https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jarmila-stastna-bez-konsenzu-s-odborniky.navrh-zalohovani-jde-do-legislativni-rady-vlady
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jarmila Šťastná: Bez konsenzu s odborníky. Návrh zálohování jde do Legislativní rady vlády

22.6.2024
Zálohova? Do kontejneru?
Zálohova? Do kontejneru?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Připravované zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky je u nás doprovázeno velkými kontroverzemi. Jedna strana tvrdí, že zálohy nutně potřebujeme, abychom splnili evropské cíle recyklace. Druhá strana říká, že pro dosažení těchto cílů u nás nejsou zálohy potřeba a pokud bychom je chtěli zavést, pak ve zcela jiné podobě. A na tomto půdorysu se dějí podivné věci.
 
Počátkem června se Ministerstvo životního prostředí pochlubilo unikátním průzkumem cest PET lahví od třídění k recyklaci. Datová společnost Adastra Lab vložila do stovky kusů PET lahví IoT čipy propojené s platformou, která po dobu tří měsíců monitorovala jejich pohyb mezi žlutým kontejnerem a zpracováním.

Průzkum má jeden zásadní háček: sondy jsou napájeny Li-Ion bateriemi ER14505M, v jejichž technickém listu je uvedeno: „Nebezpečí požáru, výbuchu a popálení – Nenabíjejte, nezkratujte, nedrťte, nerozebírejte, neohřívejte.“ Jelikož je plast včetně PET lahví svážen v lisovacích svozových vozech a poté prochází drtiči, je použití Li-ion baterií mimořádně nebezpečným řešením. Baterie může při mechanickém poškození nekontrolovaně vzplanout a v tomto případě má kolem sebe kilogramy a tuny velmi hořlavých plastů. Ostatně legislativa pro odpadové hospodářství jednoznačně zakazuje odhazovat baterie do tříděného odpadu. Ministerstvo tedy porušilo zákony, které samo vypracovalo a prosadilo. A ministr se tím ještě pochlubil v televizi.

Oborová sdružení odpadářů proti postupu MŽP okamžitě protestovala s tím, že je nekompetentní a má znaky obecného ohrožení. V inkriminovaném čase také došlo na několika zpracovatelských linkách k zahoření. Zda byly důvodem sledovací baterie, se bude teprve šetřit. Zvýšené riziko pro technologie nebo personál trvá, protože šedesát sond je stále někde v tříděném plastu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | svyatoslavlipik / Depositphotos

Samotný experiment má velmi problematickou, nejspíše nulovou vypovídající hodnotu. V Česku se ročně uvede na trh přes dvě miliardy PET lahví. Dokumentovat nakládání s nimi na malém vzorku 100 lahví nedává smysl (ostatně sond bylo jen sedmdesát, protože třicet se jich hned na počátku ztratilo).

Uvedený případ ukazuje, jak vyhrocená je situace kolem navrhovaných záloh i určitou urputnost, se níž ministerstvo hledá argumenty k zavedení povinného zálohování v České republice. Je třeba se ptát, proč ministerstvo používá možná efektní, ale statisticky problematický průzkum, místo aby využilo data z vlastní, zákonem definované a kontrolované evidence odpadů, kterou po léta povinně získává od subjektů v oboru?

Jak by měl systém zálohování vypadat

Zálohový systém na PET lahve a nápojové plechovky, navrhovaný MŽP, má být postaven na vydělení těchto dvou druhů odpadů z běžného tříděného sběru. Místo do žlutých kontejnerů by se PET lahve a plechovky odevzdávaly v místech prodeje, tedy ve všech prodejnách potravin s plochou nad 50 metrů čtverečních, ale také na čerpacích stanicích nebo v rámci online prodeje potravin. Dobrovolně se mohou připojit i obchody s menší prodejní plochou. Odběrných míst bude kolem jedenácti tisíc a budou vybavena odběrními automaty, v malých obchodech dojde na ruční odběr. Automatizovaný odběr vyžaduje, aby lahve nebyly sešlápnuté nebo nějak poškozené.

Výše záloh se zatím odhaduje na 3-5 korun za kus. Konečnou výši si stanoví sám operátor zálohového systému. Povinnost záloh by se měla vztahovat na všechny obaly od 0,1 do tří litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů. Nebudou se však vztahovat například na láhve na mléko. Nepůjde rozhodně o systém podobný tomu u vratných pivních lahví, které se vypláchnou a znovu naplní. PET lahve i plechovky budou stále jednorázové. Náklady na zřízení systému se odhadují na zhruba 5-6 mld. korun, jeho provozní náklady na zhruba 1,5-2 mld. korun ročně.

Fungování systému bude zajišťovat operátor, neboli Správce. Půjde o neziskovou organizaci, zřízenou hlavními akcionáři - výrobci nápojů. Materiál z automatů bude ve vlastnictví správcovské organizace, tedy už ne obcí a měst, jak to doposud stanovil zákon.

Hliníková plechovka, která roky ležela na dně Vinořského rybníka
Hliníková plechovka, která roky ležela na dně Vinořského rybníka
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Stoupenci a opozice

Záměr ministerstva intenzivně podporuje Iniciativa pro zálohování, v níž jsou zastoupeni výrobci nápojů, např. Karlovarské minerální vody (Mattoni), Coca-cola, Kofola, Plzeňský Prazdroj nebo Heineken, a sdružení Zálohujme, v němž najdeme vesměs menší pivovary a neziskové organizace.

Dá se říci, že všichni ostatní jsou proti. Na pozicích jednoznačně odmítajících zálohy v navrhované podobě se sešly sdružení a organizace, které jindy hledají shodu jen obtížně. Proti jsou organizace sdružující města a obce: Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů i kraje samotné. Proti je Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, podnikatelské a zaměstnavatelské svazy a oborové svazy odpadářských firem (ČAOH, ČAOBH, SVPS a SKS). Tato jindy nevídaná jednota naznačuje, že lidem z praxe se návrh zálohového systému opravdu nelíbí. Ostatně, když MŽP poslalo do vnějšího připomínkového řízení nevelký návrh zákona o zálohovaní čítající zhruba pětadvaceti stran, sešlo se na něj kolem sedmi set připomínek jen z povinných připomínkových míst.

Města a obce věnovala na vybudování stávajícího systému třídění využitelných složek komunálního odpadu za posledních dvacet let hodně peněz i lidských sil. To vše může být podle jejich názoru zálohováním zmařeno. Nákladný provoz separačních systémů je do značné míry financován přípěvky od AOS Eko-kom, jež se odvíjejí od množství vytříděných odpadů. Odklon PET lahví ze systému tyto příjmy sníží a může vyústit až v nutnost zvýšit poplatky za nakládání s odpady v obci, což nikoho neláká.

Návrh zálohového systému předpokládá, že finanční ztráty obcí budou kompenzovány financemi, pocházejícími z nevybraných záloh - ovšem jen v prvních letech po rozjezdu systému. Jejich roční objem se předpokládá ve výši zhruba dvou miliard, obcím má jít 15 % této částky, tedy kolem 300 milionů ročně. Je to trochu paradoxní nastavení, protože předpokládá nefunkčnost systému záloh. Co když si lidé budou zálohy svědomitě vybírat?

Obce se také obávají ztráty důvěry veřejnosti. Dvacet let probíhala edukace, jak třídit, až jsou Češi v tomto oboru na špici Evropy. Nyní by se měli starostové postavit před občany a říct jim, že všechno je jinak. Jak na to obyvatelstvo zareaguje? Bude pak ještě vůbec mít zájem třídit jiné komodity?

Značka pro PET, což je snadno vyslovitelná zkratka nevyslovitelného plastu polyethylentereftalátu.
Značka pro PET, což je snadno vyslovitelná zkratka nevyslovitelného plastu polyethylentereftalátu.
Licence | CC BY-NC-SA 2.0

Zástupci obchodu zase nechtějí suplovat funkci sběrných dvorů a v prostoru, kde prodávají potraviny, nakládat s odpadními plasty. Nebude se to líbit hygienikům, ani hasičům a v malých obchodech na to není prostor. Nutnost odevzdat PET lahve nesešlápnuté a nepomačkané podporuje jejich odevzdávání tam, kde lidé jezdí nakupovat autem, což jsou velké markety. Malé venkovské obchody, které již dnes bojují o svou existenci, budou mít o problém víc.

Konec volného trhu?

Druhotná suroviny, vyrobená z PET lahví (recyklát), je dnes volně obchodovatelnou komoditou a využívá ji řada odvětví (výroba textilu, automotive, výroba barev). Její cena se pohybuje kolem deseti tisíc za tunu podle situace na burzách a někdy už přesahuje cenu primární suroviny. Zvyšuje ji tlak Unie na stále větší využití recyklátů – v roce 2030 ho mají vyrobené PET lahve obsahovat až 30 %.

Možná, že zde je kořen velkého zájmu výrobců nápojů o zálohový systém. Na výrobu dvou miliard PET lahví ho budou potřebovat hodně. Návrh již zmiňované Iniciativy pro zálohování říká, že Správce zálohovacího systému bude vlastníkem posbíraného materiálu. Nápojáři jako akcionáři Správce budou mít opci na materiál, který sami potřebují, a na trhu se pak prodá, co zbude.

Volný obchod s recyklátem PET by tak v podstatě přestal existovat a materiál v hodnotě stovek milionů korun by byl v rukách jediné organizace, ovládané výrobci nápojů. Proč by měl stát jednomu oboru poskytnout takovou výhodu?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Nemožnost volně obchodovat s recyklátem může ovlivnit i celkové využití odpadů. Odpadářské firmy dnes z prodeje recyklátu fakticky dotují zpracování jiných vytříděných složek plastů, jež nejsou tak lukrativní. Zavedení záloh tedy ohrozí využití dalších komodit ze separovaného sběru.

Evropské cíle a česká realita

Podle předpokládaného znění evropské směrnice o obalech máme do roku 2026 dosáhnout úrovně tříděného sběru PET lahví a nápojových plechovek 80 % (směrnici však ještě má potvrdit nový evropský parlament, vzešlý z nedávných voleb). Pokud navrhovaného cíle nedosáhneme, bude v následujících letech nutné zavést zálohový systém, abychom do roku 2029 dosáhli sběru devadesáti procent. Máme tedy dva roky na dosažení osmdesátiprocentní sběru a pak další tři roky na eventuální zavedení zálohového systému.

Podle zveřejněných dat AOS Eko-kom byla do roku 2020 míra zpětného odběru PET lahví (tj. tříděný sběr) na úrovni 80 %. Již před čtyřmi lety jsme tedy v podstatě splňovali požadavky EU na účinnost tříděného sběru PET lahví, platné pro rok 2026. Ještě v roce 2019 zveřejnilo MŽP na svých stránkách text, podle něhož je zálohování pro ČR nadbytečné a riskantní.

S nástupem ministra Mariana Jurečky koncem roku 2022, a poté Petra Hladíka se opět začala připravovat legislativa pro zálohování. Hodnoty třídění PET lahví jsou teď uváděny kupodivu mnohem nižší, přičemž se však na třídicím systému nic nezměnilo. Nyní ministr Hladík říká, že v současném systému se daří vytřídit jen 75 % PET lahví a reálnou šanci na recyklaci má podle něj jen 58,9 % PET lahví. V některých materiálech, zveřejněných MŽP, se dokonce uvádí, že se do separace nedostane skoro polovina PET lahví, což je podle odborníků na hranici fake news. Přitom firmy hlásí, že do recyklace se směřuje prakticky vše, co je vytříděno. Data Eko-komu z dřívějších let ukazují, že z 50 tisíc tun PET lahví uvedených ročně na trh, se zhruba 43 tisíc PET lahví vysbíralo a využilo.

Jiná situace je u hliníkových plechovek, kde sběr ani zdaleka nedosahuje požadovaných hodnot. Pro plechovky totiž nebyly donedávna stanoveny cíle separace, proto se na jejich sběr systém AOS dlouhodobě nezaměřoval. Plechovky jsou však velmi dobře tříditelné do žlutých nádob spolu s plasty a jsou ze sta procent recyklovatelné.

Alternativa

Unie považuje zálohování za efektivní nástroj u vysloužilých výrobků, pro které není vytvořen odpovídající sběrný systém (to však v ČR pro PET lahve neplatí).

Dá se proto očekávat, že zálohové systémy se budou dále rozšiřovat i na další výrobky – v blízké budoucnosti by to mohly být vrstvené obaly (tetrapak) nebo dokonce textil. Dávalo by proto smysl připravit se na tento vývoj a začít budovat zálohový systém, který je bez velkých nákladů či výrazných úprav možno rozšířit na více komodit. Takové rozšíření však systém navrhovaný ministerstvem rozhodně neumožňuje.

V Rakousku, Belgii, Velké Británii i jiných evropských zemích se testuje systém zálohování přes QR kódy. Princip je jednoduchý: zálohovaný výrobek i sběrný kontejner jsou vybaveny QR kódem, které stačí naskenovat. Přes aplikaci pak do mobilu přijde kredit, který lze následně uplatnit v obchodě.

Systém lze vcelku libovolně rozšiřovat na další komodity – je třeba pouze vygenerovat QR kódy a přidat odpovídající kontejner na sběrná místa. Vysbírané komodity zůstávají systému odpadového hospodářství obce, takže se na stávajícím funkčním systému v podstatě nic nemění, jen se rozšiřuje a modernizuje. Takový systém je proto násobně levnější, než systém aktuálně prosazovaný z MŽP.

Ministerstvo nedávno svolalo pracovní schůzku k prvnímu jednání o zálohování přes QR kódy právě u vrstvených obalů. Proč to jde u tetrapaků a nejde u PET lahví a plechovek?

Ministerstvo má za to, že projednávání novely k zálohování bylo ukončeno a odeslalo ji do Legislativní rady vlády. Odborníci na odpadové hospodářství mají pocit, že jejich hlas nebyl vyslyšen, ministerstvo s nimi nediskutuje o přínosech a negativech zamýšleného systému, alternativách a dokonce ani o připomínkách uplatněných k návrhu zákona, jak tomu ve standardním legislativním procesu bývá.

Místo hledání efektivního a konsenzuálního řešení jsou za pomoci PR akcí a fake news tlačeni do situace, jež podle jejich názoru ohrozí celý obor a destruuje vybudovanou infrastrukturu, aniž by měla přínosy odpovídající vynaloženým prostředkům a úsilí. Nezbývá než položit starou latinskou otázku: Qui bono? Komu takové řešení prospěje?


reklama

 
foto - Šťastná Jarmila
Jarmila Šťastná
Autorka je redaktorkou časopisu Odpady.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

22.6.2024 06:00
systém zálohování by se dal považovat za nevděčnost. Obcím zůstane plastový bordel bez hodnoty, místo toho, aby se mninimalizoval.
Z petek se udělá modní klobouk a budeme do sebe cpát další mikroplasty.
Když si člověk uvědomí, že plast je vyroben z ropy a cpeme do něj potraviny a hlavně vodu určenou k přímé konzumaci, tak tohle fakt není dobré.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.6.2024 19:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No, nevděčnost.. někdo vděčný bude, místní však nemají nárok. Sběr petek velmi dobře a levně funguje a dá se na něm vybudovat výhodný byznys. Ne ale pro místní samosprávy, to je moc jednoduché a cizí firmy z toho nic nemají. Takže najaly "ekologické "neziskovky, které jim pořádají toto divadlo, aby mohly převzít slibné odvětví. Role MŽP a přínos pro přírodu?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.6.2024 08:40
A jsme u toho, zvýhodnit točené nápoje - lidé si dojdou pro ně se džbánkem a hned bude méně odpadu, že !
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

22.6.2024 10:29
Velmi dobře napsaný článek, objektivně sepisující to podstatné!

Kdyby takových bylo více...
Odpovědět
FO

František Orság

22.6.2024 21:54
Stačí se podívat kdo je autorem a je jasné, jaký bude článek. Klasicky namísto toho, aby odpadářské firmy vysvětlily, co se stalo s chybějícími PETkami z testu, tak hned poukazují na možné problémy. Bohužel asi jinak nešlo poukázat na to, že čísla o třídění odpadů a jejich recyklace nějak nesedí. Stejně tak je jednoduché určit, jestli sledovací zařízení bylo v době zahoření na inkriminovaném místě namísto spekulací.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

23.6.2024 06:32 Reaguje na František Orság
Vyhrňte si rukávy a dejte se do práce.Slůvka umíme všichni.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

24.6.2024 07:39 Reaguje na František Orság
Nevím, jestli je Vám známo, že zmíněné provozy odpadářských firem jsou provozy se zvýšeným požárním rizikem.

Plasty, které se tam dotřiďují (nejenom PET - toho je tak do 30 hmotnostních %) mají výhřevnost srovnatelnou s černým uhlím a vyšší, takže pokud to zahoří, stojí to za to.

Šetření ukázalo, že se jednalo o lithiové baterie s obsahem chloru, které jsou dle technického bezpečnostního listu výrobce rizikové v oblasti:

“Nebezpečí požáru, výbuchu a popálení – Nenabíjejte, nezkratujte, nedrťte, nerozebírejte, neohřívejte”

Aby tomu rozuměli všichni:

nebezpečná baterie je v těchto provozech srovnatelná s nástražným výbušným systémem!!!

Obsah chloru v baterii znamená, že při zahřátí na teplotu od 130 °C do 150 °C vzniká fosgen, tedy prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, nebezpečnější než chlór.

To už tam mohli ti fušéři přiložit rovnou láhev naplněnou acetylénem a pak jen sledovat zprávy, kde všude došlo k zahoření odpadu.

A tohle je financováno z peněz daňových poplatníků? Tohle má podporu MŽP?
Odpovědět
Ra

Radek

23.6.2024 11:52
Tak to chápu jako že ta zálohovaná petka skončí v reciklátu tak jako ta zmačknutá ze žlutého kontejneru ? žádné navrácení petky do oběhu tak jak tomu bývalo u skla .

Vyhlášení národního parku křivoklátsko , přes velký odpor všech dotčených obcí .

Schválení novely zákona o myslivosti , přes velký odpor myslivců a odborné veřejnosti .

Tak po pravdě nevím kam to po 35 letech takzvané svobody vede .
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.6.2024 10:21 Reaguje na Radek
ano, to chápete správně. nezmuchlaná a neodřená petka/plechovka se vykoupí (odhady kolik % neprojde automatem jsou málo desítek procent, to bude generovat zisk), pak se slisuje do balíku a bude se recyklovat úplně stejně, jako současné petky dotříděné ze žlutého kontejneru.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

24.6.2024 11:51 Reaguje na Lukas B.
Tohle je docela přesný popis. Zatímco PETky ze žlutých kontejnerů obsahují především vzduch, k recyklaci se dostane jen polovina a to ještě většinou jen jednorázově. Naopak těch zálohovaných se vrací pře 90%, prochází perforačním lisem a ve stlačených balících k recyklaci s potravinovou certifikací - tedy na nové lahve.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.6.2024 15:06 Reaguje na Daniel Vondrouš
to je samozřejmě otázka poměrně kruciální a expertní názory se mohou lišit a těžko je odfiltrovat od střetu zájmů; jestli je lepší fakticky zdanit spotřebu a buzeráre zákazníky, že aby dostali zálohu zpět, tak nesmí plechovky/petflašky sešlapat (třicet nesešlapaných petflašek, přestože neváží ani kilo, jen tak ručně neodnesete, budou zabírat spoustu místa a pak je odvezete autem), nebo třídit plasty a dle vytřídění a aktuální situace na trhu používat jako přídavek k primární surovině*) a zbytek používat v ZEVO jak výhřevnou bilanční složku a šetřit tím paliva jiná.

*) jen z použitých petflašek novou fakt nevyrobíte.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.6.2024 13:18
Dobrý článek. Ne/ziskovky pracující pro koncerny vymýšlejí zákony? Tento německý systém je v SRN dobrovolný a ne všichní nápojáři o něj mají zájem.
Levné a užitečnější pro stát je nechat současný systém, zamýšlet se nad použitím plastů, vychovávat děti a znovu víc zavést jarní úklidy. Spousta Petek se nevrací, protože se opakovaně používají na cesty, domácí mošty, vína... čárový kód to nevydrží a lidé budou tratit. Nebo používat jiné nové láhve pro domácí šťávy, Petky vracet a tím zvyšovat množství odpadu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.6.2024 14:55
Dneska se o tom diskutovalo v ČT u Moravce.
Hladík se projevil jako totálně nekompetentní, ostatně jako skoro každý zelený exponent. Už kvůli tomu pokusu s bateriemi, ale u mne hlavně tím, že rezolutně tam prohlašoval, že plasty a zejména PET se mohou recyklovat mnohonásobně a neomezeně. Což je čistá lež. S každým rozdrcením a stavením plastových vloček do plastového granulátu dojde k částečné degradaci PET plastu, zhoršení jeho mechanických vlastností a zvýšení obsahu toxických látek z částečného tepelného rozkladu plastu.
Recyklace třeba PET nepřinese ani zmenšení množství plastového odpadu v přírodě, protože pohazované PET v přírodě jsou většinou poškozené nebo bez etikety a takové zpátky recyklovací stroj nevezme.
Jediné, co se zlepší, bude pouze kvalita PET recyklátu pro nápojáře, protože se nebudou vracet flašky staré a poškozené skladováním nepůvodních tekutin.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.6.2024 19:13 Reaguje na Radim Polášek
Zálohované PETky a kovové plechovky na nápoje budou díky zálohování lidmi méně poškozovány a pohazovány po okolí.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

24.6.2024 07:06 Reaguje na Majka Kletečková
...to je oblíbený argument nekompetentního Hladíka.

Budete se možná divit, ale je to naprostý nesmysl.

Ani záloha nemotivuje lidskou lenost. Nemluvě, že těch odhozených obalů je směšné minimum!
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

24.6.2024 12:04 Reaguje na Jiří Kvítek
Češi nejsou línější než Slováci, Chorvaté či Estonci. Obávám se, že jste v našem hodnocení poněkud nekompetentní :)
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

27.6.2024 07:32 Reaguje na Daniel Vondrouš
Pane Vondrouši - to, o čem mluvím, znám z reálného provozu velmi dobře. Na rozdíl od Vás, jsem v něm každý den. Důsledky lidské lenosti lze potkávat na skládkách, dotřiďovacích linkách nebo sběrných dvorech v podstatě neustále.

Protože v odpadech dělám více než 30 let, znám pochopitelně i Vás.

Vaše poznámka o nekompetetnosti není na místě, protože kompetence pouhého teoretika, který radí jen od zeleného stolu, ale reálný provoz nezná...dovolte abych se zasmál!

Nechte si své knížecí rady a raději se vypravte někam, kde to sice smrdí odpadky, potem a dřinou, ale o to lépe pochopíte, že o velkých věcech často rozhodují ty nejmenší maličkosti. A lidská lenost mezi ně rozhodně patří!

Až budete zase radit na MŽP, třeba už konečně budete vědět o čem mluvíte. Ono není nad to, poznat reálný stav. Ne, že by to bylo něco příjemného, ale pak Vám bude mnohé jasnější.

Takže třeba už nás nebudete srovnávat se Slovenskem, kde situace před zavedením zálohování byla naprosto nesrovnatelná. Třeba Vás zaujme systém, který mají v Belgii (Belgie má i srovnatelný počet obyvatel) a nám je daleko blíže, než se na první pohled zdá.

Podobných příkladů by se dalo najít více.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

24.6.2024 07:17 Reaguje na Radim Polášek
Ano, souhlasím.

Ale nepleťte si pojmy PET a rPET.

PET (polyethylentereftalát): ten ideálně opakovaně recyklovatelný není, protože recykláty PET nedosahují vždy původních vlastností.

Protože tento stav vadil především nápojářskému průmyslu, byla vyvinuta metoda zušlechtění PET vloček pocházejících z extra vytříděné frakce PET: nápojových lahví vybrané kvality.

Tato metoda je obecně označována: rPET a byla modifikována tak, aby mohla fungovat jako "bottle to bottle", což znamená systém oběhu surovin, kdy v ideálním případě dojde k tomu, že z každé láhve se vyrobí zase nová láhev.

Tento ideální případ prezentuje představu 100% účinnosti systému „oběhu“ používaných obalů a jejich recyklace, což je pouze vědecká fikce - reálně se „limitně blíží ke 100%“. Tedy blíží se k tomuto cíli, ale nikdy ho nemůže reálně dosáhnout.

Proč to? Žádný systém nemůže mít 100% účinnost. Vždy je určitý podíl ztrát, třeba:

- ne každá láhev se vrací do systému – záloha na láhev není pro určité spotřebitele žádnou motivací (může skončit i mimo ČR a zpět ji určitě nikdo nepoveze),
- ne každá láhev musí být v pořádku a bez nežádoucích příměsí,
- někteří lidé do automatů vhodí i to, co tam nepatří (tím se snižuje účinnost sběru)

Takže co je ten rPET:

jedná se o zvlášť vytříděnou a výběrovou frakci plastů, který opakovanou recyklaci technologicky umožňuje.

Týká se to ale jenom vybrané frakce obalů, která není hmotnostně převládající složkou všech zpracovávaných plastů. Takže zbylé plasty to vůbec neřeší. Jen si to vybere tu nejlepší frakci a zbytek nechce. My máme ale povinnost recyklace VŠECH plastů, nejenom těch nejlépe obchodovatelných!

Jak vidno: základní pojmy PET a rPET si plete i samotný pan ministr Hladík. Ale tomu by se to stát asi nemělo, ne?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist