Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Každý si může nasimulovat skleníkový jev
 |
|
|
To, co bylo před 20 lety tématem článků prestižních časopisů, je dnes na internetu běžně dostupné.
|
|
| Zdroj: Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová |
Základy modelu vznikly jako čistě vědecký počin již v roce 1987, tedy v době, kdy tento problém žádná ekonomická ani environmentální fóra neřešila. Představený simulační program je součástí uznávaného Modtranu, který je experimentálně prověřen a využívá reálná absorpční spektra hlavních skleníkových plynů.
Simulace jasně ukazují, že čím více máme skleníkových plynů v naší atmosféře, tím méně uniká tepelného záření ze Země do kosmu, a tudíž teplota Země musí díky tomuto příspěvku narůstat. Odkazovaný model nebere v úvahu jiné faktory ovlivňující teplotu Země. Tyto faktory mohou krátkodobě převážit nad vlivem narůstajícího skleníkového efektu a Země se může i ochlazovat. Nezastavíme-li růst emisí, o to markantnější bude nárůst teploty a jeho katastrofické projevy, až faktory dosáhnou svých obvyklých hodnot.
Záleží na každém, jak k problematice skleníkových plynů přistoupí. Tento příspěvek má jasně ukázat i zmateným pochybovačům, že problém skleníkových plynů je reálný a je třeba jej rozumně a efektivně vhodnými nástroji řešit.
reklama
Jiří Svoboda pracuje v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Jindřiška Svobodová přednáší na katedře fyziky Pedagogické fakulty MU v Brně ekologicky a environmentálně zaměřené předměty.
Online diskuse
co k tomu dodat - 10. 9. 2009 - Jiří SvobodaJe třeba provést korekce Vašich úvah. CO2 dosahuje své maximální izolační schopnosti zhruba za podmínek na Venuši, kde je CO2 zhruba 3e5 krát více a kde způsobuje její oteplení asi o 500K. Důvodem je, že CO2 absorbuje ve spektru od 9 mym do 23 mym, ale hodně jen mezi 14-16 mym - tam jsou jeho izolační schopnosti opravdu již vyčerpány. Právě to je důvod logaritmické závislosti na množství CO2, která je vlastně jen fitem na výsledky programu, se kterým si právě můžete pohrát a mnohé pochopit.Uznávám, že s konstantou citlivosti klimatu jsou zjevné problémy, ale tomu jsme se při psaní příspěvku úmyslně vyhli - chtěli jsme prezentovat jen to, o čem zjevně není pochyb. Upřímně řečeno, ani já jsem před týdnem těmto záležitostem pořádně nerozumněl a v duchu vznášel pochyby. Díku tomuto programu a detailnímu prohlédnutí absorbčního spektra CO2 jsem si ověřil, že model a simulační program fungují správně. Usoudil jsem proto, že i zkoumavý čtenář Ekolistu bude rád, když se o něco pevného bude moci opřít. |
