Magda Matějčková Kvítková: Méně dětí nemusí znamenat méně školek. Může znamenat lepší školky

O klesajícím počtu dětí se začíná mluvit především jako o problému. Kolik tříd bude potřeba? Které školky se nenaplní? Kde bude nutné provoz omezit nebo třídy spojovat? Zkusme si ale položit jinou otázku. Nemůže být méně dětí také příležitostí ke kvalitnějšímu předškolnímu vzdělávání?

Dlouhá léta jsme řešili opačný problém – jak zajistit dostatek míst pro všechny děti. Demografická situace se nyní mění. A byla by škoda reagovat na ni jen tím, že budeme slučovat třídy tak, aby zůstávaly naplněné k maximálním povoleným počtům.

Máme možnost udělat něco jiného: připustit, že menší skupina dětí není neefektivita, ale investice do kvality.

Menší skupina přináší více možností pro děti i učitele

V prostředí lesních mateřských škol dlouhodobě vidíme, jak zásadně počet dětí a dospělých ovlivňuje způsob, jakým lze vzdělávání dělat.

Menší skupina dává pedagogovi větší možnost dítě skutečně poznat. Všímat si jeho potřeb. Reagovat na jeho tempo. Nechat ho samostatně řešit situace místo toho, aby většinu času věnoval organizaci celé skupiny. A také umožňuje něco velmi obyčejného, co ale ve velké skupině vůbec nemusí být samozřejmé: vyjít s dětmi ven.

Nejde nám o to, aby se všechny mateřské školy staly lesními. Zkušenost lesních školek ale může být inspirací pro celý systém. Menší skupiny, pravidelný pobyt venku, dostatek pohybu a prostor pro individuální práci nejsou hodnoty vyhrazené jednomu typu škol.

Chceme individuální přístup? Musíme pro něj vytvořit podmínky

Klesající počet dětí přichází ve chvíli, kdy se zároveň mění pravidla pro odklady školní docházky. A právě tyto dvě změny bychom měli začít vnímat společně.

Debata o odkladech se pochopitelně soustředí především na to, kdy mají děti nastupovat do základní školy. Méně už mluvíme o tom, co změna znamená pro mateřské školy. Pokud má více dětí pokračovat do první třídy bez odkladu, bude o to důležitější, aby mateřské školy dokázaly v předškolním období dobře reagovat na rozdílné tempo, potřeby a možnosti jednotlivých dětí.

Nemůžeme ale po učitelkách chtít, změny a zároveň jim k tomu nevytvořit podmínky. Čím více dětí je ve třídě, tím méně reálné je vnímat potřeby každého z nich a reagovat na ně.

A právě tady může být současný demografický pokles příležitostí. Místo automatického spojování tříd do maximálních povolených počtů můžeme menší počet dětí využít ke zlepšení podmínek pro vzdělávání. Menší skupiny mohou pedagogům dát více prostoru pro individuální práci, dětem více pozornosti a školkám také usnadnit pravidelný pobyt venku.

Otázkou není jen, co všechno mají malé děti zvládnout. Otázkou je, jaké podmínky jim vytvoříme, aby se mohly dobře rozvíjet.

Demografický pokles jako příležitost

Dlouhá léta jsme v předškolním vzdělávání řešili především nedostatek míst. Dnes se situace postupně obrací. Byla by škoda využít tuto změnu pouze k úsporám a slučování tříd.

Obce před sebou mají důležité rozhodnutí. Volnější kapacity mohou chápat jako ekonomický problém, nebo jako příležitost zvýšit kvalitu předškolního vzdělávání – ponechat menší třídy, vytvořit pedagogům lepší podmínky pro individuální práci a dětem dát více prostoru, pohybu, času venku a pozornosti dospělých.

Méně dětí proto nemusí znamenat problém. Může znamenat více času na dítě, více pozornosti, více pobytu venku a lepší podmínky pro pedagogy.

Záleží na tom, jak tuto příležitost využijeme.

---

reklama

---