https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-koubek-strucny-vycet-temat-ktera-jsou-v-otazce-vlku-nejdulezitejsi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Koubek: Stručný výčet témat, která jsou v otázce vlků nejdůležitější

12.12.2018
Škody způsobené vlkem, medvědem i rysem na hospodářských zvířatech a včelách stát hradí, ale pomalu.
Škody způsobené vlkem, medvědem i rysem na hospodářských zvířatech a včelách stát hradí, ale pomalu.
Podle Petra Koubka není otázka vypouštění odchovaných vlků to nejdůležitější, co se problematiky vlka týká, a má jen marginální význam. A na žádost Ekolistu připravil rychlý a stručný výčet témat, která jsou podle něj důležitější. Zde jsou:
 

Existence prosperujících populací velkých šelem (aktuálně vlka) na území ČR, je podmíněna řadou faktorů související s postoji myslivců na straně jedné a profesionálních ochranářů na straně druhé. Pokud se nestane nějaký zázrak, a na ten já vzhledem ke zkušenostem a věku nevěřím, tak existence vlka u nás (ale ono to platí pro celou střední Evropu) je nejistá.

Argumentace obou stran pro i proti vlkovi je zatížena obrovským množstvím polopravd až lží. K argumentaci jsou používány jen ty informace, které se hodí. Například ochranáři tvrdí že:

a) Vlk se postará o přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje obrovské škody na lese i polních kulturách. Nejhorší v tomto směru je jelen evropský! Ale jak ukazují výsledky potravních analýz, hlavní součástí potravy vlka středoevropské populace je srnčí zvěř a domácí hospodářská zvířata.

b) Myslivci tvrdí, a opírají se o tendenční články z německého mysliveckého tisku, že většina středoevropských vlků jsou odchovanci z různých domácích chovů a kříženci s domácími psy. Přitom analýzy stovek vzorků DNA jednoznačně prokázaly, odkud se středoevropští vlci vzali, že jsou v populaci vlci z Polska, Pobaltí apod. Monitoring vlků prokázal, že migrační cesty mezi těmito oblastmi jsou živé a vlci je využívají!

c) Někteří profesionální ochránci zlehčují změněné chování vlků projevující se ztrátou plachosti a nejsou ochotni připustit, že se může jednat o velice nebezpečný prvek chování, který je mimochodem první známkou onemocnění vzteklinou.

d) Velkým problémem je nečinnost a neschopnost orgánů ochrany přírody (viz beskydský medvěd 2018). Chceme, aby u nás žily velké šelmy, ale naše legislativa nepočítá vůbec s tím, že některé z nich (vlk, medvěd) mohou být člověku nebezpečné!

e) Škody způsobené vlkem, medvědem i rysem na hospodářských zvířatech a včelách stát hradí, ale pomalu. A někdy ne ve výši, která odpovídá chovné hodnotě zabitého zvířete. Je to stát, kdo podepsal různé smlouvy a dohody zajišťující existenci velkým šelmám v Česku. A musí to být stát, kdo ponese všechny náklady s tím související (elektrické ploty, stáje na noční ustájení, kafilerie, psi, zaměstnanci).

Bohužel ani připravovaný Program péče pro vlka obecného neřeší aktuální stav (na verzi PP odevzdané v roce 2016 na MŽP jsem se jako spoluautor podílel). Jeho poslední x té přepracování úředníky AOPK a MŽP je dokonalý úřednický text, který bude pravděpodobně pro myslivce, chovatele, obyvatele oblastí, kterých se daná problematika týká, a asi také Ministerstva zemědělství, nepřijatelný.

Pokud bych měl opravdu všechny problémy související s velkými šelmami popsat, pak to bude mnohostránkový elaborát, a na ten já nemám bohužel čas. Shora uvedené je jen zlomek těch nejdůležitější problémů.


reklama

 
Petr Koubek
prof. RNDr. Petr Koubek CSc. je pracovník Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 15:16
Podle zjištění Prof. Julia Komárka, který se touto problematikou zabýval v 1. polovině minulého století, je populace vlka pro kvalitu vysoké zvěře prospěšná, takže přítomnost vlka v honitbě by myslivci měli spíše vítat, než se jí bránit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2018 18:19
Ve druhé větě budu e bych slovo "někdy" zaměnil za "nikdy".

Druhou věcí je, že stát žádné peníze negeneruje. Stát je vybírá formou daní (a dalších povinných poplatků) od lidí, kteří pracují a vytvářejí nějaké hodnoty, což naprostá většina těch, kdo horují za výskyt "divočiny" u nás, rozhodně není.
Jsem toho názoru, že mezi občany panuje více-méně konsensus vyjádřený dlouhodobými volebními preferencemi zelených (kolem 1 procenta), který říká jasně, že tyhle aktivity nemají žádnou podporu občanů. A tudíž je absolutně nemorální je platit ze státních peněz, a tedy z kapes občanů. Ať veškeré náklady na uvedený chov (a další podobné) hradí zelení a ze svých osobních peněz (tedy z žádných grantů apod.).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.12.2018 01:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Jaký chov? Chovat vlka mimo státní zoologické zahrady by z preventivních důvodů mělo být přísně zakázáno. Divoké vlky bychom rozhodně měli chránit. Když dostanou chovatelé dobytka v oblastech, kde se vlk vyskytuje, nějaké dotace na pořízení psů a elektrických ohradníků, tak to zas taková finanční zátěž nebude. Určitě lépe vynaložené peníze, než na různé státem draze placené reklamní kampaně. Když vlci občas uloví nějakého toulavého psa, tak to také bude jedině dobře.
Odpovědět

13.12.2018 13:21
Žiji na Broumovsku, v jádru výskytu vlčí smečky, sama jsem již na svém hospodářství přišla o 9 zvířat a atmosféra mezi místními je velmi hustá, dezinformacemi se tu jen hemží a vzniká slušná panika. Velmi nerada bych sociální prostor zatěžovala polopravdami, o kterých tu píše pan Koubek, proto jsem se snažila opravdu zodpovědně hledat různé kvalitní zdroje informací, které by mi pomohli si udělat na věc objektivní názor.

Velmi záhy jsem zjistila, že mezi ostatními chovateli ani myslivci moc kvalitních dat neseženu, jelikož je zkrátka situace nová pro nás pro všechny. Obrátila jsem se proto raději na několik lidí z Čech i Slovenska, kteří se zabývají monitoringem velkých šelem a vědeckým výzkumem v této oblasti a spolupracují s desítkami dalších vědců z celé Evropy, včetně zemí, kde vlk nikdy nebyl vyhuben. Prostudovala jsem na toto téma několik mezinárodních studií a dalších informací a na jméno prof. RNDr. Petr Koubek CSc, jsem narazila pouze ohledně plánu péče, nicméně na myslivecké konferenci v Liberci jsem pochopila, že je to člověk mezi myslivci velmi uznávaný a jeho projev zněl velmi erudovaně, S mnou dosud získanými informacemi si ale v mnoha směrech jeho závěry odporovaly, rozhodla jsem se proto vyhledat a prostudovat i nějakou z jeho prací, aby napomohla mé objektivitě.

Kamarád, který pracuje na univerzitě a má proto přístup do jinak placené databáze,,Web of Science", která je nejrespektovanějším zdrojem mezinárodně publikovaných informací, mi dovolil nahlédnout do databáze všech vědeckých článků. K mému velkému překvapení jsem zjistila, že pan profesor Koubek nemá k dnešnímu dni na kontě ani jednu jedinou práci, která by se týkala vlků či velkých šelem! Nejblíže tomu spolupracoval na dvou článcích o liškách, zbytek prací na kterých se podílel se týká převážně netopýrů a jelenů. Přesto se na konferenci v Liberci prezentoval jako vědec, zabývající se vlkem a i nadále se, jak vidím, velmi sebevědomě pouští do hodnocení situace a dodává svému osobnímu názoru na váze svými honosnými tituly, které však získal na základě studia naprosto odlišných druhů. Pro srovnání např. mně již dříve známá Polská vědkyně Sabina Nowak má na kontě 27 publikací v recenzovaných celosvětově uznávaných časopisech, všechny se týkají velkých šelem, (24 přímo vlků) má 847 citací v jiných recenzovaných pracích. Na rozdíl od pana Koubka, jsou krom ní i ostatní autoři, z jejichž článků jsem čerpala, členy mezinárodní pracovní skupiny LCIE (Large Carnivore Initiative for Europe), která byla založena v roce 2001 za účelem mezinárodní spolupráce a sdílení dat a zkušeností mezi odborníky na velké šelmy z celé Evropy a navštěvují ročně několik konferencí na toto téma po celé Evropě, kde i přednášejí.

Chtěla bych tímto ještě poprosit pana Koubka, až bude příště psát o nějakých polopravdách a lžích ze strany ochranářů, aby byl konkrétní v tom, kdo jmenovitě a co konkrétně řekl, jelikož nikdo z lidí, které jsem z této oblasti osobně poznala já, většinu z toho co uvádí pan Koubek, vůbec netvrdí a pokud to píše takto obecně, jen těžko mohou reagovat.

Aby se docílilo oné kýžené objektivní pravdy, bylo by fajn, kdyby i pan Koubek uvedl zdroje svých informací, ráda se něco přiučím, ale na to co ,,jeden pán povídal" bohužel nemám kapacity a budí ve mně velkou obavu, že velká část veřejnosti tyto nepodložené informace bere automaticky za své, jen z toho důvodu, že na první pohled zní logicky a jejich autor má tři tituly, na některé složitosti holt nejen selský rozum nestačí.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.12.2018 18:45 Reaguje na
Asi by bylo vhodné, abyste podrobněji rozvedla svoje osobní zkušenosti s vlkem a případně, co byste považovala za důležité, aby se do plánu péče o vlka dostalo.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

14.12.2018 19:32 Reaguje na
Možná je lepší , že se nevěnuje spisovatelské činnosti a nehoní článečky do časopisů, ale spíše se věnuje sbíráním údajů a informací a jejich aplikaci na zdejší podmínky.
Odpovědět

15.12.2018 14:48 Reaguje na Josef Mozek
Povinností vědce je publikovat výsledky své práce, za to je placený. Tyto ,,článečky" mívají kolem 30 stran a jsou v nich shrnuta všechna data z provedeného výzkumu. Vědec, který nepublikuje, není vědec. Recenzované časopisy jsou právě od toho, aby se třídilo zrno od plev a publikují pouze kvalitní práce, které projdou recenzemi dvou až tří nezávislých vědců že stejného oboru.
Odpovědět
su

15.12.2018 14:43 Reaguje na
Červený J., Krojerová-Prokešová J., Kušta T., Koubek P.: The change in the attitudes of Czech hunters towards Eurasian lynx: Is poaching restricting lynx population growth?, Journal for Nature Conservation, 47, 1 (2019), 28-37

Krojerová-Prokešová J., Turbaková B., Jelenčič M., Bojda M., Kutal M., Skrbinšek T., Koubek P., Bryja J.: Genetic constraints of population expansion of the Carpathian lynx at the western edge of its native distribution range in Central Europe, Heredity, (2018)

Kutal M., Belotti E., Volfová J., Mináriková T., Bufka L., Poledník L., Krojerová J., Bojda M., Váňa M., Kutalová L., Beneš J., Flousek J., Tomášek V., Kafka P., Poledníková K., Pospíšková J., Dekař P., Machciník B., Koubek P., Duľa M.: Výskyt velkých šelem – rysa ostrovida (Lynx lynx), vlka obecného (Canis lupus) a medvěda hnědého (Ursus arctos) – a kočky divoké (Felis silvestris)\nv České republice a na západním Slovensku v letech 2012–2016 (Carnivora), Lynx, 48, 48 (2017), 93-107

Anděra M., Červený J., Bufka L., Bartošová D., Koubek P.: Současné rozšíření vlka obecného (Canis lupus) v České republice, Lynx, 35, - (2004), 5-12
Červený J., Bartošová D., Anděra M., Koubek P.: Současné rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) v České republice, Lynx, 35, - (2004), 19-26
Červený J., Koubek P., Bufka L., Kocurová M., Fejklová P.: Eurasian lynx in the Czech Republic and its chance for survival, vRoč. 4,
Fejklová P., Červený J., Koubek P., Bartošová D., Bufka L.: Poznámky k potravě vlka obecného (Canis lupus) v České republice, Lynx, 35, - (2004), 27-33

Červený J., Fejklová P., Koubek P.: Poznámky k potravě medvěda hnědého (Ursus arctos) v Beskydech, Lynx, 33, - (2002), 105-108
Červený J., Koubek P., Bufka L.: Eurasian lynx (Lynx lynx) and its chance for survival in Central Europe: the case of the Czech Republic, Acta zoologica lituanica, 12, 4 (2002), 362-366

Okarma H., Dovchanych Y., Findo S., Ionescu O., Koubek P., Szemethy L.: Large carnivores in the Carpathian Mountains: status and conservation problems, Nature conservation, 59, - (2002), 33-39

Schadt S., Revilla E., Wiegand T., Knauer F., Kaczensky P., Breitenmoser U., Bufka L., Červený J., Koubek P., Huber T., Staniša C., Trepl L.: Assessing the suitability of central European landscapes for the reintroduction of Eurasian lynx, Journal of Applied Ecology, 39, 2 (2002), 189-203

Červený J., Koubek P.: Variability of body and skull dimensions of the lynx (Lynx lynx) in the Czech Republic, Lynx, 31, - (2000), 5-12

Červený J., Koubek P., Anděra M.: Population development and recent distribution of the lynx (Lynx lynx) in the Czech Republic, Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30, 3 (1996), 2-15

Koubek P., Červený J.: Lynx in the Czech and Slovak Republics. (Appendix), Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30, 3 Appendix (1996), 1-60

Koubek P., Babička C.: Lynx (Lynx lynx) in the Hrubý Jeseník Mts, Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30, 3 (1996), 39-50
Odpovědět

15.12.2018 15:04 Reaguje na
Milý pane Suchomel, jak jistě vzhledem ke své akademické profesi víte, to co jste tu vložil, nejsou, krom prvních dvou, články z impaktovaných časopisů, první dva zatím nejsou na Web od Science indexované a vyjdou nejspíš v příštím roce, ani ty se ale netýkají vlka! Jeden je o genetice rysa, druhý je sociologický průzkum názorů na rysa mezi myslivci.
Odpovědět
JB

Jen B.

15.12.2018 23:46
Výčet témat bych si představoval dost jinak. Tohle je jen další snůška zaujatých mysliveckých keců...
Odpovědět
JB

Jen B.

16.12.2018 00:11
Výčet témat bych si představoval dost jinak. Tohle je jen další snůška zaujatých mysliveckých keců...
Odpovědět
HS

Helena Sukovitá

22.2.2019 12:54
Děkuji za snahu o shrnutí, nicméně nevidím mnoho, co se týká třetí strany a tou jsou chovatelé zvířat. Mám pocit, že tito lidé jsou stále považováni za hloupé pasáčky, kterým klidně vlk může občas nějakou tu ovečku slupnout, však jim králové nekrálovsky škodu uhradí.Jsou vhozeni do nové situace prakticky bez pomoci.Co ochrana majitelů ohrad? Je vidina alespoň nějaké úpravy v legislativě?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist