Jiří Beneš: Vlci nemůžou za vaše posr*** životy
17.12.2018
Chovatelé jsou jedinou návratem vlků dotčenou zájmovou skupinou, jejímiž apely na řešení škod způsobených vlky je nutné se velmi vážně zabývat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Dvořák / KRNAP
Osobně nevidím hrozbu v tom, že by lži Českomoravské myslivecké jednoty bral kdokoliv rozumně uvažující vážně. Ale v tom, že myslivci začali své střelecké choutky zakrývat za zájmy dalších zájmových organizací. U rybářů se jim to podařilo. A snaží se o to i u chovatelů hospodářských zvířat. Tuto cestičku ovšem nemají tak krásně umetenou zejména kvůli obrovským škodám, které na pozemcích zemědělců způsobují přemnožení divočáci.
Zaměřím se proto právě na pohled chovatelů hospodářských zvířat, na které se v rozvířené debatě neprávem zapomíná. Protože právě chovatelé jsou tou jedinou návratem vlků dotčenou zájmovou skupinou, jejímiž apely na řešení škod způsobených vlky je nutné se velmi vážně zabývat.
V uplynulém roce a půl jsem se osobně potkal (s mnohými opakovaně) s třicítkou chovatelů a chovatelek hospodářských zvířat z oblastí dotčených návratem vlků. Od Krušných hor až po Beskydy. Na základě těchto setkání i nespočtu dalších neosobních kontaktů dělím chovatele hospodářských zvířat do čtyř skupin:
1. skupina: návrat vlků vítají, jelikož neupustili od starých pasteveckých metod – stáda hlídají pastevečtí psi či pastýři. Přítomnost vlků jim navíc sníží škody působené jinými druhy zvířat
2. skupina: návrat vlků berou jako součást přírodních procesů a přizpůsobují se mu – zjišťují si informace o možnostech zabezpečení svého majetku a realizují je
3. skupina: z návratu vlků nejsou ani trošku nadšeni, jelikož oprávněně výskyt vlků vnímají jako ohrožení svého živobytí. I přes to stejně jako chovatelé 2. skupiny vylepšují zabezpečení svých ohradnících
4. skupinou: chovatelé, kteří stále ještě žijí z informací získaných o vlcích z pohádek, bajek a legend
Zaměřím se na 3. skupinu. Do té spadá většina chovatelů, kteří se již prostřednictvím svých ovcí nebo koz s vlky setkali. Právě od nich nejčastěji zaslechneme v zásadě oprávněně formulovaný požadavek na možnost odstřelu vlků. Jsou to chovatelé, se kterými se potkávám nejčastěji. Uvedu zde proto jeden příklad z praxe.
V CHKO Broumovsko, tedy v místě s koncentrací naprosté většiny škod způsobených vlky, postavila chovatelka ohradu, uvnitř které stádo hlídají pastevečtí psi. Po pár měsících našla v ohradě vlkem zakousnutou ovci. Vlk ohradu překonal. Společně jsme identifikovali možná pochybení, která chovatelka obratem napravila. A co teď? Pokud se i přes kvalitní zabezpečení bude vlk znovu a znovu dostávat k ovcím, má chovatelka právo požadovat odstřel tohoto problémového vlka? Ano, to právo má. Já s tímto požadavkem souhlasím.
Bude-li se i nadále ve vztahu k chovatelům ovcí řešit návrat vlků formulkou „podejte si žádost o finance na lepší zabezpečení do Operačního programu Životní prostředí“ a považovat tak požadavky chovatelů za splněné, velmi brzy se toto povýšené chování vrátí jako bumerang. Na pořadu dne je jednoznačně říct, že pokud bude konkrétní jedinec vlka opakovaně překonávat zabezpečení hospodářských zvířat definovaných parametrů, bude možné tohoto vlka odstranit z přírody. Ale vždyť tato možnost je už dne umožněna! Zákon o ochraně přírody a krajiny v paragrafu 56. Tak co tady pořád dokola řešíme?
Přestaňme nekonečnou debatou přiživovat vlhké sny několika myslivců o odstřelu vlků a začněme řešit skutečný problém, který s návratem vlků do naší krajiny nastal. Pro začátek to bude chtít pořádně dlouhý vstřícný krok od chovatelů hospodářských zvířat a zástupců státní i nestátní ochrany přírody: zakopat mnohdy pořádně hluboké zákopy.
Debata o vlcích, bobrech a vydrách
Vladimír F. Mana: Vlci, draci, ostrostřelci
Petr Koubek: Stručný výčet témat, která jsou v otázce vlků nejdůležitější
Jiří Janota: Proč myslivci navrhují použít na bobry a vydry pasti?
Karolína Šůlová: Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni
Jiří Beneš: Vlci nemůžou za vaše posr*** životy
Miroslav Kutal: Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?
Kateřina Poledníková: Problematika konfliktních druhů je u nás řešena pomocí programů péče
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jiří Beneš: Poslanci ODS chtějí usnadnit spekulace s pozemky v národních parcích i dalších chráněných územích
Jiří Beneš: Obavy z neduhů loňské novely zákona o myslivosti nejsou na místě
Jiří Beneš: Novele mysliveckého zákona chybí odborná diskuse nad vyhláškami k plánování lovu zvěřeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
JŠ
Jaroslav Štemberk
17.12.2018 17:29Ano, vlka je nutné nepřikrmovat naší hospodářskou činností. Je to vrcholový predátor, který, pokud bude mít jen přírodní zdroje potravy, tak se zreguluje sám a nebude ho potřeba regulovat lovem.
Odpovědět
MM
Milan Milan
17.12.2018 18:06Zbytečná obhajoba co nemůže fungovat. Naše krajina již dávno není určena být divokou krajinou,plnou dravých volně se prohánějících šelem, a ani již nemá vhodné a přirozené podmínky pro volný pobyt dravých zvířat.... Jsme průmyslová a zemědělská země a vlk se bude neustále potýkat s civilizací, lidmi a hospodařskými zvířaty, a tento střet u nás nemůže přežít. Jediná možnost by byla v umožnění jejich lovu v některých obdobích roku, tak aby byla zajištěna regulace, dosažena plachost a jejich stavy nepřerostli.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
17.12.2018 18:52 Reaguje na Milan MilanJak už jsem psal jinde, střílet jen tam, kde ho nechceme mít, ne plošně.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 19:24Rád bych tímto veřejně autora článku požádal, aby také veřejně a konkrétně (tedy bez ideologických a fanatických keců) přesně uvedl, v čem je vyjádření ČMMJ lživé a neodpovídá skutečnostem.
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 19:40 Reaguje na HunterJasně. Pan jednatel například v živém televizním vysílání prohlásil, že před pár dny v Německu vlk napadl člověka. Realita je taková, že den před vysíláním byl tento nesmysl vyvrácen zveřejněním výsledků z rozborů 7 vzorků DNA, které byly odebrány na místě "incidentu". Ani jeden vzorek nepatřil vlkovi.
Nebo tvrzení v nedávné tiskovce, že ""Do konce loňského roku stát proplatil podle Jednoty škody způsobené vlky za 1,4 milionu korun, za každý rok z posledních tří let tak škody narostly trojnásobně. Aktuálně se řeší další škody za 27 milionů korun." Tvrzení o každoročním trojnásobném nárůstu a letošních škodách za 27 milionů jsou lživé.
Odpovědět
Nebo tvrzení v nedávné tiskovce, že ""Do konce loňského roku stát proplatil podle Jednoty škody způsobené vlky za 1,4 milionu korun, za každý rok z posledních tří let tak škody narostly trojnásobně. Aktuálně se řeší další škody za 27 milionů korun." Tvrzení o každoročním trojnásobném nárůstu a letošních škodách za 27 milionů jsou lživé.
Hu
Hunter
17.12.2018 19:59 Reaguje na Jirka BenešDobře, můžete uvést skutečnou výši náhrad škod za posledních 5 let ? To za prvé. Za druhé, to že se se nenašla DNA vlka nic neznamená.
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 20:04 Reaguje na HunterJá si spíš myslím, že za útokem dtojí velbloud. To že se jeho DNA nenašlo, nic neznamená.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 20:11 Reaguje na Jirka BenešJasně. Asi tak stejně, jako v USA v případě smrtelného napadení zkoušeli ochranáři tvrdit, že to byl medvěd. Stopy medvěda tam nebyly, ale co už. No a co ta skutečná výše náhrad za škody způsobené vlkem za posledních x let? Kolik bylo tedy vyplaceno do konce loňského roku? O kolik narostly škody? Pokud to nevíte, tak jak můžete tvrdit, že se jedná o lživé tvrzení? Takže prosím konkrétní údaje.
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 20:35 Reaguje na HunterAle vím, Huntere. Mám statistiky za všechny škody způsobené ZCHD,tj. i od bobrů, kormoránů od roku 2002.
Škody způsobené vlkem v roce 2014, 2015 - cca 100 000 Kč každý rok
Škody způsobené vlkem v roce 2016 - cca 590 000 Kč
Škody způsobené vlkem v roce 2017 - cca 660 000 Kč
za rok 2018 to bude srovnatelné s rokem 2018
No a škody za rok 2018 v tvrzení ČMMJ? Těch 27 mil. Kč je fantasmagorie. Slušně jsem se ptal vedení ČMMJ na uvedení zdroje k tomuto číslo. Bez odpovědi.
O žádném každoročním trojnásobném navyšování nemůže být řeč. To by škody v roce 2017 totiž činily 1 800 000 Kč. Prostě účelové lži.
Odpovědět
Škody způsobené vlkem v roce 2014, 2015 - cca 100 000 Kč každý rok
Škody způsobené vlkem v roce 2016 - cca 590 000 Kč
Škody způsobené vlkem v roce 2017 - cca 660 000 Kč
za rok 2018 to bude srovnatelné s rokem 2018
No a škody za rok 2018 v tvrzení ČMMJ? Těch 27 mil. Kč je fantasmagorie. Slušně jsem se ptal vedení ČMMJ na uvedení zdroje k tomuto číslo. Bez odpovědi.
O žádném každoročním trojnásobném navyšování nemůže být řeč. To by škody v roce 2017 totiž činily 1 800 000 Kč. Prostě účelové lži.
Hu
Hunter
17.12.2018 20:55 Reaguje na Jirka BenešNějak vám ty čísla nesedí. V roce 2017 byla náhrada škody způsobené vlkem 788 089 Kč. Chcete snad tvrdit, že MF nebo MŽP lže?
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/poskytnute_informace_aktualni/$FILE/SOTPR_MZP_2018_130_255_odpoved_181004.pdf
Odpovědět
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/poskytnute_informace_aktualni/$FILE/SOTPR_MZP_2018_130_255_odpoved_181004.pdf
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 21:31 Reaguje na Huntera vy chcete tvrdit, že krajské úřady, které škody evidují, lžou?
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 22:00 Reaguje na Jirka BenešTo nevím, ale že lžou zachraňbrouci a ochranáři, tak to vím jistě.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 20:36 Reaguje na HunterTakže náhrady škod za Liberecký kraj od roku 2015:
2015 - 6 000,00 Kč
2016 - 34 849,00 Kč
2017 - 89 600,00 Kč
2018 - 158 990,00 Kč
Prostý výpočet o výši nárustu škod v souvislosti s narůstající populací si jistě každý čtenář bude schopen udělat sám.
Nějak to vypadá, že to vaše poradenství pro chovatele ovcí nefunguje. Zato je to jistě pro vás ekonomicky lukrativní, což vypovídá o vaší motivaci k sepisování těchto článků.
Odpovědět
2015 - 6 000,00 Kč
2016 - 34 849,00 Kč
2017 - 89 600,00 Kč
2018 - 158 990,00 Kč
Prostý výpočet o výši nárustu škod v souvislosti s narůstající populací si jistě každý čtenář bude schopen udělat sám.
Nějak to vypadá, že to vaše poradenství pro chovatele ovcí nefunguje. Zato je to jistě pro vás ekonomicky lukrativní, což vypovídá o vaší motivaci k sepisování těchto článků.
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 20:48 Reaguje na HunterÚstecký kraj:
2015 - 33 107,00 Kč
2016 - 153 130,00 Kč
2017 - 96 055,00 Kč
2018 - 30 263,00 Kč
Prostý výpočet o výši poklesu škod i přes narůstající populaci si jistě každý čtenář bude schopen udělat sám.
Huntere, kde je každoroční trojnásobné navýšení za celou ČR? Tiskovka nebyla vztažená jen na Liberecký kraj. Kde jsou letošní škody za 27 mil. Kč?
Odpovědět
2015 - 33 107,00 Kč
2016 - 153 130,00 Kč
2017 - 96 055,00 Kč
2018 - 30 263,00 Kč
Prostý výpočet o výši poklesu škod i přes narůstající populaci si jistě každý čtenář bude schopen udělat sám.
Huntere, kde je každoroční trojnásobné navýšení za celou ČR? Tiskovka nebyla vztažená jen na Liberecký kraj. Kde jsou letošní škody za 27 mil. Kč?
Hu
Hunter
17.12.2018 21:00 Reaguje na Jirka BenešRezignace na chov? Pokles četnosti populace?
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
18.12.2018 06:48 Reaguje na HunterOmlouvám se, včera večer jsem špatně vyfiltroval data. Za Ústecký kraj je správně:
2015 - 29 000,00 Kč
2016 - 20 000,00 Kč
2017 - 5 000,00 Kč
2018 - 30 000,00 Kč
Odpovědět
2015 - 29 000,00 Kč
2016 - 20 000,00 Kč
2017 - 5 000,00 Kč
2018 - 30 000,00 Kč
Hu
Hunter
18.12.2018 08:46 Reaguje na Jirka BenešTakže mezi rokem 2017 a doposud neuzavřeným rokem 2018 šestinásobný nárůst? Je tak?
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
18.12.2018 06:48 Reaguje na HunterOmlouvám se, včera večer jsem špatně vyfiltroval data. Za Ústecký kraj je správně:
2015 - 29 000,00 Kč
2016 - 20 000,00 Kč
2017 - 5 000,00 Kč
2018 - 30 000,00 Kč
Odpovědět
2015 - 29 000,00 Kč
2016 - 20 000,00 Kč
2017 - 5 000,00 Kč
2018 - 30 000,00 Kč
JB
Jirka Beneš
18.12.2018 06:48 Reaguje na HunterOmlouvám se, včera večer jsem špatně vyfiltroval data. Za Ústecký kraj je správně:
2015 - 29 000,00 Kč
2016 - 20 000,00 Kč
2017 - 5 000,00 Kč
2018 - 30 000,00 Kč
Odpovědět
2015 - 29 000,00 Kč
2016 - 20 000,00 Kč
2017 - 5 000,00 Kč
2018 - 30 000,00 Kč
Hu
Hunter
17.12.2018 20:48 Reaguje na HunterVe vyplacených náhradách je samozřejmě diskrepance mezi požadavkem a skutečně vyplacenou náhradou, která nezahrnuje chovnou hodnotu, rezignaci na plemenářskou a chovatelskou práci atd.
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 20:56 Reaguje na Huntera také tam není zohledněn v podobě snížení škod na lesních a zemědělských kulturách, které nezpůsobí vlkem ulovená zvěř. Prosím, odpovězte na mé otázky vztažené k původnímu textu a necouvejte. Já jsem na Vaše otázky odpověděl. Teď je řada na vás: Huntere, kde je každoroční trojnásobné navýšení za celou ČR? Tiskovka nebyla vztažená jen na Liberecký kraj. Kde jsou letošní škody za 27 mil. Kč?
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 21:03 Reaguje na Jirka BenešLetošní rok nebyl dosud uzavřen a jistě víte, jak celé řízení trvá a jak se liší požadavky na náhradu škody versus vyplacená realita. Snížení škod na lesních a zemědělských kulturách je 0, snad si proboha nemyslíte, že na tohle vlci mají vliv.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 21:10 Reaguje na Jirka BenešFungujete jako klasický ochranář. V tiskové zprávě ČMMJ je jasně uvedeno, že zatím! za rok 2018 jsou v řešení škody (tedy je požadována náhrada škod) ve výši 27 mil Kč, nikoliv že tato částka byla vyplacena. V tom je dost zásadní rozdíl, neochota státu tyto škody hradit je víc než dost dobře známá, stát proplácí jen jateční hodnotu.
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 21:34 Reaguje na HunterV řešení škody za 27 mil. Kč můžou být. Ale za všechny ZCHD dohromady. Určitě ne jen a pouze u vlka, jak bylo v tiskové zprávě uvedeno. Takže tu máme lež s útokem vlka v Německu, lež s aktuálními škodami ve výši 27 mil. Kč. Co mi řeknete k tomu každoročnímu nárůstu škod způsobených vlky o 300% za poslední tři roky, o kterém se v tiskové zprávě píše?
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 21:47 Reaguje na Jirka BenešTo jste velký optimista, když tipujete jen 27 mega, vzhledem k úpravě legislativy co se týče kormorána.
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 21:52 Reaguje na HunterNo vida, konečně se shodneme. Jsem optimista.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
17.12.2018 21:55 Reaguje na HunterKormorán je něco jiného, to není chráněný druh.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 21:56 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkAle škody se za něj proplácet teď 3 roky budou, první 2 roky 100%, pak 80%.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 22:03 Reaguje na HunterDne 1. 1. 2018 nabyl účinnost zákon č. 197/2017, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.
Dle této novely bude stát v následujících třech letech opět vyplácet náhrady za škody, které na rybách způsobí kormoráni.
Náhrada škody způsobená kormoránem velkým na rybách od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 se hradí do výše 100 % prokazatelně způsobené škody a od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 do výše 80 % prokazatelně způsobené škody, a to za podmínek, v rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny zákonem č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Takže jako obvykle, nejste ani tak optimista, jako spíš zachraňbrouk, co neví a netuší, co bude. Pořád si tipujete těch 27 mega?
Odpovědět
Dle této novely bude stát v následujících třech letech opět vyplácet náhrady za škody, které na rybách způsobí kormoráni.
Náhrada škody způsobená kormoránem velkým na rybách od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 se hradí do výše 100 % prokazatelně způsobené škody a od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 do výše 80 % prokazatelně způsobené škody, a to za podmínek, v rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny zákonem č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Takže jako obvykle, nejste ani tak optimista, jako spíš zachraňbrouk, co neví a netuší, co bude. Pořád si tipujete těch 27 mega?
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 22:04 Reaguje na Hunteruváděl jsem 27 mil. za všechny ZCHD. Ne 27 mil. za všechny ZCHD + kormorán
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 22:15 Reaguje na Jirka BenešAle no tak, to už hledáte výmluvy. V zákonu o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy kormorán zůstal.
Takže buď lžete, nebo nevíte o čem mluvíte.
Je mi líto, ale taková je realita. Obvinit někoho ze lži pod vlivem emocí je velmi snadné. Dostáváte stejnou medicínu.
Odpovědět
Takže buď lžete, nebo nevíte o čem mluvíte.
Je mi líto, ale taková je realita. Obvinit někoho ze lži pod vlivem emocí je velmi snadné. Dostáváte stejnou medicínu.
Hu
Hunter
17.12.2018 22:37 Reaguje na HunterA jen tak mimochodem:
MINISTERSTVO FINANCÍ
PID: MFCR8XVNYN
Č. j.: MF-23404/2018/10-5/983 IK
Praha 16. 10. 2018
Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Vážený pane,
na Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") bylo dne 24. září 2018 doručeno
Vaše podání se žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"Zákon"). Ministerstvo svým dopisem ze dne 8. října 2018, evidovaným pod č.j. MF23404/2018/10-3/983
IK, prodloužilo v souladu s ust. § 14 odst. 7 písm. b) zákona
lhůtu o deset dní.. Žádáte o poskytnutí informací v tomto znění:
"Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím žádám
o informace týkající se náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými
živočichy dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených
vybranými zvláště chráněnými živočichy. Prosím Vás o zodpovězení následujících dotazů:
1. Jaká byla celková výše vyplacených náhrad škod podle zákona č. 115/2000 Sb. za
rok 2010 až 2017 po jednotlivých letech?
2. Jaká byla výše vyplacených náhrad škod podle zákona č. 115/2000 Sb. za rok K jednotlivým dotazům Vám ministerstvo sděluje následující informace.
Ad 1. a 2.
Požadované informace naleznete v příloze tohoto dopisu.
Ad 3.
K 15. 10. 2018 byly zpracovány žádosti v celkové výši 27 105 332,20 Kč.
2010 až 2017 u jednotlivých druhů živočichů po jednotlivých letech?
3. Jaká částka je do současné doby požadovaná k úhradě škod podle zákona č.
115/2000 Sb. za rok 2018?"
K jednotlivým dotazům Vám ministerstvo sděluje následující informace.
Ad 1. a 2.
Požadované informace naleznete v příloze tohoto dopisu.
Ad 3.
K 15. 10. 2018 byly zpracovány žádosti v celkové výši 27 105 332,20 Kč.
Tak to už prohráváte s vaším odhadem o 105 332,20,- Kč k datu 15.10.2018.
Takže kdo to tady lže?
Odpovědět
MINISTERSTVO FINANCÍ
PID: MFCR8XVNYN
Č. j.: MF-23404/2018/10-5/983 IK
Praha 16. 10. 2018
Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Vážený pane,
na Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") bylo dne 24. září 2018 doručeno
Vaše podání se žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"Zákon"). Ministerstvo svým dopisem ze dne 8. října 2018, evidovaným pod č.j. MF23404/2018/10-3/983
IK, prodloužilo v souladu s ust. § 14 odst. 7 písm. b) zákona
lhůtu o deset dní.. Žádáte o poskytnutí informací v tomto znění:
"Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím žádám
o informace týkající se náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými
živočichy dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených
vybranými zvláště chráněnými živočichy. Prosím Vás o zodpovězení následujících dotazů:
1. Jaká byla celková výše vyplacených náhrad škod podle zákona č. 115/2000 Sb. za
rok 2010 až 2017 po jednotlivých letech?
2. Jaká byla výše vyplacených náhrad škod podle zákona č. 115/2000 Sb. za rok K jednotlivým dotazům Vám ministerstvo sděluje následující informace.
Ad 1. a 2.
Požadované informace naleznete v příloze tohoto dopisu.
Ad 3.
K 15. 10. 2018 byly zpracovány žádosti v celkové výši 27 105 332,20 Kč.
2010 až 2017 u jednotlivých druhů živočichů po jednotlivých letech?
3. Jaká částka je do současné doby požadovaná k úhradě škod podle zákona č.
115/2000 Sb. za rok 2018?"
K jednotlivým dotazům Vám ministerstvo sděluje následující informace.
Ad 1. a 2.
Požadované informace naleznete v příloze tohoto dopisu.
Ad 3.
K 15. 10. 2018 byly zpracovány žádosti v celkové výši 27 105 332,20 Kč.
Tak to už prohráváte s vaším odhadem o 105 332,20,- Kč k datu 15.10.2018.
Takže kdo to tady lže?
Hu
Hunter
17.12.2018 21:55 Reaguje na Jirka BenešTěch 300%? Vzhledem k tomu, že vámi uváděná čísla neodpovídají, viz např. rok 2017? Že záměrně uvádíte nižší čísla a dopouštíte se lživých tvrzení? Co bych vám asi tak k tomu měl říct? Nevím, kde ČMMJ to číslo vzala (navíc ani nejsem členem této organizace), ale celkem nemám důvod tomu nevěřit.
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 21:59 Reaguje na HunterJá se lživých tvrzení nedopouštím a už vůbec ne záměrně. Vycházím z údajů úřadů, které škody způsobené ZCHD evidují a nemám důvod jim nevěřit.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 22:04 Reaguje na Jirka BenešVšak já vám to věřím. Tak proč MŽP udává jiné údaje?
Odpovědět
TM
Tereza Mináriková
21.12.2018 14:23 Reaguje na HunterU škod způsobených ZCHD je naprosto zásadní rozdíl v tom, na co se ptáte? Pokud se ptáte jak velká byla škoda způsobená vlky v ČR v daném roce, pak se musíte ptát krajů - tj. data která má Jirka Beneš. Tyto krajské statistiky pak shromažďuje AOPK ČR a předává je MŽP, které je pak publikuje. Teoreticky by mezi daty krajů a MŽP tedy neměl být rozdíl, ale někdy se to stává. Kraje občas dodají neúplná čísla nebo nějaký kraj ten report třeba nedodá vůbec atd. Pokud se ptáte, kolik peněz bylo za škody způsobené vlky proplaceno v daném roce, pak se musíte ptát MF a to jsou úplně jiná čísla. Protože ze začátku si finance s vlky vůbec nevěděli rady, a oddalovali platby za škody, co to šlo. Takže je posouvali do dalšího a dalšího kalendářního roku a pak najednou se to zlomilo a oni to proplatili zpětně i za více let naráz. Takže to klidně mohlo být tak, že škody proplacené MF v jednom roce nebyly žádné, a v dalším roce byly desetkrát větší, ale to pouze vypovídá o aktivitě úředníků ministerstva, ale nic o aktivitě vlků tam venku.
Odpovědět
Hu
Hunter
27.12.2018 09:11 Reaguje na Tereza MinárikováPaní magistro, myslím že celkem věrně popisujete, proč jsou vámi uváděná data a čísla nepřesná a jaká je jejich validita. Pokud krajské úřady nejsou schopny nahlásit přesné údaje MŽP a AOPK, tak proč by vámi používaná čísla měla být přesná.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 21:28 Reaguje na Jirka BenešTaky jistě víte, že v roce 2018 došlo k doplnění ceníku výše náhrady škody, který doporučilo MZe a MŽP, teď už to nebude 1100,- za ovci, ale pěkně natvrdo, ovce s mléčnou produkcí 9000,-Kč, jehně 3500,-Kč, plemenný beran v odchovu 10 000,- Kč, plemenný beran 15 000,- Kč
Odpovědět
JB
Jirka Beneš
17.12.2018 21:35 Reaguje na HunterA i přes to budou letošní škody pravděpodobně nejnižší za poslední tři roky.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 21:40 Reaguje na Jirka BenešTo je klidně možný, stát s chovateli hosp. zvířat klidně vyjebe. Stačí si přečíst podmínky pro uplatnění náhrady škody.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.12.2018 21:51 Reaguje na HunterKoneckonců to samý udělal v případě kormorána, tak proč by to pod tlakem zachraňbrouků neudělal s vlkem?
Odpovědět
Tomáš Holíček
18.12.2018 08:31 Reaguje na HunterKonečně přínosná diskuse,kde jsou uvedena fakta a člověk se něco dozví...
Odpovědět
TM
Tereza Mináriková
21.12.2018 14:09 Reaguje na HunterMě tohle přijde dost nefér Huntere. Ten napadený člověk v Německu nikdy netvrdil, že ho napadl vlk. Řekl pes nebo vlk a že si tím není jistý. Odebraly se z něj vzorky DNA, proběhla analýza v laboratoři v Senckenberg Institutu, což je špičková evropská laboratoř, která s jistotou řekla, že to nebyl vlk, byl to pes. A vy budete stejně i tak tvrdit že to byl vlk? To jako lže ta laboratoř? Uvědomujete si, že je to elitní výzkumné centrum, které by nikdy neriskovalo svou pověst kvůli takové kauzičce? Nebo ta DNA analýza lže? Chudáci všichni ti lidi co si tedy dělají DNA testy otcovství.... To, že se tomu vysmíváte v internetové diskuzi vy osobně, a tvrdíte, že všichni ochranáři lžou, je velice smutné. Že takovou lež ale řekne šéf ČMMJ na tiskové konferenci pro média, jako zástupce tísíců myslivců, tak to je naprosto alarmující! Člověk by čekal, že i přes rozpory, které jsou mezi ochranou přírody a myslivci, bude mít šéf ČMMJ aspoň nějaké hranice, a nebude naprosto otevřeně a cíleně lhát. Je to ostuda.
Odpovědět
Hu
Hunter
27.12.2018 10:08 Reaguje na Tereza MinárikováCopak vám připadá nefér? Ten napadený člověk vypověděl, že ho napadl vlk a kolem se pohybovali 3 další. Pán jistě není takový pitomec, aby nepoznal běžná plemena psů, takže jezevčík nebo kokršpaněl to asi nebyl, takže asi vzhledem vlk. Od pána jistě není možné požadovat, aby pod nátlakem se 100% jistotou určil, zda se jednalo o vlka. Stejně tak je velmi nepravděpodobné, že by se v okolí poklidného německého městečka pohybovala skupina toulavých psů, vzhledem nápadně připomínající vlky. Navíc jak známo, vlci psy zabíjejí. Vzorky se neodebíraly z dotyčného napadeného, byl mu zabaven svetr a kladivo. Vzhledem k tomu, že byl nejdříve lékařsky ošetřen, což tak nějak asi zahrnuje omytí a dezinfekci poranění, tak je pravděpodobné, že jakékoliv vzorky tím byly zničeny. Na kladivu se žádné vzorky nenašly. Na svetru se našly vzorky DNA psa a kočky. To může jistě svědčit o tom, že pán má třeba doma čokla, nějakýho čokla třeba podrbal, plot co opravoval ochcávají místní čoklové při venčení, atd. Podle vaší logiky by tedy bylo možné tvrdit, že za napadením stojí domácí kocour (nikoliv tedy velbloud, jak navrhoval p. Beneš, protože DNA kočky se na svetru našla, velblouda ne). Policejní zpráva uvádí napadní vlkem. Vaše srovnání s testy DNA na paternitu také poněkud pokulhává. Při DNA testech paternity se používá standardizovaná metodika a máte min. dva jasně identifikované vzorky (přeto se najdou chytrolíni, co se pokouší o podvod, ale tam není problém tyto pokusy odhalit). Úplně jiná situace je pak v tomto případě. Ostatně i sám Seckenberg Institute přiznává, že neexistují žádné standardizované normy pro analýzu a interpretaci vzorků vlka, takže neexistují žádné akreditace, i když používají mezinárodně obvyklé vědecké postupy. A největším problémem je samozřejmě kvalita odebraných vzorků, protože na to má vliv spousta faktorů, např. v případě odběru z kadáverů třeba déšť, sluneční svit, rozklad tkáně apod., ostatně úspěšnost testů DNA sám Senckberg Institute připouští cca 50%. Nejsem si vědom toho, že by tato instituce vydala nějaké prohlášení o tom, že se v tomto případě jednalo jednoznačně o psa a vlk to nebyl. Naopak ministr ŽP vydal prohlášení, že analýza DNA neposkytla dostatečné důkazy. Takže vaše tvrzení, že se jednoznačně jednalo o psa je postavené na vodě. A ano, všichni ochranáři lžou, záměrně interpretují data jak se jim to hodí, zatajují fakta, používají demagogii atd. :-).
Odpovědět
Hu
Hunter
27.12.2018 10:13 Reaguje na HunterTakže abych to nějak shrnul. Ucelený řetěz nepřímých důkazů svědčí pro napadení vlkem, testy DNA neprokázaly vůbec nic.
Odpovědět
VP
Vít Pátek
18.12.2018 11:34Opravdu je škoda, že se NĚKTEŘÍ ochránci přírody (například pan Beneš) nechávají občas strhnout ideologickou předpojatostí vůči myslivcům a domnívají se, že nejlépe přírodě pomůžou, když budou zrovna je označovat za lháře, ba i hůře nálepkovat (a nakonec jim z toho, když protistrana trpělivě slušně argumentuje, vyleze, že jde jen o to, kterou úřední statistiku nebo který článek v médiách kdo považuje za věrohodnější). Stejně neefektivní je zobecňovat na jedné i druhé straně excesy pár jednotlivců. Ve skutečnosti se zájmy ochránců přírody a myslivců z 90 % překrývají (například i u zemědělců, minimálně těch "velko-" je to mnohem slabší) a na tom zbytku se dá dohodnout, nebo alespoň "uzavřít příměří". Včetně toho, že člověk v roli predátora, notabene důkladně regulovaného legislativou a celkem efektivně hlídaného státní mocí, není nic "úchylného" - a stejně tak to, že někdo za člověka jako druh sám tu predaci všeho druhu vykonávat nechce (a pokud není vegan, tak ji za sebe v rámci lidské dělby práce nechá dělat jiné, chovateli dobytka a masokombináty počínaje a myslivci konče). Největším nebezpečím pro přírodu je ve skutečnosti většinová část populace tzv. vyspělých zemí, které je příroda v podstatě šumafuk (a kterou bychom vzájemným útočením jen přesvědčovali, že ti lidi, co jim na přírodě záleží, jsou nějací divní).
Odpovědět
LZ
AK
Adéla Kalistolová
24.1.2019 17:55Myslím že vlci by se měli střílet jen když opravdu vadí,podle mě je dobré že se k nám vracejí,a napadení člověka vlkem je velmi vzácné.
Odpovědět
HS
Helena Sukovitá
21.2.2019 12:14 Reaguje na Adéla KalistolováAdéla Kalistová a kdy to je? Kdo to určí a podle čeho?
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
29.6.2020 20:48Velmi osobní připomínka k diskutujícím:
Uváděkte prosím jak velá stáda obhospodařujete na kolika ha.
Pak uvidíme lépe kdo má posraný život (vlky), a kdo to pozoruje z balkonu a nejvíce tomu rozumí.
Odpovědět
Uváděkte prosím jak velá stáda obhospodařujete na kolika ha.
Pak uvidíme lépe kdo má posraný život (vlky), a kdo to pozoruje z balkonu a nejvíce tomu rozumí.
