Jiří Beneš: Pane ministře, hrozí závažné poškození unikátní přírody Králického Sněžníku
22.6.2020
Foto | Marek Stránský / Wikimedia Commons
Výstavba rozhledny se vážným způsobem dotýká evropsky mimořádného území s nejvyšší formou ochrany. Ačkoliv je záměr zahalen mnoha nejasnostmi a trpí vážnými vadami, může se v příštích týdnech začít stavět. Zřejmé není ani to, jaká varianta záměru se bude skutečně realizovat, protože projekt se projednává už mnoho let a z informací v médiích vyplývá, že investor chystá v rámci snahy o finanční úspory výrazné změny v projektu. Například to, že podle původního projektu se měl veškerý materiál dovážet letecky, bez využití místních cest, ale z důvodu úspor nyní investor usiluje o vybudování komunikace pro dopravu stavebního materiálu. Stavba cesty by přitom znamenala jak rozsáhlý územní zábor nenahraditelných vrcholových biotopů, tak potenciální riziko tlaku na další výstavbu „salámovou metodou“.
Takové úpravy projektu jsou z hlediska ochrany přírody nepřijatelné a v rozporu se schválenými podmínkami české strany. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že Správa CHKO Jeseníky, pod níž oblast NPR Králický Sněžník spadá, vydala v lednu 2014 stanovisko, ve kterém sice vyjádřila souhlas s výstavbou rozhledny, ale s tím, že přeprava stavebního materiálu bude probíhat vrtulníkem, bez nutnosti přistávání. Navíc Správa CHKO ve svém stanovisku požaduje doplnění posouzení vlivu na přírodu národní přírodní rezervace. Totéž pak ve svém stanovisku z února 2014 převzalo ministerstvo životního prostředí. Je zřejmé, že předchozí stanoviska Správy CHKO Jeseníky i ministerstva byly vázány na řadu konkrétních podmínek. Není ale vůbec jasné, zda byly tyto podmínky polskou stranou akceptovány při vydávání odpovídajících rozhodnutí a zda skutečně došlo k požadovanému doplnění posouzení vlivu.
Dotace na projekt je čerpaná přes české ministerstvo pro místní rozvoj. Dle posledních informací již polský investor uzavřel výběrové řízení na dodavatele a předběžně dostal souhlas od Regionálního ředitelství ochrany přírody ve Wroclawi k vybudování pozemní komunikace na vrchol! Zahájení výstavby projektu by bylo v ostrém rozporu s českou legislativou i s předpisy Evropské unie týkajícími se ochrany životního prostředí. Vzhledem k situaci (vybraný dodavatel a zřejmě souhlas polské ochrany přírody s vybudováním pozemní komunikace) je nezbytné se situací zabývat okamžitě – dřív než dojde k nezákonnému a nevratnému poškození unikátních vrcholových partií Králického Sněžníku.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Další články autora |
Jiří Beneš: Poslanci ODS chtějí usnadnit spekulace s pozemky v národních parcích i dalších chráněných územích
Jiří Beneš: Obavy z neduhů loňské novely zákona o myslivosti nejsou na místě
Jiří Beneš: Novele mysliveckého zákona chybí odborná diskuse nad vyhláškami k plánování lovu zvěřeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
JD
Jiří Daneš
22.6.2020 20:23Je to odporná kšeftařská aktivita Poláků. Moje opovržení k všemu polskému, které se táhna od roku 1939, kdy jsem zažil vyhnání Čechů z Těšínska po Mnichovu, tento polský záměr na zničení krásného koutu moravské přírody, jen utvrzuje.
Odpovědět
jp
jaroslav polanský
22.6.2020 21:02Nějak nerozumím Vašemu pohoršení.Všiml si vůbec někdo z Vás,jak je stavbami společnosti provozující stezku v oblacích a dalšími podobnými zrůdnosti již ekosystém a vzhled Kralického Sněžníku ovlivňován ?
Jste trochu dost mimo ne ?
To se Krajina v hnutí Duha probrala brzo....
A pane Daneš nechte si svá nacionalistická prohlášení.Poláci mohou mít spoustu jiných důvodů si myslet cokoliv podobného o nás.
Kaličák je dávno zničený.
Odpovědět
Jste trochu dost mimo ne ?
To se Krajina v hnutí Duha probrala brzo....
A pane Daneš nechte si svá nacionalistická prohlášení.Poláci mohou mít spoustu jiných důvodů si myslet cokoliv podobného o nás.
Kaličák je dávno zničený.
KS
Krejcar Stanislav
23.6.2020 07:20 Reaguje na jaroslav polanskýZa vším hledejme Člověka.Použijme častěji zrcadlo. V každém etniku se najdou různí jedinci. At v tom polském, českomoravském americkém nebo ruském. Na většině přírodních problémů se podepsali nejvíce lidé tam žijící. Jen vyjímečně okupanti at z roku 1938-39 tak z roku 1968 !! A chtít zachranovat přírodu jen a pouze návratem do doby osmnáctého století , je utopickým potěmki..... ! Žádná zvířecí sekačka ani predátor nenapraví to co člověk zničí. A českomoravští pytláci a silniční piráti stejně jako množitelé se najdou v každém okrese ČR. Politik je dobrým zaměstnáním pro zisk finančních prostředků viz příklad pana kancléře, nemusí makat ani v Hyundai ani ŠA nebo TPCA, a peníze má. Ekostudenti se ve své době přivazovali ke stromům v šnp aby bránili lýkožrouta smrkového.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.6.2020 11:16Otázkou je pane Beneš, kde jste byl Vy a kde byly ty různé ekospolky když se povolovala a stavěla megalomanská Stezka do oblak? Řekl bych, že do krajinného rázu a do pohledu na panoráma Kraličáku zasahuje víc než plánovaná rozhledna která se má navíc stavět na místě již jednou stojící rozhledny.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.6.2020 11:27Ještě jeden dotaz. Proč v článku nepoužijete nějakou novější fotografii i s tou Stezkou do oblak? Že by lidé začali přemýšlet o co tam vlastně jde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.6.2020 14:57 Reaguje na Jarek SchindlerDobrá otázka - a dám vám dobrou odpověď.
Díky novele stavebního zákona, se v rámci jeho projednávání ve sněmovně zvedli dva vejlupci, poslanec Foldyna (ČSSD) a Adámek .
„Já ve svém pozměňovacím návrhu chci omezit vstup a vliv takzvaných různých ekologických spolků a iniciativ. Domnívám se a jsem přesvědčen, že v současné době povolovací procesy v České republice jsou do jisté míry hendikepem pro příchod nových investorů,“ řekl F. a povedlo se.
Spolky do správních řízení, pokud nejsou výslovně vedena podle zákona na ochranu přírody už nemají co remcat.
Stezka do oblak, Dolní Morava stála 100 mil.Kč, je vysoká 55 m a v r. 2018 ji navštívilo 180 000 lidí za lidové vlezné 350 Kč/osoba.
Investor je fyzická osoba z Brna a vlastní dále celý skiareál Dolní Morava.
Místní z toho mají hovno, krajinný ráz je v prdeli a na MěÚ Králíky se tetelí blahem jak se region ekonomicky rozvíjí pod vlivem masové turistiky.
Totálně selhala AOPK/ SCHKO Jeseníky ,vedoucí Mgr. Šaj , který měl od počátku záměr vetovat.
Protože sama stavba neleží v chráněné oblasti , ekospolky si mohli leda stěžovat na lampárně.
Zbývá dodat, že soudci Ústavního soudu Suchánkovi leží přes tři roky na stole návrh senátorů podpořený ombudsmanem na zrušení duševního díla Foldyny a spol.
Protože však bere málo 170 tis.Kč/měsíc (údaj z r. 2018) nenašel si čas , aby návrh projednal.
Tak a teď víte co dělaly ekospolky.
Odpovědět
Díky novele stavebního zákona, se v rámci jeho projednávání ve sněmovně zvedli dva vejlupci, poslanec Foldyna (ČSSD) a Adámek .
„Já ve svém pozměňovacím návrhu chci omezit vstup a vliv takzvaných různých ekologických spolků a iniciativ. Domnívám se a jsem přesvědčen, že v současné době povolovací procesy v České republice jsou do jisté míry hendikepem pro příchod nových investorů,“ řekl F. a povedlo se.
Spolky do správních řízení, pokud nejsou výslovně vedena podle zákona na ochranu přírody už nemají co remcat.
Stezka do oblak, Dolní Morava stála 100 mil.Kč, je vysoká 55 m a v r. 2018 ji navštívilo 180 000 lidí za lidové vlezné 350 Kč/osoba.
Investor je fyzická osoba z Brna a vlastní dále celý skiareál Dolní Morava.
Místní z toho mají hovno, krajinný ráz je v prdeli a na MěÚ Králíky se tetelí blahem jak se region ekonomicky rozvíjí pod vlivem masové turistiky.
Totálně selhala AOPK/ SCHKO Jeseníky ,vedoucí Mgr. Šaj , který měl od počátku záměr vetovat.
Protože sama stavba neleží v chráněné oblasti , ekospolky si mohli leda stěžovat na lampárně.
Zbývá dodat, že soudci Ústavního soudu Suchánkovi leží přes tři roky na stole návrh senátorů podpořený ombudsmanem na zrušení duševního díla Foldyny a spol.
Protože však bere málo 170 tis.Kč/měsíc (údaj z r. 2018) nenašel si čas , aby návrh projednal.
Tak a teď víte co dělaly ekospolky.
va
vaber
23.6.2020 20:05 Reaguje na Miroslav Vinklertak je to vždy, zisk peněz nebo ochrana přírody, co lidé chtějí, chránit přírodu nebo peníze, příliv turistů se oslavuje jako něco úžasného ,možná pro hospodské ano ,ale pro přírodu ne . Tak jaké řešení je správné?
lidé raději lezou za 350 Kč po stromech místo toho aby šli na Matějskou pouť ,jsme potomci opic
Odpovědět
lidé raději lezou za 350 Kč po stromech místo toho aby šli na Matějskou pouť ,jsme potomci opic
JS
Jarek Schindler
23.6.2020 20:19 Reaguje na Miroslav VinklerCo na to říci pane Vinklere. Za takovou argumentaci vám možná zatleskají ty spolky a spolkne ji pan Kašpárek a jemu podobní. Já s ní mám bohužel malý problém.
A ten problém v tom co říkáte, vidím v datech. Zatímco stezka se stavěla někdy v roce 2015 tak Novela stavebního zákona omezující možnost zásahu ekospolků byla schválen až někdy v létě roku 2017. A nebo, že bych to měl popletené?
Vy se tím zabýváte takže byste to měl vědět lépe. Znovu se tedy zeptám co dělaly ekospolky když se povolovala ta stavba Stezky do oblak? Žádné negativní projevy ekologů a ekospolků jsem totiž nezaznamenal. Ale mohu se také mýlit.
Odpovědět
A ten problém v tom co říkáte, vidím v datech. Zatímco stezka se stavěla někdy v roce 2015 tak Novela stavebního zákona omezující možnost zásahu ekospolků byla schválen až někdy v létě roku 2017. A nebo, že bych to měl popletené?
Vy se tím zabýváte takže byste to měl vědět lépe. Znovu se tedy zeptám co dělaly ekospolky když se povolovala ta stavba Stezky do oblak? Žádné negativní projevy ekologů a ekospolků jsem totiž nezaznamenal. Ale mohu se také mýlit.
Miroslav Vinkler
23.6.2020 21:16 Reaguje na Jarek SchindlerPane Schindlere máte pravdu. Chybu jsem datově učinil já. Jako omluvu přijměte následující:
Z Á V A Z N É S T A N O V I S K O
k zásahu do krajinného rázu na území přírodního parku „Králický Sněžník“
Městský úřad Králíky, odbor životního prostředí, vydává
s o u h l a s
ve věci umístění a povolení stavby, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz pro stavbu „Stezka do oblak“ v k.ú. Velká Morava - na území přírodního parku „Králický Sněžník“
Investorem akce je společnost Sněžník, a.s.
O d ů v o d n ě n í :
Městský úřad Králíky, odbor životního prostředí, obdržel dne 4. září 2014 žádost společnosti Sněžník.
Vzhledem k tomu, že orgán ochrany přírody a krajiny je v tomto případě dotčeným orgánem stavebního zákona je tento souhlas závazným stanoviskem.
Vyhodnocení vlivů - shrnutí
Realizace záměru – výstavba Stezky do oblak nezpůsobí nepřípustný vliv do přírodní charakteristiky území.
Poučení:
Proti závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat. Závazné stanovisko se stane součástí rozhodnutí, které bude ve věci vydáno dle zvláštních přepisů-
A pak už to šlo rychle :
V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A
O PODANÉM NÁVRHU VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY
žadatel, kterým je: SNĚŽNÍK a.s. podal dne 22.09.2014 návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění a provedení stavby, která nahrazuje územní rozhodnutí a stavební povolení.
Dokument musí být vyvěšen na úřední desce po dobu 8 dnů.
Bc. D. N.
vedoucí odboru územního plánování a stavební úřad
Souhlas ostatních osob :
Lesy ČR, s.p. ................. ANO
obec Dolní Morava...............ANO
MěÚ Králíky, odbor životního prostředí - ANO
Krajský úřad Pardubice ..............ANO
Stavba bude povolena jako dočasná na dobu 30ti let.
==============================================
Tak se to dělá, za osm dní je vymalováno .
Není prakticky šance když se dohodne samospráva s investorem něco udělat.
-----------------------------------------
Stačí pro vysvětlení ?
Celé zde:https://www.kraliky.eu/data/ext-9987.pdf
Odpovědět
Z Á V A Z N É S T A N O V I S K O
k zásahu do krajinného rázu na území přírodního parku „Králický Sněžník“
Městský úřad Králíky, odbor životního prostředí, vydává
s o u h l a s
ve věci umístění a povolení stavby, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz pro stavbu „Stezka do oblak“ v k.ú. Velká Morava - na území přírodního parku „Králický Sněžník“
Investorem akce je společnost Sněžník, a.s.
O d ů v o d n ě n í :
Městský úřad Králíky, odbor životního prostředí, obdržel dne 4. září 2014 žádost společnosti Sněžník.
Vzhledem k tomu, že orgán ochrany přírody a krajiny je v tomto případě dotčeným orgánem stavebního zákona je tento souhlas závazným stanoviskem.
Vyhodnocení vlivů - shrnutí
Realizace záměru – výstavba Stezky do oblak nezpůsobí nepřípustný vliv do přírodní charakteristiky území.
Poučení:
Proti závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat. Závazné stanovisko se stane součástí rozhodnutí, které bude ve věci vydáno dle zvláštních přepisů-
A pak už to šlo rychle :
V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A
O PODANÉM NÁVRHU VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY
žadatel, kterým je: SNĚŽNÍK a.s. podal dne 22.09.2014 návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění a provedení stavby, která nahrazuje územní rozhodnutí a stavební povolení.
Dokument musí být vyvěšen na úřední desce po dobu 8 dnů.
Bc. D. N.
vedoucí odboru územního plánování a stavební úřad
Souhlas ostatních osob :
Lesy ČR, s.p. ................. ANO
obec Dolní Morava...............ANO
MěÚ Králíky, odbor životního prostředí - ANO
Krajský úřad Pardubice ..............ANO
Stavba bude povolena jako dočasná na dobu 30ti let.
==============================================
Tak se to dělá, za osm dní je vymalováno .
Není prakticky šance když se dohodne samospráva s investorem něco udělat.
-----------------------------------------
Stačí pro vysvětlení ?
Celé zde:https://www.kraliky.eu/data/ext-9987.pdf
JS
Jarek Schindler
24.6.2020 07:01 Reaguje na Miroslav VinklerDěkuji za odpověď a materiál pane Vinklere. Osobně bych spíš čekal odpovědi od pana Beneše, na kterého byl můj původní komentář směřován ale asi bych se nedočkal. Z toho co jste uvedl musím konstatovat, že humbuk kolen novely stavebního zákona byl tedy asi zbytečný. Je vidět , že i dříve to šlo velice jednoduše. Jinak se omlouvám ale asi chápu velice pomalu a tak si z vašich odpovědí pořád nejsem schopen odpovědět na to, na co jsem se ptal úvodem. Jak je možné, že na Stezku v oblacích jsem nezaznamenal jediný negativní komentář od ekoorganizací? Naopak rozhledna která se má stavět na místě již jednou postavené historické rozhledny se připravuje minimálně již šest let. Měla by byt spíš na území Polska a pokud se k ní má vést cesta tak ta bude také v Polsku. No a hned tu máme dopisy ministrovy a masáž veřejného mínění. Chápu, že rozhledna na Kraličáku bude asi velkým konkurentem Stezky...... Kdo zná výhledy od Krkonoš přes Vysočinu a Chřiby na jihu až po Beskydy ( při dobré viditelnosti i dál) se moc nediví. Otázky tedy zůstávají: Kde byly ekospolky když se povolovala a stavěla megalomanská Stezka do oblak a proč se naopak nyní tak výrazně angažují? Proč se nepoužívají novější fotografie zaznamenávající současný stav?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.6.2020 09:13 Reaguje na Jarek SchindlerK rozhledně na K.S.
Záměr pojalo polské město Stronie Slonskie.
Veškerá řízení se odehrávala tam a až poté přicestovala žádost o vyjádření na MŽP.
¨Tady máte odkaz :
https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP034M
kde je komplet dokumentace a vyjádření české strany.
Na MŽP zprávu EIA vůbec nečetli a proto "neví" že jde o podvrh.
Pak šel dopis z MŽP na kraj Olomoucký,Pardubický , aby zveřejnili na úřední desce (tu nikdo nečte) a pouhé doporučení , aby bylo zveřejněno v regionálním tisku. Což se nestalo.
Jak se mají ekologické spolky dostat k informacím,když se úmyslně zúží veřejný prostor pro veřejnost ?
My nejsme placení zaměstnanci,děláme to dobrovolně a po práci , na úkor rodiny a osobního volna.
To je ten důvod, že to prasklo až teď.
Odpovědět
Záměr pojalo polské město Stronie Slonskie.
Veškerá řízení se odehrávala tam a až poté přicestovala žádost o vyjádření na MŽP.
¨Tady máte odkaz :
https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP034M
kde je komplet dokumentace a vyjádření české strany.
Na MŽP zprávu EIA vůbec nečetli a proto "neví" že jde o podvrh.
Pak šel dopis z MŽP na kraj Olomoucký,Pardubický , aby zveřejnili na úřední desce (tu nikdo nečte) a pouhé doporučení , aby bylo zveřejněno v regionálním tisku. Což se nestalo.
Jak se mají ekologické spolky dostat k informacím,když se úmyslně zúží veřejný prostor pro veřejnost ?
My nejsme placení zaměstnanci,děláme to dobrovolně a po práci , na úkor rodiny a osobního volna.
To je ten důvod, že to prasklo až teď.
JS
Jarek Schindler
24.6.2020 20:23 Reaguje na Miroslav VinklerTak nějak nevím jestli se ta zpráva EIA dá někým označit za podvrh. Pokud je to podvrh tak se divím, že to už neřeší příslušné instituce. Já osobně nyní poukazuji pouze na rozdílný přístup eko v sice různých ale ve skutečnosti velice podobných věcech. Jinak se mi velice líbí váš poslední odstavec. Napsal jste to krásně. Já jen dodám, že nejen ekologové i myslivci nejsou ( minimálně z 90 %) placení zaměstnanci, dělají to dobrovolně, po práci , na úkor rodiny a osobního volna. Navíc na rozdíl od různých eko i za své nemalé peníze. Na to i když to není předmětem této diskuze by se také nemělo zapomínat. K tomu co jste napsal mám ale jeden dotaz. Koho myslíte tím slovem My? Třeba právě v případě autora článku pana Beneše to MY asi zas tak moc neplatí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.6.2020 20:58 Reaguje na Jarek SchindlerNejspíše k EIA.
Formálně je zákon č. 100/2001 o vlivu staveb na živ. prostředí , ve skutečnosti to je kopie Směrnice EU.
Fakticky je to vyjádřený veřejný zájem na tom, aby věci mající možný vliv na ŽP byly "tuplovaně" ověřeny.
Jinak to samé dělá na základní úrovni stavební úřad.
Tváří se to složitě - ale podstata je krásně jednoduchá.
Asi jako když vidíte Pana zedníka jak nahazuje zeď a řeknete si "Na tom nic není".
Polská EIA je upravená tak, aby prošla a investor dostal stavební povolení. Na to dám ruku do ohně protože jsem si ji přečetl a vím,kde fy. FULICA,Wroclaw lhala.
Jinak pan Beneš= DUHA ,je to jedna z mála eko-organizací, které v tomto případě jde o věc. A díky všem lidem z DUHY za to.
Takže slovem MY chápejte všechny osoby,kterým není jedno hrozící destrukce na Kraličáku . A máte mé slovo, že by to tak skutečně dopadlo,jestli se to šílenství nezarazí.
Odpovědět
Formálně je zákon č. 100/2001 o vlivu staveb na živ. prostředí , ve skutečnosti to je kopie Směrnice EU.
Fakticky je to vyjádřený veřejný zájem na tom, aby věci mající možný vliv na ŽP byly "tuplovaně" ověřeny.
Jinak to samé dělá na základní úrovni stavební úřad.
Tváří se to složitě - ale podstata je krásně jednoduchá.
Asi jako když vidíte Pana zedníka jak nahazuje zeď a řeknete si "Na tom nic není".
Polská EIA je upravená tak, aby prošla a investor dostal stavební povolení. Na to dám ruku do ohně protože jsem si ji přečetl a vím,kde fy. FULICA,Wroclaw lhala.
Jinak pan Beneš= DUHA ,je to jedna z mála eko-organizací, které v tomto případě jde o věc. A díky všem lidem z DUHY za to.
Takže slovem MY chápejte všechny osoby,kterým není jedno hrozící destrukce na Kraličáku . A máte mé slovo, že by to tak skutečně dopadlo,jestli se to šílenství nezarazí.
JS
Jarek Schindler
24.6.2020 23:12 Reaguje na Miroslav VinklerMohu reagovat pouze na to co je napsané a napsáno ( Vámi) bylo MY nejsme placení zaměstnanci. To snad v případě pana Beneše neplatí. Otázka , kterou jsem pokládal zůstává pořád stejná. Proč jsem nezaznamenal ( nebyly) stejné reakce v případě Stezky? Bude Polská rozhledna konkurencí pro Stezku v oblacích atd ? Ono to má ještě jeden rozměr. Jedna rozhledna se tam ( na Kraličáku) již stavěla a jak je vidět tak žádná destrukce se nekonala. Proč by se měla konat nyní?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
25.6.2020 05:43 Reaguje na Jarek SchindlerStezka do oblak - se stavět nikdy neměla. Jak to prošlo jsem doložil. Tak rychle, že si toho vlastně nikdo nevšiml.
Z ekonomického pohledu je to zlatý důl (investice 100M, roční tržby 64M, nekup to )
=======================
Vrchol Kraličáku je srdcem 2 rezervací= CZ0530146 Králický Sněžník + PLH020016 Góry Bialskie i Grupa Śnieżnika.
Jsou zde vymezeny i ptačí oblasti,je to část NATURA 2000 a je zde řada ohrožených zástupců fauny i flóry.
==================
Protože jsem pamětník ,pamatuji i starou rozhlednu odstřelenou asi srpen 1973 -zchátralá.
----------------
Pokud by tam stála,zcela jistě by srazila návštěvnost Stezky do oblak o desítky procent. Můj odhad je 30%.
Destrukce by se konala protože, by se razantně zvýšil počet návštěvníků ze stávajících 47tis/rok na nejméně 150 tis/rok. Nezapomeňte, když se rozhledna Němci postavila - kdo a jak se bavil turistikou ? Nebyla žádná osobní dopravní technika, natož horská elektrokola apod. Navíc tehdy ani problémy se životním prostředím nebyly.
Polský projekt neřeší sociální zázemí ani osvěžení a už vůbec nepamatuje na odpadové hospodářství.
==================
At už jedete kolem K.S. od Wroclaw/Klodzko nebo Králík nebo Šumperka vždy uvidíte vrchol K.S.
Garantuji vám, že všichni by se tam chtěli podívat, stala by se z toho moravská Sněžka.
Ten antropogenní tlak by prostě rezervace neustála.
Odpovědět
Z ekonomického pohledu je to zlatý důl (investice 100M, roční tržby 64M, nekup to )
=======================
Vrchol Kraličáku je srdcem 2 rezervací= CZ0530146 Králický Sněžník + PLH020016 Góry Bialskie i Grupa Śnieżnika.
Jsou zde vymezeny i ptačí oblasti,je to část NATURA 2000 a je zde řada ohrožených zástupců fauny i flóry.
==================
Protože jsem pamětník ,pamatuji i starou rozhlednu odstřelenou asi srpen 1973 -zchátralá.
----------------
Pokud by tam stála,zcela jistě by srazila návštěvnost Stezky do oblak o desítky procent. Můj odhad je 30%.
Destrukce by se konala protože, by se razantně zvýšil počet návštěvníků ze stávajících 47tis/rok na nejméně 150 tis/rok. Nezapomeňte, když se rozhledna Němci postavila - kdo a jak se bavil turistikou ? Nebyla žádná osobní dopravní technika, natož horská elektrokola apod. Navíc tehdy ani problémy se životním prostředím nebyly.
Polský projekt neřeší sociální zázemí ani osvěžení a už vůbec nepamatuje na odpadové hospodářství.
==================
At už jedete kolem K.S. od Wroclaw/Klodzko nebo Králík nebo Šumperka vždy uvidíte vrchol K.S.
Garantuji vám, že všichni by se tam chtěli podívat, stala by se z toho moravská Sněžka.
Ten antropogenní tlak by prostě rezervace neustála.
JS
Jarek Schindler
25.6.2020 06:36 Reaguje na Miroslav VinklerV tom, že tlak na přírodu a to vlastně kdekoliv, neustále narůstá se asi shodneme. Shodneme se asi i v otázce, že by rozhledna byla pro Stezku výraznou konkurencí. Takže bychom se měli shodnout i na tom, že vlastně jde o celkem dost zajímevé peníze. Samozřejmě se neshodneme v roli eko........ v těchto kauzách. Sám uznáváte že Stezka stát neměla. No a ona stojí a eko..... to, jak je vidět, nevadí. Je celkem zbytečné pokračovat v diskuzi na toto téma protože na otázku proč jsem neměl možnost číst jedinou negativní reakci například z pera placeného "ekologa" pana Beneše mi neodpovíte. Ano pro mě je to dost podivné jak jedna megalomanská stavba projde bez povšimnutí a druhá stavba za hranicemu(či na hranici) vyvolá takovou odezvu. Jinak i já pamatuji doby kdy na hřebenovce člověk mimo prázdnin pomalu nikoho nepotkal, Dnes promenáda a tisíce turistů. Bohužel je to dobou. Dnes jdeme na Praděd po asfaltce a nezdá se, že by rezervace Praděd ty turisty, asfaltku a vysílač neustála. A také jsou zde, jak píšete vymezeny i ptačí oblasti,je to část NATURA 2000 a je zde řada ohrožených zástupců fauny i flóry.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
25.6.2020 09:44 Reaguje na Jarek SchindlerPraděd---o tom by se dalo vykládat. :-)
Největší zvěrstvo bylo protažení asfaltky na Švýcárnu. Jinak ,neznáte poměry před komercionalizací Pradědu a okolí, vidíte pouze dnešek. Nemáte co s čím porovnávat. Já ano ,staré doby pamatuji.
Dnešek není pro Praděd vůbec dobrý- je to moravský Václavák/210 tis. turistů/rok
Odpovědět
Největší zvěrstvo bylo protažení asfaltky na Švýcárnu. Jinak ,neznáte poměry před komercionalizací Pradědu a okolí, vidíte pouze dnešek. Nemáte co s čím porovnávat. Já ano ,staré doby pamatuji.
Dnešek není pro Praděd vůbec dobrý- je to moravský Václavák/210 tis. turistů/rok
JS
Jarek Schindler
26.6.2020 07:48 Reaguje na Miroslav VinklerPřímo žasnu nad vašimi schopnostmi dedukce. Tedy zvlášť nad těmi kde vám napověděli co mám či nemám možnost porovnávat. Poprvé jsem šel na Praděd cestou od Barborky. Tady v době kdy se stavba vysílače teprve připravovala. Asfaltka mě naláká a tak poslední cesta byla ze Sokola po cik-caku na vegetační chodník a z něj pak přímo nahoru. No a znám ho i ze strany od bývalé Kamzičí chaty. Za největší zvěrstvo na přírodě Jeseníků považuji výstavbu toho dílka co je v dnešní době presentováno za zázrak techniky a hned potom vybydlení a likvidaci Vřesové studánky "ochranáři". Ochranáři, tedy tenkrát ČSOP , kterým v té době nejkrásnější chata v Jeseníkách připadla se opravdu vyznamenali. Ne poprvé a bohužel ani naposled. Petici za její obnovu jste určitě nepodepsal, že? Naopak jste asi určitě podepsal petici za vznik Národního parku Jeseníky. Nemám pravdu?
Odpovědět
ig
24.6.2020 07:15
Proč se vlastně zabývat nějakou drobnou stavbou, když se tam stejně bude stavět velká horská přehrada?
Odpovědět
AW
Alena Windová
25.6.2020 08:31Dobrý den, nedá mi to, abych se k diskuzi nepřipojila. Článek je, dle mého názoru, jednostranně zaměřený, takříkajíc otočím to tak, jak se mi to hodí.
K tomuto se ale vyjadřovat nechci, k tomu máme instituci, která naši přírodu chrání a myslím si, že dobře. Jenom tak k jedné věci, to, že na Králický Sněžník chodí turisté, to, že tam zanechávají své stopy, dle mého zjištění, nevadí vrcholovým biotopům, to je nepoškodí. Chodím na Králický Sněžník z moravské strany každý rok a nevidím, že by lidé nějak přírodu ničili. Za nás, Staroměšťáky, musím říct, že si Králického Sněžníku a jeho stejnojmenného vrcholu vážíme a máme ho rádi. Vidíme ho všichni ze svých domovů i téměř z každého místa našeho města. Nevidím důvod, proč by se nemohla v místě (na polské straně a tudíž podléhající polským zákonům), kde rozhledna stávala, obnovit rozhledna nová, která bude navíc z jedné třetiny postavena z kamenů, které tam zůstaly po původní stavbě. Co mi ale hodně vadí je příspěvek na polskou aktivitu. Nezlobte se, ale znáte ty aktéry, znáte je, že o nich můžete takto mluvit. Já ano, spolupracuji s nimi již 13 let a mají přírodu Králického Sněžníku stejně rádi, jako my. Výstavba věže na Králickém Sněžníku je pouze přirozenou snahou obnovit dominantu, která tam stávala. Vychází ze srdcí lidí a já, i když jsem se tu nenarodila, mám stejný názor. Stavba je šetrná k přírodě, nepovoluje ani restauraci, ani jiné zázemí, je to pouze úkryt v místě, kde se počasí rychle mění a vyhlídka. Věřím, že se najdou takoví, kteří mi opět něco "pěkného" odpoví, ale jsem zvyklá ze zastupitelstva. Takže s věží i bez, my náš kopec máme rádi, stejně tak naše sousedy.........a Mnichov, ten do toho nepleťte. děkuji za pozornost
Odpovědět
K tomuto se ale vyjadřovat nechci, k tomu máme instituci, která naši přírodu chrání a myslím si, že dobře. Jenom tak k jedné věci, to, že na Králický Sněžník chodí turisté, to, že tam zanechávají své stopy, dle mého zjištění, nevadí vrcholovým biotopům, to je nepoškodí. Chodím na Králický Sněžník z moravské strany každý rok a nevidím, že by lidé nějak přírodu ničili. Za nás, Staroměšťáky, musím říct, že si Králického Sněžníku a jeho stejnojmenného vrcholu vážíme a máme ho rádi. Vidíme ho všichni ze svých domovů i téměř z každého místa našeho města. Nevidím důvod, proč by se nemohla v místě (na polské straně a tudíž podléhající polským zákonům), kde rozhledna stávala, obnovit rozhledna nová, která bude navíc z jedné třetiny postavena z kamenů, které tam zůstaly po původní stavbě. Co mi ale hodně vadí je příspěvek na polskou aktivitu. Nezlobte se, ale znáte ty aktéry, znáte je, že o nich můžete takto mluvit. Já ano, spolupracuji s nimi již 13 let a mají přírodu Králického Sněžníku stejně rádi, jako my. Výstavba věže na Králickém Sněžníku je pouze přirozenou snahou obnovit dominantu, která tam stávala. Vychází ze srdcí lidí a já, i když jsem se tu nenarodila, mám stejný názor. Stavba je šetrná k přírodě, nepovoluje ani restauraci, ani jiné zázemí, je to pouze úkryt v místě, kde se počasí rychle mění a vyhlídka. Věřím, že se najdou takoví, kteří mi opět něco "pěkného" odpoví, ale jsem zvyklá ze zastupitelstva. Takže s věží i bez, my náš kopec máme rádi, stejně tak naše sousedy.........a Mnichov, ten do toho nepleťte. děkuji za pozornost
Miroslav Vinkler
25.6.2020 10:11 Reaguje na Alena WindováVážená paní , nedá mi to a musím na vás reagovat. Myslíte to dobře,ale jste zahleděna pouze do vaší lokality a vůbec nedomýšlíte případné důsledky z pohledu masové turistiky na celou oblast Státní přírodní rezervace Králický Sněžník,součást NATURA 2000.
Když už chodíte z moravské strany,předpokládám Staré Město-Stříbrnice-chata Návrší - Kr. Sněžník, udělejte si jednou čas a dotáhněte to do Dolní Moravy- 7 km.
Tam se projděte a napište nám,co se vám líbilo a co ne.
Jsem přesvědčený, že byste mluvila jinak.
Jinak k Altstadtu -- je to doslova promeškaná příležitost, kdy se podhorské město mohlo stát vzorovým příkladem oživení regionu právě z pohledu poznávací turistiky a zdrojem příjmů pro místní lidi.
Příkladů v okolí,dobrých, máte dost. Obec Šléglov, obec Branná ,chata Paprsek... . Jak se říká za vším stojí lidi - Ilja Zachoval, pan Mika atd.
Neštěstím Starého Města byla nedostatečně kvalitní práce místní samosprávy v minulosti a zpackaná přítomnost jako její důsledek .
Pokud nevěříte, najeďte si na mapu exekucí ČR, Staré Město, a zjistíte to co já. Téměř každý druhý (bráno statisticky) si prošel exekucí. Sociologové tomu říkají oblast se sociálními problémy, z pohledu územního plánování se to označuje jako nedostatečná sociální soudržnost územního sídla. Která se ovšem dá odstranit, kdyby se tomu systémově chtěl ovšem někdo věnovat. (což se zatím neděje)
Pokud budete chtít vědět více, můžete se se mnou spojit a můžeme to probrat detailně.
Odpovědět
Když už chodíte z moravské strany,předpokládám Staré Město-Stříbrnice-chata Návrší - Kr. Sněžník, udělejte si jednou čas a dotáhněte to do Dolní Moravy- 7 km.
Tam se projděte a napište nám,co se vám líbilo a co ne.
Jsem přesvědčený, že byste mluvila jinak.
Jinak k Altstadtu -- je to doslova promeškaná příležitost, kdy se podhorské město mohlo stát vzorovým příkladem oživení regionu právě z pohledu poznávací turistiky a zdrojem příjmů pro místní lidi.
Příkladů v okolí,dobrých, máte dost. Obec Šléglov, obec Branná ,chata Paprsek... . Jak se říká za vším stojí lidi - Ilja Zachoval, pan Mika atd.
Neštěstím Starého Města byla nedostatečně kvalitní práce místní samosprávy v minulosti a zpackaná přítomnost jako její důsledek .
Pokud nevěříte, najeďte si na mapu exekucí ČR, Staré Město, a zjistíte to co já. Téměř každý druhý (bráno statisticky) si prošel exekucí. Sociologové tomu říkají oblast se sociálními problémy, z pohledu územního plánování se to označuje jako nedostatečná sociální soudržnost územního sídla. Která se ovšem dá odstranit, kdyby se tomu systémově chtěl ovšem někdo věnovat. (což se zatím neděje)
Pokud budete chtít vědět více, můžete se se mnou spojit a můžeme to probrat detailně.
JŠ
Jan Šimůnek
25.6.2020 12:551. Rozhledna tam stála, takže nevidím důvod ji neobnovovat.
2. Daleko víc mi vadí rezervace, zdevastované věžemi s vrtulemi.
Odpovědět
2. Daleko víc mi vadí rezervace, zdevastované věžemi s vrtulemi.
Miroslav Vinkler
25.6.2020 14:40 Reaguje na Jan Šimůnekad 1) Jukněte na mapy.cz. Kladský výběžek má ve středu Klodzko, bývalé české Kladsko, potom pruský Glatz.
Historický důsledek prohrané války Rakousko-Prusko (M.Terezie), po sjednocení Německa ,hrabství Glatz s vysokou autonomií.
Rozhlednu na počet kaisera vybudovali Němci a ti tam také chodili. Nebyl Schengen a z české strany,resp. rakousko-uherské tam nával nebyl.
Po válce 1946 připadlo Kladsko Polákům. Za dob socialismu to byla naprostá polská periferie a místní (dosídlenci) se starali o sebe a obživu.
Nutno připomenout, že za socialismu bylo překročení hranic podle čs. práva přestupek, podle polského trestný čin.
Řada Čechů si tak nedobrovolně odbyla brigády v Polsku na obnově Varšavy. :-) A polské hlídky nemilosrdně právo vykonávaly.
Teď je doba naprosto jiná ,Schengen ,a jak na polské straně (Czerna kopa -skiareál) tak na české - megacentrum Dolní Morava- se sjíždějí statisíce turistů/sezóna.
Silueta K.S. s rozhlednou, je viditelná od Wroclavi po Pardubice (přeháním) by byla jak noční lampa na můry.
Problém je v tom,že se jedná skutečně zatím o relativně klidné místo s řadou ohrožených zástupců flóry a fauny.
Tvrdím, a mohu to doložit, že polský autor EIA zprávy doslova zfalšoval realitu,aby dostali souhlasné stanovisko od ředitelství ŽP ve Wroclawi k investičnímu záměru.
Dovodil- že návštěvnost stoupne max. o 10-15% !!!!!
Realita ovšem bude 300-500% !!!!
Tomuto tlaku rezervace není schopna odolat. Co má nohy a křídla uteče, zbytek má smůlu.
Je to doslova plán na ekologickou Katyň.
Už je všem jasné o co se hraje ?
Odpovědět
Historický důsledek prohrané války Rakousko-Prusko (M.Terezie), po sjednocení Německa ,hrabství Glatz s vysokou autonomií.
Rozhlednu na počet kaisera vybudovali Němci a ti tam také chodili. Nebyl Schengen a z české strany,resp. rakousko-uherské tam nával nebyl.
Po válce 1946 připadlo Kladsko Polákům. Za dob socialismu to byla naprostá polská periferie a místní (dosídlenci) se starali o sebe a obživu.
Nutno připomenout, že za socialismu bylo překročení hranic podle čs. práva přestupek, podle polského trestný čin.
Řada Čechů si tak nedobrovolně odbyla brigády v Polsku na obnově Varšavy. :-) A polské hlídky nemilosrdně právo vykonávaly.
Teď je doba naprosto jiná ,Schengen ,a jak na polské straně (Czerna kopa -skiareál) tak na české - megacentrum Dolní Morava- se sjíždějí statisíce turistů/sezóna.
Silueta K.S. s rozhlednou, je viditelná od Wroclavi po Pardubice (přeháním) by byla jak noční lampa na můry.
Problém je v tom,že se jedná skutečně zatím o relativně klidné místo s řadou ohrožených zástupců flóry a fauny.
Tvrdím, a mohu to doložit, že polský autor EIA zprávy doslova zfalšoval realitu,aby dostali souhlasné stanovisko od ředitelství ŽP ve Wroclawi k investičnímu záměru.
Dovodil- že návštěvnost stoupne max. o 10-15% !!!!!
Realita ovšem bude 300-500% !!!!
Tomuto tlaku rezervace není schopna odolat. Co má nohy a křídla uteče, zbytek má smůlu.
Je to doslova plán na ekologickou Katyň.
Už je všem jasné o co se hraje ?
SP
Svatá Prostoto
25.6.2020 21:05 Reaguje na Miroslav VinklerBerte to pozitivně, když bude víc Poláků na Sněžníku, tak jich bude třeba méně na Sněžce:-).
A nebo taky ne:-/.
Já je mám docela rád, ale když to vezmu podle Krkonoš ... kobylky hadra. Když je pěkně a člověk vidí, jak se od Kopy valí ty davy nahoru.
Si vždy říkám, co z toho ty lidi maj ... i když je nějaký místo fakt pěkný, tak když je tam narváno jak v metru, jde celá krása do kelu.
Odpovědět
A nebo taky ne:-/.
Já je mám docela rád, ale když to vezmu podle Krkonoš ... kobylky hadra. Když je pěkně a člověk vidí, jak se od Kopy valí ty davy nahoru.
Si vždy říkám, co z toho ty lidi maj ... i když je nějaký místo fakt pěkný, tak když je tam narváno jak v metru, jde celá krása do kelu.
LB
Lukas B.
26.6.2020 09:28 Reaguje na Svatá Prostototo mě napadá - neuděláme nějakou obecnou malou petičku diskutérů ekolistu proti letnímu provozu lanovek obecně?
možná bychom se mohli obecně velmi většinově shodnout na to, že lidé do přírody patří, ale vůbec není na škodu, když se cestou do přírody pořádně zapotí a unaví. je to nakonec jeden z mála fér způsobů regulace počtu návštěvníků.
ostatně soudím, že ruku v ruce s tím by mělo být omezení vjezdu elektrokol do vrcholových poloh hor ve velkoplošných chráněných územích, a že nejsem zlej, tak bych tam možná dal výjimku pro starobní a invalidní důchodce.
Odpovědět
možná bychom se mohli obecně velmi většinově shodnout na to, že lidé do přírody patří, ale vůbec není na škodu, když se cestou do přírody pořádně zapotí a unaví. je to nakonec jeden z mála fér způsobů regulace počtu návštěvníků.
ostatně soudím, že ruku v ruce s tím by mělo být omezení vjezdu elektrokol do vrcholových poloh hor ve velkoplošných chráněných územích, a že nejsem zlej, tak bych tam možná dal výjimku pro starobní a invalidní důchodce.
AN
Aleš Nebáznivý
26.6.2020 10:36 Reaguje na Lukas B.Bohužel média vč. českého rozhlasu tlačí e-kola jako znak civilizovanosti národa. Nikdo neříká B. Uživatelé E-kol si je vychvalují a nedají na ně dopustit. OK beru. Ale sami uvádí, že nyní mají s nimi 2x větší nájezd v terénu než předtím. Že už neví kam jezdit. Tudíž množství lidí v terénu a počet naježděných km se rapidně zvětšuje, což bude dozajista mít negativní dopad na frekventované úseky. Někdo by je měl probudit, aby se nad tím trochu zamysleli. Vždyť z té přírody nic nemají, když jí jen profrčí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.6.2020 10:52 Reaguje na Aleš NebáznivýSouhlas, pupkáči se dostanou do míst, kam by jinak své mátožné tělo nedostali. Tam udělají piknik a ponechají na místě kupu odpadu (ne všichni, ale nejméně polovina).
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.6.2020 10:51 Reaguje na Lukas B.Petice jsou v dnešní době na houby! Je to relikt minulosti, kdy se takto dala možnost poddaným oslovit vrchnost a pro Čechy to byl splněný sen - stěžovat si ve Vídni na pražského místodržícího.
Pokud jakýkoli projekt má platné územní rozhodnutí pak už otázka nestojí zda se bude stavět , ale jak se bude stavět (stavební povolení) - ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu.
Z čehož plyne, že nejefektivnější obranou proti destrukci přírody je vstup dotčené veřejnosti do procesu územního rozhodování.
Dotčenou veřejností ve smyslu Aarhuské úmluvy se rozumí jedna , dvě nebo i více fyzických osob nebo osoba právnická založená za účelem ochrany ŽP.
Jiná cesta není a nebude, petice jsou na h...o.
Odpovědět
Pokud jakýkoli projekt má platné územní rozhodnutí pak už otázka nestojí zda se bude stavět , ale jak se bude stavět (stavební povolení) - ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu.
Z čehož plyne, že nejefektivnější obranou proti destrukci přírody je vstup dotčené veřejnosti do procesu územního rozhodování.
Dotčenou veřejností ve smyslu Aarhuské úmluvy se rozumí jedna , dvě nebo i více fyzických osob nebo osoba právnická založená za účelem ochrany ŽP.
Jiná cesta není a nebude, petice jsou na h...o.
JŠ
Jan Šimůnek
26.6.2020 17:36 Reaguje na Miroslav VinklerPetice není na houby. Protože dává politikům najevo, že nějaký problém lidi pálí a pokud se ho neujmou politikové, může se stát, že je nějaký "populista" zbaví jejich teplého místečka, zapáchajícího definitivou.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
26.6.2020 15:13 Reaguje na Lukas B.To je nesmysl. U lanovek mi přijde jako řešení právě to omezení kapacity, jako je na Sněžce. Problém je ten, že na Kopu je kapacity lanovky podstatně větší.
Další věcí je to, že v mnoha případech je to úplně zbytečné, když zůstanu v Krkonoších, tak na Č horu jsem nějaký nával nikdy nezaznamenal, na Hnědý vrch taky ne. A ve Špindlu se stačí podívat se na ceník, že by se našly davy, co dají tři kila za Medvědín ... o tom dost pochybuji.
Ta Sněžka je v tomto směru fakt fenomén, ale troufám si tvrdit, že většina problému nebude na naší straně.
U těch e-kol je to podobné ... např. až na Luční vede od Výrovky asfaltka. Proč by tam proboha mělo někomu vadit e-kolo ... když si tam můžete objednat taxík. Stačí, aby se skutečně dodržovala (tedy kontrolovala a vymáhala) existující omezení. Navíc, řekl bych, že KRNAP celkem ví, co v první zóně dělá. A mám obavu, že cokoli navíc nemá lidi=peníze.
Odpovědět
Další věcí je to, že v mnoha případech je to úplně zbytečné, když zůstanu v Krkonoších, tak na Č horu jsem nějaký nával nikdy nezaznamenal, na Hnědý vrch taky ne. A ve Špindlu se stačí podívat se na ceník, že by se našly davy, co dají tři kila za Medvědín ... o tom dost pochybuji.
Ta Sněžka je v tomto směru fakt fenomén, ale troufám si tvrdit, že většina problému nebude na naší straně.
U těch e-kol je to podobné ... např. až na Luční vede od Výrovky asfaltka. Proč by tam proboha mělo někomu vadit e-kolo ... když si tam můžete objednat taxík. Stačí, aby se skutečně dodržovala (tedy kontrolovala a vymáhala) existující omezení. Navíc, řekl bych, že KRNAP celkem ví, co v první zóně dělá. A mám obavu, že cokoli navíc nemá lidi=peníze.
JS
Jarek Schindler
26.6.2020 08:07Přímá otázka na Vás pane Vinklere. Jste pro vytvoření Národního parku Jeseníky?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.6.2020 10:33 Reaguje na Jarek SchindlerPo zkušenostech s NP Šumava určitě nejsem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.6.2020 14:20 Reaguje na Miroslav VinklerDěkuji za odpověď. V tomto se asi shodneme. Jen bych to rozšířil o malou úvahu o rozporech v argumentaci zastánců vytvoření NP Jeseníky. Samozřejmě, zvýšená prestiž území a více financí na provoz parku jsou neoddiskutovatelné přínosy. Tady ale ochranářská pravda končí a nastupuje pouhé oblbování veřejnosti. NP má přinést rozvoj regionu formou přílivu turistů............. atd. Proč ale ti turisté do toho parku pojedou? Aby ty hory viděli z údolí? To asi určitě ne. No a již tak přeturistované hory by byly vystaveny ještě větší zátěži. Ano Šumava je i v tomto ( a nejen v tomto) krásný negatívní příklad. Slibovat příliv turistů a potom ty turisty všemožně omezovat? Uzavírat ve jménu ochrany přírody turistické stezky atd. Ano, pokud jste proti parku tak máte právo civilizační tlak na Jeseníky kritizovat. Na co ale mají potom právo ti eko...... co na jednu stranu park prosazují, obcím slibují rozvoj turistiky a potom....... Když ptáčka lapají.....Bohužel vysílání poplašných zpráv do světa bez jakýchkoliv dalších odpovědí je prostě již dlouhodobě pochybná práce Hnutí Duha a lidí jako je pan Beneš. Bohužel,člověk potom již moc nerozlišuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.6.2020 15:02 Reaguje na Jarek Schindlertady máte link na Poláky, co říkají rozhledně na Kraličáku
https://forum-pttk.pl/index.php?co=watek&w=21875
Z jiného zdroje :
- vysoká nasycenost krajiny rozhlednami
- „demolice“ přírodní krajiny
- potřeba silné údržby
-
- nevydělávejte peníze
- žádné restaurace, železnice
- gigantomanie na ústí Śnieżniku.
a toto řekl Prof. dr hab. Krzysztof R. Mazurski - autor monograficznej „Historii turystyki sudeckiej”
„Hory jsou nyní jedním z nich posledních oblastí, kam lidé chodí hledat přírodní prostředí a přírodu.
Všechny stavby a zejménana exponovaných místech,
jako vrcholky nebo hřebeny, silně narušují jejich krásu a vytvářejí disharmonický přízvuk v krajině. Budování rozhleden v Sudetách zahájili a vapracovali Němci - vzrušují a zvyšují návštěvnost turistů
- jev úplně cizí polské tradici užívání
Beskydy nebo Karpaty obecně. Proto
bych nápad postavit rozhlednu pod pošetilými argumenty úplně vynechal.
Hory nepotřebují zvláštní dekorace! “
Odpovědět
https://forum-pttk.pl/index.php?co=watek&w=21875
Z jiného zdroje :
- vysoká nasycenost krajiny rozhlednami
- „demolice“ přírodní krajiny
- potřeba silné údržby
-
- nevydělávejte peníze
- žádné restaurace, železnice
- gigantomanie na ústí Śnieżniku.
a toto řekl Prof. dr hab. Krzysztof R. Mazurski - autor monograficznej „Historii turystyki sudeckiej”
„Hory jsou nyní jedním z nich posledních oblastí, kam lidé chodí hledat přírodní prostředí a přírodu.
Všechny stavby a zejménana exponovaných místech,
jako vrcholky nebo hřebeny, silně narušují jejich krásu a vytvářejí disharmonický přízvuk v krajině. Budování rozhleden v Sudetách zahájili a vapracovali Němci - vzrušují a zvyšují návštěvnost turistů
- jev úplně cizí polské tradici užívání
Beskydy nebo Karpaty obecně. Proto
bych nápad postavit rozhlednu pod pošetilými argumenty úplně vynechal.
Hory nepotřebují zvláštní dekorace! “
JS
Jarek Schindler
27.6.2020 07:39 Reaguje na Miroslav VinklerAle ano pane Vinklere. Na hory se chodí proto, že jsou a sami o sobě jsou natolik impozantní že opravdu další dekorace nepotřebují. Pokud jdu na hory tak jdu na hory a nehledám tu nějaké jiné atrakce či lunapark. Bohužel od začátku se ptám na něco úplně jiného než co mi tu vysvětlujete. Co je cizí polské tradici mě také moc nezajímá. Mě od začátku zajímá pouze vztah HD k těm " atrakcím" na Dolní Moravě a důvod proč jsem od nich na toto téma neměl možnost nic číst. Žádná negatívní reakce, žádná poplašná zpráva. Prostě nic. Na konkurenční projekt, který bude přírodu zatěžovat podstatně méně a je stavěn navíc na místě kde již historicky rozhledna stála se najednou píší dopisy ministrovy atd. To, že se něco rychle "sfouklo" snad není argument. Prostě podnikatele s ekologií ve jménu přírody nemusím a nevěřím jim ani tu tečku za větou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.6.2020 09:13 Reaguje na Jarek SchindlerTak znovu. Dopisy na úřady se píší proto,že byla zfalšována EIA, kapitola ekologická únosnost území.
My prokazujeme, že návštěvnost by stoupla o 300-500% , EIA tvrdí, že o 10-15%.
Vrchol K.S. je v srdci Státní přírodní rezervace,NATURA 2000 a stávající návštěvnost je 47 tis.lidí ročně. - únosné
150-200 tis. lidí tohle území prostě neunese .
Proto proti tomu jsme, kdo chce Disenyland ať si zajde na Stezku v oblacích nebo jinam.
Vztah ekologů ke Stezce do oblak je ryze negativní.
Proč neremcali,když se stavba dělala jsem vám detailně vysvětlil. /ani se to nedozvěděli/
A neházejte do jednoho pytle ekologické projekty. Jsou jako lidé- výborné, průměrné a vyloženě špatné.
Číst jste pochopitelně nic nemohl,protože k tomu nikdo nic nenapsal. Proč ? Nevěděli o tom! Proč? Uvedl jsem výše.
Odpovědět
My prokazujeme, že návštěvnost by stoupla o 300-500% , EIA tvrdí, že o 10-15%.
Vrchol K.S. je v srdci Státní přírodní rezervace,NATURA 2000 a stávající návštěvnost je 47 tis.lidí ročně. - únosné
150-200 tis. lidí tohle území prostě neunese .
Proto proti tomu jsme, kdo chce Disenyland ať si zajde na Stezku v oblacích nebo jinam.
Vztah ekologů ke Stezce do oblak je ryze negativní.
Proč neremcali,když se stavba dělala jsem vám detailně vysvětlil. /ani se to nedozvěděli/
A neházejte do jednoho pytle ekologické projekty. Jsou jako lidé- výborné, průměrné a vyloženě špatné.
Číst jste pochopitelně nic nemohl,protože k tomu nikdo nic nenapsal. Proč ? Nevěděli o tom! Proč? Uvedl jsem výše.
JS
Jarek Schindler
28.6.2020 12:12 Reaguje na Miroslav VinklerJiž jsem to nejednou napsal. Pokud došlo k nějakému falšování tak by se tím měli zabývat k tomu určené instituce. Kontaktovali jste je? Podali jste podnět? Když použiji +- vaše čísla ta Stezka má v současnosti návštěvnost asi 180 tisíc lidí. Sněžník 50 tisíc. Vy uvádíte nárůst o 300 až 500 %. To by tedy znamenalo, že by se Sněžník vyrovnal či dokonce překonal návštěvnost Stezky. To je podle mě nesmysl. Na Stezku vás vyveze lanovka. Na Sněžník od Starého Města kde je to nejblíž je celkem namahavý tříhodinový výstup s převýšením přes 800 m. Opravdu chcete tvrdit, že bude rozhledna takovým lákadlem aby zvýšila návštěvnost byť jen jedenkrát. Kolik lidí z těch 180 tisíc by lezlo na Stezku pokud by tam nebyla lanovka a nevyvezla je až nahoru ? Třetina? Polovina? Takže řekl bych, že číslo použité v EIA bude podstatně přesnější (blíž realitě) něž vašich poplašných 300%. A vy se neštítíte uvádět dokonce nárůst až o 500 %. Celkem by mě tedy zajímalo jak tohle číslo dokazujete a z čeho při tom dokazování vycházíte?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.6.2020 21:49Co s lidma v přírodě?Jak určit co stavět a co né?Vždy najdeme zastánce
i odpůrce.Kolik lidských staveb mělo své odpůrce a své zastánce,jak se jejich názor časem vyvíjel a vyvíjí?Těžko soudit vše pouze z pohledu
svého koníčku,přesvědčení či stylu života.Mít právo na přírodu je
právem i těch turistů,podnikatelů,hoteliérů,provozovatelů atrakcí atd.
Vždy tak budou odpůrci stavby a taky její zastánci.Je to bohužel opět
jedno z míst na které se liší názory zastánců i odpůrců a někdo bude
muset rozhodnout.Ať rozhodne jakkoliv,tak rozhodne pro někoho správně
a pro druhého špatně.Nejsem zastáncem horských hotelů,ale nepohrdnu občerstvením někde v horách.Pokud k rozhledně nepřibude ubytovací kapacita,tak jsem ochoten ji tolerovat.Je každopádně pouze statickou stavbou na rozdíl od větrných elektráren na hřebenech hor a neohrozí záborem lesa jako nové sjezdovky a lanovky.Ono rozhledny(požární nebo vojenské pozorovatelny) bývaly součástí hor dříve,než ty turistické.
Mnohé zanikly,jiné byly přestavěny,jiné obnoveny a další módně nově vybudované u kdejaké obce z dotací EÚ.Co komu přinášejí je sporné
rovněž a tak je tomu se vším,co člověk udělá.Proto nechci hodnotit konkrétní stavbu,ale mám obavu,co se na ni časem nabalí.Mnohé stavby začínají nenápadně a časem vznikne celý komplex staveb.Přitom je
zde otázka,je dobré pro přírodu strpět přelidnění jednoho vrcholu
a nebo turistický tlak rozložit i na jiné vrcholy dosud nedotčené
stavbami?Nevím co je lepší,ale žádná skupina lidí nemá právo si
uzurpovat přírodu pouze pro svůj koníček a přesvědčení.Striktní
zákaz staveb v přírodě prostě není uskutečnitelný,tak jako uzavřít
přírodu před lidmi pouze pro pár vyvolených ochranářů.Toto není
moudré a tak nezbývá,než se naučit vzájemně chápat a tolerovat.
Je třeba dohodnout pravidla a ty pak dodržovat,ale ani jedna
strana nesmí být neústupná.
Odpovědět
i odpůrce.Kolik lidských staveb mělo své odpůrce a své zastánce,jak se jejich názor časem vyvíjel a vyvíjí?Těžko soudit vše pouze z pohledu
svého koníčku,přesvědčení či stylu života.Mít právo na přírodu je
právem i těch turistů,podnikatelů,hoteliérů,provozovatelů atrakcí atd.
Vždy tak budou odpůrci stavby a taky její zastánci.Je to bohužel opět
jedno z míst na které se liší názory zastánců i odpůrců a někdo bude
muset rozhodnout.Ať rozhodne jakkoliv,tak rozhodne pro někoho správně
a pro druhého špatně.Nejsem zastáncem horských hotelů,ale nepohrdnu občerstvením někde v horách.Pokud k rozhledně nepřibude ubytovací kapacita,tak jsem ochoten ji tolerovat.Je každopádně pouze statickou stavbou na rozdíl od větrných elektráren na hřebenech hor a neohrozí záborem lesa jako nové sjezdovky a lanovky.Ono rozhledny(požární nebo vojenské pozorovatelny) bývaly součástí hor dříve,než ty turistické.
Mnohé zanikly,jiné byly přestavěny,jiné obnoveny a další módně nově vybudované u kdejaké obce z dotací EÚ.Co komu přinášejí je sporné
rovněž a tak je tomu se vším,co člověk udělá.Proto nechci hodnotit konkrétní stavbu,ale mám obavu,co se na ni časem nabalí.Mnohé stavby začínají nenápadně a časem vznikne celý komplex staveb.Přitom je
zde otázka,je dobré pro přírodu strpět přelidnění jednoho vrcholu
a nebo turistický tlak rozložit i na jiné vrcholy dosud nedotčené
stavbami?Nevím co je lepší,ale žádná skupina lidí nemá právo si
uzurpovat přírodu pouze pro svůj koníček a přesvědčení.Striktní
zákaz staveb v přírodě prostě není uskutečnitelný,tak jako uzavřít
přírodu před lidmi pouze pro pár vyvolených ochranářů.Toto není
moudré a tak nezbývá,než se naučit vzájemně chápat a tolerovat.
Je třeba dohodnout pravidla a ty pak dodržovat,ale ani jedna
strana nesmí být neústupná.
SP
Svatá Prostoto
26.6.2020 23:14 Reaguje na Břetislav MachačekAsi tak. Mně se ten nápad taky nelíbí. Ale jiným bezpochyby ano. Slušná společnost má nástroje, jak podobné situace řešit. No, neslušná samozřejmě taky:-).
A tady je to přitom navíc úplně jasné a můžeme být všichni v klidu, protože Poláci si tam vystřihnou co oni budou chtít a bude. Stejně jako to asi udělají s tím uhelným peklem ... a že to bude řádově větší průser.
Odpovědět
A tady je to přitom navíc úplně jasné a můžeme být všichni v klidu, protože Poláci si tam vystřihnou co oni budou chtít a bude. Stejně jako to asi udělají s tím uhelným peklem ... a že to bude řádově větší průser.
Miroslav Vinkler
27.6.2020 06:36 Reaguje na Svatá ProstotoMáte pravdu , společné vztahy nejméně od první republiky nejsou dobré.
Ke škodě obyčejných Poláků i Čechů.
Odpovědět
Ke škodě obyčejných Poláků i Čechů.
va
vaber
27.6.2020 12:30 Reaguje na Břetislav Machačekjá bych situaci neviděl jako uzurpování přírody skupinou vyvolených ochránců, to je nesmysl ,ale jde o to zdali vůbec člověk dovolí přírodě aby se rozvíjela bez zásahu člověka alespoň někde, nebo člověk uzurpuje vše a tím zničí něco co ani dnes netuší že zničil a to by měl být asi hlavní smysl národních parků, někde by lidé měli ustupit a nemůžou brečet že se nemohou rozvíjet . Ale dnes vítězí jen peníze a tak divoká příroda nemá šanci
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
27.6.2020 17:13 Reaguje na vaberTady je ale problém v tom, kde ta bezzásahová území vyhlásit. Na myšlenku jako takovou vám každý kývne, ale ať to budete chtít švihnout kamkoli, tak to bude někomu vadit, v neposlední řadě proto, že pro valnou část veřejnosti musí být příroda hlavně hezká ... taková lepší Stromovka:-).
Oni to prostě s tou přírodou myslí dobře a sami nejlíp vědí, co je pro ni vlastně dobré.
Prostě pokud chci vidět něco, co je fakt přírodou s opravdu minimálními zásahy člověka, tak nejschůdnější je si za necelou dvacku koupit letenku do Toronta a zamířit na sever.
Odpovědět
Oni to prostě s tou přírodou myslí dobře a sami nejlíp vědí, co je pro ni vlastně dobré.
Prostě pokud chci vidět něco, co je fakt přírodou s opravdu minimálními zásahy člověka, tak nejschůdnější je si za necelou dvacku koupit letenku do Toronta a zamířit na sever.
va
vaber
28.6.2020 08:12 Reaguje na Svatá Prostotoano ještě existují místa kde je vliv člověka minimální ,ale myšlení člověka je nastaveno tak že brzy i tato místa zmizí
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.6.2020 12:56 Reaguje na Břetislav MachačekMyslím, že se mýlíte. Dnes jsou k dispozici skutečně dobré metodiky,které umí zjistit, zda plánovaný zásah ovlivní přírodu a jak negativně. Dá se to vyčíslit a pracujete s tím stejně jako v jiných oborech.
Problém je v tom, že nemáme kvalitní státní správu na úseku ŽP a územního plánování.
Ti lidé jsou pod obrovským tlakem investora-kolikráte ruku v ruce se zájmem samosprávy -- dáš rozhodnutí nebo tě vyhodíme- a nejsou nezávislí. Potkal jsem i dobré úředníky, ale i ty z druhé strany.
Ale k věci, každý záměr lze dnes objektivně posoudit a dá se říci , nebudeš stavět , budeš stavět s těmito omezeními anebo máš dobrý projekt-bez připomínek.
Odpovědět
Problém je v tom, že nemáme kvalitní státní správu na úseku ŽP a územního plánování.
Ti lidé jsou pod obrovským tlakem investora-kolikráte ruku v ruce se zájmem samosprávy -- dáš rozhodnutí nebo tě vyhodíme- a nejsou nezávislí. Potkal jsem i dobré úředníky, ale i ty z druhé strany.
Ale k věci, každý záměr lze dnes objektivně posoudit a dá se říci , nebudeš stavět , budeš stavět s těmito omezeními anebo máš dobrý projekt-bez připomínek.
BM
Břetislav Machaček
27.6.2020 23:25 Reaguje na Miroslav VinklerBudu vám oponovat v tom,že i metodika se může mýlit a
rovněž to vyčíslení či statistika.Zaujatý metodik či statistik může obojí tak trochu přikrášlit či naopak.
Mnohé projekty jsou účelově hodnocené z pozice samotných zastánců,kteří zdůrazní vliv projektu i tam,kde by tomu
tak bylo i bez toho projektu.Mi třeba dloubá v hlavě,jak mohly přežít do dnešní doby ty rostliny v Milovicích,
když tu ti divocí kopytnatci nebyli cca 3OO let a armáda
to tu "přeorávala"tanky max.5O.let.Kdo ty louky spásal
a kopyty narušoval pro samovýsev předtím?To se dělo
jak bez těch zubrů,koní,praturů a tanků?To by nešlo
spásat například masným skotem?Jakou statistikou je to podloženo,když to není možné porovnat s dobou před
3OO.roky?Jak se zjišťuje,co je původní a co né?Od
kterého rozhodného data se určuje co je původní a co
nepůvodní?Vždyť víme,že už některé rostliny dovezli
se zásobami třeba Tataři a dnes tyto "nepůvodní"rostliny chráníme jako relíkvie naší přírody.Přitom chceme vybít
daňky,muflony a kamzíky?Jak stanovit co vyhubit a druhé
zase chránit?Víte ono to zavání i v ochraně přírody
osobními zájmy,jako v tom jejím ničení.Jen se to musí zdůvodnit,podložit čísly,smyšlenými důkazy a hlavně zpropagovat.Například záchrana křečků před "dálniční mafií".Neubývá jich třeba díky ochraně jejich predátorů?
Ono se jim nakonec nejlépe daří na polních letištích,
kterým se predátoři vyhýbají a nebo taky v oploceném
areálu kempu či koupaliště,kam se vůbec predátoři nedostanou.Není pouze chybou chránit vše a všude?
Proč se stále haní myslivci,kteří se snaží navracet
drobnou zvěř včetně koroptví do přírody?Vždyť i
zachránění či uměle odchovaní dravci taky nejsou
zcela divocí a musí se to doučit sami v přírodě.
Dvojí metr na totéž a to je tak se vším.Rybáři se
snaží zachránit lipany a pstruha potočního,ale musí
strpět jejich predaci vydrami,volavkami a kormorány.
Jak dlouho je to bude ještě bavit?Podobné to je s
vlky a medvědy.Jak jsou velké cílové početní stavy
těchto šelem,aby to bylo únosné pro zbytek zvěře i
chovatelů ovcí a koz?Bude hranicí vybírání popelnic
medvědy či jejich žebrání svačin u silnic?A u vlků
toulání za potravou po vesnicích a ve městech?
Nechci se zbytečně přít,protože víra je víra a ta si
důkazy najde i tam,kde nejsou a odpůrce se musí upálit
či alespoň zatratit.Lépe však naslouchat všem a hledat kompromisy i u zdánlivě nekompromisních rozhodnutí.
To,že chybí na odpovědných místech odborníci,je dáno
často pochybným vzděláním a tak se není čemu divit.
Kvantita ve školství nahrazuje kvalitu a to jak u absolventů,tak vyučujících. Pokud žáky učí fanatik,
tak vychová generaci fanatiků bez schopnosti naslouchat
jiným.O objektivitě těchto lidí tak mám pochybnosti,
protože žijí ve svém bludu a často jim chybí praxe
a životní zkušenosti.Je mi tak milejší rozvážný praktik,
než teoretik vybaven pochybnými znalostmi.No a o osobní
statečnosti úředníků už nehovořím vůbec,protože ono
uvedené vzdělání se mnohdy nedá nikde jinde uplatnit
a tak jsou závislí na daných funkcích.Ona ta příroda
fungovala po milióny let i bez vystudovaných ekologů.
Ti mimo státní správu se pak angažují u desítek eko-
spolků a tam se snaží přiživit při čerpání grantů
a dotací.Jsou tak často profesionálními aktivisty bez
jakéhokoliv mandátu a kazí dobré jméno ochrany přírody
jako celku.Blokace všemožných staveb se jim stalo
náboženstvím jakož i prosazováním osobních přání
a činností.Není se pak co divit laické veřejnosti,
když všechny sesype do jednoho pytle a označí za
ekoteroristy a fanatiky.Příroda tu byla i bez
ekologů milióny let a mnoho dobrého vykonali
i ti zemědělci,lesníci,myslivci,rybáři,atd.,
kteří jsou neustále terčem kritiky jediných
"vyvolených"všem radit a rozhodovat.
Odpovědět
rovněž to vyčíslení či statistika.Zaujatý metodik či statistik může obojí tak trochu přikrášlit či naopak.
Mnohé projekty jsou účelově hodnocené z pozice samotných zastánců,kteří zdůrazní vliv projektu i tam,kde by tomu
tak bylo i bez toho projektu.Mi třeba dloubá v hlavě,jak mohly přežít do dnešní doby ty rostliny v Milovicích,
když tu ti divocí kopytnatci nebyli cca 3OO let a armáda
to tu "přeorávala"tanky max.5O.let.Kdo ty louky spásal
a kopyty narušoval pro samovýsev předtím?To se dělo
jak bez těch zubrů,koní,praturů a tanků?To by nešlo
spásat například masným skotem?Jakou statistikou je to podloženo,když to není možné porovnat s dobou před
3OO.roky?Jak se zjišťuje,co je původní a co né?Od
kterého rozhodného data se určuje co je původní a co
nepůvodní?Vždyť víme,že už některé rostliny dovezli
se zásobami třeba Tataři a dnes tyto "nepůvodní"rostliny chráníme jako relíkvie naší přírody.Přitom chceme vybít
daňky,muflony a kamzíky?Jak stanovit co vyhubit a druhé
zase chránit?Víte ono to zavání i v ochraně přírody
osobními zájmy,jako v tom jejím ničení.Jen se to musí zdůvodnit,podložit čísly,smyšlenými důkazy a hlavně zpropagovat.Například záchrana křečků před "dálniční mafií".Neubývá jich třeba díky ochraně jejich predátorů?
Ono se jim nakonec nejlépe daří na polních letištích,
kterým se predátoři vyhýbají a nebo taky v oploceném
areálu kempu či koupaliště,kam se vůbec predátoři nedostanou.Není pouze chybou chránit vše a všude?
Proč se stále haní myslivci,kteří se snaží navracet
drobnou zvěř včetně koroptví do přírody?Vždyť i
zachránění či uměle odchovaní dravci taky nejsou
zcela divocí a musí se to doučit sami v přírodě.
Dvojí metr na totéž a to je tak se vším.Rybáři se
snaží zachránit lipany a pstruha potočního,ale musí
strpět jejich predaci vydrami,volavkami a kormorány.
Jak dlouho je to bude ještě bavit?Podobné to je s
vlky a medvědy.Jak jsou velké cílové početní stavy
těchto šelem,aby to bylo únosné pro zbytek zvěře i
chovatelů ovcí a koz?Bude hranicí vybírání popelnic
medvědy či jejich žebrání svačin u silnic?A u vlků
toulání za potravou po vesnicích a ve městech?
Nechci se zbytečně přít,protože víra je víra a ta si
důkazy najde i tam,kde nejsou a odpůrce se musí upálit
či alespoň zatratit.Lépe však naslouchat všem a hledat kompromisy i u zdánlivě nekompromisních rozhodnutí.
To,že chybí na odpovědných místech odborníci,je dáno
často pochybným vzděláním a tak se není čemu divit.
Kvantita ve školství nahrazuje kvalitu a to jak u absolventů,tak vyučujících. Pokud žáky učí fanatik,
tak vychová generaci fanatiků bez schopnosti naslouchat
jiným.O objektivitě těchto lidí tak mám pochybnosti,
protože žijí ve svém bludu a často jim chybí praxe
a životní zkušenosti.Je mi tak milejší rozvážný praktik,
než teoretik vybaven pochybnými znalostmi.No a o osobní
statečnosti úředníků už nehovořím vůbec,protože ono
uvedené vzdělání se mnohdy nedá nikde jinde uplatnit
a tak jsou závislí na daných funkcích.Ona ta příroda
fungovala po milióny let i bez vystudovaných ekologů.
Ti mimo státní správu se pak angažují u desítek eko-
spolků a tam se snaží přiživit při čerpání grantů
a dotací.Jsou tak často profesionálními aktivisty bez
jakéhokoliv mandátu a kazí dobré jméno ochrany přírody
jako celku.Blokace všemožných staveb se jim stalo
náboženstvím jakož i prosazováním osobních přání
a činností.Není se pak co divit laické veřejnosti,
když všechny sesype do jednoho pytle a označí za
ekoteroristy a fanatiky.Příroda tu byla i bez
ekologů milióny let a mnoho dobrého vykonali
i ti zemědělci,lesníci,myslivci,rybáři,atd.,
kteří jsou neustále terčem kritiky jediných
"vyvolených"všem radit a rozhodovat.
Miroslav Vinkler
28.6.2020 04:55 Reaguje na Břetislav MachačekA jsme u toho. EIA byla zpracovatelem doslova zfalšována. Nutno podotknout,že objednatelem EIA byl investor.
To nejsou případy o kterých mluvíte, to je doslova kriminální čin.
Odpovědět
To nejsou případy o kterých mluvíte, to je doslova kriminální čin.
