Jiří Dvořák: Regály s bio budící rozpaky
 |
|
| Upoutávce produktů z ekofarem v supermarketech ne vždy odpovídá i jejich nabídka | |
| Foto: J. Dvořák/ag. BioCIT |
V žižkovské prodejně mě na první pohled v regálech mile překvapilo několik zelených vlaječek s nápisy BIO. Pozornost budí i větší tabule v sektoru ovoce a zeleniny. Ale ať hledám, jak hledám, po produktech se "zebrou", tj. národní značkou pro certifikované potraviny z ekologického zemědělství, zde není ani památky. Potvrdil mi to i fakt, že tu nebyla ani jedna cenovka s písmenky BIO, kterými Delvita produkty z ekofarem označuje. A tak mi kvalitně zpracovaný reklamní poster o biozelenině umístěný nad regálem s konvečními produkty vyzněl spíš jako marketingový trik. Na dosti vzdálených a samostatně stojících kulatých pultech však ke koupi kýžený tuzemský i zahraniční sortiment k mání byl - z ekofarmy Deblín tu byla řádně "zebrou" označená mrkev, brambory, ale i pomeranče a rajčata zahraničního původu. Uspořádání v tomto sektoru tak je - a asi nejen pro mne - hádankou.
Rajčatová mýlka
 |
||
| Hřích mimo diskuzi - ve speciálním regálu Delvity pro potraviny z ekologického zemědělství "trůní" konvenční rajčatová omáčka na těstoviny. | ||
| Foto: J. Dvořák/ag. BioCIT |
Od zeleninové zastávky mířím k sousednímu samostatnému stojanu, který je zelenými vlaječkami ověnčen zcela: prostor biošťáv. Ochutnal jsem při testech LEA už většinu těch dostupných na českém trhu. Jsou dobré, avšak cena těch z dovozu či jejich menší dostupnost v obchodní síti mi nedovolují dopřát si je častěji. I proto vítám novou levnější šťávu, tentokrát od známějšího výrobce - firmy Pfanner. Menší nároky na peněženku jsou ostatně sympatickým společným znakem více produktů v tomto stojanu. O polici výše Delvita nabízí firemní rajčatovou omáčku na těstoviny. Půlkilové balení za cenu pod 20 Kč jistě aspiruje na cenový trhák, ale proč je šťáva zde, když není biopotravinou, opravdu netuším. A fakt, že je těsně u ní vlaječka BIO už vážně zavání klamáním spotřebitele. Věřím ale, že na vině je jen dočasná nepozornost personálu, pro nastartovanou BIO-kampaň zřejmě ještě řádně neproškoleného.
Král naplacato a divní sousedé
 |
|
| Takovéto seskupení produktů se "zebrou" i bez ní budí nedůvěru... | |
| Foto: J. Dvořák/ag. BioCIT |
Jelikož je krátce po vyhlášení České biopotraviny roku 2006, zajímá mě, jak si právě v Delvitě stojí letošní "král" - BIO kysaný nápoj z Mlékáren Valašské Meziříčí. Řetězec ho v nabídce i na pultech má. Sektor s mléčnými produkty z ekofarem je dík vlaječkám opět k rozeznání na první pohled. To vítám. Kromě biomléka a biojogurtů z Olmy lze jako novinku ocenit i biomléko značky Anderchsen. Mléčný elegánu z Valašska se ale přes svůj barevný atraktivní obal tísní naležato v jedné z nižších polic. A to i přesto, že ta o patro výš umožňuje důstojnější umístění vycházející české hvězdy.
Jeho méně vhodnou polohu ale přebíjí trochu citelnější nesrovnalost. Nad tímto mléčným favoritem, který má za sebou pracné dotažení až k certifikátu o biopotravině, jsou trochu nezaslouženě, protože bez oné koncovky s certifikací, nabízeny chutné a stále známější produkty z kozího mléka se značkou St. Pierre. Že jde o ekofarmu v Zahrádkách u Petrovic na Poděbradsku ale kupující nemusí vědět a tak jistý podiv z tohoto sousedství může být na místě. Je sice praktické moci koupit příbuzné produkty pospolu, na druhu stranu tak pod vlaječkou BIO opět zní trochu falešný tón. Spotřebitelé u jogurtu či kefíru sice z ekofarmy, ale bez "zebry" na obalu, totiž nemá úplnou jistotu, že min. 95 % suroviny pochází z ekozemědělství, jak to žádá předpis pro potraviny certifikované.
O dvě police výš dokonce trůní kousek od vlaječky trojice konvenčních jogurtových mlék s broskvovou, malinovou či vanilkovou příchutí…
Nová jogurtová kauza za dveřmi?
 |
||
| Případ Pro-bia - jak ho posoudí dozorující orgány? | ||
| Foto: J. Dvořák/ag. BioCIT |
Zatímco společné umístění potravin s a bez certifikace z ekofarem není dle KEZ o.p.s. (Kontrolní organizace ekologického zemědělství) postižitelné, k sankcím lze naopak přistoupit, pokud název či obal konvenční potraviny obsahuje skupiny písmen BIO či EKO, které jsou dle zákona o ekologickém zemědělství vyhrazeny pouze biopotravinám. A právě tento podvodný záměr přímo čiší ze slovenských jogurtových mlék značky PRO-BIA, která k nám dováží firma Meggle! Grafické ztvárnění názvu série produktů s probiotickou kulturou podle mého uvádí spotřebitele v omyl, neboť výrazně připomíná označení biopotravin (k čemuž, hádám vědomě, napomáhá i koncové A psané co nejpodobněji písmenu O…). Otázkou je, zda takto manévrující potravině bez certifikátu neumožňuje ohlupování spotřebitelů i prodejce, který ji přijme… (Nezasvěceným připomenu minulé kauzy: Danone před 10 lety přišlo s jogurtem "BIO AU BIFIDUS AKTIV" a letos v únoru se omluvilo spotřebitelům za to, že tehdy uvedlo na trh ČR produkt se značkou BIO, přestože nepocházel z ekozemědělství. Spol. RAJO Bohemia, která dovezla jogurt s názvem ProBio, dostala za název podobný s biopotravinou od MZe pokutu 150 000 Kč. Uvidíme, jak se dozorující instituce postaví k novému případu.)
Poutat ano, ale korektně!
A závěr? Pokud by (věřím, že jen startovní) chaos u vlaječek s písmeny BIO přetrvával, asi bych jako spotřebitel ztratil důvěru a začal protestovat. Řadit k nim cokoli, co nemá certifikát, ať už český či zahraniční, je prostě matení. Pak se totiž může stát, že nepoučený kupující pod cedulí BIO vybere spíše potravinu s atraktivnějším obalem, který s ekozemědělstvím nemá nic společného. Jak potvrdila nedávná studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo zemědělství, český spotřebitel má stále nízké povědomí o biopotravinách. Natož pak o státní či jiné značce produktů z ekofarem. Využívat toho by byla přinejmenším nekorektnost.
A lék na neschopnost zákazníka (i poučeného o BIO!) poznat, který zahraniční produkt na polici má skutečně poctivou certifikaci v zemi původu, když neznáme tamní kontrolní organizaci a povolenou značku? Já ho vidím - s přihlédnutím k oné požadované korektnosti obchodníka, který od dodavatele certifikát k dispozici mít musí - právě v barevně odlišených cenovkách všech biopotravin. Nenapíše-li je klamavě prodejce, pak zákazník ani nemusí pracně zkoumat cizojazyčný obal, kde je mimochodem občas zahraniční známka BIO nešťastně přelepena českou anotací produktu. Ostatně systém např. zelených cenovek pro BIO není nic nového. Praktikují jej nejen některé maloprodejny se zdravou výživou, ale již pár let i řetězec Makro.
I přes rozpaky jsem však rád, že Delvita jako jeden z prvních řetězců dává na vědomí, že hodlá nabídku biopotravin cíleně rozšiřovat. Dílčí pokrok na regálech lze již zaznamenat. Až z nich zmizí i zbytečně zavádějící zmatečné "šachy" se sortimentem, věřím, že má řetězec opravdu šanci vypálit konkurenci rybník. Prozatím mám supermarkety této firmy - alespoň sám pro sebe - za nejoblíbenějšího obchodníka jen u konvenčních potravin.
(P.S.: K případné námitce, že z návštěvy jedné provozovny nelze moc obecných závěrů vyvozovat, jen podotýkáme: podobné postřehy jsme zaznamenali i v Delvitě v Praze 8 v ul. Na hrázi, ale i v Hypernově v Mladé Boleslavi…Šachům s BIO v regálech zkrátka musí spotřebitelé, kontrola i média věnovat podle nás - právě v čase rostoucího zájmu řetězců o biopotraviny - zvýšenou pozornost!)reklama
