Kateřina Pazderů: Malý český Turów: Oslavíme výročí Českého krasu likvidací této CHKO?
Velkolom podal žádost, byla zpracována studie dopadů na životní prostředí, k záměru se vyjádřily sousední obce i správa CHKO. Nikdo neprotestoval. Středočeský kraj si jen vymínil větší důraz na omezení negativního vlivu dopravy vytěženého vápence na okolní obce, zejména prašnosti, hluku a vibrací. Vliv na životní prostředí – žádný.
Zde by se asi dalo skončit prohlášením, že se nic neděje. Pár připomínek by se ale určitě našlo.
V první řadě stojí za zmínku, že stále nadřazujeme finanční zisk nad zájmy ochrany přírody, a to již minimálně od roku 1995, kdy MŽP navrhovalo odpis významné části tohoto výhradního ložiska vysokoprocentních vápenců. Nyní tedy pokračuje rozšíření těžby. Bohužel, stát z této těžby mnoho nezíská, protože stávající legislativa uvádí sazbu úhrady z vydobytých nerostů nejvýše odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství. Takže za odtěžení jednoho kopce v následujících dvaceti letech ČR získá odhadem nejvýše 370 milionů korun, tedy asi 18 milionů ročně. Ve více než bilionovém rozpočtu ČR opravdu jen drobné.
Existence lomu způsobuje zřejmě také pokles hladiny spodních vod. V dokumentaci pro EIA se uvádí, že z lomu je již nyní potřeba odčerpávat vodu rychlostí asi 7 litrů za sekundu, což je asi 220 000 m3 ročně (pro srovnání, jedná se asi o dvojnásobek objemu rybníka Strnad mezi Prahou a Hostivicí). Voda do lomu stéká z okolní krajiny. Obyvatelé okolních obcí (zejména jde o Koněprusy), v posledních letech zjišťují, že staré studně už najednou nejsou dostatečně hluboké. Zde je třeba dodat, že provozovatel velkolomu jim přispěl na financování vodovodů. Nedostatek vody lze pozorovat i na borovicích nad lomem, které sice mají hluboké kořeny, ale i tak mají problém dosáhnout na vodu. Usychají a stávají se snadnou kořistí parazitů.
Na vysychání lokality má vliv jistě i změna klimatu, čímž se dostáváme k emisím oxidu uhličitého, jehož vysoká koncentrace v ovzduší stojí za klimatickými změnami. Dokumentace odhaduje produkci oxidu uhličitého (spalováním nafty pro pohon použité techniky) za plánovaných dvacet let těžby na zhruba 47 000 tun. To není, v kontextu odhadovaného uhlíkového rozpočtu České republiky, zase tak velké číslo. Nejsou to však všechny emise, které těžba způsobí. Vápenec se totiž těží jako surovina pro Vápenku Čertovy schody, která vyrábí stavební materiály a pro výrobu cementu, která patří mezi energeticky nejnáročnější průmyslové procesy. Potřebuje vysokou teplotu, které se typicky dosahuje spalováním fosilních paliv. Tyto následné emise ale posouzení EIA nezohledňuje.
Třetím problémovým bodem je dopad na okolní chráněná území. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny okolo zvláště chráněných území standardně vzniká ochranné pásmo o šířce 50 m. Příslušný orgán ochrany přírody se ale může rozhodnout je nevyhlásit. To se stalo i v tomto případě a hranice těžby povede v jednom místě pouhých 10 m od hranice přírodní rezervace Kobyla. Těžko říci, proč vlastně zákon stanovuje ochranná pásma, která se nemusí zohledňovat.
Bez ohledu na zákony a ochranná pásma lze ale říci, že rozšíření lomu povede k likvidaci pestré mozaiky dubohabrových, borovicových a bukových lesů, luk a bývalých menších lomů, v jejímž důsledku se ze zvláště chráněných území stanou jen ostrůvky mezi lomy a haldami. Pro milovníky místní krajiny pak může být důležitá informace, že naučná stezka Koněpruské jeskyně - Borek i zelená trasa Vinařice - Tobolka prochází středem budoucího lomu, takže pravděpodobně zaniknou.
Ještě že jsou v okolí Koněpruské jeskyně. To je turistická atrakce, a proto do nich určitě těžba nezasáhne. Při našem přístupu k zachování přírodních hodnot je totiž možné, že nebýt jich, možná bychom dnes místo CHKO Český Kras měli jen velký vápencový důl.
A co s tím? Lze se tomu nějak bránit? Nebo vliv velkolomu alespoň nějak zmírnit?
Řešením by mohla být změna zákona o ochraně přírody, která by umožnila zavázat investora nejen k rekultivaci území zničeného těžbou, ale i třeba k náhradní výsadbě v okolí, o kterou by musel po dostatečnou dobu pečovat. Pomohlo by i navýšení sazby za těžbu nerostů na území ČR na 30-50 %. Současná sazba totiž v podstatě znamená, že stát umožňuje ničení své krajiny a rozdává své přírodní bohatství za symbolický poplatek.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
Miroslav Vinkler
15.3.2022 08:12Dalibor Motl
15.3.2022 08:32Miroslav Vinkler
15.3.2022 09:12 Reaguje na Dalibor MotlPouze s jedním rozdílem , minulé stavby nebyly tak megalomanské jako dnešní, a to co se dnes děje s krajinou je doslova šok.
Jarek Schindler
15.3.2022 09:48 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
16.3.2022 08:54 Reaguje na Jarek SchindlerLukas B.
16.3.2022 11:37 Reaguje na Dalibor Motlpískovny, to ano, ty se uživí i menší.
samozřejmě pro nejmenší těžbu je nutno pro ekonomickou smysluplnost něco přidat, třeba prodej stavebnin nebo skládkování inertního odpadu.
Jarek Schindler
16.3.2022 14:31 Reaguje na Dalibor MotlJarek Schindler
15.3.2022 09:36Opravdu si Zelení myslí, že nepotřebujeme suroviny? Opravdu si myslí, že si vystačíme jen se vzduchem a vodou?
Počítat kolik stát vydělá na vydobytých surovinách a jak se to státu vyplatí či nevyplatí ve vztahu ke krajině? V první řadě suroviny bohužel potřebujeme. Pro paní Pazderů-vápenec tedy kromě vápna a cementu je i významnou surovinou do technologii na odsiřování spalin atd. Počítat přitom i emise oxidu uhličitého? Není snad jedno kde ten lom a vápenky stojí? Pokud budeme potřebovat surovinu musíme počítat i s těmi emisemi. No a čím je vápenka či další zpracovaní blíže lomu, tím jsou nejen náklady ale i ty slavné emise nižší. No a vápencový lom může být pouze tam kde je vápenec.
No a zvýšení sazby za těžbu nerostů na 30 až 50% by znamenalo prodražit konečný produkt o +-60 až 100%. Samozřejmě, nakonec to zaplatí koneční spotřebitelé. Tedy my všichni. Nezávidím mladým zvlášť pokud zase někdy začnou volit ekonomické sebevrahy. I bez nich to bude těžké.
Břetislav Machaček
15.3.2022 09:52 Reaguje na Jarek Schindlersoučástí lidské činnosti od starověku a ani pyramidy nepostavili
ze vzduchu, ale z kamene. Mi dnešní ekologové připomínají naivní
děti z mateřské školy, kterým nakuká do hlaviček kdokoliv cokoliv. Kritizují to, co denně užívají a neumí ani sami bez toho žít, ale chtěli by, aby se toho vzdali všichni na světě. I autorka může
začít od sebe a neužívat si všech vymožeností dnešní doby, které
nějak drancují přírodu. Ono už i narozením začínáme zatěžovat
přírodu a pokračujeme tak dál až do smrti, kde se taky stáváme
"odpadem". Skuteční extrémisté se už nemnoží a nechávají raději
množit ty, kterým je to lautr putna. Zbytečný článek zbytečné
strany s utopickým programem.
Katka Linke
15.3.2022 15:57 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
15.3.2022 16:48 Reaguje na Katka LinkeJiří Svoboda
17.3.2022 09:43 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
17.3.2022 11:20 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
15.3.2022 12:08Já jen, že tu máme jisté spojité nádoby, které nelze oblafnout, a že ne všechny návrhy Zelených jsou zelené.
Lukas B.
15.3.2022 13:39 Reaguje na Jiří Svobodavápenec se netěží proto, že někdo nemá rád Gáju, ale proto, že je potřeba na spoustu technologií. primárními stavebními hmotami počínaje, přes odsíření uhelných elektráren (levná sádra a sádrokartonové stavebnictví je jen "díky" odsíření), struskotvornou přísadu pro železárenství (aktuálně problém s dovozem oceli), cukrovarnictví, výroba skla, výroba průmyslových hnojiv atakdále.
Jiří Svoboda
15.3.2022 15:54 Reaguje na Lukas B.Je zjevně velký rozdíl, zda se bude muset lidstvo adaptovat na 2 °C nebo 6 °C globální klimatické změny. A proto asi existuje jakési optimum, co by měl člověk proti globální změně udělat, které, dle mně, odpovídá 2 °C.
Dnes je jisté, že současný "boj" s klimatickou změnou je jen zoufale drahé neúčinné divadlo pro 8 miliard diváků. Pokud v něm budeme dále pokračovat a necháme problém řešit politiky a na ně napojené "zelené" vysavače peněz, opravdu spláčeme nad výdělkem. Jen Hanzl zůstane veselý.
Milan Dostál
15.3.2022 12:13Tomas Peltan
17.3.2022 09:20 Reaguje na Milan DostálKatka Linke
15.3.2022 15:54Naším cílem bylo na toto řízení upozornit veřejnost, jak je ale patrné, lidem je to vlastně jedno, co se v našem státě děje s přírodou, navíc v CHKO.
Jarek Schindler
15.3.2022 18:24 Reaguje na Katka LinkeMůžete odpovědět na pár otázek?
Kde chcete těžit ten vápenec nebo čím ho chcete nahradit? Tato otázka se týká i té uhlíkové stopy. Bude při těžbě jinde menší nebo nebudeme vápenec těžit a vápenky používat aby se ta jejich uhlíková stopa snížila?
Můžeme bez těžby vápence ale i dalších surovin vůbec existovat?
Kdo nakonec zaplatí zvýšení sazbu úhrady z vydobytých nerostů a jak na tom ten stát v konečné podobě vydělá? Nebo , že by bylo přesnější říci, že nakonec spíš prodělá?
Máte slovo, ukažte že vám na přírodě opravdu záleží a máte navíc i racionální řešení problému.
Ještě jedna maličkost která lidem mnohdy uniká a kterou tu nyní krásně v plné šíři odhalujete. Píšete: "co se dějě s přírodpo, navíc v CHKO". Znovu připomenu, že lom tam byl dříve než CHKO a tím pádem bylo CHKO vyhlašováno i s tím lomem a s důsledky, které tento lom pro okolí představuje.
Kamil Krabice
17.3.2022 08:07No to by pomohlo, ikdyž by Rychetský v televizi zle hudroval že porušujeme mezinárodní dohody
:(
Dnes zvýšila vývozní clo na obilí Argentína, před nedávným časem Chile na Měď.
Jarka O.
17.3.2022 10:33 Reaguje na Kamil KrabiceS větou: „Současná sazba totiž v podstatě znamená, že stát umožňuje ničení své krajiny a rozdává své přírodní bohatství za symbolický poplatek.“ – souhlasím, 10% je nic.
Jarek Schindler
17.3.2022 11:46 Reaguje na Jarka O.No a to co uvádíte ohledně těch Němců je opravdu diskriminace. Dvojí ceny? Po tom opravdu voláte?
Jarka O.
17.3.2022 13:11 Reaguje na Jarek SchindlerJestliže je dvojí cena diskriminace, (ano to je, přesto stále existuje ve zdůvodněných případech), pak můžu vidět jako diskriminaci různé platy za stejnou práci v EU, a rozdílnou životní úroven. Vývoz dřeva z Rakouska a prodej domácím rakouským zpracovatelům je za stejnou cenu? Ekologické důvody u soudu EU v různých případech prochází, a soud EU se přitom rozhoduje i na základě svých předchozích rozhodnutí. Zrovna i rozdílné zpoplatnění těžby v různých státech EU by mohlo u soudu EU projít jako nediskriminační důvod vývozu za jinou cenu, než prodej domácím zpracovatelům.
Jarek Schindler
17.3.2022 13:31 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
17.3.2022 17:56 Reaguje na Jarek SchindlerDalibor Motl
18.3.2022 11:12 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
19.3.2022 07:23 Reaguje na Dalibor MotlDovoz a převoz materiálů a výrobků je delší dobu světový trend a často ničí ŽP víc než těžba a výroba poblíž místa využití. Podívat se do okolních států na sazby a poplatky nemusi být marné.
Sklárny aspoň v mém okolí vznikaly v pradávnu v místech s palivem - dřevěné uhlí, rašelina, později se dováželo uhli a suroviny na výrobu skla. Zbylí skláři přešli v nové době do soukromi a na plyn. Tim je v téhle nové době jejich osud zpečetěn, za ceny, které by museli nasadit, už asi neprodají ani vázičku, jsem zvědavá, jestli poslední malé sklárny přežijí. Stejně jsou tam starší skláři, noví nemohli vyrůst, protože perspektiva po zrušení Sklárny po socíku nebyla. Trhy a výrobu, částečně i uměleckého skla, přebírala postupně Čína. Nám zbyde vzpomínka a diskuze o ekologii.