Petr Koubek: Stručný výčet témat, která jsou v otázce vlků nejdůležitější
Existence prosperujících populací velkých šelem (aktuálně vlka) na území ČR, je podmíněna řadou faktorů související s postoji myslivců na straně jedné a profesionálních ochranářů na straně druhé. Pokud se nestane nějaký zázrak, a na ten já vzhledem ke zkušenostem a věku nevěřím, tak existence vlka u nás (ale ono to platí pro celou střední Evropu) je nejistá.
Argumentace obou stran pro i proti vlkovi je zatížena obrovským množstvím polopravd až lží. K argumentaci jsou používány jen ty informace, které se hodí. Například ochranáři tvrdí že:
a) Vlk se postará o přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje obrovské škody na lese i polních kulturách. Nejhorší v tomto směru je jelen evropský! Ale jak ukazují výsledky potravních analýz, hlavní součástí potravy vlka středoevropské populace je srnčí zvěř a domácí hospodářská zvířata.
b) Myslivci tvrdí, a opírají se o tendenční články z německého mysliveckého tisku, že většina středoevropských vlků jsou odchovanci z různých domácích chovů a kříženci s domácími psy. Přitom analýzy stovek vzorků DNA jednoznačně prokázaly, odkud se středoevropští vlci vzali, že jsou v populaci vlci z Polska, Pobaltí apod. Monitoring vlků prokázal, že migrační cesty mezi těmito oblastmi jsou živé a vlci je využívají!
c) Někteří profesionální ochránci zlehčují změněné chování vlků projevující se ztrátou plachosti a nejsou ochotni připustit, že se může jednat o velice nebezpečný prvek chování, který je mimochodem první známkou onemocnění vzteklinou.
d) Velkým problémem je nečinnost a neschopnost orgánů ochrany přírody (viz beskydský medvěd 2018). Chceme, aby u nás žily velké šelmy, ale naše legislativa nepočítá vůbec s tím, že některé z nich (vlk, medvěd) mohou být člověku nebezpečné!
e) Škody způsobené vlkem, medvědem i rysem na hospodářských zvířatech a včelách stát hradí, ale pomalu. A někdy ne ve výši, která odpovídá chovné hodnotě zabitého zvířete. Je to stát, kdo podepsal různé smlouvy a dohody zajišťující existenci velkým šelmám v Česku. A musí to být stát, kdo ponese všechny náklady s tím související (elektrické ploty, stáje na noční ustájení, kafilerie, psi, zaměstnanci).
Bohužel ani připravovaný Program péče pro vlka obecného neřeší aktuální stav (na verzi PP odevzdané v roce 2016 na MŽP jsem se jako spoluautor podílel). Jeho poslední x té přepracování úředníky AOPK a MŽP je dokonalý úřednický text, který bude pravděpodobně pro myslivce, chovatele, obyvatele oblastí, kterých se daná problematika týká, a asi také Ministerstva zemědělství, nepřijatelný.
Pokud bych měl opravdu všechny problémy související s velkými šelmami popsat, pak to bude mnohostránkový elaborát, a na ten já nemám bohužel čas. Shora uvedené je jen zlomek těch nejdůležitější problémů.
Přečtěte si také |
Podle myslivců tu někdo tajně vypouští vlky do přírody, dokázat to ale nemohou. Byť jeden případ tu je
Debata o vlcích, bobrech a vydrách
Vladimír F. Mana: Vlci, draci, ostrostřelci
Petr Koubek: Stručný výčet témat, která jsou v otázce vlků nejdůležitější
Jiří Janota: Proč myslivci navrhují použít na bobry a vydry pasti?
Karolína Šůlová: Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni
Jiří Beneš: Vlci nemůžou za vaše posr*** životy
Miroslav Kutal: Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?
Kateřina Poledníková: Problematika konfliktních druhů je u nás řešena pomocí programů péče
reklama
prof. RNDr. Petr Koubek CSc. je pracovník Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jaroslav Štemberk
12.12.2018 15:16Jan Šimůnek
12.12.2018 18:19Druhou věcí je, že stát žádné peníze negeneruje. Stát je vybírá formou daní (a dalších povinných poplatků) od lidí, kteří pracují a vytvářejí nějaké hodnoty, což naprostá většina těch, kdo horují za výskyt "divočiny" u nás, rozhodně není.
Jsem toho názoru, že mezi občany panuje více-méně konsensus vyjádřený dlouhodobými volebními preferencemi zelených (kolem 1 procenta), který říká jasně, že tyhle aktivity nemají žádnou podporu občanů. A tudíž je absolutně nemorální je platit ze státních peněz, a tedy z kapes občanů. Ať veškeré náklady na uvedený chov (a další podobné) hradí zelení a ze svých osobních peněz (tedy z žádných grantů apod.).
Jaroslav Štemberk
13.12.2018 01:08 Reaguje na Jan ŠimůnekVelmi záhy jsem zjistila, že mezi ostatními chovateli ani myslivci moc kvalitních dat neseženu, jelikož je zkrátka situace nová pro nás pro všechny. Obrátila jsem se proto raději na několik lidí z Čech i Slovenska, kteří se zabývají monitoringem velkých šelem a vědeckým výzkumem v této oblasti a spolupracují s desítkami dalších vědců z celé Evropy, včetně zemí, kde vlk nikdy nebyl vyhuben. Prostudovala jsem na toto téma několik mezinárodních studií a dalších informací a na jméno prof. RNDr. Petr Koubek CSc, jsem narazila pouze ohledně plánu péče, nicméně na myslivecké konferenci v Liberci jsem pochopila, že je to člověk mezi myslivci velmi uznávaný a jeho projev zněl velmi erudovaně, S mnou dosud získanými informacemi si ale v mnoha směrech jeho závěry odporovaly, rozhodla jsem se proto vyhledat a prostudovat i nějakou z jeho prací, aby napomohla mé objektivitě.
Kamarád, který pracuje na univerzitě a má proto přístup do jinak placené databáze,,Web of Science", která je nejrespektovanějším zdrojem mezinárodně publikovaných informací, mi dovolil nahlédnout do databáze všech vědeckých článků. K mému velkému překvapení jsem zjistila, že pan profesor Koubek nemá k dnešnímu dni na kontě ani jednu jedinou práci, která by se týkala vlků či velkých šelem! Nejblíže tomu spolupracoval na dvou článcích o liškách, zbytek prací na kterých se podílel se týká převážně netopýrů a jelenů. Přesto se na konferenci v Liberci prezentoval jako vědec, zabývající se vlkem a i nadále se, jak vidím, velmi sebevědomě pouští do hodnocení situace a dodává svému osobnímu názoru na váze svými honosnými tituly, které však získal na základě studia naprosto odlišných druhů. Pro srovnání např. mně již dříve známá Polská vědkyně Sabina Nowak má na kontě 27 publikací v recenzovaných celosvětově uznávaných časopisech, všechny se týkají velkých šelem, (24 přímo vlků) má 847 citací v jiných recenzovaných pracích. Na rozdíl od pana Koubka, jsou krom ní i ostatní autoři, z jejichž článků jsem čerpala, členy mezinárodní pracovní skupiny LCIE (Large Carnivore Initiative for Europe), která byla založena v roce 2001 za účelem mezinárodní spolupráce a sdílení dat a zkušeností mezi odborníky na velké šelmy z celé Evropy a navštěvují ročně několik konferencí na toto téma po celé Evropě, kde i přednášejí.
Chtěla bych tímto ještě poprosit pana Koubka, až bude příště psát o nějakých polopravdách a lžích ze strany ochranářů, aby byl konkrétní v tom, kdo jmenovitě a co konkrétně řekl, jelikož nikdo z lidí, které jsem z této oblasti osobně poznala já, většinu z toho co uvádí pan Koubek, vůbec netvrdí a pokud to píše takto obecně, jen těžko mohou reagovat.
Aby se docílilo oné kýžené objektivní pravdy, bylo by fajn, kdyby i pan Koubek uvedl zdroje svých informací, ráda se něco přiučím, ale na to co ,,jeden pán povídal" bohužel nemám kapacity a budí ve mně velkou obavu, že velká část veřejnosti tyto nepodložené informace bere automaticky za své, jen z toho důvodu, že na první pohled zní logicky a jejich autor má tři tituly, na některé složitosti holt nejen selský rozum nestačí.
Jaroslav Štemberk
13.12.2018 18:45 Reaguje naJosef Mozek
14.12.2018 19:32 Reaguje naKrojerová-Prokešová J., Turbaková B., Jelenčič M., Bojda M., Kutal M., Skrbinšek T., Koubek P., Bryja J.: Genetic constraints of population expansion of the Carpathian lynx at the western edge of its native distribution range in Central Europe, Heredity, (2018)
Kutal M., Belotti E., Volfová J., Mináriková T., Bufka L., Poledník L., Krojerová J., Bojda M., Váňa M., Kutalová L., Beneš J., Flousek J., Tomášek V., Kafka P., Poledníková K., Pospíšková J., Dekař P., Machciník B., Koubek P., Duľa M.: Výskyt velkých šelem – rysa ostrovida (Lynx lynx), vlka obecného (Canis lupus) a medvěda hnědého (Ursus arctos) – a kočky divoké (Felis silvestris)\nv České republice a na západním Slovensku v letech 2012–2016 (Carnivora), Lynx, 48, 48 (2017), 93-107
Anděra M., Červený J., Bufka L., Bartošová D., Koubek P.: Současné rozšíření vlka obecného (Canis lupus) v České republice, Lynx, 35, - (2004), 5-12
Červený J., Bartošová D., Anděra M., Koubek P.: Současné rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) v České republice, Lynx, 35, - (2004), 19-26
Červený J., Koubek P., Bufka L., Kocurová M., Fejklová P.: Eurasian lynx in the Czech Republic and its chance for survival, vRoč. 4,
Fejklová P., Červený J., Koubek P., Bartošová D., Bufka L.: Poznámky k potravě vlka obecného (Canis lupus) v České republice, Lynx, 35, - (2004), 27-33
Červený J., Fejklová P., Koubek P.: Poznámky k potravě medvěda hnědého (Ursus arctos) v Beskydech, Lynx, 33, - (2002), 105-108
Červený J., Koubek P., Bufka L.: Eurasian lynx (Lynx lynx) and its chance for survival in Central Europe: the case of the Czech Republic, Acta zoologica lituanica, 12, 4 (2002), 362-366
Okarma H., Dovchanych Y., Findo S., Ionescu O., Koubek P., Szemethy L.: Large carnivores in the Carpathian Mountains: status and conservation problems, Nature conservation, 59, - (2002), 33-39
Schadt S., Revilla E., Wiegand T., Knauer F., Kaczensky P., Breitenmoser U., Bufka L., Červený J., Koubek P., Huber T., Staniša C., Trepl L.: Assessing the suitability of central European landscapes for the reintroduction of Eurasian lynx, Journal of Applied Ecology, 39, 2 (2002), 189-203
Červený J., Koubek P.: Variability of body and skull dimensions of the lynx (Lynx lynx) in the Czech Republic, Lynx, 31, - (2000), 5-12
Červený J., Koubek P., Anděra M.: Population development and recent distribution of the lynx (Lynx lynx) in the Czech Republic, Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30, 3 (1996), 2-15
Koubek P., Červený J.: Lynx in the Czech and Slovak Republics. (Appendix), Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30, 3 Appendix (1996), 1-60
Koubek P., Babička C.: Lynx (Lynx lynx) in the Hrubý Jeseník Mts, Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30, 3 (1996), 39-50