https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katerina-pazderu-maly-cesky-turow-oslavime-vyroci-ceskeho-krasu-likvidaci-teto-chko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kateřina Pazderů: Malý český Turów: Oslavíme výročí Českého krasu likvidací této CHKO?

15.3.2022 | PRAHA
Velkolom Čertovy schody.
Velkolom Čertovy schody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Bez většího zájmu veřejnosti proběhlo koncem ledna projednání žádosti společnosti Velkolom Čertovy schody, a. s., o rozšíření těžby. Vápencový lom, který se nachází v těsné blízkosti národní přírodní památky Zlatý kůň a Koněpruských jeskyň, má být rozšířen o dalších padesát hektarů.
 

Velkolom podal žádost, byla zpracována studie dopadů na životní prostředí, k záměru se vyjádřily sousední obce i správa CHKO. Nikdo neprotestoval. Středočeský kraj si jen vymínil větší důraz na omezení negativního vlivu dopravy vytěženého vápence na okolní obce, zejména prašnosti, hluku a vibrací. Vliv na životní prostředí – žádný.

Mapa rozšíření velkolomu Čertovy schody.
Mapa rozšíření velkolomu Čertovy schody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač

Zde by se asi dalo skončit prohlášením, že se nic neděje. Pár připomínek by se ale určitě našlo.

V první řadě stojí za zmínku, že stále nadřazujeme finanční zisk nad zájmy ochrany přírody, a to již minimálně od roku 1995, kdy MŽP navrhovalo odpis významné části tohoto výhradního ložiska vysokoprocentních vápenců. Nyní tedy pokračuje rozšíření těžby. Bohužel, stát z této těžby mnoho nezíská, protože stávající legislativa uvádí sazbu úhrady z vydobytých nerostů nejvýše odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství. Takže za odtěžení jednoho kopce v následujících dvaceti letech ČR získá odhadem nejvýše 370 milionů korun, tedy asi 18 milionů ročně. Ve více než bilionovém rozpočtu ČR opravdu jen drobné.

Existence lomu způsobuje zřejmě také pokles hladiny spodních vod. V dokumentaci pro EIA se uvádí, že z lomu je již nyní potřeba odčerpávat vodu rychlostí asi 7 litrů za sekundu, což je asi 220 000 m3 ročně (pro srovnání, jedná se asi o dvojnásobek objemu rybníka Strnad mezi Prahou a Hostivicí). Voda do lomu stéká z okolní krajiny. Obyvatelé okolních obcí (zejména jde o Koněprusy), v posledních letech zjišťují, že staré studně už najednou nejsou dostatečně hluboké. Zde je třeba dodat, že provozovatel velkolomu jim přispěl na financování vodovodů. Nedostatek vody lze pozorovat i na borovicích nad lomem, které sice mají hluboké kořeny, ale i tak mají problém dosáhnout na vodu. Usychají a stávají se snadnou kořistí parazitů.

Na vysychání lokality má vliv jistě i změna klimatu, čímž se dostáváme k emisím oxidu uhličitého, jehož vysoká koncentrace v ovzduší stojí za klimatickými změnami. Dokumentace odhaduje produkci oxidu uhličitého (spalováním nafty pro pohon použité techniky) za plánovaných dvacet let těžby na zhruba 47 000 tun. To není, v kontextu odhadovaného uhlíkového rozpočtu České republiky, zase tak velké číslo. Nejsou to však všechny emise, které těžba způsobí. Vápenec se totiž těží jako surovina pro Vápenku Čertovy schody, která vyrábí stavební materiály a pro výrobu cementu, která patří mezi energeticky nejnáročnější průmyslové procesy. Potřebuje vysokou teplotu, které se typicky dosahuje spalováním fosilních paliv. Tyto následné emise ale posouzení EIA nezohledňuje.

Naučná stezka v Českém krasu. Nově se zde bude těžit, rozšíří se sem velkolom Čertovy schody.
Naučná stezka v Českém krasu. Nově se zde bude těžit, rozšíří se sem velkolom Čertovy schody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač

Třetím problémovým bodem je dopad na okolní chráněná území. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny okolo zvláště chráněných území standardně vzniká ochranné pásmo o šířce 50 m. Příslušný orgán ochrany přírody se ale může rozhodnout je nevyhlásit. To se stalo i v tomto případě a hranice těžby povede v jednom místě pouhých 10 m od hranice přírodní rezervace Kobyla. Těžko říci, proč vlastně zákon stanovuje ochranná pásma, která se nemusí zohledňovat.

Bez ohledu na zákony a ochranná pásma lze ale říci, že rozšíření lomu povede k likvidaci pestré mozaiky dubohabrových, borovicových a bukových lesů, luk a bývalých menších lomů, v jejímž důsledku se ze zvláště chráněných území stanou jen ostrůvky mezi lomy a haldami. Pro milovníky místní krajiny pak může být důležitá informace, že naučná stezka Koněpruské jeskyně - Borek i zelená trasa Vinařice - Tobolka prochází středem budoucího lomu, takže pravděpodobně zaniknou.

Ještě že jsou v okolí Koněpruské jeskyně. To je turistická atrakce, a proto do nich určitě těžba nezasáhne. Při našem přístupu k zachování přírodních hodnot je totiž možné, že nebýt jich, možná bychom dnes místo CHKO Český Kras měli jen velký vápencový důl.

A co s tím? Lze se tomu nějak bránit? Nebo vliv velkolomu alespoň nějak zmírnit?

Řešením by mohla být změna zákona o ochraně přírody, která by umožnila zavázat investora nejen k rekultivaci území zničeného těžbou, ale i třeba k náhradní výsadbě v okolí, o kterou by musel po dostatečnou dobu pečovat. Pomohlo by i navýšení sazby za těžbu nerostů na území ČR na 30-50 %. Současná sazba totiž v podstatě znamená, že stát umožňuje ničení své krajiny a rozdává své přírodní bohatství za symbolický poplatek.


reklama

 
foto - Pazderů Kateřina
Kateřina Pazderů
Autorka je členkou Strany Zelených a členka krajské komise Středočeského kraje pro životní prostředí a zemědělství.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2022 08:12
Kde není žalobce, tam není soudce. Pokud jste napsala "Nikdo neprotestoval.", tak se nelze divit, že záměr prošel jak nůž máslem. Proč se neozval nějaký místní spolek nebo i SZ ?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.3.2022 08:32
Já nejsem zastánce velkolomů se všemi negativními vlivy na okolí. Chtěl bych jen krátce okomentovat jedno Vaše tvrzení: "Bohužel, stát z této těžby mnoho nezíská, protože stávající legislativa uvádí sazbu úhrady z vydobytých nerostů nejvýše odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství... ...v následujících dvaceti letech ČR získá odhadem nejvýše 370 milionů korun, tedy asi 18 milionů ročně." To je velmi omezený pohled. Stát (my jako ČR) tím získáme třeba práci v regionu, daň z příjmu, sociální a zdravotní "pojištění" pro zaměstnance dolu i navázaných firem nebo nezbytné stavební materiály. Ono všichni naříkají jak je drahé bydlení. Bez dostupných stavebních materiálů bude ale ještě dražší. A zkuste dovážet vápno, cement nebo stavební kámen stovky kilometrů nebo přes půl Evropy. Takže ty peníze, které státní rozpočet získá na poplatcích jistě nejsou rozhodující při porovnávání kladů a záporů plánované těžby. Aby nebyla mýlka, tak je jistě pro okolní obce i CHKO (AOPK) důležité nebát se ozvat, hájit své zájmy a realisticky stanovit podmínky minimalizující škody. Možná by bylo vhodné v nějaké státní surovinové koncepci uvažovat nad snadnějším využitím menších "lokálních" ložisek stavebních surovin (štěrkopísky, stavební kámen, vápenec) namísto koncentrace do "megavelkolomů". Obtížnost povolování využití každého ložiska k takovým velkým koncentracím "nepřímo" vede. A úplně na závěr. Každá těžba jednou skončí. Bývalé lomy jsou většinou ostrůvky a ostrovy biodiverzity v kulturní krajině. Ze svého nejbližšího okolí bych mohl takových lokalit jmenovat celou řadu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2022 09:12 Reaguje na Dalibor Motl
Máte pravdu v tom, že řada bývalých lomů a pískoven se po opuštění stala místy s cennou biodiverzitou.
Pouze s jedním rozdílem , minulé stavby nebyly tak megalomanské jako dnešní, a to co se dnes děje s krajinou je doslova šok.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2022 09:48 Reaguje na Dalibor Motl
Nejde jen o obtížnost povolování. Vůbec si nemyslím , že využití menších lokální ložisek by mělo byt snadnější. Nahradit jeden velký lom dvaceti menšími je asi v návaznosti na další náklady nesmysl.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.3.2022 08:54 Reaguje na Jarek Schindler
Chápu úspory z rozsahu. Stejně věřím, že pokud by bylo snadnější získat například místní stavební kámen pro stavbu konkrétní cesty nebo silnice jistě by se našly "mobilnější" těžební a zpracovatelské technologie (obdoba recyklace staveních hmot) a ušetřilo by se za masivní přesuny materiálu. Těžba by mohla být poměrně časově omezená. S tím by se místní snadněji "smiřovali". "Menší" zdroj kamene by se vytěžil třeba za 5-10 let a příroda by si takový malý lom mohla vzít rychle zpět.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.3.2022 11:37 Reaguje na Dalibor Motl
i poměrně velké lomy na stavební kámen jedou v režimu odstřelů jen několikrát do roka a nasazení mobilních drtiček je vždy na týden-dva jednou za pár měsíců, a po zbytek roku jede lom v personálním obsazení jeden prodavač v buňce (telefonuje, řeší platby a odečítá z mostní váhy) a jeden strojník na kolovém čelním nakladači. těžba se rentuje jen v takovém lomu, kde vytěžené množství uživí tu a tam mobilizaci drtičky, nakladač, buňku, toiku a dva pracovníky po celý rok.
pískovny, to ano, ty se uživí i menší.
samozřejmě pro nejmenší těžbu je nutno pro ekonomickou smysluplnost něco přidat, třeba prodej stavebnin nebo skládkování inertního odpadu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.3.2022 13:47 Reaguje na Lukas B.
Chápu. Díky za popis reality.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2022 14:31 Reaguje na Dalibor Motl
Ano ale i na ten malý lom potřebujete nějakou infrastruktůru. No a tady se nejedná o stavební kámen ale o vápenec a jeho další zpracování. Drtičky, vápenky. Pro větší množství to znamená železniční přípojku atd. Nad Lipovou lázněmi je také celkem velký lom. Smrčník (799 mnm) pomalu mizí. Na Pomezí vyrostly u dráhy obrovské drtičky. Stavěla se z lomu k drtičkám nová široká cesta. Řekl bych, že to byla a je nejkvalitnější silnice na Jesenicku. Vápenec často znamená jeskyně. Tady jsou také nedaleko od lomu Jeskyně na Pomezí. I na hranice CHKO je to co by kamenem dohodil. Atd. No a celkem bezproblémově to funguje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2022 09:36
Proč musí Zelení, pokaždé když něco zplodí přitom zároveň šířit nepravdivé poplašné zprávy? Opravdu si někdo myslí, že tento lom je likvidací nebo znamená likvidaci CHKO? Tedy CHKO která byla vyhlášena na ploše 130km2. V lomě se začalo těžit v roce 1963. CHKO Český kras byla vyhlášena v roce 1972. Tedy i s lomem. Mnoho tamějších NPP je navíc vyhlášena právě v místech bývalých , dnes již opuštěných lomů. (NPP Zlatý kůň- kopec s několika opuštěnými lomy. PR Kobyla -opuštěný lom "Na Kobyle" atd.)
Opravdu si Zelení myslí, že nepotřebujeme suroviny? Opravdu si myslí, že si vystačíme jen se vzduchem a vodou?
Počítat kolik stát vydělá na vydobytých surovinách a jak se to státu vyplatí či nevyplatí ve vztahu ke krajině? V první řadě suroviny bohužel potřebujeme. Pro paní Pazderů-vápenec tedy kromě vápna a cementu je i významnou surovinou do technologii na odsiřování spalin atd. Počítat přitom i emise oxidu uhličitého? Není snad jedno kde ten lom a vápenky stojí? Pokud budeme potřebovat surovinu musíme počítat i s těmi emisemi. No a čím je vápenka či další zpracovaní blíže lomu, tím jsou nejen náklady ale i ty slavné emise nižší. No a vápencový lom může být pouze tam kde je vápenec.
No a zvýšení sazby za těžbu nerostů na 30 až 50% by znamenalo prodražit konečný produkt o +-60 až 100%. Samozřejmě, nakonec to zaplatí koneční spotřebitelé. Tedy my všichni. Nezávidím mladým zvlášť pokud zase někdy začnou volit ekonomické sebevrahy. I bez nich to bude těžké.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2022 09:52 Reaguje na Jarek Schindler
1* Byl jste rychlejší v tom, co jsem chtěl napsat taky. Lomy jsou
součástí lidské činnosti od starověku a ani pyramidy nepostavili
ze vzduchu, ale z kamene. Mi dnešní ekologové připomínají naivní
děti z mateřské školy, kterým nakuká do hlaviček kdokoliv cokoliv. Kritizují to, co denně užívají a neumí ani sami bez toho žít, ale chtěli by, aby se toho vzdali všichni na světě. I autorka může
začít od sebe a neužívat si všech vymožeností dnešní doby, které
nějak drancují přírodu. Ono už i narozením začínáme zatěžovat
přírodu a pokračujeme tak dál až do smrti, kde se taky stáváme
"odpadem". Skuteční extrémisté se už nemnoží a nechávají raději
množit ty, kterým je to lautr putna. Zbytečný článek zbytečné
strany s utopickým programem.
Odpovědět
KL

Katka Linke

15.3.2022 15:57 Reaguje na Jarek Schindler
Máte pravdu není to likvidace, je to jen novinářský příměr. Musíte použít nějaký titulek, podívejte na ANO, jak mu jde marketing dobře od ruky. A mě za ten marketing, za tu určitou nadsázku kritizujete.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2022 16:48 Reaguje na Katka Linke
Od které doby se lživý výrok (titulek) považuje za příměr? Nevšiml jsem si, že by lhaní mělo být součástí marketingu. Je asi marketing a "marketing".
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.3.2022 09:43 Reaguje na Jarek Schindler
Bohužel se stal "marketing" standardem. Divné ale je, když "marketing" někdo obhajuje jako něco správného a nechytí se za nos. To je na pováženou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.3.2022 11:20 Reaguje na Jiří Svoboda
No já proti marketingu nic nemám. Tedy spíš není to pro mě sprosté slovo. Na druhou stranu nepravdivé výroky či dokonce lži vždy zůstanou pouze tou lží. To snad s marketingem jako takovým nemá co dělat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.3.2022 12:08
Podle zprávy Mezinárodní eneregtické agentury https://www.iea.org/reports/net-zero-by-2050 budeme kvůli dekarbonizaci založené na dominantním využívání OZE zpětinásobit!!!! těžbu nerostů.

Já jen, že tu máme jisté spojité nádoby, které nelze oblafnout, a že ne všechny návrhy Zelených jsou zelené.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.3.2022 13:39 Reaguje na Jiří Svoboda
velmi pěkný článek (překlad z británštiny) vyšel dnes na konzervativních novinách. týká se (mimo jiné) i surovinové náročnosti přechodu na "uhlíkovou neutralitu". https://www.konzervativninoviny.cz/trnita-cesta-britanie-k-uhlikove-neutralite/

vápenec se netěží proto, že někdo nemá rád Gáju, ale proto, že je potřeba na spoustu technologií. primárními stavebními hmotami počínaje, přes odsíření uhelných elektráren (levná sádra a sádrokartonové stavebnictví je jen "díky" odsíření), struskotvornou přísadu pro železárenství (aktuálně problém s dovozem oceli), cukrovarnictví, výroba skla, výroba průmyslových hnojiv atakdále.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.3.2022 15:54 Reaguje na Lukas B.
Ten článek je jistě zajímavý, ne se vším ale mohu souhlasit.

Je zjevně velký rozdíl, zda se bude muset lidstvo adaptovat na 2 °C nebo 6 °C globální klimatické změny. A proto asi existuje jakési optimum, co by měl člověk proti globální změně udělat, které, dle mně, odpovídá 2 °C.

Dnes je jisté, že současný "boj" s klimatickou změnou je jen zoufale drahé neúčinné divadlo pro 8 miliard diváků. Pokud v něm budeme dále pokračovat a necháme problém řešit politiky a na ně napojené "zelené" vysavače peněz, opravdu spláčeme nad výdělkem. Jen Hanzl zůstane veselý.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

15.3.2022 12:13
Nebude se těžit uhlí bude chybět popílek, sádra atd. Náhrada se holt musí někde vytěžit. Teď co vyjde líp, 1 vytěžená tuna uhlí nebo vápence?
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

17.3.2022 09:20 Reaguje na Milan Dostál
Velká část vápence z krasu jde na odsíření uhelných elektráren.
Odpovědět
KL

Katka Linke

15.3.2022 15:54
Jak je patrné, informace z řízení EIA k lomu ve Středočeském kraji opravdu nikoho nezajímá. Ani diskutující, ani obce, ani kraj, uvidíme, jak s těmi námitkami v řízení naloží stát. Rozhodnuto finálně ještě nebylo, teď právě probíhá řízení EIA v plném rozsahu, protože je to záměr celostátního významu.
Naším cílem bylo na toto řízení upozornit veřejnost, jak je ale patrné, lidem je to vlastně jedno, co se v našem státě děje s přírodou, navíc v CHKO.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2022 18:24 Reaguje na Katka Linke
Zase špatně. Fůře lidí není vůbec jedno co se kolem nich děje a jak vypadá , nebo jak se nakládá s přírodou kolem nich. Jen převážná část z nich ví, že ve vzduchoprázdnu, které se lidem snažite naservírovat, se přežít nedá.
Můžete odpovědět na pár otázek?
Kde chcete těžit ten vápenec nebo čím ho chcete nahradit? Tato otázka se týká i té uhlíkové stopy. Bude při těžbě jinde menší nebo nebudeme vápenec těžit a vápenky používat aby se ta jejich uhlíková stopa snížila?
Můžeme bez těžby vápence ale i dalších surovin vůbec existovat?
Kdo nakonec zaplatí zvýšení sazbu úhrady z vydobytých nerostů a jak na tom ten stát v konečné podobě vydělá? Nebo , že by bylo přesnější říci, že nakonec spíš prodělá?
Máte slovo, ukažte že vám na přírodě opravdu záleží a máte navíc i racionální řešení problému.
Ještě jedna maličkost která lidem mnohdy uniká a kterou tu nyní krásně v plné šíři odhalujete. Píšete: "co se dějě s přírodpo, navíc v CHKO". Znovu připomenu, že lom tam byl dříve než CHKO a tím pádem bylo CHKO vyhlašováno i s tím lomem a s důsledky, které tento lom pro okolí představuje.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

17.3.2022 08:07
Pomohlo by i navýšení sazby za těžbu nerostů na území ČR
No to by pomohlo, ikdyž by Rychetský v televizi zle hudroval že porušujeme mezinárodní dohody
:(
Dnes zvýšila vývozní clo na obilí Argentína, před nedávným časem Chile na Měď.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.3.2022 10:33 Reaguje na Kamil Krabice
Rycheský by hudroval. Ale tohle opatření je asi účinné jen u komodit, u kterých je na ČR někdo skoro životně závislý, a nesmí být naveneks prezentováno tak, aby to soud EU smetl jako nějaký druh diskriminace nebo tarifní překážku. Příklad je, jak Němci chtěli zavést dálniční poplatky a nahlas řekli, že jen pro cizince. Nebylo to diplomatické a soud EU jim to i z toho důvodu zatrhl. Rakušani to udělali jinak a potichu. Asi by prošly ekologické důvody.
S větou: „Současná sazba totiž v podstatě znamená, že stát umožňuje ničení své krajiny a rozdává své přírodní bohatství za symbolický poplatek.“ – souhlasím, 10% je nic.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.3.2022 11:46 Reaguje na Jarka O.
No bohužel s hovadinami u nás souhlasí spousta lidí. Tedy hlavně s těmi "zelenými" hovadinami. Čím si prosím pomůžete, nebo spíš, čím si pomůže stát když zvýší sazby za tyto těžené suroviny? Pomůže to snad ekologii? Pokud si myslíte že pomůže, tak by mě zajímalo jak? Kolik na tom vydělá stát? Nebude ho to náhodou v důsledku stát podstatně více? Kde chcete brát ty suroviny která sice máme ale nebudeme je těžit? Budeme je dovážet? Nestačí, že jsme v podstatě zavislí na dovozu potřebných surovin co doma nemáme pro zdárné fungování státu a zdejšího průmyslu? Atd.
No a to co uvádíte ohledně těch Němců je opravdu diskriminace. Dvojí ceny? Po tom opravdu voláte?
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.3.2022 13:11 Reaguje na Jarek Schindler
Nejsem pro netěžení a nevyužívání kulturní krajiny, to snad je z jiných příspěvků zřejmé. Mohli bychom se asi bavit o kompromisu mezi těžbou a zpracováním doma, a obchodem a dovozem, těžbou různých komodit v cizině, zbytných, nezbytných, těch, které jsou k dispozici a těch, které chybí, např. plyn je nyní téma (z břidlic nebo koupit, co je ekologictější a efektivnější). Zpoplatnění ano, podívejte se do světa, jaké je např. zpoplatnění těžby vápence v Rakousku nebo mědi v Chile (nezbytná a málokde v tom rozsahu dostupná surovina). Rekultivace se musí taky z něčeho platit, např. ze zpoplatnění.
Jestliže je dvojí cena diskriminace, (ano to je, přesto stále existuje ve zdůvodněných případech), pak můžu vidět jako diskriminaci různé platy za stejnou práci v EU, a rozdílnou životní úroven. Vývoz dřeva z Rakouska a prodej domácím rakouským zpracovatelům je za stejnou cenu? Ekologické důvody u soudu EU v různých případech prochází, a soud EU se přitom rozhoduje i na základě svých předchozích rozhodnutí. Zrovna i rozdílné zpoplatnění těžby v různých státech EU by mohlo u soudu EU projít jako nediskriminační důvod vývozu za jinou cenu, než prodej domácím zpracovatelům.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.3.2022 13:31 Reaguje na Jarka O.
V první řadě nesmíte míchat jablka a hrušky. Pokud mezi těmito druhy ovoce sama nevidíte rozdíl tak vám ten rozdíl těžko někdo vysvětlí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.3.2022 17:56 Reaguje na Jarek Schindler
Co jsem nepochopila na citované větě, jsou vlastnické vztahy a jestli p. Pazderů jde o ničení krajiny těžbou cizími nebo domácími společnostmi, vývoz nebo domácí spotřebu. Mezi těmito druhy využití krajiny by měl být rozdíl, pokud se chcem snažit o co nejmenší ničení krajiny.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.3.2022 11:12 Reaguje na Jarka O.
Na otevřeném evropském trhu není možné regulovat jestli "spotřeba" nebo zpracování surovin proběhne v ČR nebo v jiné zemi EU. Z tohoto pohledu je těžba a zpracování buď " u nás v EU" nebo mimo EU. Z ekonomického a ekologického pohledu dává smysl těžkou, objemnou a relativně lacinou surovinu zpracovávat "poblíž" místa těžby. S rostoucí vzácností (cenou) a energetickou náročností zpracování naopak může dávat smysl zpracovávat v místech s levnější nebo dostupnější energií. Třeba "středověké" dilema jestli vozit sklářský písek za palivovým dřívím nebo dříví ke zdrojům písku vyřešil až přechod na jiné zdroje energie pro tavení skla.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.3.2022 07:23 Reaguje na Dalibor Motl
S Vaším komentářem výše se dá jen souhlasit, a opuštěné lomy přírodě neškodí.
Dovoz a převoz materiálů a výrobků je delší dobu světový trend a často ničí ŽP víc než těžba a výroba poblíž místa využití. Podívat se do okolních států na sazby a poplatky nemusi být marné.
Sklárny aspoň v mém okolí vznikaly v pradávnu v místech s palivem - dřevěné uhlí, rašelina, později se dováželo uhli a suroviny na výrobu skla. Zbylí skláři přešli v nové době do soukromi a na plyn. Tim je v téhle nové době jejich osud zpečetěn, za ceny, které by museli nasadit, už asi neprodají ani vázičku, jsem zvědavá, jestli poslední malé sklárny přežijí. Stejně jsou tam starší skláři, noví nemohli vyrůst, protože perspektiva po zrušení Sklárny po socíku nebyla. Trhy a výrobu, částečně i uměleckého skla, přebírala postupně Čína. Nám zbyde vzpomínka a diskuze o ekologii.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.3.2022 12:06 Reaguje na Jarka O.
Ten poplatek 10% z ceny suroviny je dodatečná daň k "normálním" již existujícím daním. Takže taková firma platí státu daň z příjmu, odvádí daně za svoje zaměstnance (+sociální a zdravotní), platí poplatek za plochu dobývacího prostoru, odvádí DPH, v ceně nafty spotřební daň, daň z nemovitostí a navíc platí zhruba 10% speciální daň (= úhrady z vydobytých nerostů odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství). Vzorec je složitý ale v podstatě, pokud to chápu správně, trochu odpovídá dodatečnému zvýšení DPH na těženou surovinu (u vápence konkrétně +10%). Složitost výpočtu dle vzorce ve vyhlášce dále navyšuje nutnou administrativu, poskytuje záminky k pokutování (různé výklady nařízení) a prodražuje surovinu dalším zpracovatelům i konečným zákazníkům. Vyšší cena suroviny znamená také vyšší výběr DPH u navazujících subjektů. To znamená, že stát nevybere pouze 10% navíc ale toto navýšení se dále v dodavatelském řetězci multiplikuje. Drahé suroviny zaplatí každý, kdo staví nebo rekonstruuje bydlení a přeneseně je zaplatí i nájemci (vyšší nájemné) v drahých stavbách. Vím že je to složité ale pravda nebývá jednoduchá.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.3.2022 13:12 Reaguje na Dalibor Motl
Děkuji Vám za slušné vysvětlení.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.3.2022 16:23 Reaguje na Dalibor Motl
Navíc by se měla z vápence pro výrobu cementu a odsíření uhelných elektráren platit i uhlíková daň.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.3.2022 09:47
Podivame li se po delsi dobe - mnoha desetileti - na stare lomy, vidime dva mozne pripady. Trvale zohyzdeni krajiny - napr. tim, ze se "ustreli" vrchol pozoruhodneho, malebneho kopce nebo naopak promenu drive spis fadni krajiny v pozoruhodnou skalnatou oblast plnou zajimave a vzacne vegetace - ktera by tam jinak nerostla. Ten druhy pripad je dokonce castejsi, rekl bych. Me se letecky pohled na ty "schody" libi a jen lituji - kdyz se na to podivam pohledem ditete, zuriveho sberatele kamenu (kterym jsem byl) - ze tam neni mozno poradat "expedice" za hledanim trilobitu apod. :) Myslim, ze vetsina prispevku pod clankem je vecnych a jen bych pridal male detske prani: Neni nekde k dispozici kresba, jak ma to uzemi vypadat za sto let? Snad to tam neskonci zas jen cedulemi "Nebezpeci, zakaz vstupu" a treba tam vznikne pozoruhodne (prirodni, ne kryty stadion jako v Podoli :) koupaliste apod.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist