Karel Prach a Klára Řehounková: Stanovisko České botanické společnosti k pěstování ozdobnice obrovské
17.8.2026 | Karel Prach a Klára Řehounková |
Foto | Karel Prach / Česká botanická společnost
Shodně varuje před jejím pěstováním například i nedávná publikace v respektovaném vědeckém časopise Scientific Reports (Bylak et al. 2025). Navíc nelze úplně vyloučit, že i sterilní hybridi mohou v budoucnu překonat bariéru v rozmnožování semeny, na což upozorňoval již článek v časopise Weed Research před více než 10 lety (Schnitzler & Essl 2015).
Ozdobnice obrovská může být za určitých okolností energetickou plodinou, její využití v obnově těžbou a jinak narušených míst je však naprosto zbytečné. K obnově takových míst se lépe hodí domácí rostliny. Ozdobnice se také v poslední době stala populární zahradní rostlinou. I před tím bychom rádi varovali. Její pěstování i v malém měřítku může přispět k možné budoucí invazi.
Stanovisko připravil Karel Prach ve spolupráci s Klárou Řehounkovou.
Stanovisko diskutoval a schválil hlavní výbor České botanické společnosti.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vědci objevili na Šumavě invazní asijskou včelu – čalounici jerlínovou
Na Mělnicku byla hlášena sršeň asijská. Pomozte najít její hnízdo
DPA: Restaurace ve Výmaru připravuje jídla z mývalího masaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
II
Imarr Imarr
17.8.2026 10:02Vždy jsem byl proti pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Takže ozdobnici obrovskou tady také nechci. Ale o tom ať rozhodnou ekologisti a Mostečáci sami.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 12:17Vše má své klady i zápory stejně jako každé další ekoligické opatření. Jde o to, co převáží. Pokud hrozí invaznost vegetativním šířením, je, myslím, na obvodu velkých ploch dobře řešitelná. Samozřejmě ztráte sterilnosti by byl mnohem větší problém. Někdo by ovšem měl odhadnout, jak je to nebezpečí vysoké.
Na druhé straně přínos pro rekultivaci půdu či jako zdroj biopaliva je zcela jedinečný.
Odpovědět
Na druhé straně přínos pro rekultivaci půdu či jako zdroj biopaliva je zcela jedinečný.
Pe
Petr
17.8.2026 12:42 Reaguje na Jiří SvobodaU nás s rekultivacemi ploch žádný problém není. Všude roste vše takřka bez omezení, ať už uměle, nebo i když to jen necháte být. Jako rekultivační rostlina nemá ozdobnice naprosto žádný smysl. Sice rychle pokryje plochu, ale co potom s ní? Nechat, nebo odstranit? Odstranit lze mechanicky či chemicky... A jste opět na začátku rekultivace, jen jste navíc zaplatil výsadbu a likvidaci ozdobnice.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 15:29 Reaguje na PetrDíky nohutnému kořenovému systému sahajícímu hodně do hloubky se půda po likvidaci rostlin výrazně obohatí uhlíkem a provzdušní se...
Odpovědět
Pe
Petr
17.8.2026 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaMoc nerozumím co tedy je cílem rekultivace? Jestli obnovit nějaký ekosystém, tak pak je ozdobnice krok naprosto zbytečný, je to pouhé plýtvání prostředky, když ji pak zase zlikvidujeme, a s ní zlikvidujeme i ty přínosy, hlavně to provzdušnění.
Obnovit nějaký ekosystém je v našem prostředí a klimatických podmínkách relativně snadné. Stačí buď něco nasázet, a to úplně cokoliv, dokonce klidně i smrk, i ten tam nějaký čas poroste a splní účel vegetačního pokryvu, nebo to prostě stačí nechat být a příroda to během několika málo let vyřeší velmi podobně. Netřeba dělat jakési mezifáze s cizími rostlinami. Já osobně jsem přesvědčený, že cílem rekultivací zničené a naosídlené krajiny, pokud není nějaký výrazný zájem o využití lidmi, by měla být maximalizace vegetačního pokryvu, jako prostředku pro obnovu vodního režimu krajiny a stabilizaci klimatických podmínek. Málokde jsou možnosti využít k tomu tak rozsáhlé souvislé plochy, takže by se taková příležitost rozhodně využít měla. Budovat tam elektrárny je nesmysl a zahozená šance. Ty mohou být jinde. A nějaké pastviny zrovna tak (většinu našeho území tvoří zemědělská půda, někdy i málo výnosná, netřeba budovat další, máme jí už dost, až nad hlavu).
Odpovědět
Obnovit nějaký ekosystém je v našem prostředí a klimatických podmínkách relativně snadné. Stačí buď něco nasázet, a to úplně cokoliv, dokonce klidně i smrk, i ten tam nějaký čas poroste a splní účel vegetačního pokryvu, nebo to prostě stačí nechat být a příroda to během několika málo let vyřeší velmi podobně. Netřeba dělat jakési mezifáze s cizími rostlinami. Já osobně jsem přesvědčený, že cílem rekultivací zničené a naosídlené krajiny, pokud není nějaký výrazný zájem o využití lidmi, by měla být maximalizace vegetačního pokryvu, jako prostředku pro obnovu vodního režimu krajiny a stabilizaci klimatických podmínek. Málokde jsou možnosti využít k tomu tak rozsáhlé souvislé plochy, takže by se taková příležitost rozhodně využít měla. Budovat tam elektrárny je nesmysl a zahozená šance. Ty mohou být jinde. A nějaké pastviny zrovna tak (většinu našeho území tvoří zemědělská půda, někdy i málo výnosná, netřeba budovat další, máme jí už dost, až nad hlavu).
JS
Jiří Svoboda
18.8.2026 15:35 Reaguje na PetrJá vidím pod rekultivací zkvalitnit půdu, aby se na ní dalo dobře hospodařit a pojímala dost vody. Ale mohu se mýlit.
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2026 16:45 Reaguje na Jiří SvobodaAha, rozumím. Tak možná začneme u toho co je vlastně potřeba, nebo co my potřebujeme. Potřebujeme další zemědělskou půdu k "hospodaření"? Podle mě ne. Zemědělské půdy máme nadbytek. Tak velký, že platíme za to, aby se na ní nic nedělalo. Tak na co další. Někomu příležitost k drancování a zisku? Zato nám výrazně chybí příroda. A to tak hodně, že vznikají nadnárodní plány na její obnovu. Současná příroda je ve špatném stavu a nedokáže udržovat život, klima, vodu. A zde je dost velká příležitost k nápravě. Na vytěžených plochách nejsou žádné osobní zájmy, příroda tam ničemu a nikomu nepřekáží, to je ideální stav.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2026 19:50 Reaguje na PetrSouhlasím, že na vytěžených plochách ozdobnice nedává smysl. Ale proč nenahradit nesmyslné pěstování energetických plodin na zemědělské půdě mnohem smysluplnějším?
Odpovědět
MD
Milan Dostál
19.8.2026 06:34 Reaguje na Jiří SvobodaOzdobnice povede jen k dalšímu drancování, neb cesta do pekla je lemována dobrými úmysly.
Odpovědět
JS
MD
Milan Dostál
20.8.2026 05:55 Reaguje na Jiří SvobodaUž jsme to tu snad probírali, ekonomika provozu. Příkladů kdy se dobrá myšlenka zvrtne do naprosté tragédie je dost.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.8.2026 21:53 Reaguje na Milan DostálZase jste vlastně vystřelil jen plané heslo. Takže zase vlastně bez odpovědi. Právě k té ekonomice ozdobnice jsem tu napsal článek.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-svoboda-ozdobnice-obrovska-proc-namisto-drahych-biopaliv-nepalime-cela-pole-v-lokalnich-teplarnach
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-svoboda-ozdobnice-obrovska-proc-namisto-drahych-biopaliv-nepalime-cela-pole-v-lokalnich-teplarnach
ko
kof ola
17.8.2026 17:18Jako vubec, tyhle snahy je potreba preventivne zakazat jako hazard ze zivotnim prostredim. Porad je tu snaha prirodu nejak vylepsovat, i pres dlouhy seznam fiasek.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2026 15:37 Reaguje na kof olaTakže nechat vše planě zarůst? A nic nejíst?
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2026 16:48 Reaguje na Jiří SvobodaJo, přesně to měl autor příspěvku na mysli :-)
Odpovědět
