https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-janota-myslivost-je-neoddelitelnou-soucasti-hospodareni-v-krajine-aneb-zakon-z-bile-cernou-neudela
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Janota: Myslivost je neoddělitelnou součástí hospodaření v krajině aneb zákon z bílé černou neudělá

20.1.2023
S pokusem převrátit realitu naruby přišli včera zástupci části zemědělců a vlastníků lesů. Ve svém stále agresivnějším legislativním boji za uzavřené soukromé honitby a neomezené soukromé právo lovu špatně skrývaném za boj proti škodám zvěří navrhli změnu zákonné definice myslivosti. Ta se z nástroje péče o národní bohatství má stát nástrojem plnění jejich zájmů.
 
Zástupci části vlastníků sdružení v Asociaci soukromého zemědělství a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů navrhují změnu zákonné definice myslivosti. Podle současného zákona je myslivost zjednodušeně péčí o zvěř, která je součástí ekosystému a je národním přírodním bohatstvím, a spolková činnost za účelem udržení a rozvíjení mysliveckých tradic. Jako taková je myslivost chráněna zákonem, coby národní kulturní dědictví České republiky. Vztah myslivosti k lesnictví a zemědělství je rovnocenný. Ve všech případech se jedná o hospodaření v krajině, kdy lesníci hospodaří s lesy, zemědělci se zemědělskými plodinami a zvířaty a myslivci s volně žijící zvěří. Tyto činnosti nutně musí stát na stejné úrovni vedle sebe, vzájemně se doplňovat a vyvažovat.

Organizace vlastníků však navrhují definici myslivosti zásadně změnit. Jejich cílem je myslivost, a tedy i volně žijící zvěř, podřídit vlastním zájmům. Myslivost má podle nich být nedílnou součástí zemědělské a lesnické činnosti a má být provozována zejména vlastníky či pachtýři nebo prostřednictvím právnických nebo fyzických osob a dále spolky a jinými subjekty. Ochrana národního přírodního bohatství se má podřídit touze po lovu a majetku části vlastníků pozemků.

Jaké jsou nejnovější požadavek vlastnických organizací? Je to podobné, jako kdyby si vlastníci lesů a zemědělci nárokovali právo vykácet některou chráněnou alej, postavit sjezdovku na Sněžce nebo rozorat bojiště bitvy na Bílé Hoře. Takové zásahy do přírodní bohatství České republiky si asi dovedeme jen těžko představit. Motivace změny definice myslivosti je přitom jasná.

Cílem je zneplatnit usnesení Ústavního soudu, který opakovaně rozhodl, že vlastnická práva k půdě nejsou neomezená a vlastníci musí jejich omezení ve vyšším zájmu strpět. Tak musí strpět mimo jiné myslivost v zájmu péče o přírodní bohatství – zvěř. Kdyby myslivost podle zákonné definice už nepečovala o přírodní bohatství, ale byla nástrojem sedláků a lesníků, zřejmě by ji už trpět nemuseli. Na úkor českého státu a české veřejnosti by si tak zvěř de facto přivlastnili. Definice myslivosti takto změněna být nesmí.

Požadavky vlastníků půdy proti zvěři sahají sto let zpět

Zástupci vlastníků argumentují, že myslivost byla součástí zemědělského a lesního hospodaření vždy a až komunisté měli rozhodnout o jejím oddělení. Skoro pětatřicet let po sametové revoluci už je poněkud laciné snažit se cokoliv shodit tím, že to onálepkují jako komunistické. Zde to navíc není pravda. Před stejnými požadavky vlastníků naši předchůdci zvěř bránili již před sto lety.

Jeden z průkopníků české myslivosti Josef Žalman napsal o rolnících žádajících vyhubení zvěře v článku O nový honební zákon vydaném jako reakce na článek Pryč s lovnou zvěří v časopisu Stráž myslivosti dne 1. února 1927 následující:

Zachovati všechny druhy naší lovné zvěře řádným prováděním ohleduplné myslivosti jest skutečně otázkou naší kulturní vyspělosti a má býti svědectvím našeho povznešeného stanoviska k přírodě a její ochraně.

Tato snaha po ochraně domácí přírody jest dnes příznakem velkodušného, pokrokového názoru světového; ohnisko této myšlenky leží tam, kde by byl nejméně kdo hledal; v nejdemokratičtější a nejsvobodnější zemi světa, ve Spoj. státech sev. Ameriky! Odtud řítí se toto hnutí živelnou silou po celé zeměkouli a zakotvilo pevně všude, mezi národy a lidmi všech plemen a barev.

A my, kteří ještě máme dostatek toho, co jiní již oplakávají, my chtěli bychom jíti cestou zcela opačnou a vyhostit těch několik druhů zvěře, života lidského nijak neohrožujících, jen proto, že chce být také živa? Je myslitelno, že by náš pokrokový rolník chtěl propůjčit se k takové nerozumné zvrácenosti?

Snížení minimální výměry honitby a právo lovu vlastníkům

Dalšími významnými požadavky části vlastníků jsou snížení minimální výměry honitby na 250 hektarů a právo lovu pro vlastníky i pachtýře pozemků nad 20 hektarů v každé honitbě, jejich široké rodiny, zaměstnance a kohokoliv, koho jím pověří. Zmenšení honiteb by bylo jednoznačně krokem proti zájmům zvěře. Znemožnilo by s ní hospodaření, protože životní nároky zvěře jsou větší než 250 hektarů. Zvěř by tak volně přecházela mezi honitbami a vlastníci malých honiteb by se pouze předháněli v tom, kdo ji stihne zastřelit. Znalost zvěře v širším kontextu důležitá pro hospodaření s ní i pro skutečnou regulaci stavů by scházela.

Zmenšení minimální výměry honiteb by navíc vyžadovalo novou právní úpravu oblastí chovu. Oblast chovu je oblast propojující jedním plánem chovu více honiteb. Ustanovení oblastí chovu je však komplikované už v současných podmínkách a bude tím komplikovanější, čím silnější postavení by jednotliví vlastníci honiteb měli. Změna by byla potřeba také v uspořádání státní správy myslivosti.

Právo lovu pro vlastníky a pachtýře by rozvrátilo myslivecké hospodaření, které jinak kontrolují vlastníci pozemků, nájemci honitby a státní správa společně, a rovněž by bylo příčinou nečekaného a nežádoucího pohybu neznámých ozbrojených, nikým nekontrolovaných osob v krajině.

Vlastníci již dnes drží všechny trumfy

Tlak některých vlastníků na změnu zákona ve jménu neúměrných škod nemůže obstát. Už do stávajícího zákona si vlastníci prosadili plné právo o stavech zvěře, a tím i výši škod rozhodovat. Vlastníci můžou v honitbě sami hospodařit. Nic je nenutí ji pronajímat myslivcům. Tuto možnost však u nestátních honiteb využívají málo.

Pokud se vlastníci rozhodnou honitbu pronajmout, činí tak za svých vlastních podmínek jako v případě pronájmu čehokoli jiného. Mohou si stanovit cenu, pravidla mysliveckého hospodaření a náhrady škod, nebo smlouvu v případě nespokojenosti vypovědět. Zákon dává oběma stranám velkou smluvní volnost.

Pokud ani této volnosti nevyužijí, nabízí současný zákon vlastníkům ještě pomoc státní správy myslivosti, na kterou se mohou obrátit s požadavkem na snížení stavů či dokonce úplné ukončení chovu zvěře v honitbě. Státní správa může taková opatření nájemci honitby přímo nařídit. Přesto tohoto práva každoročně využívá jen asi 5 % vlastníků honiteb!

Nevyužívají-li vlastníci honiteb současné velice široké možnosti, jak ochránit svá práva a snížit škody, musím se ptát, proč se dožadují ještě větších práv? Obávám se, že vůbec nejde o škody a už vůbec ne o zájmy zvěře. Jde pouze o snahu snadněji získat soukromé honitby a v nich si bez ohledu na potřeby zvěře užívat možnost nerušeného lovu. Legislativní požadavky některých vlastníků jsou neopodstatněné a v návrhu zákona o myslivosti by se vůbec neměly objevit.


reklama

 
Další informace |
O Českomoravské myslivecké jednotě

Českomoravská myslivecká jednota je organizací sdružující české myslivce již od roku 1923. Pro svých 52 000 členů i širokou veřejnost ochraňuje myslivost jako kulturní dědictví a aktivně pečuje o její trvalý rozvoj. Podporuje činnost myslivců v oblasti péče o zvěř a krajinu, organizuje zkoušky z myslivosti, pro myslivecké hospodáře, zkoušky upotřebitelnosti loveckých psů a sokolnické zkoušky. Od místní až po mezinárodní úroveň zajišťuje společenské akce, udržuje a rozvíjí myslivecké tradice. Děti a mládež vede k poznání přírody a respektu k ní. Organizuje soutěž dětí a mládeže s padesátiletou tradicí Zlatá srnčí trofej, pořádá výtvarné soutěže a podporuje myslivecké dětské kroužky po celé České republice.

foto - Janota Jiří
Jiří Janota
Autor je předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

20.1.2023 13:27
Joo. Tak dlouho se ustupovalo vlastníkům a ekologistům, že už nemáme kam couvnout. Ještě jeden historický kompromis, a budeme zařazení mezi komunisty a fašisty. Je poslední možnost zodpovědně a poctivě argumentovat a neustupovat. Zatím to vypadá, že se myslivci snaží jen přežít bez jakékoliv transformace, jen aby to ti " zasloužilí" doklepali beze změny myšlení.
Odpovědět
Pa

Pavel

20.1.2023 16:37
Dobrý den, myslivost je určitě nedílnou součástí hospodaření v krajině, nicméně tvrzení uvedená v článku nejsou správná. Honitby o menší velikosti by rozhodně hospodaření se zvěří nepoškodily. Při plánování by se jednoduše přihlédlo k velikosti a podmínkám honitby a plán by se udělal podle toho. Dnes není problém s tím (zejména u spárkaté), že by se střílelo více zvěře, než honitba a krajina unese, ale naopak menší odstřel. Stavy spárkaté zvěře jsou neúměrně vysoké a to jde na úkor krajiny, vlastníků a správců lesů a zemědělské půdy. Nájemce honitby má zájem na co největším stavu zvěře, protože je "jeho", on s ní hospodaří a platí si ji, tak z ní chce něco mít. Vlastníci nemůžou prakticky nic. Jsou podle zákona sdružení v honebním společenstvu, což je seskupení vlastníků pozemků v dané honitbě. Z valné většiny se jedná o malé vlastníky, velké množství, kteří tam mají jen drobné pozemky a většinou ani netuší, že jsou členy nějakého honebního společenstva a jaká zde mají práva. V praxi je honební společenstvo pouze formální uskupení nebo je zde skupina pár jedinců, většinou propojených s nájemcem honitby, kteří de facto rozhodují o všem a práva ostatních jsou zcela pomíjena. Jako vlastník pozemku navíc ani nemůžete svůj pozemek z honitby vyjmout, prostě máte smůlu. Proto tedy vlastníci neuplatňují svá práva, v praxi to skoro nejde. Dále je velmi složité pro vlastníka pozemku domoci se v řadě případů adekvátní náhrady škody od nájemce honitby. Zemědělec, kterému 70 muflonů přejde v listopadu přes zasetý ozim, nebo lesník, který zalesňuje a neustále vylepšuje, určitě ví, o čem mluvím.V článku jde jen o zástupný argument, menší výměra honitby by umožnila více majitelům pozemků mít honitbu vlastní, čímž by se dostala mimo hru pár lidových myslivců, kteří žádné pozemky nemají. Fakticky by ale šlo jen o pár případů, myslivost jako celek by to nijak nezměnilo. Snížení výměry honitby naopak přinese lepší hospodaření se zvěří (které stejně kontroluje orgán státní správy, jak bylo v článku řečeno).
Myslivecká sdružení jsou také často uzavřené společnosti, které mezi sebe jen tak nikoho nepustí, nevhodné majitele pozemků zejména. Právo lovu pro vlastníky pozemků by nemuselo znamenat, že se budou po krajině potulovat neznámí ozbrojenci a střílet si, co je napadne, ale povinnost nájemce honitby přijmout do spolku každého vlastníka pozemku v rámci honebního společenstva, který má právo myslivosti podle zákona a projeví o to zájem. Tímto by mohl vlastník – myslivec být součástí mysliveckého sdružení a mít právo lovu v souladu s legislativou. V realitě by jich zase bylo jen pár, ale bylo by to spravedlivé narovnání práv a povinností obou stran.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

20.1.2023 18:35 Reaguje na Pavel
Honitby o menší velikosti neumožňují hospodaření se zvěří, protože areál většiny spárkaté zvěře, která je dnes převažující, je jednoduše větší než 200 hektarů. Zvěř tak bude mezi honitbami přecházet, což efektivně vyloučí možnost cíleného chovu. Nehledě na fakt, že každý malý vlastník se bude snažit zastřelit všechno, co zrovna na jeho pozemek strčí hlavu. Velice dobrým příkladem jsou nám honitby v zahraničí. Tam, kde mají minimální výměru menší, mají paradoxně více zvěře (protože s ní nelze efektivně hospodařit a vlastnické střílení na potkání ke snížení stavů nevede, zvěř totiž není hloupá) a naopak.

Vlastníci mají veškerá práva. Jak se píše v článku, mohou honitbu nepronajmout, pronajmout za svých vlastních podmínek anebo využít zásah státní správy.

Snížení minimální výměry honitby na 250 hektarů by umožnilo oddělení mnoha, tuším sedmi, stovek (neberte mě za slovo, přesné číslo si teď nepamatuji) nových honiteb. To by samozřejmě znamenalo stovky soudních sporů, během nichž se v dotčených honitbách nebude hospodařit vůbec.

Spolek nelze donutit, aby kohokoli přijal za člena, a to ani zákonem (nebyl by v tomto bodě platný). I kdyby taková představa fungovala, pořád by to znamenalo mít ve spolku myslivce, který se nemusí a nechce podřizovat pravidlům spolku, není za nic odpovědný, nic nedodržuje, neplatí členské příspěvky atd. To je naprosto absurdní, protože spolek a jeho představitelé jsou za plnění plánu mysliveckého hospodaření odpovědní. Nemůžou mezi sebou mít někoho, nad kým nemají kontrolu. Pokud by ji měli, byl by ten institut zase k ničemu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.1.2023 22:48 Reaguje na Vlastimil Waic
„Vlastníci mají veškerá práva. Jak se píše v článku, mohou honitbu nepronajmout, pronajmout za svých vlastních podmínek anebo využít zásah státní správy.“

Tato práva platí pro VŠECHNY jednotlivé vlastníky pozemků nacházejících se v dané honitbě? Nebo tato práva platí jen pro dané honební společenství?
Odpovědět
Pa

Pavel

21.1.2023 01:41 Reaguje na Majka Kletečková
Jen pro honební společenstvo jako celek, jako jednotlivec neovlivníte vůbec nic.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

21.1.2023 02:45 Reaguje na Pavel
Je to demokratický systém. Zkuste se domluvit a přesvědčit vlastníky držící rozhodující většinu.

Nicméně úpravu zákona navrhují především vlastníci, kteří mají dost pozemků na nové honitby s minimální výměrou 250 ha. Ti už dnes určitě se získáním většiny v HS nemají problém. Pokud chtějí a pokud je ostatní považují za spolehlivé partnery.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.1.2023 10:55 Reaguje na Vlastimil Waic
Přesně tak. Hlasovací práva jsou v Honebním společenstvu na hektary vlastněné plochy. Vlastník 250 hektarů v honitvě třeba s 1000 hektarů tak potřebuje k prosazení svého návrhu přesvědčit pouze vlastníky maximálně dalších 251 hektarů. Reálně vlastníky tolik hektarů, aby na usnášeníschopné členské schůzi získal návrh většinu hlasů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.1.2023 19:25 Reaguje na Vlastimil Waic
Platí ta práva pro jednotlivé vlastníky pozemků nacházejících se v dané honitbě
nebo
platí pro dané honební společenství jako celek a JEN PRO NĚKTERÉ z vlastníků pozemků?

Protože jste u Českomoravské myslivecké jednoty veden jako PR konzultant a člověk přes vztahy s médii, tak očekávám, že se v této problematice budete vyjadřovat přesně a pravdivě.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

22.1.2023 21:58 Reaguje na Majka Kletečková
Vyjadřuji se naprosto přesně. Práva platí pro všechny vlastníky pozemků stejná. Mezi sebou mají demokracii, tj. pokud chce někdo něco prosadit, musí získat na svou stranu většinu hlasů, ale tak je to ve všech oblastech života.

Ve vztahu k užívání / nájmu honitby vystupuje honební společenstvo samozřejmě jednotně, ale opět na základě svého vnitřního demokratického rozhodnutí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2023 00:00 Reaguje na Vlastimil Waic
Nikde jsem nezpochybňovala, že pro všechny vlastníky platí stejná pravidla. Zpochybňuji pravdivost Vašeho tvrzení, že „Vlastníci mají veškerá práva. Jak se píše v článku, mohou honitbu nepronajmout, pronajmout za svých vlastních podmínek anebo využít zásah státní správy.“

Vždyť tato svá slova jste nyní sám popřel větou „pokud chce někdo něco prosadit, musí získat na svou stranu většinu hlasů“. Z toho přeci plyne, že ten, kdo je v menšině, tak má smůlu a není mu vyhověno, nepodaří se mu realizovat jeho přání týkající se pronájmu, když třeba jiný vlastník pozemku zabírajícího více než polovinu honitby chce opak.
Že rozhodování v rámci HS se děje demokraticky, jsem nikdy nezpochybňovala, a ani jsem nehodnotila, zda je to dobře nebo ne. Jde mi o to, abyste se vyjadřoval přesně. Protože jste u Českomoravské myslivecké jednoty veden jako PR konzultant a člověk přes vztahy s médii.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

23.1.2023 15:20 Reaguje na Majka Kletečková
To mi skoro zaváním popíráním principů demokratického rozhodování. Přece není možné, aby vlastník 5 ha pozemků hýbal hospodařením v např. 500 ha honitbě. Pokud něco chci prosadit, musím si pro svůj návrh zajistit většinovou podporu, platí to v Poslanecké sněmovně, Senátu, v obchodních společnostech, spolcích a naštěstí i v honebních společenstvech. A pokud někde honebním společenstvem hýbou členové mysliveckého spolku, který si honitbu pronajímá, tak pravděpodobně proto, že si tu většinovou podporu dokázali vyjednat. Vesměs je toto trnem v oku jedincům, se kterými dohoda není možná, odmítají principy demokracie a většinového rozhodování a berou ohled pouze na své zájmy, které neváhají prosazovat silou. Dále bych řekl, že se stále dokola omílá daty nepodložená mantra, že myslivci nejsou vlastníci pozemků. Z vlastní zkušenosti ze svého okolí vím, že opak je pravdou - členové mysliveckých spolků jsou významnými vlastníky pozemků. Samozřejmě je pravdou, že se najdou i tací, kteří pozemky nevlastní, ale zrovna tak to platí na druhou stranu, kdy zemědělsky hospodařící subjekty hospodaří na pronajatých pozemcích a vlastních mají minimum. Já se tedy ptám, proč by o osudu a kvalitě zvěře, měli rozhodovat nevlastníci pozemků (pachtýři), jejichž hlavním zájmem je zisk z hospodaření na půdě? A nedělejme si iluze, stačí se rozhlédnout kolem, abychom si udělali obrázek o dnešním zemědělském hospodaření, kdy jde o regulérní průmyslovou výrobu - pestrost krajiny nic, velké půdní bloky kukuřice, řepky, pšenice, průmyslová hnojiva, chemická likvidace ,,plevelů", hmyzu a tím i drobného ptactva, obrovské ztráty ornice vodní a větrnou erozí díky nešetrnému chování se k půdě - takoví lidé by měli rozhodovat o zvěři? O tom, že v pestré krajině se dá hospodařit i ve 200 ha honitbách se můžeme bavit ve chvíli, kdy krajina skutečně pestrá bude.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

23.1.2023 13:55 Reaguje na Majka Kletečková
Zkuste si nepronajmout svých 8,5 ha pozemků myslivcům ,tak vám to ten bolševický komisař na živ. prostředí stejně do honitby přičlení.
Odpovědět
Pa

Pavel

21.1.2023 01:37 Reaguje na Vlastimil Waic
Areál srnčí zvěře je cca 200 ha, areál daňka je cca 500 ha, areál vysoké zvěře cca 800 ha. Zvěři je srdečně jedno, jak jsou rozdělené honitby, přechází podle svých potřeb, jak uzná za vhodné, zvěř je res nullius. Člověk může její pohyb a početnost pochopitelně ovlivnit, např. přikrmováním, lovem, hospodařením v krajině atd. Když porovnáte současnou minimální výměru a areály zvěře, tak to stejně nesedí, zvěř stejně přechází. Hospodařit se na 200, 250, 300, 350 nebo jiné nižší výměře dá, záleží na konkrétní honitbě, prostě budete dělat plán úměrný rozloze a kmenovému stavu honitby. Bude to mít ale jiný efekt, změní to současný systém a pustí to na místa uživatelů honiteb další skupinu osob. Může se totiž stát, že jeden nebo více vlastníků nebo nájemců pozemků se spojí, aby získali potřebnou rozlohu pozemků a budou si honitbu provozovat sami ve vlastní režii. U např. 200 nebo 250 ha to je už reálnější než u 500 ha. Sám uvádíte, že takových honiteb může být cca 700. V ČR je celkem 5787 honiteb, ve vlastní režii je užíváno jen 755. Nově by se dělení honiteb podle vás týkalo asi cca 1/8 celkového stavu. To rozhodně systém myslivosti a myslivecké tradice neohrozí, pouze to částečně přerozdělí možnosti výkonu práva myslivosti. Chápu, že bráníte zavedený systém, který vám vyhovuje, nicméně tvrdit, že změna výměry honiteb a provozovatele myslivosti přivede všechno vniveč, je mimo mísu. Nikde není psáno, že jiný uživatel bude hospodařit špatně a nebude respektovat pravidla. Přece podle zákona nemůžete střílet všechno, co uvidíte, existuje plán lovu, kmenové stavy zvěře, z nich vyplývající počet kusů k odlovu a to musí respektovat každý myslivec. Když budou některé honitby menší, vše se tomu bude muset přizpůsobit. Řada sdružení s tím má stejně dneska problém a stavy zvěře a počty kusů k odlovu uváděné v plánech hospodaření jsou dost často jen fikcí, realitě neodpovídají. Stejně tak kontrola ze strany státní správy, buď funguje dneska a bude fungovat, i když dojde částečně ke změně struktury honiteb, nebo prostě nefunguje už dneska a uživatelé honiteb si už teď dělají, co chtějí. Co je správně?:-)
Co se týče tvrzení, že vlastníci pozemků mají plná práva – mají – ale teoreticky. Pokud je v honebním společenstvu cca 500 – 600 vlastníků pozemků, z nichž většina má jen malou výměru, je z druhého konce republiky a vůbec netuší, že nějaké společenstvo existuje, tak společenstvo nemůže efektivně fungovat a ani nefunguje. Prakticky je v tom ohromný chaos, formální společenstvo vůbec neřeší a nesleduje, kdo je nebo není vlastníkem pozemků a tudíž členem, rozhoduje malá skupina lidí, obvykle propojených s uživatelem honitby, kteří se kdysi dávno na začátku dostali do vedení a ostatní vlastníci pozemků obvykle nemají vůbec možnost cokoliv ovlivnit. Zejména neovlivní, komu bude honitba pronajata, za jakých podmínek a jak má uživatel hospodařit. Vůbec to, jak je koncipováno honební společenstvo v ČR, je výborný způsob, jak vlastníkům pozemků prakticky znemožnit rozhodování o výkonu myslivosti na svých pozemcích.
To, co jsem uvedl o mysliveckých sdruženích jako uzavřených společnostech, tak to docela platí. Jsou i jiná sdružení, čest výjimkám, ale bohužel větší část je taková, jak bylo uvedeno. Tvrzení, že přijatý vlastník pozemků bude sdružení rozvracet, nekontrolovaně střílet, kdy a co chce, neplatit příspěvky atd., je úsměvné.. Existuje celá řada subjektů, kde členství částečně vyplývá ze zákona, záleží přece na nastavení pravidel. Je to o vůli se dohodnout a najít nějaké kompromisní řešení, které může alespoň částečně uspokojit obě strany. Je taková vůle? Při výkonu myslivosti musí každý dodržovat zákonná pravidla, sdružení podle plánu hospodaření rozhoduje, co, kde a kdo bude střílet, kdo to nedodržuje, tak je pytlák a vystavuje se patřičnému postihu. Opět platí, jestli dneska všechno funguje a všichni dodržují pravidla, která jsou efektivně vymáhána, proč by změna měla znamenat, že kontrola přestane fungovat? Může pár lidí (víc by to rozhodně nebylo), o které by se rozšířila sdružení, tyto spolky zničit? Myslivecká sdružení by se spíš měla snažit být více otevřená a pustit mezi sebe i jiné lidi, zejména mladší ročníky. Když ředitel Lesů ČR řekne v rozhovoru pro Myslivost, že LČR „v rámci režijního užívání honiteb chtějí také umožnit vykonávat myslivost mladým lidem, kteří se dnes marně snaží dostat do mysliveckých sdružení“ (viz rozhovor s Ing. Jiřím Grodou, pověřeným vedením LČR, zveřejněný na webu www.myslivost.cz dne 14.7.2022), tak to asi o něčem svědčí.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

21.1.2023 03:26 Reaguje na Pavel
Tento příspěvek je můj osobní názor a nevyjadřuje stanovisko ČMMJ.

Ano, již současná minimální výměra je (i ve srovnání s okolními státy) nízká. Ale je to ještě akceptovatelný kompromis. Jak sám uvádíte, hraniční pro většinu druhů. Plán můžu dělat pro jak velkou honitbu chci, ale bude to jenom plán. Když honitba bude tak malá, že mi zvěř neustále bude přicházet a odcházet, nepůjde s ní smysluplně hospodařit, například udržovat věkovou a pohlavní strukturu. I počet bude v malé honitbě v podstatě formalita, protože se bude neustále měnit (mnohem víc než se mění ve větší honitbě, logicky). Provoz 250ha honitby není žádný provoz, žádný cílevědomý chov zvěře a péče o ni. Taková honitba může mít jediný naplnitelný účel, a to mít bez kontroly možnost zabít cokoliv, co do ní vleze. Problém je, že to v dlouhodobém horizontu nefunguje, protože zvěř je přizpůsobivá a takové honitbě se bude vyhýbat.

Nerozumím vašemu demagogickému argumentu volajícímu po přerozdělení možnosti výkonu práva myslivosti. Pokud tím naznačujete, že vlastníci právo výkonu myslivosti nemají, tak mají. Mohou hospodařit ve vlastní režii, nebo pronajmout honitbu za podmínek, které jim výkon práva myslivosti umožní. Je to jejich čistě jednostranné rozhodnutí, do kterého jim nikdo nemá možnost zasahovat. Opravdu zde neexistuje potřeba posilovat postavení vlastníků. A to říkám jako vlastník, člen HS. Akceptuji totiž, že systém je nastaven tak, jak je nastaven, v zájmu ochrany zvěře, tedy přírodního bohatství. Stejně jako akceptuji, že na svém pozemku, byť je můj, nemůžu jen tak těžit ropu, nebo beztrestně zastřelit někoho, kdo tam omylem zabloudí, ani že nemůžu rozhodovat o tom, jestli třeba můj lesní pozemek bude přístupný veřejnosti. Vlastnictví zkrátka není absolutní. Vlastnictví zavazuje. Věřte, že pro mě osobně jsou zvěř a volně průchodná krajina mnohem významnější hodnoty než sobecká touha všechno moje oplotit a hospodařit si tam po svém. Není náhodou, že s přijetím zásady, že vlastnictví zavazuje, mají největší problém ti, kteří se s ostatními vlastníky nedokáží dohodnout a například získat většinu v HS, pokud tedy nutně potřebují rozhodování HS ovlivňovat.

Členové mysliveckých spolků dnes pravidla dodržují, protože se způsobem hospodaření spolku souhlasí, nebo v horším případě protože spolek, coby uživatel honitby, má právo jim myslivost zarazit (nevydat povolenku, vyloučit je...). Pokud by zákon hypoteticky vnutil do spolku myslivce-vlastníka, tento by nad sebou hrozbu odebrání povolenky či vyloučení neměl. Absolutně by tedy nemusel respektovat jakákoli pravidla, podle nichž spolek hospodaří. A přesto by za jeho "práci" byl odpovědný spolek, coby uživatel honitby, a jeho představitelé. To je, jak jistě sám cítíte, systém naprosto neudržitelný. Nejde o to, jestli pár takových lidí může spolky zničit, jakože si i to dovedu představit. Jde o to, že jejich postavení by bylo naprosto nesystémové, vytvářelo by paralelní, neregulované, myslivecké hospodaření v honitbě - bez plánu a bez odpovědnosti.

Argumentaci LČR nebo obdobně zástupců vlastnických a ekologistických organizací tím, jak jimi navrhované změny v myslivosti otevřou příležitosti pro mladé myslivce, považuji za čistě účelovou. Našli nějaký reálný problém, který myslivost trápí, a nabízejí na něj lék, o který se je ale nikdo neprosil. Tey ne, o ničem to nesvědčí. Jistě jen náhodou tento lék je důsledkem či součástí jimi požadovaných změn, ať je to zvýšení počtu režijních honiteb nebo změny v zákoně. Prostě našli na svých požadavcích něco, co by mohlo být pozitivní i pro myslivce, a tak tím teď své požadavky účelově obhajují. Přitom např. u LČR neznáme podmínky, za nichž budou tito domnělí mladí bezprizorní myslivci moci myslivost ve státních honitbách vykonávat, co za to budou mít atd. Každopádně myslivci jsou si svých chyb dobře vědomi, rozhodně nepotřebují "zachraňovat" zvenčí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.1.2023 19:55 Reaguje na Vlastimil Waic
"Je to jejich čistě jednostranné rozhodnutí, do kterého jim nikdo nemá možnost zasahovat."

Co když jeden vlastník pozemku v daném HS chce hospodařit ve vlastní režii, jiný vlastník v daném HS chce honitbu pronajmout za určitých podmínek a další vlastník v daném HS chce honitbu pronajmout za jiných podmínek? Opravdu platí, že může KAŽDÝ z vlastníků podle SVÉHO rozhodnutí v HS hospodařit ve vlastní režii nebo pronajmout honitbu za určitých podmínek? Nebo to obecně platí jen pro HS jako celek?
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

22.1.2023 22:00 Reaguje na Majka Kletečková
Platí to pro honební společenstvo jako celek. A je to tak správně. Honitby existují proto, aby bylo možno hospodařit se zvěří. Vlastnictví zkrátka není neomezené.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.1.2023 23:43 Reaguje na Vlastimil Waic
Pak je ovšem lživé Vaše tvrzení (20.1.2023 18:35) „Vlastníci mají veškerá práva. Jak se píše v článku, mohou honitbu nepronajmout, pronajmout za svých vlastních podmínek anebo využít zásah státní správy.“
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

23.1.2023 00:06 Reaguje na Majka Kletečková
Je naprosto pravdivé. Vlastníci společně. Demokracie.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

23.1.2023 15:38 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, nezlobte se na mě, ale nechápete to, nebo to nechtete pochopit? Vlastnictví není absolutní a ve věcech hospodaření se zvěří se rozhoduje kolektivně (na vlastních pozemcích si zkrátka nemůžete dělat, co chcete a to platí i ve většině ostatních odvětví s vlastnictvím půdy souvisejících, viz. třeba zmíněná problematika nerostného bohatsví, odpadového hospodářství nebo to, že si na svém pozemku ani nemohu např. vybudovat stavbu, jakou bych chtěl nebo mnohdy vůbec žádnou). Na tvrzení p. Waice nic lživého nevidím - chápete rozdíl mezi vlastníci mají rozhodovací práva a jednotlivec rozhoduje? Není možné, aby jedinec rozhodoval o zvěři, když její životní potřeby dalece přesahují hranice jeho majetku.
Odpovědět
Pa

Pavel

22.1.2023 21:05 Reaguje na Vlastimil Waic
Váš vyjádřený názor mě nijak nepřekvapil, nicméně nehodlám se nechat strhnout k tomu převést tuto debatu na úroveň nějakých osobních útoků, k čemuž začínáte mít nakročeno. Mám spíše pocit, že demagogické argumenty jste použil vy. Ve svých příspěvcích jsem předložil dle mého věcné argumenty a hodlám v tom také pokračovat.
Jak ve článku, tak v diskusi, zaznívá především argument, že snížení výměry honiteb povede k vystřílení zvěře. To je úplný nesmysl. Současné stavy spárkaté zvěře jsou silně nad úrovní počtu, který je v krajině únosný, někde je to vidět méně, jinde je to extrémní. To netvrdím já, ale shoduje se na tom většina odborné i laické veřejnosti, která se o věc zajímá. Naproti tomu stav drobné zvěře, zejména pernaté, je naopak velmi nízký. Uvedl jste, že dělení honiteb by se týkalo cca 700 z nich. Zkusme si to představit v průměrných číslech. V ČR je podle dostupných údajů 5 787 honiteb, průměrná výměra honitby je cca 1 200 ha. Výměra honební plochy je v ČR asi 6 887 798 ha, což je asi 87% celkové plochy ČR. Takže by tedy vzniklo cca 700 nových honiteb, počítejme v průměru, že by měly rozlohu oněch zmiňovaných 250 ha. Takže uvedených cca 700 honiteb o výměru nižším než 500 ha by obhospodařovalo zhruba 175 000 ha honebních pozemků, což je asi 2,5% honební plochy v ČR a 2,2% celkové plochy naší země. Zvěř ale žije i na nehonebních pozemcích, naše členění a dohady jí jsou šumafuk. Dále by se snížila výměra 700 stávajících honiteb, ze kterých by se nové honitby vydělily, při průměrných číslech by tyto původní honitby mohly mít výměru okolo 1 000 ha, takže z vašeho pohledu dostatečnou. Nové honitby o nízkém výměru by byly roztroušené po celém území ČR, určitě by netvořily jeden celek. Opravdu si může někdo myslet, že když bude zhruba 2,5% honební plochy, roztroušených různě po celé republice, myslivecky obhospodařováno na nižší výměře, tak dojde k plošné decimaci stavů zvěře?
Další důvody, proč to tak nebude:
a) Nikdo nemůže bez kontroly a legálně postřílet všechno, co mu přijde do honitby. Plán lovu vychází z podmínek honitby a jasně určuje počet kusů, věk, pohlaví každého druhu zvěře, které se má každý rok odstřelit. Plán schvaluje orgán státní správy a je závazný. Není legálně možné střelit víc, takže prostě nemůžete postřílet všechno, co budete chtít, ale jen to, co máte povoleno. Cílový stav zvěře v honitbě zůstane zachován.
b) Jak jste sám uvedl, zvěř není hloupá a sama si vybere, co a kde jí vyhovuje. Pro spárkatou zvěř, která (snad kromě srnčího) bez problémů migruje na dlouhé vzdálenosti, není problém odejít z honitby s nadměrným lovem tam, kde ji nikdo neobtěžuje.
c) Proč si myslíte, že uživatel menší honitby bude hospodařit špatně? Byl by sám proti sobě, protože by z honitby nic neměl. Mantinely dané shora překročit nemůže a pokud zvěři vytvoří špatné podmínky, nebude žádnou mít. Potom ale nemá důvod mít honitbu a zabývat se myslivostí. Spíš bych očekával, že na menším území s jedním nebo několika vlastníky pozemků bude snažší vytvořit takové podmínky, které zvěř přitáhnou a udrží, což může být důležité zejména pro drobnou zvěř, která na dlouhé vzdálenosti nemigruje.
O fungování HS jsem už napsal dost, nemá cenu se opakovat. Jen pro ilustraci - máte pozemek v jiném HS, několik let od HS nedostanete jedinou informaci. Proto se na něj obrátíte písemně s tím, že vlastníte konkrétní pozemek, aby vám sdělili, jestli je honební. Nikdo vám opakovaně neodpoví. Tolik o tom, jak vlastník může v rámci HS naplňovat svá práva.
Práva vlastníků pozemků jsou hájena nedostatečně. Nemyslím si to jenom já, ale celá řada dalších lidí. Proto se opakovaně objevují pokusy stav narovnat, které jsou vedoucími činovníky myslivosti lobbisticky blokovány. Tím se ale problém nevyřeší, jen se řešení odsouvá. Říkáte, že vlastnictví zavazuje, ale asi jenom někoho. Vlastník pozemku je zavázán k tomu strpět na svém pozemku někoho jiného, nad kterým nemá žádnou kontrolu, ze kterého nic nemá a ani ho tam nezval. Naopak uživatel honitby si může i proti vůli vlastníka dělat, co chce a hlavně se o výsledek s vlastníkem nedělí. Jeho nezavazuje nic. Tak jaká práva tedy vlastníci pozemků mají? Menšina v tomto případě diktuje většině. Myslivost jako vlastník pozemku provozovat můžete, pokud jste členem příslušného spolku, to část vlastníků je. Je ale řada dalších, kteří členy nejsou, protože spolek, tvořený z větší části lidmi odjinud, kteří v honitbě nic nemají, o ně nestojí. To sice není můj případ, ale znám takových hodně. Je tedy naprosto v pořádku posílit nějakým smysluplným způsobem práva vlastníků alespoň na stejnou úroveň. Já osobně si honitbu nepořídím, nemám dost ha a i kdybych měl, tak k tomu nemám důvod, my se vždycky domluvíme. Tam kde nejsou problémy a vztahy jsou normální (což se předpokládám týká většiny honiteb), se nic převratného dít nebude.
Tolik příspěvek do diskuse. Je to pohled zevnitř, snažil jsem se uvést dle mého soudu věcné argumenty, proč výše uvedený článek a některé následně vyjádřené názory neodpovídají realitě, nicméně jejich pisatelům neupírám právo je mít. Stejně tak si já nechám ty své. Víc už psát nebudu, ať si každý čtenář udělá obrázek sám.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

22.1.2023 22:25 Reaguje na Pavel
Nevím, o jakých osobních útocích mluvíte. Ne, v článku ani v diskuzi nezaznívá argument, že snížení výměry honiteb povede k vystřílení zvěře. Povede k vystřílení zvěře v oněch malých honitbách, celkově ale povede k jejím vyšším stavům, což dokládají stavy zvěře v okolních státech. Tam, kde mají malé honitby, mají zvěře hodně, a naopak.

Stavy spárkaté zvěře, jsou, jak sám uvádíte, zvýšené toliko místně, nikoli celoplošně. Vysoké jsou především kvůli způsobu zemědělského hospodaření, které jim předkládá krajinu plnou nekonečných lánů energeticky vydatných plodin. Obdobný důvod (+ chemizaci) má naopak úbytek drobné zvěře.

Operovat průměry je krásné. Nepočítáte ale správně. Snaha oddělit 700 honiteb by totiž neovlivnila těch 700 nových, ale zejména těch 700, z nichž by se oddělovaly. Pokud zůstanu u počítání průměrů, bavíme se o zhruba každé osmé honitbě a více než 12 % honební plochy. Tady už můžeme poměrně relevantně přemýšlet o dopadu na myslivecké hospodaření. Rozhodně jsem nemluvil o decimaci stavů zvěře. Naopak, nejspíš by to přineslo zásadní zásah do stávajícího systému – v krajině by bylo příliš mnoho míst bez lovu, kam by se zvěř stahovala se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Nikdo nemůže bez kontroly a legálně postřílet všechno, co mu přijde do honitby? Jistěže může, tedy skoro. Minimální stavy platí pouze pro zvěř, která je v honitbě normována. Jaká zvěř bude normována ve 250ha honitbách? Podle současné vyhlášky by v takové honitbě směl být normován pouze kamzík, který ale žije jen v hrstce honiteb v Česku, a srnec, oba v minimálním stavu 5 jedinců. Vše ostatní by tedy bylo možno legálně vystřílet.

Proč si myslím, že uživatel menší honitby bude hospodařit špatně? Zdá se mi, že ti aktivistéí, kteří tlačí na zmenšení minimální výměry honiteb, vedou se zvěří tak trochu svatou válku s cílem se jí nejlépe zbavit. Jim přeci nejde o to mít honitbu a zabývat se myslivostí, rozhodně to tak neprezentují. Jim jde o to, mít honitbu a v ní snížit stavy zvěře natolik, aby ideálně nepůsobila žádné škody. Pokud by chtěli vytvářet podmínky pro drobnou zvěř, nic jim v tom přeci nebrání ani dnes, naopak, jsou přeci vlastníky pozemků.

Vlastníci svá práva nevyužívají. Pouze dokola tvrdí, že nejsou dostatečně chráněna. Když pak ale vidíte, že jen 5 % vlastníků ročně žádá o zásah státní správy, lze udělat o využívání jejich práv jiný závěr? Menšina bude většině "diktovat" vždy. Tomu se říká demokracie a ovlivňuje to každou minutu běhu našich životů. Někdy je zkrátka potřeba se v zájmu fungování společnosti a přírody podřídit většině. Naráží-li vlastníci na to, že v honitbě nemůžou vykonávat myslivost, protože je spolek nepřijme, není nic jednoduššího, než tomu spolku příště honitbu nepronajmout, nebo nastavit takové podmínky pronájmu, aby byli přijati.
Odpovědět
Pa

Pavel

23.1.2023 01:01 Reaguje na Vlastimil Waic
§ 36, odst. 5 zákona o myslivosti: „V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze PO VYJÁDŘENÍ ORGÁNU STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.“
Tomuhle neříkám možnost vystřílet všechno bez omezení. Povolenku mi hospodář dá jen v tom případě, když mu to předem odsouhlasí orgán státní správy. Není souhlas, není lov😊. Prakticky se to týká jen černé zvěře, a to pouze markazína a lončáka. Jiné zvěře jen opravdu výjimečně a jen někde a zase jen do 2 let věku, nikoliv zvěře starší zajišťující reprodukci.
Když už mluvíme o minimálních stavech, tak plán se nedělá na stav minimální, ale cílový, což je kompromis mezi stavem minimálním a normovaným. Na minimální stav vám plán lovu nikdo neschválí. Tohle všechno ale jistě víte, když to vím i já jako řadový člen.
Já osobně mám zase pocit, na základě známosti s těmi pár lidmi, kteří by svou honitbu mít chtěli a případně i mohli, že jim jde o myslivost ve vlastní režii, ne o to se zvěře zbavit. Každý se asi pohybujeme v jiných kruzích😊.
Stavy spárkaté zvěře jsou vysoké plošně na celém území, jen někde to je opravdu hodně zřetelné, jinde tolik ne. Škody na lesních porostech a na polích zvěř působí všude, jen se liší místně jejich intenzita. Co se týče průměrných počtů, pokud si přečtete, co jsem výše napsal, tak uvádím, že průměrná velikost honitby je cca 1200 ha (oficiální číslo), pokud se z těchto honiteb oddělí části o velikosti cca 250 ha, potom vám stále zbydou honitby o průměru kolem 900 – 1000 ha, což je víc jak dostatečná rozloha. Zásah do systému by to určitě byl, ale proč by kvůli tomu zůstalo dlouhodobě 12% honební plochy bez lovu? Bránilo by snad oddělení části honitby výkonu práva myslivosti ve zbytku nebo v nové části?
O právech a možnosti pronájmu a HS atd. nemá cenu mluvit, o tom jsem už napsal dost. Vlastníci o nic nežádají, protože to často nemá smysl, určitě jste četl osobní zkušenost pána níže. Demokracie je možnost volby, alespoň na začátku. V tomto případě ale žádná možnost volby není, jen diktát shůry. Uživatel honitby využívá váš pozemek bez vašeho souhlasu, aniž by vám za to poskytl jakoukoliv náhradu. S vlastníkem se nikdo nebaví, v lepším případě má honební pozemek a teoreticky může něco dělat v HS (pokud se samozřejmě vůbec dozví, že se nějaká valná hromada koná) nebo má pozemek přičleněný, bez své vůle, a pak nemůže vůbec nic. Většina vlastníků pozemků tak prakticky právo lovu vůbec nekontroluje, kontroluje ho úzká organizovaná skupina v HS, která je propojená s uživatelem honitby. Ohánět se zájmy zvěře a přírody je hodně laciné, v podstatě ČMMJ tvrdí, že kdyby se hospodaření změnilo, tak by se příroda zhroutila, zvěř nebyla apod., prostě katastrofické scénáře. Ve skutečnosti jde o to zachovat si monopol na právo lovu a vše, co s ním souvisí, v tomto případě na úkor jiné, mnohem početnější skupiny vlastníků pozemků. Tento systém vyhovuje skupině cca 52 tis. členů ČMMJ, resp. části z nich a zbytek se veze, mnoho má ale podobný názor, jako mám já, jen ho neříkají nahlas.
Musím vám vyslovit pochvalu, zájmy svého chlebodárce hájíte zdatně. V šermu jazykem a klávesnicí jste opravdu dobrý, v tom vám dlouhodobě nestačím😊. Proti myslivosti vůbec nic nemám, sám s ní mám co do činění, právě proto si myslím, že by vůbec neškodilo současný uzavřený systém, kde pokud nejste ve správné partě, tak máte smůlu, otevřít i dalším lidem, je to jen o nastavení pravidel. Myslivosti jako takové by to jenom prospělo. Dál už nemá cenu nic psát, vše už bylo řečeno, něco i víckrát. Hezkou dobrou noc.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

23.1.2023 14:15 Reaguje na Vlastimil Waic
Je těžké Obíhat vlastníky z kyž je člověk připoután k nemocniční posteli, a ani tehdy když se tam dostal kvůli odstranování škod po vypuštěných dancích. zbývá mu potom jenom internet a otravovat a otravovat,když si chtějí myslivci spolu s referátem živ, prostředí nechat těchto 80 až 100 danků v 1200 ha honitbě takzvaně na chov.3 roky trvalo než jsem mohl změnit taktiku a s novým srdcem využívat i jiných možností .Na podzim se už trošku rozhoupali a tak jsem zvědav kolik se letos pod naším dohledem napočítá . Josef Valenta
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.1.2023 22:02 Reaguje na Pavel
To, jak jste popsal významné slabiny současného systému, mi připadá srozumitelné a věrohodné.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

23.1.2023 13:50 Reaguje na Pavel
Plně souhlasím ,kdyby myslivci neměli ve svých honitbách nepřezvěříno nebyli by škody ,nebylo by co řešit .Mít na 1200 ha honitby 93 dospělých danků a další vícečetnou srnčí a ještě černou je jaksi příliž moc, to musí uznat neodborník, jen někteří myslivci spolu s referátem živ. prostředí mluví o chovu ,Krajina není obora zvláště pokud se jedná o dříve takzvanou inazivní zvěř. josef Valenta
Odpovědět
MF

Michal Fejfar

20.1.2023 18:33
Maníci v zelených kamizolkách myslí, že jejich komunistické manýry tu budou navěky. Představují si, že na cizích pozemcích si budou střílet co budou chtít, a o přemnoženou černou se postará někdo jinej. A ještě se cítěj ohrožený. Je načase tyhle "nepostradatelný" vohrábla postavit taky k zodpovědnosti, a tu by měly nový zákony jasně přinést. Pro začátek ať zákon zákon řeší krmení, např jak dokrmujou vysokou a je jí víc na silnicích než v lese, a neschopnost udržet stavy černý, o rozrytých zahradách ani nemluvě.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

20.1.2023 18:36 Reaguje na Michal Fejfar
Než se pustíte do diskutování, bylo by asi bývalo lepší si ten článek přečíst. Nikdo rozhodně nic nestřílí na cizích pozemcích. Honitby jsou řádně pronajaty, a to za podmínek stanovených vlastníky pozemků. Pokud je pronajímat nechtějí, nic je k tomu nenutí.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

20.1.2023 19:18 Reaguje na Michal Fejfar
Dobrý večer, ve vší úctě. Jsem přesvědčen, že vaše znalosti o výkonu práva myslivosti jsou poměrně malé. Jinak by jste nemohl spojovat ty tzv. komunistické manýry se střílením na cizích pozemcích apod. Na stejném principu spolkové činnosti nebo výkonu práva myslivosti ve vlastní režii či v pronajatých honitbách funguje výkon práva myslivosti např. v Německu, Rakousku a dalších zemích. Již jsem něco zažil a něco přečetl. Nikde jsem však nezachytil, že by obdobný systém mysliveckého hospodaření na západ od našich hranic zaváděli komunisté. Příjemný večer.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 19:43 Reaguje na Michal Fejfar
Komunistické manýry byly pouze v tom, že nepohodlný člověk, třeba zemědělec, který se nepodvolil vstupu do družstva, nebo třeba jiný odpůrce komunistů ztratil právo mít zbraň neboli mu sebrali tehdejší zbrojní průkaz a mysliveckou zbraň musel buď prodat nebo mu ji sebrali taky. A naopak komunistický funkcionář, pokud chtěl, se k tomu naopak snadno dostal.
Další komunistické manýry byly pak to, že když komunistický funkcionář jako myslivec udělal nějaký průšvih, ať už při lovu nebo třeba opilý v hospodě, tak se to spíš nějak smázlo a podobně, takže funkcionář vyšel bez trestu. Ale úplně stejně by se choval dnešní zemědělec coby obdoba předkomunistikého sedláka či velkostatkáře, kdyby dostal právo střílet si zvěř na svých pozemcích. Protože nad takovým člověkem, kdyby si sám na svých pozemcích dělal myslivost, by nebyla žádná kontrola, mohl by si tam dělat co by chtěl. Navíc to jsou většinou lidi, co se dnes v dnešní honitbě, kde funguje myslivecké sdružení, neumí s takovým sdružením dohodnout a nerespektuje ho coby vyšší autoritu a vůbec neumí s nimi nějak spolupracovat a potlačit své zájmy ve prospěch celku. Jak by asi takový člověk plnil pokyny třeba nějakých úředníků státní správy, kteří nevyjdou ze svých kanceláří, jak je rok dlouhý.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

20.1.2023 22:35
Pane předsedo zanechte blábolů napíši několik faktů na honitbu Něchov Březí u Trhových Svinů výměra ca 1200 ha bylo vypuštěno z farmového chovu ca 80 až 100 danků nevím jestli si dovedete představit co to udělalo s krajinou ,co to udělalo s lesy a zemědělskými pozemky ,jak to likvidovalo oplůtky pastvin atd. A kdo se postavil na ochranu této silně přemnožené zvěře ? Pan Baldík z referátu ochrany přírody spolu s myslivci. Jaké byli důsledky této ochrany? Skody na lesních porostech ,škody na zemědělských pozemcích ,škody na ohradách ,uteklá zvířata, zaměstnaní zemědělci kteří se snažili zabránit dalším škodám místo aby dělali krmivo pro svá zvířata a jaké to mělo pokračování třebas u mne ? Kolabs na pastvině ,díky svému psovi jsem se dostal do Ikemu /dnes jsem po transplantaci srdce/ ,farma skoro zkrachovala, syn místo toho aby se učil do školy dělal krmivo, museli jsme razantně snížit stav zvířat ,já se sotva pohyboval se srdeční pumpou a nyní po třech letech pomalu chodím o holy. Onen zmíněný úředník mne místo omluvy a náhrady škod nazval sviní a podrazákem ,na schůzi honebního společenství bylo ze strany myslivců řečeno proč se rozčilujeme za komunistů bylo líp JZD by to nevadilo.Tak tady neblafejte o hospodaření myslivců ,tak se netvařte že nejste komunisti.A hlavně nechte na pozemcích hospodařit ty co by to mohli dělat dobře než zase díky vašemu hospodaření skoro zemře další člověk.Neobhajujte neobhajitelné jsme již 30 let po revoluci a je třeba napravit to co bylo v 90 letech pokaženo. Josef Valenta Něchov PS. Já určitě mít svoji vlastní honitbu nebudu a roce se ni klepou tak ,že netrefím ani stodolu.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

21.1.2023 00:47 Reaguje na Josef Valenta
Dobrý večer, pane Valento. Není to tak dávno, kdy jsem shodou náhod vyslechl diskuzi mezi lékaři k nedostatku některých léků. Jeden z nich se vyjádřil, že za komunistů byla lépe vedená zdravotní péče. Ptám se, jsou lékaři komunistické struktury na základě tohoto vyjádření? Asi se mnou budete souhlasit, že určitě nejsou. Vnímám občasná vyjádření drobných zemědělců, že myslivci nejsou schopni ochránit jejich majetek. Mám také zprávy, že řada mysliveckých spolků se s myslivci domluví a pokud jsou hospodařící zemědělci myslivci, tak jim povolenky k lovu poskytnou. Vše je na domluvě mezi lidmi. Pokud ovšem domluva není možná, je nutno uplatnit zákonná ustanovení k nastavení pravidel hospodaření. Jak jsem uvedl v článku, současná ustanovení zákona o myslivosti na toto pamatují. Znovu uvedu, že svých zákonných práv využívá pouze minimum vlastníků či uživatelů honiteb. Vnímám i to, že ne vždy rozhodují příslušní úředníci se zájmy zemědělců. Ale i rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte je možno napadnout u vyšší instance a domoci se svých práv. Nedávno jsem se s jedním nejmenovaným poslancem dostal do diskuze. Černá zvěř mu dělá škody na jeho pozemcích a přál by si změnu zákona, jelikož s tím nemůže nic dělat. Když jsem se ho zeptal, kolikrát využil příslušného ustanovení zákona k ochraně svého majetku, tak mi sdělil, že ani jednou. Odpověděl, že si přece nerozhází vztahy na vesnici. Jsem přesvědčen, že navrhované ustanovení zákona, které by umožnilo lov vlastníkům 20 ha pozemků by tyto vztahy na vesnicích poškodilo daleko významněji. Na posledním jednání k novele zákona o myslivosti jsem vysvětloval předkladatelům tohoto návrhu k čemu by mohlo dojít a zajisté dojde. Zákon uloží uživatelům honiteb vystavit povolenku k lovu normované zvěře určeným osobám. Jako uživatel honitby budu muset tomuto vyhovět, tak dotyčnému vystavím povolenku na 1 ks této zvěře. Zákonu jsem vyhověl. Jste přesvědčen, že tento způsob nenaruší mezilidské vztahy na vesnicích? Omlouvám se, to je jen jeden z řady problémů, které by přijetí tohoto ustanovení přineslo. Jestliže již dnes není někde domluva mezi hospodáři a myslivci, tak ji těžko nahradíme zákonnou normou, která bude vyhovovat všem. To platí i pro rozhodnutí úřadů. Nelze řešit nesprávná rozhodnutí některých zaměstnanců státní správy novelou zákona, když zákon ve svých ustanoveních na ochranu práv vlastníků a uživatelů pamatuje. Pokud přijdete s návrhem, který bude uchopitelný a zajistí lepší ochranu práv vlastníků a uživatelů než je současný, rád Vás podpořím. Povolenky k lovu pro vlastníky či pachtýře na jejich pozemcích to z mého rozhodně nejsou. Když budete mít zájem, klidně mi zavolejte. Můžeme o této věci ještě rozvést diskuzi. Příjemný večer. Janota
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.1.2023 10:58 Reaguje na Jiří Janota
přesně tak. 1*
Odpovědět
JV

Josef Valenta

23.1.2023 14:38 Reaguje na Jiří Janota
Dobrý den ano mam zájem ,mam zájem přispět k tomu aby se celá věc nemohla opakovat. Mam zájem na tom aby vítězem byla krajina.Už vím že v mém případě nebyl zohledněn zákon 114 /92 a porušen ústavní zákon o ochraně zdraví a majetku osob myslím si že vědomě protože není možno aby je na dotyčném referátu neznali. A proto píši na mne kontaKt valenta.josef@email.cz
Odpovědět
PB

Petr Brok

21.1.2023 12:03
Jó, kdyby se veškerá divá zvěř zavřela do obor, to by se to klima zachraňovalo. Nemuselo by se plýtvat materiálem a časem na ochranu stromků, krajina by byla mozaika políček se zeleninou a bylinkami, a jako bonus by odpadly dohady s myslivcem. To se ale pořád hledají samé kompromisy a planeta trpí a trpí. . . bodejď by někdo věřil, že se něco vážného děje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.1.2023 17:23 Reaguje na Petr Brok
Z čeho by žili vlci, lišky, jezevci, orli, káńata, luňáci a spousta dalších predátorů? Ať už chráněných nebo invazivních.
Myši, hraboši, kolem městkých a taky venkovswkých kanálů potkani, drobní ptáčci a ve městech holubi by je uživit nezvládli. Všichni predátoři by začali útočit na lidmi chovaná hospodářská i jiná zvířata.
Odpovědět
PB

Petr Brok

22.1.2023 00:05 Reaguje na Radim Polášek
Predátoři jsou také divá zvěř.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.1.2023 08:07 Reaguje na Petr Brok
Museli by se automaticky vystřílet, aspoň většina z nich, současně s lovnou zvěří. Nebo tolerovat jejich úhyny hlady či oslabené hladem nemocemi a obrovský predátorský tlak na vesnické drobné chovatele a na komerční venkovní a polovenkovní chovy užitkových zvířat i chovy v oborách.
Odpovědět
PB

Petr Brok

23.1.2023 10:19 Reaguje na Radim Polášek
Ano, vystřílet je jedna možnost. Druhá je umožnit vlastníkům, aby si to, na čem jim záleží, bytelně oplotili. To však také nejde.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.1.2023 12:19 Reaguje na Petr Brok
Vypadá to, že mnozí myslivci uplatňují dvojí metr co se týče škod způsobených vlky a škod způsobených spárkatou zvěří.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.1.2023 07:51 Reaguje na Majka Kletečková
Škody způsobené vlky se ale netýkají myslivců, ale chovatelů dobytka. Instinkt vlkovi velí využívat svou energi k lovu racionálně. A až na výjimky nelovit tak divokou zvěř, protože tu musí s využitím většího množství energie štvát a uštvat. Zatímco třeba u ovcí stačí překonat ohradu nebo štěkajícícho čokla a místo jednoho srnčí neboli 10 - 20 kilo masa má k dispozici celé stádo třeba ovcí a koz, stovky kilo masa.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.1.2023 08:37 Reaguje na Radim Polášek
Mozna by to chtělo pastevecke psy ☺
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.1.2023 08:52 Reaguje na Hunter
Pes nebo třeba osel není levná záležitost, tím pádem se chov ovcí neoplatí. No a odbyt výrobků skoro není.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.1.2023 09:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
To nevadí, prostě to chce pastevecke psy ☺
Odpovědět
PB

Petr Brok

23.1.2023 10:21 Reaguje na Hunter
Pastevecký pes se vyplatí jen, když hlídá velké stádo a není to jen o penězích.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.1.2023 10:31 Reaguje na Petr Brok
To nevadí, prostě to chce pastevecké psy :-)
Odpovědět
JV

Josef Valenta

23.1.2023 14:53 Reaguje na Radim Polášek
Různorodost nebo chcete li biodiverzita musí být.A proto vlka zvu svým spojencem a proto jsem rozvěsil budky pro dutinové dravce, proto plánuji polodivoký chov koroptviček,proto jsem oslovil své kolegy chovatelé aby dělali totéž ,proto přemýšlím o akci aby u sedláků byli podmínky pro sovy a sýčky ,proto uvažuji že bych se ve svém invalidním důchodu začal věnovat chovu a výcviku pasteveckých psů .Josef Valenta
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

21.1.2023 15:13
možná by stačilo mysliveckým spolkům prostě stav přemnožené zvěře snížit na únosnou mez prostě zákonem !
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

23.1.2023 09:39
Myslivost v Česku dozná změnu k lepšímu za splnění dvou základních podmínek:
1. Řádně se vypořádá s minulostí z doby totality, o níž pojednává můj krátký článek, který jsem zveřejnil v červnu 2022 na mém FB-profilu (kopie níže).
2. Majitelé pozemků budou ti, kdo bude určovat a vykonávat výkon práva myslivosti na svých pozemcích za pomoci členů honebního společenstva (dříve MS), kteří pozemky v honitbě nevlastní.
Nyní jsou povětšinou v právech výkonu práva myslivosti potlačováni majitelé pozemků, které jim byly vráceny v rámci restitučního řízení. Majitelé pozemků, které koupili po roce 1990 za peníze, ke kterým přišli mnohdy ne zrovna čistým způsobem, mají dnes dominantní postavení.

KOPIE ČLÁNKU

Kdo pohřbil MYSLIVOST v Česku ⁉️

Mám v živé paměti časté hovory s předsedou Myslivecké komise OMS Šumperk, RNDr. Ctiborem Babičkou, CSc., které jsme spolu vedli počátkem devadesátých let na téma ČERNÁ ZVĚŘ a tvrdé postihy myslivců před disciplinárním senátem, kteří omylem ulovili bachyni či staršího kňoura v době hájení.
Shodli jsme se na mém konstatování, že nebude trvat dlouho, a divoká prasata se přemnoží natolik, že škody nejen na polních kulturách budou nedozírné, a proto se bude černá zvěř lovit celoročně, bez rozdílu pohlaví a věku, ve dne i v noci! Vedení ČMMJ však mělo na věc diametrálně odlišný pohled.

Stejně tak jsem s nelibostí sledoval tehdejší trend - zřizování oblasti chovu JELENŮ SIKA v okrese Šumperk, přičemž jesenická populace Jelena evropského byla z bodového hlediska vcelku kvalitní. Riziko křížení obou druhů jelení zvěře, vč. nemocí, které se nyní u siky projevují (např. sarkosporidióza), bylo lehkovážně přehlíženo.

Vyhodnocení "hospodaření" s majetkem ČMMJ (administrativní budova ČMMJ v centru Prahy, zařízení Interlov, atd.) by vydalo na samostatný příspěvek s popisem tristního stavu!

Na základě výše uvedeného tvrdím, že úpadek české myslivosti (enormní škody způsobené spárkatou zvěří na lesních a polních kulturách, nepoměr pohlaví především u jelení zvěře, vylučování myslivců z mysliveckých sdružení a spolků, kteří poukazovali na nedostatky, o nichž se výše zmiňuji) spadá především do období, kdy předsedou ČMMJ byl Ing. Jaroslav Palas, a předsedou Myslivecké komise ČMMJ Ing. Vladimír Diviš.

Za mnohdy podvodně získané peníze si řada mysliveckých "forhontů" pronajala honitby od Lesů ČR, mnozí zkoupili pozemky, a "myslivost" nyní provozují na "svém" ...
.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 12:29 Reaguje na Bořivoj Holínek
Ano. Přemnožená černá a sika se lidem nelíbí. A pane Janoto, kdo jiný než myslivci za to můžou?
Odpovědět
Hu

Hunter

26.1.2023 14:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co třeba zemědělci a dotační politika, zákonodárci, turistický a rekreační tlak....
Odpovědět
Hu

Hunter

26.1.2023 14:18 Reaguje na Hunter
Jo a ještě jsem zapomněl, chtělo by to nějaké pastevecké psy :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.1.2023 13:26 Reaguje na Bořivoj Holínek
Člověče, aspoň si ten Zákon o Myslivosti přečtěte, než tady začnete psát nesmysly.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

28.1.2023 18:25 Reaguje na Radim Polášek
Člověče, že byste ty "nesmysly" konkretizoval, to vás ani nenapadlo. Proč tu zavádíte trollí praktiky?!
.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist