Jiří Janota: Proč myslivci navrhují použít na bobry a vydry pasti?

Bobr. Nemá přirozeného predátora.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Mike / Flickr

Pokud budu mluvit o bobru, ten se v současné době stává značným problémem v oblasti Jihočeské pánve. V plánu péče o bobra jsou vymezeny tři zóny. V zóně A a B platí striktní ochrana, v zóně C lze dnes již bobra lovit na základě povolení orgánů státní správy. Jedná se hlavně o oblast jižních Čech. Vzhledem k tomu, že bobr silně expanduje i v oblasti B, Českomoravská myslivecká jednota navrhuje umožnit odlov na základě povolení i v této oblasti.

Bobr v současné době v některých lokalitách působí neúměrné škody a v určitých oblastech to již hraničí s možností narušení statiky hrází některých rybníků. Velice nerad bych se dožil doby, kdy budu číst příspěvky typu proč myslivci a rybáři nic nedělali, když nám bobr poškodil hráz a došlo k vytopení a značné škodě na majetku obcí (a možná i životech lidí), které se nacházejí v blízkosti těchto vodních staveb (podotýkám, že jich není málo).

Na společném jednání s MŽP a MZe byla diskutována i otázka odchytu bobra do tzv. "životachytných" pastí (návrh MŽP). I to je samozřejmě cesta. Je potřeba se ptát, co potom s těmito odchycenými bobry budou myslivci dělat. Převezeme je kam? Do zoo? Jaké?

Je potřeba ještě zmínit otázku lovu bobra. Bobr je většinou zvíře, které převážnou aktivitu vyvíjí v nočních hodinách. Ze zákona nelze v noci lovit, a i kdyby to bylo možné, bylo by to i tak značně obtížné. Proto Českomoravská myslivecká jednota navrhla k úvaze myšlenku, kdy v případě značných problémů s tímto živočichem by bylo možno povolit lov do usmrcujících pastí. I ondatru, kterou Evropská komise zařadila mezi invazní a nepůvodní druhy, lze tímto způsobem lovit. Rozhodně nejde o železa a podobné pasti, které nedokáží usmrtit zvěř okamžitě.

Zmínka o pastech vyvolala silnou, převážně negativní reakci. Ruku na srdce, jakým způsobem chytáte myši na chalupách? Možná do životachytných pastí a vozíte je k sousedům. Omlouvám se, trochu jsem to nadlehčil. Myslím si, že okamžitě usmrcující past je jedním z řešení, které může napomoci k případnému budoucímu problému.

Pro ty, kteří se budou ptát, proč se musí vůbec bobr zabíjet, odpovím. Protože tento druh nemá přirozeného nepřítele a v případě přemnožení je potřeba jej regulovat. Pokud máte jiný návrh řešení této situace, rád jej vyslechnu a přenesu na odpovědné instituce.

Trochu jiný případ vydra

V případě vydry jde o problém trochu jiný. Českomoravská myslivecká jednota požaduje po Agentuře ochrany přírody a krajiny a po ministerstvu životního prostředí, aby stanovili, jaký je pro ČR únosný stav. Vydra v současné době začíná působit značné škody na rybích obsádkách. Není to dnes problém myslivců, ale hlavně rybářů. Plně je chápu. Pokud bude vaše existence záviset na podnikání v tomto oboru, asi také nebudete rádi, že vám vydra likviduje vaše živobytí, i když děláte za značných finančních výdajů veškerá opatření.

Byla jsem tu. Vydra.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jitka Větrovcová / Ochrana přírody

Je potřeba si uvědomit, že je v ČR cca 300 000 držitelů rybářských lístků (jde o volnočasovou aktivitu). Podstatná část dnes také rybaří způsobem chyť a pusť. Český rybářský svaz věnuje nemalé finanční prostředky na zarybňování revírů. Vydra a kormorán (opět nemají přirozeného predátora) dnes dokáží tyto vodní toky totálně zdecimovat. Stát současně vynakládá značné finanční prostředky z kapes daňových poplatníků na úhradu těchto škod.

Díky tomu, že se vodní toky zarybňují (zákonná povinnost), má vydra prostřený stůl a ideální podmínky k množení. Jen pro vaši informovanost, nejmenší hustota vyder je dnes možná v národních parcích, neboť zde neprobíhá cílené zarybňování. Nejsem rybář, ale nechtěl bych se dožít doby, kdy se rybáři rozhodnou nezarybňovat a 300 000 spoluobčanů přijde o svou volnočasovou aktivitu.

Dnes stát proplácí značné zástřelné (z daní nás všech) za odstřel kormoránů. Českomoravská myslivecká jednota pouze upozorňuje na nový narůstající problém, tentokrát s vydrou. Jenom požadujeme od odpovědných institucí, aby stanovily únosný stav vydry pro území ČR a odpovědné organizace řekly, co budeme dělat s vydrou v oblastech, kde je již dnes značně přemnožená. Možná ji také budeme vozit do zoo, ale asi tak za měsíc nebude kam.

Rozhodně není v zájmu myslivců zdecimovat stavy zvláště chráněných živočichů. Každý druh má v přírodě své místo, nicméně v dnešní silně urbanizované a civilizované krajině je již lidstvem nenávratně narušen koloběh života v přírodě. Nelze se bláhově a naivně přesvědčovat, že si příroda pomůže sama. Někdy musí tím regulátorem být člověk.

Naší snahou je upozornit na narůstající problém, neboť odpovědné státní orgány jej i přes upozorňování neustále přehlížejí.

Přečtěte si odpověď Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni