Miroslav Patrik: Kdy žalovat proces EIA, aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu
Každé rozhodnutí soudu přitom znělo jinak: jedna kasační stížnost byla pro nedůvodnost zamítnuta, další pro opožděnost odmítnuta a třetí uznána, neboť Děti Země byly jako občanské sdružení účastníky stavebního řízení i podle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., přičemž Městský soud v Praze se nezabýval žádným jejich žalobním bodem, což musí nyní napravit v novém soudním řízení.
Děti Země mají v Brně už několik let ekoporadnu, takže pro svou činnost velmi často využívají právních názorů NSS, který provádí výklad řady zákonů, zvláště o účasti občanských sdružení v rozhodovacích procesech. A právě zamítnutý rozsudek NSS ze dne 1. 6. 2011, spis. zn. 1 As 6/2011 je velmi významný.
Jednak opakovaně dokládá jednotný právní názor NSS, že občanská sdružení jsou účastníky stavebních řízení, přestože to z tohoto zákona nemusí přímo vyplývat. Tato skutečnost totiž nahrála advokátům ŘSD ČR a Ministerstva dopravy, kteří proti Dětem Země vytáhli několikastránkové právní pojednání, proč občanská sdružení už účastníky nejsou, neboť stačí, pokud se účastní jen územního řízení.
A soudci Městského soudu v Praze se zřejmě rádi odchýlili od rozsudku NSS, když žalobu Dětí Země zamítli. Sice každý za chyby platí, ale soudci nikoliv – mají jen jiný právní výklad zákonů. Nicméně cíl najatých advokátů investorem a žalovaným ministerstvem byl zřejmě splněn, neboť pražský soud bude žalobu proti jednomu z dílčích stavebních povolení zkoumat další roky. A zřejmě než rozhodne, bude hotovo. Takže už půjde jen o klasickou právní bitvu mezi všemocným státem a občany.
Nicméně důležité je, že stávající stavební zákon je ještě stále na straně občanských sdružení, které se mohou stavebních řízení stále účastnit, než je nějaká vláda, třeba tato, ze stavebních řízení definitivně vyloučí s demagogickým argumentem, že je nutné řízení urychlit. Což se samozřejmě nestane, jen budou utajená.
Ovšem tento rozsudek je zajímavý i z druhého hlediska. Podle NSS lze totiž nezákonnost procesu EIA, tj. hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí, žalovat jen společně se žalobou proti územnímu rozhodnutí, nikoliv proti stavebnímu povolení. V tomto je rozsudek průlomový, neboť takový právní výklad je zcela nový.
NSS přímo uvádí: „Stanovisko EIA je v prvé řadě podkladem pro územní řízení, v něm se také rozhoduje o umístění stavby na přesně určené pozemky (§ 4 odst. 1 písm. č. vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, shodně § 9 odst. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření). Otázka, které se týká námitka stěžovatele (tj. stanovení konkrétní trasy dálnice D8), byla předmětem územního řízení. Její posouzení ze strany správních orgánů mohlo být přezkoumáno soudem pouze v souvislosti s žalobou proti územnímu rozhodnutí.“
Je tedy zřejmé, že nemá cenu namítat proces EIA ve stavebním řízení, ale je nutné ho žalovat jen v územním řízení. Proto je nutné zahájení územního řízení hlídat, přihlásit se do něho, předkládat námitky proti vydání stanoviska EIA a pak v žalobě proti územnímu rozhodnutí žalovat i zjištěné nezákonnosti při procesu EIA a vydaného stanoviska EIA, např. neposouzení reálných variant, nezohlednění námitek či jejich nezákonné vypořádání.
A to zatím do doby, než třeba Ústavní soud prohlásí, že tento právní výklad NSS je v rozporu s právem na příznivé životní prostředí nebo na spravedlivý soudní proces či s mezinárodní úmluvou – Aarhuskou smlouvou. Nicméně ekoporadny zatím mohou bez obav upozorňovat občanská sdružení, že stále ještě jsou účastníky stavebního řízení a že žalovat stanovisko EIA je možné jen společně se žalobou proti územnímu rozhodnutí.
reklama
Autor je předsedou Dětí Země, v nichž se věnuje dopravě a koordinuje anketu Ropák a Zelená perla.
