Ing. Vladimír Šafařík: Kormorán velký – problém

Na konci února Ekolist vydal zprávu o tom, že na Slovensku bude povolen odstřel většího množství jedinců kormorána velkého /snad až 600ks/. Že se na tom shodli státní úředníci, zástupci rybářů a s podivem i zástupci ornitologických a ochranářských organizací. A tu jsem si vzpomněl i na podzimní pořad ČT 2 - Hádání o přírodě, kde kromě dvou „nezaujatých“ redaktorů zasedli ke stolu na straně jedné rybář – Mgr. Petr Birklen, rybníkář –ing.David Sirotek a na straně druhé dva ornitologové – Zdeněk Polášek a Mgr.Zdeněk Vermouzek. Rybáři v něm argumentovali celkem shodně všeobecně známými skutečnostmi o počtech kormoránů, jejich přizpůsobivosti člověkem změněné krajině a neustále připomínali škody, jež kormoráni způsobují. Jejich stanovisko chápu, neboť to jsou typičtí hospodáři a investované peníze jsou pro ně „až na prvním místě“.

Dost dobře ale nechápu postoje a názory jejich „ekologických“ spoludiskutujících, jež na počátku sezení jasně deklarovali, že jsou prý „odborníci“ - ornitologové, jimž leží na srdci ochrana přírody (a tedy i kormoránů), kteří jsou členové „odborné organizace“ – ČSO, jež „ nebude nikdy střílet kormorány , nebude nikdy přispívat fyzicky k plašení kormoránů. … Jejím úkolem je ochrana přírody, jejíž součástí je i kormorán…“ Dle jejich názoru „… je tu jenom dostatek ryb proto, aby tu tolik kormoránů bylo. … Dokud tady kormoráni budou mít co žrát, dotud tady budou….“ a celkově nijak neberou v úvahu, že ty ryby jsou v drtivé většině něčí soukromý majetek /rybníkářů/ a i ryby v řekách jsou z velké části uměle vysazené rybáři /z financí za rybářské lístky se souhlasem státu/.

Dosti „poučné“ byly i názory diskutujících na otázku přírodní rovnováhy v našich podmínkách /tedy člověkem změněné krajině/ s vodami uměle zarybněnými. Zde mohu sice s p.Vermouzkem souhlasit, že predátoři se nemohou nikdy přemnožit, ale na rozdíl od něho dodávám, že to platí jen pro přírodní člověkem nezměněné podmínky. Jestliže však např. kormoráni budou existenčně závislí hlavně na obsádce hospodářských vod, tak asi těžko můžeme hovořit o jejich přirozených počtech a logicky to skončí konfliktem s nahněvanými majiteli, jež bohužel musí divoká přiroda vždy prohrát. (Něco podobného, ale bez většího zájmu našich „ekologistů“ a tedy i médií se odehrává každoročně ve vztahu např. divokých dravců /jestřáb, krahujec, sokolovití/ s chovateli některých drobných zvířat. A jelikož zde náhrady státu jsou už dopředu vyloučené /na rozdíl od rybníků vylovených kormorány/ a naši „ekologisté“ jaksi pořád tuto skutečnost odmítají a bagatelizují, umírají u nás zbytečně každý rok snad stovky těchto ptáků rukou rozzlobených majitelů.)

Také informace, že názor státních úředníků je od ochranářů zcela opačný a dokonce prý mají tendenci už dopředu vyjednávat výjimky k odstřelu, je opravdu k zamyšlení, kam stát tu ochranu přírody pod nátlakem určitých „vědců - extrémistů“ vlastně vede. Přiznám se však, že i když mnohé vyslovené názory byly značně diskutabilní, tak mě nakonec pan Vermouzek šokoval, když veřejně prohlásil, že nějaká prý „vědecká ornitologická skupina“ - mj. by mě zajímalo, jestli není financovaná z prostředků EU - „ objevila“, že „… současnou evropskou populaci kormorána nelze tlumit – je tak velká… jediný způsob, který funguje je odstřel“. To se prosím na mě nikdo ale nezlobte, to je názorová otočka o 180 stupňů , jež asi vystihuje nejlépe myšlenky některých „odborníků“ na realizaci „moderní“ ochrany přírody v praxi.

Taktéž jsem si v této věci zjišťoval informace i u slovenských ornitologů, jež se zase mj. opírají o zkušenosti z Bavorska, kde kormorány stříleli neomezeně a místo snížení jejich počtu jen dosáhli jeho další šíření na nové lokality jako následek rozdrobení zimující populace. Slovenští ornitologové proto navrhují plašení na rizikových úsecích a vytvoření zón klidu, kde se rušit nebude /včetně rybolovu a lovu/. Zásadně jsou proti usmrcování.

Když nakonec porovnám tyto protichůdné vědecké názory ornitologů sousedních států ke stejné problematice, tak se pak už ani nedivím, že se někteří lidé o ekologických aktivistech vyjadřují, jak se vyjadřují.

A jelikož také něco vím o přírodě, jejích obyvatelích a jak prakticky dopadají jejich konfliktní vztahy s lidmi, tak mi to celé divadélko s kormorány vyvolané ornitology silně připomíná, více než boj o konkrétního ještě docela nedávno celkem vzácného krasavce, boj o měšec peněz EU na nějaké budoucí „vědecké“ projekty. Když totiž slyší normální smrtelník nejprve „vědecké“ extrémistické názory typu „ani plašit ani střílet“ a na konci pořadu se ze stejných úst dozví, že jediný efektivní způsob ke snížení jejich stavů je pouze odstřel /opravdu humánní názor/, nemůže snad logicky nikoho napadnout nic jiného.

---

reklama

---