Petr Stýblo: 37 stupňů v autě, běhání za kachnami v kanálu pod dálnicí, 103 hovorů. Žhavý den Pražské zvířecí záchranky

Složitý případ kachňat s kachnou v požární nádrži u dálnice, uvízlí holubi v domě, apatická ptáčata strak, rorýsů, pěnkav, horkem umoření a zranění ježci. 15 zvířatům v akutní nouzi se včera v terénu věnovala pohotovostní bezplatná služba Pražská zvířecí záchranka a desítkám dalších zvířat po telefonu na 774 155 185. 1 řidič, 250 km na tachometru, 600 korun za pohonné hmoty, 3 litry vypité vody, jedna zastávka na toaletu, 12 hodin za volantem. To je pro představu pár čísel ze včerejší směny. „Na záchrance pro divoká zvířata se střídáme dvě, může se ale stát, že jedna z nás občas potřebuje na den volno, uprostřed sezóny a v tomhle parnu je to ovšem na jednoho dost zápřah,“ přiznává Kateřina Landová. Pracuje na zvířecí záchrance (provozované v Praze a okolí Českým svazem ochránců přírody) již 5 let, ale takový nápor nepamatuje.

„Jsou případy, kdy s trochou pomoci dispečera po telefonu dokáží nálezci zvířete v nouzi pomoci sami a velmi efektivně. Je to podobné, jako když voláte na 155. Včasná pomoc a odborná rada je mnohdy rozhodující. Pokud se na tom tak domluvíme a nálezci jsou ochotní i zajištěného pacienta přivézt do záchranné stanice, ušetří nám mnoho času a energie, kterou můžeme věnovat případům, které se bez odborného zásahu neobejdou,“ komentuje desítky telefonátů Katka.

Jeden takový případ byl včera hlášen z dálnice D6 u sjezdu na Jeneč. Pán v dodávce si všimnul po vozovce pochodující kachny s 6 kachňaty. Podařilo se mu bezpečně zastavit a situaci nahlásit na centrální dispečink pro záchranné stanice 774 155 155. Nejrychleji na výjezd byla Pražská zvířecí záchranka, se kterou se nahlašovatel domluvil, že vyčká na příjezd a nevzletná kachňata prozatím pochytá do bezpečí.

Na místě se ještě ukázalo, že kachna matka má jedno mladé v hluboké, zavodněné nádrži bez možnosti úniku. Nádrž ale byla i plná měkkého bahna, které odchyt komplikovalo. Další se podařilo dohledat podle slabého pípání na druhé straně dálnice skrz kanál, který naštěstí volání mláděte šikovně zesiloval. Dohromady bylo zajištěno 7 kachňat. Pokus o odchyt matky se ovšem ani po hodině a půl nedařil. Byla velmi plachá, odlétala a ke kachňatům se nechtěla ani přiblížit, hrozilo i sražení autem.

Záchranářka komentuje smíšené pocity ze zásahu: „Mrzí mě to, vyzkoušeli jsme všechny způsoby lákání a pastí, okolí dálnice nám ale nedávalo moc prostoru. Kdyby se podařilo ji chytit, stačilo by rodinku odvézt na rybník a společně vypustit. Nejspíš to byla prvorodička, ty bývají hodně plaché a mateřské pouto je slabší. Jsem ale ráda, že kachňata se podařilo dohledat snad všechny a nebudou pomalu umírat někde v kanále, tam by si jich už nikdo nevšiml.“ Nakonec záchranáře vyhnalo úmorné polední slunce a další telefonáty s prosbou o výjezd.

I v takto náročných dnech motivují činnost Pražské zvířecí záchranky pozitivní ohlasy od lidí, co pomoci divokým zvířatům v nouzi fandí. Mnozí pomáhají i finančně s náklady na pohonné hmoty, které jsou v sezóně vysoké.

„Dál psát nemůžu, furt mi do toho někdo volá. A musím pro sýkorku do Pikovic. K.," odepisuje Katka, když jsem ji poprosil, aby mi dala podklady k tiskové zpráv. Nakonec jsem tento její mail vlastně ani nijak neupravoval.

---

reklama

---