https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ochranci-prirody-zdravou-krajinu-zajisti-jedine-zmena-zemedelskych-dotaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody: Zdravou krajinu zajistí jedině změna zemědělských dotací

24.6.2020
Otevřený dopis ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi.
 
Vážený pane ministře,

již delší dobu se ukazuje, že využívání prostředků dle dosavadních pravidel Společné zemědělské politiky naší krajině více škodí, než prospívá. Nejen přední světoví vědci, ale i různé instituce Evropské unie a veřejnost vyzývají k významným změnám zemědělské podpory. Tyto změny jsou nezbytné k zastavení kolapsu biologické rozmanitosti, k obnově úrodnosti půdy a k obnově vodního režimu krajiny, který umožní efektivně čelit suchu.

Dopady změny klimatu na českou krajinu, které již dnes a denně zažíváme, jasně ukazují, že bez posílení její schopnosti přirozeně zadržovat vodu bude do budoucna vážně ohrožena samotná produkce potravin. Zároveň je z dlouhodobých dat zřejmé, že současné převažující způsoby hospodaření mají negativní dopad na živé organismy od půdních živočichů až po ptáky, bez nichž se zdravá krajina neobejde. Problémem zůstává i nadměrná eroze půdy nebo nevhodná kvalita spodních vod.

Na výše zmíněné problémy a výzvy bude reagovat i reforma evropské Společné zemědělské politiky. Na české úrovni na ni naváže Strategický plán, který nastaví podmínky dotací na dalších několik let. Právě ten představuje šanci, jak zajistit ozdravění naší krajiny, ze kterého budou mít v posledku prospěch zemědělci i česká veřejnost. Strategický plán musí zemědělcům zajistit dostatečnou podporu k tomu, aby své hospodaření mohli změnit a o naši krajinu mohli skutečně pečovat. Nynější rozhodnutí o Strategickém plánu jsou tedy pro budoucnost české krajiny a půdy klíčová.

Žádáme Vás proto, pane ministře, aby se Ministerstvo zemědělství při přípravě Strategického plánu zaměřilo na tyto čtyři kroky:

1) Faktické zahrnutí evropských a národních cílů do přípravy Strategického plánu

Přestože nové období Společné zemědělské politiky začne pravděpodobně až v roce 2022 či 2023, český Strategický plán je nyní oproti jiným státům již v pokročilé fázi přípravy. Je proto nutné zajistit, aby byly do Strategického plánu v odpovídající šíři začleněny cíle nedávno zveřejněných evropských strategií Farm to Fork či Biodiversity strategy 2030, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu. Mezi cíli vztaženými k roku 2030 jde zejména o dosažení obhospodařování 25 % plochy v režimu ekologického zemědělství, 10 % přírodních prvků na zemědělských plochách, snížení užívání hnojiv o 20 %, snížení užívání pesticidů o 50 % či snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 %. Z dosavadních postojů Evropské komise je zřejmé, že nepřijme Strategický plán, který k těmto cílům nepovede. Český Strategický plán zároveň musí dostatečně odrážet závěry a cíle dalších dokumentů přijatých Vládou České republiky, především Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu či Politiky ochrany klimatu. Žádáme Vás proto o informaci, jakými kroky Ministerstvo zemědělství zajistí, aby Strategický plán plně zohledňoval cíle výše zmíněných strategických dokumentů.

2) Zvýšení transparentnosti přípravy Strategického plánu

Ze srovnání příprav Strategických plánů v jiných členských státech je zřejmé, že proces na české úrovni není z hlediska transparentnosti vyhovující. Transparentnost procesu Evropskou komisí je vyžadována v čl. 94 § 1 návrhu reformy Společné zemědělské politiky z roku 2018. Strategický plán je zásadním národním dokumentem s vysokými veřejnými investicemi do více než poloviny českého území, detailní informace o postupu jeho tvorby proto mají být snadno veřejně dostupné. Podle našeho názoru je zapotřebí zveřejnit především informace o reformě Společné zemědělské politiky, podrobný aktualizovaný časový plán příprav, návrhy dokumentů vzniklých povinně v procesu tvorby Strategického plánu (SWOT analýza, Vyhodnocení potřeb, Ex ante hodnocení, Intervenční strategie) a seznam aktérů zapojených do procesu koordinovaného Ministerstvem zemědělství. Žádáme Vás proto o vytvoření veřejných internetových stránek, na kterém budou všechny tyto informace zveřejněny.

3) Zapojení široké veřejnosti do přípravy Společné zemědělské politiky a Strategického plánu

Vzhledem k nebývalému suchu, dopadajícímu drtivě nejen na zemědělce a lesníky, výrazně roste také zájem veřejnosti o nakládání s půdou a krajinou. Proto je důležité, aby ve společnosti rostlo povědomí o roli zemědělství a jeho přínosech a problémech. Ministerstvo by tedy mělo do procesu reformy Společné zemědělské politiky zapojit občany například formou panelových (online) debat, veřejných projednání či možností připomínkování nejen okruhem zvaných institucí a odborníků, jako se to děje v některých jiných členských státech. Žádáme Vás tedy o zaslání harmonogramu kroků, kterými Ministerstvo zemědělství umožní dostatečné zapojení veřejnosti.

4) Prosazení ambiciózní reformy Společné zemědělské politiky na evropské úrovni

Pokud chceme současně posílit dlouhodobou udržitelnost hospodaření v zemědělské krajině a neoslabit přitom konkurenceschopnost českého zemědělství, je nutné prosazovat ambiciózní reformu Společné zemědělské politiky na úrovni Evropské unie. V Radě Evropské unie je proto z české strany potřeba aktivně iniciovat a podpořit takové změny podmínek zemědělské politiky, které podpoří obnovu a ochranu přírody a zemědělské krajiny. Zejména je zapotřebí podpořit rozhodnutí, aby alespoň polovina peněz ze Společné zemědělské politiky směřovala na ochranu přírody a klimatu a aby byla posílena tzv. podmíněnost, tedy nastavení základních podmínek hospodaření, které ochrání půdu a krajinu a bez jejichž dodržení nelze dotační podporu z veřejných rozpočtů vyplatit.

Vážený pane ministře, dovolte nám ujistit Vás, že jsme připraveni se na ambiciózním návrhu českého Strategického plánu podílet.

Věříme, že Ministerstvo zemědělství bude při jeho přípravě důsledně naplňovat výše uvedené environmentální cíle. Při přebírání petice ČSO a ČMMJ Vraťme život do krajiny v prosinci loňského roku jste řekl, že si jste vědom problému intenzivního zemědělství a že s námi sdílíte požadavek na zdravou krajinu. Máme-li účinně čelit suchu a dalším vážným problémům a mají-li čeští zemědělci mít reálnou šanci na dlouhodobou ekonomickou udržitelnost svého hospodaření, pak je ozdravění české krajiny nezbytným předpokladem.

Anna Kárníková, ředitelka, Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic
Petr Kazda, ředitel, Nadace Partnerství
Zdeněk Vermouzek, ředitel, Česká společnost ornitologická
Martin Střelec, ředitel, Juniperia
Jan Valeška, ředitel, Asociace místních potravinových iniciativ
Soňa Jonášová, ředitelka, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) Tomáš Hodek, předseda, Ekodomov Radomil Hradil, předseda správní rady, Nadace Pro půdu


reklama

 
Ochránci přírody

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.6.2020 06:03
Tlak veřejnosti je baště agrobaronů MZE ČR /Toman ukradený - - a v článku míněné rady jsou dobré,ale veskrze naivní.

Je spíše zapotřebí komunikovat s Bruselem, aby nastavil pravidla pro vyplácení eurodotací více " do zelena".

Za dva roky budou parlamentní volby a bude zapotřebí podpořit strany , které nejsou svázány s minulostí ministerstva zemědělství.

Je doslova tragédií, že klíč k ozdravění krajiny drží v rukou jediné ministerstvo , které veškeré snahy o nápravu krajiny odmítá.
Chtělo by to najít Jánošíka, který by tech chlív v Praze konečně vyčistil.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

24.6.2020 06:20
Z vlastní zkušenosti vím , že psát cokoliv na ministerstvo je zbytečné .Pokud vám odpoví , tak to budou nic neříkající fráze nebo odkazy na plány , kterým nevěří snad ani na tom ministerstvu .
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.6.2020 07:30
To se vyjadřují ti praví.
Odpovědět
DA

DAG

24.6.2020 12:28 Reaguje na pavel peregrin
Taky jsem si nejdříve přečetl podepsané pod článkem a pozvedl obočí, ale na druhou stranu jsou ty požadavky rozumné. O některých by šlo ještě asi polemizovat.
Předpokládám, že Vám by vadilo více peněz do eko zemědělství. Tím pádem méně peněz do standardního zemědělství. Deset procent krajinných prvků a polovina peněz na ochranu přírody a klimatu.
Ono pokud by bylo peněz na dotace víc než na toto období, tak by to bylo ještě relativně snesitelné. Jenže to vypadá, že těch peněz bude míň a tím pádem by někteří zemědělci na tom byli hodně bití.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.6.2020 12:45 Reaguje na DAG
Ono nám ani tak nevadí, že jde do eko zemědělství na 1 ha více peněz, ale to množství 25 % je prostě nereálné a nesmysl. Navíc se obávám, že něco podobného bylo uloženo v minulém období a vznikl z toho pomocí českého úředníka paskvil, kdy každý podnik vlastně musí mít nějakou neošetřovanou plochu 5 % výměry. Už vidím jak se stane něco podobného, akorát to bude těch 25 %.

A ty krajinné prvky moc nechápu, to jako vytvořit nově na orné půdě 10 % krajinných prvků? Vemte si nějaký velice průměrný podnik 1000 ha. Tzn 100 ha upárat, při pěstování pšenice, asi nejlevnější plodiny a nejvíce zastoupené, tak 6tx4000= 24 000Kč - náklad 12 000 Kč= ,,zisk,, 12 000 Kč * 100 ha, myslíte skutečně, že někdo vykompenzuje ztrátu 1200 tis. Kč?? To asi ne, jak jste již řekl, peněz bude spíše méně. A takový peníz určitě není zanedbatelný, to může být například celý měsíční náklad na zaměstnance v nějaké ZD podobné výměry. Navíc pokud by to stát nakonec kompenzoval, tak by stejně další 4000 Kč padly na nájem a ten zemědělec z toho bude mít zase méně.
Odpovědět
DA

DAG

24.6.2020 13:36 Reaguje na Jiří S
U nás je bývalé družstvo eko a jsou spokojení. Ale je fakt, že dělají hlavně trávy, pasou pár krav na maso a něco špaldy. Tráva do bioplynu. I ty dotace jsou u nás vyšší než standardní. A zaměstnanců je šest i se sekretářkou a vedoucím. Na jižní Moravě nebo na východě Čech to bude o něčem jiném.
Čeští úředníci podle mě mohou za daleko víc zla než EU, protože její nařízení dělají adabsurdum.
Vaše cenová kalkulace ztráty je jasná a koresponduje s mými zkušenostmi. Osobně bych místo prvků preferoval biopásy a měl by se spíš kompenzovat rozdíl ve ztrátách. Biopás by byl osazen plodinou, která by byla příznivá pro ochranu přírody a jejím sklizením by nevznikla tak velká ztráta napadá mě kapusta různé jeteliny a traviny.
Odpovědět
DA

DAG

24.6.2020 13:39 Reaguje na DAG
Ještě mě napadlo, že by šlo dotovat čerstvé krmení.
Každý den u nás vyjížděli dva lidé dělat krmení.
Traviny se sekli postupně a byl dostatek času pro uzrání trav a vývoje hmyzu.
Odpovědět
DA

DAG

24.6.2020 13:39 Reaguje na DAG
Samozřejmě sekly.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.6.2020 14:27 Reaguje na DAG
No ono s tím eko musí být spokojeni. Už se nepamatuji kolik přesně, ale mám pocit, že jen za zasetí plodiny dostanete na hektar, nebo to tak bývalo, nebijte mne za to 15 000 Kč a nemuseli prokázat vlastně ani sklizeň, stačilo to v podstatě zaorat a dost se to dříve praktikovalo. Jestli se dopěsují 2 tun biopšenice s minimálními náklady u špaldy je to 14 000/t tak ta ekonomika jak vidíte je zcela někde jinde. Je mi jasné, že ted všichni řeknou, tka proč to neděláte taky. Jsou dva důvody, je velice těžký přechod, tři roky nedostáváte žádné dotace na eko a vaše produkce se prodává za standartní cenu, tedy ty tři roky bývají silně prodělečné. Ten podnik jak jste ho popsal to měl snazší v tom, že to zní jakoby měl všechny louky v LFA/ANC, na které dřív za 2 pomulčování dostávali zemědělci 14 000 Kč/ha tzn. jeden člověk s mulčovačem vidělal několik milionů, popřípadě se to zkrmovalo a určitě si uděláte obrázek o jejich ekonomice, tzn. že jejich přechod na eko byl touto dotací na louky velice usnadněn. U nás bohužel nic takového není a držíme se zuby nehty nad vodou a ten přechod na eko by byl likvidační. Druhá věc, proč nechceme přejít na eko je to, že pomalu, ale jistě přichází doba a i ekologičtí zemědělci si začínají stěžovat na výkupní ceny. A ted si vemte kolik té eko pšenice vyprodukují, no skoro nic. A představa, že by tu mělo být 25 % eko je nesmysl, protože cena by rapidně klesala tak, že by se to zase vyplácelo tak, jako klasické zemědělství. Akorát by se vyprodukovala 1/3 produkce a to je směšné. Proto takové věci nejdou zavést v EU ani globálně ani nijak jinak.
Odpovědět
DA

DAG

24.6.2020 14:47 Reaguje na Jiří S
Nevím co je LFA/ANC, ale těch 14 000 je pravda. Jsou to traviny staré desítky let. V dnešní době na nich není ani pořádný výnos. Oni ho prostě nepotřebují. Naštěstí pro přírodu.
Vaše poznámky jsou zajímavé. Dle mého názoru by si zemědělci měli uvědomit, že příroda není "fabrika" a příroda jde do kopru. Za posledních třicet let v ní prostě všechno mizí. Ochranáři by si zase měli uvědomit ekonomický aspekt a najít kompromis.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.6.2020 15:04 Reaguje na DAG
LFA je bývalý název a znamená to less favoured area. Jsou to ty špatně využívatelné louky, ale bylo to tenkrát uvaleno na spousty luk i na Vysočině a podobně pro kamarádíčky, aby si taky nahrabali.

No věc je ta, že většina zemědělců si to uvědomuje a pokud můžou, tak se starají, jak nejlépe to jde, ale vzhledem k finančním výsledkům to nejde jinak, taková je realita, i když nám tu spousta lidí bude tvrdit, že jde. Budou nám tvrdit, že v Rakousku to jde, akorát zapomínají na holý fakt, že 55 % zemědělců v Rakousku mají zemědělství jako vedlejší živnost, to jsou ti drobní a ten zbytek se přibližuje k velikosti českých zemědělců, protože by se také jinak neuživili, jen tou velikostí firmy, právě jako u nás. Cena se řídí obvykle podle MATIFu a to se řídí dle konzumentů, takže všech a vzhledem k tomu, že střední třída schudla a nižší třída na to taky nemá, tak rohlík prostě stát 15 Kč nemůže a o tom to je. Zemědělec to jen těžko změní. Nevím kde se vzala ta hysterie, že zemědělcovi se tento stav líbí, či mu vyhovuje. Nikdo z nás dotace pobírat nechce.
Odpovědět
DA

DAG

25.6.2020 09:17 Reaguje na Jiří S
Vezměte to z druhé strany. Zemědělství dotace potřebuje. Cena potravin se neurčuje v ČR a v podstatě ani v Evropě. Jestliže zrušíte dotace, tak cena zemědělských produktů nestoupne natolik, aby se zemědělci uživili. Dopadli by jste jako před vstupem do EU.
Je to prostě o penězích, aby stát dotoval dostatečně mimoprodukční funkce a zemědělcům zaplatil to, že se budou starat o krajinu.
To je ovšem jen vlhký sen, peníze nebudou a nebude spokojená příroda, ochranáři a ani zemědělci. Zemědělci budou muset odolávat tlakům na ceny obilí z jiných kontinentů a třeba budou muset stejně změnit strukturu produktů k vyšší přidané hodnotě.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.6.2020 10:41 Reaguje na DAG
Ta vyšší přidaná hodnota by byla opravdu skvělá, aby se začalo zpracovávat přímo u daného zemědělce. Bohužel, nevím jestli jste viděl DVTV, kde byl Martin Pícha a řekl to tam jasně, stejně drtivá produkce musí jít do supermarketu( asi 85 %) a na to ty markety nekývnou a pokud jo, tak tam naperou takovou marži, že si to nikdo nekoupí. I když není proč, český zemědělec by tu potravinu vyprodukoval stejně levně, je to jen trik obchodníků, jak zase vytřískat akorát více peněz.

Je zajímavé, s tou cenou potravin, asi jste myslel spíš cenu komodit předpokládám, že i když se neurčuje v ČR, tak výkupní ceny např. mléka jsou dlouhodobě o 1 Kč/l nižší v porovnání s EU, čím to je? Jak to a proč?

Je to začarovaný kruh, firmy co vykupují komodity jsou většinou vlastněny subjekty cizích států a jen takto české zemědělce vykořisťují, tento problém vznikl bohužel již po revoluci a těžko se s ním něco bude dát dělat.
Odpovědět
DA

DAG

26.6.2020 13:40 Reaguje na Jiří S
Je škoda, že jste vy zemědělci těch mlékáren po revoluci zbavili.
JJ myslel jsem komodit. Pakliže budete dělat pšenici a nebudete mít dotace, tak stejně q obilí dráž neprodáte.
Ano supermarkety by asi museli odebírat potraviny od zemědělců, ale část vysoce ziskových produktů by šla prodávat přímo v místě.
Jistě to není jednoduché, tak jak si internetoví diskutéři představují. Kdyby to tak jednoduše šlo, tak to dávno dělají všichni zemědělci. Asi je nějaký prostor u vína, protože tam jsou zemědělci celkem aktivní.
Jinak je to takové paběrkování.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.6.2020 14:50 Reaguje na DAG
No zbavili. Těžko říct, byly to všechno družstva a spíš se privatizovalo, až se proprivatizovalo. Neřekl bych, že se zbavili, ale bylo je obtížné získat a zrovna po revoluci to nebyl žádný med. Rozhodně by na tom nezbohatli. Sám o tom moc nevím, jsem mladšího ročníku, takže se nechci do tohoto tématu zaplétat, protože nevím okolnosti a nerozumím mu zcela.

Ano nějaká specializace by šla dělat a troufnu si říct, že menší sedláci již se snaží natlačit do farmářských trhů. Ale vzhledem k tomu, že většina půdy je vlastněna podniky okol 500 - 2000 ha, tak takový podnik se nikdy nepustí do maloprodeje (hodně moc práce na malé ploše), k tomu prodeji potřebuje použít větší plochu a to jde bohužel jen ve spolupráci se supermarketem.

Prostor u vína již není. My jako vinohradníci s 80 ha bychom se těžko prosazovali na trhu. Trh je již skvěle obsazen a navíc v posledních 2 letech se pije víno o hodně méně, co znám provozy co vyrábí, tak oproti dobrým rokům jim zbývá 1/3 láhví na skladě a neví co s tím. Takže tam bohužel.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.6.2020 15:39 Reaguje na Jiří S
Navíc v Hamburku se vybudovali obrovské zásobárny na mošt a víno a momentálně se tam začne vozit z celého světa a Evropa bude zaplavena. Bohemia Sekt, tedy Němci, co jsou u nás si z toho už teď škubou vlasy. Takže bohužel, naše víno půjde nejspíš ještě hůře na odbyt.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.6.2020 15:39 Reaguje na Jiří S
*pardon, vybudovaly
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

26.6.2020 23:11 Reaguje na Jiří S
Panové DAG a Jiri S - moc dekuji za pekne prispevky, je radost cist texty, ktere spolu diskutuji, skutecne se komenuji a navzajem si nenadavaji. Docela to obohacuje i ten puvodni tet (se kterym naprosto souhlasim, ale to jedno).
Odpovědět
Pa

PavelA

24.6.2020 07:51
Širší veřejnost je po prvé-lehce manipulovatelná
a po druhé-je jí nějaká krajina ukradená.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.6.2020 09:58
Nic neříkající blábol. Od výše uvedených autorů nelze ani víc čekat, jelikož jsou závislí na brebendách od dotyčných ministerstev a Agrokomplexů.
Odpovědět
va

vaber

24.6.2020 17:39
mně nic neříkající dopis, co by měl stát udělat s krajinou a co by měli dělat zemědělci, konkrétně?
Tady na Ekolistu jsem se dozvěděl:
-nepěstovat řepku a jaké další plodiny?
-zmenšit pole a udělat meze? to zemědělci udělají
-vykopat meliorace,
-zakládat tůňky a mokřady
-zlepšovat retenci a omezit erozi , jak na poli zlepší zemědělec retenci a zabrání erozi ,jen tím že bude všude pěstovat jetel nebo něco podobného? nebo bude stavět kamenné terasy jako kdysi?
-nestavět přehrady, ty prý škodí nejvíce
-co dělat v lesích? zde jsem slyšel jen o cestách v lesích ,jiný návrh?
Za všemi těmi výzvami a dopisy by mělo být něco konkrétního fyzického. Napřed musím vědět co přesně chci nebo musím udělat a potom řešit peníze, tady se to dělá naopak nejdřív se dělí peníze a poton se něco zpytlíkuje a tomu odpovídá výsledek
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.7.2020 23:52
Teď se stanu terčem ideologů,ale musím
se k tomuto vyjádřit.V globalizovaném
světě se prostě problémy s odbytem řeší
národními nebo unijními dotacemi,které
ale vytvářejí nerovné podmínky mezi
zemědělci.Stanovit takové dotace,aby
vyřešily všechny problémy je utopie
a zemědělcům nařizovat nákladná
opatření v krajině bez kompenzací
je jejich buzerace.Stačila by
garance odbytu,jaká bývala kdysi.
Zemědělec tak mohl dlouhodobě plánovat
a dodržovat osevní plány,množení zvířat
a vědět,že garantovanou produkci udá
za smluvní pevné ceny.Přebytky by
musel udat mimo tuzemský trh a dovoz
by při naplněném nákupu nebyl možný.
Samozřejmě né u všeho a v určitém
procentuálním množství.Pak by i mohl
pěstovat plodiny od kterých se z
důvodu ekonomiky ustoupilo a začaly
se osévat pole řepkou,kukuřicí a pšenicí.
Každopádně bych už nedotoval bioplynovky,
zrušil přidávání lihu a řepkového oleje
do paliv,protože se to neblaze podepisuje
na chemizaci a degradaci humusu v půdě.
Pokud sem budou nadále proudit dotované
přebytky produkce z celé EÚ a levné maso
ze zemí s levnější produkcí,tak žádné
dotace zemědělce nespasí.Kde udá kvalitní
produkcí,když tu bude z dovozu levné zboží
za dumpingové ceny?Jsou terčem kritiky
ekologů,ale oni se pouze chovají tržně.
Garantovaný odbyt za pevné ceny zavání
socialismem,ale ono to zemědělství není
pouze výroba,ale i péče o půdu a krajinu.
Nikdo nebude rozšiřovat chovy zvířat
pro tvorbu hnoje do zničené půdy,když vidí
dotované přebytky z dovozu na trhu.
Nikdo se nebude dobrovolně vzdávat
produkce dotovaných ekopaliv a bude
je dál pěstovat,když se to vyplácí.
Ekologové ať si sypou popel na hlavu
za prosazení takových dotací,protože
tak přispěli k té chemizaci a úbytků
humusu v půdě.Zemědělci produkují to,
co jim přináší zisk a jistotu odbytu
těchto "ekoproduktů".To udělá každý
dobrý podnikatel.Bohužel,pokud se
neustoupí od dogmat trhu,tak se
budou uplatňovat v zemědělství stále různé
dotace,ať ty spravedlivé či nikoli
a přírodě to moc nepomůže.
Odpovědět
JS

Jiří S

3.7.2020 12:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Výborný komentář, jako zemědělec děkuji za objektivní shrnutí. Jen přidám drobné úpravy.

Bioplynky se nepodepisují na chemizace, ale na erozi.
Řepka by se na chemizaci nepodepisovala, kdyby nebylo unáhleného zákazu mořidel.
Ekopaliva nejsou dotovaná, jen je zajištěn jejich odbyt a vzhledem k hladovosti trhu byla cena vyšší.

Země s levnější produkcí vesměs neexistují, asi jste měl na mysli země Mercosuru a tam jsou státem zemědělci dotováni stejně, či více jak v západních zemích Evropy, takže to spadá do těch dotovaných přebytků jak jste zmiňoval.

Konečně a za to jsem Vám nejvíce vděčný někdo pochopil, že i zemědělec je podnikatel pohybující se v tržním odvětví a musí generovat zisk.

Za posledních zhruba 10 let co vymysleli ekologové, to znamenalo zvýšení chemizace zemědělství.

Děkuji Vám pane Machačku.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.7.2020 21:50 Reaguje na Jiří S
Možná jsem se nevyjádřil všude přesně,ale
mou základní myšlenkou bylo to,že je třeba
hlavně napravit chyby s dotacemi a vrátit
se od globalizace k místním zdrojům.Pokud
se nebudeme starat o naši krajinu a budeme
slepě přebírat zahraniční bludy,tak budou
pole brzo zastavěná soláry,hory větrníky
a v zemědělství se bude pěstovat pouze
kukuřice,řepka a pšenice pro energetiku.
Zemědělcům to nevytýkám,chovají se tržně,
ale kritizuji ty,co toto prosadili a nyní
vás kritizují za vaše tržní chování.Už
jsem to někde napsal:Zemědělci a lovci živí
lidstvo tisíce let,příroda byla donedávna
plná života a pak přišel homo ekolog a všem
radí,nařizuje a s přírodou to jde rapidně
z kopce.Chyby se vrší jedna na druhou,vše se
vším souvisí a řeší se pouze dílčí problémy.
Nic proti ekologii,ale ukrývat energetický
lobing za péčí o uhlíkovou stopu a přehlížet
ničení vlastní přírody nepochopím.Tak jako
nepochopím nadšení pro nějaký živočišný druh,
který tu nemá vhodné životní podmínky a přitom
obětovat jiné druhy,které je tu mají.Po staletí
člověk krajinu kultivoval ke svému užitku a nyní
se má jít zpátky?To by se ale bylo třeba zbavit
asi i člověka samotného! Uživit ty mudraly EKO
a BIO produkcí je utopie už nyní a to chtějí
ještě další půdu zastavět soláry a produkovat
daleko více biomasy na úkor zdravých potravin!
Kdysi jsem ekologii fandil,ale po jejím uchopení lobisty,anarchisty a snílky už nechci být s nimi
házen do jednoho pytle.Vám přeji výdrž a péči
o přírodu návrat zdravého selského rozumu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist