Kateřina Pazderů: Pár rozdílů mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím
2.11.2020
Procházka polem. Zaevidováno.
Nejprve definice: Ekologické zemědělství je v ČR zemědělstvím podle zákonné úpravy. V zákoně je přesně dáno, co se smí, to ostatní se v ekologickém zemědělství nesmí, viz Zákon o ekologickém zemědělství (242/2000 Sb.).
Konvenční, respektive ostatní zemědělství v ČR se řídí mnohými legislativními předpisy, ovšem platí, že co není legislativou zakázáno, to se smí. Sice existuje i samostatný zákon o zemědělství, který ale tak úplně zemědělství neřeší. A dokonce můžete být zemědělský podnikatel a nevlastnit žádnou půdu, ale musíte umět česky, což zkontrolují na úřadě s rozšířenou působností. Ano, to je také v zákoně o zemědělství (252/1997 Sb.).
Které to zemědělství je pro nás přínosnější? Záleží na úhlu pohledu. Konvenční zemědělství zajišťuje produkci potravinářských surovin pro většinu obyvatel na území ČR a také pro obyvatele okolních zemí, protože se velká část produkce vyváží, většinově i jen jako surovina (pšenice, syrové mléko, zástavová selata a skot, a další). Také zajišťuje péči o krajinu, v rozsahu toho povinného, co se musí, co je dáno legislativou. Zemědělský půdní fond představuje 53,3 % rozlohy státu, na jednoho obyvatele připadá 0,39 ha zemědělské půdy (Zelená zpráva 2018, MZe). Když k tomu připočteme ještě 33,8 % lesních pozemků, máme republiku skoro kompletní. Někteří menší zemědělci jsou i majitelé lesů a je dobře, že máme i zákon o ochraně přírody a krajiny, který stanoví, že se přes cizí pozemky smíme pohybovat. Není to tak samozřejmé právo, jak by se mohlo zdát, podívejte do Anglie nebo do Polska. Tam smíte jen po veřejných cestách a státních a obecních pozemcích.
Ekologické zemědělství je praktikováno na 11,3 % zemědělské půdy (2018), převážně v hornatých oblastech a většinu obhospodařované půdy (83 %) v ekologickém zemědělství tvoří louky a pastviny. Také zajišťuje péči o krajinu a svým pojetím je spíše neinvazivní a nekonfliktní. Vytváří představu ráje, ve kterém bychom chtěli žít.
Konvenční zemědělství pro mnoho lidí představuje spíše škůdce. Může za to laický pohled na zemědělskou výrobu, kdy sice všichni chceme levné a zdravé potraviny, ale jak to ti zemědělci a potravináři dělají, že máme stále plné regály obchodů s potravinami, se už moc nezajímáme. Častěji přejímáme názory druhých, než bychom se jeli podívat na venkov. Zemědělství je totiž pravděpodobně nejregulovanějším a nejkontrolovatelnějším odvětvím českého hospodářství.
Věděli jste například, že zemědělec musí evidovat všechno, co na svých polích udělá? Od přípravy půdy, setí, přes aplikaci hnojiv (minerálních i organických) a pesticidů, všechno musí být a je evidováno. Zejména kvůli dotacím do zemědělství. A že existují Zásady správné zemědělské praxe a povinnosti na hospodaření, které zahrnují 94 kontrolních otázek! (Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti 2020, MZe).
Dotace do zemědělství zajišťují přijatelné ceny potravin. A jsou vypláceny i konvenčním, i ekologickým zemědělcům. Všichni, kdo splňují podmínky, mají na zemědělské dotace nárok. I ti, co v potu tváře orají, i Ti, co jen na kopcích své krávy pasou. Dotace na 1 ha je v základu stejná, máme jednotnou platbu na plochu. A pokud chcete trochu víc, musíte se činit. A vymyslet, jak na ty nejvyšší dotace dosáhnout. Můžete třeba zvolit plnění agroenvironmentálně- klimatických opatření (třeba ochrana modrásků a chřástala, suchomilné a vlhkomilné louky, …) a přitom být konvenčním zemědělcem, nebo se stát rovnou ekologickým zemědělcem (plnění za ekologický způsob hospodaření).
Zemědělství nám tedy zajišťuje naši potravu, pečuje o krajinu, o půdu, ovlivňuje kvalitu vody i vzduchu. Všichni bychom chtěli, aby to tak bylo i nadále, proto se mluví o udržitelnosti zemědělství. Ano, zemědělství má být především udržitelné. Abychom stále měli ty potraviny, nejlépe domácího původu (tuzemského) i domácího původu (protože známe svého farmáře, toho, kdo je s láskou pro nás vypěstoval, vychoval a zpracoval). Bylo by skvělé mít v zemědělství mnoho mladých lidí, které zemědělství zajímá, kteří se chtějí zabývat pěstováním plodin a chovem zvířat pro jiné lidi, jeden zemědělec v ČR uživí 10 obyvatel. Jenže mladí lidé mají jiné preference, než pracovat na čerstvém vzduchu, od rána do večera, a často i v noci, když je příznivé počasí. Přitom by ten model byl úžasný. Menší farmy, kde znáte svého zemědělce, od kterého koupíte většinu surovin a zpracovaných potravin. Prostě ráj. Ráj na Zemi. Ale lidi nejsou. Takže dochází ke koncentraci. A k soustřeďování výrobních kapacit. Lidi prostě nejsou.
A udržitelné zemědělství? Zemědělství, ve kterém chce někdo pracovat, přiměřeně zelené, ale také ziskové. Neziskové aktivity provozují jen blázni a snílci.
reklama
Kateřina Pazderů
Autorka je členkou Strany Zelených a členka krajské komise Středočeského kraje pro životní prostředí a zemědělství.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Další články autora |
Kateřina Pazderů: Malý český Turów: Oslavíme výročí Českého krasu likvidací této CHKO?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
JŠ
Jan Šimůnek
2.11.2020 07:54Dotace do zemědělství mají jediný smysl - ochránit naší zemědělskou produkci před silně dotovanými potravinami ze západních zemí EU. Pokud bychom z EU odešli, ceny některých potravin by sice šly nahoru, ale mezi lidmi by zůstalo víc peněz (protože ty dotace jdou z našich daní, a ty by mohly jít, ku prospěchu celé společnosti, dolů). Navíc by se paradoxně nabídka na prodejních pultech zpestřila o řadu potravin, jejichž dovoz do zemí EU je nejrůznějšími cestami restringován.
Odpovědět
PE
BM
Břetislav Machaček
2.11.2020 10:49 Reaguje na Petr EliášNapište v čem je to blábol? Ale od vás se asi odpovědi
nedočkáme že?
Odpovědět
nedočkáme že?
PE
Petr Eliáš
2.11.2020 12:50 Reaguje na Břetislav MachačekPokud jste se nezarazil u druhé věty Šimůnkova komentáře, tak nemá cenu se tu rozepisovat.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.11.2020 13:17 Reaguje na Petr EliášA v čem je špatná. Zkorumpovaná bruselská byrokracie nepouští do EU mnoho dříve tradičního "koloniálního zboží". Jaké bylo běžně na pultech za Rakousko Uherska i za první republiky. Něco se dá sehnat na vietnamských tržištích, ale spousta zajímavých a atraktivních potravin a surovin se prostě do EU nedostane.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.11.2020 11:20 Reaguje na Petr EliášJako odborník na ekonomii a hygienu výživy si za tím stojím.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.11.2020 12:49 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, vím jaký jste odborník. Stále si myslíte, že u nás zahraniční společnosti neplatí daně? :D :D :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.11.2020 13:14 Reaguje na Petr EliášAno, mohou se placení daní některými postupy legálně vyhnout a v odborném tisku byly popsány i případy, kdy prostě daně neplatí a prochází jim to. Řada firem také využívá "daňové prázdniny" a po jejich skončení svou činnost v ČR ukončí (v Brně takový případ byl minimálně jeden).
Odpovědět
sv
2.11.2020 19:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Daňová optimalizace pomocí off shore společností, přenos výroby do zahraničí, apod. atd. je něco co rozhodně nevyužívají jen a pouze zahraniční firmy. Tohle se týká také firem vlastněných Čechy.
Odpovědět
JŠ
MD
Marek Drápal
2.11.2020 11:16 Reaguje na Jan ŠimůnekTo co popisujete je již jen sekundární efekt. Ve skutečnosti dotace chrání naše zemědělství před super levnými potravinami z jiných kontinentů.
Problém se ale netýká zdaleka jen jednotlivých komodit. Nejsem si vůbec jist, zda by většinová populace uvítala např. clo na banány a pomeranče, aby tak došlo k nepřímé podpoře českých pěstitelů jablek.
Odpovědět
Problém se ale netýká zdaleka jen jednotlivých komodit. Nejsem si vůbec jist, zda by většinová populace uvítala např. clo na banány a pomeranče, aby tak došlo k nepřímé podpoře českých pěstitelů jablek.
JŠ
Jan Šimůnek
2.11.2020 11:22 Reaguje na Marek DrápalMyslím si, že není nutné chránit náš trh s jablky před banány a pomeranči. Ale chránil bych ho rozhodně před dotovanými jablky. I ze zemí EU.
Odpovědět
JS
Jiří S
2.11.2020 15:47 Reaguje na Marek DrápalVíte proč jsou ty potraviny z jiných kontinentů tak levné? Protože jsou dotovány naprosto stejně jako ty z EU.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
2.11.2020 19:07 Reaguje na Jiří SObávám se, že takové tvrzení nebude tak lehké dokázat. Nevím, kde by na to ony pověstné "banánové republiky" vzaly. Spíše se drasticky ušetří za práci, absenci ochranných pomůcek, nehledí se na druh ani množství pesticidů, atd.
Odpovědět
JS
Jiří S
2.11.2020 22:06 Reaguje na Marek DrápalNo a tam se pletete. Samozřejmě nemluvíme o zemích Afriky, se kterými si nekonkurujueme v podstatě. Mluvíme tu hlavně o zemích Mercosuru, které spadají i do CAIRN a dělají si z tohoto spolku kus toaletního papíru. Tak věřte tomu nebo ne, tak na 1 obyvatele má třeba Brazílie takřka stejné dotace jako obyvatel ČR.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
3.11.2020 08:51 Reaguje na Jiří SAle já opravdu mluvím o banánových republikách a produkcích banánů. A tam prostě ty peníze nejsou...
Odpovědět
JS
Jiří S
3.11.2020 21:15 Reaguje na Marek DrápalTo máte pravdu, ale s těma si nekonkurujeme.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
4.11.2020 12:17 Reaguje na Jiří SPřímo asi ne, ale odhaduji, že když přijde běžný spotřebitel do obchodu a tam budou česká jablka dvakrát dražší než banány z dovozu, sáhne spíš po banánech. Ale třeba se pletu...
Odpovědět
RV
Richard Vacek
2.11.2020 14:50 Reaguje na Jan ŠimůnekMáte tady skupinu CAIRS, které sdružuje země, které zemědělskou produkci nedotují. A to, co obstojí na trhu, u nich funguje.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
JS
Jiří S
2.11.2020 15:49 Reaguje na Richard VacekTo je opravdu zajímavé, protože taková Brazílie na nějaký CAIRNS kálí z vysoka a to by se dalo říci o většině j. Ameriky. JAR, Kanada a Austrálie? Viděli jste co za farmáře tam působí? Je jeasné, že jim to bude fungovat, ale v tom případě by mohl konkurovat jen Babiš, Agro Měřín a podobní, aby se těmto vyrovnali.
Odpovědět
Katka Pazderů
2.11.2020 19:57 Reaguje na Jan ŠimůnekDotace do zemědělství, resp. celý evropský rozpočet jde i z našich daní. Ovšem prozatím jsme ve finále čistým příjemcem peněz z EU, takže vlastně ty současné dotace (i do zemědělství) nejsou z našich českých daní, ale z daní těch, co jsou čistými plátci do rozpočtu EU.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
3.11.2020 08:24 Reaguje na Katka PazderůČistým příjemcem jsme nebyli nikdy. Pokud se započtou všechny náklady na naše členství (a nejen odvodů) a po zohlednění, že dotace se nikdy nevyberou "do dna".
Po odchodu GB za necelé dva měsíce budeme čistými plátci i při nezapočtení výše uvedených položek. Členství v EU je pro nás ekonomický nesmysl.
Odpovědět
Po odchodu GB za necelé dva měsíce budeme čistými plátci i při nezapočtení výše uvedených položek. Členství v EU je pro nás ekonomický nesmysl.
JV
Josef Valenta
8.11.2020 19:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJako drobný zemědělec říkám,že členství v EU není jen o dotacích,je i o daleko snaší spolupráci Kde by byla například kvalita mnasného skotu ,bez této spolupráce.Řekl by vám to i múj děda,který hospodařil za první republiky,do tý doby než mu to bolševici vzali. Jestli mi nevěříte podívejte se jaké výsledky měli charoláci a limousini na SIMĚ.Děda měl po válce průměrnou užitkovost u krav přez 4000litrů a naše izolované zemědělství v 89 v průměru 3945litů.Jak chcete bez usnadnění mezinárodní spolupráce držet krok se světem?A takhle bych mohl porovnávat třebas přírůstky,odchov selat na prasnici,kvalitu ovčího masa /rostliná produkce je trochu jiné kafe/Dle mého názoru odchod z EU je pěkná blbost ,máme spoustu "nových kamarádů,s kterými rádi spolupracujeme,at jsou z Německa,Francie,Belgie,ale i Estonska,Litvy,Rakouska ,byla by stejná dostupnost i cena pro nás například inseminačních dávek? Josef Valenta
Odpovědět
va
vaber
2.11.2020 08:44lidi nejsou ,lidi jsou ,ale nechtějí to dělat ,je to dřina a tak je lepší někde přenášet papíry, sedět na úřadě, živit se jen řečněním, nebo kšeftovat, dokud bude společnost vytvářet takové množství podobných zaměstnání ,lidi nebudou
za skutečně vytvořenými hodnotami,stojí vždy tvrdá práce
Odpovědět
za skutečně vytvořenými hodnotami,stojí vždy tvrdá práce
pp
BM
Břetislav Machaček
2.11.2020 10:51 Reaguje na pavel peregrinTaky. Realisticky popsaná situace bez nějakých snílkovských
nápadů.
Odpovědět
nápadů.
Miroslav Vinkler
2.11.2020 09:21Trochu v tom tápu neboť jsem zvyklý číst od autorky konkrétní názory nebo příspěvky. Tady je to takový neurčitý,vše objímající pohled.
Mohu se zeptat co tím chtěl básník říct ?
Odpovědět
Mohu se zeptat co tím chtěl básník říct ?
Katka Pazderů
2.11.2020 20:12 Reaguje na Miroslav VinklerBásník tím chtěl říci, že rozpočet pro SZP předschválený v EP je přijatelnou alternativou, která je ekonomická i ekologická. A bude záležet na nás doma, tedy na MZe, jak přistoupí k finalizaci našeho českého Strategického plánu.
Je to takové cvičení ze základních fakt o českém zemědělství. A i studie z Německa či z Francie, hovořící o koncentraci zemědělských entit jsou zajímavé.
Odpovědět
Je to takové cvičení ze základních fakt o českém zemědělství. A i studie z Německa či z Francie, hovořící o koncentraci zemědělských entit jsou zajímavé.
Miroslav Vinkler
2.11.2020 21:07 Reaguje na Katka PazderůMZe ČR přistupuje k zemědělství stále stejně od r. 1993 , proč by své přístupy mělo měnit ?
Z tohohle obláčku skutečně nezaprší.
Odpovědět
Z tohohle obláčku skutečně nezaprší.
MD
Marek Drápal
2.11.2020 11:08Článek je de facto popisem současného stavu, proto asi těžko může vyvolat nějakou hlubší diskusi. Na úvodní otázku "které že to zemědělství je lepší a prospěšnější" ovšem neodpovídá.
Dovolím si tedy odpovědět sám: Lepší a prospěšnější je ekologické zemědělství, ovšem takové, které je prováděno na velmi vysoké úrovni, nikoliv to, které často vidíme v ČR...
Odpovědět
Dovolím si tedy odpovědět sám: Lepší a prospěšnější je ekologické zemědělství, ovšem takové, které je prováděno na velmi vysoké úrovni, nikoliv to, které často vidíme v ČR...
pp
pavel peregrin
2.11.2020 12:09 Reaguje na Marek DrápalBohužel ani to prováděné na vysoké úrovni by nemohlo zdaleka uspokojit poptávku po potravinách v současném rozsahu, ale to zde omíláme pořád dokola.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
2.11.2020 13:42 Reaguje na pavel peregrinNeviděl bych to tak černobíle. Pokud jde třeba o obilniny, brambory, zeleninu a ovoce, tak zde potenciál vidím. V případě některých olejnin, např. řepky či slunečnice to až tak optimisticky nevidím.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.11.2020 13:46 Reaguje na Marek DrápalObilniny určitě ne, možná ovoce, zelenina, olejniny v eko režimu též nemá smyslu pěstovat.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
2.11.2020 14:10 Reaguje na pavel peregrinProč určitě ne obilniny? Kde vidíte limit?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.11.2020 15:06 Reaguje na Marek DrápalU striktně ekologicky pěstovaných obilnin vidím limit tak 4-5 tun a kdoví jestli. Jako velice vážné riziko se zde jeví kontaminace houbovými chorobami, i když určité , dle mě účelové studie se snaží tvrdit, že to není pravda. Navíc pokud by takový ekozemědělec neměl k dispozici hnůj, tak výnos půjde ještě dolů nebo by musel zařazovat eko-hrách, eko-jetel, o eko-řepce nemá ani cenu psát, protože by brzo narazil na únavu z půdy. A o výnosu u výše jmenovaných plodin pěstovaných eko nemá ani cenu psát. Takto se nechá hospodařit pouze za předpokladu a) vysoké výkupní ceny nebo b) zadotování takovéto výroby.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
2.11.2020 15:33 Reaguje na pavel peregrinV eko není problém v dobrém ročníku dosáhnout 9-10 t/ha, v pokusech pro ÚKZÚZ vyšla jedna odrůda v eko dokonce výnosově lépe než v konvenci (bylo to tuším přes 8 t/ha). Ale samozřejmě že v eko záleží mnohem více na ročníku. Zejména kvůli zpřístupnění dusíku. V hladovém jaru to bez kejdy/jemně rozmetaného hnoje půjde také těžko k těm 100 metrákům. Určitě by také bylo nutné značně zvýšit výměru jetelovin/luskovin/... a co pak s tím? "Ideálně" zvýšit živočišnou výrobu...
Pokud jde o houbové choroby, tak tam jde o více faktorů, ale pokud budeme tlačit eko do vyšších výnosů, lze čekat více problémů i tímto směrem. A samozřejmě více problémů se objeví, pokud bude vyšší výměra eko, zde by sice pestrý osevní postup mohl sehrát pozitivní roli, ale těžko predikovat.
Odpovědět
Pokud jde o houbové choroby, tak tam jde o více faktorů, ale pokud budeme tlačit eko do vyšších výnosů, lze čekat více problémů i tímto směrem. A samozřejmě více problémů se objeví, pokud bude vyšší výměra eko, zde by sice pestrý osevní postup mohl sehrát pozitivní roli, ale těžko predikovat.
JS
Jiří S
2.11.2020 15:56 Reaguje na Marek DrápalV eko není problém 9 - 10 t/ha? Tak teď jsem se málem vyvalil ze židle a umlátil smíchy. Ano, je to asi jako říci, že v pokusech konvenčních není problém dosahovat na pokusných stanicích 12 tunové pšenice na Vysočině a ejhle i přes všechnu tu vodu, nikdy toho nedosáhnete. Je to je sen a utopie. Pan Peregrin uvedl skutečné maximum ekopšenice a to ještě jen takové, která bude hustěji setá, než skutečná eko pšenice, tzn. vyvstanou u ni problémy s chorobami.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
2.11.2020 17:34 Reaguje na Jiří SOmlouvám se, pokud jsem to napsal nesrozumitelně, ale bavím se zde o potenciálu, který můžete správnou agrotechnikou ovlivnit. A jak jsem také napsal, rozdíly výnosu pokusných ploch v konvenci a ekologii se nijak dramaticky neliší, dokonce se v eko dosáhlo již lepšího výsledku. Ukazuje se, že výnos opravdu není tak limitující faktor u pěstování obilnin. Ovšem dosáhnout 10 t potravinářské pšenice, by šlo asi jen použitím drahých rozpustných eko hnojiv třebas od TONAKu. Nevím, zda se to už někomu vůbec podařilo...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
2.11.2020 17:56 Reaguje na Marek DrápalViděl jste někdy pole ekozemědělce, který pěstuje klasické plodiny? My ho máme jako souseda. A to mu musím přiznat, že se o pole stará. Pěkná obra , příprava , ale bohužel výsledek katastrofa. Pole, zvlášť v takovém vlhčím roce jako byl letos zachvátí plevele a defakto ty slabé kulturní plodiny převálcujou. A pak do toho vjede s kombajnem a vy až na silnici cítíte jak se všechny ty šťávy z těch plevelů lisují do toho obilí. Povím vám chleba z takovéto úrody bych nechtěl ani kdyby mi za to platili.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
2.11.2020 19:03 Reaguje na Petr BlažekTěžko v tomto konkrétním případě rozhodnout co zlepšit. Neznám detaily. Doporučil bych prutové brány ve fázi nitkování, nelze-li to již zvládnout, tak případně sekat na vysoké strniště a to v krajním případě i zmulčovat. A pak z kombajnu rovnou na čističku a sušičku. Takovému obilí nic nebude. A pokud byste se opravdu bál, tak pokud z toho nebudete dělat celozrnnou mouku, tak se dovnitř absolutně nic nemá šanci dostat. Jaký měl osevní postup?
Odpovědět
PB
Petr Blažek
2.11.2020 22:19 Reaguje na Marek DrápalSamozřejmě, že takové obilí je minimálně chuťově poškozené. Čističku, sušičku a kde je ta ekologie? Ono nejde vytáhnout z minulosti jeden detail, že se nepoužívala chemie. To by jste musel vrátit všechno. Malé hospodářství kterému se věnovalo spousta lidí. Osevní postupy kde se střídají okopaniny s obilím a ty okopaniny se okopávají, osevní postupy kde je velké procento pícnin pro dobytek a tažná zvířata, vícefázová sklizeň kde se to obilí včetně plevelů nejdříve poseká a nechá se ve snopech uschnout a pak se teprve vymlátí a pak nehrozí, že bude obilí kontaminováno a pro jistotu po vymlácení nechat na malých hromadách a ještě párkrát přihodit aby se nezapařilo. Ale to je jak vidíte nemožné.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
3.11.2020 08:10 Reaguje na Petr BlažekJak jsem již napsal, těžko soudit, když jsem to neviděl, ale popisujete podle mě extrémní případ. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by bylo bioobilí tak zarostlé, že by došlo k chuťovému poškození.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2020 07:28 Reaguje na Marek DrápalPrutové brány fungují, ale rozhodně nejsou všelékem a namátkou proti svízeli, psárce polní,pcháči rolnímu nefungují. Přitom tyto plevele jsou rozhodné. Dále jistě víte, že plevele jako heřmánkovce, chundelka metlice, i ten svízel vzcházejí ve vlnách, tudíž od určité vývojové fáze prutové brány fungovat nebudou.
Víte, já nejsem nijaký fundamentalistický zastánce průmyslového zemědělství, jak si možná mnozí zde myslí, ale jsem pouze a jen pragmatik a realista. A to, co jsem mohl do této doby vidět, mě nijak nepřesvědčilo o výhodách eko-pěstovaných základních komodit.
Něco jiného je ovoce, zelenina, nebo vybrané minoritní komodity, tam se to dá s jistým úsilím zvládat. Ale pěstování "velkých" komodit nechme na rozumném konvenčním zemědělství.
Odpovědět
Víte, já nejsem nijaký fundamentalistický zastánce průmyslového zemědělství, jak si možná mnozí zde myslí, ale jsem pouze a jen pragmatik a realista. A to, co jsem mohl do této doby vidět, mě nijak nepřesvědčilo o výhodách eko-pěstovaných základních komodit.
Něco jiného je ovoce, zelenina, nebo vybrané minoritní komodity, tam se to dá s jistým úsilím zvládat. Ale pěstování "velkých" komodit nechme na rozumném konvenčním zemědělství.
MD
Marek Drápal
3.11.2020 08:21 Reaguje na pavel peregrinK tomu mohu Vám mohu říci, že v praxi kombinace prutových bran, odrůd pšenice s výbornou schopností konkurence vůči plevelům, vhodně zvolený osevní postup atp. jsou dostatečné k překonání problémů, které popisujete. "Problémy" jsou jiného rázu. Např. pcháč silně potlačíte velmi dobře pravidelně sekanou dvou či tříletou jetelotravní směskou. To ale něco stojí a ne každý pro to má odbyt...
Odpovědět
DA
DAG
3.11.2020 08:41 Reaguje na Marek DrápalMáte pravdu. U nás jede bývalé družstvo v eku a obilí mají nádherně čisté.
Je to s podivem, ale mají na stejných polích obiloviny každý rok a je to bez plevele.
Odpovědět
Je to s podivem, ale mají na stejných polích obiloviny každý rok a je to bez plevele.
pp
pavel peregrin
3.11.2020 09:51 Reaguje na DAGExemplární příklad naprosto katastrofálního přístupu, pokud je to pravda.
Odpovědět
DA
DAG
3.11.2020 10:22 Reaguje na pavel peregrinJe to pravda. I klasičtí zemědělci se tomu dost diví.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
3.11.2020 10:42 Reaguje na DAGMyslím, že se tomu musí divit i ekologičtí zemědělci. Jistě je to možné, ale nemůže to být dlouhodobě udržitelné. Dodržují v praxi nitrátovou směrnici?
Odpovědět
DA
DAG
3.11.2020 10:50 Reaguje na Marek DrápalTo netuším. Nejsem zemědělec. Každý rok tam navalí hnoje a jedou obilí pořád dokola. Můj pocit je, že to stejně není moc dobré, když nestřídají plodiny.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2020 10:04 Reaguje na Marek DrápalDo určité míry, ovšem pcháč lze vyhubit pouze pomocí herbicidu a i tak to trvá nejméně dva roky. Co dále s jetelotravní směskou, pokud není dobytek. Žádná pšenice na světě svízel nepotlačí, na to je to příliš silný konkurent.
Vhodně zvolený osevní postup problémy zmírní, ale rozhodně neodstraní. Vezmete-li pak v potaz ekonomiku celého takového pěstování, dostaneme se opět tam, kde jsme začali, tj. buďto k dotaci či k podstatnému navýšení výkupní ceny takovéto komodity.
Odpovědět
Vhodně zvolený osevní postup problémy zmírní, ale rozhodně neodstraní. Vezmete-li pak v potaz ekonomiku celého takového pěstování, dostaneme se opět tam, kde jsme začali, tj. buďto k dotaci či k podstatnému navýšení výkupní ceny takovéto komodity.
MD
Marek Drápal
3.11.2020 10:37 Reaguje na pavel peregrinSouhlasím, že eradikace plevelů v ekologickém zemědělství je takřka nemožná (neuvažuji teď např. kys. pelargonovou), zároveň je ale třeba dodat, že to ani není cílem EZ. Z praxe plyne, že při správné péči se časem opravdu dostanete do určité rovnováhy, kdy plevele nejsou limitujícím faktorem. Ovšem je také pravdou, že některým se musíte opravdu věnovat a stojí to čas, peníze a plochu, která produkuje něco, co třeba zrovna nepotřebujete. Totéž platí o hospodářstvích zaměřených jen na rostlinou výrobu, které nějak dusík do půdy dodávat musí. Ta ekonomika je ošemetná věc. Otázkou je, zda současné zemědělství vlastně nežije tak trochu na půdní dluh. To co jsem výše popsal totiž má, jak je Vám jistě jasné, velmi pozitivní vliv na strukturu půdy. Samozřejmě, že to by šlo také skvěle dělat v konvenci, ale "Husákovy ceny" ve výkupu nedávají pro takové věci prostor... Takže si myslím, že nízké ceny i v konvenci nejsou dlouhodobě udržitelné. A pak, ještě jeden společný jmenovatel EZ i konvence: fosfor. Opravdu netuším, kde se za pár let vezme, pokud se nezačne získávat zpět z toho co lidé jedí...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2020 12:49 Reaguje na Marek DrápalTakto podané bych to už bral.Samozřejmě i v konvenci pěstované jeteloviny a luskoviny, spolu s řepkou, jsou pro půdu to nejcennější, bohužel i zde to naráží na ceny, souhlasím. Něco vám řeknu, vy to zřejmě pochopíte, ale dost lidí u toho bude asi kvičet- nebýt soustavy progresivního dosycování půd a hlavně jejího uskutečnění před r. 89, tak už by ČR v mnoha oblastech dohospodařila. Nebojím se tvrdit, že speciálně u P se ještě mnohde jede z tohoto hnojení, které velmi dobře pamatuju.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
3.11.2020 13:21 Reaguje na pavel peregrinMyslím, že Vaše tvrzení zas tak kontroverzní není, že je to u fosforu vcelku uznávaný fakt. V podstatě to samé platí i o organice. Pokud by se srovnalo pH, které odhaduji, že za ta léta v celé republice kleslo, tak se ten problém vyloupne v celé své "kráse".
Odpovědět
JS
Jiří S
2.11.2020 22:13 Reaguje na Marek DrápalVíte pokus je pokus. A takový pokus má třeba 10 m2. Znám takových pokusů mraky, doslova tisíce. Viděl jsem mák, který nasypal na takovém políčku 3,2 t/ha. Takže ano věřím vám, že eko pšenice nasypala 10 t/ha. Viděl jsem na pokusném políčku konvenční pšenici, která sypala přes 15 t/ha. Či řepku co nasypala téměř 8 t/ha. Ale pořád to je jen pokusné políčko. Tvrdíte správně, že je to potenciál, ale tento potenciál se nikdy nenaplní, v tom mi můžete věřit. To je na beton.
Takže pokud zůstaneme v reálných číslech, tak 4,5 t/ha jak tvrdil pan Peregrin je opravdu něco optimistického a toto číslo bych viděl jako dosažitelná potenciál pro ekozemědělce. I když mám jisté pochybnosti, kdyby se rapidně zvýšilo množství takto pěstovaných obilnin, tak by to mohlo dočasně vést ke zvýšení výnosu v ekozemědělství, ale po čase si myslím, že by došlo k poklesu z důvodu vyššího tlaku chorob a vytrvalých plevelů, ale třeba se mýlím.
Odpovědět
Takže pokud zůstaneme v reálných číslech, tak 4,5 t/ha jak tvrdil pan Peregrin je opravdu něco optimistického a toto číslo bych viděl jako dosažitelná potenciál pro ekozemědělce. I když mám jisté pochybnosti, kdyby se rapidně zvýšilo množství takto pěstovaných obilnin, tak by to mohlo dočasně vést ke zvýšení výnosu v ekozemědělství, ale po čase si myslím, že by došlo k poklesu z důvodu vyššího tlaku chorob a vytrvalých plevelů, ale třeba se mýlím.
MD
Marek Drápal
3.11.2020 08:31 Reaguje na Jiří SSamozřejmě souhlasím, že maloparcelkový pokus je něco jiného než praxe. Nicméně Váš odhad je zbytečně střízlivý. Ve FiBLu běžně 7 t/ha udělají v poloprovozních pokusech. Takže abych se vrátil k původnímu meritu věci. Pokud se dělá ekozemědělství na špičkové úrovni, je pokles výnosu jen o 20 procent nižší ovšem s tím, že rozptyl výnosu je v ekozemědělství mnohem vyšší, zase asi na těch 20 procentech.
Odpovědět
JS
Jiří S
3.11.2020 21:32 Reaguje na Marek DrápalNo to je krásné. Zkusím to jinak. Víte jak se hodnotí poloprovozní pokusy? Taky jsem si jeden na diplomku dělal. Ječmen jarní pod závlahou s různými variantami hnojení. Řeknu Vám to asi takhle. Když budu chtít, tak mi vyjde to co budu chtít. Doufám, že to stačí.
FiBL jsem si teď zběžně projel a nikde jsem takovýto výzkum nedohledal, možná, že jsem si jen v cizím jazyce přehlédl (limitují mě i odkazy v němčině). Mohl by jste mi sem hodit odkaz? Děkuji Jiří S.
Chtěl bych jen uvést k diskuzi, která se tu vedla. Že zrovna zelenina je silně závislá na ošetření, na rozdíl od ovoce. Tu bych právě v eko režimu si nedokázal představit. Hospodaříme v tradičně zelinářské oblasti a například kvůli brukvovité zelenině je obtížné pěstování řepky. To jen tak pro obraz.
Odpovědět
FiBL jsem si teď zběžně projel a nikde jsem takovýto výzkum nedohledal, možná, že jsem si jen v cizím jazyce přehlédl (limitují mě i odkazy v němčině). Mohl by jste mi sem hodit odkaz? Děkuji Jiří S.
Chtěl bych jen uvést k diskuzi, která se tu vedla. Že zrovna zelenina je silně závislá na ošetření, na rozdíl od ovoce. Tu bych právě v eko režimu si nedokázal představit. Hospodaříme v tradičně zelinářské oblasti a například kvůli brukvovité zelenině je obtížné pěstování řepky. To jen tak pro obraz.
MD
Marek Drápal
4.11.2020 12:28 Reaguje na Jiří SMrkněte třeba sem: https://www.bioaktuell.ch/pflanzenbau/ackerbau/getreide/getreide-sorten/sortenversuch-mahlweizen.html
Bez němčiny to půjde trochu ztěžka, ale i z těch fotek je patrné, že to nejsou nějaké malé ručně pleté parcelky.
Pokud jde o zeleninu, vidím v EZ veliký potenciál, už kvůli tomu, že počet registrovaných přípravků do zeleniny se neustále zmenšuje. Trend je dobře vidět na LAKR, tam už chemii použít nesmíte na nic. Dělat bez certifikace EZ v podstatě ztrácí smysl (ne zcela, příprava bezplevelného pozemku totálním hrebicidem se hodí, ale k tomu i v EZ jde v některých zemích použít kys. pelargonovou).
Odpovědět
Bez němčiny to půjde trochu ztěžka, ale i z těch fotek je patrné, že to nejsou nějaké malé ručně pleté parcelky.
Pokud jde o zeleninu, vidím v EZ veliký potenciál, už kvůli tomu, že počet registrovaných přípravků do zeleniny se neustále zmenšuje. Trend je dobře vidět na LAKR, tam už chemii použít nesmíte na nic. Dělat bez certifikace EZ v podstatě ztrácí smysl (ne zcela, příprava bezplevelného pozemku totálním hrebicidem se hodí, ale k tomu i v EZ jde v některých zemích použít kys. pelargonovou).
PB
Petr Blažek
2.11.2020 12:46Bohužel nejhorší na tom je jak vám do práce zasahuje úředník.Představte si, že by k vám do vašeho oboru mohl několikrát do roka přijít úředník s jakýmisi tabulkami a začal vám vyprávět, že to děláte špatně ačkoliv on sám to v životě nedělal a většinou tomu ani nerozumí. A tak dochází k vyplňování tabulek - papír snese všechno.
Odpovědět
JS
Jiří S
2.11.2020 15:58 Reaguje na Petr BlažekSouhlasím pane Blažku. Za posledních 12 měsíců jsme jich měli již 14. Je pravdou, že 7 jich bylo kvůli Stutoxu. Ale už mi začíná být podezřelé, že jsme pokaždé vylosováni. Takového štěstí.
Odpovědět
DJ
David Ježek
2.11.2020 13:34Ahoj! Lidi jsou. Já se zemědělstvím loni začal a zatím patřím k těm, o kterých se píše v poslední větě. Jednou bych se chtěl přesunout o odstavec výše. Držte mi palce. Farmář Ježek 👨🌾
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.11.2020 15:07 Reaguje na David JežekZdravím farmáře Ježka - nebuď škrťa a dej odkaz na webovky anebo nám tady napiš pár základních údajů.
Odpovědět
DJ
RV
Richard Vacek
2.11.2020 14:49Ve vyspělé zemi je pěstování/chov základních komponent pro potravinářství nekonkurenceschopné. Zemědělství se na produkci HDP podílí zanedbatelnou hodnotou (u nás necelá 3%) a jedná se o odvětví s nejnižší produktivitou práce, největší dřinou a nejnižšími platy. Proto se najímají novodobí otroci z chudých zemí, aby se o pole starali (Ukrajinci, Marokánci, ...). Ani to nestačí a u nás k zemědělcům putují dotace ve výši 4 000 Kč na občana ČR. Odměnou za to, že si draze vypěstujeme produkci za tržní (světové) ceny je to, že máme pole ohrožené splachem ornice, vody plné dusičnanů a zbytkovou chemii všude okolo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.11.2020 15:12 Reaguje na Richard VacekVy si neustále držíte svou vizi zbytečného zemědělství a já holt vám neustále budu připomínat, že váš pohled je krátkozraký. Umíte si představit, že na zemědělství jsou navázány další a další odvětví, které by bez něj přestaly existovat, gastronomie, potravinářský průmysl, doprava etc?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
2.11.2020 17:21 Reaguje na pavel peregrinPotravinářský průmysl si suroviny samozřejmě opatří od producentů na světovém trhu. Tak, jak se to děje dnes. Rakousko od našich mlékáren odebere mléko a my z Turecka okurky do pravých znojemských okurek.
Odpovědět
Katka Pazderů
2.11.2020 20:06 Reaguje na Richard VacekA ty suroviny ze světového trhu jsou ekologicky přijatelné, bez reziduí pesticidů, vyrostlé jen ze sluníčka a z vody. Ale jděte. Krásná pohádka o idealistických zahraničních producentech, kteří nám rádi poskytnou přebytkové suroviny, abychom neumřeli hlady.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
3.11.2020 08:30 Reaguje na Richard VacekProblém tu vidím v tom, že bychom se stali ekonomicky i politicky závislí na dovozcích. Turecko by nám např. mohlo ty okurky prodat jen za podmínky, že u nás zajistíme islámu výsadní postavení.
Nadsázka, pochopitelně, ale v případě nějaké klíčové a jinde nesehnatelné plodiny by to fungovat mohlo. Prostě kdo si nevypěstuje potraviny alespoň na úrovni odvrácení hladomoru nemůže být samostatný.
Odpovědět
Nadsázka, pochopitelně, ale v případě nějaké klíčové a jinde nesehnatelné plodiny by to fungovat mohlo. Prostě kdo si nevypěstuje potraviny alespoň na úrovni odvrácení hladomoru nemůže být samostatný.
MD
Marek Drápal
2.11.2020 15:41 Reaguje na Richard VacekMáte pravdu, že z čistě ekonomického pohledu, se to v současnosti tak jeví. Nesmíte ale zapomínat, že do hry vstupuje celá řada jiných faktorů. Předně je to bezpečnost. Být závislý na nestabilní politické situaci na druhé straně světa bych si já osobně netroufnul. Další problém je v tom, že i na té druhé straně je zemědělství neudržitelné a to řádově více než u nás. Pominu-li, že nákupem tento stav vlasně podporujete, tak z dlouhodobého hlediska si nepomůžete, protože po určité době už nebude žádná nová úrodná půda vzniklá žďářením deštných pralesů atp. Další věc je ta, že ne každý chce mít kolem sebe jen sukcesní lesní porosty.
Odpovědět
FV
F V
2.11.2020 23:34Paní Pazderů. Váš článek je nepřesný a tendenční. Jestli takové bláboly přednášíte chraň nás bůh. Nechci rozebírat vše co jste napsala ale pouze dva body. Zemědělec v horské oblasti aby dosáhl na dotace musí chovat zvířata. Toje dřina v létě zimě v zimě obzvlášť krmení vodu dovést nakrmit hnůj odvést. V nížině poběhat pole a půl roku pohov a dotace jsou doma. A co se týká společné zem.politiky je holý nesmysl protože od roku2013 pokud se nemýlím jsme měli mít stejně. Němcovi Francouzovi atd. konkurovat dokážu lehce ale německu francii atd. to nejde.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2020 07:15 Reaguje na F VAle jděte. Právě opak je bohužel pravdou a aniž to chci zlehčovat, právě na dotační politiku podhorských a horských oblastí by bylo záhodno se podívat.
Odpovědět
DA
DAG
3.11.2020 08:15 Reaguje na pavel peregrinVidíte a já to vidím naopak. V podhorských oblastech je to lepší než, v nížinách. Tam by se mělo zaměřit, aby vzniklo daleko lepší přírodní prostředí. Zemědělci si stále neuvědomují, že mají také společenskou zodpovědnost za prostředí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2020 08:50 Reaguje na DAGJenže tu si musí společnost natvrdo zaplatit. Takže k současným dotacím ještě další za společenskou zodpovědnost.
Odpovědět
DA
DAG
3.11.2020 10:27 Reaguje na pavel peregrinAno to tak je. Však já proti dotacím do zemědělství nikdy nebyl. Bohatí zemědělcům platí, aby měli chudí levné jídlo. Myslím, že ve střední Evropě si uvědomujeme, že máme za přírodu, kterou tisíce let využíváme a často vykořisťujeme odpovědnost a jestli společnost nemá lepší systém než dotace, tak ať chrání přírodu dotacemi. Navíc je dostanou ti kteří tu práci přímo dělají a ne HD a jím podobní vykukové.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
3.11.2020 12:36 Reaguje na DAGOno to tak samozřejmě není dotace neplatí bohatí, ale platí ho všichni ze svých daní to znamená i ti chudí. Ale produkty z tzv. ekozemědělství jsou dražší a dovolit si je mohou právě jenom ti bohatší . Takže sociálně je to přesně naopak
Odpovědět
MD
Marek Drápal
3.11.2020 08:42 Reaguje na F VTo jsou dva klasické pohledy na jednu věc. Od rostlinářů byste zase mohl slyšet jak to máte lehké: zvířata máte celý rok na pastvě, dvakrát za rok jen usušíte seno, posekáte nedopasky a ekonomicky to máte jisté. Zatímco oni řeší škůdce, choroby a plísně, jsou extrémně závislí na suchu, dešti a hlavně výnosu, který pak rozhoduje o jejich ekonomice.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2020 08:51 Reaguje na Marek DrápalMyslím, že jste skutečnosti velmi blízko.
Odpovědět
FV
F V
3.11.2020 13:58 Reaguje na pavel peregrinBohužel je úplně vedle. Na pastvě nelze být celý rok ale v průměru pouze 165 dní zbytek se musí krmit. Za další napastvě je nutno zvířata ošetrovat, rodit telata značkovat paznehty strouhat a další věci. Přitom je třeba udržovat ohradníky a organizovat pastvu podle jednotlivých kategorií tak, aby se stáda jaloviče a býčků nesetkala. A to vše za stavu kdy roční náklady na 1 krávu podle intitutu zem.ekonomie v Čes.Budějovicích činí až 36000 korun. Přitom 1 kráva 1 tele za idealního stavu tržba za býč 250 kg 17 až 20000 korun jalovičky skoro neprodejné. Rodí se 50% býčků 50% jal. Takže rentabilita bez dotaci v ....
Ale souhlasím s vámi je třeba těm horňákům ubrat a púdu rozdat západákům.
Odpovědět
Ale souhlasím s vámi je třeba těm horňákům ubrat a púdu rozdat západákům.
pp
pavel peregrin
3.11.2020 21:05 Reaguje na F VPéče o mléčný skot v nížinách je co do náročnosti vyšší. A pokud má chovatel v horské oblasti masný skot, tak to má jednodušší a celkový příjem dotací vyšší, a to již nemluvím o některých v podstatě podvodech, asi víte, co mám na mysli.
Odpovědět
JS
Jiří S
3.11.2020 21:57 Reaguje na F VAsi bych řekl, že pan Blažek, Peregrin a já možná máme v těchto příspěvcích již moc emocí. My Vám neupíráme obtížnost vašeho hospodaření, stejně jako asi vy tu naši.
Nás spíše vytáčí to, že drtivá většina podhorských pobíračů dotací jsou napříklade pan Toman, Milek, Jurečka, některé farmy Babiš, Agro Měřín a tak podobně. A to uznáte asi i vy, že hospodařit ve smyslu, dvakrát poseču louku na dotaci za 15000 Kč/ha a mít krávy celý rok ve stáji je prostě k nasrání.
Odpovědět
Nás spíše vytáčí to, že drtivá většina podhorských pobíračů dotací jsou napříklade pan Toman, Milek, Jurečka, některé farmy Babiš, Agro Měřín a tak podobně. A to uznáte asi i vy, že hospodařit ve smyslu, dvakrát poseču louku na dotaci za 15000 Kč/ha a mít krávy celý rok ve stáji je prostě k nasrání.
FV
F V
4.11.2020 22:59 Reaguje na Jiří SS tím musím souhlasit. Také kontroly v těchto podnicích předpokládám probíhají o poznání jemněji než vrodinných farmách.
Ale mé příspěvky měly vyprovokovat paní Pazderú k odborné diskusi s praktiky.
A diskuse o dotacích je nesmysl protože nejvíce dotují ty země které proti nim nejvíce brojí ale u cizích.
Podívejte se například jak drze sníží Brusel konkurenceschopnost používáním hnojiv aochranných látek snížením všem o 50%. Staré země budou stále používat přesmíru.
Mohl bych najít další příklady ale už dost.
Odpovědět
Ale mé příspěvky měly vyprovokovat paní Pazderú k odborné diskusi s praktiky.
A diskuse o dotacích je nesmysl protože nejvíce dotují ty země které proti nim nejvíce brojí ale u cizích.
Podívejte se například jak drze sníží Brusel konkurenceschopnost používáním hnojiv aochranných látek snížením všem o 50%. Staré země budou stále používat přesmíru.
Mohl bych najít další příklady ale už dost.
pp
JS
Jiří S
3.11.2020 21:40 Reaguje na F VTady se také musím zastat paní Pazderů. I když mne učila a v drtivé většině bych s ní snad i nesouhlasil.
Podhorské oblasti a jejich ANC/LFA, či přechod do eka a podobně je mnohem snazší než v oblastech, nížinách jak říkáte.
Uvedu příklad. Hospodaříme v aridní oblasti u Pálavy, snažíme se klasicky, silné zastoupení živočišné (0,7 VDJ/ha). Bylo nám řečeno, že například do ANC spadnou nemůžeme, že nejsme nijak znevýhodněni (i když nám bylo řečeno profesory z Intersucha, že u nás už je sucho jako ve středomoří, nicméně, že to prý není dostatečné sucho na to, aby jsme byli znevýhodněni). Díky tomu jsme málem museli za roky 17,18 zrušit živočišnou, což jsme překlenuli naštěstí. Kde je ta naše nížinná výhoda?
Odpovědět
Podhorské oblasti a jejich ANC/LFA, či přechod do eka a podobně je mnohem snazší než v oblastech, nížinách jak říkáte.
Uvedu příklad. Hospodaříme v aridní oblasti u Pálavy, snažíme se klasicky, silné zastoupení živočišné (0,7 VDJ/ha). Bylo nám řečeno, že například do ANC spadnou nemůžeme, že nejsme nijak znevýhodněni (i když nám bylo řečeno profesory z Intersucha, že u nás už je sucho jako ve středomoří, nicméně, že to prý není dostatečné sucho na to, aby jsme byli znevýhodněni). Díky tomu jsme málem museli za roky 17,18 zrušit živočišnou, což jsme překlenuli naštěstí. Kde je ta naše nížinná výhoda?
PB
Petr Blažek
4.11.2020 17:30Nezlobte se ale stejně musím trvat ,že by nám bez dotací bylo lépe . Do vstupu do unie jsme je neměli a také to fungovalo. Samozřejmě že by ty dotace museli zrušit všude.
Dotace jako taková má pomoci překlenout určité období a ne se stát trvalým zdrojem příjmů.
Tyto platby naprosto deformují tržní prostředí okolo zemědělství . Počínaje předraženou zemědělskou technikou až trvale se zvyšující ceny půdy a nájmů . Pokud nebyly dotace tak se do zemědělství žádní velký investoři nehrnuli. Pořád se tady mele jak je potřeba podporovat malé zemědělce, ale pomocí dotací z toho těží hlavně ty velcí. A oni dokážou díky své velikosti ty peníze , které jim pravidelně přestanou na účtě i několikrát otočit. A pak můžou toho malého zemědělce snáze ekonomicky udělat. Je to celé postavené na hlavu. Jestli chce někdo ekologický steak tak ať sáhne do peněženky a připlatí si, ale nevidím důvod proč mám na to přispívat i já.
Odpovědět
Dotace jako taková má pomoci překlenout určité období a ne se stát trvalým zdrojem příjmů.
Tyto platby naprosto deformují tržní prostředí okolo zemědělství . Počínaje předraženou zemědělskou technikou až trvale se zvyšující ceny půdy a nájmů . Pokud nebyly dotace tak se do zemědělství žádní velký investoři nehrnuli. Pořád se tady mele jak je potřeba podporovat malé zemědělce, ale pomocí dotací z toho těží hlavně ty velcí. A oni dokážou díky své velikosti ty peníze , které jim pravidelně přestanou na účtě i několikrát otočit. A pak můžou toho malého zemědělce snáze ekonomicky udělat. Je to celé postavené na hlavu. Jestli chce někdo ekologický steak tak ať sáhne do peněženky a připlatí si, ale nevidím důvod proč mám na to přispívat i já.
FV
F V
4.11.2020 23:11 Reaguje na Petr BlažekMáte pravdu,ale dotují všecny země. Já znám pouze dva zpúsoby jak se tomubráni a to dotovat také a nebo uzavřít svůj trh.
A nebo na zemědělství rezignovat.
Bývalý prezident USA Bush prohlásil,že přes zemědělství v USA proteč víc než polovina hdp.a na každý dolar dotací do zemědělství země má 3-4 dolary zisku.
Odpovědět
A nebo na zemědělství rezignovat.
Bývalý prezident USA Bush prohlásil,že přes zemědělství v USA proteč víc než polovina hdp.a na každý dolar dotací do zemědělství země má 3-4 dolary zisku.
pp
pavel peregrin
5.11.2020 07:32 Reaguje na Petr BlažekTo je otázka. Velké podniky samozřejmě platbou na plochu získávají více dotací, ale také tím pádem platí více nájemného. Oba dobře víme, že v současné době dotace na plochu ve velké míře padne právě na nájem a kolikrát musíte ještě doplatit z tržby za plodinu.
Já vidím zakopaného psa trochu někde jinde, a to v tom, že velké podniky provozují kromě zemědělské činnosti i nezemědělskou, a pokud vím, tak ziskovost těchto podniků určuje již po delší dobu právě tato nezemědělská činnost. Jestliže by byly závislé pouze na zemědělství, byly by v minuse trvale, to je pro všechny stejné, za současných vstupů a cen nikdo zázrak neudělá. A toho se oprávněně bojí Pýcha a zde jedině jsem také toho názoru, že podnik by měl prokázat, že jeho jediným příjmem je zemědělská výroba a pak by se ho stropování nemělo dotýkat. Pokud není, tak určité zastropování by bylo na místě.
Odpovědět
Já vidím zakopaného psa trochu někde jinde, a to v tom, že velké podniky provozují kromě zemědělské činnosti i nezemědělskou, a pokud vím, tak ziskovost těchto podniků určuje již po delší dobu právě tato nezemědělská činnost. Jestliže by byly závislé pouze na zemědělství, byly by v minuse trvale, to je pro všechny stejné, za současných vstupů a cen nikdo zázrak neudělá. A toho se oprávněně bojí Pýcha a zde jedině jsem také toho názoru, že podnik by měl prokázat, že jeho jediným příjmem je zemědělská výroba a pak by se ho stropování nemělo dotýkat. Pokud není, tak určité zastropování by bylo na místě.
FV
F V
5.11.2020 13:23 Reaguje na pavel peregrinToje pravda ale v tom případě by nebylo možné například v zimě pro obec odhrnovat sníh a podobně
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.11.2020 13:31 Reaguje na F VVíte, na to vám řeknu jediné- tady by měl nastoupit zdravý rozum, kterého se bohužel našim zástupcům a právníkům ve velké většině nedostává. Něco jiného je přece vyhrnovat sníh, na kteréžto činnosti nikdo nezbohatne, a něco jiného je provozovat bioplynku či jinou velkou nezemědělskou výrobu. Tyto věci by šlo specifikovat a nedalo by velkou práci kontrolovat. Kontrolují se daleko větší nesmysly, tak proč nenastavit jasná kritéria zastropování s přihlédnutím ke všem aspektům.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
6.11.2020 17:42 Reaguje na pavel peregrinTo není jen o dotacích na plochu. Všechny bioplynky tady byly postaveny na dotace, když se vyhlásí nějaký program na stroje tak tyto velké společnosti si ten stroj koupí, ne že by ho potřebovali, ale proto že je levný. A buď prodají svůj starší stroj nebo počkají 5 let a tento stroj prodají se ziskem.
Každá činnost musí mít nějakou ekonomickou základnu a to dotace naprosto deformují.
Dotace na investice by měli dostat maximálně mladí začínající . Zbytek by si měl vystačit s garančním fondem k půjčkám. U každé normální půjčky to pak banky samy zkontrolují jestli má investice potenciál nebo ne.
Odpovědět
Každá činnost musí mít nějakou ekonomickou základnu a to dotace naprosto deformují.
Dotace na investice by měli dostat maximálně mladí začínající . Zbytek by si měl vystačit s garančním fondem k půjčkám. U každé normální půjčky to pak banky samy zkontrolují jestli má investice potenciál nebo ne.
pp
pavel peregrin
6.11.2020 18:01 Reaguje na Petr BlažekBioplynky jsou zlo pro půdu a velký podvod. Souhlasím, že dotace naprosto deformují tržní prostředí, ale to se opět dostáváme k narovnání cen za komodity.
Odpovědět
