https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-stastny-ptaci-mne-zajimali-od-malicka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Šťastný: Ptáci mne zajímali od malička

9.12.2013
Karel Šťastný
Karel Šťastný
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČZU
Karel Šťastný obdržel Hlávkovu medaili. „Velmi si takového ocenění vážím,“ říká prof. Karel Šťastný, který jako první z akademické obce ČZU toto ocenění letos 16. listopadu získal. „Vnímám v tom určité docenění toho, co se nám podařilo v ornitologii během těch více než tří desítek let založit a rozvinout.“
 

Pane profesore, nemýlím-li se, stál jste u zrodu Jednotného programu sčítání ptáků?

Ano, tento projekt jsem v roce 1981 založil v České republice a byli jsme tehdy jednou z prvních zemí v Evropě, která s ním začala. Dnes se projektu účastní na pět desítek evropských zemí a my se stále držíme na čele.

V čem spočívá princip programu?

Dokáže zachytit kvalitativní a hlavně kvantitativní změny v avifauně. Ty změny se po těch desítkách let měření projevují zcela zřetelně a mohou se stát podkladem dalšího bádání. Nezapomeňme, že od druhé poloviny minulého století došlo k velkým změnám v krajině, ke zcelování polí, narovnávání vodních toků a posléze opět k obnově mezí a revitalizaci řek. Paralelně probíhá industrializace a rozšiřování měst. A k tomu musíme připočíst zcela zásadní dopad klimatických změn. Všechny tyto změny se projevují na avifauně a tento projekt je zachycuje a pokouší se je zdůvodnit a vysvětlit.

Na tom programu je obdivuhodná nejen délka sledování, ale i fakt, že sledujete území celé republiky s pomocí mnoha vyškolených dobrovolníků, kteří pravidelně sledují vymezené oblasti.

Ano, projekt se opírá o profesionály i o vzdělané “amatéry”. Ptáky nestačí určit vizuálně, je nutné je ověřit i akusticky. Výhodou je, že u nás máme dlouhou ornitologickou tradici a mnoho amatérů v dobrém slova smyslu. Bez pomoci stovek těchto dobrovolníků by se takový projekt vůbec nedal uskutečnit. Rozjel jsem ovšem ještě další projekt, a to jsou atlasy hnízdního rozšíření ptáků, kde také využíváme spolupráce dobrovolníků. Nyní připravujeme čtvrté vydání, které bude zahrnovat srovnání s předchozími výsledky z mapování na přelomu milenia, v polovině osmdesátých let a sedmdesátých letech. I v tomto projektu jsme byli v Evropě mezi prvními. Díky němu dnes můžeme sledovat populační i územní trendy jednotlivých druhů na území České republiky. Vidíme, zda lokalit výskytu ubývá či přibývá, zda dochází k posunu a někdy i jak rychle posun probíhal.

Za tento atlas jste obdržel mimo jiné Cenu za nejlepší publikaci roku od Nadace Josefa Hlávky.

Ano, ten atlas měl mimořádný ohlas a dostal několik cen.

Pane profesore, vy jste dokázal nastartovat několik zcela nových rozsáhlých projektů v celoevropském měřítku, jak se vám to podařilo?

Vlastně mi tak trochu pomohlo štěstí. Podařilo se mi dostat se na konference, shodou okolností ve sbratřených zemích, kam jsem vycestovat mohl a kde se právě o podobném způsobu sledování jednalo, později jsem už na ně byl automaticky zván. Dnes to zní samozřejmě, ale tehdy v tom byl opravdu kus štěstí. Cestovat se víceméně nesmělo. Nesměl jsem např. odjet ani do Ruska!

Postupně jsem se pak stal členem komitétů, které činnost v Evropě koordinovaly (v jednom z nich jsem pracoval ve funkci koordinátora se zodpovědností pro země východní Evropy), a pak už bylo snadné přesvědčit kolegy, abychom se tak důležitých projektů také účastnili.

Opravdu bylo tak snadné nadchnout desítky a desítky lidí, zajistit potřebné prostředky, když nebyly zkušenosti a metodika se teprve tříbila?

Upřímně řečeno, první roky byly náročné. Možnosti byly omezené, motivovat jsem lidi mohl jen vlastním příkladem, rozhodně ne finančními prostředky. Kolegové a mnozí další mne naštěstí znali léta především jako dlouholetého jednatele a předsedu České společnosti ornitologické. Znali jsme se a věděli, co mohou oni očekávat ode mne a já od nich, měli jsme už nějaké zkušenosti a podobné vize.

Čím je vám osobně ptactvo blízké, proč jste si vybral tento obor?

Ptáci mne zajímali od malička, vždyť v celé historii člověka byli vždy velmi obdivovanými tvory nejen kvůli mimořádným pohybovým schopnostem, obdivuhodné přizpůsobivosti, akustickým projevům, ale třeba i proto, že jsou stejně vizuálně zaměřenými tvory jako my, lidé. Později jsem zjistil, že jsou výbornými modelovými druhy využitelnými v oblasti ekologie, bioindikace a biomonitoringu. Cenil jsem si i toho, že výzkum je možné provádět neinvazivně, bez drastických zásahů do jejich života.

Rozhovor vedl Josef Beránek.


reklama

 
Další informace |
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. (*1941), po ukončení Přírodovědecké fakulty UK v Praze nastoupil do muzea v Šumperku, odkud odešel v roce 1967 do Ústavu krmivářského průmyslu a služeb a posléze do Ústavu krajinné ekologie Akademie věd ČR. Od roku 1985 pracuje na České zemědělské univerzitě v Praze, v současnosti na Fakultě životního prostředí. Habilitoval se v oboru ekologie, v tomto oboru byl také jmenován profesorem. V ČR položil základy kvantitativních výzkumů ptáků, je i zakladatelem kvadrátového mapování avifauny a monitoringu ptačích populací. Je delegátem ČR v European Bird Census Council. Je autorem či spoluautorem více než 500 odborných i popularizačních článků a 40 knih, skript a monografií. V roce 2013 získal Hlávkovu medaili coby zakladatel moderní české ornitologie a významné přispění k formulování tohoto vědeckého oboru.
Karel Šťastný

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist