Jan Skalík: Blokáda harvestoru v Bělověžském pralese

Jsou téměř tři ráno, když chvátáme po dálnici mezi slezskými komíny. Vracíme se po čtyřech dnech z blokády Bělověžského pralesa a do našich hovorů o tom, co se dalo udělat lépe, a jak blokádu dále podpořit, se neomaleně vkrádá únava. Jedno je ale jisté: třicet čtyři hodin trvající obsazení harvestoru mezinárodně složenou nenásilnou blokádou ve mne zůstane zapsané jako jeden z nejpodařenějších projevů občanského postoje. Na často se objevující otázku, jestli může jeden člověk v dnešní společnosti vůbec něco změnit, se mi tak ukazuje o pořádný kus jednoznačnější odpověď. Ano, může.

Cesta k této odpovědi začala, když jsem se před dvěma týdny dozvěděl, že se v okolí polské Bialowieze u hranic s Běloruskem kácí poslední zachovalý evropský nížinný prales. Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko úzce napojený na těžařský byznys totiž zrušil ochranu staletých stromů. Téměř okamžitě začaly stovky stromů denně mizet pod pilami tří harvestorů, obřích strojů na kácení. A to i přesto, že v nich právě v tomto období hnízdí chránění datlovití ptáci, a že je celá oblast jako jedinečný pozůstatek evropské divoké přírody součástí světového přírodního dědictví UNESCO. Do seznamu přírodního dědictví je zapsaná kvůli nerušeným přírodním procesům, které vytvářejí místo k životu zubrům evropským, bobrům, vlkům či rysům. Přeměna desítek kilometrů čtverečních dubohabrového a místy podmáčeného pralesa na tuctovou plantáž na dřevo přitom před několika týdny nabrala obrátky spolu s motory těchto harvestorů.

Poté, co směr udaný těžebně orientovaným ministrem nezměnily ani výzvy vědců z celého světa, ani urgence Evropské komise, začali lidé v řadě oblastí Polska usilovat o záchranu pralesa vlastním přičiněním. Organizují protestní pochody lesem i mezi domy, pořádají diskuse a v neposlední řadě začali blokovat harvestory. Blokáda těžké lesní techniky nemá jen přímou podporu místních lidí, kterým hrozící zánik krásné krajiny jejich domova vadí, ale získává i potřebnou mezinárodní účast a pozornost. V neděli 11. června se proto na občanskou blokádu do Bielowiezy vypravily dvě skupiny Češek a Čechů.

Po potřebné domluvě, jenž se zaměřila na zajištění bezpečnosti a klidného průběhu nenásilné blokády, jsme se v úterním ránu spojili ocelovými trubkami okolo dvoumetrových kol harvestoru. Jak ubíhaly hodiny, začínalo být stále zřejmější, že pěti desítkám odhodlaných a disciplinovaných lidí se podařilo zabránit pokácení stovek stromů, a ten den již lesní technika nevyjede. Náladu dílčího úspěchu nezkalila ani průtrž mračen, ani nerudná lesní stráž, jenž nevystupovala v zájmu ostrahy lesa, ale jeho zpeněžení. Snahu vydělat na dřevě známe i ze Šumavy. Je totiž třeba dodat, že ačkoliv se i ministr Jan Szyszko, podobně jako někteří čeští politici, zaklíná takzvaným „bojem proti kůrovci“, o žádného kůrovce ani v tomto případě nejde – jde v důsledku o peníze. Rozsah těžby naplánovaný na celý rok 2017 je už v červnu překročený trojnásobně. Bělověžský prales je přitom druhově promíchaný a jako celek proti kůrovci dobře odolný. Smrky, v nichž výhradně kůrovec přebývá, tvoří přibližně jen pětinu pralesa. Kácené jsou ale i velmi dobře zpeněžitelné věkovité duby a habry, v jejichž kůře lýkožrout smrkový neboli kůrovec být nemůže.

Podobně jako z lesa odejde po vyčerpání svých sil kůrovec, odešla od harvestoru v úterním podvečeru i lesní stráž. A my jsme se rozhodli, že u strojů budeme spoutaní ještě v noci, abychom dokázali zabránit těžbě i následující den. A tak se také stalo. Desítky televizních komentářů, které na problém upozornily v úterý, na místě doplnilo pokračující vysílání přenosového vozu ve středu. A když jsme ve čtyři odpoledne sundávali transparent s nápisem „Zachraňme nejzachovalejší evropský prales“, těšilo nás, že jsme tomu těmi uplynulými dvěma dny plnou měrou napomohli.

Aby se ale z pralesa nestal běžný hospodářský les, jaký známe z kdejakého koutu střední Evropy, je ještě zapotřebí hodně úsilí. Blokáda těžké lesní techniky prokázala svou užitečnost, když zastavila těžbu v pralese na většinu pracovního týdne zkráceného o státní svátek. Aby ale blokáda skutečně dosáhla změny rozhodnutí polského ministra Szyszka, neměla by nyní polevit. Bude proto zásadní, zda se k ní a jejím cílům přidají lidé z celé Evropy. Z Česka se do Bielowieze dá dojet vlakem nebo autem přes noc. Dost možná nikdy nebyl tak dobrý důvod vidět tamější nádherný prales jako je nyní. Každý člověk v Bělověžském pralese totiž právě teď může něco skutečně důležitého ovlivnit. A datlík tříprstý, rys i zubr vám za to budou vděční.

---

reklama

---