Petr Stýblo: Zařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus, který zatěžuje státní kasu a ohrožuje lidi
Ač novela obsahuje řadu změn, podstatu české myslivosti nemění. A nemění bohužel ani ustanovení dávno přežitá. V seznamu druhů zvěře (systém péče o ně je vlastně podstatou zákona o myslivosti) přetrvávají druhy, které s dnešní myslivostí nemají nic společného, a naopak několik druhů zvířat by zde býti rozhodně mělo, kdyby se tomu myslivci úporně nebránili.
Celkem 37 zvířecích druhů by podle ČSOP být v seznamu zvěře vůbec nemělo, naopak 4 druhy nebezpečných nepůvodních invazivních predátorů v seznamu chybí.
Na příkladu našeho nejběžnějšího dravého ptáka, poštolky obecné, můžeme ilustrovat nesmyslnost celého seznamu. ČSOP koordinuje v ČR Národní síť záchranných stanic. Tyto stanice jen v roce 2019 přijaly do péče celkem 1709 handicapovaných poštolek obecných. Z toho cca 60 % se podařilo vyléčit a úspěšně vrátit do přírody. Protože však je poštolka podle zákona o myslivosti zvěří, musely podle tohoto zákona proběhnout následující úkony:
-
- 1709 nálezců poštolky mělo před jakoukoli manipulací s ní kontaktovat uživatele honitby, ve které poštolku nalezli. Jelikož toto udělat nemohli – jednak proto, že netuší, že jde o zvěř, jednal proto, že kontakty na uživatele honiteb nejsou veřejně přístupné a nálezce vlastně ani netuší, v jaké se nalézá honitbě – porušili tím, že chtěli poštolce pomoci, zákon a stali se pytláky
-
- 1709 x měly záchranné stanice kontaktovat uživatele honitby ze stejných důvodů, poté, co si od nálezce poštolku odebraly do péče
-
- 1025 x (při 60% úspěšnosti léčby) měly stanice zákonnou povinnost před navrácením vyléčené poštolky do přírody/honitby její vypuštění projednat s orgánem státní správy myslivosti (úředník obce s rozšířenou působností) a dále měly 1025 x informovat o chystaném vypuštění i uživatele honitby
Přitom všem je jasné, že z hlediska myslivosti obyčejná poštolka vůbec nikoho nezajímá. Podobně je to i s jinými druhy zvěře. A úplnou absurditou shledáváme, že ohrožené a prudce ubývající druhy kachen – poláka velkého a poláka chocholačky (polák velký byl dokonce v klasifikaci IUCN zařazen mezi druhy celosvětově ohrožené vyhynutím) ponechávají tvůrci zákona mezi druhy, které lze u nás lovit!
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (55)
DAG
29.6.2020 15:32Poštolka skutečně nikoho jako zvěř zajímá opravdu leda sokolníky. To je fakt, ale myslivost má dlouhou tradici a i druhy které by nemusely být zvěří mají v myslivosti velký význam z hlediska zoologie, myslivecké mluvy a jako prvek v přírodě.
Další věc je, že na malé vesnici, když někdo najde jakékoliv zvíře, tak ho stejně donese mylivcům.
Mě to moc nevadí, protože mám zvířata rád, ale několikrát ročně čekat, hodinu až přijede z 30 km vzdálené stanice není žádná hitparáda. A poznámka pro pana Stýbla nestalo se ani jedinkrát, že by mi někdo volal, že bude u nás v honitbě vypouštět zachráněné zvíře. Asi všechny pošly :(
Nebylo by tedy rozumné tyto druhy jako zvěř nechat a raději zrušit tu administrativu?
Někdy příště Vám napíšu jakou administrativu mám já s myslivostí. To teprve budete zírat.
regis24
29.6.2020 19:58Ale ať zůstaneme u článku. To že je třeba poštolka zvěří je v pořádku, vlastně všechna volně žijící zvířata by měla být zvěří. To zda se loví a kdy se neřeší zákonem, ale vyhláškou. Vyhláška může pružně reagovat na stav jednotlivých druhů, může umožnit lov v případě přemnožení, stejně tak zakázat lov v případě nízkých stavů. Změna zákona je na několik let.
A k tomu zařazení nepuvodnich druhů mezi zvěř - no to je vrchol, vím že nejste hloupý, ale tohle je tedy blbost. Proč by měli nepůvodní druhy zvířat spadnout na starosti myslivcům? Myslíte zřejmě mývala, psíka, nutrii a? Všechno zvířata která "ochránci" vypouštěním z farem rozšířili do naší přírody, a teď to chcete hodit myslivcům, ať to vyřeší?
DAG
29.6.2020 20:43 Reaguje na regis24František Nenadál
29.6.2020 20:47 Reaguje na regis24DAG
29.6.2020 20:56 Reaguje na František NenadálTady je odkaz na plátce DUHY.
https://www.hnutiduha.cz/o-nas/partneri
František Nenadál
29.6.2020 21:04 Reaguje na DAGDAG
29.6.2020 21:37 Reaguje na František Nenadálhttps://dotacni-parazit.cz/prijemce-dotaci/ico?ico=15547779+
https://dotacni-parazit.cz/prijemce-dotaci/ico?ico=00443174
regis24
29.6.2020 21:19 Reaguje na František NenadálMyslivecká sdružení, pokud čerpají dotace, je to na buď různá políčka a krajinné úpravy - to je obecný zájem, nebo na zařízení pro péči o zvěř, nebo přímo na zazvereni.
Pod ČMMJ je registrováno kolik - 70 tisíc členů?
Pod Hnutí Duha patří pár jednotlivců a v obecném zájmu a pro obecné blaho nedělají nic.
Add vzdělání - zatím mám jen zkoušky mysliveckého hospodáře, ale chystám se na vyšší.
Majka Kletečková
29.6.2020 23:46 Reaguje na regis24A) „...vlastně všechna volně žijící zvířata by měla být zvěří.“
B) „k tomu zařazení nepuvodnich druhů mezi zvěř - ... tohle je tedy blbost. ...Myslíte zřejmě mývala, psíka, nutrii?“
Mám pocit, že si Vaše tvrzení navzájem odporují. Mývali, psíci a nutrie v naší krajině volně žijí, tak podle Vašeho výroku A by měli být zvěř.
Z výroku B usuzuji, že s touto "zvěří" nechcete mít jako myslivec nic společného.
Tak jak se vlastně věci mají? Váš příspěvek mi připadá zmatečný. Vlastně vůbec nevím, co chcete.
regis24
30.6.2020 07:48 Reaguje na Majka KletečkováPředpokládám, že se toho někdo chytí a zkusí muflona, bažanta, nebo daňka.
Ale nepůvodní a invazní druhy už legislativa řeší a tyto druhy tam jaksi nejsou.
Majka Kletečková
30.6.2020 11:26 Reaguje na regis24regis24
1.7.2020 18:18 Reaguje na Majka KletečkováVýše jmenované živočichy můžu usmrtit myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář.
Myslivecký hospodář je jeden pro každou honitbu, myslivecká stráž je jedna osoba na započatých 500 hektarů honitby. Takže v honitbě do 1000 hektarů to jsou maximálně 3 osoby. A to je žalostně málo.
Řešení je umožnění usmrcení všem držitelům povolenek ve všech honitbach. Ale rozhodně ne, aby se stali zvěří a nebo bylo jejich usmrcení nařízeno.
Jarda Vesničan
29.6.2020 21:14Lukáš Kašpárek
29.6.2020 23:04 Reaguje na Jarda VesničanJinak k tomu, že by mělo být vše v přírodě zvěří a mělo tak spadat pod myslivce, tak to rozhodně není vhodné, protože myslivci jsou jen zájmový spolek a nemají dostatečné znalosti k řízení početnosti druhů v krajině. A hlavně to nemá být jejich funkce v plném rozsahu. Myslivci nevidí krajinu, ani druhy v ní objektivně, ale subjektivně přes svou omezenou optiku.. a to nemusí být jen ta k zaměřování na zbrani....
Myslivci by mohli být krajině opravdu prospěšní, ale museli by si konečně přestat hrát na bohy a měli by přijmout svou roli pomocnou, pokud tedy opravdu chtějí pomáhat....
Výkon činností v honitbě by měl náležet převážně vlastníkovi pozemku jako je tomu v zemích jako je například Rakousko.
Jenomže, myslivcům narostli křídla a hlavně ego a tak si v ČR stále dál hrají na bohy a stát jim tu jejich show toleruje a dokonce zaručuje a to proti zájmům celé veřejnosti..... a to je opravdu špatně.....
Jarda Vesničan
30.6.2020 00:07 Reaguje na Lukáš KašpárekZ vašeho příspěvku je patrné, že nejspíš nežijete na vesnici, protože nevidíte,jaké změny dnes v přírodě probíhají. Anebo jste majitelem pozemků a cítíte se být utiskovaný těmi nenáviděnými myslivci.
,,Jedna uschlá třešeň a dvacet metrů dál druhá" mluví za vše. Stromy i keře hynou podél cest i větrolamů a vodotečí vlivem sucha, soli i postřiků. Kolik v posledních letech i díky suchu a kůrovci zmizelo remízků a stromořadí? Kolik se jich kvůli dřevu vykácelo a naopak kolik se vysadilo nových ? Na to, aby se něco mohlo změnit, je potřeba pomoci zemědělců i majitelů pozemků. Z velké části jsou i myslivci majitelé pozemků a členy honebních společností. Naštěstí se některé obce snaží svoje pozemky vyjmout ze zemědělské výroby a pomalu se vrací staré cesty a zakládají nové remízky. Tak jen aby zase někomu po čase nezačaly vadit. A názor, že myslivci mají být jen zájmový spolek a do ničeho nemluvit, také mluví za vše. Představte si, že i mezi myslivci jsou odborníci na faunu i floru a jejich znalosti jsou na vysoké úrovni. Jenom se nám tak nějak vytratil zájem o vylepšení životního prostředí a zvítězil zisk z hospodaření s pozemky a dotace.
Jaroslav Štemberk
29.6.2020 21:53Jarek Schindler
29.6.2020 22:55Co mě ale nejvíc zaráží je tvrzení pana Stýbla, že se nemění podstata české myslivosti . Proboha proč by se měla měnit? Co je na té podstatě tak špatné? Jak by podle ČSOP měla tedy myslivost vypadat?
Ono je vůbec zajímavé sledovat argumentaci pana Stýbla. Až dojemná péče o státní kasu a státního úředníka a přitom podle přílepku by se například mělo ročně skladovat skoro tři čtvrtě milionu markantů ulovené zvěře atd. O nákladech je potom zbytečné mluvit.
Lukáš Kašpárek
29.6.2020 23:11 Reaguje na Jarek SchindlerMáte být spolek, který si najme vlastník pozemku na výkon určitých a zákonem přesně stanovených činností a nic víc. A to jen v tom případě, že si nedělá tuto činnost sám na svém majetku (klidně jako člen mysliveckého spolku).....
Žádná jiná práva vám nemají náležet..... nemáte rozhodně právo říkat co v ČR má žít a v jakých stavech.... od toho tu rozhodně nejste....
JSTE JEN ZÁJMOVÝ SPOLEK......
Vlastimil Waic
30.6.2020 07:43 Reaguje na Lukáš Kašpárekdavid matoušek
30.6.2020 08:07 Reaguje na Vlastimil Waicregis24
30.6.2020 10:53 Reaguje na david matoušekČech M.
30.6.2020 14:22 Reaguje na regis24Oni těch práv mají o poznání méně , než myslivci, tak je logické, že i té zodpovědnosti je méně.
Je to jako by jste chtěl po chodci na chodníku, aby měl stejný díl zodpovědnosti jako řidič kamionu.
Jarek Schindler
1.7.2020 07:26 Reaguje na Čech M.Čech M.
2.7.2020 01:40 Reaguje na Jarek SchindlerJá bych mohl odpovědět jen jak škodí společnosti některé druhy, ať už vedené jako zvěř, nebo nevedené a to buď ty přemnožené, nebo invazivní jako celek a týká se to nejen jejich sabotáže při zakládání listn. lesů.
Polák velký u nás není kriticky ohroženým druhem.
Jarek Schindler
2.7.2020 12:12 Reaguje na Čech M.Jarek Schindler
30.6.2020 08:29 Reaguje na Lukáš Kašpárekregis24
30.6.2020 10:36 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
1.7.2020 08:09 Reaguje na regis24Čech M.
2.7.2020 01:53 Reaguje na regis24O sociálním liberalismu si myslím svoje ( a to se považuju za malého ekologa), ale topku bych k němu asi neřadil.
Majka Kletečková
2.7.2020 11:37 Reaguje na Čech M.regis24
30.6.2020 10:40 Reaguje na Lukáš KašpárekVolba majitele pozemku je svobodná, nikdo ho do toho nenutí.
To jsou věci, které třeba blahoslovený pan Pitek nedokáže přenést přes srdce.
Svatá Prostoto
30.6.2020 11:31 Reaguje na regis24Zejména s ohledem na dnešní min. výměru honitby.
david matoušek
30.6.2020 14:26 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
30.6.2020 21:28 Reaguje na david matoušekJinak prvním krokem by za mne bylo zmenšení min výměry honitby ... třeba na starou dobrou klasiku ... 115 ha. Ale ono je to jedno, pár lidí mne označí za troubu, co ničemu nerozumí, a hlavně se nic takového nestane, protože stávající stav vyhovuje těm, kteří o tom reálně rozhodují. Vliv menších vlastníků je marginální, vliv velkých, v čele s Lesy ČR, zase zcela rozhodující, takže marné lásky snaha:-).
DAG
30.6.2020 21:41 Reaguje na Svatá ProstotoJejí výměra byla stanovena podle ideální výměry pro péči a lov drobné zvěře.
Proto z dnešního pohledu tuto rozlohu považuji za nesmyslnou. Naopak dle mého názoru je 500 ha spíše nedostatečnou. Dnes jsou potřeba dělat velké naháňky. Navíc, když teď na nich půjde střílet skoro všechno.
Řekněte mi prosím Vaše argumenty pro rozlohu 115 ha.
Jarek Schindler
1.7.2020 07:46 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
1.7.2020 12:43 Reaguje na Jarek SchindlerJá vím, vyšší dobro, obecní dobro, les a třísky a již ona poznaná nutnost. To znám ...
Ale jak jsem psal, když je něco marný, tak je něco marný, tak co s tím.
Jarek Schindler
1.7.2020 15:57 Reaguje na Svatá ProstotoLeon Zumr
1.7.2020 09:11 Reaguje na Svatá ProstotoMajka Kletečková
30.6.2020 19:54Jak je to se vztahem: nepůvodní invazní druhy versus myslivci? (Teď nemyslím jeleny siky, muflony apod., ale mývaly, psíky a nutrie.) Smíte je lovit nebo nesmíte?
DAG
30.6.2020 21:17 Reaguje na Majka KletečkováDomnívám se, že každá honitba má mít na započatých 1000 ha jednu mysliveckou stráž.
Kupodivu má tato stráž mnoho pravomocí. Dost se divím, že toho odpůrci myslivosti nezneužívají a neupozorňují na omezování svobod.
Pokud se nemýlím, tak teď se strážemi (rybářská, myslivecká) chtějí stejně dost hýbat.
Svatá Prostoto
30.6.2020 21:34 Reaguje na DAGMajka Kletečková
30.6.2020 22:01 Reaguje na DAGOmlouvám se za svou neznalost, ale kdo je hospodář? To je majitel pozemku nebo v případě pronájmu ten, kdo ho má v nájmu?
Hospodář může tedy střílet nebo jinak zabít nežádoucí psíky, norky, mývaly, nutrie, i když není myslivcem?
DAG
30.6.2020 22:15 Reaguje na Majka KletečkováHunter
1.7.2020 12:35c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů4) a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:
- savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),
- ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),
Není mi tedy úplně jasné, v čem p.Stýblo spatřuje ty vyloženou škodlivost tohoto paragrafu pro naší společnost, když toto ustanovení Zákona o myslivosti de facto těmto druhům zaručuje celoroční ochranu. Nevidím tedy žádný důvod k tomu, toto ustanovení v případě poštolky nějak modifikovat. Pokud by se mělo něco měnit, tak zcela nesmyslná absolutní ochrana sojky, která úspěšně likviduje naše pěvce. Možná by p.Stýblo chtěl tu poštolku zařadit mezi domácí a hospodářská zvířata nebo ještě jinam, ale bylo by dobré, kdyby se vyjádřil kam, protože toto administrativní zařazení pak má návaznost v dalších legisltivních předpisech.
Stejně tak nechápu, proč se p.Stýblo tak diví ustanovení par. 5, odst.2 téhož zákona:
(2) Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.
Asi nikdo nebude souhlasit s vypouštěním predátorů do uznané bažantnice, nebo do honitby, kde probíhá záchranný program a reintrodukce koroptve atd.atd., stejně tak s vypouštěním tzv. invazivních a u nás nežádoucích predátorů jako tzv. "zachráněný" psík, norek......
ČSOP by udělal lépe, kdyby spustil kampaň za to, aby lidé netahali do záchraných stanic malé zajíčky, srnčata apod., protože mají pocit, že musí spáchat dobro za každou cenu i poškozování zvěře a přírody.