František Pelc: Do naší krajiny patří vlk i ovce
9.11.2020
Vlci zachycení fotopastí na Broumovsku, rok 2015.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | P. Kafka / AOPK
Útokem postižený chovatel chová na Broumovsku 3000 ovcí. Devíti až jedenáctičlenná smečka vlků před půlnocí v pátek 16. října pronikla na jednu z ohrazených pastvin a zabila šest ovcí na místě a dalších 15 poranila, některé fatálně. Protože naši zaměstnanci drží pohotovostní službu, byl incident konzultován již o půlnoci telefonicky, v sobotu pak přímo na místě. Ze zabitých zvířat byla dvě již zčásti zkonzumována. K tomu vlci potřebovali určitě trochu času. Pastvina nebyla proti útokům vlků dostatečně zabezpečena. Uzlíkové pletivo asi metr vysoké, bez elektrického drátu, bez přichycení k zemi (ochrana proti podlezení, podhrabání) a bez optické bariéry (ochrana proti přeskakování) a stádo ovcí bez dozoru pasteveckých psů funkční zábranou není. Ostraha stáda hlídačem, který jezdí podél plotu autem či na čtyřkolce, může také fungovat. Podmínkou ovšem je, aby nepršelo, auto po rozmoklé zemi neprojede. Noc, kdy k vlčímu útoku došlo, byla deštivá, hlídač seděl v autě a vlci o jeho přítomnosti nemohli mít ani tušení. Je to podobné, jako když myslivec sedí na posedu.
Hlídač stáda zjistil přítomnost vlčí smečky až ve chvíli, kdy žrala kořist, a snažil se ji bez úspěchu fyzicky zaplašit sám. Vlky k útěku přiměl až příjezd více lidí a vystřelení světlic. Přesto nadále sledovali ze vzdálenosti několika stovek metrů, jak se opravuje potrhané pletivo. K tomuto realisticky popsanému dílu příběhu je nutné dodat, že prakticky všechny šelmy svou kořist chrání. Odhánět predátora v takové situaci je riskantní a iracionální. Kdo má psa, může to potvrdit z vlastní zkušenosti.
Přečtěte si také |
Vypuštění vlci v Bavorsku: Proč je místo zastřelení prostě neuspí?
Chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny a zaslouží si naši plnou podporu. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Úkolem státu je proto vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem. Leccos se už udělalo, chovatelé mají nárok na kompenzaci škod, k dispozici jsou stoprocentní dotace na zabezpečení stád, hledají se možnosti, jak dále zjednodušit administrativu. Cesta to není jednoduchá, zkušenosti v různých státech Evropy jsou různé. Určitě je toho ještě dost k vylepšení. Ale tvrzení, že vlk do naší kulturní krajiny nepatří, jak v tuzemské debatě často zaznívá, určitě není rozumným konstatováním ani řešením. Jeleni a divoká prasata ano? Jinde v Evropě už není kulturní krajina?
Ano, vlk trávu nežere. Vlčí jídelníček tvoří z 98 % spárkatá zvěř, jako jsou jeleni, srnci či divoká prasata. Pokud by u nás tato zvěř nebyla tak přemnožená, vlk by se po více jak sto letech takto rychle na našem území nešířil. Zkušenosti z Německa, kde mají s návratem vlků delší zkušenosti, ukazují, že v krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Výsledky pilotních studií zde dokládají, že vhodně zvolený a správně nainstalovaný ohradník pomůže zabránit zhruba 85 % vlčích útoků. Zabezpečení stád je tedy klíčové. Je ale třeba také férově říct, že stoprocentní ochranu v přírodě – a nikoli jen v případě vlků – nelze zajistit nikdy. Ostatně ani jinde v životě. Pro to, abychom diskusi o velkých šelmách v naší přírodě a o tom, co je pro hospodáře potřeba ještě udělat, někam posunuli, jsou důležitá fakta, nikoli mediálně chytlavá sdělení.
Text původně vyšel v Lidových novinách 29. 10. 2020.
Přečtěte si také |
Fotopasti potvrdily v Orlických horách výskyt vlka
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vlci versus pastevci: Fungují preventivní opatření i po letech?
V Jeseníkách se množí vlci. Vlčata jsou zaznamenána v několika smečkách
Táborská zoo podala stížnost k Evropské komisi kvůli odstřelu medvědů na Slovensku
Další články autora |
František Pelc: Myslivci oživují strach z šelem. Přitom jedině vlk jim může pomoci s redukcí divočákůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
re
regis24
9.11.2020 06:07Vlkofil Pelc jasně ukazuje jak to funguje.
Vinu nese chovatel, nikdo jiný.
Pracovnice na telefonu pomohla výborně, chovateli řekla, že každá rada je v tu chvíli drahá... Dobrý ne?
Keci o přemnožené zvěři a lovu vlky - to fakt bude stále AOPK omilat dokola ten nesmysl? V ČR myslivci ročně uloví kolem 400 tisíc kusů sparkate zvěře, vlci kulový...
A zkušenosti z NSR - v Sasku budou vlky lovit, protože škody které působí jsou neúnosné!
O náhlém rozšíření vlků po Evropě vypovídá dost i nedávno odchyceny jedinec, který měl čip původem z umělého chovu v Bělorusku.
Takže je to tak - vlci nemají v kulturní krajině v ČR místo, hlupák věří v opak.
Odpovědět
Vinu nese chovatel, nikdo jiný.
Pracovnice na telefonu pomohla výborně, chovateli řekla, že každá rada je v tu chvíli drahá... Dobrý ne?
Keci o přemnožené zvěři a lovu vlky - to fakt bude stále AOPK omilat dokola ten nesmysl? V ČR myslivci ročně uloví kolem 400 tisíc kusů sparkate zvěře, vlci kulový...
A zkušenosti z NSR - v Sasku budou vlky lovit, protože škody které působí jsou neúnosné!
O náhlém rozšíření vlků po Evropě vypovídá dost i nedávno odchyceny jedinec, který měl čip původem z umělého chovu v Bělorusku.
Takže je to tak - vlci nemají v kulturní krajině v ČR místo, hlupák věří v opak.
Miroslav Vinkler
9.11.2020 06:26Již jenom za tento článek, který prokazuje absolutní neschopnost ředitele AOPK ČR by měl být František Pelc na hodinu odvolán.
Takovou snůšku blbostí jsem nečetl ani v bulvárních časopisech , ten člověk je doslova ducha mdlého.
"Hlídač stáda zjistil přítomnost vlčí smečky až ve chvíli, kdy žrala kořist, a snažil se ji bez úspěchu fyzicky zaplašit sám. Vlky k útěku přiměl až příjezd více lidí a vystřelení světlic. Přesto nadále sledovali ze vzdálenosti několika stovek metrů. "
Ano, to je ta vrozená vlčí plachost . Copak ta hlava skopová nechápe, že bude-li takový přístup pokračovat ,zcela bezpečně se dočkáme útoku vlka na člověka , nejlépe dítě.
Co potom bude psát ředitel AOPK ČR ,František Pelc? Zcela jistě, že to byla vina rodičů,protože si dítě měli lépe hlídat.
MU
Michal Ukropec
9.11.2020 08:49 Reaguje na Miroslav VinklerDěti budou chodit do lesa v ocelové kleci s elektrickým ohradníkem a akumulátorem na zádech. Taková hustá Faradayova klec.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
9.11.2020 15:54 Reaguje na Miroslav VinklerUž jenom chybí, aby František Pelc, dobře placený z našich daní, vybízel rodiče, až se stane to, co se nevyhnutelně stát muí a vlci napadnou dítě, obvinil rodiče z nedbalosti, protže kdyby s vlky počítali, tak by děti neměli. A takové ... náš stát platí.
Odpovědět
LZ
Leon Zumr
9.11.2020 06:30Zase snůška polopravd jako vždy, ale co čekat jiného od vlkofilů. Holt to tady bude muset dopadnou jako v Plosku Německu Francii atd. nebo třeba Kanadě kde plánují likvidaci 80% populace, aby se kompetentním otevřeli oči a odsere to jenom vlk! Výběrčí darů a dotací si vyberou něco jiného co budou za prachy chránit.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.11.2020 06:32Opět naprosto bezcenný blábol, lži na podporu vlků. Není pravda, že "naše krajina vlk potřebuje". Skoro let jsme vlky v krajině neměli a byla to jednoznačně léta prosperity. Ustáli jsme bez jejich přítomnosti jak obě světové války, tak i řádění nacistů a komunistů.
Je dobré si povšimnout, jak autor mlží ohledně zabezpečení pastviny.
AOPK by měla jasně definovat metodiku stoprocentního zabezpečení pastviny. Náklady na vybudování takového zabezpečení by měla nést tato organizace (protože ona zde vlky z jakýchsi iracionálních důvodů chce) a veškeré škody, které vlci na takto zabezpečených pastvinách udělají, by měla nést také sama, explicitně na úkor mzdových prostředků.
Odpovědět
Je dobré si povšimnout, jak autor mlží ohledně zabezpečení pastviny.
AOPK by měla jasně definovat metodiku stoprocentního zabezpečení pastviny. Náklady na vybudování takového zabezpečení by měla nést tato organizace (protože ona zde vlky z jakýchsi iracionálních důvodů chce) a veškeré škody, které vlci na takto zabezpečených pastvinách udělají, by měla nést také sama, explicitně na úkor mzdových prostředků.
LK
Lukáš Kašpárek
9.11.2020 07:13Vidím, že moje predikce toho, co se tehdy stalo u Bohdačína byla správná... chovat 3000 ovcí v řádně nezabezpečeném prostoru a na základě této vlastní neschopnosti a nerozumu ještě čířit panickou hrůzu z řádného představitele naší fauny může jen bezohledný debil....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.11.2020 07:27 Reaguje na Lukáš KašpárekMěl byste to takto vysvětlit příslušnému chovateli. Jistě by se zastyděl za tu svoji neschopnost.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.11.2020 08:53 Reaguje na Lukáš KašpárekČlánek má odvést pozornost od Bečvy. A vy jste na to skočil.
Odpovědět
Plha z Kojčic
9.11.2020 07:29Petice nepomohla (soud jí shodil pod stůl). A co takhle celostátní referendu ? Ale to se tady v kraji nenosí. Za posledních třicet let ,,demokratického" vývoje bylo jen JEDNO !!! (teda jestli si dobře pamatuju. Kdyžtak mě opravte)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.11.2020 17:04 Reaguje na Plha z KojčicProto je třeba volit SPD, aby se jí podařilo prosadit rozumný zákon o referendu, které by bylo závazné i pro politiky, co řídí AOPK (pokud by rovnou nevedlo ke zrušení této nejen zbytečné, ale přímo škodlivé organizace).
Odpovědět
VN
Vilém N
9.11.2020 07:42Stačí se poučit tam, kde predátory běžně mají. Zbrojní průkaz, puška ... samozřejmě pouze na ochranu domácích zvířat.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.11.2020 08:46Vzhledem ke skutečnosti, že pracovníci AOPK bez Wikipedie nerozeznají uhynulou kapybaru od zastřeleného bobra, nemůžeme očekávat od jejich ředitele něco jiného.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.11.2020 09:24No, pokud by bylo vaším záměrem pane Pelc diskutovat s širší veřejností o problematice velkých šelem a vlka zvlášť, tak vám i zatleskám. Že žádný potlesk nebude? No ona se v první řadě z vaší strany nekoná ani pouhá snaha o nějakou diskuzi. Pořád dokola se snažíte masírovat veřejnost snůškami polopravd a bludů. Tento článek je toho bohužel, pouze jen a jen dalším důkazem.
Jen namátkou třeba váš dotaz jestli: "Jinde v Evropě už není kulturní krajina?" Odpověď na tak slaboduchou otázku je velice jednoduchá. Ano i jinde v Evropě se nachází kulturní krajina. Ne všude v Evropě jsou ale pohoří jako Karpaty , Pyreneje, Apeniny. Ne všude v Evropě jsou podobné a do rozlohy srovnatelné lesy jako mají Pobaltské státy a Polsko na hranicích s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Ne všude jsou takové rozlohy liduprázdné či řídce osídlené krajiny jako mají například Skandinávské země. Všechny tyto příklady jsou příkladem krajin kdy přítomnost vlka nebyla přerušena nebo se i přes odpor místních obyvatel neustále vracel.
Váš problém pane Pelc bude v tom, že vy i když se tak tváříte o žádnou diskuzi nestojíte.
Místo diskuze navíc produkujete dost nesmyslné bláboly. Například :"Pokud by u nás tato zvěř nebyla tak přemnožená, vlk by se po více jak sto letech takto rychle na našem území nešířil". Tohle tvrzení je nehoráznost nejhrubšího zrna, které by člověk zastávající vaši funkci neměl šířit ani omylem.
Odpovědět
Jen namátkou třeba váš dotaz jestli: "Jinde v Evropě už není kulturní krajina?" Odpověď na tak slaboduchou otázku je velice jednoduchá. Ano i jinde v Evropě se nachází kulturní krajina. Ne všude v Evropě jsou ale pohoří jako Karpaty , Pyreneje, Apeniny. Ne všude v Evropě jsou podobné a do rozlohy srovnatelné lesy jako mají Pobaltské státy a Polsko na hranicích s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Ne všude jsou takové rozlohy liduprázdné či řídce osídlené krajiny jako mají například Skandinávské země. Všechny tyto příklady jsou příkladem krajin kdy přítomnost vlka nebyla přerušena nebo se i přes odpor místních obyvatel neustále vracel.
Váš problém pane Pelc bude v tom, že vy i když se tak tváříte o žádnou diskuzi nestojíte.
Místo diskuze navíc produkujete dost nesmyslné bláboly. Například :"Pokud by u nás tato zvěř nebyla tak přemnožená, vlk by se po více jak sto letech takto rychle na našem území nešířil". Tohle tvrzení je nehoráznost nejhrubšího zrna, které by člověk zastávající vaši funkci neměl šířit ani omylem.
MK
Majka Kletečková
9.11.2020 13:52Článek pana Pelce mi připadá rozumný a naprosto se s ním ztotožňuji. Zabezpečení stád je klíčové a někteří chovatelé hospodářských zvířat mají bohužel v tomto směru velké rezervy.
Případ chovatele tří tisíc ovcí na Broumovsku, které napadla vlčí smečka letos 16. října, je toho klasickým příkladem. Jeho ohrazení bylo jen asi metr vysoké, bez elektrického drátu a bez dozoru pasteveckých psů. Chovat v oblasti s výskytem vlků tak obrovské množství ovcí s tak nedostatečným zabezpečením mi připadá ze strany onoho chovatele jako nezodpovědné a velký hazard. Přesto má nárok na kompenzaci škod? Pokud ano, pak se jedná o skutečnou velkorysost ze strany státu.
Odpovědět
Případ chovatele tří tisíc ovcí na Broumovsku, které napadla vlčí smečka letos 16. října, je toho klasickým příkladem. Jeho ohrazení bylo jen asi metr vysoké, bez elektrického drátu a bez dozoru pasteveckých psů. Chovat v oblasti s výskytem vlků tak obrovské množství ovcí s tak nedostatečným zabezpečením mi připadá ze strany onoho chovatele jako nezodpovědné a velký hazard. Přesto má nárok na kompenzaci škod? Pokud ano, pak se jedná o skutečnou velkorysost ze strany státu.
Miroslav Vinkler
9.11.2020 14:04 Reaguje na Majka KletečkováŘeči jak u tetky na čajovém dýchánku, copak nechápete, že těm lidem jde doslova o holou existenci kvůli několika magorům ?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
9.11.2020 14:24 Reaguje na Miroslav VinklerPokud jsou k dispozici dotace na zabezpečení stád, tak to opravdu nechápu.
V článku se píše o stoprocentních dotacích na zabezpečení stád (to by mohlo v reálu pokrýt třeba tři čtvrtiny skutečných finančních nákladů na přiměřené zabezpečení). Slabým místem bude zřejmě složitá administrativa. Pro tři tisíce ovcí, což je slušně velké hospodářství, už se ale vyplatí podstoupit nějaké administrativní martyrium.
Odpovědět
V článku se píše o stoprocentních dotacích na zabezpečení stád (to by mohlo v reálu pokrýt třeba tři čtvrtiny skutečných finančních nákladů na přiměřené zabezpečení). Slabým místem bude zřejmě složitá administrativa. Pro tři tisíce ovcí, což je slušně velké hospodářství, už se ale vyplatí podstoupit nějaké administrativní martyrium.
re
regis24
9.11.2020 15:11 Reaguje na Majka KletečkováTak Majko, jak ten čoklík? Zkusíte nějakého chovat? Nebo aspoň křečka v akvarku. Když radíte na netu chovatelům ovcí... A sama nemáte zkušenost vůbec s ničím. To stejné Pelc, ten viděl ohradník na obrázku a vlka možná v trenkách.
Dotace nic neřeší - jaké zabezpečení má udělat chovatel aby zabránil vlkům? Takové nikdo nevymyslel.
A ať si AOPK a Duha s jejich vymaštěnými příznivci vykrikuje co chce. Dopadne to pro vlky opět stejně blbě - prostě nebudou. Nebudou totiž peníze na darmožrouty.
Odpovědět
Dotace nic neřeší - jaké zabezpečení má udělat chovatel aby zabránil vlkům? Takové nikdo nevymyslel.
A ať si AOPK a Duha s jejich vymaštěnými příznivci vykrikuje co chce. Dopadne to pro vlky opět stejně blbě - prostě nebudou. Nebudou totiž peníze na darmožrouty.
MK
Majka Kletečková
9.11.2020 20:04 Reaguje na regis24Jak ten čoklík? Abych Vám, Regisi42, odpověděla, napíši malou poctivou slohovou práci.
Se psy jsem vyrůstala a mým prvním :-) byl český fousek, který patřil dědovi. V 10 letech jsem měla to štěstí, že jsem dostala skvělého jezevčíka dlouhosrstého. Dožil se 16 let, přestože občas ulovil potkana, který k nám drze vběhl z neudržované zahrady od sousedů. Pak následoval drsnosrstý jezevčík. Po jeho smrti jsme se ujali o něco většího voříška Dáši, kterého můj strejda našel v zavázaném pytli na silnici, kam ho cizí lidi vyhodili z auta a ujeli; kdybychom si ho nevzali, tak by ho strejda nechal utratit. Voříškovi brzy začal dělat společnost střední knírač nalezený jako štěně v igelitce v popelnici na opačném konci naší ulice v den, kdy měli přijet popeláři; říkali jsme mu Ťapka. No a teď nám hlídá Aida, kterou jsme si vzali z útulku. Ta připomíná přerostlého dobrmana.
Všichni naši psi měli vždycky důležitý úkol - hlídat dům, dvorek a zahradu. Pobývali většinu času venku, v bytě jim bylo po chvíli těsno nebo horko. Teď má Aida na zahradě velkou zateplenou dřevěnou psí boudu s předsíní jen pro sebe. Nejbližší vlci jsou v ZOO na Hluboké a ti divocí na Třeboňsku, což je docela z ruky. Takže se o Aidu nebojím.
Křečka jsme u nás nikdy nechovali. Ale jednu dobu jsme zásobovali všechny své známé morčaty, která jsme si pořídili kvůli našim králíkům tříslákům a bílým strakáčům. Kdosi nám poradil, že s morčetem budou králíci lépe prosperovat, takže jsme pak měli skoro v každém kotci s králíky nějaké morče.
A co Vaši dva čoklíci? Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
Se psy jsem vyrůstala a mým prvním :-) byl český fousek, který patřil dědovi. V 10 letech jsem měla to štěstí, že jsem dostala skvělého jezevčíka dlouhosrstého. Dožil se 16 let, přestože občas ulovil potkana, který k nám drze vběhl z neudržované zahrady od sousedů. Pak následoval drsnosrstý jezevčík. Po jeho smrti jsme se ujali o něco většího voříška Dáši, kterého můj strejda našel v zavázaném pytli na silnici, kam ho cizí lidi vyhodili z auta a ujeli; kdybychom si ho nevzali, tak by ho strejda nechal utratit. Voříškovi brzy začal dělat společnost střední knírač nalezený jako štěně v igelitce v popelnici na opačném konci naší ulice v den, kdy měli přijet popeláři; říkali jsme mu Ťapka. No a teď nám hlídá Aida, kterou jsme si vzali z útulku. Ta připomíná přerostlého dobrmana.
Všichni naši psi měli vždycky důležitý úkol - hlídat dům, dvorek a zahradu. Pobývali většinu času venku, v bytě jim bylo po chvíli těsno nebo horko. Teď má Aida na zahradě velkou zateplenou dřevěnou psí boudu s předsíní jen pro sebe. Nejbližší vlci jsou v ZOO na Hluboké a ti divocí na Třeboňsku, což je docela z ruky. Takže se o Aidu nebojím.
Křečka jsme u nás nikdy nechovali. Ale jednu dobu jsme zásobovali všechny své známé morčaty, která jsme si pořídili kvůli našim králíkům tříslákům a bílým strakáčům. Kdosi nám poradil, že s morčetem budou králíci lépe prosperovat, takže jsme pak měli skoro v každém kotci s králíky nějaké morče.
A co Vaši dva čoklíci? Předem děkuji za odpověď.
JO
Jan Olejníček
9.11.2020 20:27 Reaguje na Majka KletečkováKavkazáka ve vašem výčtu nevidím...
Odpovědět
LZ
Leon Zumr
9.11.2020 16:24 Reaguje na Majka KletečkováZabezpečená ohrada proti vlkům je třímetrový plot s elektrikou a 1,5 metru do země beton, nic jiného nefunguje jak prokázali zkušenosti ze Zoo.
Odpovědět
Hu
Hunter
9.11.2020 14:21 Reaguje na Majka KletečkováInu, není nad rady panelákové pastýřky :-), co ovci viděla na obrázku a vlka vůbec, teda toho, o kterém je u řeč :-).
Článek p.Pelce je souhrn naprostých blábolů a je s podivem, že tento člověk má šéfovat aopk, což je organizace, která má dopady na řadu dalších aktivit a reálií.
Odpovědět
Článek p.Pelce je souhrn naprostých blábolů a je s podivem, že tento člověk má šéfovat aopk, což je organizace, která má dopady na řadu dalších aktivit a reálií.
JS
Jarek Schindler
9.11.2020 15:52 Reaguje na Majka KletečkováJsou lidé, třeba jako vy paní Kletečková co se jim každý takový správně ideologicky cílený článek zdá být rozumným a jsou lidé co to považují za ekoblud. Kde je potom pravda?
Oni tihle ekologové a různí ochranáři , jak jsem zjistil, většinou nediskutují. Pouze vydávají tu svou "pravdu " za tu jedinou.
No třeba to vezmete za ně a odpovíte na pár otázek.
1. Myslíte si, že jdou všechny pastviny oplotit a zabezpečit?
2. Myslíte si, že je možné denně přehánět ovce na nějakou
zabezpečenou pastvinu?
3. Ony jsou u nás snad vytýčeny nějaké oblasti s výskytem vlků?
4. Pokud nejsou tak kdy se vytýčí?
5. Pokud se nevytýčí nebude potřeba potom zadrátovat celou
republiku?
6. To bude chůze volnou přírodou chůzí mezi ploty?
7. V předchozím článku se hovořilo o až 85 % účinnosti u dobře
zabezpečené pastviny. Pan Pelc už hovoří o 85 % jako faktu. Nezdá
se vám že v tom "až o 85 % " a "o 85% " je dost velký rozdíl?
Pokud ano, nelže tedy náhodou pan Pelc?
8. Nebude při 85% účinnosti zabezpečení nakonec pravdou, že každá
pastvina byť sebelépe zabezpečená se nakonec vejde do těch
zbývajících 15 % ?
9. Mluvíte o chovu ovcí v oblasti s výskytem vlka. Nebylo by spíš
správnější mluvit o oblastech s chovem ovcí kde se najednou
vyskytl vlk?
10.Mluví se o tom jak to v okolních státech zvládají. Není to
náhodou pouhá lež? Podle různých článků a zpráv to totiž také
nezvládají.
11.Pokud má byt zvěř přemnožená, tak proč neustále a to v celé
Evropě vzrůstá počet útoků vlků na domácí zvířata?
12.Jak může vzrůstat počet útoků, když z 99%, pan Pelc již uvádí
pouze 98%, se vlk živí divokou zvěří?
A tak dále. Otázek se najde mnoho. No a jak je vidět není škoda jako škoda a za velkorysost považuji zatím spíš přístup chovatelů než různých eko.... včetně vás paní Kletečková či pana Pelce.
Odpovědět
Oni tihle ekologové a různí ochranáři , jak jsem zjistil, většinou nediskutují. Pouze vydávají tu svou "pravdu " za tu jedinou.
No třeba to vezmete za ně a odpovíte na pár otázek.
1. Myslíte si, že jdou všechny pastviny oplotit a zabezpečit?
2. Myslíte si, že je možné denně přehánět ovce na nějakou
zabezpečenou pastvinu?
3. Ony jsou u nás snad vytýčeny nějaké oblasti s výskytem vlků?
4. Pokud nejsou tak kdy se vytýčí?
5. Pokud se nevytýčí nebude potřeba potom zadrátovat celou
republiku?
6. To bude chůze volnou přírodou chůzí mezi ploty?
7. V předchozím článku se hovořilo o až 85 % účinnosti u dobře
zabezpečené pastviny. Pan Pelc už hovoří o 85 % jako faktu. Nezdá
se vám že v tom "až o 85 % " a "o 85% " je dost velký rozdíl?
Pokud ano, nelže tedy náhodou pan Pelc?
8. Nebude při 85% účinnosti zabezpečení nakonec pravdou, že každá
pastvina byť sebelépe zabezpečená se nakonec vejde do těch
zbývajících 15 % ?
9. Mluvíte o chovu ovcí v oblasti s výskytem vlka. Nebylo by spíš
správnější mluvit o oblastech s chovem ovcí kde se najednou
vyskytl vlk?
10.Mluví se o tom jak to v okolních státech zvládají. Není to
náhodou pouhá lež? Podle různých článků a zpráv to totiž také
nezvládají.
11.Pokud má byt zvěř přemnožená, tak proč neustále a to v celé
Evropě vzrůstá počet útoků vlků na domácí zvířata?
12.Jak může vzrůstat počet útoků, když z 99%, pan Pelc již uvádí
pouze 98%, se vlk živí divokou zvěří?
A tak dále. Otázek se najde mnoho. No a jak je vidět není škoda jako škoda a za velkorysost považuji zatím spíš přístup chovatelů než různých eko.... včetně vás paní Kletečková či pana Pelce.
JŠ
Jan Šimůnek
9.11.2020 17:01 Reaguje na Majka KletečkováJe to jen bezcenný blábol. Proč by se mělo investovat do pětimetrových zdí nebo něčeho podobného? Prosč si něčím takovým zneprůchodňovat krajinu?
Vlk sem prostě nepatří a naši předkové udělali dobře, že ho zlikvidovali. Nehledě k tomu, že to, co útočilo na tom Broumovsku nejsou vlci, ale kříženci s vysokým podílem psa, takže ani z hlediska ochrany přírody ta zvířata nemají žádný pozitivní význam. Naopak hrozí, že se stanou zdrojem psích genů i pro autentické vlčí populace na východě Evropy a dál. Je třeba udělat totéž, co naši předkové, a tyhle bezcenné křížence vystřílet.
Odpovědět
Vlk sem prostě nepatří a naši předkové udělali dobře, že ho zlikvidovali. Nehledě k tomu, že to, co útočilo na tom Broumovsku nejsou vlci, ale kříženci s vysokým podílem psa, takže ani z hlediska ochrany přírody ta zvířata nemají žádný pozitivní význam. Naopak hrozí, že se stanou zdrojem psích genů i pro autentické vlčí populace na východě Evropy a dál. Je třeba udělat totéž, co naši předkové, a tyhle bezcenné křížence vystřílet.
MU
Michal Ukropec
9.11.2020 18:14 Reaguje na Majka KletečkováVzhledem k Vašim znalostem odpovídajícím odbornému personálu AOPK, odhadují, že jste ekologistka.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
9.11.2020 18:50 Reaguje na Majka KletečkováTakže jak chovatelé zjistili že jsou v okolí vlci, měly nakoupit pastevecké psy ( jistě je mají připravené a vycvičené v regálech Kaufu) zabezpečit kilometry plotů jako klec na lvy a na každých sto metrů jeden chlap co bude celou noc hlídat? Nejsem ekonom (a vy evidentně taky ne) neznám náklady na ovci, zisk z ovce atd. ale je mi jasné že tohle je ekonomická sebevražda pokud ty ovce nemají zlatou vlnu. Počátek podnikání byl za situace že vlk byl tak maximálně vycpaný v muzeu a tak celou situaci považuji za dost nefér. Fér není ani situace kdy by stát z mých daní plně kompenzoval ztráty které způsobí hobby několika zastánců vlka, má to být jako se vším ve vycinkaném kapitalismu, něco chceš tak si to komplet zaplať. Za mně by to vyřešila parta myslivců a ani tím nemyslím úplnou likvidaci, jen snížit stav a hlavně do vlka opět zakódovat člověk=utíkám dokud nepadnu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 09:12 Reaguje na Jirka ČernýAť si to vlkomilové platí ze svého. A plné náklady, ne to, co jako odškodné platí v současnosti stát.
Odpovědět
MK
Michal Konečný
16.11.2020 11:59 Reaguje na Majka Kletečková"Chovat v oblasti s výskytem vlků tak obrovské množství ovcí s tak nedostatečným zabezpečením mi připadá ze strany onoho chovatele jako nezodpovědné a velký hazard."
Paní (nebo slečno) Kletečková, slyšela jste někdy v životě o logickém uvažování. To je totiž věc, která je fanatikům všeho druhu nebetyčně vzdálena. Ti lidé do pohraničí přišli a začínali z ničeho. Rozšiřovali úspěšně svoje stáda v krajině (co je na tom nezodpovědného) kde 150 let nebylo po vlku potuchy. Nebyl důvod stavět třímetrové ploty s betonovou podezdívkou a elektřinou. Zajímala jste se někdy, kolik stojí kilometr takového plotu, přičež je málo pravděpodobné, že by stát takovou stavbu vůbec povolil. Kdyby to někdo z chovatelů preventivně udělal, nejvíc byste křičeli vy ekonadšenci o zničené a zadrátované krajině. Teprve později přišli vlci a začali lovit.
Podle vašeho názoru by tedy chovatelé měli sebrat svá stáda a zakotvit s nimi někde u Kolína, kde vlci ZATÍM nejsou. A až tam dojdou, poženou se ovce zase dál.
Vy vlastně nenávidíte přírodu.
Odpovědět
Paní (nebo slečno) Kletečková, slyšela jste někdy v životě o logickém uvažování. To je totiž věc, která je fanatikům všeho druhu nebetyčně vzdálena. Ti lidé do pohraničí přišli a začínali z ničeho. Rozšiřovali úspěšně svoje stáda v krajině (co je na tom nezodpovědného) kde 150 let nebylo po vlku potuchy. Nebyl důvod stavět třímetrové ploty s betonovou podezdívkou a elektřinou. Zajímala jste se někdy, kolik stojí kilometr takového plotu, přičež je málo pravděpodobné, že by stát takovou stavbu vůbec povolil. Kdyby to někdo z chovatelů preventivně udělal, nejvíc byste křičeli vy ekonadšenci o zničené a zadrátované krajině. Teprve později přišli vlci a začali lovit.
Podle vašeho názoru by tedy chovatelé měli sebrat svá stáda a zakotvit s nimi někde u Kolína, kde vlci ZATÍM nejsou. A až tam dojdou, poženou se ovce zase dál.
Vy vlastně nenávidíte přírodu.
JD
Jiří Daneš
9.11.2020 16:09Je ten chlap blbý, to chce stovky a možná tísíce hektarů pastvin zadrátovat pletivem 2 m vysokým nad zemí a půl metru zakopaným pod zem, navíc nabité elektrickým proudem, všechno kvůli vlkům, kteří se tady nemají vůbec vyskytovat?A ještě je za to královsky placen z peněz dańových poplatníků! To je prvotřídní sprosťárna od té agentury.
Odpovědět
MP
Marek Pokorný
9.11.2020 16:33Bydlím v horách a s názory pan Pelce nemám problém. Jasně, nemáme 200 ovcí, ale jen 20. Každopádně jsme rádi, že nám tu AOPK pomohlo nejdenou i s náhradou škody i s tím jak si ovce zabezpečit, na Slovensku bychom měli prd. Kdyby lidi více chtěli začít u sebe, žilo by se nám všem líp. Místo toho chtějí místní diskutující jen nadávat, čekat s nataženou rukou a brečet na internetu, že člověk neumí vždycky poručit větru dešti. A mimochodem vlka bychom dle mého názoru měli mít možnost střelit (myslivci) tam, kde ztratí plachost a třeba dojdou k baráku a nebojí se odejít - prý nějaký vlk na Broumovsku, ale osobně to tam neznám...
Odpovědět
JV
Jarda Vesničan
9.11.2020 18:34 Reaguje na Marek PokornýNebojte se pane Pokorný, za pár let k Vám na hory za ovečkami ten Vámi uctívaný vlk také dorazí. O to víc Vás budou případné problémy s ohlídáním oveček před vlky bolet. Tady většinou píší lidé, kteří v těchto končinách žijí, nebo alespoň krajinu dobře znají a měli možnost s místními mluvit. Bohužel, ta poslední rozumná část vašeho příspěvku se v současné době jen těžko splní.
Odpovědět
MP
Marek Pokorný
9.11.2020 19:53 Reaguje na Jarda VesničanVlk tu s nami žije nakych 30 let. Jsem z Beskyd a kolem me ziji ogari co se bud snazi prizpusobit nebo jen nadavat. Soused dava dve rady sitoveho ohradniku,ma stovku ovci trvale venku a skody jeste nemel. Ja je mam kam na noc zavrit,ale skody jsem predtim mel,dokud jsem je nechaval venku. Vsichni tady samy odbornik na vlky a na vsechno. Nema smysl neco psat.
Lesu zdar
Odpovědět
Lesu zdar
JV
Jarda Vesničan
9.11.2020 20:03 Reaguje na Marek PokornýTak jste ještě vlka kolem sebe neměl, až přijdou, napište znovu. Ale 30 let jste hooodně přehnal. Jestli používáte myslivecký pozdrav, o to je to horší.Ať se daří.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.11.2020 11:27 Reaguje na Marek PokornýMilý pane, pokud jste v Beskydech starousedlík, tak víte, že přechodně tu byl vždy. Přišel, odešel a nebo byl "odejít". Smečky jsou tu pár let a ne těch vámi popisovaných 30. Smečka se chová jinak, než zatoulaný jedinec či dvojice hledající si novou smečku. Zatím se vám daří ovce chránit před útoky, protože je na noc zavíráte do ovčína, ale hlad a ztráta plachosti vlky donutí ovce napadnout
časem i ve dne. To už se stává a bude stávat častěji. To vyprášení kožichu, kterého jste se
se lehce dotknul, by jim vrátilo plachost a strach
z člověka jako takového. Zkušenost se předává po
generace, ale nesmí být o beztrestnosti a o tom,
že člověk je pouze bezmocný tvor. To je ta chyba
na kterou upozorňuje většina diskutujících, mimo
pár zaslepenců a neználků. Pokud někdo pozná cizí slabost, tak si bude dovolovat stále víc a pak už nezbude, než radikální řešení, které bude na škodu
i těm divokým vlkům, protože se "svezou" i s těmi
kreaturami.
Odpovědět
časem i ve dne. To už se stává a bude stávat častěji. To vyprášení kožichu, kterého jste se
se lehce dotknul, by jim vrátilo plachost a strach
z člověka jako takového. Zkušenost se předává po
generace, ale nesmí být o beztrestnosti a o tom,
že člověk je pouze bezmocný tvor. To je ta chyba
na kterou upozorňuje většina diskutujících, mimo
pár zaslepenců a neználků. Pokud někdo pozná cizí slabost, tak si bude dovolovat stále víc a pak už nezbude, než radikální řešení, které bude na škodu
i těm divokým vlkům, protože se "svezou" i s těmi
kreaturami.
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 12:08 Reaguje na Marek PokornýProč bychom se měli přizpůsobovat tomu, že zde nějací bezcenní magoři chtějí škodnou? Magory je třeba strčit do blázince a škodnou vystřílet.
Odpovědět
Jan Knap
9.11.2020 19:10 Reaguje na Marek PokornýBohužel, podle vašeho příspěvku odhaduji, že nebydlíte na horách ale v paneláku a nechováte 20 ovcí ale možná jednoho křečka nebo akvarijní rybičky. Chválu na AOPK nemá cenu komentovat-nejste jejich zaměstnanec? Petrův Zdar
Odpovědět
MP
JS
Jarek Schindler
10.11.2020 05:57 Reaguje na Marek PokornýTak nevím pane Pokorný. Ti vlci co se "nebojí odejit" od baráku, to se vám asi moc nepovedlo. No a i s tím zbytkem na pane Pelce těžko uděláte dojem.
Jen ta natažená ruka? Že by tady kromě různých ekotrotlů natahoval ruku i někdo jiný? Můžete to upřesnit.
Odpovědět
Jen ta natažená ruka? Že by tady kromě různých ekotrotlů natahoval ruku i někdo jiný? Můžete to upřesnit.
BM
Břetislav Machaček
9.11.2020 19:14Je to marné. Opět další příspěvek někoho, kdo z toho žije a musí to tedy
obhájit za každou cenu. Zatím ještě byly vypláceny nějaké ty náhrady,
ale brzo to AOPK "odborně" posoudí a nedoporučí odškodnění, protože nebyly splněny všechna jejich doporučení. Přijde zima, úbytek zvířat na pastvě
a jsem zvědav, co bude jejich novým cílem a kde. Možná pejsek či dítě
nějaké vlkomilky a pokud je bude holýma rukama bránit, tak podle pana ředitele jim nemá brát kořist a musí očekávat útok i na sebe. Nikomu nic
zlého nepřeju, ale pak se konečně pohnou ledy. Kormoráni taky museli
téměř zlikvidovat rybářství, aby se je povolilo lovit a s vlky to bude
podobné.
Odpovědět
obhájit za každou cenu. Zatím ještě byly vypláceny nějaké ty náhrady,
ale brzo to AOPK "odborně" posoudí a nedoporučí odškodnění, protože nebyly splněny všechna jejich doporučení. Přijde zima, úbytek zvířat na pastvě
a jsem zvědav, co bude jejich novým cílem a kde. Možná pejsek či dítě
nějaké vlkomilky a pokud je bude holýma rukama bránit, tak podle pana ředitele jim nemá brát kořist a musí očekávat útok i na sebe. Nikomu nic
zlého nepřeju, ale pak se konečně pohnou ledy. Kormoráni taky museli
téměř zlikvidovat rybářství, aby se je povolilo lovit a s vlky to bude
podobné.
MK
Majka Kletečková
9.11.2020 19:59 Reaguje na Břetislav MachačekVanitas vanitatum vanitas vanitatum omnia vanitas.
Odpovědět
JO
BM
Břetislav Machaček
10.11.2020 08:17 Reaguje na Majka KletečkováMáte pravdu paní Kletečková. S vámi je to marnost nad marnost, když stále mudrujete a na mé otázky jste odpověď nenašla. S tím pejskem a dětmi seďte hezky doma, ale oni
ti vlci za pár let přijdou až k vašemu plotu, pokud jim
nikdo nevrátí jejich plachost. Pak si můžete natočit hezké
video, jako to se zakousnutím dvou psů vlčí smečkou. Tam
jsem si myslel, že trochu přehodnotíte svůj pohled na vlky
a psy, ale vidím, že je to marné, marné , marné. Někdo se
prostě musí spálit sám, aby pochopil, že oheň pouze nehřeje,
ale že taky setsakra pálí a cizí zkušenosti nebere vážně.
Odpovědět
ti vlci za pár let přijdou až k vašemu plotu, pokud jim
nikdo nevrátí jejich plachost. Pak si můžete natočit hezké
video, jako to se zakousnutím dvou psů vlčí smečkou. Tam
jsem si myslel, že trochu přehodnotíte svůj pohled na vlky
a psy, ale vidím, že je to marné, marné , marné. Někdo se
prostě musí spálit sám, aby pochopil, že oheň pouze nehřeje,
ale že taky setsakra pálí a cizí zkušenosti nebere vážně.
VŠ
Viktor Šedivý
9.11.2020 22:10Tak 98% kořisti je volně žijící zvěř?
To mi vychází, že na jeden takovýhle "přepad ovčína" musí připadat průměrně tisíc kusů spárkaté zvěře.
Fakt?
Odpovědět
To mi vychází, že na jeden takovýhle "přepad ovčína" musí připadat průměrně tisíc kusů spárkaté zvěře.
Fakt?
LZ
Leon Zumr
9.11.2020 23:29 Reaguje na Viktor ŠedivýKdyž má vlk spotřebu zhruba v průměru 2kg na den, tak všichni vlci v Čr 4200kg na měsíc, z toho 2% 84kg domácích zvířat. To mi ty jejich procenta a počty vlků nesedí :-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.11.2020 08:38 Reaguje na Leon ZumrOny ty články vlkomilů se těmi čísly a procenty snaží
tvářit vědecky. Na některé pomatence to zabere a pak tu
melou pořád ty kraviny o užitečnosti zdegenerované populace
vlků ve Střední Evropě. Problémy jsou sice i z klasickou
divokou populací, ale tam se nikdo nerozmýšlí jim vyprášit
kožich, když napadnou stáda. Tu může chovatel bezmocně
přihlížet a pokusit se je holýma rukama zahnat. Obdivuji
jejich pevné nervy, protože stát se to mi, tak udělám to,
co naši předkové a vlci už ke mně nikdy nepřijdou.
V "sebeobraně" mi to nemůže nikdo zakázat a ani dokázat.
Odpovědět
tvářit vědecky. Na některé pomatence to zabere a pak tu
melou pořád ty kraviny o užitečnosti zdegenerované populace
vlků ve Střední Evropě. Problémy jsou sice i z klasickou
divokou populací, ale tam se nikdo nerozmýšlí jim vyprášit
kožich, když napadnou stáda. Tu může chovatel bezmocně
přihlížet a pokusit se je holýma rukama zahnat. Obdivuji
jejich pevné nervy, protože stát se to mi, tak udělám to,
co naši předkové a vlci už ke mně nikdy nepřijdou.
V "sebeobraně" mi to nemůže nikdo zakázat a ani dokázat.
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 09:14Možná by pomohl "jednobuněčný parazitický pes", pokud by se ho podařilo na ty vlky přenést. Snad by jeho buňky vydržely živé na stržené ovci a dostaly se živé až do vlčí tlamy.
Odpovědět
