Martin Mach Ondřej: Ekologické to je, ale nepere to aneb O bonmotu, co platí naopak
27.1.2012
Spotřebitelský časopis dTest nedávno otestoval tzv. prací koule a mýdlové ořechy. Je to věc záslužná a užitečná, zvlášť když si vezme na paškál něco tak okrajového, jako jsou alternativní prací prostředky. Je však škoda, že si dTest neodpustil jeden komentář, který pak převzala i Česká televize, totiž že testované prostředky jsou ekologické, ale neperou. Je to samozřejmě nesmysl. Pokud neperou, nejsou ekologické.
Bonmot dTestu je sice líbivý, ale mylný. A vlastně i škodlivý, protože čtenáře (či v případě České televize diváky) utvrzuje ve stereotypu, že co je ekologické, je nutně nefunkční. Jak se u stereotypů stává, je nepravdivý.
V běžném životě najdeme řadu věcí a příkladů, kdy zmíněné tvrzení neplatí. Například katalyzátory v automobilech (pokud fungují) jednoznačně přispívají k čistšímu vzduchu. Zateplení domu (pokud je dobře udělané) přináší menší spotřebu energií. Prací prostředky bez fosfátů (pokud fungují) méně zatěžují vodní prostředí.
S tím bonmotem je to totiž přesně naopak. Pokud nějaký výrobek nefunguje, pak nemůže být ekologický. Prostě proto, že se z přírody vzaly suroviny a energie na jeho výrobu zbytečně. Zbytečně se výrobek balil, převážel, zbytečně se používal a nakonec zcela zbytečně skončil někde na skládce.
reklama
V běžném životě najdeme řadu věcí a příkladů, kdy zmíněné tvrzení neplatí. Například katalyzátory v automobilech (pokud fungují) jednoznačně přispívají k čistšímu vzduchu. Zateplení domu (pokud je dobře udělané) přináší menší spotřebu energií. Prací prostředky bez fosfátů (pokud fungují) méně zatěžují vodní prostředí.
S tím bonmotem je to totiž přesně naopak. Pokud nějaký výrobek nefunguje, pak nemůže být ekologický. Prostě proto, že se z přírody vzaly suroviny a energie na jeho výrobu zbytečně. Zbytečně se výrobek balil, převážel, zbytečně se používal a nakonec zcela zbytečně skončil někde na skládce.
reklama
Další informace |
Článek s výsledky testu Mýdlové ořechy ani prací koule neperou, ukázal test
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Sněžka ukrývá gigantické ložisko lithia! Polsko už zahájilo těžbu
Jaké budou lesy budoucnosti? Hůř se v nich budou sbírat houby, ale budou odolnější než ty dnešní
Po šesti letech končí ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková. V bilančním rozhovoru popisuje úspěchy i neúspěchy hnutíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Realita je smutná - 2. 2. 2012 - thrEhm, možná byste si mohl najít i nějaký jiný zdroj, než agitku výrobce pájek. A mimochodem - i ve vašem odkazu na konci zjiistíte, že je trochu rozdíl mezi teplotou pájky a nutnou teplotou hrotu, Jóó, kdyby opravdu na hrotu stačilo 320st, tak se nemusely vyhazovat dvě třetiny pájecích stanic a nahrazovat za nové, které mají obvykle regulaci až do 450-480st C... Aby mě někdo nechytal za slovo - těch 480st je horní hranice, na kterou se pájecí stanice navrhují, v praxi se obvykle přes 400st C na hrotu jít nemusí ani u "bezolova".U pájení vlnou je situace o něco příznivější, to jsem ale psal už dříve, že ta "strojově pájená" část spojů bývá lepší. |
