Matěj Pomahač: Lidstvo překročilo 7 z 9 kritických planetárních mezí a posouvá civilizaci mimo bezpečný prostor
V kritické zóně
Koncept planetárních mezí představil v roce 2009 vědecký tým pod vedením Johana Rockströma ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti. Autoři identifikovali devět základních planetárních mezí environmentální povahy:
-
1. změnu klimatu,
-
2. okyselování oceánů,
-
3. poškození stratosférické ozonové vrstvy,
-
4. biogeochemické toky fosforu a dusíku,
-
5. vyčerpání zdrojů sladké vody,
-
6. překročení mezí využití půdy,
-
7. ztrátu biologické rozmanitosti,
-
8. šíření atmosférických aerosolů a
-
9. chemickou kontaminaci.
Pro prvních sedm oblastí byli vědci schopni číselně definovat onen „bezpečný prostor“, tedy dané planetární meze. Výjimku tvořil pouze atmosférický aerosol a chemická kontaminace – pro jejich obrovskou komplexnost, regionální proměnlivost a chybějící data – jejichž ukazatele však kvantifikovali později.
Již v roce 2009 konstatovali autoři překročení v případě třech mezí – konkrétně v biogeochemickém toku dusíku, ztrátě biodiverzity a změně klimatu.
V roce 2023 pak vědci konstatovali překročení šesti mezí a v loňském roce se sedmou prolomenou hranicí stalo okyselování oceánů – v důsledku masivního pohlcování emisí CO₂.
Hlavní rizika rozvratu
Hlavní „novinkou“ letošní zprávy jsou „slábnutí přírodních obranných štítů“ a „riziko dominového efektu“.Pevnina a oceány začínají ztrácet schopnost absorbovat lidské emise uhlíku. Kvůli extrémnímu suchu a požárům se některé lesní ekosystémy mění z lapačů uhlíku na jeho zdroje. Světový oceán, který doposud absorboval přebytečné teplo způsobené spotřebou fosilních paliv, přestává tlumit oteplování atmosféry a stává se naopak rizikovým faktorem.
Planetární meze jsou vzájemně propojené. Prolomení jedné hranice (např. využití půdy) dramaticky urychluje kolaps jiných (klima, biodiverzita). Překročení mezí v jedné kategorii neznamená okamžitou katastrofu, ale prudce zvyšuje riziko nevratných změn a selhání dalších systémů podporujících život na Zemi. Je to stejné jako u pacienta s dýchacími obtížemi, ke kterým se nově přidá problém s oběhovou soustavou a nadváha – celkové zdravotní riziko pak exponenciálně roste.
Pouze dvě ze všech devíti mezí zůstávají v bezpečné zóně – zatížení atmosféry aerosoly a úbytek stratosférického ozonu. Vědci však upozorňují, že proces obnovy ozonové vrstvy se v poslední době zpomalil a celosvětový průměr u aerosolů maskuje extrémně nebezpečné znečištění ovzduší v konkrétních regionech (např. v jižní Asii).
Začátek dokonalé bouře
Zpráva přichází po 12 měsících, které byly poznamenány klimatickými extrémy na pevnině i v oceánech. Oteplování způsobené člověkem zesílilo několik významných povětrnostních extrémů, zatímco degradované ekosystémy, nedostatek vody, exploatace půdy a sociální zranitelnost zesilovaly jejich dopady.Monzunové záplavy v Pákistánu v roce 2025 postihly více než 6,9 milionu lidí. Letos obdobná katastrofa ohrožuje miliony lidí v Bangladéši a na Filipínách.
V srpnu a září 2026 došlo k ničivým povodním a sesuvům v Nepálu a Tibetu způsobeným kolapsem ledovců.
V roce 2026 zažila západní Evropa nejteplejší období června, července a srpna v historii měření (ještě v těchto dnech zasahují její část tropické teploty), doprovázené extrémním suchem s ohniskem ve Francii, Španělsku, Německu a Spojeném království a rozsáhlými lesními požáry po celé Evropě a Kanadě. Rekordní horka byla zaznamenána také v Japonsku, Jižní Koreji a části Blízkého východu.
A miliardové škody na úrodě způsobilo sucho střídané extrémními bouřemi a propady teplot i v USA či v Africe.
Globální obsah tepla v oceánech dosáhl v roce 2025 nového rekordu. Od ledna 2023 do září 2025 ovlivnil tepelný stres na úrovni bělení korálů přibližně 84,4 procenta světové plochy korálových útesů, což z něj činí dosud největší pozorovanou globální událost bělení korálů. Příkladem projevu přehřátých oceánů je loňský hurikán Melissa, který rychle nabral sílu až na 5. kategorii a po průchodu přes mimořádně teplá moře zasáhl Jamajku.
Klimatická nadílka
Nejpozději v 19. století si peruánští a Ekvádorští rybáři všimli, že se periodicky opakuje jev, kdy se chladné vody podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky výrazně oteplují. Protože toto oteplení oceánu a s ním spojený úbytek ryb obvykle vrcholil kolem Vánoc, pojmenovali tento fenomén El Niňo, s odkazem na oslavu právě narozeného Ježíše Krista.El Niño je teplá fáze přirozené cirkulace energie mezi oceánem a atmosférou v Tichomoří (tzv. ENSO). Proces připomíná výměník energie: studená voda stoupá ze dna oceánu u pobřeží Jižní Ameriky a následně ji větry ženou na západ, kde se postupně ohřívá a výpar pak přináší srážky do západního Tichomoří. V chladné fázi pojmenované La Niña jsou větry silnější a způsobují v západním Pacifiku silné bouře.
Naopak během teplé fáze El Niña západní větry zeslabí nebo se obrátí. Povrch oceánu se začne zahřívat a teplá voda blokuje vzestup studené vody z hloubky oceánu. Výměník se tak začne chovat jako topné těleso a teplota povrchu oceánu stoupne o 1–2 °C. Letos je to však již k září víc jak 3,05 °C nad dlouhodobým průměrem – a to jsou Vánoce ještě daleko! Źdánlivě malý rozdíl teplot znamená na obrovské ploše oceánu o nesmírné množství energie, která mění nejen regionální počasí, ale i teplotní vzorce po celé planetě.
Letošní vývoj je nezvyklý nejen co doposud rekordní teploty. El Niño zesílilo dříve než při mimořádně silných událostech v letech 1997 a 2015. Navíc se největší míra oteplení projevuje ve východní části tropického Pacifiku.
Mezi dopady tohoto jevu již nyní patří sucho, které ve Střední Americe zpomalilo lodní dopravu v Panamském průplavu, který k naplnění plavebních komor pro každou proplouvající loď využívá sladkou vodu. V oblasti Karibiku se dále prohloubilo historické sucho, umocněné změnou klimatu, což vedlo k přídělovému systému zásobování vodou v Portoriku a k ohrožení úrody na Jamajce.
Na druhé straně Pacifiku, v Indonésii, zaznamenali nadprůměrně silný začátek sezony lesních požárů. V Indii byly mezitím srážky během monzunu podprůměrné, ačkoli některé části země zasáhly záplavy. V jižní a jihovýchodní Asii, Austrálii a na druhé straně oceánu i v oblasti Amazonie se čekají vlny veder. V částech jižní a východní Afriky ohrožuje přetrvávající suché počasí potravinovou bezpečnost. Naproti tomu, prudké deště a sněžení v Chile a Peru způsobily záplavy, narušily těžbu mědi a vedly k uzavření incké památky Machu Picchu pro turisty. Očekává se, že na konci tohoto roku zasáhnou západní pobřeží Jižní Ameriky a západ Spojených států přívalové deště, závažné povodně a sesuvy půdy.
Civilizační výzva
Lidská civilizace se v uplynulých 10 000 letech vyvinula díky relativně stabilnímu klimatu a přírodním zdrojům, které nám udržitelným způsobem poskytují potravu, přístřeší a bezpečné životní prostředí.Tyto podmínky jsou však vážně narušovány neustálým uvolňováním obrovského množství znečištění přispívajícího k oteplování planety, které pochází ze spalování fosilních paliv, a hromadným ukládáním dalších znečišťujících látek do našeho životního prostředí. Přírodní stanoviště, jako jsou lesy a mokřady filtrující pitnou vodu, jsou ničeny, aby uvolnili místo pro zemědělství a výstavbu obydlí – což ohrožuje živočišné druhy a přírodní systémy, na nichž jsme závislí.
Výše citovaná zpráva postupimského institutu varuje, že schopnost pevninské krajiny, lesů a vodních ploch i oceánů vyrovnat se s touto situací a působit jako nárazník proti zhoršující se klimatické krizi „zásadně slábne a může být výrazně přeceňována“.
Roste třeba riziko, že amazonský deštný prales, obrovská zásobárna uhlíku, dosáhne bodu zlomu a promění se v savanu, což by mělo závažné důsledky pro stabilitu klimatu, zabezpečení potravin a vody a lidské zdraví po celém světě. „El Niño představuje obrovskou hrozbu pro potravinovou bezpečnost milionů lidí, kteří se již nyní nacházejí v ohrožené situaci,“ uvedl Carl Skau, výkonný ředitel Světového potravinového programu OSN. „Čím dříve pomůžeme lidem připravit se na tyto klimatické šoky, tím větší budeme mít šanci zachránit životy a ochránit zdroje jejich obživy.”
Podle hlavního autor letošní zprávy o prolomení mezí Borise Sakschewského je „Diagnóza jednoznačná. Tlak roste napříč všemi planetárními hranicemi, které jsou již mimo bezpečný operační prostor. Znamená to, že se zvyšuje riziko rozsáhlých, trvalých a potenciálně nevratných změn, zatímco prostor pro naše chyby při řešení těchto problémů se zmenšuje.”
Řešení a zdroje
Podle vědců a ekonomů ovšem existuje jasný soubor řešení, jak planetu a lidstvo vrátit do „bezpečného operačního prostoru“. Řešení ovšem vyžaduje systémovou změnu v globální ekonomice, energetice a spotřebě.Řešením překračovaných mezí klimatické změny a okyselení oceánů vyžaduje transformaci naší energetiky. Ukončení využívání fosilních paliv, rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a zvýšení energetické účinnosti včetně masivního zateplování budov, modernizace průmyslových procesů a rozvoje chytrých energetických sítí. A také podporu přirozených způsobů zachycování uhlíku jako zalesňování, obnova mokřadů, regenerace půdy či investice do technologií na zachycování a ukládání uhlíku.
Řešením narušených cyklů dusíku a fosforu, příliš intenzivního využívání půdy a ztráty biodiverzity je reforma zemědělského a potravinového systému. Je potřeba využívat principy ekologického zemědělství i precizní technologie pro cílené aplikování hnojiv, což dramaticky snižuje únik dusíku a fosforu do vodních toků. Podporovat snížení globální spotřeby masa a mléčných výrobků, což uvolní obrovské množství zemědělské půdy pro obnovení zničených ekosystémů, divokou přírodu i méně intenzivní zemědělství. Stejně tak je třeba omezit plýtvání potravinami.
Znečištění chemickými prvky – plastů, chemikálií a těžkých kovů – a vyčerpávání zdrojů obecně řeší přechod na cirkulární ekonomiku. K tomu slouží instituce jako právo na opravu nových výrobků a jejich recyklovatelné konstrukce, uzavřené cykly materiálů, kdy se průmyslový odpad jedné výroby stává surovinou výroby další, nebo přísná regulace syntetických a chemických látek včetně trvání na principu předběžné opatrnosti.
Pokud se nám podaří hluboká reforma našich ekonomik s respektem k uvedeným postupům, budou mít mimořádně blahodárný, synergický efekt – protože se ve svém působení vzájemně podporují. Je to podobné, jako když pacient zatížený kardiovaskulárními a současně oběhovými chorobami redukuje svou obezitu – jakkoli je to náročné a vyžaduje to pečlivý a odborně kontrolovaný postup, rizika zatížení celého organismu zbývajícími chorobami klesají.
„Nemáme čas otálet: máme znalosti, kapacity a řešení, abychom změnili směr. Zrychlení opatření vedoucích k návratu do bezpečného provozního prostoru u všech planetárních hranic je nezbytné pro ochranu životů a živobytí a pro splnění slibu společné budoucí prosperity,“ uvedl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu a spoluautor zprávy.
Zdroje a postupy k transformaci našeho hospodářství do podoby přiměřené limitům naší Země máme k dispozici. Zásadním problémem je neakceschopná politika podléhající různým lobby fosilního či agrochemického průmysl a nejrůznějším oligarchickým zájmům. Po létě, během kterého jsme byli svědky tolika tragédií způsobených klimatickými změnami, je ovšem čas ozývat se hlasitěji. Potřebujeme odolnější a vzájemně solidárnější domácnosti, komunity, města i stát. Svět totiž stojí na okraji propasti – a lidé v podstatě touží po změně.
reklama

Dále čtěte |
Praha od roku 2020 investovala do adaptačních opatření přes 605 milionů korun
Města a obce se mohou zapojit do nové kampaně TreeTag o přínosu stromů
Stradivariho housle, fresky i muzejní sbírky: Klimatické změny představují problém pro kulturní dědictví
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (145)
Pavel Hanzl
25.9.2026 07:58Člověk nemá v pudu sebezáchovy asi tento vyšší systém zakódovnán, takže tu sebevraždu spáchá. Otázkou ale je, jestli to už výrazně dříve neudělá AI, která má celou přírodu totálně na háku. Ta může fungovat klidně na poušti bez kyslíku a při vražedných teplotách.
Petr
25.9.2026 20:51 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
25.9.2026 09:00Pavel Hanzl
25.9.2026 09:19 Reaguje na Jiří SvobodaKaždá civilizace vznikla na základě jednotné ideologie, víry, nejlépe v nějakého Boha. Jen ona dokáže lidi udržet pohromadě a kultivovat je a určí to nejdůležitější: morálku.
Dnes, kdy je tou vírou a Bohem pouze Konzum, vše jde velmi silně do pekel.
Takže vidím jen jedinou šanci. Vytvořit novou, celosvětovou ideologii (náboženství), kde Bohem by byla planeta Země a morálkou a cílem její zachování při životě.
Nic silnějšího než víra neexistuje a jen ta by mohla Zemi a lidskou civilizaci zachránit.
Samozřejmě by byla ta víra založena na čistě materiálním, vědeckém základě a Bohem by byla konkrétní, hmotná Země. Všechny transcendentální a metafyzické i duchovní nauky by mohly s ní spolupracovat. Světová náboženství, jako i dnes rozhodující hybatel dějin, to můžou bez problému a zásahu do své ideologie taky podporovat.
Jiří Svoboda
25.9.2026 10:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.9.2026 12:22 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
25.9.2026 15:22 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.9.2026 15:49 Reaguje na Jiří Svoboda"Ale ta víra se musí dostat do všech oblastí lidského života včetně globální výroby a obchodu."
Odpověděl jsem, že samozřejmě a vysvětlil, jak to fungovalo v době, když to fungovalo. Pokud to považujete za žvanění, tak sorry jako, kobliha fakt není mozková tkáň a cokoliv vám vysvětlovat je zhola zbytečné.
Jiří Svoboda
25.9.2026 16:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.9.2026 16:15 Reaguje na Jiří SvobodaNormálně se tvořila staletí za pomoci řady velmi moudrých lidí, na to čas ale nemáme.
Já se obávám, že na ni dojde, až bude pozdě.
(Trh i peníze (bankocetle) jsou čistě otázkou víry).
Jiří Svoboda
25.9.2026 20:02 Reaguje na Pavel HanzlGreen deal je diktát, ne víra.
Pavel Hanzl
26.9.2026 08:08 Reaguje na Jiří SvobodaA gren deal je cesta, jak z problému ven. Někdo z toho dělá diktát a někdo to jako diktát vidí. Křesťanské desatero je taky diktát, ale bez něho společnost totálně upadá.
Jiří Svoboda
26.9.2026 20:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.9.2026 14:41 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
28.9.2026 16:56 Reaguje na Pavel HanzlTa cena musí být nejdříve nízká a v čase růst podle dohodnutého scénáře, aby se na to ekonomika postupně adaptovala a ten známý dlouhodobý výhled motivoval k dlouhodobým investicím ve prospěch udržitelnosti.
Pavel Hanzl
28.9.2026 20:04 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
29.9.2026 09:50 Reaguje na Pavel HanzlPokud máte lepší návrh (kromě Boha), sem s ním. Ale zatím jste se na více, než na kšeftování s odpustky, nezmohl.
Pavel Hanzl
30.9.2026 08:46 Reaguje na Jiří SvobodaÚvaha, že by ho bylo možno použít na záchrany planety je určitě relevantní, ale já to až tak nevidím. Zkuste navrhnout systém.
Jaroslav Řezáč
25.9.2026 09:59konec obžerství jak fyzického, tak mentálního by prospělo.
Pak nemusíme vytvářet strašení na dobrou noc.
nejdříve nás naše mysl zmrzačí a pak jdeme k doktoru, aby nám napsal " léky" tahle civilizace je civilizací hlouposti a bezbřehého narcismu politiků, "vědců" a arogantního byznysu.
Michal Uhrovič
25.9.2026 10:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDěkuji a souhlasím!
Pavel Hanzl
25.9.2026 16:21A našim Bohem je Konzum a přežranost materiálními požitky a to nás zahubí.
Vladimir Mertan
25.9.2026 19:28Predstavte si človeka, ktorý si zaobstará tie najcitlivejšie inteligentné hodinky, stiahne si desiatku zdravotných aplikácií, každých päť minút si meria tep, sleduje každé zaváhanie organizmu a študuje lekárske encyklopédie. S touto výbavou si garantovane vždy nejakú diagnózu nájde – v tabuľkách bude mať neustále niečo červené, tlak bude po káve príliš vysoko a v noci mu klesne tep.
Zem a naša civilizácia dnes fungujú úplne rovnako. Máme k dispozícii obrovské množstvo citlivých prístrojov, satelitov a modelov, ktoré registrujú každú mikroskopickú odchýlku. Vedci a médiá potom z týchto čísel skladajú apokalyptické scenáre o „pacientovi v kritickej zóne“, ktorému zlyhávajú systémy podpory života.
Keď sa ale pozrieme na realitu, zistíme, že ten „pacient“ netrpí žiadnym kolapsom. Ľudstvo rastie, priemerná dĺžka života celosvetovo stúpa, úmrtnosť na extrémne počasie klesla za posledné storočie o viac ako 99 % vďaka lepším technológiám a potravinová produkcia trhá rekordy. Hladina CO2 v atmosfére funguje ako skvelé hnojivo, vďaka ktorému planéta v posledných desaťročiach preukázateľne ozelenela.
V hlbšej geologickej histórii navyše žijeme uprostred doby ľadovej, kedy je planéta celkovo chladnejšia a CO2 bolo v minulosti pokojne desaťnásobne viac – a život v oceánoch pritom doslova exceloval a tvoril vápenaté schránky ostošesť.
Oceány, lesy a celá príroda nie sú krehká nádobka, ale obrovský, húževnatý a neuveriteľne adaptabilný systém plný spätných väzieb. Než začneme panikáriť z každej tabuľkovej odchýlky, možná by sme mali prestať veriť viac digitálnym krivkám a katastrofickým titulkom než vlastnému zdravému rozumu a reálnemu pokroku, ktorý ľudstvo na tejto planéte prežíva.
Petr
25.9.2026 21:05 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
25.9.2026 21:25 Reaguje na PetrPetr
25.9.2026 21:42 Reaguje na Vladimir MertanZemědělství produkuje jen díky vyšlechtěným odrůdám odolným suchu, vysokým teplotám, a díky umělým pesticidům. Na mnoha místech už přirozeně téměř nic neroste a zemědělská produkce je tam možná pouze s umělým zavlažováním.
Vám to asi přijde skvělé, ale ve skutečnosti je to jen malér ukrytý za růžové plastové kulisy. Stačilo by aby vám na pár dní vypnuli proud, a růžové kulisy okamžitě spadnou. A co vám zůstane? Nic. Tlačítka na vodu, teplo a chlad vám budou k ničemu, jídlo v lednici se rozteče a nespláchnutá toaleta vás spolehlivě vystěhuje hned druhý den. Budete na tom mnohem hůř, než ti lidé v malé době ledové.
Vladimir Mertan
26.9.2026 07:18 Reaguje na PetrPavel Hanzl
26.9.2026 08:18 Reaguje na Vladimir MertanPetr Elias
26.9.2026 18:44 Reaguje na Pavel HanzlPetr
26.9.2026 10:15 Reaguje na Vladimir MertanPetr Elias
26.9.2026 18:49 Reaguje na PetrPavel Hanzl
26.9.2026 08:22 Reaguje na PetrPavel Hanzl
26.9.2026 08:33 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
26.9.2026 11:20 Reaguje na PetrVy si nepřipouštíte, že všechny živé organismy si přirozeně přizpůsobují či brání či mění prostředí dle sebe. Bakteriemi počínaje (jsou jedovaté), přes stromy (např agáta lelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů) a slony (co udržují savanu) či člověkem konče.
Slavomil Vinkler
26.9.2026 11:22 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
25.9.2026 21:09 Reaguje na Vladimir MertanSlavomil Vinkler
26.9.2026 11:25 Reaguje na PetrPetr Elias
26.9.2026 18:35 Reaguje na PetrPavel Hanzl
26.9.2026 08:32 Reaguje na Vladimir MertanLidstvo je na vzastupu, ale na dluh, za cenu rabování a ničení planety a přidává plyn před nárazem do zdi. Velmi hluboký omyl je v tom, že nás srovnáváte s minulými geologickými dobami, kdy byl ekosystém úplně jiný a člověk by tam nepřežil bez skafandru. U nás nežije jediný strom, který by přežil teplotu přes +50°C a letos velmi často naměřili +40.
Vladimir Mertan
26.9.2026 14:27 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
27.9.2026 09:37 Reaguje na Vladimir MertanNechápu proč nedokážete domyslet ,že teploty mohou jít za hranice kdy život nebude možný. Ze Slunce k nám jde tolik energie ,že nějaký odpar s tím nic nepořídí. Jsou vlhká a horká území na planetě ,tak že člověk tam nemůže žít. Vaše upozorňování na minulost o která nevíme nic přesně, je zcela k ničemu. Dnes jsme na hranici teplot a pokud půjdou jen o pár stupňů výše ,jsme v bryndě.
Nedávno jsem viděl video o tom jak v Antarktidě vzrostlo množství sněhu. Jen v některé oblasti. Není to proto ze by přestaly tát ledovce. Naopak zcela se změnilo proudění na Jižní polokouli a vlhký vzduch z tropů si to zamířil do Antarktidy a spadl jsko sníh.Coriolis necoriolis. Nikdo nic takového neočekával a celý jev se vysvětloval zcela špatně.
Co se děje s klimatem nikdo neví, ani neví jak se bude vyvíjet ,ale určitě jsou změny znepokojující, protože jsme na hranici maximálních teplot a každý rok je horší.
Pavel Hanzl
27.9.2026 14:28 Reaguje na vaberPavel Hanzl
27.9.2026 14:31 Reaguje na Vladimir MertanJá vím, že žijeme v oblasti nízkých zemských teplot a taky vím, že v jiných (a tím i současný ekosystém) žít nemůžeme. Jak prosté milý Watsone.
Vladimir Mertan
25.9.2026 20:07Prvý Američan, „Povedali by ste, že nevedomosť a apatia sú naše dva najväčšie problémy?“
Druhý Američan: „Neviem a je mi to jedno.“
A vzdelávací systém nepomáha...
Pavel Hanzl
26.9.2026 08:11 Reaguje na Vladimir MertanPetr Elias
26.9.2026 18:30 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
26.9.2026 18:40 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
26.9.2026 18:45 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
26.9.2026 19:54 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
27.9.2026 19:43 Reaguje na Vladimir Mertanvaber
27.9.2026 09:47 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
27.9.2026 12:59 Reaguje na vaberPodobne píše Petr Pokorný: https://www.dropbox.com/scl/fi/h6r649qkr3rtxcby6dm6e/Docent-Pokorn-o-klimatickej-hrozbe_-Nevieme-o-sp-sobuje-teplotn-zmeny-www.konzervativnyweb.sk.pdf?rlkey=7odv208cgrsrwt4er1fvnhnde&st=hwj0qwea&dl=0
vaber
27.9.2026 15:48 Reaguje na Vladimir MertanMísto rozhovorů ,ať uvedou všichni jaké našli ,každý ten odborník, vlastní objevy a důkazy ,ne ty opsané, které opakuje celý svět, takové vlastní které dokazují ,že mají pravdu.
Maximální zalednění prý bylo před 25 000lety a nyní se jen trochu oteplilo a doba ledová je vlasně dočasně ,ale navždy. Dle vás.
Ano, nevíme co způsobuje změny v klimatu, s tím souhlasím. Dnes je dráha planety víc kruhová než před 30 000lety a náklon osy rotace k oběžné rovině kolem Slunce se zmenšil .Takže proč by měla být doba ledová. Jak jste na to přišel?
Všichni odborníci zcela ignorují fakt ,že atmosféra ubývá a kdysi byla mnohem hustší a vyšší a to vytvářelo i zcela jiné tepelné poměry a klima planety. Očekávám váš argument ,že atmosféra neubývá ,protože jste o tom ještě nečetl.
Kdo je tedy ten odborník na budoucnost? Vždť vy modelům taky nevěříte. Ten kdo řekne ,že minulost byla taková a stejná bude i budoucnost. Tak to prezentujete vy.
Vladimir Mertan
27.9.2026 19:01 Reaguje na vaberPoďme sa ale pozrieť na tie Vaše body, aby sme to nemotali všetko dokopy:
Prečo tvrdíme, že sme v dobe ľadovej?
Lebo definícia doby ľadovej v geológii nestojí na tom, či je dnes v Bratislave 20 stupňov, ale na prítomnosti trvalých polárnych kontinentálnych ľadovcov. Kým sú Antarktída a Grónsko zľadovatené, žijeme v geologickom režime ľadovej doby – len v jej teplej prestávke (interglaciáli). To nie je názor, to je fakt o stave planéty.
Obehová dráha a Milankovitchove cykly:
Pýtate sa, prečo by mala prísť doba ľadová, keď sa mení sklon osi a excentricita. Presne tieto orbitálne parametre (Milankovitchove cykly) fungujú ako dlhodobý hodinový stroj. Ukazujú, že množstvo dopadajúceho slnečného žiarenia vo vysokých severných šírkach v lete periodicky klesá, čo spúšťa postupné hromadenie snehu a návrat glaciálu.
Teória o „ubúdajúcej atmosfére“:
To, že by atmosféra v historickom meradle ľudskej civilizácie nejako dramaticky „ubúdala“ a menila tým celú klímu, je fyzikálny nezmysel. Hmotnosť atmosféry a gravitačné pole Zeme sú stabilné; zmeny klímy v histórii riadili iné faktory ( vulkanizmus, platňová tektonika a orbitálne zmeny).
Trafili ste sa s tou výnimočnosťou Holocénu:
Tu máte totiž úplnú pravdu – presne kvôli aktuálnej konfigurácii obežnej dráhy je náš súčasný interglaciál (Holocén) tepelne slabší a náramne pripomína situáciu spred približne 400-tisíc rokov (interglaciál MIS 11), ktorý bol tiež nezvyčajne dlhý. Lenže práve táto anomália znamená, že táto teplá fáza bude trvať dlhšie práve preto, že sa vyvíja inak, a nie preto, že by sa nekonečne otepľovalo. No napriek tomu, že vydrží dlhšie, geologická história (vrátane tej spred 400-tisíc rokov) ukazuje, že sa napokon aj tak nevyhnutne prepadne do chladu a glaciálu.
Záver: Úplne sa zhodujeme v tom, že podrobné predpovede budúcnosti sú zložité a modely majú svoje limity. Ale základná geologická realita zostáva: planéta má za sebou státisíce rokov striedania ľadových dôb a teplejších prestávok a náš dlhodobý prírodný trend nesmeruje k prehriatiu do stavu Venuše, ale k ďalšiemu ochladeniu a návratu ľadovcov. Proste tak ako vieme, že sa striedajú jar, leto jeseň zima - rovnako sa striedajú aj ročné obdobia. Všetci vieme, že hoci je v auguste - začiatkom septembra horúco, za chvílku príde jeseň a potom zima.
vaber
28.9.2026 09:06 Reaguje na Vladimir MertanNo a ty náklony osy rotace Země a změny oběžné dráhy kolem Slunce nebudu rozebírat,evidentně změny nesměřují k době ledové.
Ale zase mohu souhlasit s tím,že někdy může přijít i doba ledová a někdy prý se nafoukne Slunce a pohltí celou planetu
Vladimir Mertan
28.9.2026 15:42 Reaguje na vabervaber
29.9.2026 08:43 Reaguje na Vladimir MertanZprávu o hroších v Anglii někdo vypustil a opravdu nevím ,jaké mají důkazy o datování nálezu a o tom že to byl hroch co žije ve vodě. Byl to jen novinářský výkřik ,ti chtějí senzace. Proč ti hroši nebyli jinde,třeba u nás.
Proč by mělo moře být vyšší než před 8000 roky. Hladina oceánů stoupá už od konce doby ledové a stavby co jsou pod hladinou to jasně dokazují, to je skutečný důkaz ,pokud je správně datují. Víte jak se datují nálezy,už jsme se o tom bavili,hlavně podle keramiky a jak někdo určil která keramika patří kam.To nemá cenu rozebírat.
Výška hladiny nezávísí jen na okamžité tepotě ,ale taky na době jak dlouho ta teplota na ledovce působí.Asi někdo s teploměrem žil před 8000lety a leta teplotu měřil.
Na Sahaře našli roztavený písek ,asi byla i tepota přes tisíc stupňů. Je velice snadné nakreslit nějakou křivku historických teplot . Opět opakuji ,důkazy pro vás jsou články v novinách a interpretace nějakého nálezu, zjištění, nějakým člověkem.
Je to jen jeho vysvětlení ,ne důkaz.
Už končím, zase začnete šermovat historií, kterou přesně neznáme a pro vývoj teplot v dnešní situaci je historická křivka teplot zcela bezvýznamá. Pro vás ovšem je to důkaz, že je vše OK.
Vladimir Mertan
29.9.2026 18:54 Reaguje na vaberNa jednej strane tvrdíte, že dnešné otepľovanie je niečo hrozné, rýchle a výnimočné, no na druhej strane kompletne hádžete do koša akékoľvek dáta a dôkazy z minulosti Zeme s tým, že sú to len „novinárske výkriky“ a domnienky.
Ak ale neexistuje spoľahlivá minulosť a ak sú všetky historické a geologické dáta bezvýznamné, tak potom nemáte ani najmenšie tušenie, či to, čo sa deje dnes, je alebo nie je výnimočné. S čím to preboha porovnávate, ak popierate akúkoľvek históriu?
Pýtam sa vás úplne úprimne: Aký dôkaz by ste vlastne vôbec akceptovali?
Pretože ak predom vyhlásite, že všetko, čo sa nehodí do vášho pohľadu, je lož a výmysel, tak sa s vami nedá viesť žiadna racionálna debata. To už nie je skepticizmus ani veda, to je čistá viera – veríte len tomu, čo sa vám hodí do krámu, a zvyšok vyhlasujete za fikciu.
vaber
29.9.2026 19:54 Reaguje na Vladimir MertanJe zcela zřejmé ,že teploty dnes jdou velice rychle nahoru, v posledních desetiletí. Jsme na teplotách které jsou na hranici života, trend růstu teplot se nijak nezpomaluje a vy stále melete o historii a změnách za tisíce a desetitisíce let.To jsou fakta která ignorujete a mluvíte o racionální debatě. Argumentujete stále minulostí, navíc minulostí která byla vytvořená dnešním člověkem a ne změřená ,která se vůbec nemusí opakovat a není zárukou ničeho .To věděli filosofove už dávno . Nikdy nevstoupíš do stejné řeky.
Co se nehodí do mého pohledu? V minulosti byly situace které ohrožovaly život na planetě ,tomu věřím, ale vždy to mělo nějakou příčinu a ne že se takové situace pravidelně opakují a jsou normální, díky pravidelným změnám klimatu, jak tu argumentujete vy. Je zřejmé ,že takový nárůst teplot jako dnes a za tak krátkou dobu v historii nebyl , pokud se nevyskytla nějaká kosmická katastrofa jako příčina nebo extrámní výbuch supervulkánu. Ale v těcho případech vždy následovalo velké vymírání.
Jaký důkaz by jsem akceptoval? Důkaz o čem, o historii klimatu. Takový důkaz neexistuje, jsou jen indicie a my z toho vykonstrujeme co se stalo a kdy. Obojí má velikou míru nepřesnosti.
Petr
29.9.2026 16:46 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
29.9.2026 19:29 Reaguje na PetrOdpoveď je taká, že pri absolútnej väčšine štandardných interglaciálov by sme v tejto fáze už dávno mali byť v septembri, pretože Milankovičove parametre by ukazovali na skorý nástup ochladenia (tak ako to bolo pri iných cykloch, ktoré trvali len okolo 10- až 15-tisíc rokov).
Lenže súčasný Holocén je výnimočný. Vďaka špecifickej, mimoriadne kruhovej obežnej dráhe Zeme sa náš interglaciál náramne podobá na situáciu spred približne 400-tisíc rokov – teda na slávny interglaciál MIS 11.
Ten bol v histórii Zeme úplne unikátny:
Trval omnoho dlhšie než bežné interglaciály.
Mal dokonca dva teplotné vrcholy oddelené miernym poklesom.
Takže odpoveď znie: Nutne nemusíme byť hneď v septembri. Kvôli tejto anomálii nás môže čakať ešte druhý teplotný vrchol alebo predĺžená teplá fáza predtým, než sa celý systém definitívne prepadne do záverečného chladu a glaciálu.
Jedna vec je ale istá – toho druhého vrcholu ani nasledujúcej doby ľadovej sa už nikto z nás tu na diskusii určite nedožije.
Vladimir Mertan
30.9.2026 06:12 Reaguje na Vladimir Mertan„Je zřejmé, že takový nárůst teplot jako dnes a za tak krátkou dobu v historii nebyl...“
Takže ako to vlastne je? Ak neexistujú dôkazy o minulosti a celá história klimatu je pre vás vymyslená, tak s čím preboha porovnávate dnešný nárast? Ako môžete tvrdiť, že niečo v histórii nebolo, ak tú históriu kompletne odmietate ako nepoznateľnú? Buď minulosť poznáme a vieme ju zmerať, potom sa o nej môžeme baviť – alebo ju nepozná nikto, a potom nemáte absolútne žiadne právo tvrdiť, že dnešné tempo je výnimočné. Nemôžete predsa vyťahovať minulosť ako argument len vtedy, keď sa vám to hodí na dôkaz „strašnej súčasnosti“, a zvyšok času ju hádzať do koša.
A čo sa týka vášho citátu o Hérakleitovi („Nikdy nevstúpiš do istej reky“) – ten hovorí o tom, že všetko v prírode plynie a mení sa, vrátane samotnej klímy. Práve preto Zem nikdy nestála na mieste a jej klíma bola v neustálom pohybe s obrovskými výkyvmi, ktoré sa opakovali.
Ak odmietate akékoľvek dáta, ľadovcové vrty, izotopy aj celú geológiu s tým, že „sú to len indicie s veľkou mierou nepresnosti“, potom sa s vami naozaj nedá viesť racionálna debata. Vy totiž nechcete dôkazy – vy chcete len vyhlásiť svoju vieru v to, že dnešok je jedinečný a všetko pred ním bola iba fikcia. Dôvod, prečo sa oplatí pozerať na geológov a paleontológov, je veľmi jednoduchý: títo vedci nepotrebujú žiadne IPCC ani politické granty, aby robili svoju prácu.
Kým geológovia a paleontológovia desiatky rokov konzistentne pracujú s tvrdými, hmatateľnými dátami z terénu (vrstvy hornín, fosílie, chémia sedimentov), moderná účelová klimatológia má tendenciu miešat jablka s hruškami – napríklad spájať moderné priame merania z teplomerov s nepriamymi proxy dátami s úplne iným časovým rozlíšením, len aby to pasovalo do predpísaného naratívu.
Geológovia nepotrebujú dotácie na základe toho, akú strašidelnú predpoveď na rok 2100 zverejnia. Ich dáta o striedaní dôb ľadových, obrovských teplotných výkyvoch a zmenách hladín oceánov v minulosti tu boli dávno predtým, než sa z klímy stal globálny politický biznis. Ignorovať ich len preto, že sa nehodia do dnešnej ideologickej šablóny, nie je veda, ale účelová slepota.
vaber
27.9.2026 15:49 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
27.9.2026 19:02 Reaguje na vabervaber
28.9.2026 08:50 Reaguje na Vladimir MertanMusíte se smířit s tím ,že historii nebudeme znát nikdy přesně. tedy historii ze které nejsou záznamy ,ale i ty mohou být velice subjektivní. Někdo je psal,jen člověk . Kdyby jste ty záznamy psal vy ,budou úplně jiné než kdyby je napsal člověk s opačným názorem.
I zcela nedávné skutečnosti ,z historie společnosti se popisují naprosto odlišně. Toho jste si nikdy nevšiml. Historii píše ten, kdo zrovna vládne, minulá realita není až tak důležitá.
Břetislav Machaček
26.9.2026 09:35o starých časech. Později jsem sám mnohé zažil a byl strašen brzkým koncem
světa(života na Zemi). Když jsem poznal adaptabilitu přírody, kde něco mizí
a jiné přichází a nebo vzniká, tak jsem pochopil pomíjivost čehokoliv, co
bude nahrazeno něčím jiným. Kdo se umí přizpůsobit přežije a kdo ne a nebo
to odmítá, tak nikoliv. Takové housenky lyšaje vrbkového se při mizení vrbky přeorientovaly na invazní křídlatku a prosperují. Kdo se ale nepřizpůsobí,
tak vymře. Sucha tu byla, jsou a budou stejně, jako tu bylo opakovaně
chladno a vlhko s pevninským ledovcem po kterém v mém okolí zbyla kvanta
písků, štěrků a bludných balvanů z daleké Skandinávie. To, že to člověk
urychlil je pravděpodobné, ale totéž se dělo i bez jeho přispění. Dnes
je ale výnosný byznys brzdit marně ty změny a pro byznys je potřebné
udržovat společnost v naději, že to zastaví a vrátí nazpátek. To, že to
je marné se ale musí lidem tajit, aby nepoklesl zájem o vše, co je na to
brždění napojeno. No a strašení brzkou zkázou je i politikou zelených
stran, které nemají jiný program, který by je odlišil od ostatních. Pan
Pomahač žije z toho strašení a tak tu 2x týdně zveřejňuje to strašení,
kterého se moudří lidé nebojí, protože změny berou jako neodvratitelné
a ví, že se jim musíme POUZE PŘIZPŮSOBIT ! Nic jiného nám nezbývá a
je úkolem společnosti se přizpůsobit. To dělali lidé aby přežili vždy,
když z teplé Afriky přišli do Evropy, kde se museli oblékat do kožešin
zvířat a místo mrznutí v lese si v jeskyních rozdělali oheň. A nebo
když lidé osídlili dokonce jako Eskymáci věčně zmrzlou zemi na severu
a beduíni suchou a horkou Saharu. Přizpůsobení zachránilo lidstvo a ne
nějaké marné vzývání bohů, aby žili v klimatickém optimu. Některá zvířata
to nedokázala a vymřela, ale lidé už to v minulosti dokázalo mnohokrát.
Věřím na lidskou přizpůsobivost a považuji za zbytečné plýtvat prostředky
potřebné k přizpůsobení na marné brždění. Zelené vedení EU je bohužel napojeno na firmy zabývající se bržděním, místo přípravy na ty změny
a tak nevidím brzký obrat směrem k přizpůsobení.
Petr Elias
26.9.2026 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekKatka Pazderů
27.9.2026 07:16 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
27.9.2026 07:28 Reaguje na Katka PazderůSlavomil Vinkler
27.9.2026 10:04 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
28.9.2026 11:22 Reaguje na Slavomil VinklerVladimir Mertan
27.9.2026 19:23 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
27.9.2026 14:37 Reaguje na Katka PazderůKoncentrace CO2 je asi 420 ppm a stále stoupá a není jediný důvod, proč by měla klesat. Jenže ta koncentrace odpovídá daleko vyšší teplotě, které brání tepelná setrvačnost oceánů. Takže s nimi se bude oteplovat stále a možná i exponenciální křivkou, což by pro lidskou civilizaci a rozhodující část ekosystému zanmenalo Konečná, Stačilo!
Vladimir Mertan
27.9.2026 19:21 Reaguje na Katka PazderůKde je ale zásadný rozpor v tom prvom tvrdení?
O prežití civilizácie nerozhodujú ideologické tabuľky, ale dve brutálne reality: poľnohospodárstvo a bohužiaľ aj vojny. Obidve tieto oblasti dnes úplne závisia od masívneho prísunu energie, ktorý nám na dlh požičali práve fosílne palivá. Bez dostatku potravín a bez schopnosti brániť sa civilizácia naozaj padne.
Ak je najväčšou existenčnou hrozbou pre človeka a poľnohospodárstvo ochladenie a nástup ľadovcov (ktoré dramaticky zmenšia úrodnú pôdu, vysušia planétu a vyžadujú obrovské množstvo energie na prežitie), tak potom paradoxne nie je naším záchrancom pokles CO2 a návrat ľadovcov, ale naopak – práve to, že si vďaka fosílnym palivám a teplejšej klíme kupujeme čas na technologický rozvoj.
Ľudská civilizácia nespadne kvôli tomu, že je tu o pár stupňov teplejšie (teplo a dostatok energie v histórii vždy viedli k rozkvetu a rastu populácie), ale skolabovala by v momente, keď by sa krajina začala masívne ochladzovať a vysušovať pod náporom nastupujúceho glaciálu. Na to sa predsa musíme technologicky pripraviť najviac. https://brainee.hnonline.sk/notsorry/news/veda/klimaticka-zmena/96109262-geolog-petr-sida-varuje-smerujeme-do-doby-ladovej-takto-sa-to-prejavi
Pavel Hanzl
28.9.2026 08:46 Reaguje na Vladimir MertanProč by se měla planeta vracet do nějakého normálu? A kde ten je? Země procházela teplotami násobně vyššími, než jsou dnes a i klimatem celkově zamrzlým. Co je podle vás ten normál?
„Z pohľadu na dlhšie obdobie rádovo tisíc rokov je trend skôr opačný. Smerujeme niekam do doby ľadovej,“ opisuje dlhodobé výhľady geológ a archeológ Petr Šída.
To je sice velmi hezké, aly my řešíme situaci do konce TOHOTO století, takže je to úplně nanic.
Roman z Vysočiny
26.9.2026 16:561. Zavedení syntropického zemědělství v celé ČR (lepší agrolesnictví podle vzoru z ciziny), funguje protože je to návrat k přírodní sukcesi.
2. Model Živá krajina pana Malíka (dříve Zdoňov) aplikovatelný klidně na celou střední Evropu (překopání všech meliorací a zavodnění krajiny).
Až tohle bude hotovo, tak se můžeme bavit dál. Jsou to realizovatelné a fungující návrhy a celou státní správu bych tím zaúkoloval, důležitější než nějaké 2 bloky Dukovan někdy za 25 let. Pětiletku bych dal na tu syntropii a druhou pětiletku na bod 2. Všichni se honosí umělou inteligencí, tak co takhle zapojit i tu skutečnou hm?
Břetislav Machaček
27.9.2026 10:40 Reaguje na Jiří Svobodarokem. Při budování každý týden oslavný článek a nyní už
rok mlčení? Já se na to ptal všech, co ten projekt dávají
jako příklad a oni mlčí taky. Taky vám to připadá divné?
Mi doslova podezřelé!
Pavel Hanzl
28.9.2026 08:47 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
27.9.2026 08:54 Reaguje na Roman z Vysočinyad 1) stromy v poli výrazně snižují úrodu. Sice chladí ale vodou, o kterou oberou polní plodiny, viz foto u clánku Blažek. No já mám na zahradě skleník asi 15m od ořechu. Je prorostlý kořeny ořechu a výrazně vysávaný. Velice nepříjemné zejména v letošním roce.
Ad 2)Zničení meliorací se v suchém roce neprojeví, v mokrém roce sníží obdělávatelnost a tím úrodu. Mám blízko domu polní cestu, která prořezává asi dvě meliorační trubky. V mokrém roce se objevují v příkopu studánky. Nejméně 10, možná 20 let žádné studánky nebyly. Jak tedy zničení meliorací pomůže, když neodvádí vodu v normálních letech, jen v těch nadměrně mokrých?
Břetislav Machaček
27.9.2026 10:56 Reaguje na Slavomil Vinklerale pokud totéž teče po povrchu, tak odnáší spoustu půdy.
To naši předci věděli a povrchové svodnice nahradili těmi
drenážemi odvádějícími pouze přebytečnou vodu z hlubších
vrstev a nikoliv už i tu, co se nestačila ještě do půdy
ani vsáknout a odtéká s půdou povrchovými svodnicemi.
Břetislav Machaček
27.9.2026 10:49 Reaguje na Roman z Vysočiny2. Popište jak funguje Zdoňov nyní a jak dopadl před rokem při lijáku. Doufám že je to pomluva, že zaprasil nánosy vše pod ním!
Pokud to je pomluva, tak se předem omlouvám za dotaz na neověřenou
informaci.
Richard Vacek
27.9.2026 16:35Pavel Hanzl
27.9.2026 16:53 Reaguje na Richard VacekVladimir Mertan
27.9.2026 19:08 Reaguje na Pavel HanzlEugenika a „pokrokové“ celebrity: Začiatkom 20. storočia bola eugenika (umelecké šľachtenie ľudskej rasy) obrovskou vedeckou módou. Podporovali ju najväčšie akademické kapacity, politici a vtedajšie celebrity. Každý, kto o tom pochyboval, bol označený za spiatočníka – až kým to nezvrhla hrôzostrašná realita 2. svetovej vojny.
Lysenkizmus v Sovietskom svete: Sovietska biológia bola celé desaťročia ovládaná Trofimom Lysenkom, ktorý popieral genetiku (Mendela) a tvrdil, že získané vlastnosti sa dajú dediť. Všetci vedci, ktorí nesúhlasili, boli vyhlásení za „sluhov imperializmu“ a režimných nepriateľov. Celá štátna veda sa vtedy mýlila, pretože veda bola podriadená ideológii.
Kontinentálny drift a Alfred Wegener: Keď Wegener v roku 1912 prišiel s tézou, že kontinenty sa pohybujú, vtedajšia vedecká elita ho vysmiala a označila za fantastického bluda, pretože to nezapadalo do vtedajších dogiem.
Skutočná veda nestojí na tom, koľko celebrít, politikov alebo médií niečo odobrí, ani na nálepkách typu „fanatik“. Veda stojí na overiteľných dátach. A práve preto pripúšťať, že dnešné klimatické modely alebo politické dogmy môžu mať slepé miesta, nie je popieranie vedy, ale jej najzákladnejší princíp.
Vladimir Mertan
27.9.2026 19:14 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
27.9.2026 19:56 Reaguje na Vladimir MertanVěda jde cestou klikatou s řadou slepých uliček, ale má systém, jak je najít a vyhnout se jim. Proto se celá vědní disciplína (a zvláště dnes) nemůže nijak fatálně mýlit. Ty milióny měření a dat se nutně poskládají do logického a tím správného vzorce.
Petr Elias
27.9.2026 20:56 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.9.2026 08:26 Reaguje na Petr EliasVladimir Mertan
28.9.2026 16:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.9.2026 20:07 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
27.9.2026 20:23 Reaguje na Vladimir MertanTato teorie si rychle získá podporu předních vědců, politiků a celebrit z celého světa. Výzkum je financován význačnými filantropy a prováděn prestižními univerzitami. O krizi se často hovoří v médiích. Vědecká teorie je vyučována na vysokých i středních školách.
Nemám na mysli globální oteplování. Mluvím o jiné teorii, jež se na výsluní dostala před sto lety.
Mezi její příznivce patřili Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson a Winston Churchill.Schválili ji soudci amerického nejvyššího soudu Oliver Wendell Holmes a Louis Brandeis, kteří rozhodli v její prospěch. Mezi její slavné zastánce náleželi Alexander Graham Bell, vynálezce telefonu, aktivistka Margaret Sangerová, botanik Luther Burbank, Leland Stanford, zakladatel Stanfordovy univerzity, romanopisec H. G. Wells, dramatik George Bernard Shaw a stovky dalších. Podporovali ji nositelé Nobelovy ceny. Bádání financovaly Carnegieho a Rockefellerova nadace. Kvůli výzkumu byl postaven Cold Springs Harbor Institute, ovšem mnoho práce odvedly také Harvard, Yale, Princeton, Stanford a Johns Hopkins. Zákony reagující na krizi byly přijímány ve státech od New Yorku po Kalifornii.
Tyto snahy měly podporu Národní akademie věd, Americké lékařské asociace a Národní výzkumné rady. Říkalo se, že kdyby žil Ježíš, rovněž by přiložil ruku k dílu.
Sečteno a podtrženo, výzkum, přijímání legislativy a ovlivňování veřejného mínění ve prospěch teorie pokračovaly téměř půl století. Ti, kteří se postavili proti ní, byli překřičeni a označeni za reakcionáře, netečné k realitě nebo prostě za obyčejné ignoranty. Při zpětném pohledu je překvapivé, jak málo lidí odporovalo.
Dnes víme, že slavná teorie, která si získala obrovskou popularitu, byla ve skutečnosti pavěda.
Krize, před níž varovala, se nedostavila. A skutky podnikané ve jménu této teorie byly pochybné z morálního i trestního hlediska. V konečném důsledku vedly ke smrti milionů lidí.
Touto teorií byla eugenika a její dějiny jsou natolik otřesné - a pro ty, kteří se do nich zapletli, natolik zahanbující -, že se o nich v současné době mluví málokdy. Je to však příběh, který by měli znát všichni lidé, aby se hrůzy neopakovaly.Teorie eugeniky postulovala krizi genofondu, jež povede k úpadku lidské rasy. Nejlepší lidé se nemnoží tak rychle jako ti podřadní - cizinci, přistěhovalci, Židé, degenerovaní, nezpůsobilí a "slabomyslní". Nad tímto tématem jako první uvažoval uznávaný britský vědec Francis Galton, ovšem jeho představy byly dovedeny mnohem dál, než zamýšlel. Přijali je vědecky zaměření Američané stejně jako ti, kteří o vědu neměli nejmenší zájem a pouze je znepokojovalo přistěhovalectví podřadných plemen na začátku dvacátého století - "nebezpečných lidských škůdců", kteří ztělesňovali "příliv imbecilů" a znečišťovali nejlepší lidskou rasu.
Eugenici a bojovníci proti přistěhovalcům spojili síly, aby tomu zamezili. Jejich plán spočíval v identifikaci jednotlivců, kteří jsou slabomyslní - panovala shoda v tom, že slabomyslní většinou bývají Židé, ale také mnoho cizinců a černochů -, a těm pak bude zabráněno v rozmnožování izolací v ústavech nebo sterilizací.
Margaret Sangerová prohlásila: "Pečování o darmošlapy na úkor dobrých je nesmírná krutost… neexistuje větší prokletí pro příští generace, než když jim odkážeme rostoucí populaci imbecilů." Mluvila o břemeni péče o "tuto přítěž lidského odpadu".
Podobné názory byly velice rozšířené. H. G. Wells se vyslovil proti "nevzdělaným davům podřadných občanů". Theodore Roosevelt řekl, že "společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady". Luther Burbank: "Přestaňte zločincům a slabochům umožňovat rozmnožování." George Bernard Shaw vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo.
Pro hnutí byl typický otevřený rasismus, vyjádřený texty jako Vzestup barevných proti nadvládě bílého světa od amerického autora Lothropa Stoddarda. Tehdy však byl rasismus považován za nikterak pozoruhodný aspekt úsilí o dosažení vznešeného cíle - budoucího zdokonalení lidstva. Byl to avantgardní koncept, který přitahoval ty nejliberálnější a nejpokrokovější myslitele své doby. Kalifornie se stala jedním z devětadvaceti amerických států, jež přijaly zákony umožňující sterilizaci, ale projevovala v tomto směru nejvíce odhodlání - v Kalifornii se uskutečnilo více sterilizací než kdekoli jinde v USA.
Eugenický výzkum byl financován Carnegieho nadací a později Rockefellerovou nadací.
Druhá jmenovaná se vyznačovala takovým nadšením, že když eugenické bádání přesunulo své těžiště do Německa a zahrnovalo zabíjení chovanců ústavů pro choromyslné plynem, nadace neustala ve výrazné podpoře německých výzkumníků. (Veřejně se o tom nehovořilo, avšak financování pokračovalo ještě v roce 1939, jen několik měsíců před vypuknutím druhé světové války.) Od 20. let 20. století američtí eugenici žárlili, protože je Němci připravili o vedoucí postavení v rámci hnutí. Němci byli obdivuhodně progresivní. Zřizovali nenápadně vypadající domy, v nichž byli "mentálně defektní" lidé jednotlivě vyslýcháni a pak odváděni do zadní místnosti, což byla v podstatě plynová komora. Tam je zahubil oxid uhelnatý a těla byla likvidována v krematoriích na stejném pozemku.
Z tohoto programu se později vyvinula široká síť koncentračních táborů poblíž železničních tratí, jež umožňovala efektivní přepravu a zabíjení desítek milionů nežádoucích osob.
Po druhé světové válce se nikdo nepokládal za eugenika a nikdo si ani nevzpomínal, že by jím někdy byl. Životopisci oslavovaných a mocných se nerozepisovali o slabosti svých hrdinů pro tuto teorii. O eugenice se přestalo hovořit ve vysokoškolských učebnách, třebaže některé její myšlenky si svou popularitu v zakamuflované podobě zachovávají dodnes.
Z dnešního pohledu stojí za zmínku především tři skutečnosti. Za prvé, bez ohledu na vybudování Cold Springs Harbor Laboratory, univerzitní bádání a snahy právníků neměla eugenika žádný vědecký základ. V té době vlastně nikdo pořádně nevěděl, co je to gen. Hnutí se mohlo rozvíjet díky tomu, že používalo vágní termíny, které nikdo přesně nedefinoval.
"Slabomyslnost" mohla znamenat cokoli od chudoby a negramotnosti po epilepsii.
Neexistovala ani jasná definice "degenerovaných" nebo "nezpůsobilých".
Za druhé, eugenické hnutí bylo ve skutečnosti sociálním programem, jenž se vydával za vědecký. Poháněly jej obavy z přistěhovalectví, rasismus a nežádoucí lidé, kteří se přistěhovali do vaší čtvrti nebo země. Neurčitá terminologie opět pomáhala zakrýt, oč doopravdy jde.
Třetí a nejvíce znepokojivou skutečností je, že se vědecký establishment jak ve Spojených státech, tak v Německu nevzmohl na žádný trvalejší protest. Právě naopak. V Německu se vědci do programu ochotně zapojili. Moderní němečtí badatelé se rozhodli prozkoumat nacistické dokumenty ze 30. let. Předpokládali, že naleznou direktivy, jež vědcům přikazovaly, jaké výzkumy je třeba uskutečnit. Nic takového nebylo zapotřebí. Ute Deichmannová konstatuje: "Vědci včetně těch, kteří nebyli členy [nacistické] strany, snadněji získávali fondy pro svou práci s pomocí pozměněného chování a přímé spolupráce se státem."
Deichmannová hovoří o "aktivní roli samotných vědců ve vztahu k nacistické rasové politice… kdy [výzkum] byl zaměřen na potvrzení rasové doktríny… nelze zaznamenat žádný vnější tlak". Němečtí vědci upravili své badatelské zájmy podle nové politiky. A ti, kteří se nepřizpůsobili, zmizeli." Michal Crichton, doslov z knihy Říše strachu.
Pavel Hanzl
27.9.2026 21:10 Reaguje na Vladimir MertanTa je čistě racionální, vědecky podložené tvrzení, kde základem je důkaz a logika. Tam žádné pocity místo nemají.
Petr Elias
27.9.2026 21:12 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
28.9.2026 08:32 Reaguje na Petr EliasTohle dnes ale nevidíme, ropáci nepoužívají žádné vědecké metody (Takoví Kalendové a Žarkovové jsou dávno odhaleni a jsou jen pro smích), tak jedou svoji ideologii čistě demagogicky přes city.
Dotaz: existuje nějaká jiná teorie (alespoň se jako věda tvářící), která by vysvětlovala to globální oteplení jinak, než koncentrací CO2?
Vladimir Mertan
28.9.2026 16:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.9.2026 20:11 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
28.9.2026 08:23 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
27.9.2026 19:50 Reaguje na Vladimir MertanSovětští "vědci" se někdy nemohli vůbec za vědce považovat, to byla politická činnost.
Samozřejmě jsou nové a hlavně převratné objevy přijímaly s nedůvěrou a jsou kritizovány, to je přece v principu vědy.
Nevím, proč dáváte do jedné věty klimatické modely (které mají samozřejmě slepá místa, ale princip je správný) a politická dogmata, to je přece úplně jiná disciplína.
Prostě žádný důkaz vědeckého mýlení v tak velklkém rozsahu jste nepředložil.
Vladimir Mertan
27.9.2026 21:25 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
27.9.2026 21:59 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
28.9.2026 08:05 Reaguje na Vladimir MertanSlavomil Vinkler
28.9.2026 10:33 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
28.9.2026 11:19 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Elias
28.9.2026 15:10 Reaguje na Vladimir MertanRichard Vacek
28.9.2026 07:46 Reaguje na Pavel HanzlZmínění vědci jsou pravděpodobně vášnivými lyžaři a vidí jako katastrofu že nebudou moci lyžovat tam, kde lyžovali dříve.
Ale pro nás ostatní stačí vědět, že díky rozvinuté společnosti nikdy na Zemi nežilo tolik lidí jako dnes a nikdy společnost nebyla tak odolná vůči přírodním změnám.
Pavel Hanzl
28.9.2026 08:12 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
28.9.2026 17:12 Reaguje na Pavel HanzlA kam se bude vyvíjet dál? Někam mimo? Vy pokládáte za hrozbu, když u nás budou optimální podmínky pro šakala? Nebo v Británii opět dobré podmínky pro hrochy?
Pavel Hanzl
28.9.2026 20:19 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
28.9.2026 20:29 Reaguje na Pavel HanzlMilan Dostál
29.9.2026 06:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.9.2026 08:13 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
29.9.2026 09:29 Reaguje na Pavel HanzlLetní tepla (kolem 20 °C): Naopak během polárního léta, kdy slunce nezapadalo, museli být schopni snášet i poměrně vysoké teploty, které odpovídají našemu mírnému jaru či létu.
Proč nezmrzli?
Klíčem k tomu, že dokázali snášet teploty pod nulou, byla kombinace teplokrevnosti, hustého opeření a nočního vidění (které jim umožnilo se i v mrazivé tmě hýbat a termoregulovat aktivitou)
Pavel Hanzl
29.9.2026 11:44 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
29.9.2026 11:54 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
29.9.2026 12:03 Reaguje na Pavel HanzlDíky nálezům vaječných skořápek a pozůstatků čerstvě vylíhlých mláďat vědci prokázali, že tito tvorové v arktických oblastech žili a hnízdili celoročně, takže neodcházeli za teplem.
Zde jsou nejznámější druhy, které prokazatelně čelily mrazivému polárnímu podnebí:
Masožravci (Teropodi)
Nanuqsaurus hoglund – Přezdívaný „lední tyran“. Šlo o blízkého, ale výrazně menšího příbuzného slavného Tyrannosaura rexe. Menší velikost (cca 5–6 metrů) byla pravděpodobně adaptací na omezené množství potravy v zimě. Tělo měl téměř jistě pokryté hustým peřím, které fungovalo jako zimní kabát.
Troodon – Tento menší, mimořádně inteligentní dravý dinosaurus na Aljašce vyloženě prosperoval. Měl obrovské oči, které mu umožňovaly efektivně lovit během dlouhé polární noci.
Cryolophosaurus – Masožravec s bizarním hřebenem na hlavě z oblasti Antarktidy. Žil sice v o něco starším a teplejším období (raná jura), ale i tak musel zvládat chladné polární zimy. Býložravci
• Pachyrhinosaurus perotorum – Velký rohatý dinosaurus (příbuzný Triceratopse), který žil na Aljašce. Místo klasických rohů měl na nose masivní kostěný hrbol. Předpokládá se, že mohl tímto hrbolem rozhrnovat sníh, aby se dostal k polární vegetaci.
• Edmontosaurus – Obří kachnozobý dinosaurus. Na Aljašce se vyskytoval v obrovských počtech. V dospělosti ho před mrazem chránila jeho obrovská tělesná masa (tzv. gigantotermie), která si dokázala udržet vnitřní teplo po velmi dlouhou dobu.
• Leaellynasaura – Malý, rychlý býložravec z tehdejší polární Austrálie. Měl extrémně dlouhý ocas a zvětšené zrakové laloky v mozku, aby viděl ve tmě.
[Jak mráz zvládali fyziologicky?
Analýzy kostí ukázaly, že polární dinosauři rostli nepřetržitě podobně jako dnešní savci nebo ptáci, což znamená, že byli teplokrevní (endotermní) a dokázali si sami vytvářet tělesné teplo. Na rozdíl od tehdejších ještěrů nebo krokodýlů, kteří v polárních oblastech kvůli mrazu vůbec nežili, dinosauři díky peří, vnitřnímu spalování a schopnosti upravit svůj jídelníček na mrazivé zimy bez problémů stačili.
To jsou vědecké poznatky.
Píšete, že věříte vědcům, ale pak napíšete, takovou blbost.
Pavel Hanzl
29.9.2026 12:22 Reaguje na Milan DostálProhlášení, že neznám polární dinosaury, je podle vás blbost?
Milan Dostál
29.9.2026 12:45 Reaguje na Pavel HanzlPetr
29.9.2026 16:58 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
29.9.2026 22:55 Reaguje na PetrRichard Vacek
29.9.2026 05:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.9.2026 08:09 Reaguje na Richard VacekJá věřím vědcům a odborníkům a pokud oni napíšou zprávu, která je oponovaná a kritizovaná a je to nějaký vědecký konsensus, tak nemám důvod jí nevěřit. Zásadně nevěřím zprávám typu "výstřel do tmy", což je třeba tahle.
Richard Vacek
29.9.2026 17:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.9.2026 17:54 Reaguje na Richard VacekMilan Dostál
30.9.2026 05:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.9.2026 08:29 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
30.9.2026 09:05 Reaguje na Pavel HanzlTeorie překotného skleníkového efektu (anglicky runaway greenhouse effect), někdy označovaná jako stav „horkého skleníku“, popisuje proces, při kterém se planeta zahřeje natolik, že se odpaří veškeré oceány, což definitivně ukončí život na Zemi. K tomuto stavu dojde přirozeným vývojem přibližně za 1 až 1,5 miliardy let kvůli rostoucímu výkonu Slunce.
Pavel Hanzl
30.9.2026 10:24 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
30.9.2026 12:18 Reaguje na Pavel HanzlZase bych se zklidnil. Pokud myslíte, že nepřežije Evropská, potažmu Západní civilizace, jak ji známe, to máte bohužel asi pravdu, klima v tom, ale nehraje žádnou roli.
Křivku si protahujte jak chcete, ale lidstvo jako takové se přispůsobí, snaha brzdit je sice na první pohled bohulibá, ale jen napomáhá udržovat moc určité skupině už teď mocných, platíme to my, jednoduše náboženství ovládající lidi pomocí strachu.
Pavel Hanzl
30.9.2026 12:36 Reaguje na Milan DostálJen mi uniká, jak snaha brzdit pomáhá jakým bohatým? Ti naopak chtějí stále bohatnout.
Nábožentví tvoří morálku a to znamená pravidla a taky trest za jejich porušování, bez toho žádná civilizace existovat nemůže.
Milan Dostál
30.9.2026 13:02 Reaguje na Pavel HanzlVy se snažíte brzdit a jiný z toho bohatne. Náboženství, pravidla a morálka vždy určovala úzká samozvaně vyvolená skupina lidí, ale dodržovat je musel "plebs". Stačí se podívat do dnešní katolické církve plné pedofilů. Co je jiného vypnout klimatizaci v Bruselu pro všechny krom patra s EU komisí. Škoda, že to nechcete vidět.
Pavel Hanzl
30.9.2026 14:09 Reaguje na Milan DostálCivilizace je civilizací pouze tehdy, když se civilizovaně chová "plebs" a u katolíků je pedofilů stejně malé procento (nebo menší?) než v mainsreamu. Spíš vidím problém v tom, že se to dost dlouho neřešilo vůbec.
Pavel Hanzl
30.9.2026 17:54 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
30.9.2026 08:42A všechno přežili.
Nakonec je vyhubil asteroid Cixculub, který způsobil stejně rychlou klimatickou změnu, jako vidíme dnes.
Milan Dostál
30.9.2026 09:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.9.2026 10:20 Reaguje na Milan DostálCo pořád melete o jakých bludech a proč? Stačí se přece zeptat srýčka Gůgla, ten ví vše.
Milan Dostál
30.9.2026 11:02 Reaguje na Pavel HanzlPůvodní vědecký konsensus skutečně tvrdil, že v křídě nikde nemrzlo. Nicméně výzkumy z aljašského souvrství Prince Creek (které leželo v křídě ještě blíže severnímu pólu než dnes – kolem 80° až 85° s. š.) ukázaly, že tamní průměrná roční teplota sice byla nad nulou (kolem 6 °C), ale zimní teploty běžně klesaly na -2 °C až -11 °C.
Tento objev přinesl dvě revoluční zjištění:
1. Celoroční výskyt: Nálezy drobných zoubků a kostí čerstvě vylíhlých mláďat (perinatálních jedinců) dokázaly, že dinosauři jako Nanuqsaurus nebo Pachyrhinosaurus na Aljašce migrovali a hnízdili celoročně. Malá mláďata by tisícikilometrovou migraci na jih nezvládla, musela tedy zimu přečkat na místě.
2. Důkaz teplokrevnosti: Skutečnost, že tito tvorové přežívali teploty až -11 °C v kombinaci se sněhem a tmou, definitivně potvrdila, že dinosauři byli aktivní, teplokrevní (endotermní) tvorové chránění peřím nebo obří tělesnou masou. Klasičtí studenokrevní plazi (krokodýli, želvy) se proto v těchto aljašských fosilních ložiscích vůbec nenacházejí – na rozdíl od dinosaurů by takový mráz nepřežili.
To, že se nezeptáte správně, nebo věříte na první dobrou, je vaše chyba prolínající se všemi diskusemi.
Pavel Hanzl
30.9.2026 12:39 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
30.9.2026 13:04 Reaguje na Pavel HanzlMezi dinosaury, kteří museli snášet mrazy kolem -2 až -11 °C, sníh a několikaměsíční polární noc, patří především druhy nalezené v oblasti dnešní Aljašky (souvrství Prince Creek) a jihovýchodní Austrálie.

Matěj Pomahač: Cenové nůžky a klimatická houpačka. České zemědělství narazilo na limity a potřebuje hluboké reformy
Matěj Pomahač: Končí rekordně teplé léto, trvá sucho, rostou klimatická rizika a dluhy v adaptaci krajiny
Matěj Pomahač: Odyssea Ohře – řeka pod tlakem sucha a zájmů