https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-benes-obavy-z-neduhu-lonske-novely-zakona-o-myslivosti-nejsou-na-miste
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Beneš: Obavy z neduhů loňské novely zákona o myslivosti nejsou na místě

8.7.2020
Zejména z řad členů a členek Českomoravské myslivecké jednoty vnímáme několik posledních měsíců kritiku za změny v systému plánování lovu spárkaté zvěře, které na podzim se souhlasem ministra zemědělství odsouhlasil Parlament ČR. Mnohé z obav mohou pramenit ze špatné informovanosti o přijatých změnách. Ačkoliv se o nich debatovalo na odborné i politické úrovni několik měsíců, Českomoravská myslivecká jednota své členy a členky o diskutovaných návrzích informovala nedostatečně nebo vůbec a svou nečinnost se po schválení změn pokusila zastřít nařčením Hnutí DUHA z netransparentnosti, vytváření přílepků a dalšími velmi zkreslenými informacemi. Předseda ČMMJ Jiří Janota je ve svém článku z 1. července na Ekolistu bohužel znovu dokola opakuje a velebí novou novelu zákona o myslivosti, kterou ČMMJ spoluvytvářela a kterou následně předložilo Ministerstvo zemědělství.
 

Obava č. 1: Není poslanci schválený nový systém plánování lovu spárkaté zvěře přílepkem potichu prosazeným ekonátlakovými skupinami?

Jiří Janota nesouhlasí se změnami zákona o myslivosti, které poslanci schválili při novelizaci zákona o lesích. Ve snaze je dehonestovat v očích členů ČMMJ i veřejnosti používá expresivní označení „vyvlastňovací přílepek“.

Přílepkem se obecně míní návrh, který zasahuje do jiného zákona bez věcné souvislosti s řešenou problematikou. Avšak novela zákona o myslivosti přímo věcně souvisí s novelou lesního zákona, jejímž cílem bylo řešit lesní kalamitu. Legislativní odbor Senátu výslovně potvrdil, že změny v zákoně o myslivosti nejsou přílepkem. Jiří Janota to ví, takže v článku vědomě uvádí nepravdivé informace. To je škoda, protože to bourá konstruktivní věcnou debatu, která se nad novým návrhem Ministerstva zemědělství v posledních měsících vede.

Obdobně je zcela nepatřičná nálepka „vyvlastňovací“. Ani dosavadní legislativní úprava nenechává rozhodování o stavech zvěře na libovůli jednotlivých vlastníků, ba přímo znevýhodňuje postavení malých vlastníků vůči uživatelům honiteb, tedy myslivcům. Není divu, že se jim navrhované změny nelíbí. Z právního hlediska je zvěř „res nullius“ (věc ničí), není tedy majetkem vlastníků pozemků, ani uživatelů honiteb dokud ji neuloví. Je tomu právě naopak – nyní platný zákon o myslivosti vnímají sami vlastníci jako nástroj, který udržuje v oblasti myslivosti vyvlastnění jejich práv, ke kterému došlo za komunistického režimu zavedením lidové myslivosti, viz například rozhovor s Danielem Pitkem (Jak na škody z přemnožené zvěře? Musíme se zbavit komunistického pojetí myslivosti, říká Daniel Pitek).

Za velkým odporem ČMMJ proti schváleným změnám zákona o myslivosti je pocit křivdy, možná zklamání, že se diskuze o návrhu na podzim odehrála bez zapojení ČMMJ, přitom se jedná přímo o její činnost. Avšak konkrétní formulace pozměňovacího návrhu vycházely z novely zákona o myslivosti předložené do poslanecké sněmovny již předchozí vládou, která byla diskutována i za aktivní účasti ČMMJ skoro rok. Pozměňovací návrh byl navíc několik měsíců před hlasováním diskutován v Zemědělském výboru a ve Výboru pro životní prostředí. Mezi poslanci, ministerstvy a vědeckými organizacemi se řešil ještě déle – samotný princip pozměňovacích návrhů byl diskutován už při přípravě Národního lesnického programu za účasti ČMMJ. Proč se ČMMJ loni v létě do diskuze nezapojila? Protože její vedení díky svým vazbám spoléhalo, že Ministerstvo zemědělství ke změnám zákona o myslivosti nedá souhlas. Nakonec dalo a nyní se to na základě nátlaku ČMMJ zase snaží změnit.

Obava č. 2: Opravdu jsou škody způsobené zvěří na lesích sedm miliard korun?

Jiří Janota zpochybňuje údaj, že škody zvěří dosahují sedm miliard (číslem 7 000 000 000!) korun ročně, poukazuje na škody vyčíslené Lesy ČR s.p. na devatenáct milionů korun. I druhé číslo má ve statistikách své místo, avšak jedná se pouze o škodu vzniklou přímým poškozením stromků zvěří.

K tomu je ale nutné připočítat (a Jiří Janota to ví, ale v článku neuvádí):

      1. Náklady na ochranu vysázených stromků, jako jsou oplocenky nebo individuální ochrana, bez kterých by nebylo možné lesy na mnoha místech vůbec obnovit. Ty dosahují řádově stovky milionů korun ročně.
      2. Škody na přírůstku a kvalitě dřeva – po jejich přičtení se dostáváme k celkovým částkám pět až sedm miliard korun ročně.
      3. Škody na přirozeném zmlazení jsou nevyčíslitelné. Většinu maličkých semenáčků zvěř spase dřív, než je evidovaná jako přirozená obnova – přitom je to škoda nejzávažnější.

Obava č. 3: Je zvěř opravdu přemnožená?

ČMMJ přiznává, že počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené a tvrdí, že zvěře u nás není víc než v okolních státech.

Porovnávat stavy zvěře v českých a v zahraničních lesích nedává příliš smysl. Pojem „přemnožení“ není možné vztahovat k číslům o početnosti zvěře či množství úlovků, ale ke stavu prostředí. Zohledníme-li ekologicky a hospodářsky podmíněnou kapacitu prostředí, tak spárkatá zvěř zcela nepochybně přemnožena je.

Mapa ukazuje průměrné poškození všech dřevin ve vysázených kulturách zjištěné při poslední inventarizaci škod, kterou dělal Ústav pro výzkum lesních ekosystémů´(IFER) a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) v roce 2015. Vyšší je ale poškození mladých listnáčů a jedliček, které v lesích nejvíc potřebujeme a které zvěř preferuje před smrkem.

V současné době spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někde všechny, někde většinu vysazených listnáčů a jedlí. Průměrně je poškozeno 64 % mladých listnáčů a jedlí, na polovině území ČR je to více než 75 % a na čtvrtině území republiky je to 100 %. K tomu by těžko došlo, kdyby byly potřeby spárkaté zvěře rovnovážně rozdělené s potřebami ostatních zvířat a lesa samotného. Nezjištěné a nevyčíslené jsou škody na přirozeném zmlazení lesů, jehož velká část je spasená dřív, než vůbec může být inventarizačními metodami evidována.

Od poslední inventarizace škod v roce 2015 se přitom stavy spárkaté zvěře ještě zvýšily. Ministerstvo zemědělství ale aktualizaci inventarizace škod, která měla proběhnout letos, raději vůbec nezadalo.

A co novela zákona o myslivosti, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství v úzké spolupráci s ČMMJ? Jiří Janota si ji pochvaluje a tvrdí, že plnění ustanovení schválených loni poslanci by státu způsobily značné finanční náklady a zátěž státní správy. Finanční zátěž je zanedbatelná ve srovnání se škodami, které přemnožená zvěř působí. Ve skutečnosti ale nová novela připravená ministerstvem finance ani neušetří, nebo alespoň to není z návrhu zřejmé. Zátěž státní správy skutečně sníží, ale návrh by bylo ještě vhodné upravit, aby to nebylo na úkor fungování systému rozhodování o výši lovu podle míry škod v praxi. To bude možné posoudit, až Ministerstvo zemědělství předloží prováděcí vyhlášky.

Věříme, že abychom mohli smysluplně diskutovat, je potřeba se shodnout na cíli: tou je pro nás ochrana budoucích lesů. Koneckonců ani spárkatá zvěř nemůže žít na holinách. Laně, srny či jeleni snědí nebo poškodí v průměru téměř dvě třetiny malých listnáčů a jedlí. Někde všechny. Bohužel tím v zásadě znemožňují znovuoživení a obnovu lesa.

O svůj domov tak přichází nespočet dalších druhů zvířat a rostlin, které ke svému životu les potřebují. Upřednostňovat pouze určitou skupinu zvířat – spárkatou zvěř – je krátkozraké. Pokud chceme na obrovské mýtiny po těžbě kůrovcového dřeva nebo suchu co nejrychleji vrátit stromy a s nimi život, je nutné přejít na takový systém plánování lovu, který vytvoří podmínky k životu rozmanité škále organismů. Pravidla k tomu již na podzim loňského roku a se zřetelně vysloveným souhlasem ministerstva zemědělství nastavil Parlament.

Nezapomínejme však i na další trable spojené s výkonem práva myslivosti. Minulý týden své požadavky na změnu zákona o myslivosti představily další ekologické a odborné organizace (například za ČSOP Petr Stýblo: Zařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus, který zatěžuje státní kasu a ohrožuje lidi). Je třeba kromě výše zmíněného funkčního plánování lovu posílit práva vlastníků honebních pozemků, zfunkčnit proces vymáhání škod způsobených spárkatou zvěř a vypustit ze seznamu zvěře chráněné druhy zvířat. A ihned poté plynule přejít k vytvoření zcela nového zákonu o myslivosti.


reklama

 
foto - Beneš Jiří
Jiří Beneš
Autor je pracovník programu Krajina v Hnutí DUHA.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

8.7.2020 18:01
Pan Beneš věří, že by mohl smysluplně diskutovat? Tak proč nediskutuje? Pravděpodobně si tu diskuzi představuje tak nějak v rámci běžných praktik Hnutí Duha, kdy údajní „odborníci“ z tohoto hnutí diktují své moudra a ostatní mají právo jen tiše přikyvovat. Takže je tu zase otázka. Pokud chce hnutí Duha diskuzi odborníků co tam bude potom sama dělat a o čem chce s těmi odborníky diskutovat? Pan Beneš se snad diví, že se ČMMJ ohrazuje proti podivným praktikám ochranářů a některých poslanců, že se diskuze o návrhu na podzim odehrála bez zapojení ČMMJ,? Takové „o nás bez nás“? Ano ČMMJ , tady na rozdíl od Hnutí Duha by měla být přítomná jednání o zákonu o myslivocti. Ano ,jedná se přímo o její činnost. Pán Beneš si bere na pomoc pana Pitka. Zneuznaného myslivce co v rámci vlastnictví byť roztroušených 600 ha, nebyl schopen vytvořit Honební společenstvo a tak kvůli tomu chce měnit zákon. Jinde v republice honitby vytvořili a vytvořili je i podstatně menší vlastníci. Takže zákon, co se týká tvorby honiteb, funguje. Dalším argumentem má týt pan Stýblo, který tvrdí „ že zařazení poštolky mezi zvěř ohrožuje lidi? Člověk pro kterého by měla být ochrana přírody denním chlebem neví který polák je celosvětově ohrožen a plácá jen nesmysly. Další zhovadilosti pana Beneše je zbytečné komentovat. Stokrát vyřčená lež o miliardách co se má začít tvářit jako pravda a až dojemná péče o budoucí lesy. Já se zajímám spíš o ty dnešní lesy. No a má pro Duhu jednu, pro ni špatnou zprávu. Díky teplé zimě a nynějšímu hodně vlhkému počasí se nám ta kůrovcová kalamita minimálně zpomaluje.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

8.7.2020 21:00
Hnutí Duha - jeden ze sloganů, který je myslím z jejich pohledu důležitý:

Zdravá příroda

Chceme pestrou českou krajinu s místy ponechanými svobodnému vývoji divoké přírody, aby je mohly obývat vzácná zvířata a rostliny a obdivovat všichni ohleduplní návštěvníci. Usilujeme o zdravé lesy a šetrné hospodaření v zemědělské krajině.

S tímto se dá určitě souhlasit a návrh podporovat.
Pokud si přečtete další myšlenky a teze, tam si tak jistý nejsem. Krom jiného tam je i vysazování smrků - které se ovšem nadále provádí a proti čemuž toto hnutí nijak nevystupuje a tiše přihlíží. Čím si vysvětlit termín druhová pestrost v lesích i na polích? Nejspíš podporou vypouštění vlků a dalších predátorů kvůli snížení stavů drobné i spárkaté zvěře v přírodě? Zrovna tak vydra neničí a nesnižuje stavy obojživelníků a ryb i v horských potocích? Pro koho se vypouštějí raci a mihule do vhodných lokalit a chráněných rybích oblastí? Právě druhová pestrost by měla být doménou nejen hnutí Duha. Mnohem lépe se sbírají body a možná i jednodušeji zajistí příspěvky pro organizaci, když se prosadí takový a takový zákon(i ten myslivecký), nebo změna? Přiznejme si, že po letošním jaru i začátku léta vypadá les, jako býval vidět desítky let zpátky. Najednou se vzpamatovala vegetace a škody spadnou možná na polovinu,oproti minulým letům, kdy polovina výsadby uhynula vlivem sucha. Ale za vše mohla zvěř. Vykazují se škody na oplocených plochách, které jsou však poškozené od spadlých stromů při kalamitách a nikdo je už od té doby neopravil (nejsou prostředky a lidi), a kam se zvěř zaleze ukrýt. Samozřejmě záleží na tom, jak poctivě se vlastník stará o vysazené plochy a včas je dokáže chemicky ošetřit. Tak snad nebude jenom ta zvěř tím jediným viníkem dnešních stavů lesů a životního prostředí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.7.2020 04:21 Reaguje na Jarda Vesničan
Ono z velké části dnes tyto organizace, jako je Duha, nepracují pro přírodu, ale výhradně pro sebe a tu přírodu využívají jen jako nástroj pro svou prosperitu. Podle mne jsou mnohem víc přírodu povoláni chránit ti, kteří ji chrání pro sebe, neboli místní, kteří tam potom budou žít a tu přírodu prostě využívat. Než nějací panelákoví městští experti, kteří na místo přijedou kdoví odkud, udělají svůj díl práce (škody) a poté zmizí, aby to dělali zas jinde.
Co se týká lesa, být obecně proti smrkům spadá do této populistické kategorie. Ve skutečnosti je třeba každou konkrétní parcelu či plochu individuálně posoudit, jestli je pro smrky vhodná nebo ne.
Odpovědět
re

regis24

9.7.2020 10:11
Znovu se ptám - kde je loňský expert na lesy z Hnutí Duha, veterinář Bláha? Už je okoukany, tak se zkusí jiný samozvany expert?
Odpovědět
Hu

Hunter

9.7.2020 11:07
Já bych se autora článku rád zeptal, v čem si myslí, že spočívá jeho odbornost vyjadřovat se k této problematice. Uvítám jakoukoliv informaci. Děkuji.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.7.2020 14:16
Já jsem si pro jistotu přečetl tu diskuzi pod odkazovaným rozhovorem s panem Pitkem ... a je to furt stejný, jak přes kopírák. Jak tady, tak v diskuzi pod včerejším článkem o návrzích ČMMJ. Dva extrémní postoje a šlus, styčných bodů minimum a jakákoli snaha se domluvit a akceptovat (ne s ním nutně souhlasit!!!) stanovisko protistrany na nule.

Prostě kdo si co zrovna v Parlamentu urve, to má/bude mít ... a podle toho to bude vypadat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.7.2020 07:09 Reaguje na Svatá Prostoto
Nejdřív si je potřeba ujasnit jaké jsou ty dva, podle vás extrémní postoje. Já vidím pouze jeden extrémní postoj a potom názory založené na určité praxi a vědomostech.A možnosti domluvit se? Oni ani ti ochranáři nejsou schopni se sami mezi sebou domluvit. Jediné co ty různé ochranáře spojuje je nenávist ke každému kdo v přirodě žije a něco v ní dělá. No a myslivci jsou na prvním místě v žebříčku té nenávisti. S demagogickými šiřiteli poplašných zpráv asi moc diskutovat nejde . Otázkou potom je jestli oni sami diskutovat chtějí. Na příkladě pánů Beneše či Stýbla je jasně vidět , že o žádnou diskuzi a o to obhájit své názory, nestojí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.7.2020 11:36 Reaguje na Jarek Schindler
Já mám pocit, že skutečně diskutovat chce opravdu jen málokdo a s ochotou ke kompromisu je to velmi podobné. Viz ta diskuze kterou jsem zmiňoval. A když se podívám na ostatní články jež se nějak týkají myslivosti, tak je to vždy jen odvar výše uvedeného.

Jinak řečeno, můj post se netýkal předmětu oněch sporů a nesouladu, ale forem jejich prezentace. Ale je to samozřejmě jen můj pocit.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.7.2020 12:49 Reaguje na Svatá Prostoto
Těžko smysluplně diskutovat s někým, kdo o uvedené problematice nemá ani ponětí, natož pak praktickou zkušenost, a přistupuje k tomu jen jako k třídnímu boji. Když to vezmu čistě z praktického hlediska, tak konkrétní přínos pro mě má prodloužení doby lovu muflončat, protože mi to umožní odstřílet podzimní a slabá muflončata a nějakým způsobem zvýšit redukci populace, protože budu u muflončat střílet samičí pohlaví (není problém identifikovat). To je věc, která má pro mě praktický dopad a užitnou hodnotu. Bláboly Hnutí Duha o tom, že jednou za 5 let přijede expert (podle Murphyho zákonů je expert vždy člověk z jiného města) a podle jakéhosi klíče řekne, že se toho má nastřílet tolik a tolik, to mě k ničemu není (údajně to měl posuzovat UHUL). Stejně tak je spousta polních honiteb, kde nelze něco stanovovat na základě posouzení nějakých 50 ha křáků, které jsou náhodozu označeny jako PUPFL. Atd.atd., to by bylo na dlouhou debatu. HD je naprosto mimo se svýma teoretickýma představama a hlavně jim o věc vůbec nejde, jen snůška blábolů.
Odpovědět
re

regis24

10.7.2020 13:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Diskuze s těmi rádoby ochránci bohužel není možná. to není žádný extremismus, to je holý fakt. Kdo byl někdy takového pokusu o jednání přítomen, ví že to nejde. Pan Pelc z AOPK je de facto psychopat, který není schopen jednání, jeho způsob vyjednávání je "řvaní" na druhou stranu, že to bude jen podle něj.
S Hnutím Duha není o čem jednat. A hlavně s kým? Vloni byl jejich expertem veterinář Bláha, protože se před odbornou veřejností dostatečně zesměšnil, tak letos se na experta za Hnutí Duha pasoval Jirka Beneš. Pokud nevíte, je to figurka, která nedávno provozovala pojízdný cirkus s ochočeným rysem... Jsou to lidé bez vzdělání v lesnictví nebo myslivosti, dokonce neznají ani stávající zákon o myslivosti a prováděcí vyhlášky - a oni chtějí řešit novelu? Hloupý vtip. Nehledě na to, že je nestátní neziskovka, proč by měli zasahovat do zákona o myslivosti.
Uvidíte, že ve druhém čtení budou chtít prostřednictvím TOP09 a Pirátů prosadit zmenšení minimální výměry honiteb. Důvod to má jeden jediný - chtějí to lidé ze SVOL a ASZ ČR, což jsou spojenci Hnutí Duha. Zmenšení výměry chtějí lidé z těchto organizací pro sebe, aby měli vlastní honitby, protože nejsou schopni fungovat v honebním společenstvu. Typický představitel je pan vševědoucí Pitek.
Kdo myslivosti rozumí, tak ví, že i těch 500ha je prostě na smysluplný chov spárkaté zvěře málo. A to ani nechci pomyslet, jak by byly tvořené hranice takto malých výměr honiteb.
Ano, souhlasím, že by bylo skvělé, kdyby se vytvořil společný návrh všech stran, ale když prostě někdo předkládá nesmyslné požadavky, nelze jinak než je shodit ze stolu.

Proč nám k tomu něco nenapíše samozvaný expert Jiří Beneš? Proč s námi nediskutuje? Nemá zde jen jeden článek, ale do diskuze se nezapojuje.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.7.2020 13:23 Reaguje na regis24
Tak pan Beneš diskutoval v tomto emotivně nazvaném článku: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-benes-vlci-nemuzou-za-vase-posr-zivoty
abychom se nakonec dobrali toho, že údaje udávané HD jsou účelově vybrané a neodpovídají skutečnosti včetně tvrzení o neomylnosti Institute Senckenberg. Od té doby asi svoje tvrzení není ochoten nějak obhájit. Ale třeba má dovolenou a reagovat nemůže.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.7.2020 14:59
Vzhledem k faktu, že je nutno radikálně snížit i stavy zajíců, kteří jsou ani ne na procentu původních stavů, celý přílepek vypovídá hodně o Duze. Fakt je ten, že se pod tímto přílepkem podepsali i ochranáři a ornitologové. Asi viděli zajíce při predaci ptačích hnízd třeba někde na stromě. Inu ekologisti.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist