Karel Valenta: Ochlaďme nemocnice místo výstavby větrníků
3.7.2026 | Karel Valenta |
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
O to větší překvapení mě čekalo, když jsem dorazil do nemocnice na pokoj, kde ležel kamarád. V pokoji bylo již určitě kolem + 30°C a po klimatizaci ani památky. Proti vedru tam působily jen zatažené žaluzie a horký vzduch se snažil rozrážet jeden malý větráček. Kamarád mi říkal, že jedinou klimatizaci, kterou v nemocnici zažil, byla ta na operačním sále. Na pokojích ležící pacienti byli většinou ve věku nad 60 let po nějaké operaci a všichni se koupali v potu. To opravdu nebylo prostředí, kde by se dalo snadno zotavit po operaci a vlastně kazilo dobrou práci lékařů a sestřiček. I kamarád byl vedrem zničený a moc se těšil, až dostane zpět do svého klimatizovaného domova. Po hodině a půl jsem opravdu rád toto nehostinné prostředí opustil a vydal se na cestu domů.
Tato situace mě tak šokovala, že jsem se rozhodl napsat tento článek. V naší zemi je nyní Změnou č.2 Územního rozvojového plánu připraveno k vyhlášení 80 akceleračních oblastí pro větrné elektrárny (AOV). Jelikož zde bude podobný počet okresních a krajských nemocnic, tak žádám naši vládu v čele s panem Babišem o změnu tohoto rozhodnutí a vyhlášení akcelerační oblastí pro FVE na území těchto nemocnic.
Zřízení 80 AOV má zahrnovat instalovaný výkon až 3000 MW větrných elektráren, tj. asi 500 ks 6 MW větrných elektráren (VTE). S tím jsou spojené značné dotace jak investiční (až 65 % z ceny VTE), tak provozní dotace do ceny elektřiny až 3200 Kč/MWh, dále náklady na posílení sítí (až 20 mld. Kč ročně), náklady na stavbu záložních zdrojů. A hlavně instalace těchto větrných elektráren nesníží teplotu v nemocničních pokojích ani o setinu stupně.
Náhrada větrných elektráren ve volné krajině fotovoltaikou na nemocnicích a instalací klimatizací v nich by velmi ulehčila a zpříjemnila léčbu nemocných lidí i práci lékařů a sestřiček. A také by byla levnější než výstavba silně dotovaných VTE (vyrobená elektřina by byla ihned spotřebována v nemocnicích). Nemocnice by navíc získaly po dobu 6 - 8 měsíců velmi levný zdroj elektřiny a nezávislost na distribuční soustavě po doplnění bateriemi. Což v případných krizích může být k nezaplacení. FVE panely by mohly být umístěny na střechách a fasádách nemocnic, parkovištích i jako zastřešení průchodů mezi jednotlivými pavilony. Místa je tam opravdu hodně.
Klimatické změně se musíme přizpůsobit a jednou z hlavních možností je instalace klimatizací. Bylo v tom již mnoho uděláno, viz situace ve veřejné dopravě, ale mnoho zbývá udělat. Pamatujte na to, že v těchto nepříjemných život ohrožujících podmínkách může kdykoliv skončit kdokoliv z nás nebo z našich blízkých.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Regiony na severu Itálie znovu trápí sucho, do Pádu se vlévá voda z moře
Rakousko zažívá rekordní tání ledovců kvůli klimatickým změnám
Čeští odborníci se zapojí do evropského projektu klimaticky odolného lesnictvíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
SV
DA
DAG
3.7.2026 08:14Zajímavá myšlenka. Nicméně v síti mají oba typy elektráren svůj smysl(pomiňme ekofanatické prosazování fve a vte nad limity sítě). Takže si myslím, že se to nedá postavit nahraďte jednu technologii za jinou. Jestli využít dotace místo na větrníky na jiný typ projektu je samozřejmě legitimní myšlenka.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 09:24 Reaguje na DAGTady jde o to, co má prioritu a tou je ochrana starých a nemocných lidí před působením veder. V současné situaci se sítěmi by zavedení klimatizací do celé nemocnice narazilo na nedostatečnou kapacitu DS. Ale nasazení FVE tento problém hladce řeší.
Odpovědět
DA
DAG
3.7.2026 09:56 Reaguje na Karel ValentaJá chápu Vaši myšlenku. Vyměnit peníze na dotaci větrníků na platbu za solární elektrárny s klimatizacemi pro nemocnice.
Větrná elektrárna by měla, v zimě kdy fouká, vykrývat nedostatek elektřiny která není ze solárních panelů. Pomiňme to, že potřebujeme dvoje elektárny. Proto si myslím, že by ideální bylo oboje. Jen teda těch větrníků by za mě nemělo být moc.
Jinak spojení solární elektrárny s reverzní klimatizací dává opravdu velký smysl. Klimatizaci pokryje zcela a ještě dokáže přilepšit při topení. Máme to v práci a už jsem se rozhodl, že si to pořídím i domů.
Odpovědět
Větrná elektrárna by měla, v zimě kdy fouká, vykrývat nedostatek elektřiny která není ze solárních panelů. Pomiňme to, že potřebujeme dvoje elektárny. Proto si myslím, že by ideální bylo oboje. Jen teda těch větrníků by za mě nemělo být moc.
Jinak spojení solární elektrárny s reverzní klimatizací dává opravdu velký smysl. Klimatizaci pokryje zcela a ještě dokáže přilepšit při topení. Máme to v práci a už jsem se rozhodl, že si to pořídím i domů.
Karel Valenta
3.7.2026 10:28 Reaguje na DAGV roce 2025 bylo využití větrníků v ČR necelých 18 % a v zimních měsících (prý hodně fouká) to není o moc vyšší, pouhých 21,5 %. Takže lichý argument, protože k výkonu větrníků musíte mít záložní – plynovou elektrárnu, což je další náklad již k těm obřím dotacím do větrníků.
To topení klimatizacemi na jaře a na podzim by byl příjemný ekonomický bonus, ale hlavní přínos vidím v tom řešení těch veder, snížení utrpení pacientů a personálu. To je moto mého článku: instalace větrných elektráren nesníží teplotu v nemocničních pokojích ani o setinu stupně.
Odpovědět
To topení klimatizacemi na jaře a na podzim by byl příjemný ekonomický bonus, ale hlavní přínos vidím v tom řešení těch veder, snížení utrpení pacientů a personálu. To je moto mého článku: instalace větrných elektráren nesníží teplotu v nemocničních pokojích ani o setinu stupně.
DA
DAG
3.7.2026 10:51 Reaguje na Karel ValentaLichý argument to samozřejmě není. I solární elektrárny mají účinnost a okolo 20% a roční využití je okolo 13%. V zimě prakticky minimální. Znám z vlastní solární elektrárny.
Takže když v zimně nebude vyrábět solár, bude za něj vyrábět větrník je naprosto logické. Je to drahé:ano, je to problémové pro síť: ano, je na prd pro přírodu: ano. Já s tím úplně nesouhlasím, ale pořád tvrdím, že mícháte dohromady věci bez jejich vzájemné spojitosti. Stejně by šlo říct, že neposkytneme peníze zemědělcům z dotací a dáme je na soláry a klimatizace do nemocnic.
Odpovědět
Takže když v zimně nebude vyrábět solár, bude za něj vyrábět větrník je naprosto logické. Je to drahé:ano, je to problémové pro síť: ano, je na prd pro přírodu: ano. Já s tím úplně nesouhlasím, ale pořád tvrdím, že mícháte dohromady věci bez jejich vzájemné spojitosti. Stejně by šlo říct, že neposkytneme peníze zemědělcům z dotací a dáme je na soláry a klimatizace do nemocnic.
Karel Valenta
3.7.2026 11:05 Reaguje na DAGVětrník toho ani v zimě moc nevyrobí, viz výše, týden fouká naplno a baterky to pak nezachrání. A pak 14 dní dunkelfalute a jedou uhelky nebo plynovky. Mimo zimu už jedou FVE a často se potkají s větrníky a cena elektřiny je pak nulová, baroni poberou své dotace 3200 Kč/MWh, i když je elektřina z nich nepotřebná. Na tom nyní krvácí Německo a určitě si to nemusíme zavádět tady. Větrníky jsou u nás úplně zbytečný zdroj.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 12:01 Reaguje na DAGSituace v Austrálii, nyní tam hodně spoléhají na baterie, ale ty nic nevyřešily. Baterky a větrníky nejdou k sobě :
https://www.abc.net.au/news/2026-06-28/wind-drought-stress-tests-south-australia-energy/106847354
Po čtyři dny v plném proudu stát, který získává největší podíl elektřiny z větru, prakticky neměl vítr.
Řekl, že stát instaloval větrnou kapacitu téměř 2 800 megawattů – což odpovídá třem velkým uhelným elektrárnám. McArdle však uvedl, že během čtyř dnů do středy činil „klouzavý průměr“ výroby z těchto větrných elektráren pouze 124 megawattů.
Podle údajů australského operátora energetického trhu velkoobchodní ceny během této epizody dvakrát dosáhly zákonného stropu 20 300 dolarů za megawatthodinu. Důležité je, že baterie nedokážou zastavit růst velkoobchodních cen.
Odpovědět
https://www.abc.net.au/news/2026-06-28/wind-drought-stress-tests-south-australia-energy/106847354
Po čtyři dny v plném proudu stát, který získává největší podíl elektřiny z větru, prakticky neměl vítr.
Řekl, že stát instaloval větrnou kapacitu téměř 2 800 megawattů – což odpovídá třem velkým uhelným elektrárnám. McArdle však uvedl, že během čtyř dnů do středy činil „klouzavý průměr“ výroby z těchto větrných elektráren pouze 124 megawattů.
Podle údajů australského operátora energetického trhu velkoobchodní ceny během této epizody dvakrát dosáhly zákonného stropu 20 300 dolarů za megawatthodinu. Důležité je, že baterie nedokážou zastavit růst velkoobchodních cen.
DA
DAG
3.7.2026 12:27 Reaguje na Karel ValentaPane Valento promiňte, ale Vaše argumenty jsou jak před deseti lety. Jsou pravdivé, ale tohle už všichni vědí. Proto by zdroje měly být mix všech technologii ve správném poměru. Než mě budete brát za slovo, tak opět zdůrazním slova mix a ve správném poměru. Pak to dává smysl.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 13:38 Reaguje na DAGJá jsem na čísla, ta mě přesvědčí, zkuste to. A taky ochrana volné krajiny je pro mě důležitá. V obou případech větrníky prohrávají, barony podporovat nechci.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 08:52A čím bude pán ty magaklimatizace živit?
Právě pro klímy je ideální střešní fve, každá nemocnice má velkou střechu a parkoviště, které se dá taky zastřešit panely. Za letních veder živit klímy a jindy celou nemocnici a i na nabíjení elaut by se daly přetoky použít.
A hlavní výhodou je, že nejdeme přes přenosovou síť, která zdvojnásobí koncovou cenu proudu.
Odpovědět
Právě pro klímy je ideální střešní fve, každá nemocnice má velkou střechu a parkoviště, které se dá taky zastřešit panely. Za letních veder živit klímy a jindy celou nemocnici a i na nabíjení elaut by se daly přetoky použít.
A hlavní výhodou je, že nejdeme přes přenosovou síť, která zdvojnásobí koncovou cenu proudu.
JS
Jaroslav Studnička
3.7.2026 08:56 Reaguje na Pavel HanzlČetl jste vůbec ten článek nebo jste nepochopil jeho obsah?
Viz předposlední odstavec:
"Náhrada větrných elektráren ve volné krajině fotovoltaikou na nemocnicích a instalací klimatizací v nich by velmi ulehčila a zpříjemnila léčbu nemocných lidí i práci lékařů a sestřiček. A také by byla levnější než výstavba silně dotovaných VTE (vyrobená elektřina by byla ihned spotřebována v nemocnicích). Nemocnice by navíc získaly po dobu 6 - 8 měsíců velmi levný zdroj elektřiny a nezávislost na distribuční soustavě po doplnění bateriemi. Což v případných krizích může být k nezaplacení. FVE panely by mohly být umístěny na střechách a fasádách nemocnic, parkovištích i jako zastřešení průchodů mezi jednotlivými pavilony. Místa je tam opravdu hodně."
Odpovědět
Viz předposlední odstavec:
"Náhrada větrných elektráren ve volné krajině fotovoltaikou na nemocnicích a instalací klimatizací v nich by velmi ulehčila a zpříjemnila léčbu nemocných lidí i práci lékařů a sestřiček. A také by byla levnější než výstavba silně dotovaných VTE (vyrobená elektřina by byla ihned spotřebována v nemocnicích). Nemocnice by navíc získaly po dobu 6 - 8 měsíců velmi levný zdroj elektřiny a nezávislost na distribuční soustavě po doplnění bateriemi. Což v případných krizích může být k nezaplacení. FVE panely by mohly být umístěny na střechách a fasádách nemocnic, parkovištích i jako zastřešení průchodů mezi jednotlivými pavilony. Místa je tam opravdu hodně."
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 08:57 Reaguje na Pavel HanzlNedočetl jsem to celé, sorry jako, autor píše to samé. Ale to s větřáky nic společného nemá, to jde po zcela nezávislé linii a peníze z povolenek na to jsou. Má ale naše paravláda ovládaná dýzláky o to zájem?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
3.7.2026 09:09 Reaguje na Pavel HanzlTak si příště místo blábolení vždy článek přečtěte celý a ve vašem případě klidně 3x ať nejste za hlupáka.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 09:11 Reaguje na Jaroslav StudničkaV článku chyběla klíčová slova paravláda a dýzláci, tak to musel doplnit.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
3.7.2026 09:35 Reaguje na Karel ZvářalAno, to je ta práce politruka Hanzla :-).
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 09:41 Reaguje na Jaroslav StudničkaTo musí být, tu "naši demokracii" si rozvracet nedáme-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 10:12 Reaguje na Karel ZvářalMáte pocit, že tohle neštěstí se dá označit nějak lépe, než paravláda? A ti motoristi jsou asi tak co? Elektroauto je pro ně sprostá nadávka a dýzlový motor modlou.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 10:15 Reaguje na Pavel HanzlJe to důsledek zelených nesmyslů, kterých lidé začali být přejezení. Motor není modla, ale nutnost, pro terénní vozidla určitě.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 10:24 Reaguje na Karel ZvářalTo cha cha "zelené přejezení" zrovna v našem ropákistánu je asi trochu omyl. A kolik lidí jezdí do terénu? Skoro nikdo. A nejsou dnes i tahle auta v elektrice?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 11:29 Reaguje na Pavel HanzlAno, už se zkouší i terénní el-auta. A také se uvažuje o tancích na baterky.
Odpovědět
PH
Karel Valenta
3.7.2026 09:19 Reaguje na Pavel HanzlTady jde o nahrazení akceleračních oblastí pro větrníky (AOV), které budou cpát elektřinu do přetížených sítí (s nutností drahého posilování) akceleračními oblastmi pro FVE (AOS) na nemocnicích s místní okamžitou spotřebou. A navíc o AOV místní občané nestojí a mohutně proti nim protestují a AOS by na střechách nemocnic udělalo spoustu užitečné práce a velmi ulevilo pacientům a personálu od opravdu krutých veder. A veřejný zájem na této rošádě je snad jasný. Přednostně chránit staré a nemocné občany před dopady klimatických změn by mělo být hlavní prioritou této vlády a navíc by jsme splnili sliby minulé vlády dané EU na rozvoj OZE.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 10:17 Reaguje na Karel ValentaPrioritou téhle vlády je něco zcela jiného až opačného, ale to neřešíme. Samozřejmě je střešní fve se spotřebou na místě nejlepší systém výroby elektřiny. To je i bez klimaticací, na ni a elauta je to ale skoro ideální.
Jenže my potřebujeme nahradit uhlí a celá Evropa to řeší především větřáky, které jsou u nás na minimu.
Nám silně hrozí, že zůstáváme pozadu a stáváme se potížisty, což je cesta do pekel.
Odpovědět
Jenže my potřebujeme nahradit uhlí a celá Evropa to řeší především větřáky, které jsou u nás na minimu.
Nám silně hrozí, že zůstáváme pozadu a stáváme se potížisty, což je cesta do pekel.
Karel Valenta
3.7.2026 10:34 Reaguje na Pavel HanzlVětráky nám nic nevyřeší, jen spolknou velkou část dotací, které by mohly být dány na řešení mnohem palčivějších problémů: "instalace větrných elektráren nesníží teplotu v nemocničních pokojích ani o setinu stupně." Ani jeden z nás nejsme žádný mladíci a může se nám stát, že někde v nemocnici na lůžku budeme lapat po dechu. Jak nám pak pomůžou ty větrníky ?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 11:40 Reaguje na Karel ValentaNahradíme uhlí - už nahrazujeme - už jsme si zavřeli a zaplavili doly. A ocel, cement, ale i jiné zboží dovážíme z Asie. Včera jsem dostal video z Bangladéše, kde se vyrábí textil pro "celý" svět. Takový hnus a hory odpadů, to se fakt nevidí. Bohužel to video neumím přetáhnout, tak jenom doprovodný text. My tady bojujeme za "zelený" svět, ale co se děje za "humny" nás nezajímá.
Bangladéš je druhá nejvíce znečištěná země na naší planetě. Proč? Těch důvodů je spousta, ale z velké části za to může textilní průmysl. Bangladéš je druhý největší exportér textilu na světě. Vývoz textilu tvoří téměř 80 % exportu této země. Oblečení si tu nechávají vyrábět značky jako Nike, Adidas, Puma, H&M, Bershka, Primark, Zara, GAP, Tommy Hilfiger, Calvin Klein, nebo třeba Marks & Spencer. A proč v Bangladéši? Kvůli nákladům. Levná pracovní síla, nízké daňové i celní zatížení, jednoduchá administrativa, levné energie. Textilních fabrik je v Bangladéši něco kolem 4.000. Většina z nich je v hlavním městě Dháka a ve městě Chittagong. Dělníci v nich často pracují 6 dní v týdnu, 12 až 14 hodin denně. A mzda? V průměru kolem 2.500 Kč měsíčně. Což je tady mimochodem fajn job, protože platy běžných lidí se tu pohybují okolo 1.500 až 2.000 Kč měsíčně. Výrobní cena jednoho trička se pohybuje od 1,5 do 5 USD. Záleží na kvalitě a značce. Asi nemusím říkat za kolik se například trička Adidas prodávají u nás. Jednoduše řečeno dělník, který tričko vyrobí si ho nikdy nemůže dovolit koupit. No jo, ale asi si teď říkáte co to má společného s tím bordelem? Většina těchto fabrik nemá kanalizaci, ani žádný systém zpracovávání odpadů. To by byly náklady navíc a vaše tričko by nemohlo stát tolik, za kolik ho kupujete. Barviva a chemikálie z výroby jdou rovnou do řek. Zbytky látek, nití, nevyužité kolekce, přebytky, nepovedené kousky, plastové obaly, rozbité stroje... To se prostě vyhodí někam ven. A proč je ten bordel i v centru města? Kromě velkých fabrik tu sídlí i malé ne zcela legální dílny. Když má například H&M velkou zakázku s novou kolekcí, dá těmto malým dílnám polotovary a ty je tady dokončují. A hádejte kde končí ty zbytky? V těchto malých dílnách taky často pracují děti. Jenže tvoří podstatnou část místní ekonomiky, a tak je vláda toleruje. Nicméně po zřícení osmipatrové budovy s textilní výrobou v roce 2013, ve které zemřelo 1.134 lidí alespoň vláda zpřísnila podmínky ve velkých provozech a zde už děti nepracují. Ovšem platy zůstávají stejné.
Odpovědět
Bangladéš je druhá nejvíce znečištěná země na naší planetě. Proč? Těch důvodů je spousta, ale z velké části za to může textilní průmysl. Bangladéš je druhý největší exportér textilu na světě. Vývoz textilu tvoří téměř 80 % exportu této země. Oblečení si tu nechávají vyrábět značky jako Nike, Adidas, Puma, H&M, Bershka, Primark, Zara, GAP, Tommy Hilfiger, Calvin Klein, nebo třeba Marks & Spencer. A proč v Bangladéši? Kvůli nákladům. Levná pracovní síla, nízké daňové i celní zatížení, jednoduchá administrativa, levné energie. Textilních fabrik je v Bangladéši něco kolem 4.000. Většina z nich je v hlavním městě Dháka a ve městě Chittagong. Dělníci v nich často pracují 6 dní v týdnu, 12 až 14 hodin denně. A mzda? V průměru kolem 2.500 Kč měsíčně. Což je tady mimochodem fajn job, protože platy běžných lidí se tu pohybují okolo 1.500 až 2.000 Kč měsíčně. Výrobní cena jednoho trička se pohybuje od 1,5 do 5 USD. Záleží na kvalitě a značce. Asi nemusím říkat za kolik se například trička Adidas prodávají u nás. Jednoduše řečeno dělník, který tričko vyrobí si ho nikdy nemůže dovolit koupit. No jo, ale asi si teď říkáte co to má společného s tím bordelem? Většina těchto fabrik nemá kanalizaci, ani žádný systém zpracovávání odpadů. To by byly náklady navíc a vaše tričko by nemohlo stát tolik, za kolik ho kupujete. Barviva a chemikálie z výroby jdou rovnou do řek. Zbytky látek, nití, nevyužité kolekce, přebytky, nepovedené kousky, plastové obaly, rozbité stroje... To se prostě vyhodí někam ven. A proč je ten bordel i v centru města? Kromě velkých fabrik tu sídlí i malé ne zcela legální dílny. Když má například H&M velkou zakázku s novou kolekcí, dá těmto malým dílnám polotovary a ty je tady dokončují. A hádejte kde končí ty zbytky? V těchto malých dílnách taky často pracují děti. Jenže tvoří podstatnou část místní ekonomiky, a tak je vláda toleruje. Nicméně po zřícení osmipatrové budovy s textilní výrobou v roce 2013, ve které zemřelo 1.134 lidí alespoň vláda zpřísnila podmínky ve velkých provozech a zde už děti nepracují. Ovšem platy zůstávají stejné.
JP
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 11:33 Reaguje na Karel ValentaZákladní chybou je, že byly stanoveny nesmyslně vysoké výkupní ceny "zelené" elektřiny, aby byla podpořena výstavba fotovoltaiky. Třebaže už tehdy bylo upozorňováno, že to je nesmysl. Ještě jako úřednk jsem byl na školení, kde jsem poslouchl podnikatele, jak bude výhodné prodávat elektřinu za 13 Kč a nakupovat za 4 kč. A v médiích vychvalovali chytré podnikatele, že "sluneční" elektřinu draho prodávají a pro domácnost si kupují tu "levnou".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 12:37 Reaguje na Jaroslav PokornýTohle spáchala sockomunistická vláda někdy v roce 2005 a říká se tomu solární tunel. Platíme to dodnes, i když Babiš osm let sliboval, že to zarazí.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 12:54 Reaguje na Pavel HanzlA proč to nezarazil Fiala, když je to tak jednoduchý ?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.7.2026 14:27 Reaguje na Pavel Hanzl"Nedočetl jsem to celé ... " ... ale keců k tomu mám že by to dalo na další článek.
Já si fakt říkám, že tohle musí být nějaké sociální inženýrství, protože takhle blbej snad nikdo přirozeně, sám od sebe bejt prostě nemůže;-).
Prostě nejaký křivácký webmaster tu testuje ne AI, ale AS ... artificial stupidity ;-). A jde mu to tedy skvěle .. bohužel.
Odpovědět
Já si fakt říkám, že tohle musí být nějaké sociální inženýrství, protože takhle blbej snad nikdo přirozeně, sám od sebe bejt prostě nemůže;-).
Prostě nejaký křivácký webmaster tu testuje ne AI, ale AS ... artificial stupidity ;-). A jde mu to tedy skvěle .. bohužel.
Karel Valenta
3.7.2026 09:31Už mi začíná svítat, klimatizace v EU je ideologicky pochybná a pak ti samí lidé bědují nad množstvím úmrtí z horka. Je to hnus. https://quillette.com/2026/06/24/how-europe-became-the-world-champion-of-heat-deaths/
Jak se Evropa stala světovým šampionem v úmrtích z horka Kontinent s nejnižším počtem horkých dnů vede svět v úmrtnosti z horka. Evropa si sama způsobila odpor ke klimatizaci, což prozrazuje hlubší nepřátelství k energii a samotnému pokroku.
Který kontinent trpí nejvíce úmrtími souvisejícími s horkem na obyvatele? S velkým rozdílem si pochybné 1. místo bere… Evropa. Jen v létě 2022 zemřelo v důsledku horka více než 61 000 Evropanů.
Odpovědět
Jak se Evropa stala světovým šampionem v úmrtích z horka Kontinent s nejnižším počtem horkých dnů vede svět v úmrtnosti z horka. Evropa si sama způsobila odpor ke klimatizaci, což prozrazuje hlubší nepřátelství k energii a samotnému pokroku.
Který kontinent trpí nejvíce úmrtími souvisejícími s horkem na obyvatele? S velkým rozdílem si pochybné 1. místo bere… Evropa. Jen v létě 2022 zemřelo v důsledku horka více než 61 000 Evropanů.
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 10:20 Reaguje na Karel ValentaČlověče nešťasná, pojem smrt na horko je tak mohutě široký, že se do toho vejde prakticky cokoliv. A Evropani to řeší a počítají, ostaní kontinenty nikoliv. Kolik zemře v Africe lidí na horko? Jdete se jich zeptat, nebudou vůbec chápat, o co vám jde.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 10:37 Reaguje na Pavel HanzlČíst snad umíte, tak si to přečtěte: v Texasu, kde letní teploty běžně stoupají nad 40 °C, je pravděpodobnost úmrtí v důsledku extrémního horka sotva vyšší než v jakýkoli běžný den.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.7.2026 14:31 Reaguje na Pavel HanzlMinimum ... pokud se tedy bavíme skutečně o horku, resp. smrti z něj. Bo jsou zvyklí. Což zase není až takový problém, byť začátky bývají krušné ... to jsem si otestoval kdysi sám na sobě. Afrika to sice nebyla, ale Tampa v červenci fakt z tohoto pohledu není žádný rozdíl.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 15:36 Reaguje na Radek ČudaV EU si starý lidi evidentně nezvykli. Po vyřešení klimatizace nemocnic se může dále pokračovat na domovy důchodců. Úplně stejný případ.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 09:49A mohu pokračovat, je to otřesné čtení :
Pro případ, že byste se geograficky zmátli: ne, rovník neprochází Bruselem. Díky své severní zeměpisné šířce má Evropa ve skutečnosti méně horkých dnů než téměř jakýkoli jiný obydlený region na Zemi. Jak tedy může držet rekord v úmrtnosti v důsledku horka?
Část příběhu je samozřejmě demografická. Evropa má jednu z nejstarších populací na světě a starší lidé jsou mnohem zranitelnější vůči vysokým teplotám. Věk však vysvětluje jen zlomek tohoto rozdílu. Spojené státy také stárnou a Japonsko je ještě starší než obě země – přesto je riziko úmrtí v důsledku horka v obou zemích dramaticky nižší.
Skutečné vysvětlení se omezuje na dvě písmena, která se Evropa tvrdohlavě odmítá naučit: A/C = klimatizace. Na celém kontinentu má klimatizaci pouze asi pětina domácností, oproti téměř 90 procentům ve Spojených státech a více než 90 procentům v Japonsku.
Každý, kdo pochybuje o příčinné souvislosti, by se měl podívat na historické záznamy. Ekonom Alan Barreca ukázal, že riziko úmrtí v extrémně horkých dnech ve Spojených státech kleslo za dvacáté století zhruba o 75 procent – k tomuto poklesu došlo v souladu s masovým zavedením klimatizace po roce 1960. V Texasu, kde letní teploty běžně stoupají nad 40 °C, je pravděpodobnost úmrtí v důsledku extrémního horka sotva vyšší než v jakýkoli běžný den. V Paříži nebo Amsterdamu o…
Teplo nepostihuje jen staré lidi. S každým stupněm nad 25 °C se naše kognitivní výkonnost snižuje přibližně o dvě procenta. A pokud trpí synapse, trpí i ekonomická aktivita. Lee Kuan Yew, architekt moderního Singapuru, byl jednou požádán, aby pojmenoval tajemství ekonomického zázraku svého tropického městského státu. Jeho odpověď se skládala ze stejných dvou písmen, A/C, která oslavoval jako jeden z nejvýznamnějších vynálezů historie. Udržováním tepla venku by Singapur mohl zůstat produktivní po celý rok.
Proč se tedy Evropa zdráhá technologie, kterou zbytek rozvinutého světa (a dokonce i velké části rozvojového světa) považuje za samozřejmost? Dnešní zelené evangelium zdrženlivosti tuto touhu tiše obrací naruby a samotné pohodlí se stává podezřelým. V praxi se Evropanům všech věkových kategorií říká, aby to snášeli a potili se. Francie by raději zavřela školy během vlny veder, než aby je vybavila zařízeními, která prokazatelně zlepšují soustředění a učení. Ve švýcarském kantonu Ženeva vyžaduje instalace klimatizace lékařské potvrzení. Během nedávné energetické krize Španělsko a Itálie zakázaly veřejným budovám ochlazovat se pod 27 °C – což je dostatečně vysoká teplota, aby o 5 procent otupila vaše kognitivní schopnosti. Tento odpor je zakotvený v evropských předpisech.
Neochota ke klimatizaci pronikla dokonce i do nejvyšších pater evropského úřednictva. Ve svých veřejných pokynech k vytápění se Světová zdravotnická organizace o klimatizaci zmiňuje jen letmo a podmíněně („No, když už musíte klimatizaci používat…“). Ve svém prohlášení o 175 000 úmrtích z horka ročně v evropském regionu WHO se o umělém chlazení vůbec nepíše. Místo toho se občanům doporučuje zatáhnout závěsy a pít dostatek vody, jako by byl ještě rok 1955. Zpráva WHO o prevenci horka přiděluje klimatizaci jednu neochotnou stránku, hned po níž následují dvě a půl stránky o jejích „nevýhodách“.
Jde o technofobii, která stojí životy, jak poznamenává datová vědkyně Hannah Ritchie ve své knize Není konec světa. V letech 2020 a 2021 utratily západní vlády miliardy na ochranu starších lidí před úmrtím v důsledku COVIDu. Proč je tedy téže zranitelné skupině odepřen chladný pokoj během vlny veder?
Odpovědět
Pro případ, že byste se geograficky zmátli: ne, rovník neprochází Bruselem. Díky své severní zeměpisné šířce má Evropa ve skutečnosti méně horkých dnů než téměř jakýkoli jiný obydlený region na Zemi. Jak tedy může držet rekord v úmrtnosti v důsledku horka?
Část příběhu je samozřejmě demografická. Evropa má jednu z nejstarších populací na světě a starší lidé jsou mnohem zranitelnější vůči vysokým teplotám. Věk však vysvětluje jen zlomek tohoto rozdílu. Spojené státy také stárnou a Japonsko je ještě starší než obě země – přesto je riziko úmrtí v důsledku horka v obou zemích dramaticky nižší.
Skutečné vysvětlení se omezuje na dvě písmena, která se Evropa tvrdohlavě odmítá naučit: A/C = klimatizace. Na celém kontinentu má klimatizaci pouze asi pětina domácností, oproti téměř 90 procentům ve Spojených státech a více než 90 procentům v Japonsku.
Každý, kdo pochybuje o příčinné souvislosti, by se měl podívat na historické záznamy. Ekonom Alan Barreca ukázal, že riziko úmrtí v extrémně horkých dnech ve Spojených státech kleslo za dvacáté století zhruba o 75 procent – k tomuto poklesu došlo v souladu s masovým zavedením klimatizace po roce 1960. V Texasu, kde letní teploty běžně stoupají nad 40 °C, je pravděpodobnost úmrtí v důsledku extrémního horka sotva vyšší než v jakýkoli běžný den. V Paříži nebo Amsterdamu o…
Teplo nepostihuje jen staré lidi. S každým stupněm nad 25 °C se naše kognitivní výkonnost snižuje přibližně o dvě procenta. A pokud trpí synapse, trpí i ekonomická aktivita. Lee Kuan Yew, architekt moderního Singapuru, byl jednou požádán, aby pojmenoval tajemství ekonomického zázraku svého tropického městského státu. Jeho odpověď se skládala ze stejných dvou písmen, A/C, která oslavoval jako jeden z nejvýznamnějších vynálezů historie. Udržováním tepla venku by Singapur mohl zůstat produktivní po celý rok.
Proč se tedy Evropa zdráhá technologie, kterou zbytek rozvinutého světa (a dokonce i velké části rozvojového světa) považuje za samozřejmost? Dnešní zelené evangelium zdrženlivosti tuto touhu tiše obrací naruby a samotné pohodlí se stává podezřelým. V praxi se Evropanům všech věkových kategorií říká, aby to snášeli a potili se. Francie by raději zavřela školy během vlny veder, než aby je vybavila zařízeními, která prokazatelně zlepšují soustředění a učení. Ve švýcarském kantonu Ženeva vyžaduje instalace klimatizace lékařské potvrzení. Během nedávné energetické krize Španělsko a Itálie zakázaly veřejným budovám ochlazovat se pod 27 °C – což je dostatečně vysoká teplota, aby o 5 procent otupila vaše kognitivní schopnosti. Tento odpor je zakotvený v evropských předpisech.
Neochota ke klimatizaci pronikla dokonce i do nejvyšších pater evropského úřednictva. Ve svých veřejných pokynech k vytápění se Světová zdravotnická organizace o klimatizaci zmiňuje jen letmo a podmíněně („No, když už musíte klimatizaci používat…“). Ve svém prohlášení o 175 000 úmrtích z horka ročně v evropském regionu WHO se o umělém chlazení vůbec nepíše. Místo toho se občanům doporučuje zatáhnout závěsy a pít dostatek vody, jako by byl ještě rok 1955. Zpráva WHO o prevenci horka přiděluje klimatizaci jednu neochotnou stránku, hned po níž následují dvě a půl stránky o jejích „nevýhodách“.
Jde o technofobii, která stojí životy, jak poznamenává datová vědkyně Hannah Ritchie ve své knize Není konec světa. V letech 2020 a 2021 utratily západní vlády miliardy na ochranu starších lidí před úmrtím v důsledku COVIDu. Proč je tedy téže zranitelné skupině odepřen chladný pokoj během vlny veder?
Karel Zvářal
3.7.2026 09:57 Reaguje na Karel ValentaOno určitě i pro personál špitálů je to obrovská fyzická zátěž, a i na to by se měl brát zřetel, neb i bez veder je ta práce velmi náročná.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 10:12 Reaguje na Karel ZvářalTo se často zmiňuje. Ale většina pacientů, co jsem v té nemocnici viděl, tak je nad 60 let a je tam s nějakou chorobou či po operaci a musí tam to vedro snášet často několik dní. Personál má šanci po skončení směny na regeneraci, odfouknout si, ale pacienti ne.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 11:44 Reaguje na Karel ValentaA přitom právě ta "sluneční" elektřina, když už "muší bejt", je pro tu klimatizaci velmi výhodná.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 11:56 Reaguje na Jaroslav PokornýSchválně jsem se na tu nemocnici díval na mapách, nikde není ani jeden FVE panel. Jsou tam rovné střechy, průchody mezi pavilony jsou rozpálené betonové plochy, několik velkých parkovišť a i některé fasády by šlo využít pro FVE.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2026 13:43 Reaguje na Karel ValentaA myslíte si, že v babišistáně se to zlepší?
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 13:47 Reaguje na Pavel HanzlAkcelerační oblasti jsou další magatunel podporovaný z EU. Fiala to rozjel a Babiš to poslušně dokončí. Přitom jsme národ Švejků a AOV by se daly krásně ošvejkovat.
Odpovědět
Karel Valenta
3.7.2026 12:04https://www.facebook.com/reel/2255471318587228/
Šílené vedra ve Francii a reakce ošetřovatelky na aroganci vlády: Tahle zatracená vláda by měla držet hubu, já už z nich nemůžu!
Takto dnes vypadá Západ EU. Arogantní vládnoucí politici říkají lidem, že ve vlně veder nemají používat klimatizaci, protože je potřeba chránit klima a přitom ti stejní politici mají klimatizaci všude!
Ošetřovatelka důchodců Martine vyjadřuje obrovskou frustraci pracujících v sociálních a zdravotních službách během vln veder. Popisuje, jak kvůli chybějící funkční klimatizaci na chodbách a pokojích ošetřovatelé kolabují vedrem, a ostře útočí na odtrženost politiků a vládních představitelů od reality běžných pracujících lidi.
Přepis z videa: „Takže já to udělám jako pokaždé. Ona musí změnit práci, musí rychle vypadnout. Protože když pracujete v klimatizované kanceláři, v Národním shromáždění, které je klimatizované – u ní doma, v jejím autě, všechno je klimatizované – tak ať si sem jde na jeden den zkusit pracovat se mnou!
Včera, respektive tento víkend... pracovala jsem tento víkend a kvůli tomu nesnesitelnému vedru se nám tam udělalo nevolno hned třem. V domově pro seniory (EHPAD), kde pracuji, máme klimatizované jen tři místnosti. Ale v pokojích a na chodbách – mezi těmi klimatizovanými místnostmi a pokoji – je v pokojích 31 až 35 stupňů a na chodbách 31. Protože když se tam aspoň trochu nepohne vzduch, tak... Takže my ošetřovatelé tam odpadáváme jako mouchy!
Takže v určitou chvíli už dost. Tahle zatracená vláda by měla držet hubu, já už z nich nemůžu! Musí všichni vypadnout! Protože já klidně zítra půjdu kandidovat na ministryni, jsem toho schopná úplně stejně jako ona a budu plácat míň hovadin než ona!“
Video je z francouzské TV, kde volající ošetřovatelka reagovala na arogantní projev političky Monique Barbut . Zbytečná klimatizace: Měla by Monique Barbut odstoupit?. Reaguje se na výroky Monique Barbut, která se vyjadřovala k omezování klimatizací v souvislosti s vlnami veder a klimatickými změnami.
Odpovědět
Šílené vedra ve Francii a reakce ošetřovatelky na aroganci vlády: Tahle zatracená vláda by měla držet hubu, já už z nich nemůžu!
Takto dnes vypadá Západ EU. Arogantní vládnoucí politici říkají lidem, že ve vlně veder nemají používat klimatizaci, protože je potřeba chránit klima a přitom ti stejní politici mají klimatizaci všude!
Ošetřovatelka důchodců Martine vyjadřuje obrovskou frustraci pracujících v sociálních a zdravotních službách během vln veder. Popisuje, jak kvůli chybějící funkční klimatizaci na chodbách a pokojích ošetřovatelé kolabují vedrem, a ostře útočí na odtrženost politiků a vládních představitelů od reality běžných pracujících lidi.
Přepis z videa: „Takže já to udělám jako pokaždé. Ona musí změnit práci, musí rychle vypadnout. Protože když pracujete v klimatizované kanceláři, v Národním shromáždění, které je klimatizované – u ní doma, v jejím autě, všechno je klimatizované – tak ať si sem jde na jeden den zkusit pracovat se mnou!
Včera, respektive tento víkend... pracovala jsem tento víkend a kvůli tomu nesnesitelnému vedru se nám tam udělalo nevolno hned třem. V domově pro seniory (EHPAD), kde pracuji, máme klimatizované jen tři místnosti. Ale v pokojích a na chodbách – mezi těmi klimatizovanými místnostmi a pokoji – je v pokojích 31 až 35 stupňů a na chodbách 31. Protože když se tam aspoň trochu nepohne vzduch, tak... Takže my ošetřovatelé tam odpadáváme jako mouchy!
Takže v určitou chvíli už dost. Tahle zatracená vláda by měla držet hubu, já už z nich nemůžu! Musí všichni vypadnout! Protože já klidně zítra půjdu kandidovat na ministryni, jsem toho schopná úplně stejně jako ona a budu plácat míň hovadin než ona!“
Video je z francouzské TV, kde volající ošetřovatelka reagovala na arogantní projev političky Monique Barbut . Zbytečná klimatizace: Měla by Monique Barbut odstoupit?. Reaguje se na výroky Monique Barbut, která se vyjadřovala k omezování klimatizací v souvislosti s vlnami veder a klimatickými změnami.
Karel Valenta
3.7.2026 13:44Klimatizace jen pro pány komisaře. Kolik mají FVE panelů na tom baráku ?
https://cz24.news/v-patek-byla-v-bruselu-radovym-urednikum-vypnuta-klimatizace-vedeni-eu-si-ji-pritom-uzivalo-naplno-tak-proc-by-zrudy-mely-mit-slitovani-s-beznymi-obcany-eu/
Zaměstnanci budovy Berlaymont obdrželi naléhavou polední textovou zprávu oznamující nucené vypnutí chladicího systému od prvního do sedmého patra na zbytek dne.
Kanceláře od 8. do 13. patra, kde má kanceláře Evropská komise, měly klimatizaci i nadále funkční.
Odpovědět
https://cz24.news/v-patek-byla-v-bruselu-radovym-urednikum-vypnuta-klimatizace-vedeni-eu-si-ji-pritom-uzivalo-naplno-tak-proc-by-zrudy-mely-mit-slitovani-s-beznymi-obcany-eu/
Zaměstnanci budovy Berlaymont obdrželi naléhavou polední textovou zprávu oznamující nucené vypnutí chladicího systému od prvního do sedmého patra na zbytek dne.
Kanceláře od 8. do 13. patra, kde má kanceláře Evropská komise, měly klimatizaci i nadále funkční.
Karel Valenta
3.7.2026 16:33Tak to se pacienti po operacích rychle uzdraví, když musí snášet 38°C :
https://climatechangedispatch.com/germany-hospital-air-conditioning-heat/
Německý mediální server RP provedl průzkum a zjistil, že pacienti snášejí teploty až 38 stupňů Celsia. Nemocnice v roce 2025 zavedla „plán ochrany před teplem“, který využíval „vnější stínění“. Lidé v USA si kladou velmi zřejmou otázku – kde je klimatizace? Podle DW má klimatizaci asi 90 procent amerických domácností. V Německu je to kolem šesti procent.
Odpovědět
https://climatechangedispatch.com/germany-hospital-air-conditioning-heat/
Německý mediální server RP provedl průzkum a zjistil, že pacienti snášejí teploty až 38 stupňů Celsia. Nemocnice v roce 2025 zavedla „plán ochrany před teplem“, který využíval „vnější stínění“. Lidé v USA si kladou velmi zřejmou otázku – kde je klimatizace? Podle DW má klimatizaci asi 90 procent amerických domácností. V Německu je to kolem šesti procent.
RV
Richard Vacek
3.7.2026 16:43Tady je místo pro tlak na zřizovatele nemocnic. Aby zajistil pacientům normální podmínky. Není žádný důvod to spojovat s nějakými dotacemi.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
3.7.2026 17:09Pane Valento,
myslím, že jste mistrně udeřil hřebíček takovou silou, že si mnoho lidí ani nevšimlo, že jste ho téměř anihiloval :-)
Tohle by podle mého měli otisknout celostátní deníky (zkráceně, ale tučný nadpis)!
Evidentně "trpíme" podobnou zkušeností (příbuzní/známí/přátelé v zařízeních na lůžku). Já jsem to probíral v předstihu (20.6.2026 19:16) a odvážil jsem se tady v debatě zmínit zalévané stromy/trávníky kolem baráků, aby aspoň v noci bylo chladno.
V extrémech jako byl konec týdne je elektrická jednotka na pokoji zřejmě mnohonásobně efektivnější (rychlejší pořízení) a FVE potom logicky odpovídající zdroj.
Ale musí to všude spočítat technik+ekonom a ti hned začnou kalkulovat, že by to mohlo frčet i jinak/jindy, aby si to vydělalo (=rychlejší návrat.invest.), čímž zmizí jednoznačný cíl (ochránit v extr. vedrech pacienty) a stane se z toho mnohofaktorový úkol (vzduchotechnika baráku a přestavba celé nemocnice -> dl.dobá investice) + odvislá nekonečná debata, politikum.
Jediné rozumné řešení je ředitel nemocnice a jeho přímá zaangažovanost/odpovědnost na efektivitě. No, ale i ředitel má potřebu pořídit si nový barák, bourák (stará se o plat) a třeba i laserové metody na cosi na sál (stará se o prestiž)... tedy kam se poděla klimatizace na 5-10 dní v roce na seznamu priorit? Je motivován platem? Osobní ctí? Veřejným obdivem?
A kolik let naprotitomu klimatologové predikují častější a delší vlny veder? Asi 40 let. Myslím v ČR. A co udělali ekonomové? Jak propočítali návratnost investic? ... největší ekonom zeměkoule byl 2x presidentem a z klausiánství se nevysekáme jentak hned.
Pan Peregrin mi odpověděl v tom příspěvku, že přežití (dehydratace je psychický problém) a že každý si má umět větrat/zavírat okna. Ale reagoval k věci a byl jediný.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sebestyan-v-cesku-by-mely-vzniknout-dalsi-nadrze-nynejsi-nebudou-stacit
Díky, že jste to sepsal.
S úctou DF
P.S. Poté co jsme to napsal, tak kolem 25/6, běžel na ČRo skvělý rozhovor s chlápkem z nějakého č. centra pro seniory a on popisoval zkušenosti z Francie, kde otevřou pro seniory multiplex, dají biják pro pamětníky a ohromně ušetří (ve smyslu: i) mnoho lidí na place pod dobrým dohledem, ii) sociální kontakt a hlavně iii) jeden velký prostor/hala se temperuje rychleji/levněji než stejný počet lidí na 1-2 lůžko pokojích). Ale nedaří se mi najít ... ale téma je akutní!
https://liberec.rozhlas.cz/klimatizace-pitny-rezim-i-vodni-mlha-domovy-senioru-se-snazi-pomoct-klientum-9292817
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2842902
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/s-vysokymi-teplotami-se-potykaji-i-domovy-pro-seniory-v-ostrave-klientum_2606271358_adn
Odpovědět
myslím, že jste mistrně udeřil hřebíček takovou silou, že si mnoho lidí ani nevšimlo, že jste ho téměř anihiloval :-)
Tohle by podle mého měli otisknout celostátní deníky (zkráceně, ale tučný nadpis)!
Evidentně "trpíme" podobnou zkušeností (příbuzní/známí/přátelé v zařízeních na lůžku). Já jsem to probíral v předstihu (20.6.2026 19:16) a odvážil jsem se tady v debatě zmínit zalévané stromy/trávníky kolem baráků, aby aspoň v noci bylo chladno.
V extrémech jako byl konec týdne je elektrická jednotka na pokoji zřejmě mnohonásobně efektivnější (rychlejší pořízení) a FVE potom logicky odpovídající zdroj.
Ale musí to všude spočítat technik+ekonom a ti hned začnou kalkulovat, že by to mohlo frčet i jinak/jindy, aby si to vydělalo (=rychlejší návrat.invest.), čímž zmizí jednoznačný cíl (ochránit v extr. vedrech pacienty) a stane se z toho mnohofaktorový úkol (vzduchotechnika baráku a přestavba celé nemocnice -> dl.dobá investice) + odvislá nekonečná debata, politikum.
Jediné rozumné řešení je ředitel nemocnice a jeho přímá zaangažovanost/odpovědnost na efektivitě. No, ale i ředitel má potřebu pořídit si nový barák, bourák (stará se o plat) a třeba i laserové metody na cosi na sál (stará se o prestiž)... tedy kam se poděla klimatizace na 5-10 dní v roce na seznamu priorit? Je motivován platem? Osobní ctí? Veřejným obdivem?
A kolik let naprotitomu klimatologové predikují častější a delší vlny veder? Asi 40 let. Myslím v ČR. A co udělali ekonomové? Jak propočítali návratnost investic? ... největší ekonom zeměkoule byl 2x presidentem a z klausiánství se nevysekáme jentak hned.
Pan Peregrin mi odpověděl v tom příspěvku, že přežití (dehydratace je psychický problém) a že každý si má umět větrat/zavírat okna. Ale reagoval k věci a byl jediný.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sebestyan-v-cesku-by-mely-vzniknout-dalsi-nadrze-nynejsi-nebudou-stacit
Díky, že jste to sepsal.
S úctou DF
P.S. Poté co jsme to napsal, tak kolem 25/6, běžel na ČRo skvělý rozhovor s chlápkem z nějakého č. centra pro seniory a on popisoval zkušenosti z Francie, kde otevřou pro seniory multiplex, dají biják pro pamětníky a ohromně ušetří (ve smyslu: i) mnoho lidí na place pod dobrým dohledem, ii) sociální kontakt a hlavně iii) jeden velký prostor/hala se temperuje rychleji/levněji než stejný počet lidí na 1-2 lůžko pokojích). Ale nedaří se mi najít ... ale téma je akutní!
https://liberec.rozhlas.cz/klimatizace-pitny-rezim-i-vodni-mlha-domovy-senioru-se-snazi-pomoct-klientum-9292817
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2842902
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/s-vysokymi-teplotami-se-potykaji-i-domovy-pro-seniory-v-ostrave-klientum_2606271358_adn
DF
