Jiří Dlouhý: Jak na to, aby veřejné osvětlení správně osvětlovalo, ale neškodilo

V současnosti probíhá v České republice ve veřejném osvětlení výměna sodíkových výbojek kvůli obsahu nebezpečných látek (rtuti) za LED zářivky, které představují i úsporu energie. Na první pohled pozitivní zpráva. LED zářivky však mají vyšší podíl modrého světla, které má v noci negativní vliv na zdraví lidí. Nadměrné noční osvětlení škodí i fauně a flóře. O vlivech této výměny a technologiích, které je možné zvolit, aby se tyto vlivy omezily, diskutovali experti na semináři Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj 6. ledna v informačním středisku OSN.

Vliv nevhodného osvětlení na zdraví lidí i na faunu a floru

Pravidelné střídání denního světla s noční tmou je zásadním zdrojem časových signálů, které řídí nejdůležitější procesy organismů. Veřejné osvětlení s vyšším podílem modrého světla podle studií prezentovaných např. Zdeňkou Bendovou ukazují na významný negativní vliv na cirkadiánní rytmy, na produkci melatoninu důležitého pro regeneraci organismu a může vést k rozvoji různých nemocí. Podle Martina Anderse nesprávné osvětlení může být příčinou rozvoje duševních chorob. Rušivé noční osvětlení dle Martina Škorpíka působí negativně na zvířata, narušuje jejich rozmnožování, migraci či příjem potravy. Prokazatelný je i vliv na rostliny.

Ve veřejném osvětlení je důležitý nízký podíl modrého světla.

Na semináři se experti shodli, že je třeba minimalizovat podíl modrého světla v LED zářivkách i nadměrné a rušivé osvětlení obecně.

Tak co s tím?

Anna Pasková představila aktivity Ministerstva životního prostředí, které vyústily ve vydání normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení i metodické příručky. Pro realizaci doporučení mohou obce využít prostředky z dotačních programů.

Za důležité považuje téma i Ministerstvo pro místní rozvoj. Prakticky radí obcím v metodické příručce k rušivému osvětlení a světelnému smogu. Na semináři o těchto doporučeních hovořil jeden z autorů příručky Radim Václavíček. Společně pak s Hynkem Medřickým popsali technologie s minimálním podílem modré složky i uvedli příklady nevhodného osvětlení. V principu lze říci, že technologie, které minimalizují negativní vlivy osvětlení, nejsou významně dražší.

Výměnu osvětlení provádí i hl. m. Praha

Tomáš Jílek, ředitel společnosti Technologie hlavního města Prahy (THMP), představil koncepci veřejného osvětlení hl. m. Prahy. Podle ní jednoznačně plní normu ČSN 36 0459. Instalují osvětlení, které plní hodnotu náhradní teploty chromatičnosti maximálně 3 000 K na rušných třídách a 2700 K v rezidenčních čtvrtích, 2200 K v přírodních lokalitách. Výhodou LED osvětlení je možnost ho ztlumit v nočních hodinách a nasměrovat, aby se světlo nerozptylovalo do okolí.

Náměstkyně primátora Jana Komrsková, která má v kompetenci ochranu životního prostředí, slíbila, že při aktualizaci koncepce veřejného osvětlení v Praze bude požadovat minimalizovat vlivy na zdraví lidí i živočichů. Veřejná infrastruktura je v gesci náměstka Michala Hrozy.

Diskutující občané poukazovali na to, že i když je norma dle sdělení ředitele Tomáše Jílka plněna, tak přesto instalované osvětlení působí rušivě a na některých místech je osvětlení v této intenzitě zbytečné. Podněty na nápravu zašlou na THMP.

Panelovou besedu moderovala za STUŽ Eva Tylová, která je i zastupitelkou hl. města Prahy, kde diskusi o výměně osvětlení v Praze iniciovala na výborech pro životní prostředí a infrastruktury ZHMP. Podle jejího vyjádření jsou prokázané vlivy LED zářivek na zdraví lidí a další organismy natolik závažné, že hl. město Praha by se nemělo uspokojit splněním normy, ale investovat do technologií, které maximálně omezí modrou složku. Norma je výsledkem určitého kompromisu a může být již dalším vědeckým poznáním a technickým pokrokem překonaná.

Záznam z besedy najdete na tomto odkazu včetně prezentací.

---

reklama

---