Michaela Linda Thomas: Já, změna klimatu a moje změna v #MYchangeFORclimate
18.10.2018
Moje změna pro klima.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Michaela Linda Thomas
Proč?
Protože emise skleníkových plynů jsou na takové úrovni, že narušují fungování celého zemského ekosystému. Pokud tedy bude globální ekonomika pokračovat současným směrem, klima se „zblázní“ a dojde k řadě globálních kolapsů a krizí. Dominový efekt drolících se ekosystémů, stoupajících hladin oceánů, vymírajících druhů, superbouří a extrémních such nás zavede do světa stálého krizového stavu.
To není scénář hollywoodského blockbusteru, ale závěr zprávy vědců z celého světa, která byla právě uveřejněna. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) máme ještě nepříliš velkou šanci zatáhnout za záchrannou brzdu a tomuto scénáři se vyhnout. Vše se rozhodne v následujících několika málo letech. Podle IPCC musí globální ekonomika nejpozději v roce 2030 zredukovat emise skleníkových plynů o 45 procent oproti roku 2010.
Tady je moje verze #MYchangeFORclimate:
1. Nebudu teď nějakou dobu létat na dovolenou. Možná dlouho. Zatím se zavážu na rok s pravděpodobným prodloužením. Moc prosím zvažte to i vy, zda je teď nutné létat do dalekých destinací. Evropa je krásná, vlaky jsou zábava.
2. Budu hledět na kupování pouze lokálních a sezónních potravin. Jahody španělské v prosinci jíst netřeba.
3. Snížím konzumaci masa na minimum a to které koupím, bude přímo od farmáře, kde budu vědět, že se stará o koloběh svých zdrojů (půda, zvířata, voda, atd).
4. Omezím sýry, vejce a mléčné výrobky budu též odebírat od ověřeného farmáře.
5. Nebudu kupovat balenou vodu. V restauraci budu vždy vyžadovat vodu z kohoutku, jinak si ji nekoupím.
6. Svým nakupováním dalších produktů budu podporovat jen značky, které mají udržitelnost a společenskou odpovědnost na prvním místě. Budu “volit peněženkou”.
7. Omezím cesty autem. Budu chodit, využívat MHD, kolo, elektrokoloběžky, vlaky, nebo spolujízdu.
8. Vysadím stromy - ještě letošní podzim vysadím 5 stromků. A budu se v lokální politice zajímat o zeleň ve své čtvrti.
9. Vodou šetřím už několik let. Úbytek srážek je ohromný, spodní vody mizí. Budu šetřit více. Nápady? Vodou ze sprchy zalít záchod? Nečistit si zuby s tekoucí vodou, nemydlit se s tekoucí vodou, nesprchovat se více krát než jednou denně, vařit a dusit ve stejné vodě najednou?
10. Všechny organické zbytky potravin, určené ke kompostování budu kompostovat. Sníží se tím domácí i firemní odpad o cca 60%.
11. Elektroniku budu nakupovat opotřebovanou.
12. Nebudu podporovat výrobky vyrobené z ropy (třeba svíčky). Máte tipy na produkty, které je třeba omezit? Sem s nimi!
13. Snížím stupeň topení z 21 °C na 20 °C. (Dobrá zpráva je, že čím nižší teplotu doma máte, tím jste vy i vaše děti zdravější. Otužování je zdravé - jako všechno, co není pohodlné :) Budu šetřit domácími spotřebiči, které jsou zapnuté. Vyměním žárovky na úsporné.
14. Budu si kupovat oblečení jen z druhé ruky.
15. Většinu potravin se budu snažit kupovat s minimálním počtem obalů, úplně bezobalově, na trhu, či farmářských obchodech. Jsou už i online.
16. Nebudu používat Arial, ten font vyžaduje více inkoustu :) (Jaké jsou úspornější fonty?) A ještě více budu zvažovat zda je třeba tisknout.
17. Každodenní kosmetiku budu používat jen přírodní, vyráběnou z lokálních zdrojů.
18. Budu psát politikům, že jejich rozhodnutí musí reflektovat znění zprávy OSN, která je hluboce alarmující.
19. Svojí prací budu podporovat značky a politiky, které se snaží dělat kroky v souladu s udržitelným rozvojem, neškodí a hledají řešení k zlepšení situace.
20. Ze všech rozhodnutí a omezení se budu snažit radovat, protože sice budu mít život složitější, ale věřím, že mě bude hřát vědomí, že dělám něco pro budoucí generace. A myslím, že u toho může být i pořádná junda :).
Vím, že i mnozí z vás žijete v souladu s výše popsaným (i já) a děláte výše uvedené už léta. Přesto to můžeme sdílet mezi lidi, kteří to ještě neřeší.
Moc prosím přidejte se, vyberte si alespoň 10 bodů z výše uvedených a dejme to. Bez vlastní změny se nic nezmění!
A další tipy? Sprchujte se nad lavorem, zalijte tou vodou záchod. Místo cesty výtahem seběhněte či vyběhněte pěšky. Vodu si doma natočte do petky, když máte žízeň pijte z ní, noste si s sebou šálek na kávu, čím krásnější, tím lepší kávu vám do něj udělají :) Klidně dopisujte další nápady a šiřte!
Přečtěte si navazující text od předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Dany Balcarové #MYchangeFORclimate - snažím se co nejvíce cestovat vlakem a na kompost běhám s každým ohryzkem
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
JS
Jiří Svoboda
18.10.2018 14:39Muzeme zacit spekulovat, kolik emisi uhliku se userti, jestli se takto zacne chovat 10, 50, ci 90% lidi a pri jakem procentu takto prevychovanych lidi dojde ke kolapsu celosvetoveho systemu.
Takoveto tendence povazuji z celospolecenskeho hlediska za velmi nebezpecne, nebot 1. nevedou ke stabilnimu udrzitelnemu reseni
2. pozadovana askeze sice vyvolava sebeuspokojeni ale pro nastup udrzitelneho rozvoje je zcela nedostatecna. Opatreni na zachranu klimatu museji byt mnohem radikalnejsi, celosvetoveho dosahu a za vyuziti penez a trhu jako nejmocnejsiho a nejefektivnejsiho nastroje.
Klidne nasledujte autorku (i ja v podstate v jejich slepejich kracim), jen si, prosim, nemyslete, ze se takto neco vyresi!
Odpovědět
Takoveto tendence povazuji z celospolecenskeho hlediska za velmi nebezpecne, nebot 1. nevedou ke stabilnimu udrzitelnemu reseni
2. pozadovana askeze sice vyvolava sebeuspokojeni ale pro nastup udrzitelneho rozvoje je zcela nedostatecna. Opatreni na zachranu klimatu museji byt mnohem radikalnejsi, celosvetoveho dosahu a za vyuziti penez a trhu jako nejmocnejsiho a nejefektivnejsiho nastroje.
Klidne nasledujte autorku (i ja v podstate v jejich slepejich kracim), jen si, prosim, nemyslete, ze se takto neco vyresi!
JŠ
Jan Škrdla
18.10.2018 22:56 Reaguje na Jiří SvobodaŽe by se něco mělo dělat, tak o tom se mluví více než 40 let. Z globálního hlediska jsme na tom ještě hůře než před těmi 40 lety.
Bodu č. 2 rozumím, tak že řešením krize nebude dobrovolná askeze, ale nedobrovolná askeze (vyjma těch vyvolených co si budou moci dovolit žít nad poměry).
Zas na druhou stranu si nechci představovat, co by nastalo, kdyby miliardy obyvatel Afriky a JV Asie, měly podobné nároky na spotřebu přírodních zdrojů jako obyvatelé USA nebo zápasní Evropy.
Odpovědět
Bodu č. 2 rozumím, tak že řešením krize nebude dobrovolná askeze, ale nedobrovolná askeze (vyjma těch vyvolených co si budou moci dovolit žít nad poměry).
Zas na druhou stranu si nechci představovat, co by nastalo, kdyby miliardy obyvatel Afriky a JV Asie, měly podobné nároky na spotřebu přírodních zdrojů jako obyvatelé USA nebo zápasní Evropy.
ig
18.10.2018 23:42 Reaguje na Jan Škrdla
Je jen otázka času, kdy budou mít takové nároky. Evropa a USA v téhle věci přesto něco mohou udělat. Místo plýtvání silami na různé shora nařízené nákladné způsoby jak snížit svoji vlastní produkci CO2 by raději měli pokračovat v přirozeném rozvoji technologií, které zatím po celou dobu průmyslové éry vedly ke zvyšování efektivity a tím ke snižování (samozřejmě pouze relativnímu) spotřeby zdrojů.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.10.2018 21:40 Reaguje naProblém je, že od dob, kdy se člověk s lovce a sběrače stal zemědělcem, měl jako hlavní cíl podmanit si vše živé (dá se to chápat jako jistý způsob mezidruhové konkurence).
Téměř všechny vymoženosti vyplývající z rozvoje technologií pak vedly ke zvýšené spotřebě zdrojů a degradaci životního prostředí. Obávám se, že vámi uváděné zvyšování efektivity vede spíš ke zvýšení komfortu než k omezení spotřeby zdrojů.
Tomu, že stane v celosvětovém měřítku stane zázrak, moc nevěřím. Už vhledem k průmyslové revoluci v rozvojových zemích, o které píše 8:32 lu.
Odpovědět
Téměř všechny vymoženosti vyplývající z rozvoje technologií pak vedly ke zvýšené spotřebě zdrojů a degradaci životního prostředí. Obávám se, že vámi uváděné zvyšování efektivity vede spíš ke zvýšení komfortu než k omezení spotřeby zdrojů.
Tomu, že stane v celosvětovém měřítku stane zázrak, moc nevěřím. Už vhledem k průmyslové revoluci v rozvojových zemích, o které píše 8:32 lu.
ig
19.10.2018 22:45 Reaguje na Jan Škrdla
Jistě, to máte naprostou pravdu. Když dáte lidem volby mezi vyšším komfortem a omezením spotřeby při zachování komfortu, nemusíte ani moc hádat pro co se rozhodnou :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
21.10.2018 20:12 Reaguje naPokud se rozhodnou pro vyšší komfort, tak je potom vámi uváděné snižování spotřeby zdrojů pouze utopií.
Odpovědět
ig
21.10.2018 20:29 Reaguje na Jan Škrdla
O tom vůbec nepochybuji, že rozhodnutí bude znít směrem k vyššímu komfortu :-) Snížení celkové spotřeby energie tudíž rozhodně nehrozí. Jediné v čem je naděje je přesměrování vynaloženého úsilí z neefektivních tanečků kolem snižování produkce CO2 = spotřeby fosilních paliv k výše zmíněným zdrojům, ale i to nastane, obávám se, až poté, co budou fosilní paliva opravdu neúnosně drahá kvůli jejich podstatnému vytěžení. Do té doby bude jednodušší předstírat, že snižujeme než skutečně snižovat :-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.10.2018 10:15 Reaguje na Jan ŠkrdlaSvet se bude muset v budoucnu obejit bez fosilnich paliv i dalsich zdroju. Problem je, ze v pripade fosilnich zdroju jsou limitem globalni emise a nikoliv lokalni zdroje. Jejich podstatna cast proste musi zustat v zemi. Jak to ale zaridit, kdyz si kazdy rekne proc zrovna ja mam sve uhli nechat v zemi? Vidim opravdu jako jedinou moznost vysoke celosvetove zdaneni tezby fosilniho uhliku aby se podstatnou cast fosilnich paliv nevyplatilo vytezit. Svetova ekonomika se s tim jiste nejak vyporada a automaticky prejde do udrzitelneho koridoru. Jak to dopadne v rozvojovych zemich bude zalezet, kolik za fosilni paliva vybranych dani tam pujde. Rozdelovat tyto dane jednotlivym statum podle poctu obyvatel se zda nejspravedlivejsi. Na druhe strane by to mohlo moticovat chude staty k populacnim explozim, takze tak jednoduche to asi nebude.
Odpovědět
ig
19.10.2018 17:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Vy tady pořád fantazírujete o celosvětovém zdanění něčeho, ale toho přeci není možné žádným způsobem dosáhnout. Zkuste si vymyslet, jak byste všechny [významné] státy světa donutil, aby si samy takhle hodily klacek pod nohy :-) A i kdyby jste se stal světovým diktátorem, zdaněním byste si nijak nepomohl. Jen byste přesměroval finanční toky (a leccos fungujícího rozvrtal), ale celkové množství práce odvedené lidmi by zůstalo přesně stejné. V takhle velkém objemu už se musí uvažovat naturálně, to už je makro-makro-ekonomie :-) Zvedly by se cenové hladiny všeho a dál by se jelo jako by nic :-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2018 16:28 Reaguje naPokud používáte taková kategorická tvrzení:"ale toho přeci není možné žádným způsobem dosáhnout", pak je s vámi diskuse zbytečná.
Odpovědět
LB
Lukas B.
18.10.2018 15:14já bych Vám doporučil něco obyčejného a tradičního, co tu potřebu duchovna dokáže naplnit. třeba začít chodit každou neděli do kostela, to sem patří a funguje to už hodně dlouho napříč sociální situaci a vzdělání.
Odpovědět
ig
18.10.2018 21:12
Oceňuji autorku, že je ochotná pro své ideály přinést osobní oběť. To se už dnes málo vidí, často propagátoři všemožných idejí očekávají, že se obětuje někdo třetí :-)
Na druhou stranu by se mi líbilo, kdyby idealisti uvažovali méně povrchně. Jako příklad jsem si vybral ty jahody.
Když půjdu pro španělské jahody do supermarketu, můžu počítat s tím, že když je sem vezli, naložili kamión 24 tunami ovoce a ujeli s ním 2400 km. Při spotřebě 35 l/100 km to je celkem 840 l nafty. Po vydělení hmotností nákladu dostanu 0.035 l nafty na kilogram.
Když se rozhodnu podpořit českého výrobce a zajedu si na samosběr jahod, ujedu při tom 2x15 km (reálný údaj dle mého bydliště), při spotřebě 10 l/100 km spotřebuji 3 l nafty. Těžko najdu uplatnění pro víc než 10 kg jahod, dělím tedy deseti a dostávám 0.3 l nafty na kilo jahod. To je desetkrát víc nafty a tedy emisí, než když mi to kilo dovezou ze Španělska.
Podobně to vychází i v některých dalších bodech. Když se nad tím zamyslím, musím dojít k závěru, že neviditelná ruka trhu stlačila cenu na technicky dosažitelné minimum a to se už prakticky nedá žádnou skromností ani osobní obětí snížit. I když se rozhodnu nejíst jahody, totéž bude platit třeba pro brambory. A cena je v tomto případě (doprava) postavena z rozhodující části na spotřebě fosilních paliv a i cena zemědělské produkce samotné se z převážné části odvíjí od energie vložené do výroby (ježdění traktorem, zavlažování, dusíkatá hnojiva a jiní žrouti energie).
Odpovědět
Na druhou stranu by se mi líbilo, kdyby idealisti uvažovali méně povrchně. Jako příklad jsem si vybral ty jahody.
Když půjdu pro španělské jahody do supermarketu, můžu počítat s tím, že když je sem vezli, naložili kamión 24 tunami ovoce a ujeli s ním 2400 km. Při spotřebě 35 l/100 km to je celkem 840 l nafty. Po vydělení hmotností nákladu dostanu 0.035 l nafty na kilogram.
Když se rozhodnu podpořit českého výrobce a zajedu si na samosběr jahod, ujedu při tom 2x15 km (reálný údaj dle mého bydliště), při spotřebě 10 l/100 km spotřebuji 3 l nafty. Těžko najdu uplatnění pro víc než 10 kg jahod, dělím tedy deseti a dostávám 0.3 l nafty na kilo jahod. To je desetkrát víc nafty a tedy emisí, než když mi to kilo dovezou ze Španělska.
Podobně to vychází i v některých dalších bodech. Když se nad tím zamyslím, musím dojít k závěru, že neviditelná ruka trhu stlačila cenu na technicky dosažitelné minimum a to se už prakticky nedá žádnou skromností ani osobní obětí snížit. I když se rozhodnu nejíst jahody, totéž bude platit třeba pro brambory. A cena je v tomto případě (doprava) postavena z rozhodující části na spotřebě fosilních paliv a i cena zemědělské produkce samotné se z převážné části odvíjí od energie vložené do výroby (ježdění traktorem, zavlažování, dusíkatá hnojiva a jiní žrouti energie).
JŠ
Jan Škrdla
18.10.2018 22:32 Reaguje naNěco mi tady nesedí.
Tvrdíte, že neviditelná ruka trhu může snížit cenu, spotřebu nafty (a tím bych počítal, že i emise CO2) na minimum.
Skutečnost je taková, že i přes narůstající vliv neviditelné ruky trhu a globalizaci, naopak emise CO2 neustále rostou.
Jak si to vysvětlujete? Že by za to mohli idealisté, co si jedou pro brambory v samosběru :).
Odpovědět
Tvrdíte, že neviditelná ruka trhu může snížit cenu, spotřebu nafty (a tím bych počítal, že i emise CO2) na minimum.
Skutečnost je taková, že i přes narůstající vliv neviditelné ruky trhu a globalizaci, naopak emise CO2 neustále rostou.
Jak si to vysvětlujete? Že by za to mohli idealisté, co si jedou pro brambory v samosběru :).
ig
18.10.2018 23:33 Reaguje na Jan Škrdla
Důsledek ekonomického růstu. Lidé jsou stále bohatší, pořád si něco kupují, někam jezdí, létají na dovolenou po celém světě a tenhle trend je stále rostoucí. Vidět je to i u nás, zcela extrémní je to třeba v Číně, sám si pamatuju dobu kdy tam bylo zakázané vlastnit auto, teď jich mají skoro sto miliónů a pořád přibývají.
Brambory samosběrem jsou v tomhle kontextu zcela marginální, ozval jsem se jen proto, že i zdánlivě takhle jasná věc se dá interpretovat chybně a chtěl jsem tím říct, že by se i k takovým věcem jako je ochrana životního prostředí mělo přistupovat pragmaticky, ne na základě pocitů a zhrození z nějaké praxe.
Odpovědět
Brambory samosběrem jsou v tomhle kontextu zcela marginální, ozval jsem se jen proto, že i zdánlivě takhle jasná věc se dá interpretovat chybně a chtěl jsem tím říct, že by se i k takovým věcem jako je ochrana životního prostředí mělo přistupovat pragmaticky, ne na základě pocitů a zhrození z nějaké praxe.
19.10.2018 22:04 Reaguje na
Bylo to myšleno s nadsázkou, hlavně ty brambory nakonec.
Je otázkou času, jak dlouho je ten ekonomický růst udržitelný.
Tohle přirovnání není z mojí hlavy, ale připomíná mi to tu obecní pastvinu, na které se každý snaží uživit co nejvíce svých krav. Kam to povede si můžeme domyslet.
Odpovědět
Je otázkou času, jak dlouho je ten ekonomický růst udržitelný.
Tohle přirovnání není z mojí hlavy, ale připomíná mi to tu obecní pastvinu, na které se každý snaží uživit co nejvíce svých krav. Kam to povede si můžeme domyslet.
ig
19.10.2018 22:30 Reaguje na
Jasně, to mi došlo :-) S tou obecní pastvinou, možná by se na to hodilo i vězňovo dilema z teorie her, je pravděpodobně neodvratný fakt. Pokud přijmeme fakt, že za nárust CO2 může člověk (o čemž nejsem přesvědčený, nicméně jsem na základě důkazů přesvědčitelný), pak nás z toho dostanou jen nové technologie, které je potřeba objevit (mám teď na mysli třeba, ale ne jenom, fúzní elektrárnu). K jejímu vývoji má lidstvo připravenou veškerou technickou i vědeckou infrastrukturu, ke které mu dopomohl rozmach techniky, zaplacený ovšem spotřebou fosilních zdrojů a znečištěním planety. Tohle je ale nutné včas vyměnit za ten další rozvoj, dokud to máme k dispozici. Bohužel domluva lidí dost vázne. Snížit emise CO2 by šlo skokem například odvoláním projektu uzavírání německých a švýcarských jaderných elektráren nebo zprovoznění Zwetendorfu :-) Pro mě je odmítání jaderných elektráren stejná myšlenková deviace jako přehnaný strach z CO2. To by mě spíš trápilo to čerpání zásob uhlí, ropy a plynu, které se budou našim potomkům zatraceně hodit v chemickém průmyslu. Dál se samozřejmě mohou stavet nové JE, uranu je všude spousta, incidenci sedmičkových havárií máme už slušně zkalibrovanou, ale lidi to nějak nechtějí. Taková blbá patová situace. Tlačí na politiky aby už něco dělali, ale odmítají účinná řešení. Politici tudíž dělají hovadiny.
Odpovědět
LB
Lukas B.
19.10.2018 08:32 Reaguje na Jan Škrdlapočkejte, Vy tvrdíte, že emise CO2 stále rostou. to je samozřejmě pravda, globálně, a to především proto, že několik nejlidnatějších států se, obrazně řečeno, snaží dostat z doby kamenné do 21. století, a špinavou průmyslovou revoluci si odbývá v šíleném tempu. ovšem v našich "civilizovaných" krajích lze tvrdit, že ausgerechnet emise z rozvozu jahod a brambor, jakkoli se vozí ze španělska a ne z Radotína a z francie místo od Humpolce, už nějakou chvíli pořádně a setrvale klesají. já samozřejmě chápu ten pocit zmaru, který běžný citlivý člověk se srdcem na pravém místě dostává, když vidí kolony obrovských kamionů, ale brambory na kamionu při trase tisíce kilometrů kamionem mají skutečně méně emisí, než když je po okrese rozvážíte erenou či vejtřaskou nebo v kufru osobáku.
eko rovná se eko (nomie = logie, tedy v tom zlidovělém smyslu).
Odpovědět
eko rovná se eko (nomie = logie, tedy v tom zlidovělém smyslu).
JS
Jiří Svoboda
19.10.2018 10:22 Reaguje na Lukas B.eko se bude rovnat eko, az se odstrani negativni externality radnym zpoplatnenim. Zatim tomu tak neni a proto se nedari nasmerovat ekonomiku do udrzitelneho koridiru.
Odpovědět
LB
Lukas B.
19.10.2018 10:31 Reaguje na Jiří Svobodavnímám to právě naopak. regulací a zdaněním se to všechno jen zkreslí a znepřehlední.
a jak zahrnete pozitivní externality? třeba to, že na benzín (naftu) a po silnicích (pro zlé kamiony) můžou jezdit hasiči a sanitky. například. že díky "fosilní uhlíkové ekonomice" se oproti předuhlíkové době zdvojnásobil věk dožití a mnohonásobně se zvedla kvalita života průměrného jedince?
jinak s Vámi samozřejmě souhlasím, že takové ušlechtilé materiály, jako je uhlí a plyn je škoda pálit v elektrárnách, a že by měly zůstat jako rezervoár uhlíku (uhlovodíku) pro výrobu syntetických kapalných či zkapalnitelných uhlovodíků pro dopravu (elektromobil naráží na limity, auto na vodík snad opravdu nikdo nemyslí vážně). a podívejte se, jak regulace zařízly jadernou energetiku....
Odpovědět
a jak zahrnete pozitivní externality? třeba to, že na benzín (naftu) a po silnicích (pro zlé kamiony) můžou jezdit hasiči a sanitky. například. že díky "fosilní uhlíkové ekonomice" se oproti předuhlíkové době zdvojnásobil věk dožití a mnohonásobně se zvedla kvalita života průměrného jedince?
jinak s Vámi samozřejmě souhlasím, že takové ušlechtilé materiály, jako je uhlí a plyn je škoda pálit v elektrárnách, a že by měly zůstat jako rezervoár uhlíku (uhlovodíku) pro výrobu syntetických kapalných či zkapalnitelných uhlovodíků pro dopravu (elektromobil naráží na limity, auto na vodík snad opravdu nikdo nemyslí vážně). a podívejte se, jak regulace zařízly jadernou energetiku....
JS
Jiří Svoboda
19.10.2018 13:03 Reaguje na Lukas B.Pripoustim, ze dosavadni zpusoby regulace nadelaly vice skody nez uzitku a byly zneuzity vlivnymi subjekty. Ale to je proste obrazek nasi realne politiky.
Co zkresli a zneprehledni zdaneni fosilniho uhliku pri jeho tezbe a proporcionalni promitnuti teto dane do ceny podle uhlikove stopy? Pouzivat jen takova obecna negativni vyjadreni nema smysl.
Na benzin pro hasice a sanitky budeme vsichni vice platit, ale diky zdaneni fosliniho uhliku nebudeme muset platit jine dane (treha DPH). Navic budou silnice prujezdnejsi.
To, co bylo, nema vyznam zminovat, uloha fosilniho uhliku pro rozvoj lidstva ve nezpochybnitelna, ale narazila na limit a s tim je treba se co nejrychleji vyporadat. Samo se to nevyresi ani nahodou.
Zavedeni uhlikove dane a zruseni regulaci a podpor by JE nakoplo.
Odpovědět
Co zkresli a zneprehledni zdaneni fosilniho uhliku pri jeho tezbe a proporcionalni promitnuti teto dane do ceny podle uhlikove stopy? Pouzivat jen takova obecna negativni vyjadreni nema smysl.
Na benzin pro hasice a sanitky budeme vsichni vice platit, ale diky zdaneni fosliniho uhliku nebudeme muset platit jine dane (treha DPH). Navic budou silnice prujezdnejsi.
To, co bylo, nema vyznam zminovat, uloha fosilniho uhliku pro rozvoj lidstva ve nezpochybnitelna, ale narazila na limit a s tim je treba se co nejrychleji vyporadat. Samo se to nevyresi ani nahodou.
Zavedeni uhlikove dane a zruseni regulaci a podpor by JE nakoplo.
LB
Lukas B.
19.10.2018 13:19 Reaguje na Jiří Svobodapodívejte, my se asi v zásadním neshodneme (ne snad v cílech, tam bychom si asi víceméně norovali, ale v prostředcích k cílům vedoucích). Vy považujete zneužití regulace různými lumpy za chybu, která lze napravit dalšími regulacemi. já to zneužití považuji za defaultní vlastnost všech regulací.
OK, fosilní uhlíková daň. slyšte skeptikův scénář: nějaké procento mirků dušínů mezi státy ji bude poctivě dodržovat, valná většina států bude mít plnou hubu keců jak dodržuje a skutek uteče, a pár velkejch hráčů bude narovinu deklarovat, že takovou pitomost dodržovat nehodlá. a hádejte, kdo bude vyrábět a dodávat a bohatnout, a kdo ostrouhá.
Odpovědět
OK, fosilní uhlíková daň. slyšte skeptikův scénář: nějaké procento mirků dušínů mezi státy ji bude poctivě dodržovat, valná většina států bude mít plnou hubu keců jak dodržuje a skutek uteče, a pár velkejch hráčů bude narovinu deklarovat, že takovou pitomost dodržovat nehodlá. a hádejte, kdo bude vyrábět a dodávat a bohatnout, a kdo ostrouhá.
LB
JS
Jiří Svoboda
19.10.2018 20:34 Reaguje na Lukas B.Já chci odstranit existující nefunkční regulace a nahradit je transparentní a lehce kontrolovatelnou uhlíkovou daní. Jak byste ten problém řešil vy kromě strčení hlavy do písku?
Jde o velmi složitý problém, který dosud lidstvo neřešilo. Je třeba velmi brzy aplikovat účinné, jednoduché a špatně zneužitelné řešení.
Odpovědět
Jde o velmi složitý problém, který dosud lidstvo neřešilo. Je třeba velmi brzy aplikovat účinné, jednoduché a špatně zneužitelné řešení.
ig
19.10.2018 23:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Všechny regulace, které se kdy dělaly, se ukázaly jako nefunkční nebo rovnou kontraproduktivní. Proč máte dojem, že zrovna regulace fosilních paliv bude mít výjimku? Podle mě se dá k regulaci čehokoliv přistoupit jen dočasně, omezeně a s vědomím značných vedlejších nákladů (teď mám na mysli třeba situace jako zmražení cen za podmínek přírodní katastrofy). Podle mně je potřeba iluzi, že lze regulovat spotřebu fosilních paliv opustit a zaměřit se místo toho na realizovatelné projekty. I na ty je potřeba obrovské množství sil.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.10.2018 20:12 Reaguje naA to jaké projekty? Pokud se neudělá účinné opatření proti vytěžení veškerého dostupného fosilního uhlíku, všechem se vytěží.
Odpovědět
ig
20.10.2018 22:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím samozřejmě o všech možnostech :-) Napadá mě (zmiňuji detailněji jinde) zachování JE nebo dotace výzkumu jaderné fúze aspoň někde na úrovni Projektu Manhattan. Prachy by na to byly, kdyby se sebraly CO2 fanatikům. A vycházím z toho dobrého co se už udělalo: odsíření tepelných elektráren, prosazení katalyzátorů do automobilů, vyčištění řek, náhrada asbestu, ... To je důkaz, že takové projekty existují, že je možné je správně vytypovat a zvládnout.
Mimochodem, vytěžení uhlíku nezabrání nic jiného než ta fúze :-) Snad s ním ještě těch slibovaných 50 až 100 let vydržíme :-)
Odpovědět
Mimochodem, vytěžení uhlíku nezabrání nic jiného než ta fúze :-) Snad s ním ještě těch slibovaných 50 až 100 let vydržíme :-)
JS
Jiří Svoboda
22.10.2018 16:35 Reaguje naS jádrem bychom vydrželi i 300 let (množivé reaktory, přepracovávání vyhořelého paliva), je to asi mnohem schůdnější cesta než fúze.
Jiné projekty se moc ochrany klimatu netýkají a omezovat těžbu fosilních paliv je třeba již od zítřka. Ale "neví" se jak na to. Sám jste toho důkazem.
Odpovědět
Jiné projekty se moc ochrany klimatu netýkají a omezovat těžbu fosilních paliv je třeba již od zítřka. Ale "neví" se jak na to. Sám jste toho důkazem.
ig
19.10.2018 10:39 Reaguje na Jiří Svoboda
To se rovná už teď. Světový obchod automaticky hledá nejlevnější řešení a jde při tom až na krev. A energetické náklady (pevně svázané s produkcí CO2, když na ní tak trváte) tvoří rozhodující složku všeho. Jakékoliv zpoplatnění tuto rovnováhu vychýlí a ekonomiku oslabí ve prospěch zemí, které takové opatření nepřijmou. Vzhledem k tomu, že státy nejsou schopné se domluvit ani na takových "prkotinách" jako je zdanění nízkolegované oceli, nevěřím, že by se kdy domluvily na tomto.
Určité fiskální pobídky jsou ovšem možné, když se správně vyjádří přání obyvatel penězi. U nás se třeba řeklo, že zlepšení ovzduší má pro lidi cenu 20`miliard (přesné číslo nevím, nechce se mi to hledat), tyto peníze byly vybrány částečně na daních, částečně v ceně elektřiny a použity na odsíření tepelných elektráren. To samozřejmě lze. Ovšem nějaká ezotérická přání nebo cíle formulované na mezinárodních summitech, to neprosadíte nikdy. A s tím je nutné počítat a přijímat pouze reálné cíle. I těch je dost a některé, i velmi ambiciózní, už byly splněny, což je důkaz, že to takto lze.
Odpovědět
Určité fiskální pobídky jsou ovšem možné, když se správně vyjádří přání obyvatel penězi. U nás se třeba řeklo, že zlepšení ovzduší má pro lidi cenu 20`miliard (přesné číslo nevím, nechce se mi to hledat), tyto peníze byly vybrány částečně na daních, částečně v ceně elektřiny a použity na odsíření tepelných elektráren. To samozřejmě lze. Ovšem nějaká ezotérická přání nebo cíle formulované na mezinárodních summitech, to neprosadíte nikdy. A s tím je nutné počítat a přijímat pouze reálné cíle. I těch je dost a některé, i velmi ambiciózní, už byly splněny, což je důkaz, že to takto lze.
JS
ig
19.10.2018 20:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Že je zcela nemožné ji zavést. Lidstvo se na ní nikdy nedohodne, ani když se potopí Maledivy, New Orleans bude zaplavené po střechy a Amsterdam zůstane zakreslený jen jako mělčina na námořních mapách. Další důvody (již méně významné) viz můj komentář výše a častá nedůvěra v antropogenní narůst CO2, kterou sdílím i já.
Odpovědět
20.10.2018 20:20 Reaguje na
Netvrdím, že váš rezignovaný přístup nemá realistický nádech. Ale prosazeno bylo na světě již mnoho věcí, které se zdály být nerealizovatelné a jsou navíc pitomé - třeba systém emisních povolenek.
Vy nevíte/nevěříte, že spalováním fosilního uhlíku uniká do atmosféry CO2 a postupně se tam hromadí? Toto ví i Václav Klaus.
Odpovědět
Vy nevíte/nevěříte, že spalováním fosilního uhlíku uniká do atmosféry CO2 a postupně se tam hromadí? Toto ví i Václav Klaus.
ig
20.10.2018 22:26 Reaguje na
Ale už jsem něco zaslechl. Je fakt, že mi trochu nesedí součty a mysím si, že tu být nějaký další mohutný příkon CO2 do atmosféry (nad ty přiznané lidské gigatuny), jinak to nebude pasovat na odbourávání podle e^-(t/tau) - ale to je vedlejší a klidně to pro účely diskuse spláchnu jako můj omyl, ostatně nejsem klimatolog a v časových řadách si neříkám.
Co je důležitého je, že je to problém nad možnosti dohody lidstva. I kdyby se všichni měli rádi, pomáhali si a dobrovolně spolupracovali, tak CO2 neutnou, viz třeba produkce CO2 zemědělstvím, bez něj umřeme hlady. Skutečnost je, že se lidi nemají rádi, škodí si sousedi, zastánci různých názorů (nejen klimatických), ba i celé státy a skupiny států seč mohou, mydlí si vzájemně schody a hledí jak s druhým vyběhnout. Toto je reálný základ pro vstup do jednání, které předpokládá snížení výroby napříč všemí obory o desítky procent :-) A to i u národů, kterým svitla naděje, že se za pár desítek let budou mít skoro stejně dobře jako my. Naprostá iluze :-)
Proto se také prosadily třeba ty povolenky nebo podpora oze. Nic to neřeší, v zásadě to škodí jen trochu a spousta lidí z toho má spoustu peněz :-) Na reálné snížení produkce CO2 ale takhle dosáhnout nelze.
Odpovědět
Co je důležitého je, že je to problém nad možnosti dohody lidstva. I kdyby se všichni měli rádi, pomáhali si a dobrovolně spolupracovali, tak CO2 neutnou, viz třeba produkce CO2 zemědělstvím, bez něj umřeme hlady. Skutečnost je, že se lidi nemají rádi, škodí si sousedi, zastánci různých názorů (nejen klimatických), ba i celé státy a skupiny států seč mohou, mydlí si vzájemně schody a hledí jak s druhým vyběhnout. Toto je reálný základ pro vstup do jednání, které předpokládá snížení výroby napříč všemí obory o desítky procent :-) A to i u národů, kterým svitla naděje, že se za pár desítek let budou mít skoro stejně dobře jako my. Naprostá iluze :-)
Proto se také prosadily třeba ty povolenky nebo podpora oze. Nic to neřeší, v zásadě to škodí jen trochu a spousta lidí z toho má spoustu peněz :-) Na reálné snížení produkce CO2 ale takhle dosáhnout nelze.
JS
Jiří Svoboda
22.10.2018 16:48 Reaguje naAle nefosilní éra nastat za 200 let musí. Technologie pro docela radikální snížení spalování fosilních paliv jsou již nyní k dispozici, je to trochu dražší a méně pohodlné, ale co naplat. Uhlíková daň by zvedla ceny fosilních paliv nad úroveň "zelených zdrojů" a úsporných opatření, ty by se spontánně začaly uplatňovat. Ten systém by nebyl nijak protekcionostický.
Myslím, že není dobré od začátku křičet, že celosvětová uhlíková daň je neprosaditelná. Možná se ji podaří prosadit, pokud se pro ni podaří najít pádné argumenty a lidé ji budou chtít jako nejschůdnější a nejspravedlivější řešení velmi vážného celosvětového problému. Chce to ale vynaložit obrovské úsilí mnoha lidí.
Odpovědět
Myslím, že není dobré od začátku křičet, že celosvětová uhlíková daň je neprosaditelná. Možná se ji podaří prosadit, pokud se pro ni podaří najít pádné argumenty a lidé ji budou chtít jako nejschůdnější a nejspravedlivější řešení velmi vážného celosvětového problému. Chce to ale vynaložit obrovské úsilí mnoha lidí.
LB
Lukas B.
22.10.2018 20:48 Reaguje na Jiří Svobodahelejďte, já, i jako úskoprsý skeptik s Vámi fakt souhlasím. ale zároveň to pokládám za pouhé sny. stejně tak, jako bych rád nezamykal dveře. ale jaksi to naráží na lidskou přirozenost.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.10.2018 17:09 Reaguje na Lukas B.To jste asi vystihl moc dobře, "to naráží na lidskou přirozenost." Jenomže čím je formována lidská přirozenost? Jistě se nějak vyvíjí a nějak souvisí s etikou. Ta může za 20 let silně odsuzovat činnosti ve vážném rozporu s trvale udržitelným rozvojem.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.10.2018 22:22 Reaguje na Lukas B.Mám za to, že emise v rozvinutých zemích neklesají. V průmyslu možná ano, ale jen díky tomu že se výroba přesunula do rozvojových zemí (takže se vlastně přesunuly jinam). Vše naopak nahradí emise z dopravy. Pamatuji doby, kdy ještě auto nebylo samozřejmostí a více se spoléhalo na hromadnou dopravu. Dnes máte auto skoro v každé rodině, někdy 2 i více, stačí se podívat na silnice, o kolik narostl provoz za posledních 20-30 let. A to nemluvím o letecké dopravě.
Odpovědět
ig
19.10.2018 22:42 Reaguje na Jan Škrdla
Veškerá automobilová doprava produkuje jen 10.6 % CO2 (a z toho bude velká část nákladní doprava (https://www.ecofys.com/en/press/quarter-of-global-greenhouse-gas-emissions-stems-from-coal-combustion). Nejvíc produkuje průmysl, pak zemědělství, pak vytápění budov a nakonec elektrárny. Z individuální dopravy se stal základní způsob přepravy lidí a jakékoliv omezení se jeví jako nepraktické jak z hlediska mobility lidí, tak i politických dopadů. Navíc to moc neušetří, to jen polechtá emoce lidí kteří považují auta šmahem za hnusné plechovky.
Odpovědět
ej
ekologové jsou ....
19.10.2018 13:35Já bych autorce doporučil, aby se odstěhovala někam do lesa, postavila si tam zemljanku, živilisa se kůrou ze stromů a pila dešťovou vodu. Na to je ale moc zhýčkaná a pohodlná.
Odpovědět
Anyr
19.10.2018 19:08Návod od Pražačky pro Pražáky. Michaela Linda Thomas.
Že zrovna tyhle typy pořád do něčeho kecají XD
Netřeba komentovat víc.
Odpovědět
Že zrovna tyhle typy pořád do něčeho kecají XD
Netřeba komentovat víc.
ig
19.10.2018 19:19 Reaguje na Anyr
O užitečnosti některých bodů by se dalo úspěšně pochybovat (viz debata výše), ale zase když to dělá jen pro sebe a za své, tak už to je užitečné :-) Radit samozřejmě může co chce a komu chce, to už je právo svobody projevu, proti kterému nikdy neřeknu ani slovo :-)
Odpovědět
LB
Lukas B.
19.10.2018 20:08 Reaguje nanavíc je to jistě citlivá a přemýšlivá osoba. jak laciné a jednoduché je ji setřít, a jak složité je přesvědčit a blíže k respektování ekonomické reality usměrnit.
a stejně by podobní měla chodit do kostela. z kamarádů katolíků, evangelíků, židů a muslimů, o starokatolících a českých bratřích nemluvě, takhle netápe žádný. to je takové prokletí citlivých a chytrých ateistů.
Odpovědět
a stejně by podobní měla chodit do kostela. z kamarádů katolíků, evangelíků, židů a muslimů, o starokatolících a českých bratřích nemluvě, takhle netápe žádný. to je takové prokletí citlivých a chytrých ateistů.
JŠ
Jan Škrdla
21.10.2018 20:51Trochu mě zaráží, že někteří diskutéři tvrdí, že problémy planety vyřeší trh. Nebo že ekonomie=ekologie. Nejsem ekonom, ale někdy mi připadá, že je naopak.
Navíc se málokdy uvažuje s výhledem do budoucna.
Uvedu příklady odjinud:
1. lesnictví
- ekonomické řešení je pěstování monokultur jehličnatých dřevin (smrk, borovice)
- snadno se pěstuje, snadno se zpracovává, smrková kulatina je žádána a ceněná(platilo ještě před 2 lety), při těžbě lze použít těžkou mechanizaci
- následkem klimatických změn došlo k oslabení SM porostů, dílo zkázy pak dokončil kůrovec, SM kulatina ztratila na ceně a dřevo končí často jako palivo.
2 zemědělství - situace je obdobná
- ekonomicky výhodnější je pěstování několika málo plodin (za které se dostane nejvíce zaplaceno) na velkých blocích, průmyslovým způsobem
- rozhodně to není nejekologičtější řešení - důsledky se začínají projevovat (zvýšená eroze a sucho, pokles biodiverzity, zhoršení jakosti povrchových a podpovrchových vod)
Odpovědět
Navíc se málokdy uvažuje s výhledem do budoucna.
Uvedu příklady odjinud:
1. lesnictví
- ekonomické řešení je pěstování monokultur jehličnatých dřevin (smrk, borovice)
- snadno se pěstuje, snadno se zpracovává, smrková kulatina je žádána a ceněná(platilo ještě před 2 lety), při těžbě lze použít těžkou mechanizaci
- následkem klimatických změn došlo k oslabení SM porostů, dílo zkázy pak dokončil kůrovec, SM kulatina ztratila na ceně a dřevo končí často jako palivo.
2 zemědělství - situace je obdobná
- ekonomicky výhodnější je pěstování několika málo plodin (za které se dostane nejvíce zaplaceno) na velkých blocích, průmyslovým způsobem
- rozhodně to není nejekologičtější řešení - důsledky se začínají projevovat (zvýšená eroze a sucho, pokles biodiverzity, zhoršení jakosti povrchových a podpovrchových vod)
ig
21.10.2018 21:06 Reaguje na Jan Škrdla
Osobně si nemyslím, že problémy planety vyřeší trh. Trh tu není proto, aby řešil problémy, trh je jen jakási výslednice interakcí mezi lidmi. Jediné co se dá o trhu úspěšně říci je, že kdykoliv se jej v minulosti někdo pokoušel odbourat, ať už částečně nebo úplně (fašismus, socialismus, Mao Ce Tungův velký skok, Pol Potovy reformy, Kuba, Venezuela a spousty dalších) tak pohořel. Proti trhu nelze bojovat, maximálně jej lehce korigovat - a i o tom se vedou spory. S trhem musíme počítat a vše co řešíme musí v rozumné míře zapadat do mechanismů tržního prostředí, jinak pohoříme zase.
Na srovnání ekonomie=ekologie je ale kus pravdy. Týká se čerpání zdrojů. Pokud je nějaký výrobek velmi drahý (typicky je tím míněno, že je dražší než nějaký substituent), obvykle se ukáže, že je to tím, že na jeho výrobu se čerpá příliš mnoho primárních zdrojů, čili že je neekologický. Žádná hlubší filosofie v tom není, prostě se nasčítají vstupy.
Odpovědět
Na srovnání ekonomie=ekologie je ale kus pravdy. Týká se čerpání zdrojů. Pokud je nějaký výrobek velmi drahý (typicky je tím míněno, že je dražší než nějaký substituent), obvykle se ukáže, že je to tím, že na jeho výrobu se čerpá příliš mnoho primárních zdrojů, čili že je neekologický. Žádná hlubší filosofie v tom není, prostě se nasčítají vstupy.
ig
21.10.2018 21:11 Reaguje na Jan Škrdla
Ještě k těm monokulturám: ano, to je zásah trhu. Dřevo ztratilo na ceně, lidé už nemají jinou možnost než zkusit sázet něco jiného. To je typický zásah trhu. Možná, že někdo chytřejší a kapitálově dobře vybavený tohle už o své vůli začal dělat dopředu (a teď zaslouženě zbohatne, nebo aspoň jeho potomci), ale spíš platí to, že situace donutí lidi konat až když jim fakt teče do bot, ne dříve. Tou "situací" samozřejmě myslím stav trhu a cen :-)
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.10.2018 08:40 Reaguje nau lesních monokultur je to ještě hodně zkreslené podivnou vlastnickou strukturou, která byla poprvé snad v dobrém úmyslu zprasena pozemkovou reformou 1919 a podruhé doprasena zestátněním 1945-7 zostřeným vyhnáním čtvrtiny obyvatel.
drtivá většina lesů pak byla po čtyřicet let spravována monopolně státem a po převratu situace víceméně trvá. takže považovat situaci v tuzemském lestvictví za trh je poněkud zavádějící.
Odpovědět
drtivá většina lesů pak byla po čtyřicet let spravována monopolně státem a po převratu situace víceméně trvá. takže považovat situaci v tuzemském lestvictví za trh je poněkud zavádějící.
ig
22.10.2018 11:54 Reaguje na Lukas B.
Na tom asi něco bude, ale i ten státní majitel se měl zachovat tržně. Když to neudělal, způsobil si (nám) problémy, které se teď zřejmě budou muset řešit složitěji, než kdyby lépe předvídal :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.10.2018 14:16 Reaguje naStátní majitel se choval tržně - dosavadní systém pěstování monokultur byl nejvýhodnější (důvody jsem psal). Klimatickou změnu, která nastala podcenili i jiní, a bude hůř.
Taky se choval tržně když překopal organizační strukturu podniku a zavedl systém tendrů. Ty získaly firmy s finančně nejvýhodnější nabídkou (na kvalitu práce a sadebního materiálu se samozřejmě nehledělo).
Nehledě na nesmyslné tendry na zpracování kalamitního dřeva, které také přispěly k šíření kůrovce.
Odpovědět
Taky se choval tržně když překopal organizační strukturu podniku a zavedl systém tendrů. Ty získaly firmy s finančně nejvýhodnější nabídkou (na kvalitu práce a sadebního materiálu se samozřejmě nehledělo).
Nehledě na nesmyslné tendry na zpracování kalamitního dřeva, které také přispěly k šíření kůrovce.
LB
Lukas B.
22.10.2018 15:25 Reaguje na Jan Škrdlamáte pravdu, pokusím se to upřesnit. choval se tržně jako najatý manažer a správce, tj,. chtěl vidět měřitelné výsledky v horizontu jednotek a velmi málo desítek let s podstoupením přiměřeného rizika (opravdu drsná kalamita krajského formátu jednou za 100 let). takovej nějakej černín, kinskej nebo švarcenberk, který se chová tržně tak, aby to jeho vnuk mohl předat v nejlepším stavu svým potomkům, se chová tržně trošku jinak.
ostatně, stejně "tržně" se chová i finanční sektor. takovej JP Morgan měl své majetky s tím, že jsou jeho a jednou budou jeho potomků. životnost špičkového manažera je něco mezi třemi a pěti lety.
Odpovědět
ostatně, stejně "tržně" se chová i finanční sektor. takovej JP Morgan měl své majetky s tím, že jsou jeho a jednou budou jeho potomků. životnost špičkového manažera je něco mezi třemi a pěti lety.
JŠ
Jan Škrdla
22.10.2018 21:27 Reaguje na Lukas B.Problém je, že většina dnešních politiků (ať už našich nebo světových) se chová jako najatí správci a plánují v horizontu 1-2 volebních období. Totéž platí pro velkou část dravých podnikatelů, kterým jde o krátkodobý zisk.
Odpovědět
Katka Pazderů
22.10.2018 06:44Krásná debata, dámy a pánové.
Hlavně by bylo potřeba začít. Ale opravdu začít. Trh se o snižování emisí uhlíku snaží, jen se pak sem tam zjistí, že když vytěžíme ještě nějakou tu tunu uhlí či ropy navíc, tak budeme (někteří) o něco bohatší. a tak je to se vším.
Proto právě ta dobrovolná skromnost. A odklon některých bank a měst (o státu nevím zatím žádném) od investování do fosilních a neudržitelných aktivit.
Ale je pravda, musí se to zdražit, aby to už opravdu nikoho nenapadalo, si topit uhlím v elektrárnách.
Žijeme v jedné velké iluzi. Soustřeďte se na sebe, především na sebe, uvnitř, a uvidíte, že to co děláme, nemá zbla smyslu. Větší smysl má to, co neděláme.
Odpovědět
Hlavně by bylo potřeba začít. Ale opravdu začít. Trh se o snižování emisí uhlíku snaží, jen se pak sem tam zjistí, že když vytěžíme ještě nějakou tu tunu uhlí či ropy navíc, tak budeme (někteří) o něco bohatší. a tak je to se vším.
Proto právě ta dobrovolná skromnost. A odklon některých bank a měst (o státu nevím zatím žádném) od investování do fosilních a neudržitelných aktivit.
Ale je pravda, musí se to zdražit, aby to už opravdu nikoho nenapadalo, si topit uhlím v elektrárnách.
Žijeme v jedné velké iluzi. Soustřeďte se na sebe, především na sebe, uvnitř, a uvidíte, že to co děláme, nemá zbla smyslu. Větší smysl má to, co neděláme.
ig
22.10.2018 07:06 Reaguje na Katka Pazderů
Ale o tom je přeci celá tahle debata: "Musí se to zdražit" vs. "Zdražení je prakticky neproveditelné" :-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2018 17:03 Reaguje naTabák, alkohol, práce, obecně spotřeba, to již se podařilo zdanit. Něco dává smysl, zdanění práce však moc smysl nedává. Proč by nešlo zdanit fosilní uhlík a třeba nedanit práci. To smysl dává.
Odpovědět
ig
22.10.2018 17:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Protože to bude mít prakticky stejný účinek jako zdanění práce - každému to sebere plus mínus stejně peněz. Energie, stejně jako práce je tak rozšířená věc, že ji nejde žádným rozumným způsobem izolovat. Pracují snad lidé méně, když je jejich práce zdaněná?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.10.2018 16:48 Reaguje naPořád nechápete, že dům může mít spotřebu 5 kWh/m2/rok místo 250 kWh/m2/rok, že auto může jezdit za 3l místo 15l/100km, že lze stavět hlavně ze dřeva místo z cihel a železobetonu. To vše ukazuje, že je tu obrovský rozdíl v uhlíkových stopách, byť uspokojení potřeb je prakticky stejné. Uhlíková daň podpoří nízkouhlíkové činnosti a změní spotřební koš každého ve prospěch spotřeby s nízkou uhlíkovou stopou, protože tyto produkty relativně zlevní.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2018 16:59 Reaguje na Katka PazderůAle to je hodně naivní přístup, jak řešit vážný problém. Já (osoba, banka, město) nebudu investovat do fosilních a neudržitelných aktivit, pouze budu využívat (možná v menší míře) produkty fosilních a neudržitelných aktivit z jiných míst. Pokud se neudržitelné aktivity radikálně nepromítnou do ceny produktů, bude po nich pořád poptávka, protože budou levnější.
Odpovědět
