https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-kutal-vlk-a-jeho-potrava-kde-je-pravda-o-zpusobenych-skodach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Kutal: Vlk a jeho potrava. Kde je pravda o způsobených škodách?

18.12.2018
Počet vlků není zásadní faktor, který škody ovlivňuje. Na ilustračním snímku vlk v Národním parku České Švýcarsko.
Počet vlků není zásadní faktor, který škody ovlivňuje. Na ilustračním snímku vlk v Národním parku České Švýcarsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Národní park České Švýcarsko
Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference (jejíž průběh aktéři zaznamenali i na YouTube) a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy.
 

Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti. Možná právě proto, že dodržování pravidel o myslivosti nekontroluje žádný nadřízený nezávislý orgán (například Česká inspekce životního prostředí), je myslivecké hospodaření řízeno jen formálně skrz státní správu myslivosti, ale v praxi převážně ekonomicky skrz pronájmy honiteb, většinou v neprospěch ochrany přírody.

Místo regulace kopytníků tedy myslivci požadují regulaci vlků - jejich přirozených predátorů. Je pozoruhodné, že vyzdvihují škody, které vlci působí na ovcích, kozách, případně telatech, tedy na hospodářských zvířatech, které podle zákona o myslivosti nijak nespadají do jejich kompetence. Na tiskové konferenci informovali o “300% nárůstu škod za každý z posledních 3 let” a že projednávané škody za rok 2018 dosahují 27 milionů Kč. Zřejmě vycházeli ze statistiky Ministerstva financí.

Z přiložené tabulky vyplývá, že myslivci si data interpretovali po svém. V každém z posledních tří let (2015, 2016 a 2017) vyplacené náhrady škod způsobené vlkem meziročně nevzrostly o 300 %, ale postupně o 3,6 %, 186 % a 168 %. A 27 milionů je částka, kterou požadují letos proplatit žadatelé za škody způsobené všemi zvláště chráněnými druhy, kde to zákon č. 115/2000 Sb. umožňuje. Za škody způsobené vlkem od roku 2012 stát přitom proplatil 1,5 mil. Kč - ve skutečnosti je tedy situace méně dramatická.

Ze statistik, které jsme letos a v minulých letech získali od všech krajských úřadů, které žádosti administrují (a mají tedy detailnější informace než Ministerstvo financí), je možné získat věrohodnější obraz situace. Především vychází trochu jiná čísla o množství škod: mezi roky 2016 a 2017 došlo k nárůstu z 587 na 661 tisíc, tedy o 12,5 %. Důvod je ten, že ČMMJ prezentuje informace o výši vyplacených náhrad, kdežto naše údaje jsou sktrukturovány podle data vzniku jednotlivých škod (ne data vyplacení), což lze dát lépe do souvislosti s vývojem vlčí populace. Datum vyplacení náhrad je totiž značně náhodné závisí na rychlosti a benevolenci úředníků, složitosti případu a podobně. Také stojí za zmínku fakt, že více než 50 % z výše vyplacených náhrad v obou letech tvoří náhrady za 4-5 nejrozsáhlejších útoků, při kterých je vyplacená částka 40 - 130 tisíc za jeden případ. Dalším důvodem růstu škod (i když nepatrného) jsou vyšší náhrady, které MŽP na žádosti svazů chovatelů ovcí doporučuje vyplácet.

Zajímavější je proto údaj o zaznamenaném počtu útoků i zabitých zvířatech (a to i včetně těch, které nebyly kompenzovány, tedy ve statistikách MF ČR nefigurují): Mezi roky 2016 a 2017 oba údaje mírně poklesly, navzdory minimálně dvojnásobnému nárůstu vlčí populace.

Není vyloučeno, že škody mohou v budoucnu opět růst, ale minimálně za poslední dva roky se ukazuje, že počet vlků, resp. smeček, není zásadní faktor, který škody ovlivňuje. I proto je scestné se zaměřovat na stanovení “únosného počtu vlků”, mnohem důležitější je se zaměřovat na to, aby nerostl počet konfliktů. To lze nejsnáze zajistit podporou funkčních preventivních opatření proti útokům šelem.

Bohužel se v reakcích objevují i další nepřesnosti. Například Petr Koubek v samostatném článku, kde shrnuje z jeho pohledu nejdůležitější témata týkající se návratu vlků, upozorňuje, že “argumentace obou stran pro i proti vlkovi je zatížena obrovským množstvím polopravd až lží a že “jsou používány jen ty informace, které se hodí.” Hned v prvním bodu, který uvádí jako příklad lží, se bohužel sám dopouští toho, co sám kritizuje: “Vlk se postará o přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje obrovské škody na lese i polních kulturách. Nejhorší v tomto směru je jelen evropský! Ale jak ukazují výsledky potravních analýz, hlavní součástí potravy vlka středoevropské populace je srnčí zvěř a domácí hospodářská zvířata”.

Nemůžeme ručit za všechny “ochránce”, kteří se k tématu vyjadřují, ale veřejně dostupný výrok, že se vlk “postará o přemnoženou zvěř” se nám nepodařilo dohledat. Netvrdí to ani Hnutí DUHA v žádném informačním materiálu. Detailní analýzu problematiky jsme již před více než deseti lety zpracovali v této publikaci (aktualizovaný dotisk z roku 2013). Vztahu vlivu velkých šelem na obnovu lesa se věnujeme například na str. 10, kde situaci shrnujeme následovně: “Vliv velkých šelem na obnovu lesa v hospodářských lesích střední Evropy tedy nelze přeceňovat, a také ho není možné ho od všech faktorů odfiltrovat. Dílčí výzkumy však ukazují, že i v hospodářských lesích velké šelmy umí lesníkům pomoci”.

Nepravdivá je druhá část sdělení o tom, že hospodářská zvířata patří mezi jednu hlavních složek potravy vlků ve střední Evropě. Na podporu tohoto tvrzení neexistuje vědecká publikace, a Petr Koubek, který je profesorem na Ústavu biologie obratlovců AV ČR, by měl vycházet výhradně z vědecky podložených informací. Ze středoevropské nížinné populace jsou mi známy jen 3 vědecké práce. První z nich, publikovaná v roce 2006 ve vědeckém časopise Acta Theriologica, hodnotila první období vlčí rekolonizace v Německu (2001 - 2003) na vzorku 192 trusů. 99 % tvořili volně žijící kopytníci. Ovce, kozy, nebo telata nebyla zachycena vůbec. Obsáhlejší studie z roku 2012, zveřejněná v Mammalian Biology, již vycházela z analýz 1890 vzorků trusu, a domácí zvířata tvořila 0,6 % konzumované biomasy. Další studie ze středoevropské nížinné populace, rovněž otištěná v Mammalian Biology, hodnotila trus vlků nalezený v západním a středním Polsku (na vzorku 474 vzorků). Ani tam nebyla zjištěna žádná hospodářská zvířata: jejich hustota je v Polsku poměrně nízká ve srovnání s volně žijícími kopytníky. O tom, jak je to v Česku, kde se vlci rozmnožují od roku 2014, již budeme mít také brzy jasnou představu. Právě probíhá analýza více než 600 vzorků trusu vlků, která zohlední složení potravy a potravní preference vlčí populace na území České republiky.

V minulých staletích byly naše postoje o vlkovi ovlivněny náboženstvím, tradicemi a kulturními zvyklostmi, objektivní zdroj poznání přírody prakticky neexistoval. Dnes je vlk jedním z nejprozkoumanějších savců, ročně o něm vychází přes stovku vědeckých článků. Mnoho lidí se však stále řídí stereotypy a odvěký konflikt mezi vlkem a pastevcem neumí pojmout konstruktivně a bez emocí. V éře informačních technologií je pro každého aktéra snadné najít takové informace, které se mu hodí, pro veřejnost je však mnohem těžší rozlišit, která informace je založená na objektivních datech.


reklama

foto - Kutal MiroslavMiroslav Kutal
Autor je akademický pracovník Ústavu Ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně a v Hnutí DUHA Olomouc koordinátorem programu Šelmy. Je členem “Large Carnivore Initiative for Europe”, expertní skupiny IUCN (Mezinárodního svazu ochrany přírody).
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (105)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

18.12.2018 14:12
Dobrý den přeji. Pan Kutal se věnuje velkým šelmám v Duze dlouhá léta, a publikuje zasvěceně. Jednoznačně odborné vzdělání od fundovaných profesorů. Ale co Petr Stýblo, nebo František Pelc? Ti jsou odborníci na co? Kosmonautiku nebo farmacii?
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.12.2018 14:31
Vypadá to že každý má nějakou tu statistiku pro svůj názor. olik bylo zlikvidováno hospodářských zvířat víme docela přesně. Takže ať získáte další příznivce vlků, odpovězte na jedinou otázku. "Kolik černé zvěře v místech vysazení vlčích smeček byl za období od vysazení do dnešního dne strženo v ČR"? Prosím uveďte číslo a zdroj informace....?
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.12.2018 14:32
Vypadá to že každý má nějakou tu statistiku pro svůj názor. Kolik bylo zlikvidováno hospodářských zvířat víme docela přesně. Takže ať získáte další příznivce vlků, odpovězte na jedinou otázku. "Kolik černé zvěře v místech vysazení vlčích smeček byl za období od vysazení do dnešního dne strženo v ČR"? Prosím uveďte číslo a zdroj informace....?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.12.2018 18:26 Reaguje na Milan Milan
Z trusu je patrno, že cca 47% srnčí, 20% vysoká, 12% černá, 12% kozy a ovce. Jak kde. Kutal je nejvyšší ochránce predátorů. Ten by měl vědět čím se živí, odkud pocházela vlčice v Krkonoších a spol. Důležité je to, že predátoři i na Sahaře udržují vyrovnaný stav zvěře a ryb. Že tam nic není, nikoho nezajímá. Důležité je se držet ekologistických schemat.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

18.12.2018 18:53 Reaguje na Michal Ukropec
Můžete prosím poslat zdroj informací, které citujete?
Odpovědět
PB

Petr Burda

19.12.2018 11:49 Reaguje na Michal Ukropec
Al-sahrá (tedy Sahara) není jen písek a kamení. Jsou to i oázy, takže i život. A predátor je i pavouk či štír.
A pokud je stejně koz a ovcí jako divočáků, bylo by možná i dobré zjistit, kolik škody jsou schopni napáchar ti divočáci (zpravidla nepřímo) na kozách a ovcích.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

18.12.2018 18:52 Reaguje na Milan Milan
Tuto informaci nemám, protože jediný způsob, jak objektivně zjistit množství potravy, které vlk sežere, je telemetrie, a tato dosud v České republice neprobíhala. Lze však na základě složení potravy z trusu udělat nějaký odhad. Jak jsem psal tyto analýzy právě probíhají.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

20.12.2018 09:47 Reaguje na Milan Milan
Dobrý den Double Milane, statistiky jsou jen statistiky, dá se s nimi totiž dobře manipulovat a to je hlavní důvod proč je někdo vytváří...
Stačí se podívat na východní a střední Slovensko a můžete na statistiky zapomenout. Tam je relativně dostatek vlků a můžete hledat divočáky...NEJSOU....vyjma opravdu velkých kusů. Stačí když si promluvíte s místními myslivci a Ti Vám rádi zadarmo vysvětlí, že vlci se specializují na selata, takže když objeví bachnu, tak jim stačí jí denně ukrást jedno sele a držet se poblíž u ní dokud, ještě nějaké to sele má.... Na jelení zvěř přecházejí teprve tehdy až snadno ulovitelná selata a prasata do 60kg nejsou v dosahu....
Takže statistikami se nám tu neohánějte, lepší je se podívat na to jaký je výsledek dopadu reletivně normální vlčí populace nedaleko od nás,,,,tam nenajdete zcela nenormální stavy divočáků, kteří způsobvují tisícinásobně vyšší škody na polích než jaké přivodí vlci zabitím nezabezpečených ovcí...u těch chovatelů, kteří neinvestovali do ovčáckých psů. A zde platí PARADOX našeho státu: Evidentně méně aktivně lovících myslivců = více divočáků a naopak. Stavy divočáků není možno více snížit, protože jejich přírůstky jsou tak vysoké, že současný počet aktivně lovících myslivců to už nezvládne a vůbec jim to ani nevadí, protože kolem nich běhá dostatek zábavných terčů. Tak proč si to nechat kazit vlk, že ano. Jenže v republice nuceně zahálí další tisíce potenciálních lovců, kteří vlastní všechno to drahé vybavení a lovecký lístek, jen se nemůžou dostat do žádného mysliveckého spolku. Tam jsou jejich žádosti v 99 procentech případů "vyřízeny" tím, že jim odepíší, že nikoho nepřijímají apod.. Dokonce je tak nakládáno většinou i s těmi myslivci, kteří nevlastní jen potřebné zbraně, ale jsou dokonce vlastníky několika hektarů půdy na kterých vznikají škody od divočáků v místě, kde tohoto vlastníka(myslivce) nechtějí přijmout! Myslivost se tak stala velice levnou, přitom prestižní zábavou pro všechny myslivce, kteří se v minulosti dokázali upíchnout do některé společenstevní honitby. A jejich zábava je má stát co nejméně peněz bez ohledu na to, jak velké škody zvěř činí ostatním spoluobčanům na polích, nebo lesích... Proč stát platil drahé odstřelovače a proč má stát rozdělovat miliony korun jako zástřelné mezi spokojené koníčkáře, když tu máme další velkou skupinu myslivců/lovců, kteří by velmi rádi vyrazili lovit divočáky zcela zadarmo? Ano, stovky až tisíce dalších lovců by stříleli přemnožené divočáky zadarmo, kdyby jim v tom nebránili ti myslivci, kteří si už berou státem vyplácené zástřelné.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.12.2018 22:17 Reaguje na Karel Zajíc
Klíčové bude asi to slovo "zadarmo". Myslím, že Vám nikdo nebrání, abyste se zúčastnil výběrových řízení na pronájem honitby, ať už od LČR nebo HS. Až nabídnete adekvátní finanční částku, plán hospodaření apod. a splníte další legislativní podmínky, tak už jen zaplatíte nájem, škody a další související náklady z vlastní kapsy apod. a jistě vám pak nic nebude bránit v tom, abyste jako uživatel honitby umožnil střílet zcela zadarmo divočáky těm stovkám a tisícům lovců v této honitbě. Tím bude váš problém definitivně vyřešen.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

21.12.2018 14:28 Reaguje na Karel Zajíc
Ve všech diskusích píšete stále totéž a jen ukazujete, že vůbec nemáte páru o tom,jak to doopravdy funguje.Hunter vám to vysvětlil náležitě.Už se nad tím konečně zamyslete.Nejspíš budete jeden z těch zahořklých,kterého nevzali do nějakého MS.jinak si nedovedu představit,proč vám tohle leží v žaludku...Myslivost jako laciná zábava?Myslivost je především starost a odpovědnost a také dobrovolná činnost za kterou je více práce než zábavy.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.12.2018 14:41
Etologie vlka, jak i autor zdůrazňuje, je relativně velmi dobře zpracovaná. Vlk ale rozhodně není žádný potravní specialista, můžeme ho řadit spíše mezi potravní oportunisty. Proto se názory různých odborníků na složení jeho potravy u nás mohou značně lišit, dokud nebudou dostatečně zpracované tuzemské údaje, ze kterých bude možné si udělat dostatečně přesný obraz o složení jeho potravy. Čemu by dle mého měla být v našich podmínkách věnována zvýšená pozornost, je míra potravní konkurence mezi vlkem a rysem.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

18.12.2018 18:47 Reaguje na Jaroslav Štemberk
K tomu jsem dříve psal publikaci Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku toto:

Vlk i rys obývají sympatricky rozsáhlé území od východní Evropy až na Dálný východ. Ačkoliv byl v některých oblastech Ruska zjištěn negativní vliv vlků na populace rysů (Heptner & Sludskii 1992), v jiných oblastech podobný efekt pozorován nebyl a navzdory zvětšování populace vlků se stavy rysů zvyšovaly (rev in Schmidt et al., 2009). Podrobnější mezidruhové interakce mezi rysy a vlky byly studovány v Białowieżském pralese, kde byly současně ve stejném období sledovány oba druhy šelem. Byl zjištěn významný překryv teritorií vlků s domovskými okrsky rysů (v průměru 76 %) a rovněž 50 % plochy domovského okrsku bylo v průměru pokryto teritoriem vlčí smečky (Schmidt et al., 2009). Ve třech případech byla vlčí smečka a rysí samec simultánně sledováni na menší vzdálenost než 1 km po dobu několika hodin, během jedné hodiny dokonce na vzdálenost menší než 250 metrů. Nejzajímavější byla situace, kdy se vlčí smečka a rysí samec přesouvali asi 13 km po dobu 22 hodin po téměř stejné trase, během níž odpočívali ve vzájemné vzdálenosti menší než 0,5–1,5 km. Žádná agresivní reakce nebyla mezi oběma druhy za celou dobu výzkumu zaznamenána, vlk i rys se k sobě chovali zcela neutrálně, tedy ani se vzájemně neodpuzovali, ani nelákali (Schmidt et al., 2009).
Jak lze mírové soužití těchto dvou druhů vysvětlit? Nejpodstatnějším faktorem je pravděpodobně jejich rozdílná specializace: zatímco rys v oblasti silně preferuje srnce, vlk dává přednost jelenovi a liší se také způsob lovu a preferovaná loviště obou predátorů. Negativní efekt na populační hustotu rysa a vlka nebyl zjištěn ani v méně úživné oblasti středního Švédska, kterou v posledních desetiletích rekolonizují vlci. Významně se nelišila ani míra přežívání rysích koťat vně a uvnitř vlčího teritoria a příchod vlků neovlivnil ani lokalizaci úkrytů, kde rysí samice rodily mláďata. Nebyly zaznamenány ani žádné případy kleptoparazitismu, kdy by vlci a rysi využívali kořist svých potravních konkurentů (Wikenros et al., 2010). K podobným výsledkům dospělo i telemetrické sledování a dohledávání kořisti vlků a rysů ve Slovinsku – pouze 1 % dohledaných vlčích kořistí bylo využíváno rysem a 2 % rysí kořisti vlkem (Krofel et al., 2013).
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2018 14:48
Vážený pane magistře, poněkud mě překvapuje vaše tvrzení "Nepravdivá je druhá část sdělení o tom, že hospodářská zvířata patří mezi jednu hlavních složek potravy vlků ve střední Evropě. Na podporu tohoto tvrzení neexistuje vědecká publikace, a Petr Koubek, který je profesorem na Ústavu biologie obratlovců AV ČR, by měl vycházet výhradně z vědecky podložených informací." Vy neznáte publikovanou práci Poznámky k potravě vlka obecného (Canis lupus) v České republice/On the diet of the wolf (Canis lupus) in the Czech Republic, autoři Petra FEJKLOVÁ1, Jaroslav ČERVENÝ2, Petr KOUBEK2 ,
Dana BARTOŠOVÁ3 & Luděk BUFKA4
1 katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2, Česko; fejklova@hotmail.com
2 Ústav biologie ob rat lov ců AV ČR, Květná 8, 603 65 Brno, Česko;
jardaryscerveny@centrum.cz, kou bek@brno.cas.cz
3 Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rož nov p. Radhoštěm, Česko; bartosova@schkocr.cz
4 Správa NP a CHKO Šumava, Sušická 399, 341 92 Kašperské Hory, Česko; ludek.bufka@npsumava.cz
Lynx (Praha), n. s., 35: 27–33 (2004).
Tyto publikované údaje měl zřejmě Koubek na mysli, i vzhledem k jeho spoluautorství. Ale chápu, že publikované údaje se vám evidentně nehodí tzv. do krámu (zejména s ohledem na vysoký podíl hospodářských zvířat v potravě vlka), byť jsou dílčí a nezachycují sezónní změny. .
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.12.2018 15:48 Reaguje na Hunter
O tom není pochyb, že když vlk bude mít příležitost živit se hospodářskými zvířaty na pastvinách nehlídaných pastevci a pasteveckými psy, tak je bude preferovat.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

18.12.2018 16:38 Reaguje na Hunter
Ty hodnoty na které odkazujete jsou ale nálezy kadaverů. Nejedná se o údaj o složení potravy ve zbytků trusu, které jsou směrodatné. Je pochopitelné, že chovatelé najdou na svém pozemku stržené ovce, ale v lese těžko budete dohledávat každou kořist. Stejně tak, jak je uvedeno zajíc byl nalezen v trusu v 35,3% vzorků a jako kadaver nedohledán žádný. Znamená to, že vlci zajíce neloví? Asi těžko. Navíc ta analýza je sestavena ze 17ti vzorků, zatím co teď jich analyzujeme přes 600.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2018 16:42 Reaguje na Jan Drapák
Já ale nejsem autorem publikované práce, a pokud máte problém s metodikou, obraťte se na ně.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

18.12.2018 16:56 Reaguje na Hunter
To, že nejste autorem, je mi více než jasné. A s metodikou problém nemám, ve výzkumu jsou zaznamenány dva různé způsoby analýzy a výsledky jsou zajímavé. To ale nic nemění na faktu, že výsledky rozboru trusu jsou podobné dnešním výsledkům a ani v jednom případě v potravě nepřevažuje srnčí s hospodářskými zvířaty, na které je odkazováno. Čísla z analýz mluví jasně, ale je mi jasné, že se to některým lidem nehodí tzv. do krámu.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2018 17:10 Reaguje na Jan Drapák
Předpokládám, že se nebudeme přít o metodiku.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

18.12.2018 18:41 Reaguje na Hunter
Milý pane, pokud by Vám byly tyto postupy a praxe známé, neměl byste co psát, jelikož prakticky ve všem, co jste tu zmínil, jste úplně vedle. To že pan Koubek má oproti stovkám vědců, kteří se vlkem skutečně zabývají opravdu pramálo zkušeností je prostě holý fakt, ne nic, co by se Doktoru Kutalovi nehodilo. Tady si můžete přečíst o tom, co znamená impaktovaný časopis https://cs.wikipedia.org/wiki/Impaktovan%C3%BD_%C4%8Dasopis
článek který zmiňujete je z Českého časopisu Linx, který je oproti jiným celosbvětově uznávaným časopisům, něco jako okresní přebor oproti světové lize. Pokud by Vás článek který tu citujete opravdu zajímal, můžeme Vám jej nasdílet k pročtení a pak suďte, do jaké míry se na něm pan Koubek podílel a co že to objevného zjistil?! Z mého pohledu vůbec nic, co by v dnešní době mělo nějakou váhu.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

18.12.2018 18:55 Reaguje na Lenka Štíhlová
LYNX! :)
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2018 21:50 Reaguje na Lenka Štíhlová
Nicméně publikovaná data jsou publikovaná data, impakty a citační index s tím nemá co dělat, to je jen současná hračka pro docentíky na fakultách, aby nějak odůvodnili existenci, až se to momentálně zvrhává v něco nenormálního. Studie a jejich organiazace včetně oversight na kvalitu v jiné oblasti mě živí, takže až budeš chtít zas někoho poučovat o impaktovaných časopisech, tak si nejdřív sedni ve stáji na tu opičí prdel a počkej, až tě to přejde. Pár publikací mám z minula taky. A až ty ekologistický studie budou mít nějaký skutečný měřítko statistické významnosti, tak se o tom můžem bavit.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2018 22:27 Reaguje na Hunter
https://www.selmy.cz/hospodarska-zvirata/poradna-pro-chovatele/
Odpovědět
Mi

Mimochodem

18.12.2018 19:16 Reaguje na Hunter
http://www.velkeselmy.cz/knihovna/a/rok2004/Fejklova_et_al_2004_Poznamky_k_potrave_vlka_obecneho_(Canis_lupus)_v_Ceske_republice.pdf
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

18.12.2018 18:37 Reaguje na Hunter
Tuto práci jsem nezmiňoval kvůli velmi malému vzorku dat, z kterých vychází (17 vzorků trusu) - i proto studie nebyla publikována v mezinárodním recenzovaném časopise. Ostatně v těchto 17 vzorcích sebraných v Beskydech a na Šumavě letech 2000-2004 (tedy ještě před etablováním středoevropské nížinné populace v ČR) byla zjištěna jen jedna ovce. Co se týče analýzy nalezených kořistí, ty nepodávají objektivní obraz o složení potravy, protože pochopitelně je snažší najít strženou ovci na pastvině než zbytky jelena někde v lese.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2018 22:23 Reaguje na Miroslav Kutal
Nicméně publikována byla. Takže nejdřív jí nezmiňujete, a pak jí najednou znáte? Velikost vzorku koresponduje s tehdejší četností populace a metodice. Mimochodem, ve vámi uvedené práci, kterou zřejmě považujete za objektivní (protože hodnotí vyšetření trusu a nikoliv strženou kořist) a znáte jí (konkrétně mám na mysli Ansorge, H., Kluth, G., and Hahne, S. (2006). Feeding ecology of wolves Canis lupus returning to Gemany. Acta Theriol. 51(1): 99-106.), představuje srnčí zvěř 49,5%. To odpovídá tomu, co uvedl Koubek. Dále je třeba vědět, že tento výzkum byl prováděn ve vojenském prostoru, tam se obvykle hospodářská zvířata nechovají, takže se v této práci ani jako součást potravy objevit nemohla a autoři ani jako součást biomasy hospodářská zvířata neuvádějí. Navíc, během 2 let sebrat 192 vzorků trusu, jakou to má statistickou významnost?


Roe deer Capreolus capreolus was the most frequent and most important prey, constituting nearly of one half the biomass.

Compared with game occurrence, roe deer was clearly preferred over the other species.

However, roe deer seem to be selectively preferred in the study area. They represent the most frequent and most im portant prey of wolves. It is less profitable to hunt the larger red deer if the more abundant roe deer is easier to obtain.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2018 22:34 Reaguje na Hunter
Máte v článku hezké grafy pane magistře. Ale to co je podstatné je trend, to víte taky, a pokud dáte do korelace stoupající četnost populace, počet útoků, počet usmrcených hospodářských zvířat, tak to vychází zcela jednoznačně, vyšší četnost populace vlka = vyšší škody = vyšší riziko napadení člověka. Samozřejmě se můžete utěšovat tím, že za poslední rok došlo k jakémusi rádoby poklesu. To je absolutně statisticky bezvýznamné. A jistě není problém si do toho grafu vložit např. lineární nebo logaritmický trend.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

18.12.2018 23:49 Reaguje na Hunter
Tak jednoduché to není. Početnost vlka není jediný faktor, který škody ovlivňuje. Zkuste si na to téma nejdřív něco nastudovat, než budete psát rovnice bez dat.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 09:45 Reaguje na Miroslav Kutal
Vážený pane magistře, samozřejmě s Vámi souhlasím, že se nejedná o jediný faktor.
Odpovědět
PB

Petr Burda

19.12.2018 11:58 Reaguje na Hunter
Korelace může být sice patrná, ale přesto nesmyslná.
Vyšší škody sice mohou v grafu korelovat s nárustem populace vlků, ale ve skutečnosti mohou korelovat např. s nárůstem počtu hospodářských zvířat (0,01 % úhynu z 10000 kusů je polovina, než stejné procento z 20000 kusů), nebo s nárůstem ceny zvířete, nebo s nárůstem mzdových nákladů souvisejících s chovem.
Nechci doma vlka, jako každý jiný - a proto mi dům hlídá PES - jako opravdu velký pes. Ale pohádce o Karkulce nevěřím.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

18.12.2018 23:41 Reaguje na Hunter
Nezmiňoval jsem ji proto, že se netýkala středoevropské nížinné populace (probíhala o více než 10 let dříve, než v Česku bylo prokázáno první rozmnožování. Nerozporoval jsem, že hlavní potravou vlka v Německu je srnec, ale že mezi hlavní potravou byla uváděna i hospodářská zvířata. Sebrat během 2 let 192 vzorků je pořád lepší než sebrat během 4 let 17 vzorků. Ale není třeba se na tomto točit, když existuje studie, kde bylo analyzováno 1890 vzorků a výsledky jsou poměrně jasné.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 10:07 Reaguje na Miroslav Kutal
Vážený pane magistře, jak už jsem psal vašemu kolegovi, nechtěl jsem zabřednout do debaty o používaných metodikách. Ale mám zásadní námitky proti tomu, abyste na podporu Vašich tvrzení o minimálním zastoupení hospodářských zvířat v potravě vlka, resp. rozporování tvrzení Koubka používal publikované výsledky z lokalit, ve kterých se žádná hospodářská zvířata v době sledování nevyskytovala, sami autoři tu oblast klasifikují jako "restricted military area" bez přítomnosti hospodářských zvířat atd., takže ani nemohla tvořit součást potravy vlka, to tyto publikovaná data automaticky diskvalifikuje z jakéhokoliv dalšího hodnocení na zastoupení hospodářských zvířat v potravě vlka. Od člověka z akademického prostředí bych očekával alespoň jistou úroveň, dodržování alespoň nějakých etických standartů, nikoliv uvádění, jak to kulantně říci, dejme tomu demagogických, zavádějících, zkreslujících, ideologicky zabarvených argumentů, vyberte si co chcete.
Stejně tak jsem si vědom, že získat v terénu vzorky je jistě obtížné, jak technicky tak organizačně, 17 vzorků jistě nepředstavuje nějaký reprezentativní vzorek i v kontextu současně hodnocených nalezených kadáverů, nicméně jakou skutečnou vypovídací hodnotu má to číslo 1890 vzorků? Kolik to reprezentuje a jak je to ve skutečnosti objektivní? Čistě hypoteticky, při populaci 50 ks a defekaci 1x denně to je za rok 50x365= 18 250 potencionálních vzorků. Kolik jich nasbíráte za rok? 150? To je záchyt cca 0,8%? Jakou to má vypovídací hodnotu? Jak máte metodicky ošetřeno, že zachytíte vzorky zrovna v případě, kdy dojde k napadení a konzumaci hospodářského zvířete? Jak bude zahrnuta do početnosti potencionální biomasy četnost výskytu hospodářských zvířat? Jak budete kvantifikovat dostupnost rozdílných druhů?
Takže co se metodiky týče, opravdu bych tady nerad zabřednul do debaty na toto téma a omezil bych se na konstatování, že se jedná jen a pouze o dílčí data, na jejichž základě nelze nic paušálně kvantifikovat a budou vždy vztažitelná jen a jen na konkrétní lokalitu v daných podmínkách a při jejich interpretaci je vždy třeba vzít v úvahu celou řadu dalších faktorů, které neumíte nijak odlišit, nejste ani schopni vyjádřit jejich význam, vliv atd.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

19.12.2018 12:47 Reaguje na Hunter
Vážený anonyme, další debata s vámi je zbytečná, protože jste lhář. Není pravda, že ve stdudii Ansorgeho et al. (2006) se v době provádění průzkumu nevyskytovala žádná hospodařská zvířata. Žilo tam asi 6500 ovcí, které však byly dobře chráněny a byly zaznamenány jen 2 útoky na ovce během sledovaného období. Byly to tak ojedinělé případy, že se v analýze trusu ani nepromítly. Každý, kdo rozumí anglicky, si to může přečíst v originále studie, na kterou jsem odkazoval:

The wolves in Saxony seem to be experienced and efficient hunters of hoofed mammals and rarely kill and feed on livestock. This is only partly caused by lesser livetock availability, since many sheep and cattle are still held in the open from spring to autumn. In the present study area of wolf oc cur rence, about 6500 sheep graze regularly in several common herds or are maintained by numerous hobby shep herds. It should be taken into account that during summer months al most all sheep are kept behind electric fences 24 hours a day. Additionally, threatened herds in the centre of the wolves’ area of activity are protected by a secnd higher elec tric fence representing an instrument of the official wolf management programme.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 13:25 Reaguje na Miroslav Kutal
Máte pravdu pane magistře, včera jsem tuto informaci evidentně přehlédl. Omluva z mé strany je zcela na místě. Nicméně na zbytku toho, co jsem uvedl to nic nemění.
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.12.2018 16:45
Kolik a čeho vlk sežere? Tak jsem si to našel sám: cit."Denně vlk spotřebuje 3–5 kg masa. Průzkumy v polském Bialověžském pralese ukazují na skutečnost, že smečka se 4,4 členy uloví denně 0,51 ks kořisti, skládající se ze 63 % jelení, 28 % černé a 4 % srnčí. Denní ulovené množství připadající na 1 vlka je 0,12 ks a příjem potravy 5,59 kg. Na území velkém 100 km2 uloví ročně v průměru 72 ks jelení, 16 srnčí a 31 černé. Vlci jsou úspěšní pouze v 5 % případů útoků". ,
Zdroj:Poznámky k potravě vlka obecného (Canis lupus) v České republice/On the diet of the wolf (Canis lupus) in the Czech Republic, autoři Petra FEJKLOVÁ1, Jaroslav ČERVENÝ2, Petr KOUBEK2 ,
Dana BARTOŠOVÁ3 & Luděk BUFKA4

Takže to s tou regulací černé zvěře, při rychlosti rozmnožování a migračních schopnostech divokých prasat nebude tak horké. Názor ale ať si udělá každý sám.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.12.2018 17:02 Reaguje na Milan Milan
Vlk sežere prakticky cokoli "od masa". Klidně se může živit třeba i drobnými hlodavci, pokud narazí na místo, kde jich je hodně a dají se snadno ulovit.
Odpovědět
ji

18.12.2018 22:34 Reaguje na Milan Milan
Já jsem jen zvědav, jak se vlk bude řešit až se v ČR opět rozšíří vzteklina. A otázka není jestli tato smrtelná nemoc i pro člověka přijde, ale kdy. Šíří se k nám v pravidelných vlnách vždy od severu nebo severovýchodu a několik let se už nevyskytla. Návnady s vakcinou, které jsme roznášeli po revírech a následně kontrolovali,(později se rozhazovali z letadel bez jakékoliv zpětné vazby) vlk určitě brát nebude. Nepřeji nikomu nic zlého, ale chtěl bych vidět výraz ve tváři některého člena vlčích hlídek nebo duháka, kterého ( nebo jeho dítě ) pokousal vzteklý vlk. A zákon schválnosti platí nekompromisně.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

19.12.2018 00:00 Reaguje na
Hlavním rezervoárem vztekliny jsou lišky. Ve východní Evropě (Rusko, Bělorusko, Ukrajina...) se vzteklina vyskytuje pravidelně, větší riziko je určitě na východním Slovensku než v Česku. Vlk nakažený vzteklinou na Ukrajině by až do Česka po svých nedorazil.
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

19.12.2018 00:00 Reaguje na
Hlavním rezervoárem vztekliny jsou lišky. Ve východní Evropě (Rusko, Bělorusko, Ukrajina...) se vzteklina vyskytuje pravidelně, větší riziko je určitě na východním Slovensku než v Česku. Vlk nakažený vzteklinou na Ukrajině by až do Česka po svých nedorazil.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

20.12.2018 09:53 Reaguje na Milan Milan
Dobrý den Double Milane, statistiky jsou jen statistiky, dá se s nimi totiž dobře manipulovat a to je hlavní důvod proč je někdo vytváří...
Stačí se podívat na východní a střední Slovensko a můžete na statistiky zapomenout. Tam je relativně dostatek vlků a můžete hledat divočáky...NEJSOU....vyjma opravdu velkých kusů. Stačí když si promluvíte s místními myslivci a Ti Vám rádi zadarmo vysvětlí, že vlci se specializují na selata, takže když objeví bachnu, tak jim stačí jí denně ukrást jedno sele a držet se poblíž u ní dokud, ještě nějaké to sele má.... Na jelení zvěř přecházejí teprve tehdy až snadno ulovitelná selata a prasata do 60kg nejsou v dosahu....
Takže statistikami se nám tu neohánějte, lepší je se podívat na to jaký je výsledek dopadu reletivně normální vlčí populace nedaleko od nás,,,,tam nenajdete zcela nenormální stavy divočáků, kteří způsobvují tisícinásobně vyšší škody na polích než jaké přivodí vlci zabitím nezabezpečených ovcí...u těch chovatelů, kteří neinvestovali do ovčáckých psů. A zde platí PARADOX našeho státu: Evidentně méně aktivně lovících myslivců = více divočáků a naopak. Stavy divočáků není možno více snížit, protože jejich přírůstky jsou tak vysoké, že současný počet aktivně lovících myslivců to už nezvládne a vůbec jim to ani nevadí, protože kolem nich běhá dostatek zábavných terčů. Tak proč si to nechat kazit vlky, že ano. Jenže v republice nuceně zahálí další tisíce potenciálních lovců, kteří by nedělali škody na ovcích....! Jsou to myslivci jako jste Vy. Taky vlastní všechno to drahé vybavení a lovecký lístek, jen se nemůžou dostat do žádného mysliveckého spolku. Tam jsou jejich žádosti v 99 procentech případů "vyřízeny" tím, že jim odepíší, že nikoho nepřijímají apod.. Dokonce je tak nakládáno většinou i s těmi myslivci, kteří nevlastní jen potřebné zbraně, ale jsou dokonce vlastníky několika hektarů půdy na kterých vznikají škody od divočáků v místě, kde tohoto vlastníka(myslivce) nechtějí přijmout! Myslivost se tak stala velice levnou, přitom rádoby prestižní zábavou pro všechny myslivce, kteří se v minulosti dokázali upíchnout do některé společenstevní honitby. A jejich zábava je má stát co nejméně peněz bez ohledu na to, jak velké škody zvěř činí ostatním spoluobčanům na polích, nebo lesích, dnes už dokonce i na sídlištích ve městech... Proč stát platil drahé odstřelovače a proč má stát rozdělovat miliony korun jako zástřelné mezi spokojené koníčkáře, když tu máme další velkou skupinu myslivců/lovců, kteří by velmi rádi vyrazili lovit divočáky zcela zadarmo? Ano, stovky až tisíce dalších lovců by stříleli přemnožené divočáky zadarmo, kdyby jim v tom nebránili ti myslivci, kteří si už berou státem vyplácené zástřelné.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.12.2018 22:13 Reaguje na Karel Zajíc
Klíčové bude asi to slovo "zadarmo". Myslím, že Vám nikdo nebrání, abyste se zúčastnil výběrových řízení na pronájem honitby, ať už od LČR nebo HS. Až nabídnete adekvátní finanční částku, plán hospodaření apod. a splníte další legislativní podmínky, tak už jen zaplatíte nájem, škody a další související náklady z vlastní kapsy apod. a jistě vám pak nic nebude bránit v tom, abyste jako uživatel honitby umožnil střílet zcela zadarmo divočáky těm stovkám a tisícům lovců v této honitbě. Tím bude váš problém definitivně vyřešen.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

21.12.2018 14:39 Reaguje na Karel Zajíc
A stále dokola!!!!
Ve všech diskusích píšete stále totéž a jen ukazujete, že vůbec nemáte páru o tom,jak to doopravdy funguje.Hunter vám to vysvětlil náležitě.Už se nad tím konečně zamyslete.Nejspíš budete jeden z těch zahořklých,kterého nevzali do nějakého MS.jinak si nedovedu představit,proč vám tohle leží v žaludku...Myslivost jako laciná zábava?Myslivost je především starost a odpovědnost a také dobrovolná činnost za kterou je více práce než zábavy.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 17:30 Reaguje na Tomáš Holíček
Když to je tak veliká starost, tak proč se brání v tolika mysliveckých spolcích, aby jím s těmi starostmi pomáhali noví členové- mnohdy i vlastníci půdy...? No na to už si tady odpoví každý sám, takže se mějte.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.12.2018 17:07 Reaguje na Milan Milan
Ta uváděná spotřeba neznamená, kolik toho v denním průměru skutečně sežere, ale kolik uloví. 3-5 kg masa vlk obvykle sežere najednou, pokud uloví nějaké větší zvíře (ale vyhladovělý velký kus může "na posezení" sežrat až k 10 kg), ale když se jeden den "pořádně nadlábne", obvykle druhý den nemá potřebu lovit. Skutečný denní průměr příjmu potravy je kolem 2 kg denně. Je ale potřeba počítat s tím, že obvykle z úlovku nesežere zdaleka všechno, ale zanechává značně velké zbytky, na kterých se pak přiživují jiní masožravci a mrchožrouti. Když mu jde lov snadno, loví daleko víc než sežere, naopak má-li dostatečnou tukovou zásobu a dočasně nepříznivé podmínky k lovu, většinou raději odpočívá, aby neztrácel energii, a vydrží bez potravy několik dní, než se podmínky pro lov zlepší.
Odpovědět
Mi

Mimochodem

18.12.2018 22:55 Reaguje na Hunter
Nebyl jste to právě Vy, kdo přinesl do diskuze těch 17 vzorků)?
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 09:29 Reaguje na Mimochodem
Co si myslíte je mi srdečně jedno. Nikde jsem netvrdil nic o tom, že zmíněné publikované údaje jsou nějak statisticky významné, naopak jsem uvedl, že mimo jiné nezahrnují sezónní údaje a jsou jenom dílčí. Asi trpíte sníženou schopností porozumět psanému textu.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

19.12.2018 10:34 Reaguje na Hunter
Na rozdíl od některých diskutujících nemám potřebu svou identitu skrývat. To že mimo jiného od letoška pracuji i pro Hnutí DUHA Olomouc, je jen logickým vyústěním mé velmi kladné zkušenosti s touto organizací z jara r. 2016, kdy jsem sama měla s vlky na svém hospodářství velké těžkosti. I když není lehké se vypořádat s nálepkami, které člověk dostane tím, že pracuje pro ekologickou organizaci a často cítím potřebu uvádět věci na pravou míru, někteří lidé jsou schopni klesnout tak hluboko, že ani není třeba se nad jejich reakce povznášet a mohu je klidně přejít.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

19.12.2018 10:36 Reaguje na Lenka Štíhlová
tato reakce patří k Vašemu odkazu výše, uklikla jsem se...
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 12:05 Reaguje na Lenka Štíhlová
Vzhledem k přidělení dotace ve výši 45 000 EUR na vybudování oplocení je ta pozitivní reakce pochopitelná. Daňové poplatníky už to asi tolik nepotěší.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

19.12.2018 12:14 Reaguje na Hunter
To co zmiňujeme je dotace pro mladé začínající zemědělce a s Duhou nemá vůbec nic společného.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

19.12.2018 12:20 Reaguje na Lenka Štíhlová
Dotace mi byla poskytnuta primárně na vybudování sýrárny, rekonstrukci chlévů a nákup různého zařízení pro chov zvířat a zpracování mléka.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 12:48 Reaguje na Lenka Štíhlová
Jistě. To ovšem smlouva nespecifikuje. Zapomněla jste tak trochu ještě na tu část určenou na parkování malotraktoru.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

19.12.2018 13:13 Reaguje na Hunter
Nechápu kam míříte a nezlobte se, ale nebudu už se Vašimi výroky dál zabývat, mám jiné věci na práci, než abych Vám ještě snad posílala přesný pokožkový rozpočet ke své dotaci, zažádejte si o něj na SZIF.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 19:38 Reaguje na Lenka Štíhlová
Já jsem ho po vás snad chtěl? Dotace byla primárně poskytnuta na vybudování oplocení.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

18.12.2018 23:28
Pane Kutale, je poněkud nevědeckou manipulací tvrdit, jak zanedbatelné škody vlk páchá, pokud do nich pohodlně zapomínáte započítat rovněž další výdaje na "soužití" s vlkem, tj. zejména přes Hnutí Duha a další podobné organizace hustým filtrem filtrované náklady na ochranná opatření (ploty, ohradníky, psy apod., které stát chovatelům hradí), monitoring vlka a další aktivity, které by leckterý daňový poplatník za pár vlků rozhodně nevyměnil. Chcete-li operovat čísly, dejte je na stůl všechna. Škody nejsou jen stržené kusy hospodářských zvířat, škody jsou i náklady na prevenci, stržená zvěř ve volnosti (z té by totiž měl ekonomický užitek uživatel honitby, kterému podstrojování vlkům ale nikdo nenahradí), ztráta genetického fondu zdecimovaných chovů muflonů a v neposlední řadě aparáty ekologistických (od ekologismu, ne logistiky a už vůbec ne logiky) organizací. Jaké jsou celkové náklady na "vydržování" jednoho vlka v krajině?
Odpovědět
Miroslav Kutal

Miroslav Kutal

18.12.2018 23:57 Reaguje na Vlastimil Waic
Dávám na stůl čísla, která jsou k dispozici, protože se tu operovalo s jinými čísly, nebo se chybně interpretovaly. Nevím o tom, že by někdo shromažďoval všechna data, které požadujete. Mimochodem jako "škodu" nelze hodnotit fakt, že vlk loví svou přirozenou kořist - divoké kopytníky nebo muflony, kteří jsou u nás nepůvodními druhy (muflon je zdivočelá ovce dovezená ze Sardinie).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

19.12.2018 17:38 Reaguje na Miroslav Kutal
Jak je to s muflonem, zatím není zcela přesně známo. Jsou názory, že jde o reintrodukci druhu, který byl vytlačen ze Střední Evropy poslední dobou ledovou. (Genom současných muflonů, jejichž předci k nám byli dovezeni ze Sardinie, byl ovšem poznamenán křížením s jinými druhy ovcí.)
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

19.12.2018 20:32 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Dobrý den....a kdepak jste tohleto vyčetl? :)
Odpovědět
Hu

Hunter

19.12.2018 21:19 Reaguje na Josef Suchomel
Systematika a původ Ovis jsou dost komplikované, obecně lze vysledovat stopy druhu až do doby 8-15 000 let před naším letopočtem, ale obecně je původ z oblasti Přední Asie, nějaká souborná práce dokládající jednoznačný původ neexistuje, jak už uvedl kolega, problém je křížení mezi Ovis gmelini musimon a Ovis aries díky shodnému diploidnímu vzorci chromozomů, zejména v druhé polovině 19. století, byla poptávka a tak se falšovalo. Podrobnější popisy najdete třeba Tomiczek/Türke 2003 nebo Lochman/Kotrlý/Hromas a v řadě dalších. (muflon zdivočelá ovce není)
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

19.12.2018 22:30 Reaguje na Hunter
Mno.....vidím, že jste odborník nejen na šelmy, ale i na ovce....i když vás jsem se na to neptal....názory od anonymů, pro mě totiž nemají žádnou hodnotu....navíc odvolávat se na mysliveckou literaturu ohledně původu ovcí a muflona....mno, hodně ...hodně slabé.....ale abyste neřekl...ty vyše uvedené ovce se mezi sebou opravdu kříží, protože O. gmelini (ovce gmelinova, či mufloní) je předkem O. aries (ovce domácí)...takže proč by se nekřížily, že...a v posledním bodě s vámi samozřejmě nesouhlasím....muflon zdivočelá ovce je (v ranné fázi domestikace).... "The European mouflon, together with the
Cypriot mouflon (O. orientalis ophion) and some primitive domestic breeds present in Northern Europe such as
the Soay and Spael sheep are considered remnants from the first wave of domestication"..Chessa, B. et al. Revealing the history of sheep domestication using retrovirus integrations. Science 324, 532–6 (2009).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.12.2018 01:43 Reaguje na Josef Suchomel
Je to něco podobného jako u Canis dingo (abychom se dostali zase blíž k vlku).
Odpovědět
Hu

Hunter

20.12.2018 12:20 Reaguje na Josef Suchomel
Tak jistě se můžeme vzájemně trumfovat uváděním citací publikovaných informací, ale k čemu by to asi tak bylo. Myslivecká literatura je samozřejmě fuj ačkoliv čerpá z publikovaných prací v oblasti zoologie, genetiky, biologie, to je celkem jedno, prostě je fuj. A hlavně, jaký má praktický význam, jestli je muflon zdivočelá ovce? Pokud si tak nějak vzpomínám, tak existuje nějaká definice původního druhu, která říká, že pokud se druh ve volné přírodě rozmnožuje a přežívá po dobu 4?? 5?? generací, tak je považován za původní. Pokud se mýlím, tak mě klidně doplňte nebo opravte, opravdu si to nepamatuji přesně. Takže ta mantra o původních a nepůvodních druzích je asi celkem zbytečná a dávno zapomenutá,diskuze už se dávno přesunula do roviny invazivní-neinvazivní a vliv na biodiverzitu.
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

20.12.2018 14:00 Reaguje na Hunter
No ono záleží na tom jaké praktické hledisko máte na mysli. Z hlediska chovu a péče o zvěř je to opravdu jedno a důležité to není. Z hlediska vědců - zoologů, jejichž praktickou náplní je tyto problémy řešit, to má zase význam značný (člověka prostě zajímá z jakého divokého předka pochází např. ovce domácí a při řešení tohoto tématu se pak jako bonus prokázalo, že domácí ovcí je i muflon). Co se týče té definice původních druhů (3-4 generace), to se týká pouze ryb (je to tak myslím uvedeno v rybářském zákoně). Tahle definice je ale politická, ne vědecká - rybáři si tak chtějí obhájit to aby ve volnosti mohli "chovat" nepůvodní druhy ryb (tak si to prostě dali do zákona aby se měli na co odvolat). Podle mě není důvod nedělit druhy na původní a nepůvodní - nechápu, proč se toho někteří bojí. Původní (autochtonní, popř. reintrodukovaný) a nepůvodní (allochtonní, introdukovaný), jsou totiž pojmy vědecké a jsou nesmírně důležité v ekologii a ochranářské biologii (což je dnes také samostatný vědní obor). A proč jsou podle mě důležité? Protože přes nepůvodní druhy můžeme měřit vliv člověka na přírodu (chceme-li), jedná se o druhy, které člověk úmyslně nebo neúmyslně vysadil mimo areál jejich přirozeného výskytu. A pokud využijeme druhy, o kterých máme jasné důkazy o tom, že je člověk zavlekl nebo vysadil (což jsou prakticky všechny naše nepůvodní druhy zvěře a ryb), pak tento jeho vliv nelze ničím zpochybnit ani vyvrátit! V tomto případě rozhodně nelze zpochybňovat míru vlivu člověka, jak k tomu občas dochází např. při diskuzích o jeho podílu na klimatických změnách. Pokud se ale rozhodneme, že je nám úplně jedno odkud zvíře pochází (jestli přišlo samo nebo díky člověku) a zajímá nás hlavně jeho role v ekosystému, pak je dělení na původní a nepůvodní druhy opravdu zbytečné. A "invazní-neinvazní" - to jsou pořád nepůvodní druhy, ale z našeho pohledu ty nejnebezpečnější, které je nutné řešit.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 06:21 Reaguje na Josef Suchomel
Tak člověk ovlivňuje přírodu a je její součástí tisíce let. Spíše bych se přiklonil k názoru známého botanika V.Větvičky, že mluvit o původní přírodě ve střední Evropě je v podstatě absurdní. Termín původní/nepůvodní se podle mě zneužívá jako záminka k požadování eradikace ze strany ochranářů, zřejmě asi mají nějaké záhadné datum, ke kterému se chtějí dostat :-) a nějaké záhadné selektivní kriterium :-). V podstatě i kulturní rostliny jsou nepůvodní, ať už je to obilí, řepka, kukuřice, brambory, okurka, rajče, paprika, salát atd. V případě nepůvodních druhů vyskytujících se dlouhou dobu na daném území mi připadá vhodnější použít termín adaptovaný druh.
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

28.12.2018 01:12 Reaguje na Hunter
Bez urážky...no a co, že člověk uvlivňuje přírodu tisíce let??? Právě proto je znalost mepůvodnosti druhů dobrým měřítkem toho, jak moc člověk přírodu ovlivňuje po celou dobu své existence (chceme-li tuto informaci opravdu vědět - pokud tímto vliv člověka měřit nechceme a považujeme to za myšlenku kacířskou, pak to můžeme hodit za hlavu...ale to pak už není přístup vědecký, ale politický). Stejně tak není argument to, že je absurdní mluvit o původní přírodě v Evropě. Zase říkám..právě naopak! Hovořme o tom, že příroda je v Evropě z velké části nepůvodní a že člověk je ten faktor, který to způsobil! A co se týče "záhadného datumu" od ochranářů....je -li datum "příchodu" těchto druhů do Evropy jasné a nezpochybnitelné, pak rozhodně není záhadné... Nexistuje žádné "nejaké" selektivní kriterium a "nějaké záhadbné datum", existuje pouze jasné a nezpochybnitekbné datum a tím i jasné kriterium. A samozřejmě ANO obilí, řepka, kukuřice, brambory, okurka, rajče a paprika, JSOU NEPŮVODNÍ!!! To nedokáže nikdo vyvrátit. A i tato znalost je měřítkem vlivu člověka na planetě.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.1.2019 11:22 Reaguje na Josef Suchomel
Taky bez urážky. Dobře, vzhledem k výše Vámi uvedenému, co z toho vyvozujete pro praxi, respektive jaká je nebo by měla být podle Vás aplikace těchto poznatků v současném reálném světě?
Odpovědět
PB

Petr Burda

19.12.2018 11:45
Myslivci vycházejí z toho, že méně vlků způsobí více střílení do "jedlého".
Příroda by ale patrně vyšla z toho, že méně "jedlého" by způsobilo snížení přírustků vlčích smeček. Vlk se bude množit jen tolik, kolik najde jídla - a v mase jsme s vlky potravní konkurenti.
Ano, oveček, telátek ... je mi líto - ale je za jejich roztrháním opravdu vlk? Nebyl to náhodou zdivočelý pes? Proč by se vlk namáhal překonávat elektrický ohradník, plot ... když všude běhá srnčí, černá a jiná nezabezpečená zvěř.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

19.12.2018 18:19 Reaguje na Petr Burda
Co myslíte, že je jednodušší chytit, ovci nebo srnu? Podhrabat ne dost dobře postavenou ohradu, to je pro vlka méně práce, než několik kilometrů štvát jelena (a to ten jelen ještě musí kulhat nebo být oslaben nemocí, aby vlk měl šanci ho chytit.) Pravdu máte v tom, že když nebudou mít dost potravy, tak se vlci nebudou tolik množit, naopak ještě dojde k jejich úbytku i "válkami" o loviště mezi konkurenčními smečkami. Pravdu máte i v tom, že rozeznat, zda jde o oběť vlků nebo zdivočelých psů, není jednoduché, nelze to bez odborného zkoumání. Zdivočelé psy ovšem vlci likvidují, tím jsou užiteční.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

20.12.2018 10:03 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Dobrý den pane Štemberku , i Vám musím napsat to co panu Double Milanovie, statistiky jsou jen statistiky a debaty za čím se raději vydá vlk jsou na stejné úrovni jako "přesné" statistiky ohledně toho co vlk loví. Se statistikami se dá dobře manipulovat a to je hlavní důvod proč je někdo vytváří...
Stačí se podívat na východní a střední Slovensko a můžete na statistiky zapomenout, stejně jako na úvahy o tom zda vlk raději loví, nebo podhrabává ploty. V oblastech středního a východního Slovenska je relativně dostatek vlků a můžete tam vyrazit hledat divočáky...NEJSOU....vyjma opravdu velkých kusů. Stačí když si promluvíte s místními myslivci a Ti Vám rádi zadarmo vysvětlí, že vlci se specializují na selata, takže když objeví bachnu, tak jim stačí jí denně ukrást jedno sele a držet se poblíž u ní dokud, ještě nějaké to selátko má.... Na jelení zvěř přecházejí teprve tehdy až snadno ulovitelná selata a prasata do 60kg nejsou v dosahu....
Takže statistikami ani podobnými úvajami netřeba se zabývat, lepší je se podívat na to jaký je výsledek "dopadu" reletivně normální vlčí populace nedaleko od nás,,,,tam nenajdete zcela nenormální stavy divočáků, kteří způsobvují tisícinásobně vyšší škody na polích než jaké přivodí vlci zabitím nezabezpečených ovcí, navíc jen u těch chovatelů, kteří neinvestovali do ovčáckých psů. A zde platí PARADOX našeho státu: Evidentně méně aktivně lovících myslivců = více divočáků a naopak. Stavy divočáků není možno více snížit, protože jejich přírůstky jsou tak vysoké, že současný počet aktivně lovících myslivců to už nezvládne a vůbec jim to ani nevadí, protože kolem nich běhá dostatek zábavných terčů. TAK PROČ SI TO NECHAT KAZIT VLKY, ŽE ANO.. JENŽE V REPUBLICE NUCENĚ ZAHÁLÍ DALŠÍ TISÍCE LOVCŮ, KTEŘÍ BY BEDĚLALI ŽÁDNÉ ŠKODY NA OVCÍCH..! Jsou to myslivci jako jste Vy. Taky vlastní všechno to drahé vybavení a lovecký lístek, jen se nemůžou dostat do žádného mysliveckého spolku. Tam jsou jejich žádosti v 99 procentech případů "vyřízeny" tím, že jim odepíší, že nikoho nepřijímají apod.. Dokonce je tak nakládáno většinou i s těmi myslivci, kteří nevlastní jen potřebné zbraně, ale jsou dokonce vlastníky několika hektarů půdy na kterých vznikají škody od divočáků v místě, kde tohoto vlastníka(myslivce) nechtějí přijmout! Myslivost se tak stala velice levnou, přitom rádoby prestižní zábavou pro všechny myslivce, kteří se v minulosti dokázali upíchnout do některé společenstevní honitby. A jejich zábava je má stát co nejméně peněz bez ohledu na to, jak velké škody zvěř činí ostatním spoluobčanům na polích, nebo lesích, dnes už dokonce i na sídlištích ve městech... Proč stát platil drahé odstřelovače a proč má stát rozdělovat miliony korun jako zástřelné mezi spokojené koníčkáře, když tu máme další velkou skupinu myslivců/lovců, kteří by velmi rádi vyrazili lovit divočáky zcela zadarmo? Ano, stovky až tisíce dalších lovců by stříleli přemnožené divočáky zadarmo, kdyby jim v tom nebránili ti myslivci, kteří si už berou státem vyplácené zástřelné.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.12.2018 22:18 Reaguje na Karel Zajíc
Klíčové bude asi to slovo "zadarmo". Myslím, že Vám nikdo nebrání, abyste se zúčastnil výběrových řízení na pronájem honitby, ať už od LČR nebo HS. Až nabídnete adekvátní finanční částku, plán hospodaření apod. a splníte další legislativní podmínky, tak už jen zaplatíte nájem, škody a další související náklady z vlastní kapsy apod. a jistě vám pak nic nebude bránit v tom, abyste jako uživatel honitby umožnil střílet zcela zadarmo divočáky těm stovkám a tisícům lovců v této honitbě. Tím bude váš problém definitivně vyřešen.
Odpovědět

21.12.2018 09:44 Reaguje na Hunter
Ano ZADARMO. Pozemky, které vlastním nemají rozhodující výměru.. Myslivci z vesnice ve které nebydlím, poblíž které však mám pozemky ovládli celé HS a je to tam dokonce tak, že část členů MS nějakým způsobem vede celé HS a mohou dělat mnohé samostatně i bez svolání valné hromady jak si na dřívěhší valné hromadě odsouhlasili..Ve výsledku si to sami od sebe a svých sousedů pronajali za cca 15tisíc ročně a dokonce se dohodli, že nájem nikomu nebudou posílat, protože by složenky vyšly draho. To je jeden problém. Abych je "porazil" musel bych vytvořit nové HS a tím pádem přemluvit všechny sousedy z jejich vesnice aby se mnou založili nové HS...Je nemyslitelné, aby kvůli pár stokorunám navíc šli proti lidem se kterými se denně potkávají... (převažují totoiž drobní vlastníci, kteřým pár stovek nestojí za hádky s JINÝM SOUSEDEM-MYSLIVCEM) Tady Vám napíši ten hlavní fundamentámlní problém, který Vaše "řešení" evidentně NEŘEŠÍ: Vy chcete aby mezi touuto skupinou koníčkářů a vlastníkem rozhořel nový boj, strkáte mne do konfrontačního řešení, velice složitého, vyžadujícího roky práce a zcela nejistý výsledek. Majitel pozemků v době kdy Vy šaháte na zástřelné a a v době kdy mu vznikají škody by přece měl mít automatické právo přijetí. Vy se tuto nespravedlnost snažíte zamést pod kobereček tím, že mi připomínáte, že když vyrazím do náročné soutěže a vyhraji, tak že se pak přece jen možná domůžu toho, co mají mnozí nemajitelé zdarma(15tisíc pro celou skupinu myslivců ročne = ZDARMA). Je však nesmysl, aby tohle mělo jedinou možností. MAJITEL POZEMKŮ VLASTNÍCÍ LOVECKÝ LÍSTEK A ZBRAŇ BY MĚL MÍT UMOŽNĚNO ZAČÍT LOVIT IHNED (A NE SE DÍVAT, JAK ZVĚŘ ŠKODÍ NA JEHO POZEMCÍCH A JAK TAMNÍ ČLENOVÉ NECHÁVAJÍ NA JEHO POZEMCÍCH STŘEVA NAŽRANÉ VYVRŽENÉ ZVĚŘE, K TOMU SI BEROU STÁTEM VYPLÁCENÉ ZÁSTŘELNÉ. MAJITEL POZEMKU BY ZA POPSANÉ SITUACE NEMEL BÝT TLAČEN DO SLOŽITOSTÍ TRVAJÍCÍCH CELÉ ROKY, KTERÉ MI TU TAK OKÁZALE PŘIPOMÍNÁTE....
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 10:24 Reaguje na
Ale to je realita, pokud nemáte v HS většinu, tak budete muset respektovat většinové rozhodnutí. Asi se tomu tak nějak divně říká něco jako demo...., i když osobně s Vámi souhlasím a také zastávám názor, že majitel popzemků by automaticky měl mít nárok na výkon práva myslivosti v HS, pokud honitbu nepronajme dalšímu subjektu. Ale to tady nevyřešíme a s tématem to nijak nesouvisí.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 13:10 Reaguje na Hunter
Podívejte, chcete to smést pod koberec..., jenže to s tématem souvisí, protože se to týká toho, co tvrdí o vlcích lidé, kteří bojují proti jejich rozšíření... Jde vlastně o celkovou škodlivost těchto koníčkářů, kteří tu jsou, aby tlumili přemnoženou zvěř, kterou místo toho záměrně nechávají přemnožit! Tak činí, aby měli dostatek pohyblivých terčů a je logické, že tito lidé nechtějí ani vlky, ani další lovce...., kteří by pomáhali zabránit škodám. Zároveň se i derou o zástřelné, když majitelé pozemků by tu zvěř rádi utlumili zdarma a přitom dodržovali všechny zákony ohledně lovu(lovili by také s loveckými lístky). A demokracie je tu právě od toho, aby se hledaly nové a lepší způsoby jak spravovat tuto zemi. Vy evidentně pohlížíte na současný stav jako najediný možný za demokracie, což je dalším desinformačním nesmyslem, který jste tu napsal. Demokracie může přinést nový zákon a o to by mělo jít právě nyní, když stávající zákon navodil neudržitelný stav, který sice vyhovuje koníčkářům, ale zvěř už nedělá škody jen na polích a v lesích, ale i na sídlištích. Diskutovat o zástřelném když by rádi lovili majitelé pozemků zdarma je zcela neuvěřitelné...
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 14:33 Reaguje na Karel Zajíc
Máte k tomu poněkud zvláštní přístup, pokud je zvěř podle vás jen pohyblivý terč, myslivost je definována poněkud jinak, než jak si to představujete a dodržování zákonů není jen o tom, že budete mít LL.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 15:56 Reaguje na Hunter
Když střílíte na zvěř, střílíte na pohybivý, nebo stacionární cíl?
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 16:24 Reaguje na Karel Zajíc
Střílím především na zvěř, tedy živého tvora, nikoliv na cíl nebo terč. Na terč se střílí na střelnici. Udělejte si nejdřív ten LL.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 17:06 Reaguje na Hunter
Střílíte na živého tvora a to je pohyblivý cíl(terč), takže jsem měl pravdu.. A máte z toho krásnou zábavu.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 17:29 Reaguje na Karel Zajíc
Evidentně jste vůbec nic nepochopil a evidentně ani nic nepochopíte. Dokud pro vás bude živý tvor jen cíl nebo terč, tak bude opravdu lepší, když se mezi držitele LL nikdy nezařadíte.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 17:33 Reaguje na Hunter
Já to chápu tak, že lov oprávněně baví ty občany, kteří se tím zabývají(však jsme bývali lovci všichni:) A proto si také říkáte Hunter a ne Thinker :)
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 17:41 Reaguje na Karel Zajíc
Jak si říkám je moje věc. Lidem jako vy, co si chtějí jen zmáčknout na nějaký zvířátko, hlavně aby to bylo zadarmo, se zase říká bouchal.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

21.12.2018 14:50 Reaguje na
Co se týká zástřelného.Už jsem topsal jinde.Nikdo z myslivců zástřelné nedostává.Zástřelné náleží M.s.(2000Kč za ks černé)ovšem pouze za kusy převyšující roční průměr ulovených prasat a to zpětně za 3 roky!Už si to konečněsám ověřte,než tady dál budete plácat stále jedno a to samé!
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 16:04 Reaguje na Tomáš Holíček
Zdravím Vás pane Holíčku. Píšu sem převážně o tom, jak to tu funguje principiálně a zástřelné jen doplňovalo celkový obraz, který je už neudržitelný. To, že myslivci mohou vůbec dosáhnout na zástřelné, jak sám uvádíte, je přece zcela mimo mísu, když tito myslivci aktivně brání tisícům potenciálních dalších zájemců o lov, kteří by nenárokovali za žádných okolností ani korunu za zastřelené prase.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

21.12.2018 19:31 Reaguje na Karel Zajíc
Váše mylná představa je v tom,že my nelovíme kvůli zástřelnému.Lovili jsme s nejlepším svědomím před zástřelným a lovíme tak i dnes.A co se přijímání týče,koukněte na konec téhle diskuse....Píšete to přesně"zájemci o lov"ne zájemci o vykonávání práva myslivosti!Myslivost je souhrn čiností zabývající se chovem a péčí o zvěř!A v takové nemají "lovci" co dělat.Možná právě toto berte jako odpověď na otázku, proč některé spolky nepřijímají hned za členy!!!
Odpovědět
ji

19.12.2018 22:22
Prasečí mor sem také zčistajasna dorazil. Rozšíření vztekliny pak jistě potěší policejní ostřelovače. Nad krbem se jim vedle hlavy otahané bachyně vlčí morda bude obzvláště vyjímat. A těch napínavých historek z nebezpečného lovu !
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.12.2018 01:13 Reaguje na
M. Kutal má pochopitelně pravdu, že hlavním přenašečem vztekliny v našich podmínkách je liška obecná. Kdyby se vzteklina masivně rozšířila u lišky, nelze vyloučit, že by se od ní mohla nakazit i populace vlka, oproti lišce je ale k nákaze vzteklinou méně vnímavý. Vlk nakažený vzteklinou by byl pro člověka velkým nebezpečím, ale zatím se toho bát nemusíme, neboť ČR patří mezi země vztekliny prosté.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.12.2018 10:11
Problém je, že stát platí škody způsobené jím zavedenými nebezpečnými zvířaty jen velmi neochotně a hluboko pod jejich reálnou výší.
Druhým problémem je, že prostředky, jako pastevečtí psi, superohrady nepřekonatelné vlky atd. atd., musí být nějak zaplaceny a nejspíš se promítnou do ceny příslušných výrobků (od mléka přes sýr až po maso a masné výrobky). A opravdu nevidím sebemenší důvod, proč by měli spotřebitelé a daňoví poplatníci financovat zvrácené libůstky pár ekologických extrémistů.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

20.12.2018 11:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šumůnku, máte zájem se pobavit se sedlákem, kterému vznikají nedozírné škody tím,že musí celé roky nonstop urovnávat louky přeorané divočáky tak, že se mu na těch dírách postupně rozpadají sekačky? Víte kolik ho to stojí času, nafty a peněz na opravách? Toto se děje opravdu mnoha a mnoha tísícům zemědělců v celém státě. Ten můj známý sedlák považuje za největší škodnou myslivce, kteří ho nechtějí do sdružení, aby pomáhal s tlumením černé na jeho vladstních pozemcích! A to o něm hlasují s negativním výsledkem i Ti z nich, kteří nemají v tého honitbě žádný pozemek. Divočáci a jeleni způsobují ročně v republice daňovým poplatníkům tak vysoké škody, že to, co v současnosti způsobí vlci nebude ani tisícina škod způsobených kopitníky... Ano, myslivost se v našem státě stala zcela levnou zábavou pro skupinu koníčkářů, kteří záměrně drží vysoké stavy zvěře na úkor všech ostatních spoluobčanů. Tito koníčkáři žárlivě střeží "své" honitby, aby se mezi ně nedostali noví myslivci(dokonce mnohdy vlastníci pozemků) , kteří by však rádi lovili přemnoženou zdarma- bez zástřelného! Noví zájemci by rádi lovili přemnoženou zvěř na vlastní náklady a rozhodně by nedělali škody na ovcích jako to dělají občas vlci.. v Česku vládně skupina koníčkářů a ještě nás přesvědčují, že nové myslivce - vlastníky brát většinou nechtějí, vlky tady taky nechtějí, ale zástřelné by rádi přidávali na bedra všech spoluobčanů ještě navíc k těm škodám, které jim vznikají na polích a v lesích...
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

21.12.2018 01:49 Reaguje na Karel Zajíc
To, co říkáte, platilo možná před deseti lety. Rozhodně nevím, kde jsou vaše tisíce zájemců o členství v mysliveckých spolcích. Většina MS si totiž uvědomila, že jejich stávající členové nejsou nejmladší, a tak nováčky, trochu z nutnosti, přijímá. I tak myslivců celkově - částečně i kvůli negativnímu obrazu, který jste vy, ekologové, pomohli vybudovat, ubývá.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 10:18 Reaguje na Vlastimil Waic
Dobrý den, situace se možná někde trošku zlepšila, díky tomu, že nějakou dobu soudy nekompromisně pomáhaly vlastníkům, kteří nebyli přijati. Jsem rád, že přiznáváte alespoň, že to bylo jak píši. Nyní připomínáte, že se to zlepšilo, když bylo pár starých členů nahrazeno...Ovšem i z toho co píšete Vy sám je jasné, že nadále přetvává situace, kdy uspokojena je jen malá část zájemců. Situace se loni znovu otočila s tím jak spatřil světlo světa nový judikát nejvyššího soudu, který začal znovu trvat na tom, že přednostní právo přijetí není absolutní a je podmíněno tím, že dané sdružení vlastníka odmítlo v době, kdy naopak přijalo nevlastníka... A kde jsou ty tisíce nových zájemců? Hned Vám to vysvětlím: bydlím v maličkém městě na severní Moravě a ve svém okolí do 15 km vím minimálně o deseti lidech vlastnících jak pozemky, tak lovecký lístek, zbraně atd. Ovšem všichni jsme byli odmítnuti okolními sdruženími, maximálně tři dostali za potupných, nerovných podmínek povolenku bez členství... Je téměř jisté , že v mém okolí je mnoho dalších vlastníků, které neznám a kteří jsou na tom stejně. Pokud je Vám tohle málo, tak vycházím především z této úvahy: Kdo z běžných lidí, kteří nemají v rodině myslivce, který by jim pomohl dostat se sdružení si troufne utratit hodně času a peněz za zkoušky z myslivosti, pak další peníze a čas za zbrojní průkaz, další peníze za zbraň, za puškohled, za oblečení, za náboje když předem ví, že jeho šance dostat set do sdružení jsou velice nízké, ne-li nulové? Chcete mi tvrdit, že to neodradí devět lidí z deseti? Kamarád mi řekl, já bych to taky rád zkusil, ale když by mě nikam nevzali tak by to byly jen vyhozené peníze a čas.. Takže naše zákony nahrávají tomu co se tu děje...
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 10:40 Reaguje na Karel Zajíc
Takže je to pro Vás jen o penězích? To je to podstatné oč se Vám jedná?
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 13:26 Reaguje na Hunter
Na nesmyslné napadání nemá cenu odpovídat. Proto se raději zeptejte už sám sebe, jestli lovecký lístek, zbrojní průkaz,zbraně, puškohledy, náboje někde dávají na zkoušku zdarma.. Pokud ano, budou tam mít mít asi co dělat, aby vyzásobili tisíce zvědavců zajímajících se o myslivost, co si to na zkoušku zdarma půjčí, pak rychle podají do všech okolních združení přihlášky a pokud jim nepřijde žádná kladná odpověď, tak vše vrátí...
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 14:29 Reaguje na Karel Zajíc
Finanční stránku věci ale neustále zmiňujete Vy, a proč by Vám měli někde dávat LL,ZP, zbraň, puškohled a všechno to podle Vás tak strašně drahé vybavení zdarma? Myslíte, že ti ostatní to zdarma dostali? Asi pro Vás ta myslivost a lov zas tak důležitá není. Cena kurzu na LL je cca 5000,-, ZP se všemi poplatky vyjde taky asi tak, flintu můžete mít buď za 150 000,- nebo ale taky za 7000,- i s optikou (ZHáčko). Takže pokud je Vám tak strašně líto celkem marginální částky cca 20 000,- Kč, tak co vlastně chcete?
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 16:16 Reaguje na Hunter
Asi nečtete vše co jsem tu napsal...Jinak byste mě nevinil z toho, že si myslím, že by někde měli něco dávat zdarma :) Napsal jsem, že tisíce potenciálních zájemců o myslivost uvažují, zda se jim vyplatí si vše pořídit, když je pak nemusí nikam vzít.. Z důvodu všeobecně známé neochoty většiny MS přijímat nové členy(dokonce nepřijímaji ani majitele pozemků) pak nepřibývá nových myslivců. Zkrátka honitby blokují koníčkáři, kteří velmi levně provozují svůj koníček na úkor ostatních spoluobčanů, kteří musí trpět škody způsobené zvěří na polích a v lesích,nebo dokonce už i na sídlištích u paneláků... Tito koníčkáři přes myslivost také záměrně udržují vysoké početních stavy zvěře(všichni víme jak to je), současně brojí proti vlkům, další členy neradi přijímají. Zkrátka, hledí si jen své levné zábavy, aby jim dobře prosperovala :)
Odpovědět
Hu

Hunter

21.12.2018 17:27 Reaguje na Karel Zajíc
Už jste jako kolovrátek. Evidentně máte naivní představy hodně vzdálené od reality. Zkuste si udělat ten LL, třeba zjistíte velmi rychle, že by to pro vás stejně nebylo.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 17:40 Reaguje na Hunter
Na Vás už reagovat nebudu, žádnou myšlenku jste k tomu co jsem tu napsal nikdy nepřinesl. Jen reagujete utržkovitě na malé části z toho co jsem tu psal, jako byste to tím chtěl zrušit jako celek... To by se Vám podařilo jedině kdybyste napsal něco, co by mělo hloubku a smysl. To se Vám nedaří.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

21.12.2018 19:03 Reaguje na Karel Zajíc
Nezlobte se,ale ten kdo tu plácá kraviny ste Vy.Zhrzený žadatel o členství v M.S.?Nemáte o myslivosti ani páru.Nejspíš chcete být jen lovec a brát rovnováhu v lese do svých rukou.To už není ani k zasmání...Běžná praxe.Nikdo vás jako neznámého nepřijme,ale vezmou vás jako hosta na zkušební dobu,aby vás poznali.A pokud (dle stanov každého spolku)si plníte svoje povinnosti,nikdo nemá důvod vás nepřijmout.Protože všichni potřebujeme dobré a pracovié chlapy.Nejenom lovce,ale lidi,kteří se nebojí práce a jsou pro M.S.přínosem.Konec.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

21.12.2018 19:09 Reaguje na Karel Zajíc
Že Vás huba nebolí.Škoda,že už nežije prof.Hromas.Ten by vás hnal!!!
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

21.12.2018 18:53 Reaguje na Karel Zajíc
Podle toho co píšete naznávám,že jste vlastníkem loveckého lístku...a dle toho jsem od vás četl i v jiných diskusích se vůbec nedivím,že Vás nepřijali.Nejspíš máte tedy zájem lovit zvěř zadarmo bez jakýchkoli poviností...Promiňte, ale nerozumím o co vám jde.Jsme podle vás koníčkáři,vyznavači laciné zábavy a nejspíš všichni masachtiví primitivové.Tak proč mezi nás chcete?Teď jste psal, že vás nepřijali?
Jedna přátelská rada.Jste na veřejné diskusi a pokud si vaše názory přečte někdo z myslivců ve vašem okolí,pak si už teprve neškrtnete.Řežete si pod sebou větev na které sedíte!Aby tam u vás neudělali hon na "Zajíce".Nám tady jste ukradenej,ale upřímě.Člověk s takovým názoremnemá v myslivosti co dělat.Střílet,střílet a střílet.A co takhlenějaké povinosti?
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

21.12.2018 19:52 Reaguje na Tomáš Holíček
O jakých povinostech mluvíte pane Holíčku? Prosím napište mi sem tři až pět nejdůležitějších povinností, kromě placení těch směšných se sousedy po vesnicích domluvených nájmů- tím myslím nájmů ve společenstevních honitbách, které zabírají největší část našeho území. A prosím napiště jen ty povinnosti, které považujete za opravdu nejdůležitější. Děkuji
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

22.12.2018 11:33 Reaguje na Karel Zajíc
Kromě dodržování plánu lovu je to :1/údržba a výstavba mysliveckých zařízení(nejen posedy,ale hlavně krmelce,zásypy a jiná krmná zařízení.
2/v době sečení luk,ochrana mláďat,vynášení z trávy apd.3/běžné brigády na myslivecké budově,nebo přímo v honitbě.4/aktivně se podílet na společných akcích pořádaných pro veřejnost.5/účast na schůzích a pomoc při organizaci a zajištětí společných lovů.Apak spousta běžných věcí jako když se uloví kus a prodává se,jako lovec zvěř stáhnete,rozrušíte a někdy i vykostíte...i tohle patří k pomoci M.spolku.Vás neuspokojí žádná rozumná odpověď a furt budete kafrat.Je to spousta času který rádi obětujeme myslivosti,protože to děláme rádi.Mnohdy je to na úkor rodiny,dovolené apd.Nikdo si z nás nestěžuje,jen mě dokáže NASRAT když mi tady někdo vykládá jaká je myslivost laciná zábava a jací jsme koníčkáři.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

22.12.2018 11:36 Reaguje na Karel Zajíc
omlouvám se,jak bych mohl zapomenout na krmení zvěře v době nouze.Za své .A stím spojené chystání letniny,dělání sena apd.Ale to nestojí za řeč.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

22.12.2018 12:10 Reaguje na Karel Zajíc
A když jsme u lovu černé zvěře.Střelíte prase a vezete vzorky na okresní veterinární správu.Nevim kde bydlíte,ale třeba my to máme 35 km.Taky povinost.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

23.12.2018 00:31 Reaguje na Tomáš Holíček
Dobrý den pane Holíčku. V podstatě jsem tu veřejně uvedl, že myslivci nejsou nic víc než koníčkáři, na jejichž levnou zábavu velmi draze doplácí ostatní spoluobčané. Jedná se o škody na polích, v lesích a dokonce už i na sídlištích, které v drtivé většině uhradí občané, kteří nemají s myslivostí nic společného… Vysoké škody vznikají z toho důvodu, že myslivci už dávno přišli na to, že pro provozování jejich koníčku je velice výhodné, když záměrně umožní přemnožení zvěře(jak černé, tak vysoké, ale i srnčí). Tím logicky získají vyšší každoroční přírůstky, což jim umožní postřílet více zvěře, než kdyby byla zvěř udržována v počtech přiměřených. K tomu jsem dodal, že se tito koníčkáři ke všemu uzavřeli a kromě manželek a příbuzenstva mezi sebe nechtějí žádné nové členy, často dokonce odmítají umožnit členství i majitelům pozemků, kterým vznikají škody od přemnožené zvěře… Taky jsem uvedl, že tento stav, kdy členství je kvůli svévoli těchto lidí téměř nedosažitelné (alespoň tady na Moravě- což je půlka státu) vede k tomu, že řada mladých lidí z opatrnosti volí jiné koníčky, než aby skládali zkoušku z myslivosti, pořizovali si lovecký lístek, zbrojní průkaz, zbraň a pak zjistili, že v jejich okolí je nikdo nikdy nepřijme.
Vy pane Holíčku jste na to reagoval tím, že nejste jen koníčkáři co si užívají zábavu, protože si musíte plnit řadu povinností a pak jste mi je vyjmenoval.

Je pravdou, že zákon o myslivosti Vám ukládá určité povinnosti, je třeba však nezapomenout na to, že ho sestavovali lidé, kteří jsou členy ČMMJ, nebo členy mysliveckých spolků a nastrkali tam zcela záměrně pár „povinností“, aby to nevypadalo, že myslivec nezískává zadarmo zvěřinu tím, že mu tento zákon umožňuje usmrcovat zvěř a tu si pak ponechávat, když tato zvěř ze zákona náleží všem občanům tohoto státu, dokud je ještě živá !!!!

ALE POJĎME SE JEŠTĚ PODÍVAT NA TY POVINNOSTI, JAK JSTE JE SEM NAPSAL:
-vynášení mláďat v době senoseče: UZNÁVÁM, TOHLE JE LIDSKÉ, CHVÁLIHODNÉ A POKUD TO DĚLÁTE, PAK JE TO DOBŘE. OVŠEM TO MŮŽE DĚLAT ÚPLNĚ KAŽDÝ LOVEC, KTERÝ MÁ RÁD PŘÍRODU, TAKŽE POKUD BYCHOM MĚLI JINÝ ZÁKON, MOHLO BY TO ZŮSTAT POVINNOSTÍ VŠECH LOVCŮ.
- údržba a výstavba mysliveckých zařízení(nejen posedy,ale hlavně krmelce,zásypy a jiná krmná zařízení.- JDE O DOBROVOLNOU ČINNOST, KTERÁ SLOUŽÍ VÁM MYSLIVCŮM. PŘEMNOŽENÉ DIVOČÁKY A JELENÍ ZVĚŘ MOHOU STŘÍLET MAJITELÉ POZEMKŮ I BEZ VAŠICH POSEDŮ A KRMELCŮ, STAČÍ KDYŽ VŠECHNY ZÁJMCE O ČLENSTVÍ PŘIJMETE A BUDETE VIDĚT, ŽE TO JDE VELMI DOBŘE.
- aktivně se podílet na společných akcích pořádaných pro veřejnost. JDE O VZTAHY S LIDMI, OD KTERÝCH MÁTE MNOHDY VELICE LEVNĚ PRONAJATOU PŮDU. OVŠEM POKUD JIM UVAŘÍTE GULÁŠ, JE TO SICE HEZKÉ, ALE STEJNĚ TO NIKDY NEVYVÁŽÍ ŠKODY O KTERÝCH JSEM PSAL. JE TAKÉ ZNÁMO, ŽE USPOŘÁDÁNÍM VESNICKÉ ZÁBAVY MYSLIVECKÝ SPOLEK ZÍSKÁVÁ PENÍZE DO VLASTNÍ KASY, TAKŽE DO POVINNOSTÍ MYSLIVCŮ VŮČI OSTATNÍM OBČANŮM TOHOTO STÁTU (NEMYSLIVCŮM) TOTO STEJNĚ Z PRINCIPU ANI NEPATŘÍ…😊
- účast na schůzích a pomoc při organizaci a zajištětí společných lovů- TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ. ÚČAST NA SCHŮZÍCH A ORGANIZACE SPOLEČNÝCH HONŮ NEJSOU POVINNOSTI MYSLIVCŮ VŮČI DALŠÍM SPOLUOBČANŮM(NEMYSLIVCŮM), JDE POUZE O VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI VAŠEHO MYSLIVECKÉHO SPOLKU..
- když se uloví kus a prodává se, jako lovec zvěř stáhnete,rozrušíte a někdy i vykostíte- TO JE ZCELA MIMO MÍSU. JE TO JAKOBY RYBÁŘ UVÁDĚL, ŽE MÁ ŘADU POVINNOSTÍ, PROTOŽE NEŽ KAPRA SNÍ ON, NEBO JEHO KAMARÁD, KTERÉMU HO VĚNUJE, TAK MUSÍ TOHO KAPŘÍKA VYVRHNOUT A UŘÍZNOUT MU HLAVU, ODŘEZAT PLOUTVE APOD.. 😊
-krmení zvěře v době nouze.Za své .A stím spojené chystání letniny,dělání sena KRMENÍ ZVĚŘE SICE UKLÁDÁ ZÁKON(KTERÝ STEJNĚ NAVRHLI MYSLIVCI SAMI SOBĚ) ALE JE TO JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH NESMYSLŮ JAKÉ KOLEM SEBE MYSLIVECKÁ OBEC ŠÍŘÍ, PROTOŽE TO VYPADÁ TAK NĚJAK HEZKY V OČÍCH LAICKÉ VEŘEJNOSTI. ZVĚŘ VŠAK PŘEŽIJE SAMA(PŘEŽILA MILIARDY LET PŘED TÍM, NEŽ VZNKL PRVNÍ KRMELEC) POKUD JE TO ZVĚŘ, TAK NEMÁ BÝT KRMENA. KRMIT PŘEMNOŽENOU ZVĚŘ JE O TO VĚTŠÍ NEŠVAR. DĚLÁ SE TO VŠAK, PROTOŽE TO JE ZAŽITÝ ZVYK, A PROTOŽE TO DĚLÁ KAŽDÝ MYSLIVECKÝ SPOLEK. TO ZNAMENÁ: POKUD BY S TÍM NĚKTERÝ SPOLEK PŘESTAL, VELICE BY SI UŠKODIL, PROTOŽE ZVĚŘ BY SE STÁHLA O DVA AŽ TŘI KILOMETRY VEDLE, KDE BY MĚLA NADÁLE PROSTŘENÝ STŮL…TO DOBŘE VÍTE A PROTO KRMÍTE JAKO O ZÁVOD 😊
- Střelíte prase a vezete vzorky na okresní veterinární správu. POKUD ULOVÍTE PRASE A CHCETE ABY HO NĚKDO SNĚDL, MUSÍTE SE UJISTIT, ŽE PAK NEUMŘE NA TRICHINELOZU. TO JE NORMÁLNÍ POSTUP, KTERÝ BY RÁDI DODRŽOVALI VŠICHNI NOVÍ MYSLIVCI, KTERÝM VĚTŠINOU TADY NA MORAVĚ NIKDO ČLENSTVÍ NEUMOŽNÍ., V TOM OPRAVDU NEVIDÍM ŽÁDNOU POVINNOST, ALE NAPROSTOU NUTNOST.
JEŠTĚ K TOMU HONU NA ZAJÍCE(NA MNE) O KTERÉM JSTE TADY UŽ PSAL… A TO SE TÝKÁ I VLKŮ O KTERÝCH JE ČLÁNEK NAD KTERÝM SE TU DEBATUJE: Myslivci by rádi, aby vlci byli v rezervacích chráněni, jinde už ne(to je většinový názor myslivců): Já vlka nikdy neviděl. Kdybych tu příležitost měl, nenapadlo by mne na něho střílet, dokud by se neproháněl jako ta prasata už i po sídlištích. VLK TADY V TOMTO STÁTĚ JEŠTĚ NIKOMU ŽIVOT NEVZAL. Kolik tu už bylo ale neštěstí kdy myslivec vystřeli na trampy, kteří se rozhodli přespat na poli, byl tu případ kdy myslivec vystřelil na dítě jedoucí večer na sáňkách z kopce a zasáhl jeho nohu.. Byli tu už snad desítky případů kdy myslivci záměrně stříleli na lidi jen proto, že ti pytlačili, přitom jediné co měl takový myslivec udělat bylo zavolat policii…A mnohdy došlo k zabití těchto spoluobčanů, nebo k těžkým újmám na zdraví. KOLIK MRTVÝCH SPOLUOBČANŮ JSTE VY KONÍČKÁŘI UŽ VLASTNĚ MĚLI NA VÝŘADĚ, KDO TO SPOČÍTÁ? A VY POUKAZUJETE NA ZABITÉ OVCE? VY PANE HOLÍČKU, VY TADY VEŘEJNĚ PÍŠETE O HONU NA ZAJÍCE…ZAPADÁTE PŘESNĚ DO MÉ PŘEDSTAVY O ZLÉM MYSLIVCI I KDYŽ SI JSEM VĚDOM, ŽE I MEZI VÁMI JSOU DOBŘÍ CHLAPI, BOHUŽEL BÝVAJÍ PŘEHLASOVÁNI TAKOVÝMI JAKO JSTE VY…PROTO DOUFÁM, ŽE TATO DEMOKRACIE JEDNOU VYPLODÍ NOVÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI, KTERÝ OPRAVDU NAPROSTO UPŘEDNOSTNÍ VLASTNÍKY PŮDY, ABY NEMUSELI ŽEBRAT O MOŽNOST LOVU VE STÁTĚ, KDE VLASTNÍ NĚJAKÝ POZEMEK.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.12.2018 06:13 Reaguje na Karel Zajíc
Není pravda, že škody způsobené zvěří na honebních pozemcích, zemědělských a lesních kulturách hradí nic netušící spoluobčané. Skutečnost je taková, že škody způsobené zvěří na honebních pozemcích hradí myslivci z vlastní kapsy a z vlastních prostřeků (viz par.52 Zak. 449/2001 Sb.), stanovení náhrady se pak řídí platnou metodikou publikovanou MZe. Na rozdíl od škod, způsobených zvláště chráněnými živočichy, ty jsou naopak hrazeny ze státních financí a jdou k tíži všech občanů/daňových poplatníků.
Honební společenstvo je pak právnickou osobou, sdružující majitele honebních pozemků a na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí PODLE VÝMĚRY HONEBNÍCH POZEMKU, KTERÉ VLASTNÍ a které tvoří společenstevní honitbu. HS se může rozhodnout na základě hlasování, zda honitbu bude využívat ve vlastní režii nebo ji pronajme, přičemž i stanovuje podmínky pronájmu, cenu atd. (viz par. 19-27 Zak 449/2001 Sb.). Jedná se tedy o demokratické rozhodnutí většiny. Přesto se občas najde frustrovaný majitel obvykle zcela zanedbatelné výměry honebních pozemků, odmítající respektovat rozhodnutí většinových vlastníků. Dříve se těmto lidem říkalo kovozemědělci, protože jejich hlavním zaměstnáním byla fabrika, výměra půdy byla nedostačující k tomu, aby je uživila. Z těchto jedinců se pak občas rekrutuje křiklounek, řešící svojí osobní frustraci z toho, že není po jeho a demokracie v jeho pojetí má přece vypadat tak, že si bude dělat co chce a cítí jako hroznou křivdu, že nastavené principy demokratického rozhodování tak nefungují. Svoji frustraci pak následně řeší publikováním a omíláním jednoho a téhož příspěvku, napadáním všeho možného atd.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

23.12.2018 22:03 Reaguje na Hunter
Lidé se většinou neradi soudí, proto se většinou smiřují se škodami, které by mít neměli... Nikdo nespočítá celorepublikové škody na úrodě kukuřice, obilí atd, ani částky, které stojí naše zemědělce pouhé urovnávání těch naprosto rozbombardovaných pastvin.. Stačí se zamyslet nad tím, kolik toho ta přemnožená prasata ročně na polích spořádají, když se jejich počet u nás odhaduje na jeden milion kusů..!!!! Ta pole, kde tolik velkých zvířat nabírá váhu v drtivé většině myslivcům NEPATŘÍ.... Každý LOGICKY UVAŽUJÍCÍ ČLOVĚK si pak uvědomí, že myslivci ze zbytku občanů opravdu jen cucají zdroje pro provozování jejich koníčku.., k tomu sem tam někoho z nás i zastřelí.. Jednou to je z neopatrnosti, podruhé úmyslně, aby ochránili "svoje" území. Když tu pan Lovec vyplácne, že myslivci vše hradí, tak to ještě neznamená, že problematiky neznalý občan kvůli tomu jeho plácání uvěří. Proč by taky měl laik věřit, že to krmivo pro milion prasat, škody po milionu prasat a škody po přemnožené vysoké nám tito koníčkáři opravdu někdy uhradí... V praxi hradí sotva půl procenta skutečných škod..., když se někdo opravdu vzepře, soudí se a nakonec mu je náhrada přiznána. Jenže to jsou veliké výjimky ,když se někdo ze zemědělců rozhodne vzepřít a táhnout to až k soudu..
Dále tu máme od pana Lovce staronové plácání „dokazující“, že výběr osob lovících v našem státě probíhá demokraticky😊
Pravidla jsou nastavena tak, že pro část spoluobčanů je téměř nemožné získat členství v mysliveckém spolku. Je třeba si uvědomit, že já nerozporuji, že každý může teoreticky jednou za deset let vstoupit do soutěže o honitbu. Kardinální problém je v tom, že pokud má majitel škody na pozemcích a rád by se podílel na tlumení zvěře a chodil také lovit je často mysliveckými spolky odmítán, i když má lovecký lístek. Myslivci daného sdružení se sejdou a hlasují o jeho žádosti…. Důležitým faktem je, že řada z hlasujících nemá žádný pozemek a přesto svým hlasem mohou vlastníka odmítnout a skoro vždy se tak i děje. Tito bezzemci pak chodí namyšleně se zbraní na rameni lovit na pozemky majitele, kterého svým hlasem vystrnadili…. Majiteli určitě v této situaci nepomůže, že třeba za osm let potom co byl odmítnut, bude mít možnost se zúčastnit soutěže o tuto honitbu… S panem Lovcem se nepřu o to, zda tu máme zákon demokratický, nebo ne. Tvrdím jen, že současný zákon je zcela špatný a že v demokracii je ho možno nahradit zákonem novým a daleko lepším. O charakteru pana Lovce svědčí i to, že si tu dovolí napsat, že mnozí odmítnutí majitelé pozemků vlastní jen zanedbatelnou výměru… Je to evidentní neúcta k vlastnictví půdy, kterou tu známe z dob komunismu.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

23.12.2018 06:53 Reaguje na Karel Zajíc
Máte nejspíšnějaké zvrácené myšlení a vše co jsem napsal, ste na sílumusel argumentovat s pohledu vaší zvrácené představivosti a zaujatosti.Jste jen zaujatej zhrzenej zájemce o vstup do M.S.Vašargumenty jsou naprosto nesmyslnéa užopravdu nevím,jak Vám to napsat.
Proto už na vaše sebeukáječské výlevy nebudu reagovat.
Někdo prostě neposlouchá...nebo že by jen srážka s ....
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist