https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/reditele-prirodovednych-muzei-a-botanickych-zahrad-jsme-znepokojeni-velmi-znepokojeni.otevreny-dopis-clenum-evropskeho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ředitelé přírodovědných muzeí a botanických zahrad: Jsme znepokojeni, velmi znepokojeni. Otevřený dopis členům Evropského parlamentu

11.7.2023
Muzejní vitríny jsou plné vyhynulých druhů. Ale není žádný důvod přidávat další.
Muzejní vitríny jsou plné vyhynulých druhů. Ale není žádný důvod přidávat další.
Foto | abdeaitali / Wikimeda Commons
Vážení ministři a poslanci Evropského parlamentu,
my, přírodovědecké ústavy z Evropy, se na vás obracíme s žádostí, abyste prokázali vedoucí úlohu ve prospěch přírody tím, že budete chránit a obnovovat ekosystémy našeho kontinentu ve prospěch všech.
 
Jsme znepokojeni, velmi znepokojeni.

Jako strážci přírodního dědictví, kde žije 80 % popsaných druhů na světě, chceme sehrát svou společenskou roli: upozornit evropské občany – a vás – na dramatický stav biodiverzity na naší planetě. Díky našim přírodovědným sbírkám víme a můžeme vám ukázat, o co jsme již přišli, co bylo ztraceno během posledních staletí, většinou v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Vzhledem k tomu, že v současné době hrozí vyhynutí milionu druhů, doufáme, že přijmete správná rozhodnutí, abyste přírodu nenacházeli pouze v našich muzeích.

Kromě přírodní krize se zrychluje i změna klimatu. Jsme svědky stále častějších vln veder, sucha, povodní a lesních požárů – extrémního počasí, které si již vyžádalo oběti na životech a poškozuje všechny ekosystémy. Vzhledem ke stále častějším dopadům na naše plodiny, které zhoršuje úpadek populací hmyzu, je ohrožena potravinová bezpečnost Evropy a živobytí mnoha jejích občanů. Ohroženo je dokonce i světové a evropské hospodářství, neboť polovina světového HDP je přímo spojena s biologickou rozmanitostí.

Zpráva za zprávou, od regionálních či národních studií až po mezinárodní organizace, jako jsou IPCC a IPBES, hovoří jasně: musíme jednat ihned, a to nejen v oblasti klimatu, ale také v oblasti biologické rozmanitosti, protože obojí je spolu úzce a neoddělitelně spjato. Proto se na vás dnes obracíme.

Stále máme naději, ale toto je naše poslední šance. Abychom mohli čelit přírodním katastrofám a zajistit si budoucnost na Zemi, máme na své straně mocného spojence: přírodu.

V celé Evropě existují stovky příkladů průkopnických projektů a iniciativ na ochranu a obnovu přírody, od pobřeží přes půdu, lesy až po města. Vytvářejí situace, které jsou výhodné pro obě strany: prospívají místním komunitám, naší biologické rozmanitosti a chrání nás před změnou klimatu. S větším množstvím přírody na naší straně si zajistíme vlastní zdraví, blahobyt, ekonomiku a budoucnost na Zemi.

Všude v Evropě obnovujeme říční systémy, mokřady, lesy a mořské prostředí, abychom se opět mohli těšit z přirozeného prostředí s rozkvětem divoké přírody a přístupem k čisté vodě. A to je důležité a je třeba v tom pokračovat. Ale to nestačí. Biologickou rozmanitost nelze chránit, pokud se zaměříme pouze na oblasti Natura 2000. Příroda je všude kolem nás, v našich městech, v zemědělských oblastech, dokonce i v našich průmyslových zónách. Musíme najít způsob, jak žít a pracovat společně s přírodou. Nejen ji chránit, ale považovat ji za svého partnera. Našeho nejdůležitějšího partnera, který ovlivňuje náš blahobyt a náš hospodářský rozvoj. Společný život s přírodou zajistí tisíce pracovních míst a příjmů v celé Evropě a je jedinou cestou k udržitelné budoucnosti.

Vyzýváme vás, abyste hlasovali pro ambiciózní a silné nařízení o obnově přírody, jak jej navrhuje Evropská komise, a tím respektovali závazky vyplývající z globálního rámce pro biologickou rozmanitost, které jste přijali na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti v Montrealu loni v prosinci.

Jsme přesvědčeni, že legislativní balíček navržený Evropskou komisí je správným přístupem založeným na vědeckých poznatcích. Pokud podpoříte návrh nařízení o obnově přírody, který stanoví právně závazné cíle pro obnovu ekosystémů, budou mít všichni Evropané hojné výhody. Máte šanci zajistit, aby lidé a příroda mohli i nadále žít společně v harmonii.

Spoléháme na vás, že to zajistíte. Moc máte ve svých rukou. Pojďme obnovit přírodu, hned! Budeme na vaší straně, abychom tyto globální výzvy společně vyřešili.

S pozdravem,

Ředitelé přírodovědných muzeí a botanických zahrad

K otevřenému dopisu je možné se připojit zde.

Johannes Vogel, Museum für Naturkunde Berlin
Michel Van Camp, Royal Belgian Institute of Natural Sciences
Peter C. Kjærgaard, Natural History Museum of Denmark
DAVID Muséum national d'histoire naturelle
Jana Hoffmann, Museum für Naturkunde Berlin
Jiří Kvacek, National Museum Prague
Patrik Mráz, Charles University, Prague, Czechia
Klement Tockner, Senckenberg Gesellschaft für Naturschutz
Steph Scholten, The Hunterian, University of Glasgow
Angelika Brandt, Senckenberg Research Institute and Natural History Museum
Urmas Kõljalg, Natural History Museum and Botanical Garden, Estonia
Christoph Häuser, Museum für Naturkunde Berlin
Thomas Borsch, Botanischer Garten Berlin
Katrin Vohland, (NHM Wien) Naturhistorisches Museum Wien (NHMW)
Pavel Stoev, National Museum of Natural History at the Bulgarian Academy of Sciences
Eva Alonso, Naturalis Biodiversity Center, The Netherlands
Patrick Michaely, National Museum of Natural History
Erik Smets, Naturalis Biodiversity Center
Gabor Csorba, Hungarian Natural History Museum
Rafael Zardoya, Museo Nacional de Ciencias Naturales-CSIC
Ni Yan, Naturalis Biodiversity Center, The Netherlands
Joris Peters, Staatliche Naturwissenschaftliche Sammlungen Bayerns
Elisabeth Haring
Paula Kankaanpää, Finnish Museum of Natural History, University of Helsinki
Christina Barilaro, Landesmuseum Natur und Mensch Oldenburg
Ursula Warnke, Landesmuseum Natur und Mensch Oldenburg
Stefan Örgård, Gothenburg Natural History Museum
Petros Lymberakis, Natural History Museum of Crete - University
Paul Braun, National Museum of Natural History, Luxembourg
Friederike Woog, State Museum of Natural History Stuttgart
Gila Kahila Bar-Gal, The National Natural History Collections of the Hebrew University Jerusalem
Nicholas Conard, University of Tübingen
Aidin Niamir, Senckenberg Society for Nature Research
Maria Nilsson Janke, Senckenberg Biodiversity and Climate Research Centre
Christian Printzen, Senckenberg Research Institute and Natural History Museum Frankfurt
Thomas Lehmann, Senckenberg Research Institute and Natural History Museum Frankfurt
Julia Krohmer, Senckenberg Society for Nature Research
Irina Ruf, Senckenberg Forschungsinstitut und Naturmuseum Frankfurt
Julian Taffner, Senckenberg Society for Nature Research
Sabine von Mering, Museum für Naturkunde Berlin
Lisa Lehnen, Senckenberg Society for Nature Research
Dr. Susanne Füting, Museum für Natur und Umwelt Lübeck
Gabriel de Souza Ferreira, Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung
Julia Gerasimova, Senckenberg Research Institute and Natural History Museum Frankfurt
Peter Jaeger, Senckenberg Research Institute
Douglas Gurr, Natural History Museum, London
Martin Husemann, Leibniz Institut zur Analyse des Biodiversitätswandels
Alexander Haas
Mats Havström, Gothenburg botanical garden
Eva Häffner, Botanischer Garten Berlin
Beata Papp, Hungarian Natural History Museum
Jiří Frank, National Museum, Czech Republic
Falko Glöckler, Museum für Naturkunde Berlin
Leon Hoffman, Senckenberg Institute für Naturforschung
Lorenzo Cecchi, Natural History Museum, University of Florence
Celia Santos, Museo Nacional de Ciencias Naturales - CSIC
Andreas Beck, Botanische Staatssammlung München, SNSB-BSM
Lars Krogmann, Naturkundemuseum Stuttgart
Andreas Kunkel, Museum für Naturkunde Berlin
Ann Bogaerts, Meise Botanic Garden, Belgium
Marco Thines, Senckenberg Biodiversity and Climate Research Centre // Goethe University, Germany
Nicholas Fraser, National Museums Scotland
Peter Giere, Museum für Naturkunde Berlin
Apolline Alfsen, Museum für Naturkunde Berlin
Birger Neuhaus, Museum für Naturkunde Berlin
Silvia Keinath, Museum für Naturkunde Berlin
Heike Scherf, Senckenberg Centre for Human Evolution and Palaeoenvironment an der Universität Tübingen
Dorte Riemenschneider, European Citizen Science Association
MAGALIE CASTELIN, Muséum National d'Histoire Naturelle
Arnaud Maeder, Muséum d'histoire naturelle de la Ville de Genève
Hans-Joachim Esser, Botanische Staatssammlung München, SNSB
Jürgen Deckert, Museum für Naturkunde Berlin
Vanni Moggi-Cecchi, Natural History Museum, University of Florence
Monique Hölting, Leibniz Institute for the Analysis of Biodiversity Change
Katharina Wölfel, Natural History Museum Vienna
Tobias Schneck, Senckenberg – Leibniz Institution for Biodiversity and Earth System Research
Dr. Dorte Janussen, Senckenberg Research Institute and Nature Museum, Frankfurt am Main, Germany
Stéphanie Bodin, Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung
Mike G. Rutherford, The Hunterian, University of Glasgow
Bernhard Hausdorf, Leibniz Institute for the Analysis of Biodiversity Change
Anika Busch, Zoologisches Forschungsmuseum Alexander Koenig
Dariusz Iwan, Museum and Institute of Zoology PAS
Ulrich Kotthoff, Leibniz-Institut zur Analyse des Biodiversitätswandels
Katherina Wipfler, Leibniz-Institut zur Analyse des Biodiversitätswandels
Andreas Hejnol, Phyletic Museum, Friedrich Schiller University Jena, Germany
Jendrian Riedel, Leibniz Institut zur Analyse des Biodiversitätswandels
Jasper Wubs, Netherlands Institute of Ecology (NIOO-KNAW)
Alexander Pachonick, BUND
Anjuli Calchera, Senckenberg Biodiversity and Climate Research Centre
Giulia Torta, Botanical Garden of Florence - Natural History Museum, University of Florence
Niels Raes, Naturalis Biodiversity Center
Bart Ouvry, AfricaMuseum, Tervuren, Belgium
Dr. Rer.nat Kristina Articus, Internationale deutsche Schule Brüssel
Gregor Hagedorn, Museum für Naturkunde Berlin
Dr. Stanislav Edward Shmelev, Environment Europe Foundation
Hubert Höfer, Staatliches Museum für Naturkunde Karlsruhe
Eva van der Veer, Naturalis Biodiversity Center, the Netherlands
Maria Tavano, Museo Civico di Storia Naturale “G. Doria”, Genova
Gaël Lymer, Royal Belgian Institute of Natural Sciences
Daniel Mietchen, Leibniz Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries
Adriana Duarte, ICLEI Europe
Ulrike Sturm, Museum für Naturkunde Berlin
Goldberg UMons
Jacobs Guide nature des collines asbl
Veillat Swisstph Basel
Nicolas Laurent, Royal Belgian Institute of Natural Sciences
Bauke de Vries, Saxion University of Apple’s Sciences
Uve Ramst, Tallinn Zoological Gardens, Estonia
Mhairi Stewart, Museum fur Naturkunde
Joppe Massant, Royal Belgian Institute of Natural Sciences
Michelle Price, Vice-President of CETAF
Arnaud HENRARD, Royal Museum for Central Africa, Tervuren, Belgium
Amaryllis Vidalis, Staatliche Naturwissenschaftliche Sammlungen Bayerns
Xiomara Cantera Arranz, Museo Nacional de Ciencias Naturales (MNCN-CSIC)
GEORGIA PILIGOTSI, Environmental Economist
Stefanie Kaiser, Senckenberg Research Institute and Nature Museum, Frankfurt am Main, Germany
Miklos Balint, Senckenberg – Leibniz Institution for Biodiversity and Earth System Research
Matthias Nuß, Senckenberg Museum of Zoology Dresden
Eike Lena Neuschulz, Senckenberg
Sinje Weber, Senckenberg Research Institute and Natural History Museum, Frankfurt am Main, Germany
Nicole Scheunemann, Senckenberg Museum for Natural History Görlitz
Alexander Kieneke, Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung
Barbara Feldmeyer, Senckenberg Biodiversity and Climate Research Institute, Frankfurt am Main, Germany
Gianna Innocenti, Natural History Museum, University of Florence
Nicola Schoenenberger, Conservatoire et Jardin botaniques de Genève
Florian Mombrial, Conservatoire et Jardin Botanique de Genève
Jakub Kašpar, The Krkonose Mts. Museum, The Krkonoše Mts. National Park, Czechia
reklama

 
Ředitelé přírodovědných muzeí a botanických zahrad

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JP

Jaroslav Pokorný

11.7.2023 22:18
Nepochybně vítaná iniciativa. Ale moje dosavadní zkušenost je taková, že ekologická opatření se dělají jen tam a tehdy, přinesou-li pořádný zisk. Procesů, které by "Matka příroda" dělala sama a zadarmo, jsou podporovány minimálně, případně přímo zakázané.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

13.7.2023 07:24 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Je vidět, že těch zkušenosti s tématem moc nemáte, tak bych se zdržel komentářů....
Odpovědět
JO

Jan Omasta

11.7.2023 22:54
Někdo by měl těm ekologům zabránit v páchání škod, ochlazování planety a snižování CO2
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.7.2023 15:08
Vzhledem k tomu, že europarlament přijímá zejména ekologistické zákony a zákazy, přičemž se biodiverzita a životní prostředí ničí, je naopak nutné ekologistické zákony zrušit, a přijímat zákony rozumné. Tolik škod jako pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva v Evropě nikdo nikdy nenapáchal. Zákazem olůvek pro rybáře nebo jiné nesmysly biodiverzitě nepomůžou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.7.2023 11:12
Propaganda lidí odtržených od reality. Ochrana přírodního dědictví je sice důležitá, ale přednostní je ochrana lidí.
A ochrana lidí znamená chránit v první řadě kapacity pro produkci základních životních potřeb lidí. To je produkce dostatečného množství potravin a produkce dostatečného množství základních životních potřeb lidí. Potraviny jsou jasné, co jsou základní životní potřeby lidí ještě nebylo dostatečně jasně stanoveno, nicméně se za základní životní potřeby idí dají považovat ty věci, které lidstvu jako celku udržují jeho schopnosti dalšího rozvoje, dalšího poznávání okolního prostředí, dalšího objevování a vynalézání a udržování a rozvíjení inovační aktivity. To je dostatečné množství levné energie, dostatečné množství levných oděvů, bot, bytů, vybavení bytů elektronikou včetně počítačů, dostatečně levnou a kvalitní mobilitou atd.
A zelení už prokázali dostatečně svými činy, že lidi nechrání, že naopak jsou nepřátelé lidí a lidské společnosti obecně a že prakticky cokoliv, co prosazují, prosazují v zájmu stagnace a úpadku lidské společnosti. Včetně tohoto v článku zmiňovaného zákona o takzvané obnově přírody.
Obnova přírody je totiž čistý nesmysl, pokud není konkrétně stanoveno, jaký úroveň či stav přírody se má obnovit. Člověk totiž začal přetvářet přírodu už před mnoha desítkami tisíc let plošným vypalováním krajiny a vybíjením tehdejší megafauny a prvním hromadným dolováním, například pazourků z ledovcových hrází spojených s obchodováním s touto surovinou na velmi velké vzdálenosti. Asi před deset tisíci lety začal člověk přetvářet krajinu prvním zemědělstvím, před 5 - 4 tisíci lety prvním dolováním kovů. Antická doba, zejména římská je spojována s prvním globálním znečištěním zeměkoule a to emisemi prachů těžkých kovů, zejména olova v tehdejších, personálně otroky a produkcí velmi rozsáhlých dolech a hutích. Antická doba je taky spojena s prví úplnou přeměnou krajiny, v podstatě totálním odlesněním celého Středomoří. Další úplné přeměny krajiny včetně naší středoevropské pak probíhaly ve středověku postupnou kolonizací a osídlováním. Již přeměněná krajina v Evropě pak byla ještě dále několikrát přeměňována v končicím feudalismu a potom kapitalismu několika různými vlnami modernizace průmyslu a zemědělství, až do současného stavu. Takže jaká krajina se to má znova obnovit?
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.7.2023 14:38 Reaguje na Radim Polášek
1*
Odpovědět
JH

JH

14.7.2023 08:48 Reaguje na Radim Polášek
Vy mluvíte jako nějaká učebnice z roku 1970. Nikdo nechce zavírat lidi do rezervace, ředitelé jen upozornili na skutečnost, že do naší krajiny se vejde spousta přírody aniž by to omezilo životní potřeby lidí. Navíc správně připomínají, že nám příroda poskytuje různé služby, které jinak těžko nahradíme. Spíše narazíme, když budeme bezhlavě uspokojovat svoje potřeby bez ohledu na přírodu. A otázka, jaká příroda se má obnovit je spíš hledání důvodů, proč to nejde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2023 14:04 Reaguje na JH
Příroda je ve střední Evropě už dnes, už několik století téměř úplně obsazena a přeměněna člověkem. Jen minimum je ještě člověkem neobsazeno a to je už dávno chráněno v centrech chráněných oblastí. Můžeme pouze, za cenu určitých obětí v produkci potravin a dalších zemědělských produktů, zpět obnovit kostru krajiny přeměnou určitého procenta intenzívně zemědělsky využívané plochy na člověkem udržovanou extenzívní či poloextenzívní plochu, která je současně svým způsobem přírodní a ekologicky přívětivá.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2023 15:10 Reaguje na Radim Polášek
Vy si představujete přírodu jako původní bukový prales nebo mamutí step. Žijete v představě, že příroda je nějak ostře oddělená od prostředí, ve kterém se vyskytuje člověk, což je v rozporu s realitou někdy od poslední doby ledové. Já bych definoval přírodu jako prostor pro živé organismy, které člověk přímo nepěstuje, ale které se vyskytují v našem prostředí. Že někde hospodaří člověk neznamená, že tam žádná příroda není.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2023 15:10 Reaguje na Radim Polášek
Vy si představujete přírodu jako původní bukový prales nebo mamutí step. Žijete v představě, že příroda je nějak ostře oddělená od prostředí, ve kterém se vyskytuje člověk, což je v rozporu s realitou někdy od poslední doby ledové. Já bych definoval přírodu jako prostor pro živé organismy, které člověk přímo nepěstuje, ale které se vyskytují v našem prostředí. Že někde hospodaří člověk neznamená, že tam žádná příroda není.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2023 15:10 Reaguje na Radim Polášek
Vy si představujete přírodu jako původní bukový prales nebo mamutí step. Žijete v představě, že příroda je nějak ostře oddělená od prostředí, ve kterém se vyskytuje člověk, což je v rozporu s realitou někdy od poslední doby ledové. Já bych definoval přírodu jako prostor pro živé organismy, které člověk přímo nepěstuje, ale které se vyskytují v našem prostředí. Že někde hospodaří člověk neznamená, že tam žádná příroda není.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.7.2023 21:35 Reaguje na JH
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.7.2023 09:59 Reaguje na Radim Polášek
Takže jaká krajina? No přece ideálně ta, s biodiverzitou na úrovni asi konce 19. století nebo aspoň 50 léta 20. století. Ale to nejsou jen vyčleněné plochy, to je zejména, opravdu zejména o správné údržbě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2023 14:05
Ve stránkách nebo u mne je nějaká chyba, snad to bude příště v pořádku.
Odpovědět
MM

Milan Milan

16.7.2023 10:32
No nevím. Když na půdě hospodařili zemědělci,v lesích lesáci, na vodách rybáři...., tak bylo klima vcelku v klidu. Jen začali "hospodařit" politici a ekologičtí aktivisté je to rok od roku horší. Takže návrat ke "kořenům" hospodaření bez plamenných výzev a utrácení balíků peněz je asi jediná cesta k zachování přirozeného řádu. Vrtat do složení plynů v atmosféře, zakládat solární pole místo půdních polí, neskutečně bohatý letecký provoz v nízkých vrstvách a jeho vliv na přirozené proudění vzduchu, to je ta cesta do pekel. Nakonec zvyšování slunečního svity na půdu je pravděpodobně důsledkem touhy po snížení prašnosti v atmosféře......a evoluci určitě nejde vynutit ani zastavit žádnou politickou deklarací.
Odpovědět
VK

Vaclav Kavka

8.8.2023 16:37
Problém je jinde. Dřív byla krajina využívaná v určitém smyslu mnohem víc, než teď. Akorát k tomu využívání člověk neměl techniku. Všude se páslo: V lesích i kdekoliv kolem osídlení. Výsledkem bylo světlé bezlesí, přátelské pro druhy kulturní krajiny.
To zmizelo a všechno zarostlo křovím. Zmizely kvetoucí kytky kromě pár druhů, zmizely druhy bezlesí i lesních světlin. Zbylo to, co žije v hustém křoví.
Jestli s tímhle pomůže Evropská komise, upřímně nevím. Zkušenost občana říká, že můžeme čekat vyhrazení ploch se specifickým managementem, že se něco dotačně poseká. Nikdo neohlídá optimální datum seče pro zachování biodiverzity, bude to dělat Franta se sekačkou jednu po druhé od jara do konce léta, bez ohledu na to, kdy se to má udělat kvůli ochraně společenstva. Každý rok to bude sekat jinak a žádné společenstvo nevznikne. Kolem téhle plochy bude pokračovat chemická poušť na poli a husté křoví na druhé straně. Za pár let se bude řešit, proč iniciativa nepomohla a budou se hledat jiná opatření. Kromě jediného - Slepice, kachny, husy, ovce, kozy do krajiny a prosvětlit vše, co jde.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist