Ing. Jan Zeman, Csc.: Měrná emise v nákladní dopravě ČR v roce 2002
a) devastací životního prostředí výstavbou či úpravou dopravní cesty. Úprava menších vodních toků pro potřeby vodní dopravy je pro jejich ekosystém mimořádně ničivá a v rámci negativních dopadů budování jednotlivých druhů dopravní infrastruktury na životní prostředí srovnatelná jen s výstavbou dálnic. Toto kvalitativní hodnocení musí respektovat, že dopady budování obou jmenovaných druhů dopravní infrastruktury jsou věcně dosti rozdílné a tudíž i obtížně kvantitativně souměřitelné,
b) nadměrným dopravním hlukem. Pouze vodní, trolejbusová, cyklistická a pěší doprava neohrožuje své okolí nadměrným dopravním hlukem. Na úseku hlukové zátěže vodní doprava vychází příznivě, navíc v rámci nákladní dopravy jako jediná,
c) nadměrnými emisemi. Jaká je měrná emisní náročnost základních druhů dopravy? Tomuto problému je věnován níže uvedený příspěvek.
Měrná emisní náročnost dopravy
Měrnou emisní náročnost jednotlivých druhů dopravy určujeme poměřením dopravních výkonů jednotlivých dopravních oborů a jejich emisí za rok, obojí v rozdělení na osobní a nákladní dopravu. Dopravní výkon jednotlivých druhů dopravy v rozdělení na dopravu osobní a nákladní za jednotlivé roky uvádí Ročenka dopravy ČR. Rozdělení výkonů železniční dopravy na její elektrickou a motorovou trakci se dělá odborným odhadem. Vychází se při něm z hrubých tunokilometrů (tkm). Roční emise za jednotlivé druhy motorové dopravy uvádí Ročenka dopravy ČR. S výjimkou silniční dopravy je ale nerozděluje na emise způsobené osobní a nákladní dopravou, zcela opomíjí elektrické trakce v dopravě a neuvádí měrnou emisní náročnost výroby elektřiny v ČR v příslušném roce za žádnou ze sledovaných škodlivin, provázejících výrobu elektřiny.
Problém oddělení emisí z kombinovaných výrob elektřiny a tepla nutí použít zjednodušený postup, kdy vyjdu z emisní náročnosti výroby elektřiny v uhelných elektrárnách hlavního výrobce elektřiny v ČR a.s. ČEZ při zanedbání výroby tepla využitého k vytápění. Měrnou emisní náročnost elektřiny vyrobené v uhelných elektrárnách a.s. ČEZ vztáhnu na celou výrobu elektřiny z fosilních paliv a snížím procentem výroby elektřiny v ČR z elektráren jaderných, vodních a větrných, které neprodukují emise běžných škodlivin ani emise CO2. Výsledná měrná emisní náročnost výroby elektřiny je zřejmě mírně nadhodnocena, přestože menší uhelné výrobny elektřiny mimo ČEZ mají vyšší měrné emise škodlivin než velké výrobny ČEZ. Ve výpočtu jsou totiž zanedbány emise připadající na významnou produkci centralizovaného tepla k vytápění při kombinované výrobě elektřiny a tepla v elektrárnách a teplárnách ČEZ i mimo ČEZ.
Emisní náročnost jednotlivých druhů nákladní dopravy v ČR v r. 2002 Objem přepravy v mil. tkm, absolutní a měrné emise základních druhů škodlivin ze základních druhů nákladní dopravy v ČR v r. 2002 ukazuje tabulka:
| Druh emise | Silniční | Motor. žel. | Vodní | Elektr. žel. | 1. ku 2. 1. ku 4. *) |
| Objem přepravy (mil. čistých tkm) **) |
45 059 | 1 948,4841 | 589,0000 | 13 861,5160 | |
| CO2 absolutní t | 4 485 000 | 300 505,88 | 58 000 | 605 801,27 | x |
| CO2 měrné tkm/t | 10 046,6 | 6 484,0132 | 10 155,172 | 22 881,293 | 2,253 3,529 |
| CO absolutní | 68 100 | 1 881,2 | 400 | 78,98456 | x |
| CO měrné | 661 659,32 | 1 035 766,6 | 1 472 500 | 175 496 530 | 119 262 |
| NO2 absolutní | 43 900 | 3 376,47 | 600 | 1 078,1554 | x |
| NO2 měrné | 1 026 400,9 | 577 077,27 | 981 666,67 | 12 856 696 | 12,5 22,28 |
| VOC absol. | 16 400 | 434,12 | 100 | 69,926335 | x |
| VOC měrné | 2 747 500 | 4 488 353,7 | 5 890 000 | 198 230 080 | 33,66 72,15 |
| SO2 absolutní | 1 288 | 95,51 | 18 | 1 086,54 | x |
| SO2 měrné | 35 699 534 | 20 400 839 | 32 722 222 | 12 757 483 | 1,09 2,8 |
| Tuhé absolutní | 2 981 | 263,36 | 51 | 51,56 | x |
| Tuhé měrné | 15 115 398 | 7 298 557,5 | 11 549 020 | 268 842 244 | 17,786 36,8 |
*) Jde o poměr prvního nejlepšího a druhého, resp. čtvrtého nejlepšího druhu přepravy. Nejlepší je ten druh přepravy, který má nejmenší měrné emise.
**) Čisté tunokilometry jsou tunokilometry po odečtení vlastní hmotnosti dopravních prostředků.
Zdroj: Ročenka dopravy 2002, Výroční zpráva ČD 2002, ČD (trakční spotřeba elektřiny a nafty a její rozdělení mezi osobní a nákladní dopravu), vlastní výpočty. Měrná emisní náročnost VOC u výroby elektřiny je z roku 2001.
Elektrická trakce nákladní železniční dopravy spotřebovala dle ČD v r. 2002 asi 807 GWh elektrické energie, podíl elektrické trakce na nákladní železniční dopravě činil asi 89,4%. Tabulka ukazuje, že v žádné ze sledovaných škodlivin nebyla v r. 2002 v ČR nejšetrnější nákladní vodní doprava. U emisí kysličníku uhelnatého CO byla 119x šetrnější elektrická trakce železniční dopravy proti druhé nejšetrnější vodní dopravě a 262x šetrnější proti nejméně šetrné silniční dopravě. Elektrická trakce železniční dopravy byla 34x šetrnější proti druhé nejšetrnější vodní dopravě u emisí VOC, 12,5x šetrnější proti druhé nejšetrnější silniční dopravě u emisí kysličníku dusičitého NO2 a 17,8x u tuhých emisí.Vodní doprava byla u emisí NO2 a tuhých až třetí nejšetrnější. Také u emisí kysličníku uhličitého CO2 nejnižší měrnou emisní náročnost měla elektrická trakce nákladní železniční dopravy - 2,253x nižší proti druhé nejšetrnější vodní dopravě a 3,529x nižší proti nejhorší motorové trakci železniční dopravy. V emisích kysličníku siřičitého SO2 byla nákladní silniční doprava 1,09x šetrnější než druhá nejšetrnější vodní doprava a 2,8x šetrnější než nejhorší elektrická trakce železniční dopravy.
Dle některých pracovníků ČD nákladní železniční doprava spotřebovala méně a osobní více elektřiny i motorové nafty než je údaj odvozených z hrubých tkm. Pak by se ujeté tkm/t jednotlivých emisí u nákladní železniční dopravy ještě významně zvýšily. Elektrická nákladní železnice by měla proti motorovým druhům nákladní dopravy ještě větší náskok.
I když zůstaneme u výpočtu měrné emisní náročnosti na základě oficiálního odhadu spotřeby elektřiny a motorové nafty ČD, zůstává tu jedna otázka: jak páni rejdaři došli k závěru, že vodní doprava je ekologicky nejšetrnější?
reklama
