https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-smetana-jak-sadit-stromy-na-pole
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Smetana: Jak sadit stromy na pole?

7.2.2023
Mladá výsadba jabloní a třešní mezi poli.
Mladá výsadba jabloní a třešní mezi poli.
Ideální doba pro výsadbu stromů je na podzim. Stromy bez listů mají snížený výpar, proto při přesazování nehrozí jejich vysušení. Kořeny ale pokračují ve svém růstu a do jara se tak stromy hezky zakoření. Snad ani neexistuje pozemek, na který by nešlo vysadit nějaký ten strom. V tomto článku shrneme všechny informace, které byste měli znát před výsadbou stromů do sadů, remízků, větrolamů nebo stromořadí, abyste se vyhnuli zklamání.
 

Vysévat nebo vysazovat stromy

V tomto článku jsme vysvětlovali, proč stromy patří do polí. Jaký je ale správný postup při výsadbě? Někdy může být výhodnější stromy raději vysévat než-li vysazovat. Je to levnější, méně pracné a mnohem efektivnější zejména pokud je cílem dostat stromy na méně úrodné nebo extrémně suché stanoviště, kde hrozí výrazné úhyny. Stromy vyrostlé ze semínka přímo na svém konečném stanovišti jsou mnohem lépe přizpůsobené zde dobře prosperovat a nehrozí ani povýsadbový šok z přesazení. Pro přímé výsevy stromů do volné krajiny existuje i metodika s praktickou příručkou, která je k dispozici zdarma ke stažení. Pro přímý výsev jsou vhodné zejména duby, ořechy nebo kaštany, které vytváří hluboký kůlový kořen.

Jak vysazovat

Vykopat jamku, vložit sazenici, zasypat a oplotit. Vypadá to sice jednoduše, ale pokud se chcete vyhnout zklamání, podívejte se na stránky Sázíme budoucnost, kde najdete jednoduché manuály k výsadbě.

Detailnější a odbornější informace najdete ve Standardech AOPK ČR, ze kterých jsou relevantní tyto standardy:

      02 003 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině
      02 001 Výsadba stromů
      02 005 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin
      02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
      02 007 Krajinné trávníky (Přehled vhodných a nevhodných druhů trav a jetelovin do podrostu)
      02 001 Obnova travních společenstev s využitím regionálních směsí
      02 004 Sečení

Strom uprostřed pole je pozůstatek z bývalého polního sadu. Je to hraniční strom vysazený na rozhraní 2 parcel. Vpředu ovocný sad.
Strom uprostřed pole je pozůstatek z bývalého polního sadu. Je to hraniční strom vysazený na rozhraní 2 parcel. Vpředu ovocný sad.

Následná péče je důležitá

Nezapomeňte, že výsadba je jenom začátek. Pro dosažení úspěchu je zásadní dobrá následná péče nejméně 3 roky po výsadbě, v případě pomalejšího růstu nebo přetrvávajících nepříznivých podmínek (sucho) i déle. Nepodceňte pravidelnou kontrolu oplocení proti zvěři nebo jestli stromy nepotřebují zálivku. Pravidelná péče i v pozdějších letech přispívá k prodloužení životnosti stromů. Při kontrole starších výsadeb je vhodné dle potřeby zajistit výchovný nebo omlazovací řez, odstraňování suchých větví nebo nahrazování uhynulých jedinců.

Nejdůležitější pravidla

Abyste naplno využili potenciál stromů, je důležité dodržet několik jednoduchých pravidel:

1. Vysazujte pouze původní druhy dřevin, preferujte listnáče

Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje nástroje na regulaci nepůvodních druhů rostlin a živočichů v rámci obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny. Záměrné rozšíření geograficky nepůvodních druhů rostlin či živočichů do krajiny podléhá povolení orgánu ochrany přírody. Více zde. Do volné krajiny vysazujte jenom původní druhy dřevin a z nepůvodních ovocných dřevin pouze ty, které se na našem území pěstují dlouhodobě (jabloně, hrušně, vlašské ořechy), protože poskytují mnohem více potravy pro naše druhy živočichů. Jinak je nutný souhlas orgánů ochranu přírody, který však většinou nezískáte.

2. Dopřejte stromům dostatek prostoru

Dřeviny dorůstají v dospělosti různých rozměrů. Vysazujte je v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby měly dostatek prostoru pro kořeny i větve, a mohli z nich vyrůst dostatečně silní, odolní a dlouhověcí jedinci. Doporučené vzdálenosti najdete taky ve Standardech AOPK ČR.

Pokud máte úzký pozemek a nemůžete se ani domluvit se sousedy, stojí za to vysázet alespoň keře, nižší stromy (švestky, mandloně, jeřáb ptačí) nebo stromy s užší, štíhlou korunou (např. hrušně odrůdy Hohensaatenská, dub letní 'Fastigiata') nebo „na hlavu“ seřezávané stromy (např. vrby).

Pokud naopak máte dostatek místa, preferujte vzrostlé stromy. V databázi www.stareodrudy.cz se můžete podívat na odrůdy ovocných dřevin a kromě využití ovoce či pěstitelských nároků vybírat také dle vzrůstu stromu v dospělosti. Některé odrůdy jabloní nebo hrušní vytvářejí v dospělosti koruny i o průměru 10 m. Ořešáky, duby nebo oskoruše mají ještě větší koruny – až 20-25 m.

200letá hrušeň v poli. Při výstavbě nové polní cesty měla padnout. Místní obyvatelé se za ní postavili, a cesta se ji musela vyhnout obloukem.
200letá hrušeň v poli. Při výstavbě nové polní cesty měla padnout. Místní obyvatelé se za ní postavili, a cesta se ji musela vyhnout obloukem.
Zdroj | Živá půda

Jak daleko sázet od hranice pozemku?

Minimální šíře pozemku pro výsadbu stromů by měla být 6 m (ideálně alespoň 10 m) a keřů nebo na hlavu seřezávaných stromů 3 m. Dále je třeba zohlednit ochranná pásma inženýrských sítí a vozovek. Bližší informace viz dokumenty výše.

Je nutné žádat o povolení pro výsadbu stromů a keřů na zemědělské půdě?

Na běžné zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, ovocný sad) můžete vysazovat stromy dle Vašeho uvážení. ​Omezení pro výsadbu dřevin platí pouze ve zvláště chráněných územích (národní park, chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace, přírodní památka apod.), kde je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Nelze získat souhlas s výsadbou dřevin, pokud by výsadba byla v rozporu s předmětem ochrany (např. výskyt vzácných světlomilných druhů rostlin a živočichů na loukách nebo přirozeně bezlesích plochách jako jsou strmé svahy a skalnaté výchozy).

Je nutné pro výsadbu stromů a keřů na orné půdě nějaké povolení?

Pokud se rozhodnete vysazovat stromy na orné půdě, nejspíš současně provedete i její zatravnění. Pro zatravnění orné půdy není dopředu třeba žádné povolení nebo ohlášení úřadům. Po zatravnění byste měli ohlásit Katastrálnímu úřadu změnu druhu pozemku z orné půdy na trvalý travní porost. Postup jak na změnu pozemku najdete v tomto článku. Katastrální vyhláška definuje druh pozemku „trvalý travní porost“ jako pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, na kterém se mohou vyskytovat stromy a keře. Takže pozemek, na kterém vysadíte stromy a keře (pokud to zrovna nebude les), může být v katastru nadále evidován jako trvalý travní porost. Vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu ani žádost o změnu využití území není potřeba, přestože se občas najde neinformovaný úředník, který to na vás může zkoušet.

Roztroušené solitérní stromy v polní krajině.
Roztroušené solitérní stromy v polní krajině.

Co stromy a zemědělské dotace? Nepřijde o ně zemědělec?

O tom, že stromy do polí a na louky patří, svědčí i nový dotační titul Agrolesnictví. Ten s výsadbou stromů počítá, přičemž zemědělská kultura zůstane stejná (orná půda nebo trvalý travní porost), jenom přibude příznak „agrolesnický systém na orné půdě“ resp. „agrolesnický systém na trvalém travním porostu“.

Již nyní platí, že pokud roste na 1 ha méně než 100 ks stromů, může zemědělec nadále na celou plochu čerpat dotace. V LPIS-u si ji zaeviduje jako „trvalý travní porost“ nebo „jiná trvalá kultura“, pokud jde o krajinotvorný sad nebo ovocné stromořadí. V případě keřového remízku, který je součástí pastviny a může být využíván zvířaty k okusu, lze plochu remízku v celé ploše ponechat jako součást dílu půdního bloku a tato plocha je způsobilá pro čerpání zemědělských dotací.

Oplocení po výsadbě

Pro výsadbu solitérních stromů, stromů v stromořadích nebo v sadech je nejvhodnější individuální oplocení každého stromu zvlášť. Pro tento typ oplocení není povolení potřeba.

Pro ochranu výsadby skupin stromů nebo keřů v remízcích je vhodnější skupinové oplocení formou lesnické oplocenky. Ještě složitější je oplotit celý pozemek. Základní přehled o této problematice naleznete zde.


reklama

 
Další informace |

Text je převzatý z blogu Živěna projektu Živá půda.

foto - Smetana Martin
Martin Smetana
Autor je zemědělec, působí jako poradce projektu Živá půda.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

7.2.2023 16:19
asi důležité informace. Není umění vysadit, ale dobře se postarat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.2.2023 18:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.2.2023 14:07
Mně by se líbily hlavně ovocné stromy podél polních cest (klidně ve dvou řadách z každé strany a různě staré). Z cesty se dá i lehce sklízet a svážet ovoce případně dřevo.

Sázet solitéry do polí, tam význam nevidím, kromě zavazení zemědělské technice. Nebo ná někdo pádné zdůvodnění, proč to dělat?
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.2.2023 07:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Vážený pane! Celý ten Green Deal za miliardy dokonce až bilion dolarů!! je o tom, že planeta se (nejspíše hlavně vlivem CO2, ale dle mého názoru i vlivem zastavění území a selháním přírody jako celku) nekontrolovaně rychle přehřívá, hrozí v extrémních výkyvech počasí i přehřátí nad 55 - 60 st C, kdy se sráží bílkoviny a nic živého nemůže přežít. Je to katastrofický scénář, je to armagedon!! Proto je třeba něco dělat. O tom je i základ ekologického bádání a ekol. příspěvků. Domnívám se, že nestačí jen snížovat CO2 (za uvedené miliardy), přecházet na drahé technologie (TČ, elektroauta), finančně zničující pro chudší lidi, ale že je nutno pečovat o přírodu komplexně- zastiňovat a zavodňovat, jinak zkolabuje úplně stejně (vlivem zastavění a jiné činnosti člověka) i se sníženým CO. A k tomu slouží i zastiňování stromy, i v polích a kdekoli (v zástavbě). Společnost by si toho měla být vědoma a vytvořit k tomu podmínky, aby ten, kdo tuto činnost dělá, nedostal pokutu, ale naopak byl oceněn, aby společnost radila (jaké stromy nejlépe použít) ale i když tyto původní stromy nepoužije, proboha! nedávala pokuty!! Je to stejné, jako když někdo zřídí průtočné jezírky, přijde komise na kontrolu čistoty vody! Rady ano, ale ne pokuty za činnost, která je záchranou přírody!!!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.2.2023 09:52 Reaguje na Honza Honza
V podstatě s vámi souhlasím, ale proč zrovna sázet solitéry do polí, to jsem se od vás nedozvěděl. Možná byste mohl doplnit.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.2.2023 15:30 Reaguje na Jiří Svoboda
o významu solitér v poli opravdu nevím nic a poučit vás nemohu. A ani tento problém mi nijak nezajímá a zatěžovat si tím mozek nehodlám. Zajímají mě jiné věci - viz níže, viz výše. Hlavně ale tím, čím budu topit, jestli mi nezdraží dřevo a neuvalí na něj povolenku.
Odpovědět
ZK

Zan K.

23.2.2023 15:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Dřív každý pořádný sedlák měl a správně obhospodařoval nejen pole, ale měl i řadu ovocných stromů či dokonce sad. A nikdo se nedíval na obří lány ale na rozmanitou krajinu, která poskytovala jak vláhu, tak i onu přírodní faunu a floru ergo příjemné přírodní prostředí.To nám naš evšemohoucí ekonoika a zisky (ergo nenažranost) v zájmu oné "vyšší moci" odstranila.
Odpovědět
Pe

Petr

9.2.2023 18:27 Reaguje na Honza Honza
Ano, velmi pěkně napsáno. Tak by to mělo být. Bohužel to nejde. Společnost si toho není vědoma, protože provozuje kapitalismmus, a ten je od slova kapitál. Všichni tedy dělají pouze to, na čem se dá vydělat. To ostatní (tedy i toto) zajímá jen pár lidí, schopných vidět i jiné věci, než jen peníze.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.2.2023 20:42 Reaguje na Honza Honza
Teploty vzduchu (55-60st.C), které uvádíte jsou nesmyslné. Dovedete uvést zdroj, ze kterého čerpáte? Proč strašíte pomyslným Armagedonem? I kdyby se průměrné teploty v našich podmínkách zvedly o více než o dva stupně (což bude mít nepochybně následky třeba na změnách přirozené vegetace) nedojde k žádnému armagedonu. Prostě budeme mít klima maďarska nebo Itálie. Důsledky budou významné, drahé ale jistě víc lidí podlehne podchlazení než přehřátí. Šíření poplašné zprávy je trestné.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.2.2023 21:34 Reaguje na Dalibor Motl
tuto poplašnou zprávu šíří všichni, kteří prosazují Green Deal, dávají na to miliardy, pořádají se celosvětové konference, zavádí se finančně nesmyslná elektrifikace, zakazuje se topení plynem, dřevem, společnost se vede ke kolapsu, lidi k bídě. To by mělo být trestné! Omezování lidí, zákazy, příkazy, pokuty. Ale třeba na tom něco je? Nemyslíte? Že by všichni, celá inteligence, vědecké týmy tuto hloupost neodhalily?
Odpovědět
Pe

Petr

9.2.2023 21:40 Reaguje na Dalibor Motl
Řeč je o výkyvech, ne o průměrech.
Například kanadský Vancouver má v červnu průměrnou denní teplotu pohodových 20 stupňů, přesto tam v červnu 21 měli 49 stupňů. Na co jim byl v tu chvíli průměr?
A právě o takových výkyvech je řeč.
Odpovědět
Pe

Petr

9.2.2023 21:51 Reaguje na Dalibor Motl
Průměrná teplota je něco jako průměrné kuře k obědu Felixe Holzmanna.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.2.2023 07:15
Proč stromy patří do polí?
K autorovi článku- p. Martin Smetana. (možná, že si tento komentář přečte!). Stromy zastiňují, zpevňují půdu, vytváří podmínky pro živočichy. Ale hlavně: zastiňují pole, snižují přehřátí a bojují za ochlazování přírody úplně stejně jako celý Green Deal za miliardy. Stejně jako společnost vydává miliardy na snižování CO, měla by jednoznačně podporovat výsadbu stromů, může to být záchrana celé přírody, zanbránění jejího celkového kolapsu z přehřátí, záchrana lidstva! Tato poznámky by měla být v úvodu každého článku o výsadbě stromů. Výsadba je nutná v rozsáhlých polí, které se extrémně přehřívají, ale i v zástavbě, ve městě , u průmyslových podniků apod. Stejně to platí i pro systémy na zadržování vody, což je důležitý předpoklad, abychom měli vodu ve studni.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2023 07:48 Reaguje na Honza Honza
Nesmíte být tak přeplašený a nevěřte každé bludě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.2.2023 09:58 Reaguje na Honza Honza
Abyste měl vodu ve studni, musíte hlavně zasakovat vodu se střech a zpevněných ploch a moc ji nevycucávat kořeny stromů v okolí.

Každopádně byste si ale měl udělat pořádek v hlavě.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.2.2023 15:00 Reaguje na Jiří Svoboda
tak jako ti, kteří kácí amazonský prales a zbyde po nich vyprahlá neúrodná savana nebo ti, kteří vykáceli středomořské lesy a zůstaly jen kameny- kde v přímořské Itálii berou vodu? Stromy vykáceli asi proto, aby bylo více studní, že? Vy jste o tom ještě neslyšel? Ale že Ekolist čtete, to je divný, co z toho máte?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.2.2023 15:34 Reaguje na Honza Honza
Možná se zkuste i zamyslet nad tím, co jsem napsal, a kdyžtak mi sdělte, v čem nemám pravdu. Možná v tom, že strom si vodu vyrábí nebo že ze střechy se vypaří více vody, než na ni naprší.
Odpovědět
ZK

Zan K.

23.2.2023 15:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Inu někdo je typ přírodní a někdo sobeckej technokrat. Tak je tomu dnes všude. Striktně rozdělená společnost.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist