https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-styblo-zivocich-zvire-nebo-zver-o-tom-jak-se-zachranne-stanice-potykaji-s-chaosem-v-legislative
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Stýblo: Živočich, zvíře, nebo zvěř? O tom, jak se záchranné stanice potýkají s chaosem v legislativě

6.11.2023
Vypouštění poštolky ze záchranné stanice v Pátku
Vypouštění poštolky ze záchranné stanice v Pátku
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP
Čeština je krásný jazyk, leč dávat vyniknout její bohatosti zrovna v legislativě je poněkud nešťastné. V praktickém životě to dnes a denně pociťují záchranné stanice.
 
Živočich, coby příslušník říše živočišné, je pojem, který používá zákon o ochraně přírody a krajiny.

Zvíře je podle zákona na ochranu zvířat proti týrání pouze obratlovec, přičemž, aby se to pletlo, pokusné zvíře podle téhož zákona může být i hlavonožec.

Korunu tomu všemu nasazuje zákon o myslivosti, který z podkmene obratlovců, tříd savců a ptáků vytrhává některé druhy, které nazývá zvěří. Výběr těchto druhů je dán jen a pouze dlouhou tradicí naší myslivosti. Zřejmě jde o druhy někdy v pradávnu myslivci myslivecky obhospodařovávané. Co přesně znamená myslivecky obhospodařovávat zvěř nevím, ale tuším, že to má něco společného se střelbou.

Nešťastné je, když se živáček, který je vzhledem k uvedeným zákonům živočichem, zvířetem i zvěří zároveň, ocitne v nouzi a potřebuje pomoc lidí.

Káně lesní patří v záchranných stanicích mezi nejčastěji přijímané ptáky. Káně je zvěř.
Káně lesní patří v záchranných stanicích mezi nejčastěji přijímané ptáky. Káně je zvěř.

Člověk, pokud mu pomoc opravdu poskytne, skoro vždycky musí porušit jeden z uvedených zákonů.

Protože nejobtížněji se plní povinnosti dané zákonem o myslivosti, zachránce nejčastěji poruší právě tento zákon. Je-li totiž zvíře zvěří, pak se o něj může „postarat“ pouze uživatel honitby. Udělá-li to kdokoliv jiný, stává se, zjednodušeně řečeno, pytlákem. A tedy mu hrozí postih dle zákona o myslivosti.

(Samozřejmě lze takové konání posuzovat jako netrestatelné konání v krajní nouzi, kdy nastane menší škoda – třeba, že zvíře neuhyne – než kdyby člověk nedělal nic).

Jak však lze povinnostem zákona o myslivosti dostát, když se kontakty na uživatele honiteb nedají sehnat (myslivci je utajují coby osobní údaje) a v terénu ani není možné zjistit hranice jednotlivých honiteb, tedy zda vůbec a v které honitbě se zvíře v nouzi nachází.

Ke sražené vysoké zvěři je zpravidla lepší zavolat myslivce, aby zvířeti zkrátil utrpení.
Ke sražené vysoké zvěři je zpravidla lepší zavolat myslivce, aby zvířeti zkrátil utrpení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

No, a veřejnost vlastně ani neví, které druhy jsou a které nejsou zvěří. Jasně, jde-li o zvíře konzumovatelné – bažant, březňačka, srnec, divočák, zajíc..., asi každý má v povědomí, že jaksi „patří myslivcům“. Ale schválně, patří jim i poštolka, hrdlička, racek, káně, kormorán, rys, lyska, výr či vydra?

Patří!

Přijede myslivec/uživatel honitby k poštolce popálené elektrickým proudem, aby jí pomohl? A přijede rychle? No, měl by. Protože poštolka je zvěř jako každá jiná a uživatel honitby tuto povinnost má. Jenže se mu nedovoláte.

Když vy vezmete poštolku a odnesete jí do záchranné stanice, stanete se pytlákem.

Volavka popelavá chycená v železech. Koho je teď správně volat? Nebo radši rychle do záchranné stanice?
Volavka popelavá chycená v železech. Koho je teď správně volat? Nebo radši rychle do záchranné stanice?

Když zraněného krahujce odnesete myslivci, protože ho třeba znáte, porušíte vy i myslivec zákon o ochraně přírody, protože ten nabízí jedinou možnost – povinnost předat chráněné zvíře záchranné stanici. A porušíte ze stejného důvodu i zákon na ochranu zvířat.

Když zavoláte záchrannou stanici a ta si pro zvěř přijede, aniž by to oznámila správci honitby, poruší zákon o myslivosti.

V loňském roce přijaly záchranné stanice celkem 2083 poštolek. Zřejmě ve všech případech porušily zákon. No, to asi zase ne, protože aspoň polovina poštolek pocházela z měst a tedy mimo honitby. Leč stanice přijaly také třeba 947 kání lesních a ta z měst určitě nebyla. A přijaly další stovky jedinců zvířat, která jsou z důvodů oné tradice vyjmenována v zákoně o myslivosti coby zvěř, ale řada z nich je zároveň přísně (a často v celé Evropě) chráněna – mohu namátkou zmínit 15 sokolů stěhovavých, 3 rarohy velké, 1 tetřeva hlušce, 252 krahujců atd.

Chcete-li pomáhat zraněné zvěři, smiřte se prosím s tím, že nějaký zákon určitě porušíte. To je česká realita.

Záchrana labutě.
Záchrana labutě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DESOP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

Stanice jsou na tom ještě o něco hůře než nálezci. Když zvíře či zvěř vypiplají, vyléčí, připraví na život v přírodě, musí dle zákona o myslivosti její návrat do přírody předem oznámit uživateli honitby a předem projednat s orgánem státní správy myslivosti (úředníkem na obci s rozšířenou působností).

V roce 2021 stanice Národní sítě přijaly celkem 10 003 jedinců zvěře. Z nich se ještě v tom roce 4260 podařilo vrátit do přírody. Tedy dle zákona o myslivosti musely 14 263x komunikovat s myslivcem – uživatelem honitby a 4260x s úředníkem na obci s rozšířenou působností. Skoro 19 tisíc úplně zbytečných úkonů anebo skoro 19 tisíc všemi stranami tolerovaných porušení zákona? To druhé je pravdou.

V praxi ovšem problém neexistuje. Stanice tyto povinnosti neplní, myslivci to tolerují, myslivečtí úředníci taktéž. Většinou je to dokonce tak, že myslivci a stanice úzce a dobře spolupracují. Ona ta realita naštěstí i v ochraně zvířat není o zákonech, ale o lidech.

Jestřáb lesní a zranění, která mu způsobila železa.
Jestřáb lesní a zranění, která mu způsobila železa.

Jenže blbci se mezi lidmi vyskytují a i takové konání v dobré víře je tak všem stranám nebezpečné. Mnohde dokonce stanice zvolily i pro ně v daném okamžiku jednodušší a také zákonnou cestu. Třeba případy na komunikacích sražených kopytníků pak rovnou přenechávají myslivcům. Pravděpodobnost, že autem sražená srnka přežije, je totiž natolik malá, že je efektivnější povolat myslivce, pokud to má k srnce blíže a zbaví jí rychle trápení, než čekat na příjezd lidí ze záchranné stanice, kteří by učinili totéž.

Nicméně, co se týče mysliveckého zákona, skutečně by všem zúčastněným život ulehčilo, kdyby se zredukoval seznam zvěře pouze na zvěř, která myslivcům „k něčemu je“, a v minimální verzi se z tohoto seznamu odebrala veškerá zvěř zákonem chráněná.

Anebo fakt myslivci chtějí v době nouze ve svých honitbách přikrmovat i poštolky, racky či vlky? Je to zvěř a pečovat takto o zvěř jim nyní zákon nařizuje! A u té zbylé zvěře by zákon rozhodně měl zohlednit existenci záchranných stanic a jejich běžných činností směřujících k rychlé odborné pomoci zvěři v nouzi s cílem jejího plnohodnotného návratu do přírody či, pro mne za mne do honitby.

Mezi častou klientelu záchranných stanic patři ježci, které poranil pes, a které do stanice přinese majitel psa.
Mezi častou klientelu záchranných stanic patři ježci, které poranil pes, a které do stanice přinese majitel psa.

Zároveň by měl umožnit nálezcům zraněného či jinak handicapovaného zvířete/zvěře zajistit bez obav z kriminalizace co nejefektivnější pomoc, kterou většinou bude rychlá doprava do záchranné stanice. Je spousta dalších důvodů změnit zákon o myslivosti, ten výše popisovaný vlastně ani nepatří k těm nejdůležitějším.

Těžko dnes říci, zda se naše dlouhodobé úsilí o změnu tohoto zákona tak, aby jaksi akceptoval realitu dnešního světa, podaří. Zatím to vypadá, že to ještě pár roků potrvá.

V každém případě děkujeme ministerstvu zemědělství, že v tomto roce významnou částkou podpořilo péči o zvěř ve vybraných stanicích Národní sítě záchranných stanic a to včetně nastavení jednodušší elektronické komunikace stanic s orgány státní správy myslivosti. Kdyby se však zasloužilo o vypuštění zmiňovaných nesmyslů ze zákona o myslivosti, děkovali bychom rozhodně více.


reklama

 
Další informace |
Text vyšel v časopisu Krása našeho domova, psán byl v listopadu 2022.
foto - Stýblo Petr
Petr Stýblo
Autor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

6.11.2023 07:41
Bože to je zase kydání špíny na myslivce. A pořád mě nikdo nevysvětlil, proč by zvěř nemohla zůstat zvěří a proč by se prostě neupravila cesta chráněných druhů zvěře na záchranou stanici? Prostě to nechápu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.11.2023 08:13 Reaguje na DAG
Pokud si myslíte, že je to proti myslivcům, je to vaše věc. Jsem si spíš všiml, povzdechu, jak právní prostředí je lidovou tvořivostí a někde se může překrývat nebo jít proti smyslu. Rad bych věřil, že zákon o myslivosti je jasnějším příkladem.
Odpovědět
DA

DAG

6.11.2023 08:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak si to přečtěte ještě jednou. Ale ten článek je celkem marginálie. Pan Stýblo se na ekolistu buď sebeprezentuje nebo kope do myslivců.
Mě teda spíš zajímá moje druhá část poznámky. Proč by zvěř nemohla zůstat zvěří a napravit podmínky "logistiky" zvěře do záchranných stanic.
Odpovědět
Hu

Hunter

6.11.2023 09:41 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No já si taky myslím, že autor znovu cítil potřebu kopnout si do myslivců a zákona o myslivosti (což prezentuje už dlouhoú a to i přes to, že současný systém celkem funguje. Proč zvěř nemůže zůstat zvěří?
Odpovědět
DA

DAG

6.11.2023 09:59 Reaguje na Hunter
Na ČMMJ je odkaz na změny v zákoně. Prostě zrušili odstavec se zvěří která se neobhospodařuje lovem.
Jak kreativní. Tyhle už teda volit nebudu.
Odpovědět
DA

DAG

6.11.2023 10:39 Reaguje na DAG
Jinak ten zákon je ještě větší sr... než jsem předpokládal.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2023 22:31 Reaguje na DAG
Žádné kydání špíny na myslivce jsem v článku neobjevila. Petr Stýblo tam píše, že jsou časté situace, kdy vyhovět jednomu konkrétnímu zákonu lze jen za současného porušení jiného konkrétního zákona. Dále uvádí rozumný a logický návrh, jak tenhle legislativní kocourkov snadno napravit. Když živočichové jako poštolky, rackové či vlci přestanou být podle zákona o myslivosti zvěří, pro myslivce se přece v jejich aktivitách nic významného nezmění.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.11.2023 10:26
Opět se blíží projednávání novely zákona o myslivosti a tak odpůrci myslivosti začali houfně vylézat z děr aby šířili tu svoji jedinou, svět spasící pravdu. Ano myslivost má dlouhou tradici. Pan Stýblo se ve svém podnikání žádnou tradicí pochlubit nemůže. Asi mu to náležitě vadí. Jinak pokud člověk není vysloveně trouba tak s pojmy živočich,zvíře , zvěř, savec a pták asi problém nemá. Ano myslivost svůj předmět zájmu nazývá jednoslovně zvěří. No a tu zvěř dále dělí na druhy zvěře které nelze lovit a druhy zvěře které lze obhospodařovat lovem. Tyto potom na savce a ptáky. Je zajímavé, že pod pojmem domácí zvířectvo ( domácí a hospodářská zvířata) se schová jak kráva či králík tak i slepice a nikomu to nevadí a všichni tomu rozumí.
Pokud by se měl měnit zákon o myslivosti tak by bylo potřebnější naopak rozšířit výčet druhů hlavně o ty invazívní a vypustit dělení na ty co jdou lovit a ty co nejdou. Toto by potom měla řešit vyhláška , kterou jde na situaci ohledně toho kterého druhu zvířete reagovat podstatně pružněji. Tedy neřešit to dodatečně nějakými vyjímkami ze zákona atd.. Pan Stýblo zmiňuje dravce ( poštolka). Dravci jsou nezbytnou součástí sokolnictví a sokolnictví je součástí myslivosti. Takže, pokud jde o porušování zákona o myslivosti tak ten bohužel porušují lidé z neznalosti a to záchranou zvířat které absolutně zachraňovat nepotřebují. Tedy sběrem malých zajíčků, srnčat atd. Přitom zajíc či srnčí zvěř je zvěří podle zákona o myslivosti a kupodivu tuto zvěř pan Stýblo nezpochybňuje. Byrokracie při opětovném vypouštění? Ani myslivci nemohou vypouštět jimi odchovanou zvěř bez povolení. Zajímalo by mě jak se ochrana přírody bude v budoucnu stavět k vypouštění nepůvodních druhů? Zatím asi záchraným stanicím nevadí vypouštět psíky myvalovité atd.Co vypouštění "zachráněných" lišek. Zatím co myslivci se snaží s nemalým úsilým udržet jejich stavy na rozumné únosné výši, záchrané stanice je vypouštějí. Něco je špatně pane Stýblo. Nemluvíte pravdu když se veřejnosti snažíte namluvit, že se kontakty na uživatele honiteb nedají sehnat (myslivci je utajují coby osobní údaje). Obratem ruky ale mluvíte o tom. že " v případech na komunikacích sražených kopytníků pak rovnou přenechávají myslivcům. Pravděpodobnost, že autem sražená srnka přežije, je totiž natolik malá, že je efektivnější povolat myslivce. " Tak jak to ve skutečnosti je? Najednou to povolat myslivce není problém a uživatel honitby se dá sehnat?
Ještě mě pobavilo tvrzení o tom, že myslivci asi nebudou přikrmovat poštolky či vlky. Celou dobu tu pan Stýblo mluví o zbytečném porušování zákonů a nyní by po myslivcích chtěl aby sami zákon porušili. On totiž není pouze zákon o ochraně přírody a zákon o myslivosti, že. A poštolka ani vlk nejsou vegetariáni.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.11.2023 12:45 Reaguje na Jarek Schindler
Né něco, ale mnohé je špatně, bohužel.
Ne jednu stranu stát vynakládá velmi mnoho peněz na ochranu, záchranu mnohých živočichů a na druhou stranu jsou chráněni predátoři, kterým je mnohdy předkládán " prostřený stůl ".
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.11.2023 18:37 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji. Nemám chuť a náladu se tomu individuu věnovat. Stýblo, Vermouzek, Bláha nebo Pitek. Pořád dokola a to stejné. Těm nikdo nikdy nic nevysvětlí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2023 23:10 Reaguje na Jarek Schindler
„Pan Stýblo zmiňuje dravce ( poštolka). Dravci jsou nezbytnou součástí sokolnictví a sokolnictví je součástí myslivosti.“

Když by se ze seznamu zvěře vyjmuli dravci, kteří jsou součástí sokolnictví, tak by mohli v rámci myslivosti mít status podobný jako lovečtí psi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.11.2023 17:26 Reaguje na Majka Kletečková
Ono je to asi pod vaše rozlišovací schopnosti ale dravec a to i sokolnicky vedený je pořád divoké zvíře. Žádná domestifikace u něj neproběhla. On i zákon o ochraně přírody s ním jako s divokým zvířetem tak nějak počítá, že?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.11.2023 21:11 Reaguje na Jarek Schindler
S loveckými psy mají dravci využívaní v sokolnictví společné, že jsou někteří jedinci využíváni k lovu - to mají společné. Píši o podobnosti v tomto smyslu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.11.2023 10:28 Reaguje na Majka Kletečková
Aha, tak to je asi stejná podobnost jako podobnost mezi dravcem a brokovnicí. Obojí se používá k lovu. Ne vy jste jasně napsala, že dravci v sokolnictví by měli mít stejný status jako lovecký pes. No můžete se to snažit okecat jak chcete ale je to nesmysl přesně v duchu "nynější ochrany přírody".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.11.2023 21:09 Reaguje na Jarek Schindler
nikoliv stejný, ale pouze podobný
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.11.2023 11:41 Reaguje na Majka Kletečková
A jaký je v tom rozdíl. Opravdu může mít divoké zvíře podobný status jako domácí?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

12.1.2024 23:47 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, dravec je počítán jako sokolnicky vedený až po tom, co to na základě žádosti schválí přísl. orgán na kraj. úřadu. Do té doby je nicka. Jo na budete vy chodit krmit vlky ? Podotýkám, že zvěř je nutno přikrmovat, ne krmit a do v době nouze. V ČR asi vlci nouzi nikdy mít nebudou
Odpovědět
DA

DAG

10.11.2023 10:26 Reaguje na Majka Kletečková
Pořád je to ohrožený druh, takže asi těžko.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.11.2023 18:30
A je jasno. ČSOP s panem Stýblem v čele patří mezi ekologistické spolky. Od začátku do konce překroucené a prolhané. Ale co od nich čekat, když ekologisti schvalují mučení, znásilňování a vraždění Židovských dětí. Tak kydají zvratky kolem sebe.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2023 23:29 Reaguje na Michal Ukropec
Největším ekologistou byl král Herodes, viz vraždění betlémských neviňátek.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.11.2023 13:15 Reaguje na Majka Kletečková
A také své syny.
Odpovědět
DH

David Hromádko

6.11.2023 22:52
To, že se zákon o myslivosti a zákon o ochraně přírody resp. jeho vyhláška o činnosti záchranných stanic "míjejí" a jedno s druhým tak trochu "nepočítá" je věc která je tu již dlouho a kdo se v tom trochu "pohybuje" dá panu Stýblovi za pravdu. Jak pan stýblo správně podotýká tak to ani jedna ze stran nijak detailně neřeší a obě strany to dělají nějak podle svého - ale samozřejmě na hraně jednoho či druhého zákona (někdy na hraně obou). Ale jak se říká kde není žalobce... Źe by se měly vztahy mezi zákonem o myslivosti a zákonem na ochranu přírody konečně legislativně dořešit je pravdou. Že se stanice starají o druhy, které se řadí mezi zvěř a zákon o ochraně přírody jim to ukládá a zároveň jim to zákon o myslivosti zakazuje, pokud není u každého jednotlivého případu informován uživatel honitby (pokud zvíře z honitebního pozemku pochází) je prostě fakt. Zároveň zákon o ochraně přírody ukládá i myslivcům zraněného zvláště chráněného živočicha neprodleně předat ZS. Zákon o myslivosti ale pojem "záchranná stanice" vůbec nezná a nijak vztah k těmto subjektům neumí "uchopit". To že dnesje spousta zvláště chráněných druhů vedena v zákoně o ochraně přírody a zároveň patří mezi zvěř podle zákona o myslivosti je problém legislativy, která se dlouhodobě nevyvijí tak aby jednotlivé zákony na sebe alespoň trochu "navazovaly" a "věděly" o sobě. Z mého pohledu je to absurdita a nějaký "přežitek". V tomto případě se oba zákony při nejlepším neschodují v zákoném postupu jak s některými jedinci zvířat zacházet, spíše by se dalo říct, že jeden druhý přímo vyvyrací. Komentující kteří v tom vidí nějaký záměr někoho pošpinit by si měli příslušné pasáže obou zákonů přečíst a zamyslet se nad jejich významem - uvidí, že v současné podobě tak jak jsou opravdu nedávají smysl. Logika proč by chráněná zvířata měla být označována za "zvěř" a nějakým způsobem být "namontována" do nesmyslů typu zvěř celoročně hájená atd. je věc která je nejen nelogická, ale ani nemá žádný význam ji nadále udržovat v současné podobě. Poukazuje to jen na neaktuálnost a neochotu zákon o myslivosti či jeho prováděcí předpisy novelizovat a přizpůsobovat nějakým moderním skutečnostem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.11.2023 07:48 Reaguje na David Hromádko
Proč by měl zákon o myslivosti znát pojem záchraná stanice? Nechtěl byste si místo rad přečíst ty příslušné pasáže sám? Problém je totiž v zákoně o ochraně přírody.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2023 22:55 Reaguje na David Hromádko
Naprostý souhlas.

Připadá mi, že zákon o myslivosti zamrznul v době socialismu a nezohledňuje adekvátně současné potřeby.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.11.2023 17:20 Reaguje na Majka Kletečková
Zákon o myslivosti bude těžko někdy zohledňovat nějaké současné adekvátní potřeby přitroublých ochranářů. No a pokud zamrzl, jak tady tvrdíte v tom socialismu, tak prosím uveďte v čem konkrétně. On se snad ve své podstatě nějak liší od zákonu z první republiky? To byl taky socialistický zákon? Podle vás asi ano.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.11.2023 21:50 Reaguje na Jarek Schindler
Jak už dříve někdo na ekolistu napsal, česká myslivost se svým chováním k veřejnosti, k zeměděl-cům, k lesníkům, k vlastníkům honebních pozemků i k ekologickým organizacím dostala v posledních desetiletích do určité izolace. Domnívám se, že na rozdíl do socíku se za první republiky do výkonu myslivosti mnohem více promítaly vlastnické vztahy podle pozemků.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.11.2023 10:36 Reaguje na Majka Kletečková
No ale já se neptal na na rozdíl mezi První republikou a socíkem. Já se ptal na rozdíl mezi současností a První republikou. Vy snad ani neumíte číst. Jaký byl rozdíl mezi prvorepublikovými zákony a těmi současnými které nazíváte socialistickými? No a chování. Mě spíš zajímá jak se chovají ekologické organizace a různí samozvaní odborníci co se dnes líhnou jak na běžícím pásu k myslivosti a myslivcům.
Odpovědět
DA

DAG

10.11.2023 11:56 Reaguje na David Hromádko
Tady prece nikdo neříká, že by se situace neměla řešit. Jen nechápu proč by zvěř neměla zůstat zvěří. Historicky to tak bylo, je na ne navazaná myslivecká mluva, tradice a výuka v kurzech a samotný praktický myslivecký život. Myslivci taky stojí mimo zákon při navracení koroptve. Tak změníme zákon o ochraně prirody?
Pan Styblo nekyda špínu na myslivce, tím že chce vyřešit problém, ale kope do nich v každém článku. Viz. poznámky typu péče o zvěř má něco společného se střelbou nebo že myslivci schválně nedávají telefonní cisla.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

7.11.2023 11:57
bych se na to jejich byrokratické handrkování zvysoka vyprázdnil ! když bych našel nějakého zraněného živočicha tak volám policajty nebo záchrannou stanici. proč bych měl volat nějakého myslivce když na žádného ani nemám číslo a ani oficiálně nikde takové číslo nějaké Lesní stráže není uváděno ? jako chovatel hospodářských zvířat snad dovedu porazit - utratit sraženou srnu a jen asi u divočáka bych si na to netroufl sám. když by tam nikdo nebyl tak si tu sraženou spárkatou či pernatou, pokud nebude na kaši, odvezu pro domácí kuchyňské zpracování a ať si mě pak případně možná někdo zažaluje pro pytláctví. prostě přímo policajty nebo záchrannou stanici a fertyk !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2023 23:10
Souhlasím s panem Jarkem Schindlerem, že je potřebné vypustit ze seznamu zvěře ty živočichy, které nejsou předmětem lovu, a naopak tento seznam rozšířit o invazivní druhy jako je mýval, norek, nutrie, psík mývalovitý.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.11.2023 17:14 Reaguje na Majka Kletečková
No jo, paní baba Kletečková. Kde proboha prosím píši, že by bylo potřebné vypouštět ze seznamu druhy zvěře, které nejsou předmětem lovu? Ano píšu o potřebě rozšíření toho seznamu o invazívní druhy. Pokud je potřeba něco vypustit tak potom to dělení na lovnou či nelovnou zvěř. Každý kdo tomu alespoň trochu rozumí totiž ví, že lovit může pouze zvěř s dobou lovu. Pokud zvěř dobu lovu stanovenou nemá neloví se.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.11.2023 23:35 Reaguje na Jarek Schindler
Baba Jaga ježibaba.
Musela jsem otestovat Vaši pozornost. Tomu pokušení se nedalo odolat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.11.2023 10:38 Reaguje na Majka Kletečková
Hodně hloupá výhovorka. Sedí přesně k vám.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist