https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-moravec-zpristupneni-skalniho-hradu-falkenstejn-a-otevreny-dopis-s-prosbou-aby-se-to-takto-uz-nedelalo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Moravec: Zpřístupnění skalního hradu Falkenštejn a otevřený dopis s prosbou, aby se to takto už nedělalo

19.1.2018
Cisterna (?) je obklopena kovovými plošinami tak dokonale, že v podstatě zaniká. Fakt k ní musí mít turisté přístup ze všech stran? Nestačilo by udělat plošinu z jedné strany a zbytek skály nechat volný, aby mohla torzální architektura na návštěvníka vůbec nějak působit?
Cisterna (?) je obklopena kovovými plošinami tak dokonale, že v podstatě zaniká. Fakt k ní musí mít turisté přístup ze všech stran? Nestačilo by udělat plošinu z jedné strany a zbytek skály nechat volný, aby mohla torzální architektura na návštěvníka vůbec nějak působit?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Minulý rok byl v Národním parku České Švýcarsko zpřístupněn skalní hrad Falkenštejn. Samotné technické provedení vyvolalo debatu. Jan Moravec následně napsal Správě národního parku České Švýcarsko tento otevřený dopis.
 
Vážení,

dovoluji si vás oslovit v záležitosti turistického zpřístupnění skalního hradu Falkenštejn u Jetřichovic. Hned v úvodu podotýkám, že v následujícím textu pomíjím otázku přístupových cest k hradu, zabývat se budu výhradně zpřístupněním vlastních pozůstatků hradu, a to zejména pozůstatků na náhorní plošině skalního suku.

Předně bych vám chtěl poděkovat za všechny poskytnuté materiály a informace.

Rozumím snaze o turistické zpřístupnění této atraktivní lokality. Vnímám nutnost ochrany skalních reliktů hradu se zpřístupněním související a oceňuji odchýlení se od zažité praxe, kdy zpřístupnění nějaké skalní památky znamenalo fakticky její nevratné poškození. Použitá technologie je rozhodně zajímavá (škoda, že stavební firma navzdory projektu stejně pro některé stojny provedla zásahy do skalního terénu). Dokáži pochopit i důraz na bezpečnost návštěvníků, byť mi v České republice někdy přijde přehnaný (jinde v Evropě včetně sousedního Saska nejsou turistické trasy či vyhlídky zdaleka tak důkladně zajištěny, technické prvky jsou osazovány pouze v nezbytně nutné míře, což považuji za lepší přístup; stoprocentní bezpečnost stejně zajistit nelze a jistá míra osobní zodpovědnosti prostě k pohybu v přírodě patří). Přesto jsem přesvědčen, že projekt bylo možno realizovat daleko citlivěji k danému místu.

Tuto plošinu lze považovat za zbytečnou, neboť výhled odtud je částečně překryt stromy, zcela stejný nezakrytý pohled umožňuje sousední plošina posazená výše.
Tuto plošinu lze považovat za zbytečnou, neboť výhled odtud je částečně překryt stromy, zcela stejný nezakrytý pohled umožňuje sousední plošina posazená výše.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Projekt je prezentován jako ZPŘÍSTUPNĚNÍ SKALNÍHO HRADU, v souvisejících dokumentech (ale i v následných diskusích) se však otázka představení hradních reliktů turistům poněkud ztrácí. Projektová dokumentace mluví výhradně o vyhlídkových plošinách. I v dalších materiálech je kladen důraz zejména na zamezení poškození reliktů hradu, na bezpečnost návštěvníků, na unikátní technologii a další, v podstatě technické parametry. Pouze Národní památkový ústav ve svém vyjádření k záměru zpřístupnění Falkenštejnu uvádí: „Opomenout nelze ani emocionální a kulturně-krajinnou hodnotu torzální architektury, jakou je malebnost a romantický účinek hradu a jeho okolí. Hradní zříceniny jsou vzhledem ke svému významu a jedinečnosti, spočívající v torzálním stavu dochování, velmi specifickou kategorií stavebních památek, vyžadující velmi citlivý přístup, který plně respektuje tuto jejich výjimečnost a emocionální působivost.“ Je to však jediná zmínka tohoto druhu, kterou se mi v materiálech souvisejících s realizací projektu povedlo dohledat, a to ještě v rovině konstatování, nikoli podmínky. O interpretaci kulturního dědictví se nepíše už vůbec nikde (přičemž interpretací zde nemyslím nějaké informační tabule, ale obecně způsob, jak návštěvníkovi přiblížit historii, specifika či kontext místa, kde se nalézá). Výsledek tomu bohužel odpovídá.

Primární problém vidím v rozsahu kovových prvků, které zakrývají většinu povrchu hradní skály. Návštěvník tak paradoxně z hradu, který měl být zpřístupněn, mnoho nevidí. Fakticky pouze izolované fragmenty bez vzájemného kontextu, který železné konstrukce v tomto rozsahu a provedení dokonale rozbíjejí. Relikty skalního hradu v jeho jižní části jsou zakryty takřka dokonale. Pozůstatky stavby na nejzápadnější skále jsou železnou plošinou natolik potlačeny, že pokud není návštěvník abnormálně všímavý či dobře poučený, nejspíš si vůbec neuvědomí, že se nachází v místech jedné z do skály částečně zasekaných hradních prostor. Přitom některé plošiny se jeví funkčně zcela zbytečné. Již zmíněná nejzápadnější skála neposkytuje žádný atraktivní výhled a stačil by zde tedy dle mého mínění pouze průchozí chodník, umožňující vnímat rozsah a půdorys zahloubené místnosti. Plošina na západní straně jižní skály, která navíc pohledově narušuje skalní masiv při přístupu k hradu, umožňuje fakticky stejný (ve skutečnosti však horší, neboť částečně přerostlý stromy) výhled jako sousední východnější výše umístěná plošina. Skutečně bylo nezbytné umožnit turistům přístup k „cisterně“ ve střední části hradu ze všech čtyř stran a degradovat ji tak na pouhý otvor v roštu? Znám argument, že při menším rozsahu plošin by je turisté nerespektovali, chodili mimo ně a hrad tak poškozovali. Považuji ho však za falešný. Pokud by jim dobře zvolená trasa umožnila vidět to podstatné, neměla by většina návštěvníků k přelézání zábradlí důvod. Konec konců, jeden z nejzajímavějších reliktů hradu, tzv. hradní kaple, zůstal (naštěstí) nezakryt; stejně tak tedy mohly zůstat nezakryty i některé další plochy.

Samoúčelná ohrádka zcela rozbíjí historický prostor, a navíc zabraňuje výhledu ze skalního okna, jednomu z nejatraktivnějších prvků Falkenštejna.
Samoúčelná ohrádka zcela rozbíjí historický prostor, a navíc zabraňuje výhledu ze skalního okna, jednomu z nejatraktivnějších prvků Falkenštejna.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ve druhé řadě jde o celkovou podobu plošin a dalších prvků. Svojí přísnou geometrií (i přes občasný zkosený roh) zcela popírají jedno z klíčových specifik skalních hradů, tedy půdorys korespondující s tvarem skály, a tím výrazně zkreslují (v podstatě znemožňují) představu návštěvníka o původní podobě hradu.

Ve třetí řadě pak jde o soubor různých jednotlivostí. Nepochopitelné je pro mě řešení interiéru skalní místnosti. Zde vytvořená ohrádka esteticky zcela degraduje tento unikátní prostor, navíc neumožňuje výhled z okna, který je jednou z největších „atrakcí“ Falkenštejnu. Za „úlet“ považuji umístění jedné ze stojen přímo ve vnitřním prostoru cisterny. Abych uvedl alespoň několik příkladů…

Jsem si vědom, že skloubit všechny požadavky, které na stavbu byly kladeny, nebylo vůbec jednoduché. Řešení tohoto „rébusu“ vyžaduje značnou míru kreativity, určitý nadhled nad zaběhnutými postupy na straně jedné, na druhé straně by však nebyly na škodu ani zkušenosti s projekty, prezentujícími veřejnosti torzální historickou architekturu či alespoň kulturní dědictví obecně. Za velkou chybu proto považuji, že na projekt nebyla vypsána otevřená architektonická soutěž, která by měla šanci nějaké zajímavé řešení vygenerovat. Vybírat projektanta takto komplikovaného záměru na základě jediného kritéria – nejnižší ceny – mi přijde absurdní.

Nepředpokládám, že by se na Falkenštejnu v nejbližších letech něco změnilo. Byl bych však velmi rád, pokud by si na tyto řádky někdo vzpomněl, dojde-li někdy v budoucnosti k rekonstrukci tohoto „zpřístupnění“, a zejména, pokud by měly být podobně „zpřístupňovány“ i další hrady, případně jiné historické objekty v oblasti.


reklama

Další informace |
Titulek textu je dílem redakce Ekolistu.
Jan Moravec
Autor je amatérský historik, publicista, poutník.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EB

Evžen Belo

2.5.2018 12:51
Dobrý den, na Falkenštejnu jsme byli 1.5.2018 a kdybych neviděl na vlastní oči, tak bych nevěřil. Plně se ztotožňuji s článkem p. J. Moravce. Jde opravdu o brutální zásah NPČS do přírody, kterou tak vehementně "chrání". NPČS si vytvořili monopol na to, jak se to má dělat (osobní zkušenost). Silně mi to připomíná období před sametovou revolucí...
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist