci strhnou. Vlci strhnou i pižmoně když na to přijde. Vybírají si samozřejmě přednostně slabší kusy a selata. Odloučení selete od matky je základní lovecká strategie smečky. Obecně predátoři mají zásadní vliv na počty lovné zvěře.

Nebo víte co, použijte google. Dozvíte setřeba toto:

Potravní spektrum vlka sahá od drobných savců až k losu nebo bizonovi.

Nejdůležitější složkou vlčí potravy jsou v Karpatech jsou jeleni, méně zastoupeni bývají zpravidla srnci nebo divoká prasata. Vše ale záleží na místní potravní nabídce. Například na východním Slovensku nebo v Itálii je nejčastější kořistí prase divoké, v nově osídlených oblastech v Německu srnec a v severním Bělorusku zajíc.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 11:37 Reaguje na Šimon Špidla
Přesněji řečeno na základě publikovaných údajů rozboru trusu středoevropské vlčí populace je složení potravy cca 52% srnčí,19% vysoká, 17% černá zvěř. Ale např. publikované parciální údaje v práci RNDr.Koubka udávají že 46% potravy v Beskydech představovala hospodářská zvířata, v zemědělsky obhospodařované krajině Itálie pak také hospodářská zvířata. vliv vlka na snížení populace černé zvěře je v centrálních částech Evropy zcela marginální a zůstává zbožným přáním zachraňbrouků z kategorie mokrých snů.

http://www.velkeselmy.cz/knihovna/a/rok2004/Fejklova_et_al_2004_Poznamky_k_potrave_vlka_obecneho_(Canis_lupus)_v_Ceske_republice.pdf
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

15.12.2018 13:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně, prase je pro vlka jiná váhová kategorie ale tunovej bizon je zřejmě pro vlka zákusek.Příště než zde budeš dělat chytráka tak si nejdříve o přírodě něco přečti nebo se podívej na nějaký dokument o vlcích a dalších jedinečných šelmách. kapišto !!!!!
Odpovědět
VP

Vít Pátek

18.12.2018 11:59 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
I kdybyste tu svoje "kapišto" opatřil třeba dvaceti vykřičníky, pořád bude platit (u všech predátorů) že si potravu opatřují "cestou nejmenšího odporu". Tj. s co nejmenším výdajem energie a co nejbezpečněji pro ně. Takže když budou vedle sebe stát například tunový bizon, spíš tedy stádo (a nebo třeba tlupa černé zvěře), a stádo ovcí, byť to druhé "zabezpečené" podle návodu ochránců přírody, vlčí smečka si zvolí snadno a rychle.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 08:39
Pan Pelc ve škole při hodinách matematiky asi nedával moc pozor. Při jeho záměrně nadnesených a zveličených odhadech počtu černé zvěře 1 mil. kusů by při celkové rozloze ČR (bez odečtení vodních ploch, zastavěných ploch a ostatních apod.) byla hustota populace černé zvěře 13,3 ks na km2. To by ty prasata musely na Václavském náměstí v Praze stát na sobě :-):-) a hlavně by nás tady už prasata dávno sežrala i s chlupama :-):-). A aby vlci ulovili to co myslivci, tak by tady muselo být asi 5 000 smeček vlků, takže jedna smečka vlků asi na 15 km2 :-). Jako vlhký sen zachraňbrouka možná úžasný :-), ale jinak naprosto nereálné.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

14.12.2018 10:43 Reaguje na Hunter
Vzhledem k tomu, že se ročně odstřelí přes 200 tis divočáků a myslivci tvrdí, že zhruba 3-4 kusy divočáků na jednoho zastřeleného proklouznou, tak je to v článku spočítáno dobře.

https://zpravy.idnes.cz/myslivec-kanci-premnozeni-africky-mor-dhm-/domaci.aspx?c=A180914_221733_domaci_kafi
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 11:16 Reaguje na Šimon Špidla
Pokud považujete vágní tvrzení novináře ze seznamu za seriozní nezkreslenou informaci, tak potěš koště. S největší pravděpodobností tím byla míněna úspěšnost při společných lovech na černou zvěř (naháňka), kdy na jeden střelený kus připadá těch 3-4 kusů, které z leče uniknou, tam to číslo asi odpovídá, nevypovídá ale nic o početních stavech. V článku je naopak uvedeno číslo ČSU početních stavů černé zvěře 60 000. Osobně si myslím, že je to podhoceno, ale 1 milion pana Pelce je opravdu totální nesmysl.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

14.12.2018 11:26 Reaguje na Hunter
Dobře, ale při ročnám odstřelu 230 tisíc divočáků ročně jich musí být alespoň 3x tolik. V článku pana Pelce je rozpětí 500 tis až milion. Takže to není totální nesmysl, ale horní hranice. Střední odhad je 750 tis.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 11:41 Reaguje na Šimon Špidla
To byl vyjímečný rok, kdy se na počtu odlovených prasat podílela mimořádná veterinární opatření, vyplácené zástřelné za odběr vzorků na vyšetření Aujezskyho choroby atd. Letošní výsledky budou výrazně slabší, u nás je to pro porovnání cca 25% loňských počtů a to lovíme celou dobu usilovně z důvodů snížení škod atd. Pokud si vezmete statické údaje za posledních třeba 20 let, tak po roce s vysokým odlovem vždy následuje výrazný pokles.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

17.12.2018 09:49 Reaguje na Šimon Špidla
Z osobních zkušeností stavy odhaduji stavy žijících divočáků na konci ledna každého roku za čtvrtinové až třetinové proti počtu odstřelených. Zapomíná se, že u divočáků je obrovská natalita. Nejsou výjimky , že bachyňka narozená zkraje kalendářního roku má na konci roku už svoje selátka. Nárůst stavů je hlavně ovlivňován nemožností lovit divočáky v době porostů řepek a kukuřice. V této době je reprodukce divočáků nejvyšší a odstřel nižší. Navíc v zimních měsících odstřel divočáků komplikuje strategie divočáků ( vodicích bachyň) , která spočívá v neustálé změně místa pobytu.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 11:22 Reaguje na Hunter
Jinak, pokud by ten početní stav byl těch 1 milion kusů, tak při poměru pohlaví 1:1 (ve skutečnosti je ten poměr výrazně vyšší ve prospěch samičího pohlaví, z různých důvodů) a vzhledem k tomu, že dnes běžně zabřeznou bachyňky ve věku od 6 měsíců výš (opět z různých důvodů) a koeficient reprodukce je 5, tak by každý rok muselo dojít k nárustu početních stavů o 2 500 000 ks (slovy dva miliony pětset tisíc ks). Bláboly pana Pelce jsou opravdu jen fantasmagorické demagogické a účelové výplody zachraňbrouka, s realitou to nemá nic společného.
Odpovědět
MM

Milan Milan

14.12.2018 09:29
Touha něco realizovat, hlava nehlava je jakýsi novodobý fenomén, a zpravidla nějakých neziskových organizací. Rozumu to nemá a státní úředníci, kteří zřejmě řirodě toho moc evidentně nepobrali, nebo chtějí být jaksi IN, se zajíkají nadšením nad smělými plány. A pak je najednou problém. Problém z vlky, jedním zatoulaným medvědem!!!, mývalem, vydrou, bobrem,liškou, rakem, kůrovcem atd.atd.... Vlci divoký prase v přírodě v podstatě neloví a v přezvěřené krajině ani nemusí. Maximálně je mírně někam vytlačí ze svého teritoria. Navíc pokud jsou to opravdu vlci z německa jsou zvyklý na přelidněná území a nebojí se. V české krajině již dávno nejsou podmínky pro pobyt smečkovitých divokých šelem.Je otázkou času kdy z pudu lovce roztrhají nějakého lyžaře, houbaře nebo nějaké zatoulané děcko. Doufejte, že to nebude vaše.
Odpovědět
JR

Jan Rakces

14.12.2018 11:12 Reaguje na Milan Milan
Podle staistik jsou jednoznačným nebezpečím myslivci s výší obětí. Doufám, že jednou neuloví mě jako lyžaře, houbaře či moje děcko
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

14.12.2018 11:15 Reaguje na Milan Milan
Myslivcká sdružení jsou neziskové organizace stejně jako ochránci přírody. Kdo se víc zajíká nechci hodnotit. Jen bych to nebral tak ideologicky a spíše bych se snažil od sebe oddělit odbornou stránku věci od zájmové. A nakonec i ty zájmy všech zúčastněných je třeba brát vážně.

Osobně jsem příznivcem vlků v krajině. Je to ale poměrně křehká záležitost vzhledem k tomu, jak se česká krajina za poslední staletí změnila. Přesto se domnívám, že nám pár smeček vlků větší problém neudělá (vyjma strhávání ovcí) Řádove vyšším problémem je absolutní dominance lidí v ekosystému. Zdaleka největší potíže si zkrátka způsobujeme sami. Vlci v tom nehrají žádnou roli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2018 09:40
@Milan Milan
Pak by měla ovšem nastoupit trestní odpovědnost zachraňbrouků, a to klidně i kolektivní (jako je to v případě členství ve zločineckých skupinách nebo u skupinově páchaných trestných činů).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.12.2018 12:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Fašista, vlomený člověk a demagog Šimůnek zase na lovu....
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 15:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kašpárek zase zvoní rolničkama na čepičce, aby publikum pobavil. Věcný argument žádný, ad hominem keců tři zadky. Tak co Lukášku, už se holíš?
Odpovědět
J

Josef Mozek

14.12.2018 15:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Odpovědnost za co? Že někdo leze do lesa a neví, že leze do lesa?
Odpovědět
JB

Jen B.

16.12.2018 01:57 Reaguje na Jan Šimůnek
A jak to, že ještě nenastoupila kolektivní trestní odpovědnost zločineckých skupin myslivců a rybářů? Za všechny ty jejich vypuštěné nepůvodní druhy, škody na přírodě páchané jimi záměrně přemnožovanými druhy, jimi zastřelené nebo otrávené kriticky ohrožené dravce, atd.
Odpovědět
Hu

Hunter

16.12.2018 10:57 Reaguje na Jen B.
Co to je přemnožený druh?
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

16.1.2019 17:44 Reaguje na Jen B.
? ? ?
nejste Mozek ?
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

14.12.2018 11:06
Vlk prokazatelně pomáhá v tom, že likviduje nemocné kusy a tím přispívá ke zlepšení zdravotního stavu zvěře, ale na to, že by jí byl schopen redukovat, by ho muselo být tolik, že v naší krajině by to pak byl z jiných důvodů neúnosný stav. Resp. znatelně redukovat může srnčí, ale to zas tam, kde nám tolik nevadí (a na úkor rysa). Můj názor je: vlk ano ale opatrně. Autor uvádí, že v minulém roce bylo za vlkem způsobené škody vyplaceno 0,75 milionu korun, je ale třeba počítat s tím, že tyto škody budou v poměru k počtu vlků růst geometrickou řadou, pokud by stát pouze vyplácel náhrady, místo toho, aby přispíval na ochranu hospodářských zvířat před vlkem. Pokud má vlk k dispozici nechráněná hospodářská zvířata na pastvinách, dává jim přednost před zvěří. Vlků zatím není u nás tolik, aby připadal v úvahu jejich odstřel, ale pokud by počty výrazně vzrostly, pak by bylo vhodné, ho střílet tam, kde ho nechceme mít, rozhodně ne plošně (vlk není hloupý, takže tam, kde se po něm střílí, se nebude zdržovat a přesune se tam, kde bude mít od lovců klid).
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2018 11:57
@Šimon Špidla
Nemůžete srovnávat situaci u nás se situací ve státech, kde se tato zvířata (černá apod.) přes zimu nekrmí a jsou sice formálně zdravá, ale ve velmi zbědovaném stavu, hlavně koncem zimy.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

14.12.2018 13:12
Již kolikátý, další nesmyslný ,,dobrý úmysl " ekoteroristů, jímž je jako obvykle dlážděna cesta do pekla. Co se asi stane s narůstajícími stavy hladových vlků, až jednou v Čechách bude všechna ostatní zvěř sežraná ? Všichni přecitlivělí ochranáři ztichnou a budou jenom špitat: ,, Státe starej se "! Ne nadarmo se říká, že Zelení a spol. jsou jenom jiná frakce komunistů, neboť prosazují svá ideologická řešení za peníze těch druhých !
Odpovědět
J

Josef Mozek

14.12.2018 16:01 Reaguje na Jan Chloupek
Máte pravdu, aby nebyla všechna zvěř sežraná, měl by být větší dohled nad myslivci, co se týká počtu jimi střílených zvířat ( v podstatě povolit odstřel jen vysoké a černé zvěře v případě přemnožení, jinak zákaz cokoliv zastřelit ) .
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

14.12.2018 23:36 Reaguje na Josef Mozek
I kdyby se opravdu myslivci vyřadili z činnosti , tak k tomu sežrání zvěře by došlo, neboť jsme už po staletí malá kulturní krajina a ne rozsáhle nekonečná divočina,kde přírodní procesy fungují jinak. Tady při velké hustotě lidského osídlení nemá zvěř příliš možností k rozptylu a úkrytu. Přestaňte dohlížet na myslivce (emoce) a přemýšlejte prakticky o všech dopadech ! (rozum)
Odpovědět
JR

Jan Rakces

14.12.2018 16:28 Reaguje na Jan Chloupek
Jakom první přijde na řadu Jan Chloupek. Vlci už jsou natěšení
Odpovědět
JK

Jakub Kordula

14.12.2018 17:30 Reaguje na Jan Rakces
Tak jsem se dlouho nepobavil...a pana J.Rakce bych nejraději slovil sam...že myslivci jsou nebezpečni? Pan je hodne nemocny...neudelal zbrojak tak si koupil lyže..... blbec jeden
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

16.1.2019 17:47 Reaguje na Jakub Kordula
+ + +
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

14.12.2018 23:45 Reaguje na Jan Rakces
Nemám strach ! Já vlky zastavím zbraní,ale vás sežerou i s vašimi kecy ! Plané kecání vedete ! Hladová šelma pořád zůstává hladovou šelmou. Co myslíte, že asi budou dělat přemnožené a hladové šelmy v krajině lidmi hustě obydlené ?!
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

15.12.2018 12:32 Reaguje na Jan Chloupek
Ty musíš být děsnes tvrdák když máš zbran.Jedinou hladovou šelmou jsou lidi kterí zničí vše na co sáhnou.Vsadím se že jsi myslivec,protože nikdo jiný by takové blbosti veřejně neříkal.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

15.12.2018 21:06 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Nevím proč bych měl být tvrďák, ale asi ano, když jsem ruským okupantům střílel pytlačící vlčáky ! A bylo by dobrý halamo , kdy by si se naučil při diskusi používat fakta !
Odpovědět
JB

Jen B.

16.12.2018 02:14 Reaguje na Jan Chloupek
Základní fakt je takový, že pokud je šelma hladová, tak se nemůže rozmnožovat, neřkuli přemnožit! Ale primitivnímu bouchalovi je asi marné vysvětlovat přirozené zpětné vazby.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

16.12.2018 17:42 Reaguje na Jen B.
Hladová šelma se nemůže rozmnožovat, ale primitivnímu ekoteroristovy uniká, že v krajině obývané lidmi je pro vlky potravních zdrojů dost a tom je má argumentace, kterou jenom pitomci nechápou.Každá šelma je docela chytrý predátor a jakmile zjistí, že jim nic nehrozí, tak si začnou brát tam , kde jim nic nehrozí ! Jak prosté milý Watsone !
Odpovědět
mr

27.12.2018 19:46 Reaguje na Jan Chloupek
Mám takový prostý dotaz. Na vlky se ptát nebudu, jelikož se shodnem, že jste je viděl maximálně tak v TV. Ale zajímalo by mě, kolik vám běhá v revíru třeba tchořů tmavých nebo kolčav, či hranostajů. To jen k tomu, cit.:"Každá šelma je docela chytrý predátor a jakmile zjistí, že jim nic nehrozí, tak si začnou brát tam , kde jim nic nehrozí!" A prosil bych rozlohu honitby a odhadnuté stavy - samozřejmě BEZ LATINY. Děkuji milý Watsone.
Odpovědět
JB

Jen B.

16.12.2018 02:04 Reaguje na Jan Chloupek
Již kolikátý, další nesmyslný "argument" antiekoteroristy.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

16.12.2018 17:45 Reaguje na Jen B.
Ekoteroristo a argument by nebyl ? Nebo jsi další prázdná nádoba !?
Odpovědět
js

jiri slintak

14.12.2018 17:39
vazeny pane pelc,
chapu vasi argumentaci u vlka(tj snaha regulovat premnozenou zver), nechau alw, proc stejnou argumentqci uvadite u vydry- muzete uvest, ktere povodi zapasi s premnozenou rybi obsadkou? rad si tam zajdu na ryby...
Odpovědět
JB

Jen B.

16.12.2018 02:22 Reaguje na jiri slintak
A kde konkrétně to uvedl? V rybnících ale obecně jsou ryby mnohonásobně přemnožené, v řekách možná zdánlivě ne, ale vzhledem ke stavu řek je jich tam většinou i tak víc, než by přirozeně bez zásahů rybářů bylo.
Odpovědět
Hu

Hunter

16.12.2018 10:59 Reaguje na Jen B.
Co to je přemnožený?
Odpovědět
mr

19.12.2018 18:10 Reaguje na Hunter
Přemnožený je druh, jež je v dané lokalitě udržován uměle (ne-úmyslně) člověkem na stavech (hustotě), kterých by nikdy ve svých přirozených podmínkách (bez vlivu člověka) nedosáhl. Velmi často je to spojeno i s ekonomickými škodami. Když tu předvádíte svoje znalosti, tak se divím, že takovou jednoduchou chrakteristiku neznáte.
Odpovědět
Hu

Hunter

27.12.2018 11:37 Reaguje na
Netuším, kde jste tuhle úžasnou definici sebral, ale podle ní jsou zcela jednoznačně přemnoženým druhem zachraňbrouci, ochranáři a ekologisté. Navíc ani fosilní nálezy neprokazují, že se jedná o druhy původní :-).
Odpovědět
mr

27.12.2018 19:36 Reaguje na Hunter
Když tu hážete takové rozumy, tak byste nám tu definici mohl zkusit rozprostřít sám. Dle ní jsou krom "ekologistů" totiž přemnožení i "zelení klobouci", jelikož těch je u nás rekrutováno skoro 100 000 ks. A nebyl v minulosti problém zaznamenat třeba 60 pitomů nahánějících posledních 5 ušáků v kole. To leda k tomu přemnožení. Jedno mi ale jaksi neleze do hlavy - vy se tu snažíte ostatním podsouvat, jaký jste odborník ohledně zvěře a jejích problémů a jaksi vám silně uniká (třeba jste to ani nikdy nevěděl, pak se omlouvám), že stavy drobné pernaté velmi úzce souvisejí se stavy bezobratlých (včetně hmyzu a brouků=množství chempostřiků) a neustále se tu někoho snažíte dehonestovat svou pitomostí o "zachraňbroucích". Na rozdíl od vás tvrdím, že ve jménu ochrany přírody a budoucnosti i drobné byste se spíše měli na té ČMMJ soustředit spíše na prolobování opatření, jež vrátí do krajiny maximum vámi opovrhovaného hmyzu a nestarat se o to, čemu lautr vůbec nerozumíte. A zrovna vlci a nezabezpečená domácí zvířata rozhodně nejsou vaší parketou. Takže těmi největšími zachraňbrouky by měli být paradoxně právě myslivci, jestli chtějí do budoucna něco divokého střílet.
A dovětek - tu definici jsem si vymyslel během pár minut, jestli znáte lepší, zkuste ji fakt předhodit.
Odpovědět
Hu

Hunter

31.12.2018 09:32 Reaguje na
Evidentně si vymýšlíte často a rád. Já žádnou definicici "přemnožený druh" neznám a považuji toto slovní spojení za nonsens, takže ani žádnou definici vymýšlet nehodlám a podle mě ani neexistuje. Jen jsem se zeptal, když zachraňbrouci tak rádi používají termíny jako přemnožené ryby v rybníku :-), přemnožená zvěř :-) apod., jestli aspoň ví, o čem mluví :-). Evidentně asi nikoliv a když tak si něco rychle vymyslí, že to je nesmysl, to přece nevadí :-), vždyť přece já zachraňbrouk a ekologista chráním přírodu :-). Jinak nejsem členem ČMMJ, takže nehodlám nějak vystupovat za tuto organizaci, nicméně k vaší poznámce lze jistě uvést několik aktivit ČMMJ, např. aktivní podporu petice za krajinu (http://myslivost.cz/Pro-myslivce/Aktuality/Vratme-zivot-do-krajiny), dále podpora zlepšování živ. prostředí v zemědělské krajině (http://cmmj.cz/Files/b4/b43c2f88-f1c0-4064-9079-a3f51de1f937.pdf) a další, např. (http://cmmj.cz/Ekologie/Ekologie/Zlepsovani-stavu-prirody-a-krajiny---prilezitost--.aspx). Takže až budete chtít zase příště chytrovat, tak si zkuste nejdřív něco zjistit.Případně místo vymýšlení nesmyslů se třeba můžete aktivně zapojit. Jinak stavy drobné zvěře souvisí s celou řadou dalších faktorů.
Odpovědět
mr

2.1.2019 14:28 Reaguje na Hunter
Myslím, že v množství přihlouplých strejcovin pod tímto článkem nemáte konkurenci. Když neznáte pojem "přemnožený druh" a je to dle vás nesmysl, tak poučte především myslivce, jež ho v přemíře užívají třeba u zimních kání. Jo, jo - myslivci mají zájem chránit nějak přírodu ... Vy jste prostě komik. Ti mají zájem z 99% tak do něčeho živého střílet a pak maso dovléct domů - to je ta skutečná jejich láska k přírodě a ke všemu živému v krajině. Jestli (ne)jste členem ČMMJ je druhořadé, ty ujeté nápady máte stejné. V ČR se ukáže 10 vlků a zelení klobouci se z toho mohou zvencnout, paka.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.1.2019 19:54 Reaguje na
Copak, argumenty a fakta došly? Začíná vzteklé kopání nožičkama, jako předvádí každý správný zachraňbrouk a ekologista?
Odpovědět
mr

2.1.2019 21:39 Reaguje na Hunter
Argumenty tu nemáte předevší vy, proto jsem ty vaše přihlouplé bouchalské nápady nazval "strejcovinami". A na fakta se běžte třeba podívat do nějaké záchranné stanice, kde sanují tu mysliveckou "lásku a zlepšování stavu krajiny" v podobě stovek myslivci každoročně zmrazačených chráněných živočichů. Nebo si na některém LZ zjistěte, kolik každoročně, ta dle myslivců užitečná zvěř, nadělá škod.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

14.12.2018 20:17
PARADOX našeho státu: méně aktivně lovících myslivců = více divočáků a naopak. Stavy divočáků není možno více snížit, protože jejich přírůstky jsou tak vysoké, že současný počet aktivně lovících myslivců to už nezvládne a vlků je také málo. Jenže v republice nuceně zahálí další tisíce potenciálních lovců, kteří vlastní všechno to drahé vybavení a lovecký lístek, jen se nemůžou dostat do žádného mysliveckého spolku. Tam jsou jejich žádosti v 99 procentech případů "vyřízeny" tím, že jim odepíší, že nikoho nepřijímají apod.. Dokonce je tak nakládáno většinou i s těmi myslivci, kteří nevlastní jen potřebné zbraně, ale jsou dokonce vlastníky několika hektarů půdy na kterých vznikají škody od divočáků v místě, kde tohoto vlastníka(myslivce) nechtějí přijmout! Myslivost se tak stala velice levnou zábavou pro všechny myslivce, kteří se v minulosti dokázali upíchnout do některé společenstevní honitby. A jejich zábava je má stát co nejméně peněz bez ohledu na to, jak velké škody zvěř činí ostatním spoluobčanům na polích, nebo lesích... Proč stát platil drahé odstřelovače a proč má stát rozdělovat miliony korun jako zástřelné mezi spokojené koníčkáře, když tu máme další velkou skupinu myslivců/lovců, kteří by velmi rádi vyrazili lovit divočáky zcela zadarmo? Ano, stovky až tisíce dalších lovců by stříleli přemnožené divočáky zadarmo, kdyby jim v tom nebránili ti myslivci, kteří si už berou státem vyplácené zástřelné.
Odpovědět
SK

Stanislav Korpass

14.12.2018 22:46
Jak je možné,že ředitel Agentury ochrany přírody František Pelc v úvodu svého najivního a nevyváženého článku,podsouvá čtenářům zakázané způsoby lovu.Pokud tuto skutečnost zná,je evidentní účelovost hned v prvních větách a pokud ne, nemá takový člověk na tak vysoké pozici co dělat.Mohl by se spíš rozepsat a podělit se se zkušenostmi s ochranou kormoránů , nebo bobrů a hlavně vymyslet řešení.Ale asi mu stačí potlesk takových odborníků na přírodu typu Kašpárka,Rakcese, nebo Mozka
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.12.2018 09:10
@Josef Mozek
Odpovědnost za to, že vypustil do lesa nebezpečná zvířata, která někoho poranila nebo zabila. Asi stejná, jako když chovatel vypustí jedovatého hada nebo pumu nebo jiné nebezpečné zvíře.
Odpovědět
J

Josef Mozek

16.12.2018 14:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Každý má vědět, co za zvířata může v lese potkat. U vlků se nejedná o vypouštění cizokrajných zvířat, která by v lese nikdo nečekal.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2018 17:00 Reaguje na Josef Mozek
Vlk je v podstatě pro naši přírodu cizokrajný živočich, který do ní nepatří. Tak, jako dinosauři nebo trilobiti.
Odpovědět
ig

19.12.2018 22:05 Reaguje na Josef Mozek
Toť otázka. Padesát let chodím do lesa a nejnebezpečnější zvíře které se tam dalo potkat byla naštvaná veverka. Teď to chce někdo měnit a předstírat, že tisíc let pěstovaný středoevropský lesopark je vlastně brutální divočina, plná vlků a medvědů :-) Pravděpodobnost, že mě něco rozthhá je pořád mizivá, o tom žádná, jen tenhle záměr nějak těžko chápu :-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.12.2018 09:18
No. Pan Pelc asi opisoval od kolegy Slámy. Bláboly.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.12.2018 15:37
Dolní Rakousko schválilo nové nařízení, které řeší problémové vlky. Problematičtí vlci by měli být zastřeleni. Nová vyhláška vstoupí v platnost tento pátek.
V následujících dnech nabyde v Dolním Rakousku platnost nové nařízení o vlcích. Rakouská vláda to jednomyslně schválila minulý týden ve středu. Nařízení rozlišuje mezi neškodným, nápadným, nežádoucím a problematickým chováním. Problematické chování je také definováno tak, že je vlk agresivní, a může proto dojít k jeho odstřelu.

Definice problémových vlků
„Pokud se vlk přibližuje k lidským obydlím a nelze ho odehnat, zabije u lidských sídel psa nebo projevuje nevyprovokované agresivní reakce (s hrozbami nebo útokem) na člověka,“ je to jasně klasifikováno jako problémové chování v souladu s novým nařízením, a je tedy možné ho zastřelit. Odstřel provede pověřený lovec nebo výkonný pracovník. V Dolním Rakousku je v současné době kolem 20 vlků.
Podle jagderleben.de, 7. 12. 2018, redakce

http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/dolni-rakousko-problemovi-vlci-mohou-byt-uloveni
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist