Jiří Janota: Pokuty pro myslivce nevyřeší obnovu lesů
14.6.2024
Myslivci budou nově muset ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát. Při nesplnění minimální hranice lovu dostanou pokutu. Vyplývá to z předkládací zprávy novely zákona o myslivosti, kterou ve středu 12. 6. vláda projednávala a schválila. Českomoravská myslivecká jednota zásadně odmítá předloženou novelu zákona o myslivosti, protože neřeší příčiny narůstajících stavů zvěře a zvyšujících se škod na lesních a zemědělských pozemcích v některých částech ČR. Naopak novelou si stát zadělává na velké problémy v budoucnu.
Změny ve společnosti znamenají i změny v krajině, zmenšení životního prostředí zvěře a intenzivnější využití krajiny veřejností způsobuje změnu návyků zvěře (noční zvěř, často rušená a stresovaná) a negativním důsledkem může být i zvýšením poškození lesního ekosystému. Hledání rovnováhy mezi početními stavy spárkaté zvěře a potravními možnostmi jejího životního prostředí je klíčová otázka vztahu mezi lesníky, zemědělci a myslivci, mezi lesním i zemědělským hospodařením a myslivostí.
Lesníci argumentují nutností zlepšit stav lesa zejména po kalamitách a snížit tlak zvěře na porosty. Dotčení myslivci mají honitby pronajaté dlouhá léta, investovali do nich mnoho práce i prostředků. Myslivci jsou si dobře vědomi závažnosti škod působených zvěří a vědí, že patří k jejich povinnostem jim předcházet. Nikdo ale nepoukazuje na hlavní příčinu – dnešní způsob hospodaření v krajině a značný nárůst civilizačního tlaku v honitbách. Hlavní vina se hází na zvěř a myslivce. Převážná část myslivců vykonává svoji činnost dobrovolně, ve svém čase a za stále se zvyšujících finančních nákladů. Myslivost je ve většině honiteb provozována na bázi spolkové činnosti a významnou službou státu. Za tuto službu mají být myslivci automaticky sankcionováni.
Novela zákona o myslivosti problém s obnovou lesa neřeší a rozdáváním pokut myslivcům jen celou situaci zhorší. Myslivci se bouří na sociálních sítích. Proč nás chtějí pokutovat, za to že ve svém zájmu deseti tisíce hodin děláme službu pro stát? Proč se hledá příčina problému tam, kde nemá, řeší se unáhleně a neuváženě?!
Novela neřeší příčiny stavů zvěře ani škody
Českomoravská myslivecká jednota zásadně odmítá předloženou novelu zákona o myslivosti, kterou schválila Vláda ČR. Tato novela neřeší příčiny narůstajících stavů zvěře a zvyšujících se škod na lesních a zemědělských pozemcích v některých částech ČR. Přijetí novely v předložené podobě nezajistí dosažení požadovaného cíle snížení stavů zvěře, naopak povede k daleko většímu zásahu do dnes již značně narušených věkových a pohlavních struktur populaci jednotlivých druhů zvěře. Novela přinese neúměrné organizační zatížení státní správy s významným ekonomickým dopadem pro státní správu a obce s rozšířenou působností. Zásadním způsobem naruší spolkovou činnost a soužití na vesnicích. Po uzákonění takto navrženého materiálu lze předpokládat pokles aktivních myslivců v ČR.V případě zásahu do tvorby honiteb se dá očekávat množství správních řízení, které významně omezí výkon státní správy na ORP a praktický výkon myslivosti v nemalé části honiteb v ČR.
Jednání o zákonu o myslivosti bylo přerušeno
Legislativní rada vlády přerušila jednání k zákonu o myslivosti z důvodu značného množství připomínek a požádala ministra zemědělství, aby po vypořádání připomínek předložil materiál zpět na LRV. Za legální, ale zcela nestandardní postup považujeme, že ministr zemědělství společně s ministrem Šalamounem obešli tento závěr LRV a 11. 6. je přijato usnesení s konstatováním:
Předseda Legislativní rady vlády rozhodl v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. c) Statutu Legislativní rady vlády, že takto upravené znění návrhu zákona již nebude projednáno Legislativní radou vlády a že k němu bude vypracováno stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, a to zejména z důvodu časové naléhavosti jeho přijetí, kdy je předkladatelem požadováno projednání návrhu zákona na schůzi vlády tak, aby mohl být předložen Poslanecké sněmovně k projednání ještě na její nejbližší nadcházející schůzi.
Připomínky k zákonu o myslivosti nebyly odpovědně vypořádány
ČMMJ upozorňuje, že i nadále nebyly připomínky odpovědně vypořádány. Zcela zásadní připomínka je k hodnocení dopadů regulace RIA, jejich vypořádání považujeme za zcela povrchní. Nevypořádány rovněž byly připomínky 6 krajů, které jsou zásadní a takto předložený návrh rovněž odmítají.
Místo předložení odborných podkladů při vypořádání připomínek byla podstatná část zdůvodněna v meziresortním řízení konstatováním, že jde o politické rozhodnutí. Pokud ministr zemědělství i nadále prosazuje zákon dnes schválený Vládou ČR pouze silou politické moci, bez odborně vypořádaných připomínek, jsme rozhodnuti všemi zákonnými prostředky zabránit přijetí této legislativní normy.
Nespokojenost s návrhem zákona projevují nejen myslivci napříč ČR a podepisují petici
Ministr zemědělství předložil ke schválení návrh zákona, který v současné době odmítá převážná část myslivců napříč celou ČR. Po celé republice podepisují petici proti novele zákona o myslivosti. Řada pracovníků státní správy a starostů obcí si uvědomuje problémy, který přijetí této legislativní normy přinese.
reklama
Jiří JanotaAutor je předseda Českomoravské myslivecké jednoty.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Pan ministr zemědělství jedná z pozice moci , nechce projednat připomínky k novele zákona . Jak sám říká je to výsledek politické dohody a narovnání křivdy z doby normalizace . Takže tady jde hlavně o likvidaci spolkové myslivosti a života na vesnicích , návrat k jednání které znám z dob kdy nám vládli komunisti . Tím že návrh schválila vláda , bez připomínek mi jen potvrdila že jedná v zájmu hrabat a sedláků co mají dostatek hektarů aby měli svoji honitbu , o nic jiného nejde . Po 35 letech , je to smutný výsledek , o les ,přírodu , biodiverzitu tady nejde a o mezilidské vztahy a život lidí co žijí na venkově už vůbec ne .
Odpovědět
Musím se, zastat těch potomků aristokratů... sousedíme s nimi a bez nich už by bylo vše vystřílené... Je to více měně o sedlácích a novo sedlácích. Celá akce s přemnoženou zvěří je jen prosazování zájmů a tz aktivistů a bouchalů na úkor ostatních. Další efekt je rozhádat společnost a postupně likvidovat spolky jako demokratickou instituci.
Odpovědět
1)"Nikdo ale nepoukazuje na hlavní příčinu – dnešní způsob hospodaření v krajině a značný nárůst civilizačního tlaku v honitbách". --- Z toho tedy vyplývá, že čím je větší tento tlak, tím víc rostou stavy zvěře? To nevymyslí hned tak NĚKDO.
2) "naopak povede k daleko většímu zásahu do dnes již značně narušených věkových a pohlavních struktur populaci jednotlivých druhů zvěře". --- To je přece jasné přiznání toho, že současný stav musí být novelizován.
Odpovědět
Vy jste to všechno teda pomíchal. Zvěř působí větší škody v pasekách, protože nemůžou dle potřeby chodit na louky. Jsou tam totiž rušeny. A je fakt, že dneska není problém potkat běžce se psem o půlnoci?
A věková struktura bude skutečně ještě více narušena, protože, aby se splnil plán lovu, tak se zastřelí co vyleze bez ohledu na kvalitu.
Odpovědět
Máte pravdu. Hned tak někdo si z toho co bylo napsané nevyvodí takové konstrukce. Vy musíte být hlava.
1- dnešní způsob zemědělského hospodaření a stále větší civilizační tlak na zvěř v lesích má zasádní vliv na chování zvěře. Za lány kukuřice a řepky ve kterých zvěř nachází v průběhu významné části roku vše co k životu potřebuje, tedy kryt, klid a krmení můžeme poděkovat ekologům a jejich biopalivům. Energetické plodiny jako je kukuřice a řepka jsou hlavním důvodem změn v početnosti zvěře a to nejen zvěře černé. Zvýšený turistický ruch vytlačuje zvěř z lesů právě do lánu těchto plodin.
2-Současný stav by měl být sice novelizován ale přesně opačným směrem. Ano , malé honitby nepovedou ke snížení stavu zvěře ale povedou pouze k likvidaci zvěře trofejové. Tedy k ještě většímu narušení struktůry stavu populace jednotlivých druhů.
Odpovědět
Včera po obědě si přišla liška pro moje slepice. Mám oplocenou zahradu pletivo 2m bez podezdívky, kterou nedovolí CHKO a vnitřní el.ohradníkové pletivo 1m pro drůbež. Přesto se jí podařilo jednu slepici ulovit, nevím jak, ale viděl jsem ji odcházet. Pokud chcete zvěř, tak proč si to svoje nemůžu ochránit podle svého?
Odpovědět
Tak si tam ještě dejte tu podezdívku ( základy alespoň 60 cm hluboké) a plot doplňte alespoň třemi dráty s " elektrikou". Navíc si pořiďte psa. Jinak stejnou otázku pokládají chovatelé ovcí. Odpověď na ni jsem vám napsal výše. No a pokud paní Pekarová spolu s dalšími prosadí ten svůj návrh tak bude mnohde hůř. Neobracejte se potom na myslivce ale na tvůrce zákona, ekonašeptávače a liščí ochranáře.
Odpovědět
Jak jsem uvedl výše. podezdívku nepovolí CHKO. A tím myslíte, abych měl dvojí el.plot?
Odpovědět
Pro myslivce je liška zvěř škodící , tak jako pro vás . Proč vám nepovolí CHKO na vašem pozemku udělat ochranu , nechápu . Potom se diví že místní nemají zájem o národní parky , ochranáři .
Odpovědět
No liška není vlk a na slípkách takovou škodu neudělá. Jen si dělám srandu protože takové zabezpečení chtějí, tedy bez té podezdívky , ocranáři po chovatelích ovcí. No zas to nejsou jenom zahrady či dvorky ale pastviny. No a že vám CHKO na vlastní zahradě něco nepovolí? Není se čemu divid, že nikdo ve svém okolí ochranáře nechce.
Odpovědět
a z jakého důvodu ji nepovolí ? tak bych zakopal do země karisíto, tahokov nebo nějaké plechy, záleží asi co vyjde v dané situaci levněji někde na stavebním bazarů zbytků a přebytků.a asi bych se s tím nešířil a rovnou to zakopal a přikryl 10cm zeminou a fertig !!!
Odpovědět
Zkuste tzv. podhrabove desky. Ty by nemusely vadit.
Odpovědět
Díky to je 10x dražší, mám zahradu 2 ha, obvod 650m .
Odpovědět
Dobrý den, mám něco podobného , vše jsem obrovnal kameny , u nás je to laciný stavební materiál a je ho všude dost ….. normálně mi liška přeleze plot , jestřáb si taky přiletí . Líhnu si slepice sám ,tak jsem to přestal řešit , nemyslím to nijak špatně , je to prostě živit v přírodě :-)))
Odpovědět
tak musíš udělat jen nějakou voliéru a jak velikou to nevím protože jsi nenapsal kolik toho chováš. mi 1x ukradla liška krocana víc jak 10kg a jelikož ho pod plotem neprotáhla tak ho sežrala hned vedle těch drátů. možná že i s liščaty. lidoví myslivci - pytláci, tady na to asi serou a tak je všude lišek přehršel. proto je asi lépe při velikých zahradách vybudovat jen takovou jako voliéru a když to bude mít i střechu tak tu podezdívku asi budou muset povolit když se to bude vydávat za altán aj. dá se určitě najít forma jak je obejít, ne ?
Odpovědět
Nevím kolik slípek chováte, ale kamarádovi jsem
doporučil pro jeho deset slepic pojízdnou voliéru
s kurníkem na železných kolech od staré mlátičky.
Pletivo má i na podlaze a slepice chodí po něm a uždibují přes oka trávu. V dolním patře kurníku
slepice krmí a mají tam vodu a popeliště, které
je tak pořád suché. Má dnes klid od lišek kun i
dravců a po vypasení s voliérou popojede o kus
dál. Nebyl to můj vynález, ale takto pásl kozu
a ovce už můj děda, pouze to byla jen ohrada s
přístřeškem proti dešti a slunci. Ta investice
vás vyjde na méně, než podezdívka celého plotu
a tráva nebude rozhrabaná a nadměrně spasená.
Navíc pro slepice je hejno kolem deseti kusů
přirozenější, než hejno 100 kusů a budete mít
přehled o snůšce každého z hejn. Podmínkou je
ale pokud možno rovná plocha bez stromů a keřů,
ale i to lze vyřešit šířkou voliéry a případně
odstraněním některých stromů a keřů. Tam, kam nedojedete je možno trávu pokosit a usušit a
senem přikrmovat v zimě po přestěhování do
zatepleného kurníku s malým zabezpečeným
výběhem. Tak to dělá on a už by neriskoval
ztráty způsobené liškou, kunami a dravci.
Navíc v tak zabezpečené voliéře je nemusí
na noc zavírat a slepice jsou venku podle
sebe a nikoliv podle něho, kdy je pustí
a nebo zavře, když jde do práce a nebo na
pivo.
Odpovědět
Mám terén složitý, hodně zastromený. Slepic 100 na třech místech, 200 brojlerových kuřat, 50 kachen ( ty se hodně drží na rybníčcích). ( Mám velkou rodinu.)
Odpovědět
Přátelé ,když chce někdo z "dobrovolných zájmových organizací"/viz.citát pana Jiřího Hájka (STAN) v pořadu TN /posilovat pravomoce a jako stráž přírody legitimovat občana,regulovat vstup do honiteb (rozumějme do soukromých pozemků)apod.,pak MUSI počítat i s povinnostmi,stejně jako rybářský svaz,který též sahá pro dotace od danových poplatníků .Všechny ty nářky a odvádění pozornosti k "likvidaci spolkové myslivosti a života na vesnicích"jsou nářkem potrefené husy - ne ,přátelé,pokud užívám "honitbu",tak odpovídám za škody.Tady není nic k diskusi .Stavy "zvěře" a její sociální struktury jsou právě důsledkem špatně prováděného "práva myslivosti" a můžete si tu do mne kdokoliv kopnout přátelé,budou to jen další potrefené husky
Odpovědět
Úžasné a zároveň o mnohém vypovídající. Dopředu si těmi "potrefenými husami" takto zaštiťovat vlastní nesmysly? To se jen tak nevidí. O jaké stráži přírody to vůbec mluvíte? On snad při vstupu do honitby někdo někoho jen tak legitimuje? Co má nakonec stráž přírody společného s myslivostí? Ano, uživatel od někoho pronajaté honitby odpovídá a platí škody. Jen jste jaksi zapomněl na to, že je i povinnost těmto škodám předcházet, že? No a pokud se někdo chce bavit o narušených sociálních strukturách tak je to v první řadě dáno malou výměrou honiteb které svoji velikostí již dnes neodpovídají potřebám chovu zvěře. Jak to asi může a bude vypadat v ještě menších honitbách?
Tak a nyní můžete pane zajíčku spustit něco o potrefené huse.
Odpovědět
tak to máme první husku a vyčkáme na další
Odpovědět
No a k tématu, tedy mimo ty vaše nesmysly byste tam úplně náhodou něco neměl?
Odpovědět
Je to jen další co si myslí že myslivci jsou hlídači jeho pozemků , jinak řečeno další vlastník který se nechce zapojit a starat se o svoje , chce jen peníze , další vlastník který neví že je zvěř národní bohatství nic víc v tom není . Pan Janota má pravdu , od roku 2001 má každý vlastník , právo být členem HS a tam plně ovlivňovat jestli bude HS vykonávat právo myslivosti a nebo j je pronajme nějakému mysliveckému spolku . Také muže každý vlastník vykonávat právo myslivosti sám a plně tím ovlivnit veškeré dění . To že toho práva málo vlastníků využívá je jejich volba , nikdo jim v tom nebrání . Škoda že to nikdo nevysvětlil panu Výbornému .
Odpovědět
Pan Janota má máslo na hlavě a ještě kope do ostatních. Kdyby myslivecká jednota zvládala svou roli, nemusela se přijímat žádná novela zákona. Vykazované stavy zvěře pod dohledem myslivecké jednoty se falšují jako na běžícím pásu, ale když se ozvou vlastníci pozemků, že by se z velké honitby vyčlenili a vzali péči do svých rukou, tak Janota povolá bandu užitečných idiotů z lesnických fakult a začne vymýšlet pseudoargumenty, že to ohrozí genetickou strukturu populace.
Odpovědět
Na vás pane Macek je krásně vidět jak je každý Čech odborníkem na lesy a myslivost. přitom o tom prd ví. Co má prosím Čmmj společného s plánováním lovu a s jeho vykazováním? Většina vlastníků, tedy těch co mají zájem v honitbách je. Každému vlastníkovi ( v rámci společenstevních honuteb HS) je předkládán plán lovu včetně těch " vykazovaných" stavů zvěře a má tak možnost se k tomu již dnes vyjádřit. Stejně tak záleží pouze na vlastnících jak budou kontrolovat provedený lov. Že na to mnozí se.ou není věcí Čmmj. Proč tu péči ti vlastníci nevezmou do svých rukou v těch velkých honitbách? No a gde jste vyčetl něco o genetické struktůře? Pan janota snad někde zmínil výraz " genetická"?
Odpovědět
Tak určitě záleží na tom kdo vlastně jste a hlavně jestli jste držitelkou honitby či máte jen pár m2 ve společenstevní honitbě. V těch předkládají myslivci plán lovu ke schválení a s výsledkem lovu seznamují HS. Jestli vás potom HS s tímto neseznámí, udělejte si pořádek v rámci toho vašeho HS.Nechcete snad po myslivcích aby obíhali každého vlastníka pár čtverečních metrů.
Odpovědět
Dobrý den, je potřeba si uvědomit, že to byli právě vlastníci a ty samé organizace je dnes zastupující, kteří si v roce 2001 prosadili současné znění zákona pro posílení svých práv. Hlavním důvodem bylo odstavení role státu a větší rozhodovací pravomoci. Výsledkem je, že dohled státní správy je tristní, pouze 1% vlastníků dnes využívá svých práv daných zákonem, který si sami prosadili. A to ještě dnes chtějí zcela zásadním způsobem rozbourat nastavený systém spolkového hospodaření v honitbách. Je potřeba si uvědomit, že zvěř je přírodní bohatství státu a stát musí mít rozhodovací a kontrolní pravomoci v této oblasti. Pan ministr se o to snaží, nicméně způsobem, který způsobí ještě více škod než užitku. A opět naskočil na tu samou populistickou vlnu těchto organizací, které mají vinu na současném systému hospodaření. Neříkám, že je vše dokonalé. Určitě by bylo potřeba řadu věcí v zákoně změnit, ale navrženým způsobem rozhodně ne. Ten by systém dovedl do ještě větších problémů. To zcela zásadně odmítáme. Zákon zásadním způsobem neřeší vůbec příčiny tohoto stavu. Příjemný den.
Odpovědět
cca bych tady s ogarem Mackem, souhlasil. protože kdo je vinen že je spárkaté a černé zvěře tolik nad stav ? majitel pozemků nebo kdo ? navíc mnoho myslivců jsou jen arogantní frajírci co se jim ani nechce na čekanou aby se někde nechali žrát od komárů aj. ale střílet výletníkům psy 10m od stezky či polní cesty a sousedům kočky hned za humny a prý - já jsem střílel na sele divočáka, lišku aj. to jo !!! pak se diví že jim lidi ze msty řežou a zapalují posedy !!! kdyby se pořádně o zvěř starali, tak by mohli vydělat prodejem zvěřiny i nějakou tu korunu a ne jen dělat love na mysliveckém bále nebo když vaří guláš na prodej při svých schůzích kde stejně jen chlastají. 1x jsem viděl jak při takové příležitosti 1 místní pobuda vyhrál v tombole běhouna kterého vzápětí dal místnímu hostinskému na umoření svého dluhu u něj a další výherce vyhrál srnce a tak když byl zmražený v kůži tak mu pak pižlali hlavu s parůžkama pilkou na železo !!!
Odpovědět
Pokud podle sebe chcete soudit druhé, tak to ve vašem případě nefunguje arogantní frajírku co bez špetky vědomostí plácá pouze nesmysly. Vy jste 1 x viděl..... Paráda, zvlášť když to z vás dělá odborníka schopného dávat rady. Tak se tedy předvěďte a řekněte, poraďte myslivcům jak se mají pořádně starat o tu zvěř aby mohli "vydělat prodejem zvěřiny".
Opravdu si myslíte, že při té střelbě "výletníkům na psy či na sousedovic kočky za humny" komáři nežerou?
No a posedy a krmelce zapalují spíš tupá ochranářská stvoření a názory podobnými vašim.
Ono je vůbec zajímavé jak se ti ochranáři nejsou schopni mezi sebou domluvit co vlastně chtějí. Jedna půlka by nejraději zvěř vystřílela a tvrdí, že myslivci loví málo. Druhá půlka by zase nejraději myslivce zrušila a zvěř nechala na přírodě. Nejdříve su tedy ujasněte co vlastně chcete a teprve potom kecejte do myslivosti.
Odpovědět
Ministr zemědělství se nechal ovlivnit zelenou propagandou a zeleným kolovrátkem o přemnožené zvěři.
Ve skutečnosti je lesní ekosystém poškozován zvěří proto, protože zvěř dnes nemá svou původní pastvu v zemědělském ekosystému. Nemá pole s pícninami a louky s trávou a dříve obsíkané okraje cest a lesů. Z lesů taky zmizely všelijaké divoké nálety a keře, které zvěř dříve okusovala. Jediné, co zbylo, jsou majiteli lesů vysázené sazenice a tak se zvěř krmí převážně jimi.
Odpovědět
Popisujete, co zvěři chybí, co nemá (chudinka), - a přitom její stavy rostou. Zdá se Vám být v pořádku logika, že čím je větší nedostatek stravy, tím je větší populace? Kde zůstal rozum?
Odpovědět
Na větší ploše máme oproti Rakousku měně zvěře a přesto se zvěř u nás používá pro obhájení nového zákonu o myslivosti . Zdá se vám to normální , kde zůstal rozum ?
Odpovědět
máš to dost pomíchané, ogare !!! o jaké zelené propagandě a zeleným kolovrátkem o přemnožené zvěři tady vykřikuješ ? za bolševistické lidové myslivosti snad bylo více náletů v lese aj.? a zemědělec si má snad nechat spásat své louky s pícninami ? to možná bylo za komoušů že na to JZDáci srali. dnes když vymýtím paseku tak je třeba ji také osázet.
Odpovědět
No a co vám v tom brání? Povinnost zalesnit tu máme již víc jak dvěstě let. Těmi loukami s pícninami myslíte třeba ty chřástalové nesmysly se stařinou vic jak metr vysokou, co se v září akorát za dotace pomulčuje? Nebo ty vyžrané a posrané pastviny? Na ty ta zvěř zrovna neleze.
Odpovědět
Tak ono je dobré vědět, o čem diskutuji a nediskutovat o lesích někde z paneláku.
a za komunistů bylo opravdu v přírodě mnohem víc pastvy, v lesích plno divokých náletů, protože je nečistili, o vysázené smrčky se nestarali a občas dokonce z lesa zmizely stromy s cenným dřevem pro třeba stolařr e a volná plocha zarůstala dalšími nálety. To dneska není, protože soukromí majitelé divoké nálety do posledního metru své parcely vyřezali na palivo.
A na poli taky, vojtěška, jetel, intenzívní trávy coby na pár let trvalé porosty to se sekalo na zelenou píci tak 4X ročně, když to vyrostlo tak na 20 centimetrů, takže na těch polích byla od dubna po listopad mladá chutná pastva pro zvěř. Dnes to nepěstují, krávy krmí siláží z kukuřice, a kupovanými míchanými krmivy nastavenými jen troškou sena nebo slámy.
A totéž bylo na travnatých okrajích cest a lesů, tak to zas eod dubna po listopad obžínali drobní chovatelé králíků, takže tam od dubna po listopad byla pro zvěř čerstvá mladá tráva. Dneska to je zarostlé kopřivami, pcháči a trním.
takže ta pastva z krajiny prostě zmizela a pro zvěř zbyly jenom ty vysázené stromky, na kterých se zvěř shromažďuje z kilometrových vzdáleností.
Odpovědět
Je zajímavé, že když přijde řeč na zmenšení min výměry honiteb tak se okamžitě ozvou hlasy varující před vznikem/obnovením tzv. selských/panských honiteb, kde lovuchtiví majitelé pozemků vystřílí cokoli, co se jen v honitbě objeví a zvěř za chvíli nebude žádná.
A teď je prý zase problém, že myslivců zase tak moc není a ti co jsou prostě často nestíhají ulovit tolik, kolik by se mělo.
Chtělo by to si vybrat ...
Osobně si myslím, že s ohledem na skutečnost, že způsob výkonu mysliveckého hospodaření je rozhodnutím státu znamená skutečně citelný zásah do vlastnického práva vlastníků dotčených pozemků. A je tedy povinností státu zajistit, aby toto hospodaření nepůsobilo vlastníkům pozemků škody, resp. zajistit, aby tyto byly minimální. Že stát tuto povinnost přenese na ty, kterým umožňuje vykonávat myslivost na pozemcích, které jim nepatří (a které nepatří ani státu) je ale přijde zcela ok. A je čistě na nich, zda tuto povinnost akceptují, nebo nikoli. Myslivost je dobrovolná aktivita, ne povinnost.
Odpovědět
Já se omlouvám některé otřesné formulace, ale prostě delší texty jsou v tom oknu na příspěvek děs a běs.
Odpovědět
dobrovolná aktivita to sice je ale když už jsem členem spolku tak mám i nějaké ty povinosti, ne ???
Odpovědět
Jen drobnost.Majitelé pozemků tyto nemají většinou oploceny,pokud nejde o obory,a volně žijící!!!zvěř se tedy týká nejen jejich majetku.Po chovateli hospodářských zvířat chceme oplocení,spíše stavbu opevnění proti útoku dravců.Jde o volně žijící zvěř na soukromém pozemku.Jako majitel papírů na myslivce,před 50ti roky,protože to bylo na škole gratis,bych bral slova pana Dostála jako slova Bible.
Odpovědět
Tak on si každý vybírá co se mu hodí. Svol a ekologisti zase tvrdí, že větší moc majitelů přinese víc myslivců. Já si zase myslím, že kdo chce už papíry má. Navíc po rozbití některých spolků můžou skončit tisíce myslivců co nevlastní ani metr pozemku.
Ono dobrovolní myslivci jsou pro stát požehnání, protože je nemusí platit.
Jinak majitelé pozemků nemají na zvěř právo ta je státu (nebo podle zákona nikoho) a ten dává zákonem oprávnění o ní pečovat. Navíc podle mě by měl i určit jaká je ta přibližná škoda, kterou by měl majitel pozemku trpět.
Jako problematika to není jednoduchá, proto se za ty roky nepodařila vyřešit.
Odpovědět
Škoda 1 %, musí být rozptýleno po ploše a nemusí činit žádná opatření proti škodám. Myslí že je to takhle v novele o lesním zákoně .
Odpovědět
Tak ono je problém, že na rozdíl třeba od doby za komunistů mimo vysázených sazeniček na pasekách dnes na většině míst není jiná podobně kvalitní a chutná pastva pro zvěř. Srnčí se tam tak stahuje z mnohakilometrové vzdálenosti, nižšími sazeničkami s enakrmí i zajíc. A opticky to vypadá, pro neználky a zelené škoditele myslivců, že je zvěř proti dřívějšku přemnožená.
Někde to tak určitě je, jenomže podle mne většinou to je jen projev toho, že dříve bylo pro zvěř mnohonásobně víc chutné pastvy, pícniny a trávy na polích, trávy sekané drobnými chovateli, divoké nálety v lesích atd. Dneska skutečně zvěři zbyly jenom ty vysázené sazeničky.
Odpovědět
Já si naivně myslel, že být členem MS je členství dobrovolné, sloužící v místním regionu k udržování, ale i regulaci množství zdravé a odolné zvěře, pomoc zvěři v nouzi a pochopitelně i občasného lovu.... Ale že by se měl dobrovolný spolek svázat nějakými úřednickými tabulkami, dokonce mu tvrdě stanovovat nějaké poviné limity lovu a ještě pod pokutou, tak to je určitě mimo mísu. Už teď je těch povinností a kontrol dost. To se může taky stát, že se celá myslivecká rodina rozpadne.
Odpovědět
Tak doba se mění. Na jedné straně z krajiny odešel pracující člověk, zemědělec, myslivec, který tu krajinu doslova "dělal", znal ve dne i v noci, žil s tou zvěří a vedle krmiva pro domácí nebo družstevní zvířata dělal skrz pícniny a trávu sekané na zelené krmení a divoké nálety ponechané v lesích velké množství krmení pro lesní zvěř.
Dneska je na poli zemědělec ve velkém traktoru a dělá obilí, řepku a kukuřici a ostatní ho nezajímá, to se nechává zarůst a v podstatě svému osudu.
Běžci, houbaři, pejskaři, kolaři , turisté atd pak chodí do té krajiny jako do divočiny, která ovšem v určité míře dnes divočina je. na rozdíl od dřívějška.
A po myslivci se chce, aby se o tu dnešní divočinu staral stejně jako se dříve myslivci starali o tu mnohem kulturnější krajinu než je stejná krajina dnes. Přitom zájmový myslivec má dnes na tu přírodu mnohem méně času než za komunistů.
Odpovědět
Mimochodem letos bude zřejmě pro lesy "obnovovací rok"
V krajině je od podzimu takový dostatek vody, že stromky zasázené od loňského podzimu až doteď se nemusí nijak zalévat a ošetřovat a přitom mají vysokou šanci, že se uchytí. Pokud nebude zvrat, léto a podzim bez srážek a k podzimu pak v lesích úplně suchá půda, stromky přes další zimu zakoření a potom v roce 25 už budou velmi dobře odolávat i menšímu suchu. A pokud v roce 25 nebude to sucho, kořenový systém těch stromků bude už tak dobrý, že v roce 26 už zvládnou i velké sucho. Stejně na tom budou stromečky vyklíčené letos ze semen z divokých náletů.
Odpovědět
Když vlastně posoudím navrhovaná opatření novely zákona a optimalizoval bych svoje chování, tak mi z toho jednoznačně vyplývá, že je nevýhodné zůstat v tomto stavu myslivcem v pravém slova smyslu. Bude pro mě výhodnější si jako vlastník pozemků jen vzít povolenku přestat řešit brigády, přirmování v době nouze, stavbu mysliveckých zařízení, neručit za případné škody celým svým majetkem, nevyhánět srnčata (to bych asi nezvládl) a prostě jen lovit. Docela bych se divil, kdyby touto cestou v případě zavedení novely zákona nešla většina.
Odpovědět
No právě na tom co jste napsal je vidět že nevíte z praxe nic . Ona ta většina je zapojená a loví , bez problému a ví že to bez těch bezzemků nedají . Ta menšina dělá problémy (chce platit škody a nechce se zapojit ) to je ta větší část . Ta menší část vlastníků je ta bohatší a chce mít svoji honitbu .
Mě jako obyčejnému myslivci co má 10ha z toho nového zákona zase vyplívá že bude pro mě lepší když to přestanu dělat , pohlídám si škody a budu zase chvíli otravovat já je . Sednu si k vodě a v klidu si nahodím prut , řeknu si tak už máte kluci co jste chtěli a nechám je ochutnat trošku jejich polívky . Pokud to udělá z nás malých vlastníku a bezzemků hodně lidí ,řekněme pár tisíc ,tak to bude ještě hodně zajímavé .
Odpovědět
|
|