Jana Patková: Hrozí v Česku další tygří jatka? Nelegálnímu byznysu se šelmami musíme udělat přítrž!
24.10.2026 | Jana Patková |
Ilustrační snímek. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Zdroj | ČIŽP
Tygři nejsou domácí mazlíčci, plyšáci na mazlení nebo focení na Instagram a už vůbec ne
zásobárny kostí pro černý trh s tradiční asijskou medicínou. Přesto se u nás velké šelmy i
nadále v pochybných soukromých chovech ve velkém množí. Přitom je to od roku 2022 mimo
zoologické zahrady zakázané. Za pouhé čtyři roky se mezi lety 2022 a 2025 v rozporu se
zákonem narodilo přes 40 koťat tygrů či lvů. Kolik dalších se jich musí narodit, než stát začne
skutečně jednat?
Takzvaná tygří jatka nejsou žádný horor z daleké Asie. Tenhle krvavý byznys fungoval i přímo u
nás v Česku. Při policejním zásahu vyšetřovatelé našli mrtvého tygra, tygří kosti i zařízení na
výrobu takzvaného tygřího bujónu. Ten se vyrábí z tygřích kostí a prodává jako údajný léčivý
přípravek tradiční asijské medicíny. Cena? Až 2 000 korun za jediný gram! Tak výnosný černý
byznys dokáže proměnit vzácné a ohrožené zvíře ve zboží, které lze zpeněžit doslova do
poslední kosti. Podle odborníků je navíc možné, že podobná tygří jatka fungují v Česku dodnes.
A nejde jen o utrpení zvířat. Vzpomeňme na tragédii na Vsetínsku, kde lev v nepovoleném chovu
zabil svého majitele. Policisté pak museli zastřelit i samotného lva a lvici.
Proto přicházíme s pozměňovacím návrhem, který má nelegálnímu množení velkých šelem
konečně udělat přítrž. Chceme zavést povinnou kastraci nebo vasektomii samců velkých
kočkovitých šelem v soukromých zájmových chovech. Chovatelé si budou moci po konzultaci s
veterinářem vybrat vhodnější zákrok. Zatímco kastrace omezuje tvorbu pohlavních hormonů,
vasektomie je zachovává a zpravidla tak nemění přirozené sexuální chování samce. Je ale
potřeba myslet i na zdraví samic. U některých šelem totiž může opakované páření s
vasektomovaným samcem vyvolávat falešnou březost a zvyšovat riziko onemocnění dělohy či
mléčných žláz. V takových případech může být vhodnější kastrace.
Rozhodně nechceme ohrožovat zdraví zvířat. Právě naopak. Zákrok bude moci provést pouze
veterinář, který předem posoudí zdravotní stav a pohlavní dospělost šelmy. Pokud by zákrok
představoval vážné zdravotní riziko, krajská veterinární správa bude moci povolit jeho odklad
nebo od něj zcela upustit. Chovatel ale i v takovém případě musí zajistit, aby se zvíře nemohlo
rozmnožovat. Zoologických zahrad se nová povinnost týkat nebude.
Zkrátka současný zákaz mnžení, který stát nedokáže vymáhat, je jen zbytečný cár papíru. A
tomu se chceme vyvarovat. Proto každý zákrok bude muset být řádně zdokumentován a přiřazen ke konkrétnímu zvířeti pomocí čipu. U vasektomie bude navíc nutné histologické
vyšetření, které pomůže ověřit, že zákrok skutečně proběhl. Za nesplnění povinnosti budou
hrozit pokuty až 400 tisíc korun a u podnikatelů až milion korun.
Nechceme čekat, až se objeví další utýrané velké šelmy. Tygři a lvi nesmějí být jen prostředkem
k rychlému výdělku, za který nakonec platí vlastním utrpením nebo životem. Je načase udělat
nelegálnímu množení velkých šelem v Česku definitivní konec.
reklama
Jana PatkováAutorka je poslankyně za Piráty.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
"Tygři nejsou domácí mazlíčci, plyšáci na mazlení nebo focení na Instagram"
A v zoo a všelijakých zooparcích, kterých tu narostly desítky, to jde? A nejen tygři...
Odpovědět
Víte, musíte se naučit rozlišovat o jaká chovná zařízení jde. Zoologické zahrady a záchranná centra jsou jedinými institucemi, které mají legitimní nárok tato zvířata chovat - jejich cílem je záchrana ohrožených taxonů, což dělají vysoce profesionálně, vedou plemenné knihy, realizují oficiální záchranné programy, zvířata rozmnožují na vědeckém základě (populační genetika apod.). Pokud se najde i takto fungující soukromý chovatel (jeho zvířata jsou třeba součástí mezinárodních záchranných programů) tak proč ne. Ostatní zooparky a soukromé chovy jsou zbytečné, tam jde opravdu jen o mazlaní a focení. Jen člověk který je hlupák chce mít doma velkou kočku (hlupák je už kvůli ní...).
Odpovědět
Nepopírám, že zoo dělají i záchrannou činnost. Ale vystavováním zvířat v klecích na očum klesají na stejnou úroveň s tím, co se zde popisuje. A potřebou vydělat si peníze to ospravedlnit opravdu nejde!
Odpovědět
Zoologické zahrady mají tři hlavní funkce: záchranu ohrožených druhů, vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany přírody a vědu a výzkum. Když ohrožený druh chováte a umíte jej i rozmnožit, není důvod aby se chovaní jedinci neukazovali lidem (pokud je to neruší a nestresuje) a zároveň se veřejnost neinformovala o tom, proč je nutné to dělat, k čemu je to dobré a jaké má v tom daná zoo úspěchy a spolupráci v místech původního výskytu (in situ). A taky nic nevadí, když to některé návštěvníky nadchne a ti dobrovolně přispějí na ochranu daného druhu buď přímo v zoo, nebo na nějaký projekt ochrany toho druhu v přírodě. Takovým zoo je třeba jenom tleskat...
Odpovědět
Není důvod aby se neukazovali lidem? Naopak, řekněte proč by se divoká zvířata měla zavírat do klecí, aby se mohla ukazovat lidem? A z většiny navíc taková, u kterých nejde o záchranu ohrožených. Je to jen výmluva a faleš pod záminkou čehosi, nějakého údajného vyššího dobra, které má tenhle obyčejný byznys se zvířaty ospravedlnit.
Odpovědět
A jestli chcete zavírat divoká zvířata a ukazovat je lidem proto aby přispěli, tak to se nezlobte, to je hnus, který se jen vydává za pomoc.
Odpovědět
No...já nemluvím samozřejmě o klecích, ty už jsou dávno překonané a žádná moderní zoo je už nepoužívá (zoo co je používají a jednou postaru, tak ty samozřejmě nejsou dobré). Víte, kdyby šlo zvířata ochránit pouze v přírodě - což je samozřejmě priorita a je třeba tak za každou cenu činit - tak zoologických zahrad nebude třeba. Jenže tak to bohužel není. Až přijde doba, kdy člověk bude schopný účinně ochránit všechna zvířata ve volné přírodě, budu první, kdo bude pro zrušení zoo. Ale obávám se, že to dlouho a ještě dlouho nebude pravda.... Já si dokážu zoo budoucnosti představit třeba tak, že se přerodí pouze v chovná centra ohrožených druhů, kde budou daná zvířata chovaná ve skupinách v rozsáhlých výbězích s příslušenstvím, a ta zvířata bude možné pozorovat někde z vyvýšeného místa, tak jak to má už řada zoo dnes. Chované skupiny se budou dynamicky měnit, podle toho jak budou odcházet jedinci do jiných chovných center, či do rezervací ve volné přírodě, či přicházet nepříbuzní jedinci z jiných chovných zařízení (již dnes řada zoo takto funguje). Takže priorita nebude ukazování a vystavování zvířat, ale pouze jejich ochrana, chov, rozmnožování a návrat do volné přírody. No a když se při tom dovolí veřejnosti aby se na tato zvířata podívala, může to být jenom ku prospěchu, protože aspoň budou lidé vědět o čem ten záchranný chov je a skuteční zájemci si je budou moci fotit, pozorovat a třeba se mezi nimi díky tomu zrodí i takoví u nichž se ochrana těchto druhů stane jejich životním posláním....Ale jestli vy máte něco lepšího jak to řešit, tak vám nikdo nebrání....
Odpovědět
Kdysi dávno, za socialismu, bylo také velké sucho a vláda preventivně zakázala vstup do lesů, aby nějaký debil kuřák neodhodil vajgla a les nepodpálil. Jeden vědec logicky varoval, že když se takto všeobecně zakáže lidem do lesů vstupovat. že lidé ztratí o nějakou ochranu lesů zájem, když už z těch lesů nebudou mít alespoň ten příjemný pocit při procházce.
S těmi ZOO je to obdobné - když občanstvu nebudou ukazovat i hezká a atraktivní zvířata a zaměří se pouze na ta ohrožená a třeba i neatraktivní a škaredá, lidé o taková zařízení nebudou mít zájem a budou klást otázky, proč vlastně na takové instituce vyhazovat státní peníze.
Osobně jsem přesvědčen, že syslí louka v Ml. Boleslavi, kde lidé mohou sysly krmit i je pohladit, dělá pro vztah k přírodě a její ochranu mnohem více, než všelijaké odborné přednášky, reklama a plakáty. A i v ZOO takový "Babiččin dvorek" se zvířaty, které je možno hladit a krmit, přitáhne, zvláště děti, mnohem více, než bloumání kolem ohrad a plotů.
Odpovědět
S tím principem vztahu k přírodě souhlasím, osobní zkušenost je vždy lepší než tisíc slov. Ale zkušenost v přirozeném prostředí je přece něco úplně jiného, to nejde srovnávat, nebo dokonce nahrazovat zkušeností se zvířaty pochytanými a zavřenými do klecí. Tím neučíme lidi vztahu k přírodě, tím učíme lidi chovat se ke zvířatům jako k neživým věcem, které můžeme bezstarostně a bez výčitek chytat, zavírat, a vůbec se k nim chovat bez úcty a citu, a dělat si s nimi co chceme, jako by ani nebyla živá a divoká. To by se až tak moc nelišilo od chytání lidí a dělání z nich otroků. Takže ne, toto jsou věci přežité a patří do koše a do učebnic jako něco, co se nedělá, a co je morálně přežité. Nikoliv do 21. století jako ukázka "lásky" k živým tvorům a k přírodě. Jen to ukazuje, že jsme stále morálně kdesi hluboko v minulosti. Možná kdesi na úrovni toho otrokářství.
Odpovědět
Když jsme se dokázali odnaučit chytat a zavírat lidi, určitě se dokážeme odnaučit i chytat a zavírat divoká zvířata. Kdybychom to aspoň dělali opravdu pro jejich prospěch, ale my to děláme pro zábavu.
Odpovědět
Myslím, že "su" to dostatečně vysvětlil.
Odpovědět
No nevím. Velkou spoustu divokých živočichů zachránil chov druhu v zajetí. Neomezil by se tím lov divokých tygrů??
Odpovědět
Před pár lety jsem náhodou vedl rozhovor s jedním tuzemským soudním znalcem v oboru chovu šelem, který kategoricky tvrdil, že celé jádro problému tkví v uplacené celní správě... tygra totiž v tašce z lidlu přes hranice nepropašujete.
Odpovědět
Takže, problém světové ochrany tygra je v tom, že se u nás množí pro jatka? Chápu vaše úsilí dobře?
Odpovědět
výnosný černý byznys dokáže proměnit vzácné a ohrožené zvíře ve zboží ....
Lvi a tygři jsou zvířata ohrožená - v přírodě, ale nejsou vzácná - docela snadno se množí. Proto jim v ZOO musejí dávat antikoncepci.
Pokud ale - jako hospodářská zvířata - by mohla být zdrojem vysokých zisků, tak proč ne? Proč se mohou chovat jelenovití, turovití, nutrie ....... a proč se nemohou chovat bobři, kapybary, krokodýli, zajíci ...... nebo i ty šelmy? Je třeba jen uzákonit, za jakých podmínek se chovat mohou a jak se mohou/musí zabíjet.
Odpovědět
To ale Pirátům nevysvětlíte. Oni mají samé geniální nápady. Buďme rádi, že nám ještě nehoří Pha.
Odpovědět
Na velkochovy krav, prasat, slepic a na jejich jatka jsme si už dávno zvykli. Nechápu, proč by nemohla být chována i jiná zvířata. Samozřejmě s ohledem na jejich welfare, jak se teď moderně říká.
Odpovědět
|
|