Přemysl Filip: Názor na stavbu průplavu

Vodní doprava by emise zvýšila - 27. 6. 2005 - Jan Zeman

Autor tvrdí, že by vodní doprava snížila emise v ČR. Odkud to vzal, neuvádí. Výpočty z domících čísel ale ukazují, že měrná emisní náročnost nákladní vodní dopravy je na úrovni nákladní silniční dopravy a beznadějně zaostává za emisní náročností elektrické nákladní železniční dopravy.
Své výpočty vycházející z oficiálních datČR v r. 2003 přikládám v podobě článku, jež na toto téma nedávno vyšel ve Zpravodaji MŽP 6/03

Emisní náročnost základních druhů dopravy v ČR v r. 2003

Měrnou emisní náročnost jednotlivých druhů dopravy určujeme poměřením dopravních výkonů jednotlivých dopravních oborů a jejich emisí za rok, obojí v rozdělení na jednotlivé druhy osobní a nákladní dopravy.

Údaje o dopravním výkonu jednotlivých druhů dopravy v rozdělení na dopravu osobní a nákladní za jednotlivé roky jsou v tomto článku převzaty z Ročenky dopravy ČR. Rozdělení výkonů železniční dopravy na její elektrickou a motorovou trakci osobní i nákladní dopravy bylo provedeno na základě výroční zprávy Českých drah po konzultacích s příslušnými experty ČD, podobně rozdělení trakční spotřeby elektřiny a motorové nafty a emise na ně připadající. Roční emise tuhé, oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhličitého (CO2), těkavých organických látek (VOC) za jednotlivé druhy motorové dopravy uvádí Ročenka dopravy ČR, roční emise polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) za jednotlivé druhy motorové dopravy v ČR v r. 2002 studie Centra dopravního výzkumu (CDV) Brno. Bohužel je s výjimkou silniční dopravy nerozděluje na emise způsobené osobní a nákladní dopravou (nákladní leteckou dopravu lze zanedbat, osobní vodní dopravu - fakticky rekreační plavbu - také, zcela opomíjí elektrické trakce v dopravě a neuvádí ani měrnou emisní náročnost výroby elektřiny v ČR v příslušném roce za žádnou ze sledovaných škodlivin, provázejících výrobu elektřiny.

Jak rozdělit emise?
Problém je rozdělit emise při výrobě elektřiny, které připadají na vrub výroby elektřiny a které připadají na výrobu tepla + technologické procesy. Emisní náročnost výroby elektřiny v ČR bohužel nesleduje ani resort životní prostředí, ani resort dopravy, ani resort průmyslu, resp. energetiky. Pro nedostatek přesnějších dat byla za základ vzata emisní náročnost výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a.s. ČEZ. Zjednodušení je založeno na skutečnosti, že tato měrná emisní náročnost byla vztažena na všechnu elektřinu vyrobenou z fosilních paliv v ČR v r. 2003 a bylo odhlédnuto od dodávek centralizovaného tepla s tím, že vyšší měrná emisní náročnost elektřiny vyrobené z fosilních paliv mimo ČEZ se bude úsporami vlivem využití tepla kondenzačních elektráren k vytápění kompenzovat. Nejde jistě o přesný předpoklad, ale při daných datech takový daný postup dává nejmenší chybu. U emisí PAH je nutno použít dat z r. 2002, protože emise PAH za r. 2003 nejsou k disposici. Poté zohledníme výrobu elektřiny bez emisí, tj. jaderné, vodní a větrné elektrárny, tj. 33,24635 % elektrárenského výkonu ČR v r. 2003. Z hlediska emisí CO2 reálně bezemisní spalování biomasy je ale zahrnuto v parních elektrárnách. Výsledky ukazuje tabulka č. 1:

Tabulka č. 1 - Měrné emise výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a.s. ČEZ v r. 2003 a odhad měrných emisí výroby elektřiny v ČR v r. 2003, u PAH v r. 2002 v tunách
Škodlivina Emise ČEZ v t E v tunách/1 GWh elektřiny v uhelných elektrárnách ČEZ Podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny v % Měrné emise v tunách/1 GWh elektrické energie vyrobenou v ČR
CO2 35 617 000 1 046,2049 66,75365 698,37996
Tuhé 2 732 0,0802491 66,75365 0,0535692
SO2 58 346 1,7138409 66,75365 1,1440514
NOx 61 748 1,8137704 66,75365 1,2107579
CO 3 701 0,1087123 66,75365 0,0725694
VOC 4 199 0,1233404 66,75365 0,0823342
PAH 2002 0,0257 0,000000766 71,72814 0,00000055
Zdroj: ČEZ, ERÚ, vlastní výpočty

Výši trakční spotřeby elektřiny u jednotlivých druhů elektrické městské hromadné dopravy (MHD) ukazuje tabulka č. 2:

Tabulka č. 2 : Výkony elektrické MHD dle trakcí v ČR v r. 2003, trakční spotřeba elektřiny a měrná spotřeba elektřiny
Výkony Trakční spotřeba elektřiny
miliony osbkm tisíce vozkm Celkem v GWh na ujetí 1 vozkm v kWh
Metro 3 417 43 134 97,592668 2,2625462
Tram 5 146 91 959 284,65083 3,0954102
Trolejbus 1 110 32 841 79,270433 2,4137643
Zdroj: ČSÚ, Ročenka dopravy, DP Prahy, Brna a Ostravy.
1 osobokilometr (osbkm) říká, že 1 cestující byl přepraven na vzdálenost 1 kilometru. Vozokilometr (vozkm) a 1 vlakokilometr (vlkm) říká, že příslušný dopravní prostředek ujel 1 km. 1 hrubý tunokilometr (hrtkm) říká, že dopravní prostředek, který i s nákladem váží 1 t, ujel 1 km. 1 čistý tunokilometr (čtkm) říká, že dopravní prostředek, vezoucí náklad o váze 1 t, s ním ujel 1 km.

V r. 2003 se výkony nákladní železniční dopravy v hrtkm měly dělit mezi elektrickou a motorovou trakci v poměru 90,35 % a 9,65 % výkonů, výkony osobní železniční dopravy v poměru 51,63 % : 48,37 %. V r. 2003 výkony motorové trakce železniční dopravy tvořila z 56,48 % osobní a z 43,52 % nákladní železniční doprava, výkony elektrické trakce železniční dopravy tvořila z 33,27 % osobní a z 60,73 % nákladní doprava.
Od různých expertů ČD jsem ale dostal dvojí dost odlišné rozdělení spotřeby elektřiny a nafty mezi osobní a nákladní dopravu: oficiální podle hrubých tkm = 398,5 : 727,2 GWh, zpřesněné rozdělení = 604,6 GWh : 593 GWh. Spotřeba motorové nafty v rozdělení podle hrtkm činila v osobní dopravě 56,5% a v nákladní dopravě 43,5%, dle zpřesněného rozdělení činila 53 % v osobní dopravě a 47 % v nákladní dopravě.

Emisní náročnost jednotlivých druhů nákladní dopravy v ČR v r. 2003
V r. 2003 v ČR byly realizovány výkony v nákladní silniční dopravě 46 564 mil. čtkm, v motorové trakci železniční dopravy 1 403,37 mil. čtkm, ve vodní dopravě 515,7 mil. čtkm a v elektrické trakci železniční dopravy 14 190 mil. čtkm. Jejich měrnou emisní náročnost ukazuje tabulka č. 3. Každá sledovaná škodlivina je uvedena nejdříve v absolutní výši, po té v měrné výši, jako počet čistých tunokilometrů, které příslušný druh dopravy v průměrných podmínkách přepravil, než vyprodukoval 1 t příslušné škodliviny (čtkm/t emise). Čím více čtkm ten či jiný druh dopravy ujede na vyprodukování té či oné škodliviny, tím měl v ČR v r. 2003 nižší měrnou emisní náročnost.

Tab. č. 3 – Výkony v mil. čtkm, emise v t a počet čtkm/1 t emise v ČR v r. 2003 při oficiálním rozdělení emisí dle hrtkm
Druh emise Silniční Motor. Žel. Vodní Elektr. Žel.
CO2 absolutní 4 854 000 292 883 60 000 507 875
CO2 čtkm/t 9 592,9 4 791,6 8 595 27 940
CO absolutní 73 800 2219,5 500 52,8
CO čtkm/t 630 948,5 632 299,3 1 035 400 268 883 520
NOx absolutní 46 200 3 220,4 700 880,5
NOx čtkm/t 1 007 878,8 435 773,8 736 714 16 116 117
VOC absol. 16 900 435,2 100 59,9
VOC čtkm/t 2 755 266,3 3 224 726,5 5 157 000 236 994 030
SO2 absolutní 901 65,3 13 832
SO2 čtkm/t 51 680 355 21 498 176 39 669 231 17 955 803
Tuhé absolutní 3 205 251,5 51 39
Tuhé čtkm/t 14 528 549 5 579 777 10 111 765 364 252 510
PAH absolutní 0,72 0,084 0,018 0,0004035
PAH 2002 čtkm/t 62 581 944 000 23 196 239 000 32 722 222 000 34 353 200 000 000
Zdroj: Ročenka dopravy 2003, ČD (trakční spotřeba elektřiny a nafty a její rozdělení mezi osobní a nákladní dopravu), vlastní výpočty.

Tabulka č. 3 ukazuje, že v žádné ze sledovaných škodlivin nebyla v r. 2003 v ČR nejšetrnější nákladní vodní doprava. U emisí kysličníku uhelnatého CO, resp. těkavých organických látek VOC byla 227x, resp. 46x šetrnější elektrická trakce železniční dopravy proti druhé vodní dopravě a 406x, resp. 86x šetrnější proti nejhorší silniční dopravě. Elektrická trakce železniční dopravy byla 13,9x šetrnější proti druhé nejšetrnější silniční dopravě u emisí oxidů dusíku NOx a 21,8x u tuhých emisí (vodní doprava byla u emisí NOx a tuhých až třetí nejšetrnější). Také u emisí oxidu uhličitého CO2 nejnižší měrnou emisní náročnost měla elektrická trakce nákladní železniční dopravy - 2,43x nižší proti druhé nejšetrnější silniční dopravě a 5,31x nižší proti nejhorší motorové trakci železniční dopravy.
V emisích oxidu siřičitého SO2 byla nákladní silniční doprava 1,3x šetrnější než druhá nejšetrnější vodní doprava a 3,49x šetrnější než nejhorší elektrická trakce železniční dopravy. U emisí SO2 a CO2 jde o rozdíly zdaleka nejmenší. Největší náskok elektrické nákladní železnice proti motorovým druhům dopravy měla u měrných emisí polycyklických aromatických uhlovodíků PAH, přestože jde o skutečnost r. 2002, neboť údaje za rok 2003 nejsou k disposici.
Druhé rozdělení spotřeby elektřiny a nafty mezi osobní a nákladní železniční dopravu dále zlepšuje jejich pozici, zvláště elektrické nákladní železniční dopravy.
Závěr je zřejmý: chceme-li snižovat znečištění ovzduší z nákladní dopravy při daných dopravních výkonech, lze tak kromě snižování emisní náročnosti jednotlivých dopravních prostředků činit jen posilováním elektrické nákladní železniční dopravy na úkor silniční, vodní i motorové železniční dopravy.

Emisní náročnost jednotlivých druhů osobní dopravy v ČR v r. 2003
Výpočet měrné emisní náročnost jednotlivých druhů osobní dopravy v ČR v r. 2003 je obdobný jako u měrných emisí v nákladní dopravě. Vzhledem k 9 druhům osobní dopravy byla zvolena pro každou škodlivinu samostatná tabulka. Zdroje dopravního výkonu i emisí jsou stejné jako u nákladní dopravy. Obtížnější je získání údajů o trakční spotřebě elektřiny tramvají a trolejbusů, protože s ohledem na zákon o utajování informací lze žádat jen skupinová data a dotazovat se na příslušné dopravní podniky, které své individuální údaje nemusí poskytnout, viz předchozí text. Měrnou emisní náročnost 9 základních druhů osobní dopravy a 7 základních druhů škodlivin ukazují tabulky č. 4 - 10:

Tab. č. 4 - Výkon, emise a osbkm/t emise CO2 v osobní dopravě v r. 2003 v ČR
Druh dopravy Výkon (mil. osbkm) Emise CO2 v t Osbkm/t CO2
IAD 67 300 7 037 000 9 563,7
Linkový bus 8 887 1 204 000 7 381,2
Železnice elektrická 3 361,4 278 286,8 12 978,8
Železnice motorová 3 148,6 380 116,9 8 283,3
MHD metro 3 417 68 156,8 50 134,4
MHD tramvaj 5 146 198 794,4 25 886
MHD trolejbus 1 110 55 360,9 20 050,3
MHD bus 5 863 786 000 7 459,3
Letecká 7 081 1 524 000 4 646,3
IAD = individuální automobilová doprava.

Tab. č. 5 - Výkon, emise a osbkm/t emise CO v osobní dopravě v r. 2003 v ČR
Druh dopravy Výkon (mil.osbkm) Emise CO v t Osbkm/t CO
IAD 67 300 139 000 484 172,7
linkový bus 8 887 11 000 807 909,1
Železnice elektrická 3 361,4 28,9 116 241 840
Železnice motorová 3 148,6 2 880,5 1 093 072,3
MHD metro 3 417 7,08 482 474 380
MHD tramvaj 5 146 20,66 249 117 250
MHD trolejbus 1 110 5,75 192 955 980
MHD bus 5 863 7 900 742 151,9
Letecká 7 081 2 100 3 371 904,8

Tab. č. 6 - Výkon, emise a osbkm/t emise NOx v osobní dopravě v r. 2003 v ČR
Druh dopravy Výkon (mil.osbkm) Emise NOx v t Osbkm/t NOx
IAD 67 300 27 200 2 474 264,7
linkový bus 8 887 13 400 663 209
železnice elektrická 3 361,4 482,5 6 967 206,7
železnice motorová 3 148,6 4 179,6 753 333,7
MHD metro 3 417 118,2 28 918 149
MHD tramvaj 5 146 344,6 14 931 382
MHD trolejbus 1 110 96 11 565 235
MHD bus 5 863 8 900 658 764
letecká 7 081 9 100 778 131,9


Tab. č. 7 - Výkon, emise a osbkm/t emise VOC v osobní dopravě v r. 2003 v ČR
Druh dopravy Výkon (mil.osbkm) Emise VOC v t Osbkm/t VOC
IAD 67 300 25 000 2 692 000
linkový bus 8 887 2 300 3 863 913
železnice elektrická 3 361,4 32,8 102 462 550
železnice motorová 3 148,6 564,8 5 574 669,1
MHD metro 3 417 8,035 425 253 130
MHD tramvaj 5 146 23,44 219 571 970
MHD trolejbus 1 110 6,56 169 259 250
MHD bus 5 863 1 600 3 664 375
Letecká 7 081 600 11 801 667

Tab. č. 8 - Výkon, emise a osbkm/t emise SO2 v osobní dopravě v r. 2003 v ČR
Druh dopravy výkon (mil. osbkm) Emise SO2 v t Osbkm/t SO2
IAD 67 300 776 86 726 804
linkový bus 8 887 249 35 690 763
železnice elektrická 3 361,4 455,88 7 373 445,4
železnice motorová 3 148,6 84,7 37 164 460
MHD metro 3 417 111,7 30 591 917
MHD tramvaj 5 146 325,7 15 801 990
MHD trolejbus 1 110 90,7 12 239 572
MHD bus 5 863 147 39 884 354
Letecká 7 081 539 13 137 291

Tab. č. 9 - Výkon, emise a osbkm/t emise tuhých v osobní dopravě v r. 2003 v ČR
Druh dopravy Výkon (mil.osbkm) Emise tuhé v t Osbkm/t tuhých
IAD 67 300 359 187 465 180
linkový bus 8 887 941 9 444 208,3
železnice elektrická 3 361,4 21,346 157 470 920
železnice motorová 3 148,6 326,46 9 644 756,1
MHD metro 3 417 5,228 653 600 870
MHD tramvaj 5 146 15,25 337 475 440
MHD trolejbus 1 110 4,246 261 394 600
MHD bus 5 863 552 10 621 377
letecká 7 081 0 Neznečišťuje

Tab. č. 10 - Výkon, emise a osbkm/t emise PAH v osobní dopravě v r. 2002 v ČR
Druh dopravy výkon (mil. osbkm) Emise tuhé v kg Osbkm/kg PAH
IAD 65 217,7 9 830 6 634 557,5
Linkový bus 9 667,5 387 24 980 620
Železnice elektrická 3 406,2 0,189 18 055 616 000
Železnice motorová 3 190,6 106,96 29 829 918
MHD metro 3 082,2 0,047 65 277 337 000
MHD tramvaj 5 224,8 0,158 33 126 830 000
MHD trolejbus 1 133,9 0,045 25 367 912 000
MHD bus 5 729,1 297 19 289 899
Letecká 6 895 0 Neznečišťuje
Zdroj tab. č. 4-10: Ročenka dopravy, Ročenka ČD, ČHMÚ, CDV Brno, vlastní výpočty.

Čím víc osbkm příslušný druh dopravy ujede na vyprodukování 1 t emisí, tím je šetrnější.
Z tabulek č. 4-10 je zřejmé, že nejnižší měrné emise v r. 2003 u emisí CO, VOC, NOx a CO2 produkovalo metro, následováno tramvajemi a trolejbusy. Ekologický přínos elektrické MHD pro čistotu ovzduší ve městech, ale i celkově, je zřejmý. V případě emisí tuhých a PAH (PAH v r. 2002) se před ně dostává letecká doprava, která tyto škodliviny podle CDV Brno neprodukuje vůbec. Pouze v měrné emisní náročnosti na SO2 vychází elektrická železnice nejhůř. Nejšetrněji zde vychází IAD (její emise SO2 připadají na auta s naftovým motorem, kterých není mnoho), před metro, tramvaj a trolejbus se ještě dostává motorová železnice, autobus MHD a linkový autobus.
Měrná emisní náročnost jednotlivých druhů osobní dopravy nevychází tak jednoznačně jako u nákladní dopravy. Jako ekologicky nejšetrnější vychází metro (i při poměrně vysoké nepřímé spotřebě elektřiny), dále tramvaje a trolejbusy. Poměrně dobrou pozici zaujímá elektrická železnice (zřejmě při značném rozptylu vzhledem k značně rozdílnému vytížení jednotlivých vlakových spojů). Hůře vychází letecká doprava. Ještě hůře linkové autobusy a autobusy MHD. Nejhůře vychází IAD, byť má nejnižší měrné emise SO2.
V osobní dopravě je třeba vidět, že mezi jejími základními 9 druhy je jen částečná zaměnitelnost, resp. je nutné rozlišovat osobní dopravu na krátké vzdálenosti, zejména ve velkých městech a aglomeracích, a osobní dopravu dálkovou. Dálková osobní doprava nemá velké rezervy ke snížení emisí vlivem změn podílu jejich jednotlivých oborů. Určité a nejednoznačné snížení emisí nabízí jen posilování elektrické osobní železniční dopravy. Naopak osobní doprava ve velkých městech a aglomeracích má značné rezervy ve snižování emisní náročnosti posilováním elektrických trakcí MHD a osobní železniční dopravy. Samozřejmě, je nutné přihlížet k řadě dalších okolností, zvláště pak ke skutečnosti, že jde o průměrné roční údaje, které nemusí platit pro tu či onu konkrétní silnici či železnici, ten či onen druh dopravního prostředku či spoj. Nebude-li dostatečný proud cestujících nebo nákladů, nemá smysl uvažovat např. o elektrifikaci určité železniční trati či o výstavbě trati tramvajové. Podobně není ani z ekologického hlediska chybou, posílají-li ČD v době nejslabšího provozu na některé tratě místo velkých elektrických jednotek malé motoráčky. Bezhlavost ani zde není na místě.
Je těžko pochopitelné, že např. v lázeňském městě Teplice, v regionu se značně znečištěným ovzduším, se tamní radní usnesli do r. 2008 zrušit trolejbusy. Nevědí snad, že trolejbusy své okolí neobtěžují emisemi ani hlukem a že elektrická MHD má značný městotvorný efekt? Ing.Jan Zeman,CSc. Praha (vyšlo ve Zpravodaji MŽP č. 6/2005)