https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-lidstvo-prekrocilo-7-z-9-kritickych-planetarnich-mezi-a-posouva-civilizaci-mimo-bezpecny-prostor
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Matěj Pomahač: Lidstvo překročilo 7 z 9 kritických planetárních mezí a posouvá civilizaci mimo bezpečný prostor

25.9.2026 | Matěj Pomahač |
Na snímku Johan Rockström.
Na snímku Johan Rockström.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | COP PARIS / Flickr
Večer při podzimní rovnodennosti je příležitostí pro bilancování – zvlášť když jste se ráno nachladili. A tak jsem si přečetl čerstvou zprávu vědců z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu na zdraví planety. Dokument upozorňuje, že lidstvo prolomilo sedm z devíti planetárních mezí, které definují bezpečný prostor pro fungování lidské společnosti na Zemi. V kontextu s letošními klimatickými extrémy a nastupující teplou fází El Niňo by nás totiž neměl studenější začátek podzimu nechat příliš chladnými.
 
Podle nejnovější vědecké zprávy Planetary Health Check 2026, se totiž tlak na všechny překročené ekologické hranice nadále stupňuje a dosahuje historických maxim. Pokud bychom přirovnali planetu Zemi k pacientovi a sledovali klíčové lékařské hodnoty jeho fyziologických systémů – třeba dechovou frekvenci a saturaci kyslíkem u dýchací soustavy či krevní tlak a tepovou frekvenci u oběhové soustavy – museli bychom konstatovat, že pacient, tedy naše planeta, vyžaduje okamžitou léčbu a radikální úpravu životního stylu.

V kritické zóně

Koncept planetárních mezí představil v roce 2009 vědecký tým pod vedením Johana Rockströma ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti. Autoři identifikovali devět základních planetárních mezí environmentální povahy:

      1. změnu klimatu,
      2. okyselování oceánů,
      3. poškození stratosférické ozonové vrstvy,
      4. biogeochemické toky fosforu a dusíku,
      5. vyčerpání zdrojů sladké vody,
      6. překročení mezí využití půdy,
      7. ztrátu biologické rozmanitosti,
      8. šíření atmosférických aerosolů a
      9. chemickou kontaminaci.

Pro prvních sedm oblastí byli vědci schopni číselně definovat onen „bezpečný prostor“, tedy dané planetární meze. Výjimku tvořil pouze atmosférický aerosol a chemická kontaminace – pro jejich obrovskou komplexnost, regionální proměnlivost a chybějící data – jejichž ukazatele však kvantifikovali později.

Již v roce 2009 konstatovali autoři překročení v případě třech mezí – konkrétně v biogeochemickém toku dusíku, ztrátě biodiverzity a změně klimatu.

V roce 2023 pak vědci konstatovali překročení šesti mezí a v loňském roce se sedmou prolomenou hranicí stalo okyselování oceánů – v důsledku masivního pohlcování emisí CO₂.

Hlavní rizika rozvratu

Hlavní „novinkou“ letošní zprávy jsou „slábnutí přírodních obranných štítů“ a „riziko dominového efektu“.

Pevnina a oceány začínají ztrácet schopnost absorbovat lidské emise uhlíku. Kvůli extrémnímu suchu a požárům se některé lesní ekosystémy mění z lapačů uhlíku na jeho zdroje. Světový oceán, který doposud absorboval přebytečné teplo způsobené spotřebou fosilních paliv, přestává tlumit oteplování atmosféry a stává se naopak rizikovým faktorem.

Planetární meze jsou vzájemně propojené. Prolomení jedné hranice (např. využití půdy) dramaticky urychluje kolaps jiných (klima, biodiverzita). Překročení mezí v jedné kategorii neznamená okamžitou katastrofu, ale prudce zvyšuje riziko nevratných změn a selhání dalších systémů podporujících život na Zemi. Je to stejné jako u pacienta s dýchacími obtížemi, ke kterým se nově přidá problém s oběhovou soustavou a nadváha – celkové zdravotní riziko pak exponenciálně roste.

Pouze dvě ze všech devíti mezí zůstávají v bezpečné zóně – zatížení atmosféry aerosoly a úbytek stratosférického ozonu. Vědci však upozorňují, že proces obnovy ozonové vrstvy se v poslední době zpomalil a celosvětový průměr u aerosolů maskuje extrémně nebezpečné znečištění ovzduší v konkrétních regionech (např. v jižní Asii).

Začátek dokonalé bouře

Zpráva přichází po 12 měsících, které byly poznamenány klimatickými extrémy na pevnině i v oceánech. Oteplování způsobené člověkem zesílilo několik významných povětrnostních extrémů, zatímco degradované ekosystémy, nedostatek vody, exploatace půdy a sociální zranitelnost zesilovaly jejich dopady.

Monzunové záplavy v Pákistánu v roce 2025 postihly více než 6,9 milionu lidí. Letos obdobná katastrofa ohrožuje miliony lidí v Bangladéši a na Filipínách.

V srpnu a září 2026 došlo k ničivým povodním a sesuvům v Nepálu a Tibetu způsobeným kolapsem ledovců.

V roce 2026 zažila západní Evropa nejteplejší období června, července a srpna v historii měření (ještě v těchto dnech zasahují její část tropické teploty), doprovázené extrémním suchem s ohniskem ve Francii, Španělsku, Německu a Spojeném království a rozsáhlými lesními požáry po celé Evropě a Kanadě. Rekordní horka byla zaznamenána také v Japonsku, Jižní Koreji a části Blízkého východu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

A miliardové škody na úrodě způsobilo sucho střídané extrémními bouřemi a propady teplot i v USA či v Africe.

Globální obsah tepla v oceánech dosáhl v roce 2025 nového rekordu. Od ledna 2023 do září 2025 ovlivnil tepelný stres na úrovni bělení korálů přibližně 84,4 procenta světové plochy korálových útesů, což z něj činí dosud největší pozorovanou globální událost bělení korálů. Příkladem projevu přehřátých oceánů je loňský hurikán Melissa, který rychle nabral sílu až na 5. kategorii a po průchodu přes mimořádně teplá moře zasáhl Jamajku.

Klimatická nadílka

Nejpozději v 19. století si peruánští a Ekvádorští rybáři všimli, že se periodicky opakuje jev, kdy se chladné vody podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky výrazně oteplují. Protože toto oteplení oceánu a s ním spojený úbytek ryb obvykle vrcholil kolem Vánoc, pojmenovali tento fenomén El Niňo, s odkazem na oslavu právě narozeného Ježíše Krista.

El Niño je teplá fáze přirozené cirkulace energie mezi oceánem a atmosférou v Tichomoří (tzv. ENSO). Proces připomíná výměník energie: studená voda stoupá ze dna oceánu u pobřeží Jižní Ameriky a následně ji větry ženou na západ, kde se postupně ohřívá a výpar pak přináší srážky do západního Tichomoří. V chladné fázi pojmenované La Niña jsou větry silnější a způsobují v západním Pacifiku silné bouře.

Naopak během teplé fáze El Niña západní větry zeslabí nebo se obrátí. Povrch oceánu se začne zahřívat a teplá voda blokuje vzestup studené vody z hloubky oceánu. Výměník se tak začne chovat jako topné těleso a teplota povrchu oceánu stoupne o 1–2 °C. Letos je to však již k září víc jak 3,05 °C nad dlouhodobým průměrem – a to jsou Vánoce ještě daleko! Źdánlivě malý rozdíl teplot znamená na obrovské ploše oceánu o nesmírné množství energie, která mění nejen regionální počasí, ale i teplotní vzorce po celé planetě.

Letošní vývoj je nezvyklý nejen co doposud rekordní teploty. El Niño zesílilo dříve než při mimořádně silných událostech v letech 1997 a 2015. Navíc se největší míra oteplení projevuje ve východní části tropického Pacifiku.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Mezi dopady tohoto jevu již nyní patří sucho, které ve Střední Americe zpomalilo lodní dopravu v Panamském průplavu, který k naplnění plavebních komor pro každou proplouvající loď využívá sladkou vodu. V oblasti Karibiku se dále prohloubilo historické sucho, umocněné změnou klimatu, což vedlo k přídělovému systému zásobování vodou v Portoriku a k ohrožení úrody na Jamajce.

Na druhé straně Pacifiku, v Indonésii, zaznamenali nadprůměrně silný začátek sezony lesních požárů. V Indii byly mezitím srážky během monzunu podprůměrné, ačkoli některé části země zasáhly záplavy. V jižní a jihovýchodní Asii, Austrálii a na druhé straně oceánu i v oblasti Amazonie se čekají vlny veder. V částech jižní a východní Afriky ohrožuje přetrvávající suché počasí potravinovou bezpečnost. Naproti tomu, prudké deště a sněžení v Chile a Peru způsobily záplavy, narušily těžbu mědi a vedly k uzavření incké památky Machu Picchu pro turisty. Očekává se, že na konci tohoto roku zasáhnou západní pobřeží Jižní Ameriky a západ Spojených států přívalové deště, závažné povodně a sesuvy půdy.

Civilizační výzva

Lidská civilizace se v uplynulých 10 000 letech vyvinula díky relativně stabilnímu klimatu a přírodním zdrojům, které nám udržitelným způsobem poskytují potravu, přístřeší a bezpečné životní prostředí.

Tyto podmínky jsou však vážně narušovány neustálým uvolňováním obrovského množství znečištění přispívajícího k oteplování planety, které pochází ze spalování fosilních paliv, a hromadným ukládáním dalších znečišťujících látek do našeho životního prostředí. Přírodní stanoviště, jako jsou lesy a mokřady filtrující pitnou vodu, jsou ničeny, aby uvolnili místo pro zemědělství a výstavbu obydlí – což ohrožuje živočišné druhy a přírodní systémy, na nichž jsme závislí.

Výše citovaná zpráva postupimského institutu varuje, že schopnost pevninské krajiny, lesů a vodních ploch i oceánů vyrovnat se s touto situací a působit jako nárazník proti zhoršující se klimatické krizi „zásadně slábne a může být výrazně přeceňována“.

Roste třeba riziko, že amazonský deštný prales, obrovská zásobárna uhlíku, dosáhne bodu zlomu a promění se v savanu, což by mělo závažné důsledky pro stabilitu klimatu, zabezpečení potravin a vody a lidské zdraví po celém světě. „El Niño představuje obrovskou hrozbu pro potravinovou bezpečnost milionů lidí, kteří se již nyní nacházejí v ohrožené situaci,“ uvedl Carl Skau, výkonný ředitel Světového potravinového programu OSN. „Čím dříve pomůžeme lidem připravit se na tyto klimatické šoky, tím větší budeme mít šanci zachránit životy a ochránit zdroje jejich obživy.”

Podle hlavního autor letošní zprávy o prolomení mezí Borise Sakschewského je „Diagnóza jednoznačná. Tlak roste napříč všemi planetárními hranicemi, které jsou již mimo bezpečný operační prostor. Znamená to, že se zvyšuje riziko rozsáhlých, trvalých a potenciálně nevratných změn, zatímco prostor pro naše chyby při řešení těchto problémů se zmenšuje.”

Řešení a zdroje

Podle vědců a ekonomů ovšem existuje jasný soubor řešení, jak planetu a lidstvo vrátit do „bezpečného operačního prostoru“. Řešení ovšem vyžaduje systémovou změnu v globální ekonomice, energetice a spotřebě.

Řešením překračovaných mezí klimatické změny a okyselení oceánů vyžaduje transformaci naší energetiky. Ukončení využívání fosilních paliv, rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a zvýšení energetické účinnosti včetně masivního zateplování budov, modernizace průmyslových procesů a rozvoje chytrých energetických sítí. A také podporu přirozených způsobů zachycování uhlíku jako zalesňování, obnova mokřadů, regenerace půdy či investice do technologií na zachycování a ukládání uhlíku.

Řešením narušených cyklů dusíku a fosforu, příliš intenzivního využívání půdy a ztráty biodiverzity je reforma zemědělského a potravinového systému. Je potřeba využívat principy ekologického zemědělství i precizní technologie pro cílené aplikování hnojiv, což dramaticky snižuje únik dusíku a fosforu do vodních toků. Podporovat snížení globální spotřeby masa a mléčných výrobků, což uvolní obrovské množství zemědělské půdy pro obnovení zničených ekosystémů, divokou přírodu i méně intenzivní zemědělství. Stejně tak je třeba omezit plýtvání potravinami.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Znečištění chemickými prvky – plastů, chemikálií a těžkých kovů – a vyčerpávání zdrojů obecně řeší přechod na cirkulární ekonomiku. K tomu slouží instituce jako právo na opravu nových výrobků a jejich recyklovatelné konstrukce, uzavřené cykly materiálů, kdy se průmyslový odpad jedné výroby stává surovinou výroby další, nebo přísná regulace syntetických a chemických látek včetně trvání na principu předběžné opatrnosti.

Pokud se nám podaří hluboká reforma našich ekonomik s respektem k uvedeným postupům, budou mít mimořádně blahodárný, synergický efekt – protože se ve svém působení vzájemně podporují. Je to podobné, jako když pacient zatížený kardiovaskulárními a současně oběhovými chorobami redukuje svou obezitu – jakkoli je to náročné a vyžaduje to pečlivý a odborně kontrolovaný postup, rizika zatížení celého organismu zbývajícími chorobami klesají.

„Nemáme čas otálet: máme znalosti, kapacity a řešení, abychom změnili směr. Zrychlení opatření vedoucích k návratu do bezpečného provozního prostoru u všech planetárních hranic je nezbytné pro ochranu životů a živobytí a pro splnění slibu společné budoucí prosperity,“ uvedl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu a spoluautor zprávy.

Zdroje a postupy k transformaci našeho hospodářství do podoby přiměřené limitům naší Země máme k dispozici. Zásadním problémem je neakceschopná politika podléhající různým lobby fosilního či agrochemického průmysl a nejrůznějším oligarchickým zájmům. Po létě, během kterého jsme byli svědky tolika tragédií způsobených klimatickými změnami, je ovšem čas ozývat se hlasitěji. Potřebujeme odolnější a vzájemně solidárnější domácnosti, komunity, města i stát. Svět totiž stojí na okraji propasti – a lidé v podstatě touží po změně.


reklama

 
foto - Pomahač Matěj
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (145)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

25.9.2026 07:58
Bohužel, všechno je to pravda. K tomu přichází ještě přemnožování lidí v chudých krajích, kteří chtějí životní úroveň těch bohatých, kteří sice vymírají, ale daleko pomaleji.
Člověk nemá v pudu sebezáchovy asi tento vyšší systém zakódovnán, takže tu sebevraždu spáchá. Otázkou ale je, jestli to už výrazně dříve neudělá AI, která má celou přírodu totálně na háku. Ta může fungovat klidně na poušti bez kyslíku a při vražedných teplotách.
Odpovědět
Pe

Petr

25.9.2026 20:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Vždy mě pobaví, když někde čtu něčí názor, že lidstvo někde vymírá, eventuálně že je potřeba zvýšit porodnost. Nechápu takové názory.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 20:01 Reaguje na Petr
No, lidstvo nevymírá, hlavně naše civilizace.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2026 09:00
Tady si eko-myslitelé pletou dvě věci: 1) technická provedení a 2) nastavení pravidel glogální společnosti, aby ta nejvhodnější technická provedení byla efektivně zaváděna. Pouze plakat: "Zásadním problémem je neakceschopná politika podléhající různým lobby fosilního či agrochemického průmysl a nejrůznějším oligarchickým zájmům." a strkat hlavu do písku (to není naše věc, to ať řeší někdo jiný) prostě nestačí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2026 09:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě, to nastavení pravidel je zcela mimo možnosti toho pytle blech, což je celá lidská společnost.
Každá civilizace vznikla na základě jednotné ideologie, víry, nejlépe v nějakého Boha. Jen ona dokáže lidi udržet pohromadě a kultivovat je a určí to nejdůležitější: morálku.
Dnes, kdy je tou vírou a Bohem pouze Konzum, vše jde velmi silně do pekel.
Takže vidím jen jedinou šanci. Vytvořit novou, celosvětovou ideologii (náboženství), kde Bohem by byla planeta Země a morálkou a cílem její zachování při životě.
Nic silnějšího než víra neexistuje a jen ta by mohla Zemi a lidskou civilizaci zachránit.
Samozřejmě by byla ta víra založena na čistě materiálním, vědeckém základě a Bohem by byla konkrétní, hmotná Země. Všechny transcendentální a metafyzické i duchovní nauky by mohly s ní spolupracovat. Světová náboženství, jako i dnes rozhodující hybatel dějin, to můžou bez problému a zásahu do své ideologie taky podporovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2026 10:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ta víra se musí dostat do všech oblastí lidského života včetně globální výroby a obchodu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2026 12:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Smozřejmě. Ve středověku každý člověk stále hodnotil, jestli je jeho jednání v souladu s Božím řádem. U pole byl křížek, kde se pomodlil ráno i večer a poděkoval za Boží přízeň. Samozřejmě bylo dost heretiků a zjebů, kteří dokázali Boží slovo zneužít a obrátit v krutovládu, ale celkové vyznění je dodnes velmi přínosné.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2026 15:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Co takle planě nežvanit a zkusit věcně zareagovat?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2026 15:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Nějak nechápu.
"Ale ta víra se musí dostat do všech oblastí lidského života včetně globální výroby a obchodu."
Odpověděl jsem, že samozřejmě a vysvětlil, jak to fungovalo v době, když to fungovalo. Pokud to považujete za žvanění, tak sorry jako, kobliha fakt není mozková tkáň a cokoliv vám vysvětlovat je zhola zbytečné.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2026 16:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Tu víru jako pojem jste si zavedl vy a já se podivoval, jak ji dostat do klíčových oblastí, které nefungují na víře nýbrž penězích a trhu. Kapíto?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2026 16:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Tu víru musí napřed někdo vytvořit, nejlépe nějaká církev. A až má svoji liturgii a svoje základy (nějakou bibli) a svoji ideologii a cíl snažení, potom je možno shánět ovečky. Základem je možno vzít zprávy IPCC o stavu Zeměkoule a na ně navazující Green deal, ale pořád to není víra.
Normálně se tvořila staletí za pomoci řady velmi moudrých lidí, na to čas ale nemáme.
Já se obávám, že na ni dojde, až bude pozdě.
(Trh i peníze (bankocetle) jsou čistě otázkou víry).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2026 20:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Dobře, tak využijme v záchranu planety již existující víru v trh a peníze, která prokázala úžasné schopnosti.

Green deal je diktát, ne víra.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2026 08:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel, peníze a trh je hereze, planetu si nemůžete koupit. Tudy cesta nevede, to vidíme přece na každém kroku. (určité prvky je možno využít, ale ne systém).
A gren deal je cesta, jak z problému ven. Někdo z toho dělá diktát a někdo to jako diktát vidí. Křesťanské desatero je taky diktát, ale bez něho společnost totálně upadá.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.9.2026 20:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Planetu si opravdu koupit nemůžete, ale můžete určit cenu za její poškozování a tu důsledně vybírat...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 14:41 Reaguje na Jiří Svoboda
A ta cena je jaká? Já si tipnu: absolutní. Tj. život nejen lidský ale celého ekosystému. Tož začněte cálovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.9.2026 16:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy máte zvláštní dar navrhovat pitomosti.

Ta cena musí být nejdříve nízká a v čase růst podle dohodnutého scénáře, aby se na to ekonomika postupně adaptovala a ten známý dlouhodobý výhled motivoval k dlouhodobým investicím ve prospěch udržitelnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 20:04 Reaguje na Jiří Svoboda
To vám nakukal preboga kdo? Se Zeměkoulí kšeftovat jak s rochlíky z Penamu?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.9.2026 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl
To není kšeftování s planetou, ale systematický peněžní tlak na její ochranu. Když nebude vytvořen, bude to pokračovat jako doposud - směrem do řiti.

Pokud máte lepší návrh (kromě Boha), sem s ním. Ale zatím jste se na více, než na kšeftování s odpustky, nezmohl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 08:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Když se podívám do historie, vždycky bylo nejsilnějším hybatelem událostí náboženství a ne. Ten se vždy přizpůsobí. Dnešní problém je, že Konzum je naším Bohem a ne prostředkem k životu, jak je normální.
Úvaha, že by ho bylo možno použít na záchrany planety je určitě relevantní, ale já to až tak nevidím. Zkuste navrhnout systém.
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

25.9.2026 09:59
Civilizační výzva?
konec obžerství jak fyzického, tak mentálního by prospělo.

Pak nemusíme vytvářet strašení na dobrou noc.

nejdříve nás naše mysl zmrzačí a pak jdeme k doktoru, aby nám napsal " léky" tahle civilizace je civilizací hlouposti a bezbřehého narcismu politiků, "vědců" a arogantního byznysu.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

25.9.2026 10:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
"konec obžerství jak fyzického, tak mentálního by prospělo"
Děkuji a souhlasím!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2026 10:57 Reaguje na Michal Uhrovič
Jak to zařídit?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2026 12:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Můj příspěvek kousek nahoře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2026 16:21
Každá civilizace, která začala svého Boha uctívat až fanaticky a za cenu ztráty vlastního rozumu, nutně zkrachovala.
A našim Bohem je Konzum a přežranost materiálními požitky a to nás zahubí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.9.2026 19:28
Celá táto debata o „prekročených planetárnych medziach“ mi čoraz viac pripomína správanie úzkostlivého hypochondra.
Predstavte si človeka, ktorý si zaobstará tie najcitlivejšie inteligentné hodinky, stiahne si desiatku zdravotných aplikácií, každých päť minút si meria tep, sleduje každé zaváhanie organizmu a študuje lekárske encyklopédie. S touto výbavou si garantovane vždy nejakú diagnózu nájde – v tabuľkách bude mať neustále niečo červené, tlak bude po káve príliš vysoko a v noci mu klesne tep.
Zem a naša civilizácia dnes fungujú úplne rovnako. Máme k dispozícii obrovské množstvo citlivých prístrojov, satelitov a modelov, ktoré registrujú každú mikroskopickú odchýlku. Vedci a médiá potom z týchto čísel skladajú apokalyptické scenáre o „pacientovi v kritickej zóne“, ktorému zlyhávajú systémy podpory života.
Keď sa ale pozrieme na realitu, zistíme, že ten „pacient“ netrpí žiadnym kolapsom. Ľudstvo rastie, priemerná dĺžka života celosvetovo stúpa, úmrtnosť na extrémne počasie klesla za posledné storočie o viac ako 99 % vďaka lepším technológiám a potravinová produkcia trhá rekordy. Hladina CO2 v atmosfére funguje ako skvelé hnojivo, vďaka ktorému planéta v posledných desaťročiach preukázateľne ozelenela.
V hlbšej geologickej histórii navyše žijeme uprostred doby ľadovej, kedy je planéta celkovo chladnejšia a CO2 bolo v minulosti pokojne desaťnásobne viac – a život v oceánoch pritom doslova exceloval a tvoril vápenaté schránky ostošesť.
Oceány, lesy a celá príroda nie sú krehká nádobka, ale obrovský, húževnatý a neuveriteľne adaptabilný systém plný spätných väzieb. Než začneme panikáriť z každej tabuľkovej odchýlky, možná by sme mali prestať veriť viac digitálnym krivkám a katastrofickým titulkom než vlastnému zdravému rozumu a reálnemu pokroku, ktorý ľudstvo na tejto planéte prežíva.
Odpovědět
Pe

Petr

25.9.2026 21:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Jenže ten pokrok lidstva nevychází z přírodních podmínek, ale z umelě vytvořených technologií. Bez nich by nic z vyjmenovaných benefitů nebylo. Vyšší dožití, vyšší produktivita, atd., to vše je ne díky, ale navzdory přírodním podmínkám. Naše současné přírodní podmínky by před pár staletími způsobily obrovský hladomor a úpadek civilizace.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.9.2026 21:25 Reaguje na Petr
Pred pár storočiami spôsobila v Európe hladomor LIA - Malá doba ľadová a to nie jeden. https://dejiny.unipo.sk/wp-content/uploads/2026/05/Dejiny_1_2024.pdf Terajšie počasie je značne prívetivejšie.
Odpovědět
Pe

Petr

25.9.2026 21:42 Reaguje na Vladimir Mertan
Přívětivější? Neřekl bych. Letní teploty jsou kolem 40 stupňů a někde i kolem 50 stupňů. Sucho takové, že vysychají studánky i vodní toky. Vám se to opravdu zdá přívětivé? Ale pokud žijete někde u řeky a díky technice nemusíte snášet to vedro, a kde vodu, teplo i chlad máte na stisknutí tlačítka, tak jistě ano.
Zemědělství produkuje jen díky vyšlechtěným odrůdám odolným suchu, vysokým teplotám, a díky umělým pesticidům. Na mnoha místech už přirozeně téměř nic neroste a zemědělská produkce je tam možná pouze s umělým zavlažováním.
Vám to asi přijde skvělé, ale ve skutečnosti je to jen malér ukrytý za růžové plastové kulisy. Stačilo by aby vám na pár dní vypnuli proud, a růžové kulisy okamžitě spadnou. A co vám zůstane? Nic. Tlačítka na vodu, teplo a chlad vám budou k ničemu, jídlo v lednici se rozteče a nespláchnutá toaleta vás spolehlivě vystěhuje hned druhý den. Budete na tom mnohem hůř, než ti lidé v malé době ledové.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.9.2026 07:18 Reaguje na Petr
Vymoženosti civilizácie mali ľudia už v starom Ríme. Nežijem v bubline, ale naopak v úzkom styku s prírodou. Kosím chránené lúky a to nielen traktorom, ale aj ručnou kosačkou, krovinorezom aj ručnou kosou. Vidím čo príroda dokáže. Stromy narastú všade, na skalách čo bývali pred 50 rokmi ešte holé. Hovoríte "vyschnuté studánky"? Ale tie vyschli počas suchých rokov častejšie ako si myslíte. Nakoniec tie čiary na hladových kameňoch v riekach dokazujú, že sa tie suchá opakujú. Ale dnes, ako správne hovoríte civilizácia a výdobytky techniky sucho prekonajú. A hlavne vieme obilie a potraviny doviezť, keď sa u nás neurodí. https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2026 08:18 Reaguje na Vladimir Mertan
Asi vám uniklo, že suché roky byly vždy, ale třeba jednou za desetiletí, dnes se už stávají kontinuálními. Hladové kameny se objevovaly jednou za půlstoletí, dnes je máme na suchu obrok. Stromy rostou všude, ovšem stačilo se projet kolem Brněnské přehrady před pár lety a byly skoro všude holiny. A vyroste u nás ve střední výšce ještě smrk? Vyjímečně.
Odpovědět
PE

Petr Elias

26.9.2026 18:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono mu to neuniklo. On je placený manipulátor.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 14:42 Reaguje na Petr Elias
A kdo by ho za tyhle nesmysly platil?
Odpovědět
Pe

Petr

26.9.2026 10:15 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale ano, i dříve byla špatná období a nijak to nepopírám. Ale lidé za oněch špatných období zcela určitě nehovořili o přívětivém počasí. A nenapomáhali mu a nedělali vše proto, aby se ještě zhoršovalo.
Odpovědět
PE

Petr Elias

26.9.2026 18:49 Reaguje na Petr
Vůbec se s ním nebavte. Akorát tomu šaškovi dáváte munici. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2026 08:22 Reaguje na Petr
Tady bych brzdil, současné podmínky nejsou až tak rozdílné od středověkého maxima, kdy se takhle suché roky střídaly s mokrými a hladomory byly způsobeny spíše mokrými a deštivými léty. (i když sucha někdy ničila úrodu obililí a na Jižní Moravě se začalo ve velkém pěstovat víno a i Karel IV zakládal vinice).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2026 08:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Podstatný rozdíl je v tom, že tehdy křivka teplot byla téměř vodorovná, ovšem dnes je skoro svislá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.9.2026 11:20 Reaguje na Petr
"nevychází z přírodních podmínek, ale z umelě vytvořených technologií"
Vy si nepřipouštíte, že všechny živé organismy si přirozeně přizpůsobují či brání či mění prostředí dle sebe. Bakteriemi počínaje (jsou jedovaté), přes stromy (např agáta lelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů) a slony (co udržují savanu) či člověkem konče.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.9.2026 11:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Uďo to je noumáka. Říká klasik.
Odpovědět
Pe

Petr

25.9.2026 21:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Stav pacienta nejde určit podle úrovně civilizace a jejích technických dovedností, ale podle stavu ekosystému.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.9.2026 11:25 Reaguje na Petr
Jen do té míry, pokud nejde o vyhynutí lidí.
Odpovědět
PE

Petr Elias

26.9.2026 18:35 Reaguje na Petr
Největší problém místních ,,odborníků,, je ten, že to jsou extrémně hloupí ignoranti a nebo manipulátoři. Stačí aby jim nějaký jouda mimo ten hnusný ,,mainstream,, řekl, že všechno je lež a vše je v pohodě, a oni jsou opravdu tak hloupí a uvěří mu. :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2026 08:32 Reaguje na Vladimir Mertan
Máte pravdu v tom, že se velmi detailně pozorujeme, ale pacient ověšený přístroji, které mu diagnostikují rakovinu stokrát denně, není prostě zdravý.
Lidstvo je na vzastupu, ale na dluh, za cenu rabování a ničení planety a přidává plyn před nárazem do zdi. Velmi hluboký omyl je v tom, že nás srovnáváte s minulými geologickými dobami, kdy byl ekosystém úplně jiný a člověk by tam nepřežil bez skafandru. U nás nežije jediný strom, který by přežil teplotu přes +50°C a letos velmi často naměřili +40.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.9.2026 14:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Až na to, že žijeme v Interglaciále v dobe ľadovej. Ale Vy to neviete a je Vám to jedno. Neexistuje miesto na Zemi, kde by stromy nerástli vplyvom tepla. Nedostatok vody je na púšti spôsobený prúdením v Hadleyvej bunke a nie teplom. Naopak teplo je tam preto, lebo chýba chladenie odparom vody. Ale Vy to neviete a je Vám to jedno.
Odpovědět
va

vaber

27.9.2026 09:37 Reaguje na Vladimir Mertan
Zvláštní způsob myšlení. Vše je nyní skvělé , máme tu dobu ledovou ,ale kvůli vysokým teplotám už musí být lidé,na velikém území, přes den zalezlí. Je úplně jedno jak si příčiny sucha nazvete, kde bude sucho a vedro ,tam se nedá žít.A můžete si chladit tím odparem jak chcete.
Nechápu proč nedokážete domyslet ,že teploty mohou jít za hranice kdy život nebude možný. Ze Slunce k nám jde tolik energie ,že nějaký odpar s tím nic nepořídí. Jsou vlhká a horká území na planetě ,tak že člověk tam nemůže žít. Vaše upozorňování na minulost o která nevíme nic přesně, je zcela k ničemu. Dnes jsme na hranici teplot a pokud půjdou jen o pár stupňů výše ,jsme v bryndě.
Nedávno jsem viděl video o tom jak v Antarktidě vzrostlo množství sněhu. Jen v některé oblasti. Není to proto ze by přestaly tát ledovce. Naopak zcela se změnilo proudění na Jižní polokouli a vlhký vzduch z tropů si to zamířil do Antarktidy a spadl jsko sníh.Coriolis necoriolis. Nikdo nic takového neočekával a celý jev se vysvětloval zcela špatně.
Co se děje s klimatem nikdo neví, ani neví jak se bude vyvíjet ,ale určitě jsou změny znepokojující, protože jsme na hranici maximálních teplot a každý rok je horší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 14:28 Reaguje na vaber
Bohužel, jak je to s klimatem se ví a jak se to vyvíjí taky. Dle IPCC jsou tři scénáře, my jdeme mezi tím druhým nejhorším a nejhorším. A tam se nárůst teploty předpokládá přímo vražedný a já mám osobně pocit (z posledních let), že je ten odhad velmi silně konzervativní, skutečnost bude asi daleko horší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 14:31 Reaguje na Vladimir Mertan
Ako nievitě? Čo vitě o tom, čo já viem či něviem?
Já vím, že žijeme v oblasti nízkých zemských teplot a taky vím, že v jiných (a tím i současný ekosystém) žít nemůžeme. Jak prosté milý Watsone.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.9.2026 20:07
Začuté v bare:

Prvý Američan, „Povedali by ste, že nevedomosť a apatia sú naše dva najväčšie problémy?“

Druhý Američan: „Neviem a je mi to jedno.“

A vzdelávací systém nepomáha...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2026 08:11 Reaguje na Vladimir Mertan
Fakt dobrý, ale já si myslím, že je to ještě to menší zlo. Daleko horší je aktivní blbec.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.9.2026 11:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Tesat, tesat do kamene.
Odpovědět
PE

Petr Elias

26.9.2026 18:30 Reaguje na Vladimir Mertan
Také jsou velkým problémem ignoranti a manipulátoři jako jsi ty. :D :D
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.9.2026 18:40 Reaguje na Petr Elias
A jejda, kde si bol doteraz? Meškáš, debata sa uzatvára, všetko už je zmanipulované, rýchlo to ešte uveď na pravú mieru.
Odpovědět
PE

Petr Elias

26.9.2026 18:45 Reaguje na Vladimir Mertan
To víš, nejsem jako ty, neplatí mě za šíření těch tvých blbin. :D
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.9.2026 19:54 Reaguje na Petr Elias
Úplne som zabudol, práve mi cinklo od Shell a BP, len Saudi meškajú lebo je zavretý Hormuz.
Odpovědět
PE

Petr Elias

27.9.2026 19:43 Reaguje na Vladimir Mertan
No vidíš. Tak to jsem rád, že cinká. ;) Kdybys to dělal zadarmo, tak bys byl totiž strašný vůl. ;)
Odpovědět
va

vaber

27.9.2026 09:47 Reaguje na Vladimir Mertan
A u vás je to vědomost a neapatia? Vždyť vy změny stále zcela ignorujete a nechcete je ani napravovat ,protože to není potřeba . Takové počasí už tady bylo, říkáte. To je váš argument proč je vše stále dobré. To je vzdělání, kdo je znalec toho co bude? Žádný odborník na budoucnost neexistuje.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 12:59 Reaguje na vaber
Vedomosti platia. Keby ste si radšej naozaj naštudovali, ako funguje klíma Zeme. Vy, p. Hanzl alebo Eliáš si vystačíte s jednoduchými pravidlami. CO2 je skleníkový plyn, otepluje sa a bude to katastrofa. Nejaké interglaciály Vás nezaujimaju, pritom predchádzajúci intergalciál Eem bol výrazne teplejší aj z vyššou hladinou mora. Prečítajte si rozhovor s geológom Petrom šídom, je to presne o suchu aj o hrozbách pre človeka: https://brainee.hnonline.sk/notsorry/news/veda/klimaticka-zmena/96109262-geolog-petr-sida-varuje-smerujeme-do-doby-ladovej-takto-sa-to-prejavi
Podobne píše Petr Pokorný: https://www.dropbox.com/scl/fi/h6r649qkr3rtxcby6dm6e/Docent-Pokorn-o-klimatickej-hrozbe_-Nevieme-o-sp-sobuje-teplotn-zmeny-www.konzervativnyweb.sk.pdf?rlkey=7odv208cgrsrwt4er1fvnhnde&st=hwj0qwea&dl=0
Odpovědět
va

vaber

27.9.2026 15:48 Reaguje na Vladimir Mertan
Vy považujete za důkaz nějaký názor a pravdivost toho názoru měříte množstvím souhlasů a tomu říkáte důkazy a studium.
Místo rozhovorů ,ať uvedou všichni jaké našli ,každý ten odborník, vlastní objevy a důkazy ,ne ty opsané, které opakuje celý svět, takové vlastní které dokazují ,že mají pravdu.
Maximální zalednění prý bylo před 25 000lety a nyní se jen trochu oteplilo a doba ledová je vlasně dočasně ,ale navždy. Dle vás.
Ano, nevíme co způsobuje změny v klimatu, s tím souhlasím. Dnes je dráha planety víc kruhová než před 30 000lety a náklon osy rotace k oběžné rovině kolem Slunce se zmenšil .Takže proč by měla být doba ledová. Jak jste na to přišel?
Všichni odborníci zcela ignorují fakt ,že atmosféra ubývá a kdysi byla mnohem hustší a vyšší a to vytvářelo i zcela jiné tepelné poměry a klima planety. Očekávám váš argument ,že atmosféra neubývá ,protože jste o tom ještě nečetl.
Kdo je tedy ten odborník na budoucnost? Vždť vy modelům taky nevěříte. Ten kdo řekne ,že minulost byla taková a stejná bude i budoucnost. Tak to prezentujete vy.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 19:01 Reaguje na vaber
Nejde o žiadne názory väčšiny, ale o tvrdé geologické dáta, ktoré sú podložené fyzikálnymi dôkazmi (štúdiom vrtov z ľadovcov, sedimentov na dne oceánov či izotopovou analýzou), nie len „opisovaním“.
Poďme sa ale pozrieť na tie Vaše body, aby sme to nemotali všetko dokopy:
Prečo tvrdíme, že sme v dobe ľadovej?
Lebo definícia doby ľadovej v geológii nestojí na tom, či je dnes v Bratislave 20 stupňov, ale na prítomnosti trvalých polárnych kontinentálnych ľadovcov. Kým sú Antarktída a Grónsko zľadovatené, žijeme v geologickom režime ľadovej doby – len v jej teplej prestávke (interglaciáli). To nie je názor, to je fakt o stave planéty.
Obehová dráha a Milankovitchove cykly:
Pýtate sa, prečo by mala prísť doba ľadová, keď sa mení sklon osi a excentricita. Presne tieto orbitálne parametre (Milankovitchove cykly) fungujú ako dlhodobý hodinový stroj. Ukazujú, že množstvo dopadajúceho slnečného žiarenia vo vysokých severných šírkach v lete periodicky klesá, čo spúšťa postupné hromadenie snehu a návrat glaciálu.
Teória o „ubúdajúcej atmosfére“:
To, že by atmosféra v historickom meradle ľudskej civilizácie nejako dramaticky „ubúdala“ a menila tým celú klímu, je fyzikálny nezmysel. Hmotnosť atmosféry a gravitačné pole Zeme sú stabilné; zmeny klímy v histórii riadili iné faktory ( vulkanizmus, platňová tektonika a orbitálne zmeny).
Trafili ste sa s tou výnimočnosťou Holocénu:
Tu máte totiž úplnú pravdu – presne kvôli aktuálnej konfigurácii obežnej dráhy je náš súčasný interglaciál (Holocén) tepelne slabší a náramne pripomína situáciu spred približne 400-tisíc rokov (interglaciál MIS 11), ktorý bol tiež nezvyčajne dlhý. Lenže práve táto anomália znamená, že táto teplá fáza bude trvať dlhšie práve preto, že sa vyvíja inak, a nie preto, že by sa nekonečne otepľovalo. No napriek tomu, že vydrží dlhšie, geologická história (vrátane tej spred 400-tisíc rokov) ukazuje, že sa napokon aj tak nevyhnutne prepadne do chladu a glaciálu.
Záver: Úplne sa zhodujeme v tom, že podrobné predpovede budúcnosti sú zložité a modely majú svoje limity. Ale základná geologická realita zostáva: planéta má za sebou státisíce rokov striedania ľadových dôb a teplejších prestávok a náš dlhodobý prírodný trend nesmeruje k prehriatiu do stavu Venuše, ale k ďalšiemu ochladeniu a návratu ľadovcov. Proste tak ako vieme, že sa striedajú jar, leto jeseň zima - rovnako sa striedajú aj ročné obdobia. Všetci vieme, že hoci je v auguste - začiatkom septembra horúco, za chvílku príde jeseň a potom zima.
Odpovědět
va

vaber

28.9.2026 09:06 Reaguje na Vladimir Mertan
Ty vaše dlouhodobé teorie z minulosti planety si můžete strčit za klobouk, samozřejmě o jejich přesnosti musím pochybovat. My jsme dnes ve stavu, kdy teplota planety jde rapidně nahoru a nikdo neví co se stane v příštích desetiletích. Neřeší se tísíce a desetitisíce let.
No a ty náklony osy rotace Země a změny oběžné dráhy kolem Slunce nebudu rozebírat,evidentně změny nesměřují k době ledové.
Ale zase mohu souhlasit s tím,že někdy může přijít i doba ledová a někdy prý se nafoukne Slunce a pohltí celou planetu
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.9.2026 15:42 Reaguje na vaber
Strčiť si za klobúk nie je argument. že bolo more o 130 m nižšie je lahko dokázateľné, rovnako aj to že pred 130 000 tisíc rokmi počas Eemskeho intergalciálu bolo more o 4-8 m vyššie a vo Veľkej Británii žili hrochy. Vy ste nepoužil jediný racionálny argumnet, iba pochybnosti. Dôkazy že to tak nebolo sú nula. Napriek tomu ste si 100 % istý, že smerujeme k nezvratnému otepleniu? Pýtam sa Vás, prečo nie je more vyššie dokonca ani oproti obdobiu pred 8000 rokmi a nie pred 130 000 rokmi? Prežil by hroch dnes celoročne vo Veľkej Británii. POstupujute podobne ako Eliáš, len si nerobíte posmech ale dôkazy a fakty Vám chýbaju. Máte iba domnienky a pocity - podobne ako Hanzl.
Odpovědět
va

vaber

29.9.2026 08:43 Reaguje na Vladimir Mertan
Obdivuji vaši neochvějnou víru v naše znalosti minulosti. Nejsem si jistý kam teplota planety směřuje, to tvrdíte jen vy, ale dnes je trend ,že jde rapidně nahoru a nikdo ,opakuji nikdo, neví kdy se zastaví. Možná jen vy.
Zprávu o hroších v Anglii někdo vypustil a opravdu nevím ,jaké mají důkazy o datování nálezu a o tom že to byl hroch co žije ve vodě. Byl to jen novinářský výkřik ,ti chtějí senzace. Proč ti hroši nebyli jinde,třeba u nás.
Proč by mělo moře být vyšší než před 8000 roky. Hladina oceánů stoupá už od konce doby ledové a stavby co jsou pod hladinou to jasně dokazují, to je skutečný důkaz ,pokud je správně datují. Víte jak se datují nálezy,už jsme se o tom bavili,hlavně podle keramiky a jak někdo určil která keramika patří kam.To nemá cenu rozebírat.
Výška hladiny nezávísí jen na okamžité tepotě ,ale taky na době jak dlouho ta teplota na ledovce působí.Asi někdo s teploměrem žil před 8000lety a leta teplotu měřil.
Na Sahaře našli roztavený písek ,asi byla i tepota přes tisíc stupňů. Je velice snadné nakreslit nějakou křivku historických teplot . Opět opakuji ,důkazy pro vás jsou články v novinách a interpretace nějakého nálezu, zjištění, nějakým člověkem.
Je to jen jeho vysvětlení ,ne důkaz.
Už končím, zase začnete šermovat historií, kterou přesně neznáme a pro vývoj teplot v dnešní situaci je historická křivka teplot zcela bezvýznamá. Pro vás ovšem je to důkaz, že je vše OK.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.9.2026 18:54 Reaguje na vaber
Vaber, týmto komentárom ste dokonale uzatvorili svoju vlastnú „nedobytnú pevnosť“. Urobili ste totiž niečo logicky nemožné:
Na jednej strane tvrdíte, že dnešné otepľovanie je niečo hrozné, rýchle a výnimočné, no na druhej strane kompletne hádžete do koša akékoľvek dáta a dôkazy z minulosti Zeme s tým, že sú to len „novinárske výkriky“ a domnienky.
Ak ale neexistuje spoľahlivá minulosť a ak sú všetky historické a geologické dáta bezvýznamné, tak potom nemáte ani najmenšie tušenie, či to, čo sa deje dnes, je alebo nie je výnimočné. S čím to preboha porovnávate, ak popierate akúkoľvek históriu?
Pýtam sa vás úplne úprimne: Aký dôkaz by ste vlastne vôbec akceptovali?
Pretože ak predom vyhlásite, že všetko, čo sa nehodí do vášho pohľadu, je lož a výmysel, tak sa s vami nedá viesť žiadna racionálna debata. To už nie je skepticizmus ani veda, to je čistá viera – veríte len tomu, čo sa vám hodí do krámu, a zvyšok vyhlasujete za fikciu.
Odpovědět
va

vaber

29.9.2026 19:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Nemám tušení co se děje dnes protože říkám ,že neznáme historii klimatu tak dobře, jak vy tvrdíte? Přesně stejně mluví Hanzl věří IPCC, tak jako vy věříte zaručené historii teplot. Vůbec mi nejde o historii klimatu.
Je zcela zřejmé ,že teploty dnes jdou velice rychle nahoru, v posledních desetiletí. Jsme na teplotách které jsou na hranici života, trend růstu teplot se nijak nezpomaluje a vy stále melete o historii a změnách za tisíce a desetitisíce let.To jsou fakta která ignorujete a mluvíte o racionální debatě. Argumentujete stále minulostí, navíc minulostí která byla vytvořená dnešním člověkem a ne změřená ,která se vůbec nemusí opakovat a není zárukou ničeho .To věděli filosofove už dávno . Nikdy nevstoupíš do stejné řeky.
Co se nehodí do mého pohledu? V minulosti byly situace které ohrožovaly život na planetě ,tomu věřím, ale vždy to mělo nějakou příčinu a ne že se takové situace pravidelně opakují a jsou normální, díky pravidelným změnám klimatu, jak tu argumentujete vy. Je zřejmé ,že takový nárůst teplot jako dnes a za tak krátkou dobu v historii nebyl , pokud se nevyskytla nějaká kosmická katastrofa jako příčina nebo extrámní výbuch supervulkánu. Ale v těcho případech vždy následovalo velké vymírání.
Jaký důkaz by jsem akceptoval? Důkaz o čem, o historii klimatu. Takový důkaz neexistuje, jsou jen indicie a my z toho vykonstrujeme co se stalo a kdy. Obojí má velikou míru nepřesnosti.
Odpovědět
Pe

Petr

29.9.2026 16:46 Reaguje na Vladimir Mertan
A proč si myslíte, že jsme ve fázi septembera a čeká nás ochlazování, a ne mája a čeká nás oteplování?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.9.2026 19:29 Reaguje na Petr
Pýtate sa skvele – prečo by sme mali byť v „septembri“ a nie v „máji“?
Odpoveď je taká, že pri absolútnej väčšine štandardných interglaciálov by sme v tejto fáze už dávno mali byť v septembri, pretože Milankovičove parametre by ukazovali na skorý nástup ochladenia (tak ako to bolo pri iných cykloch, ktoré trvali len okolo 10- až 15-tisíc rokov).
Lenže súčasný Holocén je výnimočný. Vďaka špecifickej, mimoriadne kruhovej obežnej dráhe Zeme sa náš interglaciál náramne podobá na situáciu spred približne 400-tisíc rokov – teda na slávny interglaciál MIS 11.
Ten bol v histórii Zeme úplne unikátny:
Trval omnoho dlhšie než bežné interglaciály.
Mal dokonca dva teplotné vrcholy oddelené miernym poklesom.
Takže odpoveď znie: Nutne nemusíme byť hneď v septembri. Kvôli tejto anomálii nás môže čakať ešte druhý teplotný vrchol alebo predĺžená teplá fáza predtým, než sa celý systém definitívne prepadne do záverečného chladu a glaciálu.
Jedna vec je ale istá – toho druhého vrcholu ani nasledujúcej doby ľadovej sa už nikto z nás tu na diskusii určite nedožije.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.9.2026 06:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Vv tejto jedinej správe ste sa chytili do vlastnej logickej pasce. Píšete, že minulosť ignorujete a že žiadne dôkazy o histórii klimatu neexistujú – no hneď v ďalšej vete vyhlásite:
„Je zřejmé, že takový nárůst teplot jako dnes a za tak krátkou dobu v historii nebyl...“
Takže ako to vlastne je? Ak neexistujú dôkazy o minulosti a celá história klimatu je pre vás vymyslená, tak s čím preboha porovnávate dnešný nárast? Ako môžete tvrdiť, že niečo v histórii nebolo, ak tú históriu kompletne odmietate ako nepoznateľnú? Buď minulosť poznáme a vieme ju zmerať, potom sa o nej môžeme baviť – alebo ju nepozná nikto, a potom nemáte absolútne žiadne právo tvrdiť, že dnešné tempo je výnimočné. Nemôžete predsa vyťahovať minulosť ako argument len vtedy, keď sa vám to hodí na dôkaz „strašnej súčasnosti“, a zvyšok času ju hádzať do koša.
A čo sa týka vášho citátu o Hérakleitovi („Nikdy nevstúpiš do istej reky“) – ten hovorí o tom, že všetko v prírode plynie a mení sa, vrátane samotnej klímy. Práve preto Zem nikdy nestála na mieste a jej klíma bola v neustálom pohybe s obrovskými výkyvmi, ktoré sa opakovali.
Ak odmietate akékoľvek dáta, ľadovcové vrty, izotopy aj celú geológiu s tým, že „sú to len indicie s veľkou mierou nepresnosti“, potom sa s vami naozaj nedá viesť racionálna debata. Vy totiž nechcete dôkazy – vy chcete len vyhlásiť svoju vieru v to, že dnešok je jedinečný a všetko pred ním bola iba fikcia. Dôvod, prečo sa oplatí pozerať na geológov a paleontológov, je veľmi jednoduchý: títo vedci nepotrebujú žiadne IPCC ani politické granty, aby robili svoju prácu.
Kým geológovia a paleontológovia desiatky rokov konzistentne pracujú s tvrdými, hmatateľnými dátami z terénu (vrstvy hornín, fosílie, chémia sedimentov), moderná účelová klimatológia má tendenciu miešat jablka s hruškami – napríklad spájať moderné priame merania z teplomerov s nepriamymi proxy dátami s úplne iným časovým rozlíšením, len aby to pasovalo do predpísaného naratívu.
Geológovia nepotrebujú dotácie na základe toho, akú strašidelnú predpoveď na rok 2100 zverejnia. Ich dáta o striedaní dôb ľadových, obrovských teplotných výkyvoch a zmenách hladín oceánov v minulosti tu boli dávno predtým, než sa z klímy stal globálny politický biznis. Ignorovať ich len preto, že sa nehodia do dnešnej ideologickej šablóny, nie je veda, ale účelová slepota.
Odpovědět
va

vaber

27.9.2026 15:49 Reaguje na Vladimir Mertan
Chraň bůh, ja nestojím v řadě s Hanzlem ani nikým jiným.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 19:02 Reaguje na vaber
Ved hej, uznávam že Vy ste absolutny skeptik čo pochybuje prakticky o všetkom.
Odpovědět
va

vaber

28.9.2026 08:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Vůbec ne pochybuji o tzv důkazech které já za důkazy nepovažuji. Ano jsou to zjištění která něco ríkají a naznačují ,ale ne důkazy, protože takových zjištění ,které naznačují něco jiného je taky mnoho.
Musíte se smířit s tím ,že historii nebudeme znát nikdy přesně. tedy historii ze které nejsou záznamy ,ale i ty mohou být velice subjektivní. Někdo je psal,jen člověk . Kdyby jste ty záznamy psal vy ,budou úplně jiné než kdyby je napsal člověk s opačným názorem.
I zcela nedávné skutečnosti ,z historie společnosti se popisují naprosto odlišně. Toho jste si nikdy nevšiml. Historii píše ten, kdo zrovna vládne, minulá realita není až tak důležitá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2026 09:35
Vyrůstal jsem v třígenerační rodině a "povinně" naslouchal jejich vyprávění
o starých časech. Později jsem sám mnohé zažil a byl strašen brzkým koncem
světa(života na Zemi). Když jsem poznal adaptabilitu přírody, kde něco mizí
a jiné přichází a nebo vzniká, tak jsem pochopil pomíjivost čehokoliv, co
bude nahrazeno něčím jiným. Kdo se umí přizpůsobit přežije a kdo ne a nebo
to odmítá, tak nikoliv. Takové housenky lyšaje vrbkového se při mizení vrbky přeorientovaly na invazní křídlatku a prosperují. Kdo se ale nepřizpůsobí,
tak vymře. Sucha tu byla, jsou a budou stejně, jako tu bylo opakovaně
chladno a vlhko s pevninským ledovcem po kterém v mém okolí zbyla kvanta
písků, štěrků a bludných balvanů z daleké Skandinávie. To, že to člověk
urychlil je pravděpodobné, ale totéž se dělo i bez jeho přispění. Dnes
je ale výnosný byznys brzdit marně ty změny a pro byznys je potřebné
udržovat společnost v naději, že to zastaví a vrátí nazpátek. To, že to
je marné se ale musí lidem tajit, aby nepoklesl zájem o vše, co je na to
brždění napojeno. No a strašení brzkou zkázou je i politikou zelených
stran, které nemají jiný program, který by je odlišil od ostatních. Pan
Pomahač žije z toho strašení a tak tu 2x týdně zveřejňuje to strašení,
kterého se moudří lidé nebojí, protože změny berou jako neodvratitelné
a ví, že se jim musíme POUZE PŘIZPŮSOBIT ! Nic jiného nám nezbývá a
je úkolem společnosti se přizpůsobit. To dělali lidé aby přežili vždy,
když z teplé Afriky přišli do Evropy, kde se museli oblékat do kožešin
zvířat a místo mrznutí v lese si v jeskyních rozdělali oheň. A nebo
když lidé osídlili dokonce jako Eskymáci věčně zmrzlou zemi na severu
a beduíni suchou a horkou Saharu. Přizpůsobení zachránilo lidstvo a ne
nějaké marné vzývání bohů, aby žili v klimatickém optimu. Některá zvířata
to nedokázala a vymřela, ale lidé už to v minulosti dokázalo mnohokrát.
Věřím na lidskou přizpůsobivost a považuji za zbytečné plýtvat prostředky
potřebné k přizpůsobení na marné brždění. Zelené vedení EU je bohužel napojeno na firmy zabývající se bržděním, místo přípravy na ty změny
a tak nevidím brzký obrat směrem k přizpůsobení.
Odpovědět
PE

Petr Elias

26.9.2026 18:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Samozřejmě, moudrý stařec promluvil. :D
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

27.9.2026 07:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověk jako takový určitě změnu klimatu přežije, ale nepřežije naše kultura (civilizace) v současném rozsahu. Počet lidí se sníží na nějaké 2-3 miliardy a bude. Časový horizont? Nějakých 100-300 let. Ale nikdo z nás nechce být tím vyhynulým. A tak to zařídí planeta Země překročením planetárních mezí a přeskokem do jiného pro ni stabilního stavu. A až se CO2 sníží opět někam k 280 ppm, rozšíří se znovu ledovce a po třeba 50 tis. letech se všechno bude opakovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.9.2026 07:28 Reaguje na Katka Pazderů
To ano, ta genocida zní i jako možná realita. Ale může to být, pokud se nepřizpůsobíme, buď od tepla, ale spíše od poklesu výnosů. No a proč propagovat a realizovat genocidu cca 7 miliard lidí? Například metodou co je realizovatelná a co píše níže Roman.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.9.2026 10:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vzpomínám jak nám rusové (no oni to ale byli ukrajinci) říkali: Ech vy jevropejce vy neznajete što eto holod.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 11:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
To mají pravdu a já jen doufám, že ani nepoznají. I když by jim to "flastenci" typu Okamury rádi naordinovali.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 19:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tiež si myslím, nechcel som to Romanovi písať, ale to by bola absolútna katastrofa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 14:37 Reaguje na Katka Pazderů
To je úžasná teorie, to vymudroval preboga kdo? Proč by se to mělo zrovna takhle vyvíjet? Exidtuji nějaké příčiny?
Koncentrace CO2 je asi 420 ppm a stále stoupá a není jediný důvod, proč by měla klesat. Jenže ta koncentrace odpovídá daleko vyšší teplotě, které brání tepelná setrvačnost oceánů. Takže s nimi se bude oteplovat stále a možná i exponenciální křivkou, což by pro lidskou civilizaci a rozhodující část ekosystému zanmenalo Konečná, Stačilo!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 19:21 Reaguje na Katka Pazderů
Katka, píšete, že civilizácia padne a planéta sa nakoniec prirodzene vráti do glaciálu, keď CO2 opäť klesne a rozšíri sa ľadovce. S tou druhou časťou máte úplnú pravdu – geologická história ukazuje, že návrat do chladu a nástup ďalšej doby ľadovej je pre planétu nevyhnutný cyklus.

Kde je ale zásadný rozpor v tom prvom tvrdení?
O prežití civilizácie nerozhodujú ideologické tabuľky, ale dve brutálne reality: poľnohospodárstvo a bohužiaľ aj vojny. Obidve tieto oblasti dnes úplne závisia od masívneho prísunu energie, ktorý nám na dlh požičali práve fosílne palivá. Bez dostatku potravín a bez schopnosti brániť sa civilizácia naozaj padne.

Ak je najväčšou existenčnou hrozbou pre človeka a poľnohospodárstvo ochladenie a nástup ľadovcov (ktoré dramaticky zmenšia úrodnú pôdu, vysušia planétu a vyžadujú obrovské množstvo energie na prežitie), tak potom paradoxne nie je naším záchrancom pokles CO2 a návrat ľadovcov, ale naopak – práve to, že si vďaka fosílnym palivám a teplejšej klíme kupujeme čas na technologický rozvoj.

Ľudská civilizácia nespadne kvôli tomu, že je tu o pár stupňov teplejšie (teplo a dostatok energie v histórii vždy viedli k rozkvetu a rastu populácie), ale skolabovala by v momente, keď by sa krajina začala masívne ochladzovať a vysušovať pod náporom nastupujúceho glaciálu. Na to sa predsa musíme technologicky pripraviť najviac. https://brainee.hnonline.sk/notsorry/news/veda/klimaticka-zmena/96109262-geolog-petr-sida-varuje-smerujeme-do-doby-ladovej-takto-sa-to-prejavi
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 08:46 Reaguje na Vladimir Mertan
Každá správní demagogie má ve svém základu cíleně instalovanou chybu. A na ní se pak vystaví logicky správná stavba, která vede ale úplně do pekel.

Proč by se měla planeta vracet do nějakého normálu? A kde ten je? Země procházela teplotami násobně vyššími, než jsou dnes a i klimatem celkově zamrzlým. Co je podle vás ten normál?
„Z pohľadu na dlhšie obdobie rádovo tisíc rokov je trend skôr opačný. Smerujeme niekam do doby ľadovej,“ opisuje dlhodobé výhľady geológ a archeológ Petr Šída.

To je sice velmi hezké, aly my řešíme situaci do konce TOHOTO století, takže je to úplně nanic.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

26.9.2026 16:56
Zatím nejlepší řešení pro ČR mi připadá:

1. Zavedení syntropického zemědělství v celé ČR (lepší agrolesnictví podle vzoru z ciziny), funguje protože je to návrat k přírodní sukcesi.

2. Model Živá krajina pana Malíka (dříve Zdoňov) aplikovatelný klidně na celou střední Evropu (překopání všech meliorací a zavodnění krajiny).

Až tohle bude hotovo, tak se můžeme bavit dál. Jsou to realizovatelné a fungující návrhy a celou státní správu bych tím zaúkoloval, důležitější než nějaké 2 bloky Dukovan někdy za 25 let. Pětiletku bych dal na tu syntropii a druhou pětiletku na bod 2. Všichni se honosí umělou inteligencí, tak co takhle zapojit i tu skutečnou hm?


Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.9.2026 20:04 Reaguje na Roman z Vysočiny
Vy víte jak Zdoňov letos dopadl?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2026 10:40 Reaguje na Jiří Svoboda
A nejen letos, ale i po posledních přívalových deštích před
rokem. Při budování každý týden oslavný článek a nyní už
rok mlčení? Já se na to ptal všech, co ten projekt dávají
jako příklad a oni mlčí taky. Taky vám to připadá divné?
Mi doslova podezřelé!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 08:47 Reaguje na Břetislav Machaček
A co by měli vykládat, když se nic neděje?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.9.2026 08:54 Reaguje na Roman z Vysočiny
Nevím co chcete řešit, nicméně
ad 1) stromy v poli výrazně snižují úrodu. Sice chladí ale vodou, o kterou oberou polní plodiny, viz foto u clánku Blažek. No já mám na zahradě skleník asi 15m od ořechu. Je prorostlý kořeny ořechu a výrazně vysávaný. Velice nepříjemné zejména v letošním roce.
Ad 2)Zničení meliorací se v suchém roce neprojeví, v mokrém roce sníží obdělávatelnost a tím úrodu. Mám blízko domu polní cestu, která prořezává asi dvě meliorační trubky. V mokrém roce se objevují v příkopu studánky. Nejméně 10, možná 20 let žádné studánky nebyly. Jak tedy zničení meliorací pomůže, když neodvádí vodu v normálních letech, jen v těch nadměrně mokrých?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2026 10:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Z drenáží vytéká pouze průzračná voda bez erozních částic,
ale pokud totéž teče po povrchu, tak odnáší spoustu půdy.
To naši předci věděli a povrchové svodnice nahradili těmi
drenážemi odvádějícími pouze přebytečnou vodu z hlubších
vrstev a nikoliv už i tu, co se nestačila ještě do půdy
ani vsáknout a odtéká s půdou povrchovými svodnicemi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2026 10:49 Reaguje na Roman z Vysočiny
1.Zkuste to s agrolesnictvím a popište efektivitu takového hospodaření a porovnání s klasickým. Předem upozorňuji, že dotovat ztrátové hospodaření není z čeho a zadlužování nesmysly je hloupost.
2. Popište jak funguje Zdoňov nyní a jak dopadl před rokem při lijáku. Doufám že je to pomluva, že zaprasil nánosy vše pod ním!
Pokud to je pomluva, tak se předem omlouvám za dotaz na neověřenou
informaci.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.9.2026 16:35
Bohužel vědci se mýlí. A nebylo by to vůbec poprvé, co za nějakým nesmyslem stojí vědci. Spíš se ale dá předpokládat, že se nejedná o vědce, ale o náboženské fanatiky. Fantiky, kteří tady s námi byli, jsou a budou stále a budou hlást konec světa a nabádat nás, abychom se dali na víru svatou a byli jsme spaseni.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 16:53 Reaguje na Richard Vacek
Zkuste uvést nějaký příklad, kdy by se vědci v tak rozsáhlém problému mýlili. Asi netušíte, co je to náboženství a kdo je fanatik, že?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 19:08 Reaguje na Pavel Hanzl
História vedy je plná príkladov, kedy sa celá vedecká obec – často pod tlakom politiky, ideológie či „spoločenskej objednávky“ – zásadne mýlila. A presne to ukazuje, čo je to fanatizmus a čo je skutočná veda:

Eugenika a „pokrokové“ celebrity: Začiatkom 20. storočia bola eugenika (umelecké šľachtenie ľudskej rasy) obrovskou vedeckou módou. Podporovali ju najväčšie akademické kapacity, politici a vtedajšie celebrity. Každý, kto o tom pochyboval, bol označený za spiatočníka – až kým to nezvrhla hrôzostrašná realita 2. svetovej vojny.

Lysenkizmus v Sovietskom svete: Sovietska biológia bola celé desaťročia ovládaná Trofimom Lysenkom, ktorý popieral genetiku (Mendela) a tvrdil, že získané vlastnosti sa dajú dediť. Všetci vedci, ktorí nesúhlasili, boli vyhlásení za „sluhov imperializmu“ a režimných nepriateľov. Celá štátna veda sa vtedy mýlila, pretože veda bola podriadená ideológii.

Kontinentálny drift a Alfred Wegener: Keď Wegener v roku 1912 prišiel s tézou, že kontinenty sa pohybujú, vtedajšia vedecká elita ho vysmiala a označila za fantastického bluda, pretože to nezapadalo do vtedajších dogiem.

Skutočná veda nestojí na tom, koľko celebrít, politikov alebo médií niečo odobrí, ani na nálepkách typu „fanatik“. Veda stojí na overiteľných dátach. A práve preto pripúšťať, že dnešné klimatické modely alebo politické dogmy môžu mať slepé miesta, nie je popieranie vedy, ale jej najzákladnejší princíp.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 19:14 Reaguje na Vladimir Mertan
Ptolemaiovské epicykly: Kedysi celá vzdelaná obec po celé stáročia verila, že Zem je stredom vesmíru. Keď sa planéty na oblohe pohybovali zvláštnymi slučkami, vedci to neracionálne nevzdali, ale vymysleli komplikovaný systém „epicyklov“ (kruhov v kruhoch), aby zachránili svoju chybnú teóriu. Kto spochybňoval epicykly, bol označený za vyvrheľa. Teória bola „matematicky presná“, ale úplne falošná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 19:56 Reaguje na Vladimir Mertan
Těžko můžete Ptolemaiské mystiky a astrology považovat za vědce, i když měli přístup do Alexandrijské knihovny. Tam byly uloženy znalosti tzv. "Staré civilizaci", jenže je otázkou, jak jim vlastně rozumněli. Ale tohle je taky jen hypotéza.

Věda jde cestou klikatou s řadou slepých uliček, ale má systém, jak je najít a vyhnout se jim. Proto se celá vědní disciplína (a zvláště dnes) nemůže nijak fatálně mýlit. Ty milióny měření a dat se nutně poskládají do logického a tím správného vzorce.
Odpovědět
PE

Petr Elias

27.9.2026 20:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Bože můj. Jen to tomu šaškovi odkývejte - nedávejte mu zbytečně munici. Bude sem akorát kopírovat další a další kraviny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 08:26 Reaguje na Petr Elias
Proč? Tohle je solidní diskuse (nikdo nikoho neuráží), tak ať se projeví. Mě nebaví lidé, kteří mají stejné názory jako já, tenhle exot je fakt dobrej!!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.9.2026 16:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Lenže Vy už nie ste ani exot. Vaše prípevky nemajú žiadny obsah, totálna nula. Ale sebavedomie to Vám fakt nechýba, to nie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 20:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Vy jste to nečetl, že ne? Nepochopit to nejde.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 20:23 Reaguje na Vladimir Mertan
"Proč je zpolitizovaná věda nebezpečná Představte si, že se objeví nová vědecká teorie, která varuje před blížící se krizí a ukazuje cestu z potíží.
Tato teorie si rychle získá podporu předních vědců, politiků a celebrit z celého světa. Výzkum je financován význačnými filantropy a prováděn prestižními univerzitami. O krizi se často hovoří v médiích. Vědecká teorie je vyučována na vysokých i středních školách.
Nemám na mysli globální oteplování. Mluvím o jiné teorii, jež se na výsluní dostala před sto lety.
Mezi její příznivce patřili Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson a Winston Churchill.Schválili ji soudci amerického nejvyššího soudu Oliver Wendell Holmes a Louis Brandeis, kteří rozhodli v její prospěch. Mezi její slavné zastánce náleželi Alexander Graham Bell, vynálezce telefonu, aktivistka Margaret Sangerová, botanik Luther Burbank, Leland Stanford, zakladatel Stanfordovy univerzity, romanopisec H. G. Wells, dramatik George Bernard Shaw a stovky dalších. Podporovali ji nositelé Nobelovy ceny. Bádání financovaly Carnegieho a Rockefellerova nadace. Kvůli výzkumu byl postaven Cold Springs Harbor Institute, ovšem mnoho práce odvedly také Harvard, Yale, Princeton, Stanford a Johns Hopkins. Zákony reagující na krizi byly přijímány ve státech od New Yorku po Kalifornii.
Tyto snahy měly podporu Národní akademie věd, Americké lékařské asociace a Národní výzkumné rady. Říkalo se, že kdyby žil Ježíš, rovněž by přiložil ruku k dílu.
Sečteno a podtrženo, výzkum, přijímání legislativy a ovlivňování veřejného mínění ve prospěch teorie pokračovaly téměř půl století. Ti, kteří se postavili proti ní, byli překřičeni a označeni za reakcionáře, netečné k realitě nebo prostě za obyčejné ignoranty. Při zpětném pohledu je překvapivé, jak málo lidí odporovalo.
Dnes víme, že slavná teorie, která si získala obrovskou popularitu, byla ve skutečnosti pavěda.
Krize, před níž varovala, se nedostavila. A skutky podnikané ve jménu této teorie byly pochybné z morálního i trestního hlediska. V konečném důsledku vedly ke smrti milionů lidí.
Touto teorií byla eugenika a její dějiny jsou natolik otřesné - a pro ty, kteří se do nich zapletli, natolik zahanbující -, že se o nich v současné době mluví málokdy. Je to však příběh, který by měli znát všichni lidé, aby se hrůzy neopakovaly.Teorie eugeniky postulovala krizi genofondu, jež povede k úpadku lidské rasy. Nejlepší lidé se nemnoží tak rychle jako ti podřadní - cizinci, přistěhovalci, Židé, degenerovaní, nezpůsobilí a "slabomyslní". Nad tímto tématem jako první uvažoval uznávaný britský vědec Francis Galton, ovšem jeho představy byly dovedeny mnohem dál, než zamýšlel. Přijali je vědecky zaměření Američané stejně jako ti, kteří o vědu neměli nejmenší zájem a pouze je znepokojovalo přistěhovalectví podřadných plemen na začátku dvacátého století - "nebezpečných lidských škůdců", kteří ztělesňovali "příliv imbecilů" a znečišťovali nejlepší lidskou rasu.
Eugenici a bojovníci proti přistěhovalcům spojili síly, aby tomu zamezili. Jejich plán spočíval v identifikaci jednotlivců, kteří jsou slabomyslní - panovala shoda v tom, že slabomyslní většinou bývají Židé, ale také mnoho cizinců a černochů -, a těm pak bude zabráněno v rozmnožování izolací v ústavech nebo sterilizací.
Margaret Sangerová prohlásila: "Pečování o darmošlapy na úkor dobrých je nesmírná krutost… neexistuje větší prokletí pro příští generace, než když jim odkážeme rostoucí populaci imbecilů." Mluvila o břemeni péče o "tuto přítěž lidského odpadu".
Podobné názory byly velice rozšířené. H. G. Wells se vyslovil proti "nevzdělaným davům podřadných občanů". Theodore Roosevelt řekl, že "společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady". Luther Burbank: "Přestaňte zločincům a slabochům umožňovat rozmnožování." George Bernard Shaw vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo.
Pro hnutí byl typický otevřený rasismus, vyjádřený texty jako Vzestup barevných proti nadvládě bílého světa od amerického autora Lothropa Stoddarda. Tehdy však byl rasismus považován za nikterak pozoruhodný aspekt úsilí o dosažení vznešeného cíle - budoucího zdokonalení lidstva. Byl to avantgardní koncept, který přitahoval ty nejliberálnější a nejpokrokovější myslitele své doby. Kalifornie se stala jedním z devětadvaceti amerických států, jež přijaly zákony umožňující sterilizaci, ale projevovala v tomto směru nejvíce odhodlání - v Kalifornii se uskutečnilo více sterilizací než kdekoli jinde v USA.
Eugenický výzkum byl financován Carnegieho nadací a později Rockefellerovou nadací.
Druhá jmenovaná se vyznačovala takovým nadšením, že když eugenické bádání přesunulo své těžiště do Německa a zahrnovalo zabíjení chovanců ústavů pro choromyslné plynem, nadace neustala ve výrazné podpoře německých výzkumníků. (Veřejně se o tom nehovořilo, avšak financování pokračovalo ještě v roce 1939, jen několik měsíců před vypuknutím druhé světové války.) Od 20. let 20. století američtí eugenici žárlili, protože je Němci připravili o vedoucí postavení v rámci hnutí. Němci byli obdivuhodně progresivní. Zřizovali nenápadně vypadající domy, v nichž byli "mentálně defektní" lidé jednotlivě vyslýcháni a pak odváděni do zadní místnosti, což byla v podstatě plynová komora. Tam je zahubil oxid uhelnatý a těla byla likvidována v krematoriích na stejném pozemku.
Z tohoto programu se později vyvinula široká síť koncentračních táborů poblíž železničních tratí, jež umožňovala efektivní přepravu a zabíjení desítek milionů nežádoucích osob.
Po druhé světové válce se nikdo nepokládal za eugenika a nikdo si ani nevzpomínal, že by jím někdy byl. Životopisci oslavovaných a mocných se nerozepisovali o slabosti svých hrdinů pro tuto teorii. O eugenice se přestalo hovořit ve vysokoškolských učebnách, třebaže některé její myšlenky si svou popularitu v zakamuflované podobě zachovávají dodnes.
Z dnešního pohledu stojí za zmínku především tři skutečnosti. Za prvé, bez ohledu na vybudování Cold Springs Harbor Laboratory, univerzitní bádání a snahy právníků neměla eugenika žádný vědecký základ. V té době vlastně nikdo pořádně nevěděl, co je to gen. Hnutí se mohlo rozvíjet díky tomu, že používalo vágní termíny, které nikdo přesně nedefinoval.
"Slabomyslnost" mohla znamenat cokoli od chudoby a negramotnosti po epilepsii.
Neexistovala ani jasná definice "degenerovaných" nebo "nezpůsobilých".
Za druhé, eugenické hnutí bylo ve skutečnosti sociálním programem, jenž se vydával za vědecký. Poháněly jej obavy z přistěhovalectví, rasismus a nežádoucí lidé, kteří se přistěhovali do vaší čtvrti nebo země. Neurčitá terminologie opět pomáhala zakrýt, oč doopravdy jde.
Třetí a nejvíce znepokojivou skutečností je, že se vědecký establishment jak ve Spojených státech, tak v Německu nevzmohl na žádný trvalejší protest. Právě naopak. V Německu se vědci do programu ochotně zapojili. Moderní němečtí badatelé se rozhodli prozkoumat nacistické dokumenty ze 30. let. Předpokládali, že naleznou direktivy, jež vědcům přikazovaly, jaké výzkumy je třeba uskutečnit. Nic takového nebylo zapotřebí. Ute Deichmannová konstatuje: "Vědci včetně těch, kteří nebyli členy [nacistické] strany, snadněji získávali fondy pro svou práci s pomocí pozměněného chování a přímé spolupráce se státem."
Deichmannová hovoří o "aktivní roli samotných vědců ve vztahu k nacistické rasové politice… kdy [výzkum] byl zaměřen na potvrzení rasové doktríny… nelze zaznamenat žádný vnější tlak". Němečtí vědci upravili své badatelské zájmy podle nové politiky. A ti, kteří se nepřizpůsobili, zmizeli." Michal Crichton, doslov z knihy Říše strachu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 21:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Eugenika je soubor nějakých názorů a má pozitivní i negativní část. Takže nejde o vědu, i když vědu ráda zneužívala i využívala. Je to prakticky sociální, rasový a víceméně iracionální postoj, se současnou klimatologií zcela nesrovnatelný.
Ta je čistě racionální, vědecky podložené tvrzení, kde základem je důkaz a logika. Tam žádné pocity místo nemají.
Odpovědět
PE

Petr Elias

27.9.2026 21:12 Reaguje na Vladimir Mertan
A víš co je na tom Crichtonovi, a vlastně i na tobě, nejsměšnější? Například ten tragéd Crichton věřil, že společnost ovládá lež, strach, manipulace a zpolitizovaná věda. A při tom sám lhal a manipuloval - ze studií, které používal do knih, vymazával nehodící se data; falšoval studie od J. Hansena; na politickou objednávku vystoupil v kongresu; atd. Ten jeliman dokonce dostal ,,prestižní cenu za žurnalistiku,, od ropných geologů. :D :D Ty jsi skoro to samé - naštěstí jsi prakticky nikdo a ty tvoje blbiny ve většině případů zůstávají na ekolistu. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 08:32 Reaguje na Petr Elias
"Například ten tragéd Crichton věřil, že společnost ovládá lež, strach, manipulace a zpolitizovaná věda".
Tohle dnes ale nevidíme, ropáci nepoužívají žádné vědecké metody (Takoví Kalendové a Žarkovové jsou dávno odhaleni a jsou jen pro smích), tak jedou svoji ideologii čistě demagogicky přes city.
Dotaz: existuje nějaká jiná teorie (alespoň se jako věda tvářící), která by vysvětlovala to globální oteplení jinak, než koncentrací CO2?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.9.2026 16:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Vysvetlenie je prirodzené oteplenie po skončení LIA - Malej doby ľadovej. Tá bola spôsobená nízkou slnečnou aktivitou a obrovskými výbuchmi sopiek ako Tambora, Krakatoa, Laki. Súčasné moderné oteplenie je teda spôsobené vysokou slnečnou a nízkou sopečnou aktivitou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 20:11 Reaguje na Vladimir Mertan
Nedělejte si srandu, že tomu věříte. Proč se teda otepuje 100x rychleji, než je přirozené? A co ta koncentrace CO2? To je jen hoax? fakt?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 08:23 Reaguje na Vladimir Mertan
Rasismus byl přece zcela přirozenou součástí každé civilizace. Kdo nevěřil v našeho Boha, byl jen nevěřící pes - na tom byl postaven Islám, Národ Vyvolený měli i staří Židé, rasismus byl i kastovnický systém v Indii a za doby zámořských výprav Evropané objevovaly různé kultury na daleko nižší úrovni vyspělosti. To byl zcela logický základ rasismu, různí Křováci atd. nebyli ani považováni za lidi. A rovnost ras je vynález až evropského humanismu, dodnes tomu dost lidí nevěří a i my máme v politice otevřené rasisty (Okamura). Tak co chcete po jaké vědě? Ta je v tom jen velmi malý pán.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2026 19:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Eugenika by byla samozřejmě funkční systém šlechtění lidské rasy, stejně, jako u zvířat. Taky ve starém Egyptě to asi používali, ale nevím, jestli je to prokázané. Blokují to etické kodexy.
Sovětští "vědci" se někdy nemohli vůbec za vědce považovat, to byla politická činnost.
Samozřejmě jsou nové a hlavně převratné objevy přijímaly s nedůvěrou a jsou kritizovány, to je přece v principu vědy.
Nevím, proč dáváte do jedné věty klimatické modely (které mají samozřejmě slepá místa, ale princip je správný) a politická dogmata, to je přece úplně jiná disciplína.
Prostě žádný důkaz vědeckého mýlení v tak velklkém rozsahu jste nepředložil.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2026 21:25 Reaguje na Pavel Hanzl
CO2 dopadne ako železo v špenáte: V roku 1870 nemecký chemik Erich von Wolf analyzoval nutričné hodnoty špenátu. Pri prepisovaní výsledkov do tabuľky sa však pomýlil a posunul desatinnú čiarku o jedno miesto doprava.Následok: Zo špenátu sa rázom stala superpotravina, ktorá mala obsahovať 35 miligramov železa na 100 gramov namiesto skutočných 3,5 miligramu.Slepá viera: Tento nezmysel sa bleskovo rozšíril. Prevzali ho lekári, učebnice, vlády a vyvrcholilo to legendárnym Pepkom námorníkom, ktorý kvôli tejto vedeckej chybe jedol špenát po kilách. Trvalo to takmer 70 rokov, kým v roku 1937 iní vedci špenát znova premerali a zistili, že ide o obyčajný omyl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.9.2026 21:59 Reaguje na Vladimir Mertan
Pravdu máte jen částečně. K omylu došlo, ale Pepek mámořník (tedy propagační filmy) nedlabal železo, ale vitamín E, který v potravinách z kukuřice v Americe hodně chyběl. Viz časopis Vesmír.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 08:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Jéžišmarjá, to je zase kdákanec. Kdo vám tohle zase nakukal? Jednu chybu v přepisu nějakého vzorce srovnávat s klimatologií? Kolik set miliónkrát se někdo někde přepsal a stalo se co?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.9.2026 10:33 Reaguje na Vladimir Mertan
Nový výzkum totiž odhalil, že ve špenátu totiž opravdu je svaly produkující látka, která je v tom dokonce mnohokrát účinnější než obyčejné železo. Jedná se přirozený steroid jménem ecdysteron. Od osmdesátých let dvacátého století tuto látku využívají profesionální kulturisté v doplňcích, aby se jim lépe tvořila svalová hmota. Navíc má vysoký obsah vitamínů C.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.9.2026 10:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
A+B+C+E.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 11:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Schází vám tam déčko. To je zase v pivu.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.9.2026 15:10 Reaguje na Vladimir Mertan
To tu vyřváváš už asi deset let. A zatím jsou v loji všechny ty tvé zaručeně pravdivé alternativní teorie. :D
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.9.2026 07:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Všechno to jsou nesmysly. Život na Zemi existoval a samozřejmě i dnes existuje na místech s velmi rozdílnými podmínkami. Změny na Zemi nevedou nikde do podmínek, které by už na Zemi neexistovaly, nebo které už dnes někde jsou.
Zmínění vědci jsou pravděpodobně vášnivými lyžaři a vidí jako katastrofu že nebudou moci lyžovat tam, kde lyžovali dříve.
Ale pro nás ostatní stačí vědět, že díky rozvinuté společnosti nikdy na Zemi nežilo tolik lidí jako dnes a nikdy společnost nebyla tak odolná vůči přírodním změnám.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 08:12 Reaguje na Richard Vacek
Vy nejste schopen pochopit, že dnešní ekosystém (včetně člověka) se vyvíjel milióny let do těchto klimatických podmínek a pokud ty se rázově změní, naprostá většina vyhyne. A co vůbec zbyde neví nikdo, bo se neví, kdy a kde se to oteplování zastaví. Klima jako na Venuši nám nehrozí, ale i 10x nižší teplota zahubí vše živé - možná mimo nějaké mikroorganismy.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.9.2026 17:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Do jakých klimatických podmínek se ekosystém vyvíjel? Do těch v Africe, do těch v polárních oblastech?
A kam se bude vyvíjet dál? Někam mimo? Vy pokládáte za hrozbu, když u nás budou optimální podmínky pro šakala? Nebo v Británii opět dobré podmínky pro hrochy?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 20:19 Reaguje na Richard Vacek
Tím, že se stamilióny let ukládal uhlík pod zem a tím vypadával z koloběhu, snižovala se koncentace CO2 v atmosféře a teplota klesala. Samozřejmě s mohutnými výkyvy, ale čtvrtohory jsou teplotně velmi nízko (včetně těch hrochů a šakalů) a celý ekosystém měl čas se přizpůsobit. A když vyfučíme vše zpět do atmosféry, nastane klima jako ve třetihorách a to je pro současný ekosystém Konečná, Stačilo!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2026 20:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Dinosauři byli z velké části (nebo všichni?) studenokrevní, vůbec neměli vyvinuté systémy termoregulace těla. Nepotřebovali je, bylo horko pořád.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

29.9.2026 06:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Obávám se, že jste zamrzl ve znalostech 19 století, jste zase vedle. Je zvláštní, že se ve vašem případě daří tak snadno vyvracet vaše výplody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2026 08:13 Reaguje na Milan Dostál
A jak jste mi něco kdy cha cha kdy "vyvrátil"? Že byla v té době průměrně o +10 - +12°C vyší teplota, to taky vyvracíte? A že teplota oceánů i na pólech byla asi +20°C taky nevíte?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

29.9.2026 09:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Mrazivé extrémy (-5 °C až -15 °C): V chladnějších obdobích křídy museli polární dinosauři pravidelně snášet mrazy pod bodem mrazu, sněhové vánice a zamrzání povrchových tůní. Teploty kolem -10 °C pro ně nebyly stopkou, ale podmínkami, ve kterých dokázali normálně fungovat a hledat potravu.

Letní tepla (kolem 20 °C): Naopak během polárního léta, kdy slunce nezapadalo, museli být schopni snášet i poměrně vysoké teploty, které odpovídají našemu mírnému jaru či létu.

Proč nezmrzli?
Klíčem k tomu, že dokázali snášet teploty pod nulou, byla kombinace teplokrevnosti, hustého opeření a nočního vidění (které jim umožnilo se i v mrazivé tmě hýbat a termoregulovat aktivitou)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2026 11:44 Reaguje na Milan Dostál
Já si myslel, že jste dříve narozený jedinec, ale že by až tak? To jste jezdil na dinosaurovi místo koníka, jako kluk, že?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2026 11:54 Reaguje na Milan Dostál
Nevím, kdo byl polární dinosaurus (ten vám snášel vajíčka, že?), ale v nižších šířkách byly čtyřicítky asi zcela běžnou teplotou po celý rok, v létě asi +50. Jenže to se prokázat asi nedá. Dinosauři mohli přežít teploty přes +60 ale krátkodobě, padesátka byla ale si běžná. Kdo tohle dnes umí?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

29.9.2026 12:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Mezi dinosaury, kteří museli snášet mrazy kolem -2 až -11 °C, sníh a několikaměsíční polární noc, patří především druhy nalezené v oblasti dnešní Aljašky (souvrství Prince Creek) a jihovýchodní Austrálie.
Díky nálezům vaječných skořápek a pozůstatků čerstvě vylíhlých mláďat vědci prokázali, že tito tvorové v arktických oblastech žili a hnízdili celoročně, takže neodcházeli za teplem.
Zde jsou nejznámější druhy, které prokazatelně čelily mrazivému polárnímu podnebí:
Masožravci (Teropodi)
Nanuqsaurus hoglund – Přezdívaný „lední tyran“. Šlo o blízkého, ale výrazně menšího příbuzného slavného Tyrannosaura rexe. Menší velikost (cca 5–6 metrů) byla pravděpodobně adaptací na omezené množství potravy v zimě. Tělo měl téměř jistě pokryté hustým peřím, které fungovalo jako zimní kabát.
Troodon – Tento menší, mimořádně inteligentní dravý dinosaurus na Aljašce vyloženě prosperoval. Měl obrovské oči, které mu umožňovaly efektivně lovit během dlouhé polární noci.

Cryolophosaurus – Masožravec s bizarním hřebenem na hlavě z oblasti Antarktidy. Žil sice v o něco starším a teplejším období (raná jura), ale i tak musel zvládat chladné polární zimy. Býložravci
• Pachyrhinosaurus perotorum – Velký rohatý dinosaurus (příbuzný Triceratopse), který žil na Aljašce. Místo klasických rohů měl na nose masivní kostěný hrbol. Předpokládá se, že mohl tímto hrbolem rozhrnovat sníh, aby se dostal k polární vegetaci.
• Edmontosaurus – Obří kachnozobý dinosaurus. Na Aljašce se vyskytoval v obrovských počtech. V dospělosti ho před mrazem chránila jeho obrovská tělesná masa (tzv. gigantotermie), která si dokázala udržet vnitřní teplo po velmi dlouhou dobu.
• Leaellynasaura – Malý, rychlý býložravec z tehdejší polární Austrálie. Měl extrémně dlouhý ocas a zvětšené zrakové laloky v mozku, aby viděl ve tmě.
[Jak mráz zvládali fyziologicky?
Analýzy kostí ukázaly, že polární dinosauři rostli nepřetržitě podobně jako dnešní savci nebo ptáci, což znamená, že byli teplokrevní (endotermní) a dokázali si sami vytvářet tělesné teplo. Na rozdíl od tehdejších ještěrů nebo krokodýlů, kteří v polárních oblastech kvůli mrazu vůbec nežili, dinosauři díky peří, vnitřnímu spalování a schopnosti upravit svůj jídelníček na mrazivé zimy bez problémů stačili.

To jsou vědecké poznatky.

Píšete, že věříte vědcům, ale pak napíšete, takovou blbost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2026 12:22 Reaguje na Milan Dostál
To je zajímavé, to jsem nevěděl. Fakterm je, že dinosauří období bylo velmi dlouhé a mezitím se klima měnilo po celé Zeměkouli několkrát. Ale taky cestovaly celé kontinenty.
Prohlášení, že neznám polární dinosaury, je podle vás blbost?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

29.9.2026 12:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Vás neznalý čtenář, by z vašeho fundovaně jevícího se příspěvku výše, by mohl nabýt dojmu, že znáte klima v době dinosaurů, dokonce i stavbu jejich těl, rozmnožování, chování atd.
Odpovědět
Pe

Petr

29.9.2026 16:58 Reaguje na Milan Dostál
Obří dinosaurus nutně vyžadoval také obří množství potravy, velké tělo má nutně obří energetické nároky. Rostlinná potrava je ale energeticky ne zrovna bohatá, takže o to víc potravy je nutné zkonzumovat. Že by jí bylo tolik pod sněhem, natož pro obrovské počty dinosaurů, je dost nepravděpodobné, pravděpodobnější se zdá situace bez sněhové pokrývky v zimě, tedy nepříliš chladné zimy, absence mrazu, který potravu znehodnotí, a existence celoročně rostoucí vegetace. Pak si lze představit obrovské počty obřích býložravých dinosaurů.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

29.9.2026 22:55 Reaguje na Petr
Čerpám informace zjištěné vědci, viz výše. Mráz pod -10 není příliš mírná zima.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.9.2026 05:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte, že CO2 v atmosféře zachycuje jen úzké spektrum IR záření a v něm už při současné koncentraci zachycuje téměř veškerou energii? A proto by i extremní zvýšení koncentrace třeba na dvojnásobek mělo jen malý vliv na radiační záchyt?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2026 08:09 Reaguje na Richard Vacek
Nevím to stejně, jak to nevíte vy.
Já věřím vědcům a odborníkům a pokud oni napíšou zprávu, která je oponovaná a kritizovaná a je to nějaký vědecký konsensus, tak nemám důvod jí nevěřit. Zásadně nevěřím zprávám typu "výstřel do tmy", což je třeba tahle.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.9.2026 17:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Vždyť to uvádí i IPPC. Zdvojnásobení koncentrace CO2 = + 3.9 W/m2. Přitom samotné CO2 dnes vede k +37 W/m2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2026 17:54 Reaguje na Richard Vacek
"Zatímco na Zemi se vyvinuly nespočetné formy života, je Venuše doslova pekelnou planetou. Pod jejími oranžově-žlutými mraky z kyseliny sírové dosáhl skleníkový efekt apokalyptických rozměrů".
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.9.2026 05:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Na to aby se Země stala druhou Venuší je lidstvo krátké. Existuje nekolik scénářů jak ve velmi daleké budocnosti dojde k zániku Země, ale lidstvo na tom nebude mít podíl ani tomu nezabrání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 08:29 Reaguje na Milan Dostál
Země se nemůže stát Venuší ani teoreticky (ta je blíž Slunci), ale ta je příkladem vražednosti skleníkového efektu. My ale nepotřebujeme mít průměrnou teplotu +300°C jako tam. Stačilo by +30 a v extrémech přes +60 a je to Konečná, Stačilo!
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.9.2026 09:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč si nejdříve něno o tom nezjistíte, než začnete vydávat svá moudra.

Teorie překotného skleníkového efektu (anglicky runaway greenhouse effect), někdy označovaná jako stav „horkého skleníku“, popisuje proces, při kterém se planeta zahřeje natolik, že se odpaří veškeré oceány, což definitivně ukončí život na Zemi. K tomuto stavu dojde přirozeným vývojem přibližně za 1 až 1,5 miliardy let kvůli rostoucímu výkonu Slunce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 10:24 Reaguje na Milan Dostál
Proč tu šermujete nějakými miliardami let? My máme problém přežít do konce tohoto století, dál seriózní prognózy většinou vůbec nesahají. Pokud byste protáhl křivku emisí CO2 a růstu počtu obyvatel do konce století, je to tragédie zcela zřejmá.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.9.2026 12:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Odpovídám na váš příspěvek "Země se nemůže stát Venuší ani teoreticky (ta je blíž Slunci),"
Zase bych se zklidnil. Pokud myslíte, že nepřežije Evropská, potažmu Západní civilizace, jak ji známe, to máte bohužel asi pravdu, klima v tom, ale nehraje žádnou roli.
Křivku si protahujte jak chcete, ale lidstvo jako takové se přispůsobí, snaha brzdit je sice na první pohled bohulibá, ale jen napomáhá udržovat moc určité skupině už teď mocných, platíme to my, jednoduše náboženství ovládající lidi pomocí strachu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 12:36 Reaguje na Milan Dostál
Že se lidstvo přizpůsobí jste vymudroval jak? Vy máte křišťálovou kouli? Může se vybít v atomové válce a má i další možnosti (zlikviduje je AI).
Jen mi uniká, jak snaha brzdit pomáhá jakým bohatým? Ti naopak chtějí stále bohatnout.
Nábožentví tvoří morálku a to znamená pravidla a taky trest za jejich porušování, bez toho žádná civilizace existovat nemůže.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.9.2026 13:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Uvádí se, že i atomovou válku, pár lidí, mimo naši civilizaci přežije.

Vy se snažíte brzdit a jiný z toho bohatne. Náboženství, pravidla a morálka vždy určovala úzká samozvaně vyvolená skupina lidí, ale dodržovat je musel "plebs". Stačí se podívat do dnešní katolické církve plné pedofilů. Co je jiného vypnout klimatizaci v Bruselu pro všechny krom patra s EU komisí. Škoda, že to nechcete vidět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 14:09 Reaguje na Milan Dostál
Pár lidí je hezká idea. A co pak, na zamořeném povrchu? Nic.
Civilizace je civilizací pouze tehdy, když se civilizovaně chová "plebs" a u katolíků je pedofilů stejně malé procento (nebo menší?) než v mainsreamu. Spíš vidím problém v tom, že se to dost dlouho neřešilo vůbec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 17:54 Reaguje na Milan Dostál
Samozřejmě to vidím, ale vidím i ty dezolátní kecy, které kritizují úplně všechno, aniž by vůbec tušily, o co jde. EU není žádné Království Nebeské, ale nic jiného nemáme, všechny další varianty jsou násobně horší. Pokud bychom ale hrábli a přestali pizdovat a sabotovat, můžeme mít tam velmi dobrou pozici a tím vliv na celé společenství. Jsme asi sedmá největší země a na průměru skoro ve všem, ovšem politiky si volíme často úplně blbé. Třeba dnes.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.9.2026 15:10 Reaguje na Richard Vacek
Jediný nesmysl tu jsi ty. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 08:42
Když se tu bavíme o dinosaurech, trochu se zapomíná, že jejich doba trvala asi 170 miliónů let a začínali se množit na jednom kontinentu (Pangea) a končili na pratkticky dnešním rozložením pevniny. Antarktida byla přece teplá oblast plná života a výkyvy globální teploty byly taky velmi výrazné.
A všechno přežili.
Nakonec je vyhubil asteroid Cixculub, který způsobil stejně rychlou klimatickou změnu, jako vidíme dnes.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.9.2026 09:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč pořád vypisujete ty svoje bludy o teplé Antarktidě, Severní i jižní oblasti měli teploty pod -10 oC, ne samozřejmě pořád a dinosauři tam v těchto podmínkách žili.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 10:20 Reaguje na Milan Dostál
Antaktida se ale pohybovala, před 250 mil let byla někde mezi 45° - 55° jižní šířky (Praha je asi na 50° s.š.) a byla to velmi zelená a obydlená oblast.
Co pořád melete o jakých bludech a proč? Stačí se přece zeptat srýčka Gůgla, ten ví vše.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.9.2026 11:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak proč se nezeptáte:
Původní vědecký konsensus skutečně tvrdil, že v křídě nikde nemrzlo. Nicméně výzkumy z aljašského souvrství Prince Creek (které leželo v křídě ještě blíže severnímu pólu než dnes – kolem 80° až 85° s. š.) ukázaly, že tamní průměrná roční teplota sice byla nad nulou (kolem 6 °C), ale zimní teploty běžně klesaly na -2 °C až -11 °C.
Tento objev přinesl dvě revoluční zjištění:
1. Celoroční výskyt: Nálezy drobných zoubků a kostí čerstvě vylíhlých mláďat (perinatálních jedinců) dokázaly, že dinosauři jako Nanuqsaurus nebo Pachyrhinosaurus na Aljašce migrovali a hnízdili celoročně. Malá mláďata by tisícikilometrovou migraci na jih nezvládla, musela tedy zimu přečkat na místě.
2. Důkaz teplokrevnosti: Skutečnost, že tito tvorové přežívali teploty až -11 °C v kombinaci se sněhem a tmou, definitivně potvrdila, že dinosauři byli aktivní, teplokrevní (endotermní) tvorové chránění peřím nebo obří tělesnou masou. Klasičtí studenokrevní plazi (krokodýli, želvy) se proto v těchto aljašských fosilních ložiscích vůbec nenacházejí – na rozdíl od dinosaurů by takový mráz nepřežili.

To, že se nezeptáte správně, nebo věříte na první dobrou, je vaše chyba prolínající se všemi diskusemi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2026 12:39 Reaguje na Milan Dostál
Bavíme se přece o Antarktidě a ta je od Aljašky na druhém konci světa.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.9.2026 13:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Už se budu opakovat lépe čtete a vnímejte text.
Mezi dinosaury, kteří museli snášet mrazy kolem -2 až -11 °C, sníh a několikaměsíční polární noc, patří především druhy nalezené v oblasti dnešní Aljašky (souvrství Prince Creek) a jihovýchodní Austrálie.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist