MUDr. Miroslav Šuta: Nebezpečné chemické látky podle WHO každoročně zabíjejí asi 5 milionů dětí

Italská tisková agentura ANSA informovala s odvoláním na vysokého představitele Světové zdravotní organizace (WHO), že toxické chemikálie každoročně zabijí asi 5 milionů dětí. Dalších až 18 milionů dětí je každoročně postiženo neurotoxickým působením olova. Zástupce ředitele WHO pro oblast zdraví a životního prostředí Robert Bertolini uvedl: "Odhadujeme, že 40% onemocnění spojených s problémy životní prostředí postihuje děti mladší pěti let. Každoročně jim na vrub padne asi 5 milionů mladých obětí." Z tohoto pohledu za nejzhoubnější znečišťující látku označil Bertolini olovo, které každoročně trvale poškodí vývoj nervového systému asi 15 až 18 milionů dětí, zejména v zemích rozvojového světa. Představitel WHO dále dodal, že tato problematika je jednou z priorit jeho organizace a že se snaží apelovat na evropské zákonodárce, aby mu věnovali větší pozornost. Bertolini mimo jiné zdůraznil i význam úmluvy o eliminaci perzistentních organických látek (POPs).

Stockholmská úmluva - globální zákaz pro "špinavý tucet"
Tato úmluva je považována za progresivní nástroj zvýšení chemické bezpečnosti, protože jde o první historický celosvětový zákaz 12 persistentních organických látek. Byla pod patronací Organizace OSN pro ochranu životního prostředí (UNEP) podepsána v květnu 2001 ve Stockholmu a vstoupila v platnost 90 dní po doručení ratifikačních listin 50. signatářskou zemí. Úmluva se týká tzv. "špinavéhu tuctu", do kterého patří aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, chlordan, mirex, tofaxen, hexachlorbenzen (HCB), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).

Stockholmská úmluva o zákazu výroby a používání persistentních organických látek je zároveň globálním precedentem pro další vývoj v oblasti eliminace chemických rizik. Předpokládá totiž také opatření na snížení úniků POPs produkovaných nezáměrně (např. dioxiny) s cílem zcela ukončit jejich produkci v případech, kde je to proveditelné. Progresivita úmluvy spočívá ve změně přístup od "řízení" rizika nebezpečných chemikálií k jejich eliminace prostřednictvím náhrady nebo změny technologie u záměrně i nezáměrně produkovaných látek.

Česká republika podepsala úmluvu jako jedna ze 151 zemí a poté i ratifikovala (5.2.2002 schválena Parlamentem ČR, 26.8.2002 oficiálně doručeny ratifikační listiny sekretariátu úmluvy). Uvedení úmluvy do života má značný význam nejen globální, ale též pro ČR, protože se týká likvidace zásob obsolentních pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB) či sanace starých ekologických zátěží. Díky kampani Greenpeace je všeobecně známo, že dioxiny je např. velmi silně kontaminována Spolana Neratovice (více ZDE: http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=1), ale málokdo ví, že problémy způsobuje kontaminace dioxiny třeba i v ústecké Spolchemii (více ZDE - http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=3&sid=36). Spolchemie byla přitom donedávna spojována spíše se silnou kontaminací jiným nebezpečnými látkami jakou jsou rtuť, DDT nebo hexachlorbenzen, které zamořily nejen samotný areál chemičky, ale také řeky Bílinu a Labe. (více ZDE - http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=3&sid=38)

Stockholmská úmluva povede k redukci až eliminaci vzniku nežádoucích polutantů (dioxinů, PCB, HCB) jejichž hlavními zdroji jsou spalování odpadů, cementárny, metalurgické procesy, chemické výroby atd. Realizace úmluvy se projeví značně pozitivními dopady na zlepšení kvality životního prostředí a snížení zdravotních rizik pro člověka. Obyvatelé ČR a předtím Československa byly bohužel po desetiletí vystaveni vysokým dávkám těchto látek, zejména PCB. Podle expertizy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo ještě v roce 1999 (tedy dlouho po zákazu výroby a prodeje PCB) na každého občana ČR v průměru 8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl překročit 1 až 4 pg TEQ/kg/den. V roce 1999 tak spolykal každý Čech v průměru 555 pg TEQ látek s dioxinovým účinkem, což je téměř 4krát více než v Holandsku a skoro 6krát více než v Kanadě. Podle analýzy rizika zpracované experty SZÚ mohla dávka PCB, kterou Češi zkonzumovali v roce 1998, vyvolat až 270 nových případů rakoviny ročně.

---

reklama

---