Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Každý si může nasimulovat skleníkový jev
 |
|
|
To, co bylo před 20 lety tématem článků prestižních časopisů, je dnes na internetu běžně dostupné.
|
|
| Zdroj: Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová |
Základy modelu vznikly jako čistě vědecký počin již v roce 1987, tedy v době, kdy tento problém žádná ekonomická ani environmentální fóra neřešila. Představený simulační program je součástí uznávaného Modtranu, který je experimentálně prověřen a využívá reálná absorpční spektra hlavních skleníkových plynů.
Simulace jasně ukazují, že čím více máme skleníkových plynů v naší atmosféře, tím méně uniká tepelného záření ze Země do kosmu, a tudíž teplota Země musí díky tomuto příspěvku narůstat. Odkazovaný model nebere v úvahu jiné faktory ovlivňující teplotu Země. Tyto faktory mohou krátkodobě převážit nad vlivem narůstajícího skleníkového efektu a Země se může i ochlazovat. Nezastavíme-li růst emisí, o to markantnější bude nárůst teploty a jeho katastrofické projevy, až faktory dosáhnou svých obvyklých hodnot.
Záleží na každém, jak k problematice skleníkových plynů přistoupí. Tento příspěvek má jasně ukázat i zmateným pochybovačům, že problém skleníkových plynů je reálný a je třeba jej rozumně a efektivně vhodnými nástroji řešit.
reklama
Jiří Svoboda pracuje v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Jindřiška Svobodová přednáší na katedře fyziky Pedagogické fakulty MU v Brně ekologicky a environmentálně zaměřené předměty.
Online diskuse
co k tomu dodat - 10. 9. 2009 - greenTak dobre pán Aleš, odkiaľ máte informácie, že v dobe Rímskej bolo teplejšie ako je dnes ?Čo považujete za dobu Rímsku ? Rímske kráľovstvo sa datuje 753 pred. kristom až 510 pred kristom. Rímska republika zasa 510 pred kr. až 31 pred kristom. Rímske cisárstvo 31 pred kristom až 476 po kristovi (prípadne až 1453 po kristovi), čiže veľmi široké obdobie. Kedy teda bolo podľa vás teplejšie v dobe rímskej , ako je dnes a odkiaľ máte takú informáciu ? Čo sa týka neolitu, musíte to rovnako upresniť, pretože neolit je časovo veľmi široký pojem a závisí aj geograficky. Napríklad neolit v Európe je datovaný zhruba 6000 až 2300 pred kristom, čo je značne dlhé obdobie. Patrilo by sa upresnieť. Nie je pravda, že vždy najprv stúpala teplota a až potom CO2. Pravda je taká (ak uvažujeme posledných 800 tisíc rokov, ktoré sú dobre zadokumentované z vrtov v ľadovcoch) že po väčšinu času najprv rástla teplota a až potom koncentrácia CO2. Existujú však aj výnimky. Na konci glaciálov to bolo opačne: najprv narástla (v mieste vrtu) koncentrácia CO2 a až následne s oneskorením asi 800 rokov začala narastať teplota. Ide práve o úseky, kedy dochádzalo k prudkým zmenám koncentrácie CO2 a následne aj teploty. |
