Mojmír Vlašín: Nejsem zastáncem obřích větrných elektráren, ale oblbovaní čtenářů se mi příčí

V sobotu 26. 1. 2019 vyšel ve Víkendu MFD článek o úbytku ptáků od Ivana Breziny, kde je tvrzení, že: „Miliony ptáků rozsekají rotory ´ekologicky čistých´ větrných elektráren, spousta opeřenců uhoří na sloupech elektrického vedení". Nepatřím k zastáncům obřích větrných elektráren, ale takovéto oblbovaní čtenářů se mi příčí.

Vliv větrných elektráren (dále jen větráků) na ptáky je velmi variabilní a závisí na početnosti ptáků v místě, konfiguraci terénu aj. Ptáci patří k nejčastějším obětem, ale hned další jsou netopýři. Přesto přímá úmrtnost ptáků v důsledku větráků je zanedbatelná ve srovnání s dalšími lidskými aktivitami. Existují důkazy, že vhodně situovaný (mimo tahové oblasti nebo hnízdiště ptáků) a dobře navržený větrák nemusí pro ptáky představovat velikou hrozbu. Přesto je samozřejmě dobře při navrhování větráků brát ohled na ptáky a netopýry i na krajinný ráz.

Pokud jde o zraňování a usmrcování ptáků elektrickým výbojem na nevhodně konstruovaných sloupech vysokého napětí, tak to už je jiná kaše. Výboj vzniká v důsledku propojení dvou vodičů tělem ptáka, a to zejména za deště. Ptáci jsou ohrožení především na linkách vedoucích otevřeným terénem, kdy využívají sloupy jako vyvýšené místo k usednutí. Úhyny na sloupech byly zaznamenány u všech větších ptáků, kteří na ně usedají - čápi, dravci, sovy a krkavcovití pěvci. Nejčastěji jsou postiženy běžné druhy, ale jsou známy případy úhynů i druhů velmi vzácných jako je orel mořský, sokol stěhovavý, raroh velký, výr velký apod. Ptáci zasažení elektrickým výbojem mnohdy nezahynou na místě, ale často až za mnoho dnů v důsledku vysílení či infekce zasažených odumírajících tkání.

Naprostá většina poraněných ptáků zůstává nenalezena nebo končí jako snadná kořist predátorů. Ze 14 studií na toto téma v Severní Americe byla stanovena celková úmrtnost ptáků na elektrických linkách v USA na 0,9 – 11,6 milionu jedinců za rok. Pokud jde o vedení u nás v Česku, tak nejnebezpečnější se jeví sloupy 22 kV, kde vodiče jsou v jedné úrovní a izolátory jsou na konzolu upevněny směrem vzhůru. Tyto tzv. sloupy smrti jsou distributoři elektřiny povinni do roku 2022 nahradit sloupy bezpečnějšími. Tento problém se dlouho podceňoval, dokud se nezjistilo, že práci mohou spustit výboj, který následně zasáhne i hospodářská zvířat pasoucí se pod sloupy a teoreticky i člověka. Podle nové legislativy musí energetici podobným způsobem ošetřit sloupy venkovního elektrického vedení o napětí 22–35 kV na celém území ČR. Přesto, s ohledem na rozlohu Česka, se nebude jednat o miliony exemplářů.

Následující statistika příčin úmrtí ptactva pochází z USA, kde je ale podíl větráku (větrných generátorů) výrazně vyšší než u nás, což zvyšuje i podíl jimi způsobených úhynů. Hlavní příčinou úmrtí jsou doma chované, případně zdivočelé kočky - řádově 200 milionů ptáků ročně , druhou nejpočetnější jsou okna a skleněné plochy - 100 milionů (zde ale může jít o mnohem víc, protože se to nedá dobře sledovat), třetí příčku zaujímají pesticidy - 70 milionů, čtvrtou srážky s automobilem - 60 až 80 milionů, pátou stožáry telekomunikací - 40 až 50 milionů, šestou elektrická vedení - 1 až 12 milionů a teprve poslední sedmé pořadí zaujímají větráky 10 až 40 tisíc ptáků ročně. Údaje jsou samozřejmě odhady, ale asi velmi dobré s ohledem na to, že pocházejí z různých zdrojů (American Wind Energy Association, TreeHugger, American Bird Conservancy)

Tedy kolize s rotory větrných generátorů jsou příčinou necelé jedné desetiny procenta všech úhynů ptáků způsobených člověkem, úhyny způsobené elektrickým vedením asi 2,3 %. I když je u nás situace jiná než v USA, procentuálně je poměr příčin úmrtí ptáků způsobených člověkem velmi podobný. U větráků mohu dělat úhyny v Česku řádově tisíce kusů. V každém případě je tvrzení: „Miliony ptáků rozsekají rotory větrných elektráren“ ukázkou pokleslé bulvární žurnalistiky.

Literatura:

Strnad. M., Bílá H. ( 2015): Metodika na ochranu krajiny před fragmentací z hlediska ptáků, AOPK ČR Praha

Barrientos R., Alonso J.C., Ponce C. a Palacín C. (2011). Meta-analysis of the effectiveness of marked wire in reducing avian collisions with power lines. Conservation Biology, 25 (5): 893-903.

---

reklama

---